Divočák - postřehy, rady a zkušenosti - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Otázka pro všechny, kteří rádi loví divočáky. Piště sem všechny Vaše postřehy, příběhy z lovu, zážitky co se Vám osvědčilo, co se naopak neosvědčilo, atd....

Nazdar. Krmíme se synem na 3 místech (kukřice+hrách+zadina+Maggi), prasata je všechny navštěvují pravidelně. Krmení překrýváme větvemi a zatěžkáváme, černá si je vždy odstčí. Maggi úplně zbožňují, kam nakapeme, tam to vyryjí do hloubky. Máme každoroční zkušenost, že při pravidelném a kvalitním krmení (a nemusí ho být moc) chodí prasata na krmeliště až do mléčné zralosti obilí.

Tak jak vám chodí prasata? Já až nějaké střelím, tak asi nechám postavit svatyni

Jaké máte zkušenosti se zalehnutím prasat v ostropestřci? U nás máme už jenom kukuřici a ostropestřec a prasata sem v něm zahlédl už několikrát přecházet, přitom by si člověk řekl, že je to popíchá. Ale žrát to asi nebudou, co?

Jozefe jen na tu "černou" z osad sehnat povolenku!!! :-))) Jo a ta nikdy normovaná nebyla, bó u ní je i 2ks moc! :-)

Tak pokud byste potřebovali pomoct s jejich regulací, stačí říct:-) U nás už se začínám smiřovat s tím, že černou ani neuvidím:-(

Olomoucko totéž. Sucho a černá nikdě. Teď za 2 dny srážek spadlo cca 10mm, sotva to svlažilo zem a na víkend zase hlásí tropy:-( Letos mám za sebou více než 50 čekaných a černou jsem ani nezahlédnul

Na Hodonínsku je situace co se týče sucha snad ještě vážnější. Počínaje měsícem dubnem se srážkový deficit neustále prohlubuje - v Kyjově činí defit 100 mm srážek, což znamená, že na metru čtverečním chybí jeden hektolitr (!!!) vody. Kukuřice, která již má mít skoro dva metry výšky, má půl metru či necelý metr, na písčitích půdách dokonce usychá, o klasech nemůže být řeč. Za těchto okolností se černá zvěř v polích neyskytuje, najdeme ji spíše v okolí vodotečí.

Jak to v poslední době (cca 1-2 měsíce), u vás vypadá s černou?!? U nás na okrese UH je už dlouhodobě SUCHO (možná už i 2 měsíce POŘÁDNĚ nepršelo) a taky bylo a bude pěkně horko!!! U nás v POLÍCH vyschli i ty "NIKDY" nevysychající prameny, kaliště, zřídla - nazývejme to jak je libo. A prasata nejsou v polích NIKDE, ani v řepce! Občas někde něco přejde, ale to je jen o náhodě... Řepku už sečou a není tam skoro nic a prasata už vůbec né!!! :-((( Jak je to u vás???

:-))

Jo,přesně tak.Včera jsem se chtěl podívat,jestli už něco přinesly,ty mě hnaly,svině!

To jsou fčely jako svině ! :-))

Hary,to jsou fčely!

Tak co nového, už je u Vás černá v řepce?? :-) U nás se jí zatím nějak nechce...

Jakou máte zkušenost s "nastěhováním" prasat do polních plodin? Především nyní aktuálně řepka, obilí? Kdy to u Vás probíhá?

Jde to prodat - nejde to prodat, rozbourat - nerozbourat, a pokud rozboutat, bát se postihu - nebát se postihu, toť dilema. My jsme se dohodli, že nebudeme prodávat pod cenou za nějakých směšných 30 Kč/kg mimo sdružení. Teď máme pevné ceny, pod které nejdeme. Vycházíme z výkupní hmotnosti. Pokud máme zájemce, prodáváme za 50 Kč/kg, přeje-li si zájemce kus stáhnout, příp. rozbourat, je to za 60 Kč/kg výkupní hmotnosti - a tím rozhodně žádný předpis neporušujeme. V rámci MS prodáváme zvěřinu za 30 Kč/kg, pokud není momentálně možnost to prodat "ven" za lepší ceny - peníze potřebujeme. Přednost má střelec.

Marku Konečný, když něco píšeš, tak se zamysli "Když to nejde prodat, tak se to rozbourá a prodá se to ještě mnohem líp". Možná že si na sebe brzy pošleš KVS,ovšem pokud nemáš schválené odběrné místo.

Kurva borci, přestaňte si tady měřit "péra" a věnujte se tématu nebo si běžte někam jinam. S takovou půjde otázka zase do kytek, jako všechno tady:-(

Marku ty az se naucis psat a mluvit pak se s tebou budu o necem bavit. Nekdo jako ty me nemuze potupit. :-*

Aby ses nedivil Pavle V. ! :-))))))

Marku Marku. Nema to cenu se s tebou bavit protoze vis co se rika? Cim vic se s hovnem mazlis tim vic bude smrdet. Me neznas ja tebe taky ne tak me nesud rad bych te nekdy poznal. A garantuji ze jak bych te poznal ja tak ti co te znaji by te nepoznali.

Hoši hoši, tak se trošku uklidníme a vrátíme se k tématu. Ať to stojí tolik nebo tolik. Mě hlavně nejvíce "mrzí" ten kontrast, který je např. mezi mnou a Alešem. Já chodím do honitby celý rok a snažím se prase alespoň zahlédnout a vůbec se mi to nedaří, nehledně na to, jestli tu nějaká jsou. A v jiné honitbě zase je tolik prasat, že nevím co s nimi:-) Já už ulovím svoje první prase, tak asi uspořádám oslavu.

Konečny opět mele z horečky chtel bych ho videt jak vydela na prodeji zverinyz divocaku rocne 150 tisic se posral. Co vim ze sve zkusenosti tak cena ve vykupu je 35 az ctyricet a tech 40 je ze znamosti a je videt ze o tom asi nic nevi on by zverinu chte kazdy a nejlepe zadarmo kdyz kupujicimu rekmete 50 za kg. Tak by se prerazil ale kdyz mu reknete ze je to se skarou bez hlavy a behu tak hodne brzdi a kdyz mu reknete ze stahnuti a rozbourani okolo 100 tak uz je tezke nekoho sehnat kdyz je vaha cisteho tech tricet kilo co o tom puse Marek.

Marku, plácáš nesmysly. Prodat 100 a více kusů černé zvěře během roku není až zase taková sranda. Nicméně to jde, pokud jich není za jedinou noc a dvakrát do týdne střelených pět kusů. Zvláště teď v létě se zvěřina špatně prodává z důvodu dovolených a teplého počasí. Zavolat výkupnu a prodávat to po dvacetikoruně nebo max. 30,-Kč dokáže každý blbec. Potom jdeš nakupovat do MAKRA a na pultě vidíš vykoštěnou kýtu z divočáka za cca.400,-Kč/kg. My prodáváme v kůži za 50,-Kč/kg. Po vykoštění vyjde cena čistého masa bez hlavy, škáry, běhů a kostí na 100,-Kč/kg. Z divočáka je totiž přesná polovina z dodávaného kusu odpad. Zkus se ze zajimavosti poptat v okolí, kamarádů, známých atd. jestli nemají zájem o divočáka cca. 50kg v kuži. Jsem zvědav, kolik jich seženeš. Já už jsem se dostal do situace, že abych prodal, musím ho ještě stáhnout a rozbourat. Kupující už si ho vykostí sám, ale tu hrubou práci nechce nikdo dělat. Je to tak půl napůl. Opravdu žádná prdel....... Není mě jasné, jak to dělají při naháňkách, kdy se střelí 50 a více kusů najednou. Zde opravdu asi musí dojet výkupna a je to po "dvaceti" za kilo. Nebo nevím.......

Výkupní cena se v současnosti pohybuje kolem 30 Kč/kg. MS

Lovit černou v lánu kukuřice je vrcholný zážitek, bez kterého by se asi většina myslivců obešla. Jak jsem jinde vzpomněl tu noční šoulačku - tu ani nedoporučuji, ani bych ji sám kvůli staženým půlkám neprovozoval. To je opravdu práce pro otrlé a zkušené profíky. Ale vymáhat škody a neudělat nic proti nim - to je prosím sprosťárna jak svět. Sdružení, které popisuji, domluvilo s předsedou průseky (s jarní směskou), kde od konce srpna pravidelnš pendlovali. Stejně tam prasata chodila, tak museli za nimi. Většinou ve dne, ti odvážnější i v noci. Samozřejmě, že měli posedy i kazatelny, ale bachyně si rychle vytvořily spojení potrava=poprava, tutíž vodily potomstvo z otevřeného placu do husté vegetace. A pokud si někteří myslí, že mák trpí pod nájezdy feťáků, přál bych jim noční pobyt u lánu turkyně někde na Hané. Spousty Krkovičků by mohl pozorovat při polním pychu. Škody nejsou tak patrné (žádný poválený porost), ale když se dobře podívá, něco na tom stvolu chybí...

Za prvé - silně pochybuji, že průměrná váha uloveného divočáka bude 30 kg, za předpokladu, že většinu ulovených kusů budou tvořit selata /a tak tomu většinou je/, bude ta váha určitě menší. Za druhé - jak Aleš správně napsal, někdy se ta zvěřina špatně prodává, žádné výkupní středisko, aspoň u nás, vám nezaplatí 50 Kč/kg, takže těch 150 tisíc za zvěřinu ročně je čirá utopie. Za třetí - kdyby tam byl místo kukuřice mák, tak se do něj krom prasat pustí i feťáci a sklizeň půjde z větší části do 3.14či. Snad - říkám snad, jistý si nejsem - by pomohlo minimálně jednou týdně provést v té kukuřici naháňku s využitím dostatečného množství ostrých psů, ale možná ani to ne. Bude-li majitel vymáhat škody, vidímto pro MS dost černě.

Tak jsem do 22,00 seděl u louky, prší už dva dny, řikal jsem si, že určitě půjdou rejpat žížaly, a ono houby :-), neviděl jsem ani chlup:-). Holt začínají padat žaludy, to přebije u černé všechno. MS

Já jsem taky absolvent VŠZ, tím spíš jsem poněkud skeptický:-). To ZD se bude chovat tržně, asi je to akciovka?, takže naopak, proti všem zásadám tyhle velký většinou budou cpát kuku klidně pár let po sobě, když jí prodaj, ať na zrno nebo do bioplynky, všechno jedno. To si musí řešit Aleš a jeho kolegové. V každém případě je vždy lepší dohoda než nějaké spory na ostří nože. M

Alešovi také nezávidím, proto jsem se ozval. Přece není možné reagovat na nebetyčnou hovadinu. Neznám přesně znění zákona, tak mi prosím ocitujte POVINNOST pěstovat kukuřici, resp. nejlukrativnější plodinu. Zemědělství je můj obor, ač "ootechnik", po rostlince jsem vždy pošilhával. Osevní postup nijak neporuší, zařadí jinou jařinu místo kukuřice (řepa, ječmen, mák...). Je to tak v jiných případech, tj. v (o) lidech. S agronomy se nemám (jako ochranář) problém domluvit na možných "ústupcích" (pozdější orba, dělené sečení). Nebát se a nedržet hubu...

Karle, asi si to malujete trochu růžově:-). Samozřejmě i ZD má nějaké povinnosti z pohledu zákona (par 53), ale jsme v Čechách :-). Alešovi vůbec, ale vůbec nezávidím a protože místní situaci neznám, tak do toho ani nechci moc kecat. Donutit ZD ke změně osevního plánu je už ale úplně utopie, na to není cesta. M

Nemám úplný přehled o cenách plodin, ale určitě by řepku či obiloviny velice dobře na trhu udali. Mně to celé přijde jako taková česká klasika - nic nepotěší víc, jak neštěstí druhého - tak proč mu k tomu nepomoct? A největší absurdita (také česká klasika) je, jak lesáci "pláčou", kterak jim "polňáci" posílají domů rudly bez bachyní. Jak píše jeden bludišťákový klasik - hotový Dikobraz!

Jo Karle..... Donuťte ZD, aby nepěstovali aktuální polní plodiny, ale aby přešli na ty méně atraktivní a s menším ziskem. V kmenovém stavu našeho MS nemáme ani kus černé zvěře. Nemá u nás kde stabilně po dobu roku být. To, že prasata přicházejí ze sousedních obrovských lesních komplexů je všeobecně známé, ale škodí v katastru naší honitby. Také si myslím, že si představení v ZD mnou ruky, jak nám to pěkně spočítají. Všude mají zasetu kukuřici na zrno, takže je to až do konce listopadu, nebo ještě později, než do toho vjedou s kombajny. Jak říkám, bude to ještě sranda.

Aleši, vyloudil jste mi úsměv na rtu, když jste se popsal jako "polní honitba". Ta nudle, de facto velká mýtina, kde z jednoho obřího lesa to není do druhého lesa dál než kilometr, to je balvan na krku (sebevraha), nikoliv polní honitba. V takové nudli pěstovat kukuřici a mnout si ruce, jak letos místní myslivečky pěkně podojím - pěkně bych si milého předsedu podal! Buďto do soudního sporu zatáhnout i vlastníky okolních lesních honiteb, odkud nájezdy prasat pocházejí, nebo předsedu donutit pěstovat něco jiného, např. řepu a ječmen, pokud tedy mají kukuřici na krmení dobytka. Nejsem právník a asi si to všechno maluju růžově, také v tom našem českém absurdistánu mě nic nepřekvapí, ale není přece možné platit za škody, které způsobí přírodní živel!!! Jak jsem pohopil, moc pojistit se proti tomu nejde. Takže zbývá jedině rozumná dohoda o výběru plodin do takto výbušné oblasti (chovu černé zvěře), anebo se s výkonem práva myslivosti přesunout jinam, pokud ne rovnou pověsit flintu na hřebík.

Chlapi, všechno co píšete je svatosvatá pravda. Je to začarovaný kruh. Pokud už teď začneme lovit bachyně od selat, příští rok a další roky nás čekají enormní přírustky od selat, které zůstanou sirotci, protože není v silách nikoho je do jednoho ulovit a v tlupě nemá kromě vodící bachyně kdo udělat pořádek. Na druhé straně je zde dozrávající kukuřice, kde budou do listopadu, což jsou ještě dva měsíce statisícové škody. Teď babo raď.......Do letošního roku se to s předsdou ZD dalo ještě tak nějak šalamounsky zaonačit. Po nových volbách představenstva ZD včetně volby nového předsedy, který není myslivec a nemá pochopení nám nastávají krušné chvilky. Kolikrát mám i pocit, že na škody čekají a budou je tvrdě vymáhat. Vyžrané fleky v kukuřici se zvětšují ne každý týden, ale každý den. Za dva měsíce to bude masakr.....Nejhorší na tom je, že když tam kdokoliv z nás střelí na sele nebo lončáka, ostatní neutečou do lesa. Kousek popoběhnou, deset minut je ticho, jak v hrobě a pak zase začnou žrát, že to tam za chvíli vypadá, jak ve vepříně. Lámání, mlaskání, kvičení selat, no prostě "mazec". Nikdo z nás tam nemůže sedět každou noc a potom jít ráno do práce. Je to situace úplně nahovno. Teď ještě to deštivé počasí k tomu, tma, jak v pytli a co chcete dělat..........Když se náhodou stane, že se do rána uloví pět kusů, což se stává celkem často, špatně se to najednou prodává. No, v každém případě to bude zajímavé.........

Aleši, teď je na to fakt blbá doba. Tam jde o to, že normálně bachna vyžene z rudlu selata samčího pohlaví,kňourky, ještě před dosažením pohlavní dospělosti selat a tím zabrání zabřezávání bachyněk v rudlu ve věku kolem pár měsíců. Podle mě, když je začnete lovit teď, tak se vám to vrátí jak bumerang a příští rok místo bachyní budete mít 2x tolik tzv. "lončaček" o váze 35 kg a každá bude mít 4-5 selat. A hlavně je potřeba dostřílet ty selata, to chce spoustu času a jak píše Pavel. M

Ano Milane. Jsme poní honitba, kde se ročně loví cca. 100-150 kusů černé zvěře. Defacto nemáme ani kde udělat naháňku na prasata. Výše zmíněné počty kusů jsou všechno lovy na čekané, kterým se věnuje asi pět členů, z toho dva velmi aktivně. Já a jeden můj kolega. Od začátku mysliveckého roku (od dubna) mám uloveno 16ks a mohl bych mít ještě více, ale mnohokrát se mě nechtělo lovit a nechal jsem je odejít bez rány. Zvláště v pozdních nočních hodinách, kdy musím v 5:00 ráno vstávat do práce. Naše honitba se nachází severně od Brna v katastrálním území Lipůvka, Šebrov, Svinošice a Lažany v lokalitě obrovských lesních komplexů (Lesy města Brna, ŠLP a LČR), odkud je neustálý přísun černé.

Aleši, můžu se zeptat, vy jste polní honitba? M

Ano pane Vilšere. Budeme muset do bachyní šáhnout. V tomto případě se nedá nic jiného dělat a jakákoliv etika lovu musí na chvíli stranou. Čeho je moc, toho je příliš.....Zde bohužel neplatí pravidlo, že prvně ulovím slabé srnče a potom přestárlou srnu. Tady se musí ulovit bachyně a potom odlovit jedno sele po druhém.......Ach jo.... Ono se to dobře říká, ale špatně dělá. Mám s tím celkem problém střelit vodící bachyni od selat, která mají v tuto dobu cca.15kg, nebo ještě méně. Budu se s tím muset na chvíli prostě a jednoduše smířit. Nedá se nic dělat.....Co se týká pojištění proti škodám zvěří na polních plodinách, tak se proti tomu snad ani pojistit nedá. Alespoň s tím přišel hospodář. Je to ale již delší dobu a možná se něco změnilo. Nevím......Co vím ale jistě, že to bude "mazec".

Pojistka na FLINTĚ !!!!!! :-(

Aleš - no Ti vám tam teda dávají pěkně pokouřit, to je teda něco. existuje na to vůbec nějaký druh pojistky?

Samozřejmě že to je od prasátek :-), celkem klasika, po krajích nechají kukuřici stát, aby zůstal kryt a uprostřed to vyberou :-), nejsou to žádní hlupáci :-). Tohle je ještě dobrý, už jsem takhle viděl celý pole, vždycky je to stejný, po okrajích nechat stát:-) aby na nás nebylo vidět. Tohle je od bachen se selaty, sešlapávají stvoly, aby se selata dostala na kukuřičný palice, jinak na ně nedošáhnou. Na to je jediný recept, lovit, lovit, lovit, selata a lončačky. Jak psal Aleš Pastorek, ty škody jsou někdy neúnosné, žádný jiný recept na to není. Martine, stopu od černé poznáte snadno, jsou tam otištěné paspárky. Tady byste určitě našel i stopy od selat. MS

No, oproti tomu, co bylo u nás je toto slaboučký odvárek. V honitbě, kde lovím byly takovéto škody o velikosti několika fotbalových hřišť. Škoda se vyšplhala na 740.000,-Kč. Díky dobrým vztahům se ZD jseme to stáhli na 200.000,-Kč a tvrdě jsme to zaplatili. Letos je tam znovu kukuřice a už je vidět řídká místa, asi jako na fotografii, ale na několika místech. Jsou zde staženy prasata ze širokého okolí a je jich opravdu moc. Všechny věkové kategorie. V tomto případě už se nedá nějak moc přebírat kusy při lovu, protože byl zvolen nový předseda ZD, který už není myslivec, jako ten bývalý předseda a pro škody zvěří nemá pochopení. Nechci říkat, že to budeme "mydlit" hlava, nehlava, ale nějak zakročit musíme a určitě se stane, že padne něco, co nemá. Nevím, jak by jsme spláceli např. milionovou škodu. V tomto případě se snad ani nedá dělat nic jiného, než lovit, lovit a zase lovit.

Stopy tam otisklé byly. Dle mého laického úsudku to byly stopy prasat, ale spíše mi jde o to, jestli jsou fakt schopny tak zdemolovat pole. Samozřejmě jsem zde viděl i srnčí a lišku, ale ta to asi neudělala:-)

Stačí se podívat na stopy, kterých tam bude jistě dost po těch deštích a máš jasno.

jaksi se nám to tady zabrzdilo. Srnčí říje už skončila (alespoň teda u nás), tak se postupně začínám zase věnovat "lončákům". Při včerejší vycházce jsem narazil na tahle zdevastované pole. Je to od prasat?

Dobrý den, chtěl bych se taky zeptat na stejnou otázku jako Martin M. ale jak vidím všichni tady píšete jen o řepce, kukuřici, pšence atd. ale jaké mate i jiní zkušenosti s lovem černé v oblastech kde se nic nepěstuje pouze všude louky a les víceméně smíšený. Sem tam u nás pár soukromníků pěstuje žito a oves ale největší ,,pole"má u nás 5-6 ha a jinak se na většině luk pase dobytek.Máme postavenou kazatelnu na řekl bych dobrém místě kde kdysi stála kazatelna asi 20 let a ,,chodili" jim tam divočáci, no a ted to zkouším znovu a samozřejmě zakrmuju čím se dá a zatím stále čekám. U nás to prostě jinak nejde.Podařilo se mi sice z bukového mlází zvednout 3 lončáky ale ještě mít tu flintu u sebe :).Ale to byla vyjímka. Tak prosím poradte jaké máte zkušenosti s lovem černé v lokalitách kde se nic nepěstuje pouze naše JZD bere dotace na posečení luk!!!! a pokud něco zasejí tak nedostanou nic. Opravdu už nic v té naší republice nechápu!! Předem děkuji za odpovědi.

Omar - bohužel nic:-( Nevím kde jsou:-( Budu ještě chvíli hledat a poté se budu muset rozloučit a počkat na jaro příštího roku. Srnčí řije tak patné. Sice jsem ji nikdy neviděl, takže nevím jak má vypadat, ale jelikož srnčí skoro nic nedělá tak to zrovna asi ono nebude:-) Josef - taky si říkám, asi jou řemnožené jen někde. A když už jsem neviděl ty prasata tak Vám aspoň v příloze pro pobavení posílám to co bych zase naopak nechtěl nikdy vidět:-D

A pak, že jsou přemnožený

Tak co nového Martine?!? U nás pohyb černé je, ale je to nepravidelné a o náhodě. Jednou přijdou na oba průseky a potom dlouho nikde nic. Snad teď po těch deštích to bude lepší a budou chodit aspoň TROCHU :-) pravidelně... Říje žádná sláva...

No Martine v ton hicu předešlých dní ti srnci aspoň u nás moc nedivočili! :-) A jak píše Milan vnadím na plácku v kuku na který je vidět z posedu který je na okraji ale mimo pole. Včera POŘÁDNĚ zapršelo (díky bohu!!) tak snad dnes navečer už nebude a půjdu to tam zkontrolovat - přes puškohled! :-))

Klásky zatím zralé nejsou, tak zkusím někde na kraj kukuřice nasypat nějakou hromádku a uvidím, jestli tam vůbec nějaká prasata jsou. Pak se začnu něco "koumat". Přinejhorším se blíží srnčí říje, tak se teď budu chodit dívat na srnce jak divočí:-)

Josef, původní otázka zněla, jak je dostat z kukuřice ven. To je opravdu skoro nemožné. Proto se loví přímo v kukuřici. Buď na vnadišti na plácku, ale přímo v kuku. Nebo jestli máš rád adrenalin, tak se dá šoulat v řádku, ale tam je problém s obeznáním, dostaneš se k nim blízko, ale musíš si dřepnout abys viděl, blbě obeznáváš, vidíš často jen běhy, blbě se střílí, ne vždy to jde, no a pak často taky ten transport je problém. Prostě kukuřice je jiná liga, zlatá řepka :-). M

Tak tohle nechápu. Jak v té kukuřici lovíš - a pokud nelovíš. proč tam krmíš ?

Zatím je v kukuřici pořád NEJ kukuřice, ořechy a potom ryby (také rybařím) :-) a jiné maso. Já krmím už jen přímo v kukuřici, ven je stejně nikdo nedostane jen náhoda nebo jejich vlastní rozhodnutí :-)

Smysl to sice má, ale zkoušet vytáhnout divočáky z kukuřice je těžký, kukuřice je prostě jiná liga. Teď zatím kvete, ale až budou mít palice mléčnou zralost.. Třeba vám někdo poradí. Ryby jsem zkoušel (taky rybařím), bílá ryba, většinou je 2-3 dny nechají bez povšimnutí, seberou kuku nebo obilí a pak najednou ryby zmizí. Prostě si to musí okouknout, když to neznají. Živočišná bílkovina je pro ně podle mě nejvíc atraktivní na jaře po zimě. MS

Stále horší a horší:-( Divočáci místo téměř přestali navštěvovat:-( Kukuřice zmizela max 1x do týdne. Teď zemědělsi sklidili řepku, takže už je na "mém" místě nejspíš neuvidím a budu se muset porozhlédnout po nějakém novém u kukuřice u vody - snad vylezou když půjdou pít. Tak mě napadlo? Myslíte že má nyní smysl krmit kukuřicí na kraji kukuřičného pole? Nebo třeba zkusit spíše nějaké ryby nebo něco takového?

Martine, tak jaké jsou další zkušenosti? MS

Včera zapršelo, tak půjdu dnes večer na chvíli sednout tak jsem zvědavý. My máme v revíru mraky řepky a obilí, kukuřice jen tak lehce, tak mám "strach", že to všechno po sklizni odejde k sousedům. No uvidíme, pátek se blíží, úplněk je za dveřmi, takže snad se něco zadaří

Martine u nás je to jako když mávneš kouzelným proutkem, už 3 týdny černá úplně vymizela, což je naštěstí pro drobnou dobrá zpráva!!:-) Jak ale posečou okolní řepky, tak se asi vrátí, bó v okolí máme kukuřici asi jen mi :-( No pak jim budeme muset dát pokouřit ! :-))

Drahoš - to vypadá celkem zajímavě. Aspoň se budu mít přes zimu čím bavit. Omar - nevím moc o ničem, u nás v okolí všichni chodí na srnčí a prasatům se tam nikdo moc nevěnuje. U nás teď konečně taky prší tak doufejme, že to ještě chvíli vydrží a z původní 3 denní předpovědi srážek (našich neomylných meteorologů) budou aspoň 3 hodiny. A v pátek jdu na ně, bude úplněk tak snad zase po dlouhé době něco uvidím

Nazdar, jedna věc na Martina - zjisti si také, pokud to nevíš, kolik prasat se u vás a sousedů v poslední době ulovilo. To může také souviset s návštěvností "tvého" místa... U nás na východní Moravě se rozpršelo, tak se asi dají do pohybu... Drobná se musí chránit o stošest !!!

Plánek Martine nemám byl v hlavě, ale mrkni na:http://www.myslivecky-obchod.cz/cz/myslivecke-potreby/7-myslivecke-potreby/58-pomucky-a-potreby-do-reviru/92-prikrmovani/588-kolotoc-pro-cernou S mým velká shoda, akorát já mám délu válce 60cm, otvory průměr 13mm.Roura je vodařská, plast průměr 30cm, povrch hladký.

Vidím, že návštěvnost diskuze je asi tak stejná, jako návštěvnost prasat před "mojim" posedem:-D Jednou za týden kukuřice zmizí, ale jinak se nikde ne a ne ukázat. Srnčí občas vyleze, liška taky ale prase ani za nic. Už si občas začínám říkat jestli ty dřívější kusy nebyly nějaké moje výmysly v hlavě. Jste na tom ostatní podobně?

Trpělivosti mám dost, z ryb jsem naučený dostatečně. Přes víkend nezmizelo ani zrníčko:-( Doufejme, že teď jak začalo pršet, že je to trošku přiláká zpátky, půjdu na to mrknout dnes večer. Drahoš - nemáte nějaký plánek toho "válce"?

Zajímavá diskuse. Přidám něco málo. Té vaně na maltu se u nás říká "kalfas" a když je prázdne, tak zedník řekne: maltu a pívo, a to druhý jako první:-) Jinak asi před 20 lety jsem slyšel o nějakém lovci prasečkáři od někud od Meziměstí. Ten prý pracoval v prasenčáku. Na čekanou nosil vaťák, co nechával viset u prasat a neměl problém. Jen s ním nikdo nechtěl chodit do lesa a už vůbec sednout do auta... Jinak zajímavá diskus...:-)

To jenom potvrzuje Sojkova slova a dodatečně i moje:trpělivost a pravidelnost.Používám válec s kukuřicí, vnadím celoročně a když v daném období není poblíž černá, naučily se do válce trkat nebo šťouchat jak siky tak srnčí.Jó dobrota láká.Problém je, že pokud je sucho nevím kdo si byl zpříjemnit jídelníček, ale hlavně že chutná:-))

Včera jsem se byl podívat na "staré" místo a kukuřice byla pryč. Vypadá že jim deštík pomohl a snad se zase budou objevovat. Dal jsem jim tam trošku předmočené kukuřice takže snad dneska bude vymeteno. Včera jsem seděl do 22:15 a vylezla pouze jedna srna, prase nic. Byl jsem na babetě tak jsem ji zkusil nechat u posedu. Srna přišla asi na cca 20m dívala se směrem na mě (babetu) a po asi půl minutě odešla. Takže nevím jestli jsem ji vadil já, nebo babeta, nebo něco jiné, ale odešla pomalu. Takže těžko říct zda jim to vadí.

Samozřejmě prvotní vnadiště stále sleduji. Ale jak jsem už psal, týden tam nezmizelo ani zrníčko a široko daleko už není žádná voda:-( Takže už se zde nejspíš nezdržují. Včera u nás konečně zapršelo, sice ne moc, ale něco spadlo, tak uvidíme zda se potůček znovu zvedne nebo ne. Druhé místo jsem ještě nekontroloval, takže se pojedu podívat dnes navečer. Doufejme, že aspoň jedno z nich začnou navštěvovat.

Záleží samozřejmě na každém soudruhovi, jakou strategii zvolí. Podle mě pobíhat po revíru, jednou usypat hrstičku tady, podruhý támhle, není z dlouhodobého hlediska efektivní. Lov na vnadišti je na jiném principu, chce to trpělivost, trpělivost, trpělivost,pravidelnost,pravidelnost,pravidelnost. Změna se má dělat v případě, že se zásadně změní podmínky. Jen moje zkušenost. MS

Nedomnívám se, že by Martin dělal chybu, když hledá místo častějšího (resp. současného) pobytu prasat. Je ve fázi hledání a seznamování s honitbou, a obeznání zvěře je abecedou myslivce. Pokud potůček u řepky vyschnul, nepovede bachyně selata daleko, když řepka dřevnatí a vydatnější zdroj s krytem má v pšenici. Řepkový lusk má hodně balastu, jakž takž využitelný je v mléčné zralosti. Být Martinem, nelitoval bych času a námahy a obešel okolí potoků, třeba i v sousední honitbě. Tam, kde je zjistí, postavit poblíž žebřík a vnadit. Kdo nehraje, nevyhraje. A kdo nezkouší, je líný a bez invence. Tudíž méně úspěšný.

Děláte chybu Martine :-), držte se jednoho místa a pravidelně, pravidelně :-). MS

Omare, já to tak pochopil, ale asi jsem to blbě napsal :-), v tom případě se omlouvám. Mám ho leta, materiál nesmrdí ani po tom, co všechno se v něm projelo :-) a před rokem jsem kupoval druhý na střídačku :-) a ten nesmrdí taky. Kolegové dtto. Možná várka z nějakého jiného plastu, je fakt že to dělají z recyklátu. Nechávám ho v autě pořád, tak bych to asi zaznamenal:-). MS

Hlavní je, aby to té vaničky bylo co dát. V pondělí jsem sypnul trošku kukuřice vedle obilného lánu a k potoku, tak jsem zvědav. Pokud ani tady prsata nebudou tak nejspíš už nikde v našem revíru. M

Milane (Sojko) já nepíšu o tom že ten kalfas smrdí po použití a já jsem prase a neumyju ho ! :-) Já píšu o tom, že on smrdí jako takový!!! Ten recyklovaný plast, z kterého je vyrobený...

Martin Medek: Jestli je poblíž řepky nějaká pšenice, tak teď už na vnadiště u řepky divočáci chodit moc nebudou, a když náhodou přijdou, tak spíše pozdě v noci nebo nad ránem při návratu zpět do řepky, jen tak vnadiště pohrabou, moc toho nesežerou a půjdou zase pryč. U nás je to tak každý rok, od začátku června do půlky měsíce chodí všude možně po cestách a vnadištích i v poledne, na vnadišti jsou pravidelně už v půl osmé večer, a pak se to den ze dne zlomí a pak už je člověk jen slyší, jak okusují pšenici.

Panebože to sou zase sračky od žvanila. Na zapaření kusu jak dělaný. Tohle může napsat a radit jen teoretik bez znalostí se vzduchovkou v ruce. MS

Já jí používám leta a stačí ji vždy jen vypláchnout a umýt. MS

Ta plastová vanička (maltovník) taky "luxusně" smrdí a nevyčichne to ani po několika měsících!! Myslím tím samozřejmě ten recyklovaný plast... Aspoň moje zkušenost :-)

Zednická vanička nebo bumová podložka do kufru je dobrá věc, mně se ale osvědčil - a to nejen při lovu, ale zejména při odklízení autem sražených kusů - plastikový pytel na mrtvoly. Je prostorný, skladný, po vymytí mnohokrát použitelný, složený zabere minimum místa, neproteče a člověk ho může vozit stále s sebou.

Když už je řeč o transportu zvěře,pokud je na autě tažné zařízení je úplně nejlepší nosič zvěře, mám doma vyrobený z jeklu 20x20mm , z frajeřiny pozinkovaný, vše za levný peníz.No samozřejmě atest nemá:-)Niva má kufr s nevelkým prostorem na má záda vysoko a Suzuki Ignis na tom není o mnoho lépe.Ale hlavně čisto:-)DH

Já mám udělaný "kňourotah", který inzerují v pomůckách v hodnotě kolem 300,-Kč, ale udělá se za pár korun a slouží.

Do auta je na transport ulovené zvěře nejpraktiřtější taková ta zednická vanička z černého plastu. Stojí to pár korun, maj to v každých stavebninách a v pohodě se do ní vejde 50kg prasátko. Plachty obvykle protečou, ať člověk dělá co chce. Do kufru se vyplatí koupit gumová podložka s okrajema, mají jí v autopotřebách nebo jí umí objednat. MS

Pěkně seš to přes víkend rozjelo:-) Díky všem za rady. Jak jsem již zmínil, flintu zatím nemám a tak pro mě lov zatím počká. Místo jsem si vybral tak aby se dalo hlavně něco dobře pozorovat. Ale když zrovna nic nevyleze tak mě napadjí tyhle moje různé otázky, které sem píšu. A jsem rád za VAše odpovědi. Protože takhle aspoň dostanu nějaké "zkušenosti" a tu ránu si nejspíš nyní bude dobře rozmýšlet. Kromě babety mám i auto, které bych v případě "nouze" použil, ale i tak si myslím že prase okolo 80kg do osobáku taky není to pravé:-) Tahátka vypadají velice jednoduše, takže si zkusím něco vyrobit. Teď přes víkend jsem byl pouze 1x na posedu, ale prasata nikde. Už skoro 5 dní kukuřice netknutá:-( Nepršelo u nás více něž 3 týdny, potůčky vyschlé a prasata jsou ta tam:-( Jak to máte u Vás? Kde se Vám teď zdržují? V honitbě máme ještě jeden potůček, ale na druhé straně honitby. Takže se asi budu muset přesunout tam. Doufám, že se hlavně neztratili někam úplně jinam

Dnes už jsem důchodce - ale v minulosti jsem si mnohokrát musel odříci ránu nebo dokonce jsem ani nešel lovit, protože jsem věděl, že nebudu mít čas na zpracování úlovku, o případném dosledu ani nemluvě. Jo, dokud jsem měl šéfa myslivce, tak to problém nebyl, dokonce se stalo, že mne přímo vyslal do služby s kulovnicí a víceméně mi přikázal lovit /hrozilo nebezpečí, že po honu, který měl být v sobotu, nebude zvěřina na poslední leč/, ale kolik je takových šéfů ?

A k tomu transportnímu špagátu - také ho mám neustále v ruksaku. Používám batoh s kovovou kostrou, takže se do případného úlovku mohu zapřáhnout, mém volné ruce, což je výhoda zejména v houštině a hlavně vyvinu podstatně větší tažnou sílu.

Dnes už jsem důchodce - ale v minulosti jsem si mnohokrát musel odříci ránu nebo dokonce jsem ani nešel lovit, protože jsem věděl, že nebudu mít čas na zpracování úlovku, o případném dosledu ani nemluvě. Jo, dokud jsem měl šéfa myslivce, tak to problém nebyl, dokonce se stalo, že mne přímo vyslal do služby s kulovnicí a víceméně mi přikázal lovit /hrozilo nebezpečí, že po honu, který měl být v sobotu, nebude zvěřina na poslední leč/, ale kolik je takových šéfů ?

Jinak si myslím, že na začátek jste si s tou řepkou nevybral nejlíp, lov v řepce je trošku specifický a případný dosled není úplně jednoduchý. Taky se vám může stát, že majitel psa ho do řepky odmítne poslat, protože v případě problémů tam pes moc šanci nemá. Já osobně svého psa do již vzrostlé řepky zásadně neposílám a raději tam vlezu sám. Zvykněte si při lovu počítat s tím, že se taky může stát, že zrovna nebude nikdo k dispozici, ani pes, ani kolega na výpomoc na tahání, z různých důvodů. Vždycky je dobré zvažovat i tuhle možnost. Jak už psal Harald, lepší střelit 4 selata než jednoho velkýho lončáka. MS

Obojí nosím pořád v baťohu, je to lehký, skladný a občas se to hodí:-). MS

Už jsem si Martine říkal, jak to chcete na té babetě vozit:-), protože prasátko jako spolujezdec by asi nebylo dobrý společník:-). Co se týče transportu ulovené zvěře k autu, používám taková 2 udělátka - tahátka. To první je kousek násady od koštěte, provrtané nadvakrát. Smyčku provazu nasadíte praseti na ryj a zapnete náhon :-). Na selata tak do těch 35kg to stačí, hlavně vás ten provaz neřeže do ruky. To druhý je smyčka z popruhu, který si přehodíte šikmo přes rameno, zapřáhnete sám sebe :-) a provaz dáte zase přes ryj, smyčka se dává až za zbraně, tam drží spolehlivě. Můžete zabrat větší silou a ten popruh neřeže. Tahat to jenom provazem není nic moc. MS

Kolega Jan popsal vše do puntíku, dobré se těchto rad držeti:-)Já sebou ten provaz i s klacíkem(pro případný zápřah ve dvou) vozím:-)Není k tomu co dodat.Jinak pro Eriku-víte, že na každém fóru se najde osoba která prostě prudí.Jedině co se dá dělat, je přehlédnout tyto osůbky jak širý lán a nereagovat.Sami se sebou si psát nebudou a i kdyby:-)

Martine, ten příkrm máte dobře umístěný, ve špici je ideální. Dával bych to ještě kousek dál, až do špičky té buřeně. Dá se střelit prase i v řepce (u řepky), ale ne uprostřed lánu, nýbrž v snadno dosledovatelné nudli (100-150 m). Jinak souhlas s Haraldem, místo "podměrečných" selat se mnohem častěji loví poslední lončáci, i když početně je selata mnohonásobně převyšují. Mám rád myslivce, kteří loví černou celoročně. Než si přitápět na kazatelně v dlouhých zimních nocích, je lepší si počkat na selátko v červencových krátkých nocích. Ale bez (domluveného) psa ani ránu!

Diskuse pokračuje a tak si ještě jednou dovolím. Poslední Martinovy otázky mi přišly skoro až naivní. Pak jsem si ale zavzpomínal na svoje začátky a musím konstatovat, že jsem taky věděl úplný ho... a že je dobře, že se ptá. Své první prase jsem ulovil v dávných dobách začátku výskytu prasat. Byl to kus z tlupy lončáků. Zůstal v ohni. Uvázal jsem mu provaz za ryj, popotáhnul ve vysoké trávě pár metrů a byl jsem v koncích. (Bylo to pod strání u vody.) Pomohli kolegové a traktor. O odvozu úlovku je nutno přemýšlet vždy a je potřeba mít kamaráda(y), který pomůže odtáhnout a kamaráda se psem, který pomůže dosledovat. Snažit se střílet vždy tak, aby zůstalo v ohni a mít domyšleno, jestli mám dost času na následné práce s úlovkem. Tedy: nezůstalo v ohni a barví-jdi po barvě, nemáš barvu-musíš sehnat psa, nemáš dost času-nestřílej, nejlépe ještě před lovem měj promyšleno, jak úlovek odtáhneš, odvezeš, uložíš. Na závěr jedna technická poznámka: prase se nebourá ale ruší.

Martine to pak zbývá pouze jediná věc a to když nemáš psa, tak musíš alespoň znát někoho kdo ho má. Já to taky nedávno řešil. Prase v řepce a už jsem si jel pro kolegu ze združení. Jak se říká myslivec bez psa je poloviční myslivec. Já sice psa mám, ale stopa mu nic neříká. na naháňku by šel, ale rve se, tak tam nemůže. Začátkem zimy mám slíbenou fenku jagoše od Řezby, tak ta bude provádět dosled i kdyby to bylo 10m, ať se naučí.

Har alt - to je asi pravda, v řepce to nikdo moc dobře nepřečte. Každopádně spíš mě šlo o ten princip následného dosledu. I když prase vytáhne z řepky celé ven a po střele nezůstane v ohni a zaběhne do řepky. Co s ním, jak ho najít když člověk nemá psa a když špatně barví.

Zaplať pánbu - kromě plivání jedovatých slin po Erice jsi ze sebe zatím nic pořádného nevypotil !

Eržika-No nic, tady končím a vy se třeba utlučte tím svým všeználkovstvím- TAK JE HODNÁ.

Přesně tak. V tomto případě by se to mělo tolerovat, protože dosledovávat postřelené prase v řepce je opravdu TOP cirkus...... Pouze tutové rány. Na hlavu to sice být nemusí, ale na plecka ano, s dostatečnou ráží, dobrým střelivem, jistou rukou a bez lovecké třasavky. Překopaný samopal 7,62X39 si k řepkám, ani kukuřicím neber. Ulovený kus rozbourávat nemusíš, ale musíš zajistit chlaďák, kam ho umístíš. Každé normálně fungující MS by to měl mít ošetřeno. Pokud postřelíš v těchto vedrech kus černé, musí se najít, co nejdříve. Už čtyři hodiny po zhasnutí je kolikrát pozdě a od plecek se začíná linout "vůně" zapařené zvěřiny. V žádném případě se nesmí dosled nechat až na ráno. To je potom i s kopáním..........Musíš vždy udělat všechno pro to, abys ho našel co nejdříve.

Kamarád má střeleného lončáka i přes 90kg, takže si myslím že to až tak nereálné není. Spíš mi šlo o ten princip hledání prasete, ať už v čepce, v kukuřici nebo nějaké husté houštině bez psa a jeho vytahování do auta

Tak jsem včera seděl na posedu a přemýšlel a napadlo mě jak to vůbec děláte když střelíte divočáka. Seděl jsem u řepky, teď když to prase odběhne dovnitř tak najít ho v noci bez psa je asi bez šance. Poté když by se to náhodou (nebo se psem) podařilo, jak ho dostat sám ven (když má např 80+kg). Poté přijedete domů, je nad ránem a teď to rozbourat, aby se zvěřina nezkazila. To si tak říkám, zda je vůbec "výhra" vystřelit. Takže povídejte.....

Včera v noci jsem byl venku a v 0:15 hodin přišla na vnadiště bachyně se selaty. V 0:20 hodin ulovil kolega na posedu vzdáleném cca. 1,5km lončáka 48kg ze tří stejně velkých kusů. Rána sice slyšet byla, ale jako by hodně z daleka. Bachyně okamžitě posbírala selata a zmizela....Auta jim nevadí, motorka také ne, ale rána z kulovnice, i když je to daleko jim vadí. Stalo se mě to mockrát.

V U.S.A., kde je poměrně populární lov lukem, používají roztok obyčejné jedlé sody v rozprašovači, který nastříkají na oděv, boty a podrážky. Údajně to eliminuje do určité míry lidský pach. Vzhledem k tomu, že s lukem se potřebují dostat ke zvěři co nejblíž na pár metrů, tak asi vědí, co dělají. Aspoň takhle mi to bylo vysvětleno. Ale nikdy jsem to nezkoušel, považuji to za zbytečné a jestli to k něčemu je, netuším. MS

Pokud jedu autem nechávám ho dál, protože pod posed se s ním nedostanu. Když jedu na Babetě, klidně ji opřu o žebřík. Zvěři to nevadí a je to lepší, než si to kolem pošlapat. Slyšel jsem ještě jednu radu od starého myslivce - bral si na čekanou hadr namočený do nafty a ten pak pověsil na žebřík pod sebou. Úspěchy měl, to vím jistě, ale ještě jsem to nezkusil. Taky prý bývalo dobré nechat myslivecké oblečení viset ve stáji s dobytkem. Zvěř se krav a koní nebojí, ale kdo má dnes tu možnost...?

Podle mě to nevadí vůbec, nechávám auto tak 100 m. Běžně prochází kolem něj a mockrát se mi stalo, když jsem nechal auto někde u dubu, že to u něj bylo čerstvě přeryté. Běžně se s nimi potkám, když se v noci vracím k autu. Věci, které se celkem pravidelně opakují, na to si zvěř zvykne. Měl jsem dřív žebřík u železniční trati, když projížděl vlak, tak jen na chvilku zpozorní, žádný bezhlavý útěk. Stejně tak, když jsou někde u silnice a kolem jede auto. Pokud to jsou věci, s kterými se setkávají často, tak si na to prostě zvyknou. Problém to může být v lokalitách, kde nic takového není. MS

Zajímavý dotaz, také mě to kolikrát vrtá hlavu. Většina chlapů jezdí k posedu autem nebo na pinckovi, mladší ještě na kole. Nechávají to na dohled, tj. 100-150 m od posedu, kolo hned pod ním. Co ale může vadit víc, je vykonání potřeby. Kdo má petku- v pořádku, ale u některého posedu to razí pivně-česnekovo-tabákovou esencí, tak bych řekl, že spíše toto bude zvěři vadit. S nástupem léta se množství potravních zdrojů pro prasata zvýší (zrající obiloviny, třešně), takže mohou chodit nepravidelně, v řepce i v průběhu dne. Známý vnadí šrotem a kadavery a někdy tam nejdou i týden, jindy zase každou noc.

Včera jsem byl zase na chvíli sednout. Bohužel kvůli práci se nedalo moc dlouho, takže jsem to po 10 zabalil a jel domů. Nevylezlo nic. Jinak bych měl na Vás ještě jeden dotaz. Na posed většinou jezdím na babetě. Nechávám ji cca 50m v křoví od posedu. Nemáte zkušenosti, zda tohle černé může či nemůže vadit? Když jsem dřív jezdil se strejdou na srnčí, tak jsme babety opřeli přímo o posed a srnčímu to absolutně nevadilo. U divočáků je to stejné? nebo jim pach benzínu a přehřátého motoru může vadit?

Inu chytráků spousta, odhady žádné:-). Osobně si myslím, že z hlediska praktického lovu a dejme tomu nějakého managementu populace není úplně přesný odhad hmotnosti úplně podstatný, to že se prohádá 20% hmotnosti je běžné (i když je to vysoké číslo), ale není to až tak podstatné. V praxi člověk vystačí podle mě s tím, že odhadne plusmínusautobus kategorie 0-35kg sele, 40-60kg lončák, pak se to láme u hranice 80kg a poslední kategorie je 100kg+. S tím pak souvisí odhad věku a pohlaví, což bych považoval za mnohem podstatnější a samozřejmě, zda se jedná o vodící nebo vedoucí kus u samičí zvěře. MS

Ach jo, zas já... Nováku, toto je vlákno Myslivost a lovectví. Založte si vlastní Urážky a napadaní a tam se klidně se svou malostí projevujte. Stokrát raději si přečtu barvitě popsaný lov nebo názor na problém od Eriky, než obvyklou holu větu Mam flinticku a zatim spokojenost. Tady pár chronických přispivatelů se snaží tvořit diskusi, pro většinu je to voyerský kroužek s příležitostným napadáním a shazováním. Vaše vstupy jsou vyloženě o kopání do kotníků, s ničím praktickým nedojdete. Myslivosti zdar a myslivkyním zvlášť!

Dolažalová tím všeználkovstvím, namachrovaností a bezchybností se utlučute SAMA na všech webech...☺

Aleši, jasně, klidně to tak může být. Nejlíp se to odhadne, když už leží :-) a je na váze:-). MS

Také si myslím, že má trošku víc Milane. Osobně bych mu hádal tak něco kolem 48-50kg ve vyvrženém stavu. Když připočítám 25% na vývrh, tak je to cca. 60kg živé váhy. V tomto případě je to vedlejší, ale vidíš Martine, že ani za světla a v porovnání s jinými kusy a ležícím špalkem dřeva není odhad hmotnosti tak jednoduchá záležitost, natož v noci......

Berte to jen jako můj odhad, jedna věc je fotka, druhá věc je vidět to na živo, ale obvykle v téhle váhové kategorii se trefuju tak plusmínus 5-10 kg, ale je to jen odhad, takže to neberte rozhodně jako dogma. Spíš bych se přikláněl k tý spodní hranici někde kolem těch 35 kg. Ten u těch klacků je možná trošku silnější :-), ale ne o moc, v zásadě je to všechno stejná váhová kategorie i věk. Třeba to zkusí odhadnout i jiní. Vemte v úvahu roční dobu, tělesný rámec atd. Když to prase pak vidíte potmě, tak se zdá větší, stejně tak se prasata zdají naopak menší na strništi nebo na sněhu, protože mají zakryté běhy, a naopak v zimní srsti působí mohutnějším dojmem. Prase o váze 80 kg vypadá úplně jinak:-), to už je trošku prasátko :-). Kolem 80 kg už je relativně slušná bachna a u kňourka v týhle váze už začíná být vidět, že je mohutnější na předek, sice ne až tak moc:-), ale trochu to vidět je. U černé je hmotnost velmi ošidný faktor, na Doupově nebo v Krušných Horách může mít 5letý kňour 60-80 kg a má slušný zbraně, v úživných honitbách může mít lončák klidně 80 kg. Já na tý fotce vidím spíš zvěř lehce něco přes 12 měsíců věku (13 - 15?). MS

Myslíte že jen tak málo? Takovou hmontost bych tipoval tomu co stojí u těch klacků.

Myslíte toho co stojí na cestě? Tak 35-40kg. MS

Ny tý černobílý fotce je slabá vodící lončačka, která zrovna přebarvuje. Většinou vypadají tak trochu "střapatě" a dobře patrné jsou obvykle slecha, která vypadají, že jsou větší. U nás tomu řikáme, že prase mělo slecha jak lopouchy:-), takže baška :-). Když číhnete na tu fotku, na kterou upozornil Aleš Pastorek, tak tam je to vidět hezky a v barvě a ty lončáčci (kňourci???) už jsou víceméně přebarvení, hlavně to prasátko co stojí na cestě. Ta letní srst po přebarvení, když po ní přejedete rukou (třeba proti chlupu:-)), tak je to jak krátký štětinatý kartáček :-). Na větší vzdálenost nebo při horších světelných podmínkách to může působit dojmem "holé". Když budete sedět na tom žebříku víckrát, tak vám tam s velkou pravděpodobností dojde ta samá parta opakovaně, tak budete mít víc možností to porovnávat. MS

Jak je foto od p. Ščudly s časem 9:08:26. tak ten co je nahoře, takhle holý byl. Aspoň nyní vidím, že to asi není nic neobvyklé. Jen tak pro zatjímavost, jaký je Váš váhoty tip toho divočáka nahoře? Já bych řekl tak 80kg? jsem mimo, nebo priblizna trefa?

Sojka - přesně něco takového, ty boky to možmá mělo ještě víc holé. Erika - kašlete na ně, oni si dají časem pokoj.

Ukázková fotka lončáků kňourků je v sekci "fotopast" od pana Svatoslava Ščudly.

Vypadalo to asi takto? MS

Novák - co je vám do toho, kde a s čím jak sedím? To je čistě moje věc, tak se starejte o sebe. Ohledně šoulačky za srncem - Martine omlouvám se za poslední OT - koukám, že nás v tom lese byl tak trochu zájezd, že všichni zase strašně přesně vědí, jak moc suché to listí bylo, kolik ho tam bylo, že to muselo šustit, že musely praskat větvičky a že to a ono a ještě támhleto.. No nic, tady končím a vy se třeba utlučte tím svým všeználkovstvím.

Můj odhad hmotnosti může být velice špatný. Netuším kolik přesně to může mít. To se uvidí až někdy něco ulovím a zvážím, pak se možná budu divit jak moc jsem přeceňoval nebo podceňoval. Co se týká toho holého kusu, tak ten měl na hřbetu "číro" štětin, cca 10cm a na bocích byl holý, nevypadalo to vůbec jako srtst. Viditelnost v tu dobu byla ještě relativně hodně dobrá, ale je možné, že pokud to má např pouze malé štětinky tak to mohlo vypadat hole. Ruku do ohně za to rozhodně nedám:-)

Svrab se sice u prasat občas vyskytuje, ale poměrně zřídka a zasahuje spíš menší části těla, běhy apod. O žádnou genetickou anomálii se nejedná, prostě přebarvený prase do letní. Zvěř nepřebarvuje k určitému datu jednotně, je to individuální a záleží na okolnostech. Rozumování pana Begaly neberte vážně. MS

No, úplně holý, to je spíš už přebarvené do letní srsti. Obecně platí, že kňourci a nevodící bašky přebarvují dříve. Taky je otázka, jak dobře jste odhadnul hmotnost živé zvěře. U menších selat je to plusmínusautobus: zřetelné pruhování = 0-5kg, pruhování méně zřetelné, objevuje se zrzavá = 5-10 kg, pruhování téměř není vidět, převládá zrzavá = 10-15 kg, zrzavá = 15 kg a víc. Dál už je to spíš o praxi a zkušenostech a u vyšších hmotnostních kategorií se to nějak úplně přesně odhaduje těžko. Tak máte první zkušenost, časem budou přibývat, když vám to vydrží. MS

Já konečně viděl první prasata a čekal jsem že se zrdží a že si je v klidu prohlédnu - že budu mít dost času prozkoumat co a jak. Prasata vytáhla z řepky, takže selátka nešla vidět nebo tam nebyla. Celé to trvalo cca 1minutu, takže struků jsem si nevšiml. Erika - jj, asi mě cítili, ale bohužel jak jsem psal pátek byl hektický a dřív jsem to nestihl a místečko bylo do zrnak vyluxované, takže mi nic jiné nezbylo:-( Ale aspoň jsem je viděl. Co mě ještě překvapilo, že jeden kus byl téměř úplně holý bez štětin.

Ty první prasata bych tipoval spíš na lončačky, selata nemusela být vidět nebo byly vzadu. V tuhle dobu a hodinu a za světla byste si měl všimnout struků. Pokud máte dojem, že vás navětřili, tak pokud nejste kuřák, nejlepší na ověření směru větru je obyčejný dětský bublifuk, zaznamená i nejslabší proudění větru. To samotné prase byl asi kňourek, ten často chodí za rudlem, většinou tak do hodiny. Jinak staré pořekadlo praví, že když vám z hlavy upadne vlas, tak prase ho ucítí, vysoká uslyší a muflon ho uvidí padat :-). Ale záleží na okolnostech, v příměstských revírech, kde jsou prasata na lidi zvyklá, si s nějakou stopou moc hlavu nelámou. MS

Martine, určitě je lepší vnadit dříve, než očekáváte zvěř, minimum by měla být alespoň hodina. Je opravdu možné, se že to prasatům moc nezdálo, když jste chvíli před nimi byl na vnadišti. Já jezdím/chodím většinou odpoledne, nejpozději tak okolo 18té hod. Ale samozřejmě, jako už jsme tady psali, nic nemusí platit 100%, kolikrát stopa zvěři vůbec nevadí..

Zajímavé je, že přes týden kdy chodím do práce tak nevysedávám na posedu déle než do nějakých 22:30 mi nikdy nic nevyleze. Nyní o víkendu, oba dny už před 10.

Druhý den, večer přestalo přestalo pršet, ženě jsem se věnoval celý den, takže na večer jsem dostal povolenku a opět jsem vyrazil. Sedl jsem na jiný posed kousek opodál, kde se prsata taky objevovala. V půl 10 vytáhl samotný kus z řepky přímo do pole, přeběhl celé pole řepy (cca 800m) a poté zmizelo kdesi v buřeni. Seděl jsem do 1:00, ale nic další už se neukázalo.

A nyní přidám konečně moje první zkušenosti s černou. V pátek toho bylo jaksi moc - vyýstava psů v Náměšti, návsštěva babičky, oslava kolegů z práce, takže na žebřík jsem se dostal až někdy před půl 10. Na vnadiště jsem rozhodil 3 plné hrsti kukuřice sedl a čekal. Najednou již okolo třičtvrtě slyším suštění v řepce, tak si říkám, že aspoň se trošku podívám na srnčí, než se setmí. A najednou vytáhlo prase, za ním druhé, třetí a čtvré a už to valili ke krmeliši. 3 zůstala opodál a jedno došlo až ke kukuřice. (všechny stejně velká - dle mého laického odhadu lončáci okolo 60kg). To jedno tam ůstalo asi 10sekund, poté se otočilo, šlo k těm zbylím a všechny pomalu odešli zpět do řepky. Tak jsem z toho byl lehce smutný, ale konečně jsem něco viděl:-) Akorát mě zajímalo proč odešla, zrazená nebyla (napadl mě jedině můj pach) a tak jsem přemýšlel, zda má cenu ještě sedět nebo jít domů. Nakonec jsem zůstal a vyplatilo se. těsně před 12 vylezl samotný kus a začal futrovat kukuřici. Měsíc svítil, vidět bylo celkem slušně (i když se stále držel ve stínu) a asi půl hodiny jsem mohl pozorovat. Poté prasátko spokojeně odešlo a já spokojen také:-)

zdravím Vás po "úspěšném" víkendu. Pěkně se ta diskuze rozjela, tak jsem se tešil jak si počtu a přidám svůj postřeh. Bohužel jde diskuze zase jaksi jiným směrem než má, takže jelikož tu příspěvky nelze mazat, opět poprosím KDO NEMÁTE CO ŘÍCT K TÉMATU NEPIŠTĚ SEM. Založte si vlákno na šoulání a tam můžete valit do aleluja:-) Takže tak!!!

No slyšel jsem to už před rokem a nevěnoval tomu pozornost, teď jsem to slyšel znovu. Vaše sexuální orientace je mi celkem lhostejná, ale v případě, že tomu tak je, vrhá to poněkud jiné světlo na řadu vašich prohlášení nejen v tomto tématu. MS

Paní Ježíková, jistě se neurazíte, ani když tato poznámka není míněna jako recese. Od řady kolegů ze Slovenska jsem slyšel, že ve skutečnosti jste muž, travestita, který s oblibou jako žena vystupuje. Můžete na to odpovědět? Ne že bych měl něco proti,to je každýho věc, ale bylo by lepší vědět, jak to je ve skutečnosti. Ale jak říkám, určitě se neurazíte. MS

Paní Anno, já mám tu nehezkou vlastnost, že mě nemůže urazit ani inteligent, takže klidně mě politujte. Do akátového lesa bych se určitě nevyzouval, boty chrání nohu, ale ztrácíte cit, podobně jako při vyšívání v rukavicích. Vlk nebotřebuje našlapovat potichu, ten kořist uštve. Jak loví rys, jsem viděl na obrazovce několikrát. Vybírá si místo útoku a dobře si hlídá terén a podklad, aby se plížil nehučně.

Připadáte mi jak malý děcka, co se dohadujou o bonbon. Dělal jsem i horší věci než si zout boty:-). Stejně tak bych nikdy nestřílel v rukavicích, prostě potřebuju mít v ukazováčku na spoušti cit. Ale každému podle jeho gusta a záleží na každém soudruhovi, jakou taktiku zvolí:-). MS

Paní Anno, já si to interpretuji tak, že jste pravděpodobně nikdy nešoulala, a ani nepozerala telku. Přikrádá se nejen peťkilová mačička, ale i levhart, lev i tygr. To je to samé, jako byste napsala, že je jedno, jestli se lovci dorozumívají šeptem, nebo můžou normálně hučet. Když stojíte na místě, nevydáváte žádné šustivé zvuky. Já měl na mysli šoulání krok za krokem, nikoliv normální chůzi v ponožkách. A nejen při lovu se ďábel skrývá v detailu. Když si zvěř zradíte, většinou zpytujete svědomí, kde se stala chyba. Já třeba s našouláním prasat nemám problém (normálně obutý). Kdybych byl lovec a byl povolen granát a lov u hranic, patřím mezi nejúspěšnější. A jestli souhlasíte s Jožinem, že nešustí bota v listí, ale listí o listí, položte si doma na koberec suchý list a šlápněte na něj... To jste mě fakt dojali, oba. Vy i "lesník" Jožo. Takových do rána kýbl... Na závěr budu vulgární a na dokreslení vtip: Víš, proč nemá Ulin boty? ??? Aby ho nebylo slyšet, když ho honíš.

Při šoulání se zouvám úplně běžně. Jak už tu bylo napsáno, na boso cítíte každou větvičku. Zouvám se klidně i ve sněhu, pokud křupe, není to sice žádná hitparáda, ale těch pár minut, něž se dostanete ke zvěři, se to vydržet dá.

Nechápu, co se na tom komu nezdá, já jsem se párkrát taky zul a došoulal zvěř v ponožkách, člověk má tak opravdu větší cit a jde to potichu. MS

Jožo vševědoucí, který jsi nikde nebyl, ale všetko videl v telke, a tudíž všetko vieš, počúvaj, ale i další vrtáci. Viděli jste někdy domácí kočku, nebo např. i levharta, jak se přikrádá ke kořisti? Jak přitisklá k zemi jemně a veleopatrně našlapuje? Už ten psychologický efekt, že se člověk zuje, ho nutí nespěchat a dávat si pozor na došlápnutí. Prsty, špička, opatrně celá noha. Samozřejmě že absolutně nehlučně jít nejde, ale snížit možnost zrazení na minimum. To samé je s dechem. Je rozdíl nesoustředit se a funět, nebo co nejopatrněji se přibližovat. U šoulání platí dvojnásob "spěchej pomalu".

Doležalová- vy už mi nepřekvapíte... pořád dokola jako s tou nabitou odjištěnou flintou na posedu ☺

Pane Hanzal,laskavě se podívejte kolik tu běží vláken! A kolik debat tady kdysi šlo!Co se objevil Bengala,J.X. a zneužívači jmen ostatních lidí to tady uvadlo,kontaktoval jsem admina ať je blokne,ale odpověď byla záporná. Pak se nedivte,že nejenom toto vlákno jde do řiti a způsob jakým komunikuji s Begalou a Xindlem je takový jaký je. Už jsem tuším v únoru ukončil tyto stránky a hodlám v tom pokračovat i nadále, ale rada. Jožo neví vše, když mu dokážete či připomenete kde se ztrapnil dá na chvíli pokoj sám, asi studuje net. Jinak to tu zasere jako jinde a stejně se ho nezbavíte. A když už jste se ozval tak proč nepřidáte sám nějaký příspěvek? A jezi baba??? Úlet ne?

Begala, Pintner a Jezi baba, jak vy dovedete zprznit každé vlákno ..., a to jsem si naivně myslel že si tu "rozšířím obzory". M.H.

Novák, Jezikova - jsem to napsala nepřesně, tak samozřejmě že bude šustit, pokud půjdete jak po chodníku na nákup.. Vrstva suchého listí, pod kterým jsou různé větvičky apod..to prostě v botech můžete šlapat sebeopatrněji a stejně na něco šlápnete, co křupne apod. Bez bot se i v tom listí dalo jít potichu. Než budete chytře komentovat, tak si to nejdřív vyzkoušejte a třeba budete překvapeni.

Že tak vášnivě vše komentuješ. A s Xindlem si tááááák notujete. Jo jo,lepší než-li dívky zrada,lepší je teplá pr.el kamaráda.

MÁM TO!!!!! Jožko nejsi náhodou bukvice???

Odpovídat otázkou? A ptát se?Jožo! TY taký profík! Vieš co? Hledej! Ale abys neřekl-byl u toho i obrázek. Hele ještě odbočím,nevíš kde by se dali sehnat ti komáři co sají starou? Krev? Mám doma taky starou a ti mi občas pije krev! To abych zjistil jestli ji můžu plácnout plácačkou. Aby z toho nebyl průser víš? A kde mám tu teplou krev nevíš? Jestli v těch pár cm tak tam už taky stydne. Ku.va!!Abych se já tak dožil rána!!!!!!! Když stydnu!Zas.aný komáři!!!!Nežerou a nežerou!!!

Všem přeji dobrou chuť k sobotnímu obědu.

A dlužíš mi stále odpověď: Jak se na strom dostane spárkatá aby si jmelí či ochmet dala k svačince. Tak odpovíš už konečně?

No a? Než jsem to poslal byl jsi tam. Hele mám na tebe dotaz, už poznáš všeználku jmelí a ochmet?

?????

Vole! To psala Erika Doležalová. A pak, že jsi inteligent!!!Jo aha,oni tam nejsou obrázky. Tak to pardón.

Aničko jak může používat Jožo něco co od narození nemá? Myslím rozum. Tamto má leda na chcaní.

Dovolím si několik krátkých "knížecích" rad pro ty myslivce, kteří nemusí za každou cenu lovit a spokojí se raději s pozorováním zvěře. Vnadiště (krmeliště) zakládejte zásadně v blízkosti bezpečného krytu, zvěř bude vycházet už za světla. Ověřte si pečlivě převládající směry větru. Přikrmujte pravidelně a pokud možno sám, černá si časem zvykne i na váš pach. Před lety se mi osvědčilo i "estonské" krmeliště, osvětlené nenápadně solárními lampičkami, zvěř si rychle zvykne a světlo jim nevadí, pozorování černé v noci za bezluní bylo velmi zajímavé a poučné. Pokud budete chtít občas něco ulovit, je třeba dodržovat několik zásad : nikdy nestřílejte, pokud je na vnadišti více kusů nebo dokonce velká rodinná tlupa. Při zásahu černé, která vydá smrtelný ryk (ledviny), se obvykle už tohoto rudlu nedočkáte. Počkejte si klidně na jednotlivé kusy, osiřelé sele či lončáky. Chápu, že někomu se takováto myslivost nemusí líbit, ale pro myslivce, kteří raději sáhnou po kameře či foťáku než po flintě vadit moc nebude. Ale jednu výhodu to má - ulovíte vždy, když nutně potřebujete...

Jo v ponožkách suché listí nešustí...☺☺☺

Milane (Jirmann), to je samozřejmě pravda, mnohde se celá krásná myslivost smrskla na sezení u hromady žrádla (a čím větší, tím "lepší") všeho možného až spíš nemožného. Jinak šoulání je krásná věc, ale nejde provozovat všude. Třeba zrovna v polní honitbě je to tak trochu o ničem - jakmile vyjedou řepky (ale i obilí), našouláte sice co si jen představíte, ale je vám to k ničemu, když zvěři (třeba srnčí) z porostu kouká sotva půl hlavy. Černá z řepky chodí na volnou plochu nerada, do obilí velmi ráda, ale opět - to už psal myslím Milan (Sojka) vidíte slecha, kousek hlavy, možná část hřbetu. Nevíte, co je co a kdo je kdo, selata neviditelná.. Lov nula. Jakmile do polí vjedou mašiny, nastanou mnohým "myslivcům" jediné šance (protože jindy nejdou..) ulovit, resp. popravit (protože ta zvěř prostě MUSÍ před tím kombajnem ven..) A pak je zase po lovu - srnčí vás na strništi vidí na stovky metrů daleko takže nenašouláte nic, když nikde není žádná mez, remíz nebo aspoň strom či keřík, černá se odstěhuje do kukuřic (nebo se vrátí "domů" do lesa) a lovit můžete chvíli lišky (na strništích). Jenže je to opravdu jenom chvíle, protože dnešní styl hospodaření je v pondělí srazit řepku (pšenici..), v úterý, nejpozději ve středu zdiskovat.. A máte krásnou měsíční krajinu, kterou přehlédnete dalekohledem z jednoho konce na druhý (stovky a stovky metrů..) a vidíte tam (možná) jednoho zajíce.. Tak to jsem tak v kostce a stručně :-) shrnula, jak to třeba je u nás v polní honitbě - z cca 2200 ha máme lesa 120 a to ještě ne souvislou plochu, ale jednotlivé kousky. Takže tam se šoulá sice krásně (za svým nejlepším srncem jsem šla 200m jen v ponožkách, kvůli suchému listí :-))) ale moc toho tam není.

A mimochodem, u vás střílíte v dubnu (to se kukuřice většinou seje) pruhovaný selata o váze 1-3kg? Co z něj zbyde když ho natřete kulovnicí? MS

S tím lze jistě souhlasit, i když u nás je to třeba celkem k ničemu, protože půl hodiny potom tam dorazí jiná bachna se selaty, ale já jsem myslel, že se podělíte o nějaké zkušenosti s šouláním na černou, to by třeba mě osobně hodně zajímalo, protože já mám odhadem třeba poměr úspěšnosti lovu tak 3-5% lov na šoulačce versus tak cca 95% úspěšnost při lovu na vnadišti. MS

Pan Medek hned na začátku položil otázku a mu jeho otázku odpověděl. Zážitků z lovů černé zvěře a jiné zvěře mám dost, ale bohužel je neumím napsat tak poutavě jako třeba Erika. To se čte opravdu dobře. Z postřehů např.: Když zasejí kukuřici a myslivci chodí hlídat pole, na které začíná chodit černá, tak říkám, že je dobré z tlupy střelit malé, ještě pruhované sele a bachyně tam už tlupu vodit nebude, alespoň do té doby než kukuřice vzejde. Ona bachna má dobrou paměť a dlouho si pamatuje místo, kde přišla o sele a tomu místu se nějaký čas vyhýbá. LOVU ZDAR!!!

Pane Jirmann, tak když jste tu ty postřehy nečetl, tak nám napište ty svoje vlastní. Já se je rád dozvím, protože mě to opravdu zajímá a určitě se je rádi dozví i ostatní, koneckonců výměna zkušeností bude jistě přínosná pro všechny. MS

Eriko, trochu mimo téma. Kdyby každý vnadil, tak jak píšete, tak nemám nic proti tomu. Já sám si také nasypu buď trochu obilí, kukuřice nebo doma nasušený chleba. U nás jsou dnes už jenom louky, pastviny a les, obdělávané pole žádné. Ale ona je většinou skutečnost jiná. Když kolikrát vidím ty zahnívající kupy, tak mně je smutno, kam jsme se to dostali a když se pak někteří ještě chlubí, jak na tom loví i veškerou vysokou, srnčí, tak mně je ještě smutněji. Právě proto jsem napsal svoji poznámku níže a vůbec jsem nechtěl moralizovat, jak píše Sojka, jen jsem chtěl upozornit na nešvar, který je v současné době velmi rozšířený. Skutečně se mně zdá, že je dnes málo lidí, kteří si umí našoulat zvěř. Musím se usmívat, když slyším lovce, že mu prasata vyšla 200m od kazatelny a odešla na druhou stranu. Když se pak zeptám, proč neslezl dolů a nezkusil je došoulat, tak kouká a vůbec neví o čem je řeč. Sám miluji šloulání na sněhu i bez sněhu v lese nebo po strništích a černé jsem takto nalovil opravdu dost. Vždycky jsem se v noci snažil ke zvěři dostat na takovou vzdálenost, abych ji viděl očima a rozeznal, kde je hlava, abych mohl bezpečně lovit. Opravdu jsem tady moc postřehů, jak na to, nečetl. LOVU ZDAR!!!

No níc, vážení. Letím do Náměště pomoc s přípravou výstavy psů a večer jdu na ně. V pondělí sem hodím report, jaké jsem nabyl nové zkušenosti a poznatky:-)

Nelze než souhlasit. V přírodě nic není podle pravidel a pouček, občas zůstává rozum stát nad tím, jak se to nebo ono mohlo stát.. Jsou situace, kdy sedím na nízkém žebříku a i přes špatný vítr mi srnec přijde skoro na pohlazení, jindy je vítr perfektní a kus se zradí "z ničeho".. Stejné je to když se někdo ptá, na co prasátka přilákat.. Někomu funguje jedna věc, u druhého si toho divočáci ani nevšimnou.. Prostě kus od kusu, přece nemůže každému chutnat všechno úplně stejně (na to přišel u Meynhardt..) Ano, jsou nějaké základy, co by tak jako nějak mělo..ale rozhodně to není 100% pravidlo :-) Jinak, bachna s nima není, selata mají okolo 30-35ti kilo, nějaký podzimní vrh nejspíš. Skoro je mi až líto, že letos tady není žádná mamina s děckama v pruhovaným pyžámku :-) loni mi na louku chodily dvě a 15 mrňat, byla radost je pozorovat. Letos prd.

Eriko, já Ti věřím :-), to víš, jestli jsou bez bachny... V nejhorším Tě sežerou :-). Přidám jednu veselou historku z natáčení :-). Před lety jsme s kolegou beznadějně vysedávali v zimě u vnadišť (žaludový rok) a asi týden při tom jezdili a chodili kolem dubových porostů, kde bylo vidět, že to je převrácené každý den, v noci sněžilo. No, trvalo nám to asi ten týden, než nám to docvaklo, takže když jsme se v noci sešli u auta a navrhnul jsem, že se půjdem podívat do těch dubin, tak kolega rozhodně nebyl proti. Chodili jsme tam pak pro ně jako do spižírny, zážitky neuvěřitelné, mimo jiné jsem tam našoulal kňoura tak 150 kg asi na 3 metry a zase vycouval, s dalším kamarádem jsme měli možnost pozorovat souboj a honičku mezi kňourem a lončákem/sekáčem na pár metrů, prostě zážitky neuvěřitelné, které se nedají vyprávět a psát, protože by tomu nikdo nevěřil. Trvalo to asi 10 dní, pak přišla obleva, sníh zmizel a prasata taky. Ze dne na den všechno pryč. Samozřejmě jsme tam pak šordili ještě asi měsíc, všechno marný, prasata fuč. No nic, říkali jsme si, že už víme jak na ně a příští zimu si to zopakujeme. Houby, houby, už se to nikdy neopakovalo, bez ohledu na sníh, žaludy, klimatické podmínky, stavy ... Tím chci říct, že prostě není a neexistuje nějaký jednoznačný recept, návod, cokoliv, co bude platit univerzálně a spolehlivě za všech okolností. Jsou jen nějaké určité principy, pravidla, zásady, zkušenosti, které obvykle, někdy, často, možná.. mohou fungovat, určitě se je vyplatí znát. Ale žádný recept na to prostě není a vždy je potřeba vycházet z konkrétní situace, podmínek, lokality apod., jenže v tom je to kouzlo :-). Jinak by to asi nikoho nebavilo:-). MS

Milane, však píšu "aspoň jedno".. (to znamená nejmíň dvě :-))) Ale já jsem skromná a navíc by mě už asi kolegové z MS sežrali :-) a Lovu i tobě! Pane Jirmann, vnadění nemusí znamenat tři metráky žrádla, ale třeba tři hrsti kukuřice a jedno jablko..

Pane Jirmann, jasně že to řada z nás umí i jinak, ale je velký rozdíl, když lovíte v honitbě, kde je černá stálou zvěří a ve vysokých počtech, kde se střílí třeba 300 ks za rok a platíte výrazné škody atd., lov na vnadišti bude vždy ten nejefektivnější. Nikdo tady nemluví o nějakých hromadách, to je jen vaše fabulace. To nic nemění na tom, že třeba šoulačka v zimě na sněhu na černou je ten nejkrásnější způsob lovu, jenže...... k tomu máte podmínky pár dní v roce, jste pod tlakem zemědělců, škod, financí atd., prostě musíte lovit. Takže klidně moralizujte dál z pozice někoho, kdo náhodou střelí jedno prase za rok a klidně si střelte toho srnce na poli s pšenicí, protože to je přeci to pravé. MS

Milane, píšeme sem svoje postřehy a zkušenosti, jak chtěl zakladatel vlákna! Napiš svoje a hotovo !! Eriko, ne každý má takové "ideální" podmínky dráha pro koně... Přeji Lovu zdar ! Mě to včera trvalo 55minut :-)

A jsme zase jenom u hromad. To to jinak nikdo neumí? LOVU ZDAR!!!

Proč jenom jedno :-). Malý je ten, kdo si dává malé cíle :-). M

Zdar Mildo. Ještě mi tam chodí čtyři "pozdní" selata, aspoň jedno ještě vezmu :-)

Eri Lovu! Letos se Ti daří:-), to je dobře. M

A pro doplnění, včera jsem z domu vyrazila právě v těch 22hod, cestu mám necelých 10 minut, po usednutí na žebřík slyším zamlaskání, zvednu dalekohled a ... Ve 22,30 zase lezu dolů :-)

Já nikdy v řepce ani kukuřici nic neseču - taky by se mi nelíbilo, kdyby mi někdo rozkopal pole s pšenicí.. - ale hledám místa, kde je porost nízký apod. Letos to máme úplně ideální, protože obrovský lán řepky máme hned za domem - k řepce se dostanu krásně po dráze (tréninková pro koně, máme ji kolem našeho pole) a pak už jen cca 10 metrů podél meze - viz foto. Divočáci sem chodí, ale přes den nikdy, nejdřív ve 22 hod. Zdrží se pak klidně až skoro do svítání.

Sojka - kašleme na něj, jen tu kazí diskuzi. Snad už si dá pokoj a přestane sem psát. Omar - kéž by jejich chování šlo lépe porozumnět, ale pak by to zase bylo vše moc snadné:-)

Jo pro upřesnění případných čtenářů - jsme čistě polní honitba sousedící s malým lesem u sousedů a majícím silnou populaci drobné zvěře... :-)

Konečný - to zda jsem nebo nejsem dohodnut ze zemědělským družstvem není ani Vaše věc, ani předmětem této diskuze. Protio Vsá opět a naposledy prosím, nepiště sem. Díky

Tak se taky přidám do diskuze, i když tady už bylo asi vše řečeno. Chci přidat svůj aktuální postřeh ohledně vody a současných (snad už ustupujících) veder. Před cca 14dny jsem si udělal v pořadí druhý "průsek" v hořčici, protože u toho prvního u řepky v ječmeni jsem dopadl úplně stejně jako Martin - chodili nepravidelně a pak před 3 týdny přestali úplně :-( Po cca týdnu nový průsek černá objevila a i v těch největších vedrech (přes den klidně přes 34C) začala navštěvovat a to od pondělní noci. Chodí samozřejmě v noci, protože to je na SILNĚ frekventovaném místě. Kvůli tomu úmornému vedru jsem já nechodil a oni přesto ano :-) Včera už se trochu ochladilo tak jsem šel i já! Výsledek vidíte na přidané fotce z nástřelu. Překvapilo mě, že kňourek 45kg měl vlhké běhy (pokud se nepotí jako já, tzn. jako prase!!) když voda je pár km vzdálená. Vím, že pár km pro prase je no problemo, ale v těch hicech mě to překvapilo. I když vím, že v tom poli je kaliště, tak nevím, v jakém je v tomto počasí stavu… Kus chodil sám i podle toho, jaké malé množství „lahůdek“ bral. Překvapilo mě, že v těchto vedrech vytahoval tak daleko do otevřené rozpálené krajiny, když to sakra že nebylo „prasečí“ počasí!! :-)) Tož tak můj aktuální postřeh…

Koukám pane Konečný že u vás máte velký problém se normálně domluvit se zemědělci, jedno jestli akciovka nebo soukromník. Já mám tedy přesně opačnou zkušenost, stačí normálně přijít a domluvit se, černá vám dělá škody, postavím tam žebřík, budete mít v tom 50ha lánu vyšlapaný kolo o průměru 3 m, ale něco se tam střelí, souhlas? nebude vám to vadit? A je hned po problému, stačí normálně komunikovat a respektovat vlastnická práva, případně tu dohodu stvrdit tekutým kolkem. Žádný problém, naopak, a žádná prasárna v tom není, jen normální dohoda. Ale jestli se chováte stejně jako tady, tak se není co divit, že s tím máte problém, ale ten je u vás, ne u těch zemědělsky hospodařících subjektů. A mimochodem, vnadění na početní stavy černé zvěře žádný vliv nemá, v současné industrializované a intenzivně obhospodařované krajině s takovou potravní nabídkou má černá zvěř víc než dost možností. Různá omezení a zákazy vnadění či limitování množství krmiva apod. nikde, zdůrazňuji nikde! neměla sebemenší vliv na početní stavy. MS

Oprava: ...na světlo nevystoupil..., siláž s trochou ...

To je pěkné počtení... :-)) Zatímco Sojka a příp. další dávají seriozní náměty jak na to, nějaký Marek Konečný si neodpustí bezduché rytí. Kdyby ryl aspoň věcně. Za sebe mohu říct, že vnadění na kraji řepky i čekaná u kaliště jsou dobré možnosti. Nebo i přivnadit u kaliště. Je to pár dní mi k takovému vnadišti přišel sekáček a snad hodinu probíral siláž s trohou kukuřice. Potom na vnadišti zalehnul a začal klimbat. To mi vyloudilo úsměv na tváři. Podruhé u jiného kaliště přišel (zřejmě) taky sekáč nebo i kňour - neviděl jsem ho. Něco tušil. Funěl, vrčel a světlo nevystoupil. Sem tam zalomil a pak najednou klid. "Vypařil" se, jak už napsal některý z předřečníků. Je to zábava lovit černou. Tak si to užij.

Nebojte se, ven něco vyleze:-), to je jen otázka času a vaší trpělivosti. To, že nemáte zatím flintu, nic neznamená, a tréning na sucho se hodí, protože jak praví klasik: "bez trenirovky nět šampiona" :-). Nenechte se vytočit některými komentáři a v klidu se věnujte tomu, co vás baví a zajímá. Navíc, přesně jak jste napsal, na co likvidovat kryt, který zvěři dává pocit bezpečí a z hlediska lovu je jeho odstranění jedině tak spíš nevýhodou. MS

Flintu jak jsem říkal zatím nemám, takže prozatím můžu trénovat na sucho tak jak říkáte:-) Hlavně musí něco vylézt ven, to je nyní pro mne úkol č.1. Konečný - nevím co je na tom hloupého, dát krmeliště na rozhraní buřeně a řepky. Možná jsem fakt hloupý, takže Vaši připomínku opravdu nechápu. Za prvné, jak říká Sojka, můj pozemek to není, tak proč bych to měl kosit. Za druhé proč bych to vůbec měl kosit, takhle dle mého hloupého uvážení má zvěř dostatek krytu a nebude tak moc opatrná. Za třetí, proč by měl být zemědělec hloupý? za čtvrté si spolu netykáme a otázka této diskuze zněla zcela jasně. Pokud tedy nemáte co k tématu říct, poprosím Vás abyste zde už nepsal. Díky

Flintu jak jsem říkal zatím nemám, takže prozatím můžu trénovat na sucho tak jak říkáte:-) Hlavně musí něco vylézt ven, to je nyní pro mne úkol č.1. Konečný - nevím co je na tom hloupého, dát krmeliště na rozhraní buřeně a řepky. Možná jsem fakt hloupý, takže Vaši připomínku opravdu nechápu. Za prvné, jak říká Sojka, můj pozemek to není, tak proč bych to měl kosit. Za druhé proč bych to vůbec měl kosit, takhle dle mého hloupého uvážení má zvěř dostatek krytu a nebude tak moc opatrná. Za třetí, proč by měl být zemědělec hloupý? za čtvrté si spolu netykáme a otázka této diskuze zněla zcela jasně. Pokud tedy nemáte co k tématu říct, poprosím Vás abyste zde už nepsal. Díky

A komentáře p. Konečného neberte vážně, to jsou jen blbý kecy, evidentně nejste majitel toho pozemku, takže nejste oprávněn tam provádět nějaké úpravy, něco vysekávat apod. To je nejjistější cesta, jak se dostat do úplně zbytečného sporu s vlastníkem. MS

V tom případě přeji ať se daří. Nákres je pěkný, předpokládám, že ten kroužek znamená místo, kde krmíte, takže si to dovolím okomentovat. Pokud zakládáte vnadiště u žebříku, tak jestli jste pravák, vždy krmení dávejte po levé straně, cca pod úhlem 45 stupňů na kolmici proti žebříku. Krmit vpravo je nesmysl, musel byste se celý natočit a střílel byste pod nepřirozeným úhlem při značné svalové tenzi, což znamená strhávat ránu atd. Podobně je to, když krmíte přímo rovně před sebou před žebříkem, musíte se aspoň trochu natočit, udělat víc pohybů při zvedání a zakládání zbraně do ramene. Když máte krmení po levé straně (a zbraň položenou před sebou na příčkách, což většina lidí dělá), tak stačí jen pomalu zvednout flintu a založit jí do ramene, uděláte tak minimum pohybů, nemusíte se zbytečně natáčet a vrtět a tím minimalizujete riziko, že si nadměrným pohybem nebo šustěním, zavrzáním dřeva atd. zradíte zvěř. Dvojnásob to platí u žebříků, které nejsou postavené v krytu či hraně lesa. Pohyb každá zvěř vnímá i na dálku. Když budete zakládat vnadiště na černou, tak si vemte někoho sebou, kolegu, kamaráda, přítelkyni, manželku :-), dle vlastního výběru :-), sedněte si na žebřík, imaginárně vemte zbraň (nebo přímo se zbraní, ale zásadně nenabitou:-)) a namiřte jí na místo po levé straně s minimem pohybů a pomocníka dirigujte povely aby si stoupnul tam, kam míříte. A na tohle místo krmte. Je to nejjednodušší, rychlé a máte tak přirozenou pozici pro střelbu. V případě, že pravák nejste, platí dtto jen podle situace, u kazatelen taky. Ale vždy se vyplatí si to nejdřív zkusit nanečisto. Při lovu pak hraje roli adrenalin, horší světelné podmínky, bla bla bla, vždy je nejlepší to, co je nejjednodušší. MS

To je jasné, že nepůjdu 2km doprostřed řepkové pole. Na tom jsem moc líný, takže bych nešel i kdyby to bylo top. Včera jsem si byl zase trošku sypnout a nějaký aktivní zemědělec vykosil kus "buřeně", která předcházela před řepokovým polem. Tak jsem zvědaví, zda je to odradí nebo večer přidjou. Konečně pátek tak půjdu posedět na něco dýl, tak snad konečně něco uvidím. Pro ilustraci mého vybraného místa přikládám "výkres".

Jasně že v tý řepce nejsou 24 hodin a 7 dní v týdnu, řepka má pro ně význam hlavně jako kryt, ale z hlediska úživnosti a potravní nabídky je to "mrtvá země". Prasata samozřejmě řepku žerou, stejně jako trávu, ale vzhledem k tomu, že prase je monogastr a celulozu pro výživu nevyužije, tak je to nutí shánět potravu mimo. A velké lákadlo a potravní zdroj je samozřejmě obilí v mléčné zralosti, pokud je v lokalitě dostupné. Ale já se bavím o praktickém lovu a k čemu je vám teoretická znalost toho, že prasata vytáhnou z řepky do obilí, když při té výšce porostu nemáte šanci obeznat kus, nevíte jestli je to bachna se selaty (selata v tomhle neuvidíte vzhledem k jejich velikosti), lončák, kňourek apod. Většinou vidíte hřbet, slecha, část hlavy. Samozřejmě se to dá s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout podle chování, ale není to zrovna to pravé v této roční době. Stejně jako psal Děda, teď je špatná doba, srpen je o něčem jiném. Kukuřice je pak už úplně jiná liga. Ale lovit se dá samozřejmě všude a vždy:-). MS

Řepka je v této roční době pro černou nejideálnější místo, hlavně z důvodu veder. Ne nadarmo se říká řepce "prasečí chlaďák", v těch jejich tunelech je jim lépe, než ve smrkových houštinách. Ovšem pouze do určitého stádia zralosti, pak se stěhují do kukuřic a situace se opakuje - jakmile kukuřice dozrává a začíná při sebemenším větříku nepříjemně šustit, stěhují se zpět do lesů, do kukuřic pak chodí pouze na chvíli v noci. Možné způsoby lovu u těchto plodin již popsal Milan, ale realizaci si musí vyzkoušet každý sám. A Martine (11.6. - 08:21), prase je úžasně přizpůsobivý inteligent, např. v místech, kde se začalo často lovit s baterkou či NV se už neobjeví na volném prostranství. Jinak jsem z "odjakživa" oblasti černé, ale v této době černou nelovíme, v klidu čekáme na srpen, o nic nepřijdeme...

Možná na rovinatém poli vydrží větší kaluže i v tato vedra. Já prasata v řepkách nesleduji, zase tolik to nežeru. Ale domnívat se, že jsou tam všechna, resp. 24 hod., je hloupost. V obě zrání řepky a delší sucha jsou okolí potůčků v blizkých lesích jak porotavátorované. Žebře mají postavené na hraně lesa otočené do pole. Kdyby si dal přenosný kousek do lesa, má lepší přehled, než ve vysoké řepce. Kdo nechce lovit, odvolává se na řepky, kukuřice... kdo chce, najde si příležitost v přirozeném prostředí divočáka - u kališť.

Milane 1* a zlatý bludišťák :-)

Pro lepší představu si vemte jutový pytel, nasypte do něj tak 40-50 kg písku a zkuste si ho řepkou odtáhnout tak 100 m :-), jen abyste věděl, co vás čeká, když střelíte uprostřed pole :-), nedej bože po dešti:-). Podruhé už to nikdy neuděláte :-). Jeden z důvodů, proč rozumný člověk nestřílí na naháňce v lánu kukuřice, když jde do tlaku:-) a prasata stojí v řádku jak pitomá:-). Pamatujte si, že loviště si vybírá lovec, ne zvěř :-). MS

Já neříkal doprostřed!, já říkal vnadit přímo v řepce :-) a nezkoušet je tahat mimo řepku ven. A to je sakra rozdíl! Jen magor by si sednul na žebřík doprostřed řepkovýho lánu od 10,00 do 14,00 když mu svítí sluníčko celou dobu na hlavu :-):-). Myslivec je prý od slova myslet :-), tak to zkuste:-), jinak se tam upečete:-). Za hodinu byste měl dost a nadával, co je to za blbost. Na kraji pole je jistě strom, remízek, hrana lesa apod., takže žebřík na hranu nebo ke stromu, hlavně do stínu a krmit tak 8 m od něj v řepce, tak aby černá měla pocit, že je stále v krytu. Těch 8 m je tak akorát, dobře uvidíte a budete dost vysoko na to, aby nebyl problém vítr a opatrný pohyb. Žebříček stačí tak, aby jste seděl 2-2,5 m nad zemí. Víte, ono je toho spoustu a začíná to maličkostma a hlavně žádná rada praxi nenahradí, takže opravdu, zatím jste žádnou radu nedostal:-). A lov v řepce je jen nepatrná část :-). Třeba když vydržíte, tak z vás bude prasečkář:-). MS

Sojka - neříkal jste mi zrovna vy, že je dobré si sednout doprostřed řepky, prohodit pár hrstí kukuřice a zkusit tam chodit přes den? Tohle je dle mého přesná definice rady:-P Teď jen otázka jestli je dobrá nebo špatná

Zatím jste žádnou radu nedostal:-). Tak Lovu! Pane Zvářal, jasně, pokud někdo postupuje mechanicky - nakrmím, sednu, sedím, nadávám.... Když to někoho baví. Mimochodem, nemáte zas nějakou zajímavou fotku kolem prasátek? Něco jako byl ten otěrový strom, ta byla jak do učebnice. Zdraví MS

Díky za rady borci. Já bych rád nějaká prasata pozoroval, ale prostě na ně nemůžu pořád natrefit:-( Snad kočně klapne tento víkend. Měl bych mít trošku času tak posedím klidně celou noc a snad už mi konečně něco vyleze:-) Jinak ať tu jen neodpovídáte na moje zvědavé dotazy, hoďte sem klidně nějaké Vaše příhody, kuriozity, atd... co se Vám přihodilo na lovu divočáků

Tak co se týče jablečných výlisků, ty považuji za nejlepší dužnaté a zároveň dietetické krmivo pro zimní přikrmování, musí být ovšem v hermeticky uzavřených sudech či pytlích. Pokud jsem jich měl náhodou víc a vysypal jsem je na vnadiště, ať jich byl pytel či víc, vždy jsem splakal nad výdělkem. Během pár dní z nich nyla nevábně páchnoucí kaše, v níž se občas sice nějaký ten divočák vyválel, ale o nějaké atraktivnosti pro zvěř se nedalo vůbec mluvit. Mnohem víc se mi osvědčila padaná jablka, ta bere veškerá spárkatá, je úplně jedno, zda jich na vnadiště vysypu ruksak nebo traktorový valník, vždy zmizí dřív, než by se stačila zkazit. A pokud se jedné o nějakou sladší odrůdu, chutnají i jezevcům a dokonce jsem já i kolega střelili na vnadišti i lišku s jablkem v mordě.

Sojko, já měl na mysli, jestli chce myslivec lovit, nebo probdít noc na suchém pustém hrbu. Loni mě takto dojal kamarád (důchodce, času plnou prdel), kterého jsem v červenci potkal na zastávce, jak se vracel po neúspěšné celonoční čekané. Z prasete nezahlédl ani chlup... no bodejť, když byl na lautr suché pastvině, v zimě sice vydatně poryté od prasat, ale v červencových vedrech a měsíci bez deště byla jak mlat. Každý se raději trochu umaže, než by čekal marně na horizontu, kde to má do kufru pár kroků. Vytáhnout kus ze žleba je samo o sobě pořádný výkon, pokud to není letošní sele... A ty hadry budou muset do pračky tak jako tak, půlhodinové pachtění nepřekryje ani americký sprej.

Teď v těch příšerných hycech má skutečně největší význam šoulačka okolo vodotečí. Pokud zaprší, co nejdřív do honitby a šoulat! Němci říkají, že když prší, jsou prasata "na cestě". Jinak taky říkají pirschen stehen nicht gehen. Znamená to "šoulat stát ne jít". Při šoulačce je třeba skutečně více postávata a poslouchat a pozorovat než popocházet. Jinak pokud se k tomu dostanete, pokuste se sehnat sladový květ. Na vnadiště namíchat půl na půl s kukuřicí (cca 1kg kukuřice a stejný obsah květu) a rozhodit. Nezasytí, ale naláká. Je aromatický a sladký. Až nastane "moštová sezona" jsou super jablečné výlisky. Ne však valník!! Stačí 1-2 pytle. Pokud je dohoda se zemědělci a nechají vám stát bez zorání kukuřičné strniště, je to lepší než všechny vnadiště dohromady. Při lovu je však třeba vyvarovat se, i když to zákon dovoluje, výstřelu na vůdčí bachyni. Pokud selata a lončáci přijdou o velitelku, z 90% přestanou chodit pravidelně do stávajících lokalit. Vloni na podzim jsem střelil 2 selata během 3 dnů na jedné louce z jednoho a téhož rudlu. Nenažraný pan kulega střelil čtvrtý den z tohoto rudlu největší kus, samozřejmě bachyni 110 kg cca 5 let starou, a bylo po parádě. Selata už na té louse nikdo nikdy nepotkal.

Záleží na tom, když je to bachna se selaty a jsou v klidu a cítí se bezpečně, tak jsou často slyšet na dálku, bachna si je rovná, povídá si s nima, selata nadělají bordel, pošťuchují se mezi sebou atd. Bachnu často člověk slyší jak fouká když bere vítr, vrčí když se jí něco nezdá apod., zvukové projevy jsou mnohem častější. Lončák, kňour umí přijít jako duch a taky tak zmizet, prostě se vypaří:-), foukne a je pryč:-). Na druhou stranu, lončáci jsou jak pitomí, neopatrní, sebevědomí jim nechybí:-), prostě důvěřivě přijde, chová se jak trouba :-), střelit lončáka je to nejjednodušší. Ale není na to recept, nedá se to nikdy říct na 100 % :-). Když nemáte kulovnici, možná tím líp:-), prostě choďte, koukejte, učte se, všímejte si detailů, ono aspoň jednou třeba půlhodiny pozorovat tlupu černé na vnadišti dá člověku víc než honem honem střílet. Takže to neberte jako nevýhodu, ale zkuste ten fakt lovů beze zbraně využít, naučíte se tak víc, než ti, co se řídí heslem prase viděti = okamžitě stříleti. MS

Pánové, nechci vás zklamat a berte to čistě jako moje osobní zkušenosti, ale realita je taková, že v řepkovém poli je vždy dostatek vody v kolejácích apod. Paradoxně je četnost návštěv kaliště vyšší v chladném období, i při teplotách pod nulou. Teoreticky je ta úvaha správná, prase skutečně bez vody nevydrží, prostě ber kde ber, jednou za den k vodě musí, jednak pít, druhak hygiena, ale těch možností, kde přijít k vodě, těch je nespočet, ostatně, zkuste si to někdy projít. Samozřejmě vždy záleží na konkrétních podmínkách. A mimochodem, když už u kaliště, tak každý, kdo střelil prase po opuštění kaliště vám potvrdí, že je lepší se na to vy...t. Bordel, bahno, bláto, tupý nůž, smradlavý auto a hadry si můžete rovnou hodit do pračky (v lepším případě). Když už u kalištěte, tak to musíte stihnout než tam vleze :-):-). MS

Jiří Balcárek - to je hned jiná odpověď, takhle se mi to víc líbí:-P Co se týče lovu prasete, jelikož jsem začínající myslivec tak ještě nemám kulovnici. Takže v mém případě pouze krmím, krmím a s dalekohledem hledám a snažím se pomalu naučit jak se tato (jak říkáte rytířská zvěř) chová, co jak kde dělá, atd... Proto možné některé moje otázky budou trošku "hloupé", ale hlopupě myšlěny rozhodně nebudou. Z vodou je to u nás zlé, je zde jen malý potůček, kde skoro není voda, takže jsem zde prasata ještě nezahlédnul:-( ani žádné otěry na stromech. Co se týče jejich projevů přes den nebo přes noc? Jak daleko jsou prsata v řepce slyšet? je to stejné jako srnčí, že ho člověk zpozoruje těsně než vyleze ven nebo jsou prasata hlučnější?

Čekal jsem, kdo s tím kouzelným slůvkem přijde, a vida! Odborník Josef...voda, ano voda, gratuluji! I hloupé šelmy čekají u napajedla, protože tam je to jistota. V těchto sparných dnech tuplem. Bohužel potoky jsou velmi často hranicí katastrů (sdružení) a pro většinu chlapů terra incognita. Když jim vykládám o třech zvednutých tlupách během půlhodinové procházky, jen nevěřícně koukají... Má se ochladit, takže prasátka se ke kukuřici vrátí, teď dala přednost chladivé koupeli a měkké půdě v lese. Řepka dřevnatí, vzduch se v ní nehýbe, je tam jak v sauně, za chvíli je člověk splavený. A když je vedro jak sviňa, tak bych opravdu vsadil na to přípotoční šoulání.

Koukám, že se stále opakuje jedno kouzelné slovíčko - řepka, řepka a zase řepka. My ji tu nemáme a tak se zeptám na něco úplně jiného. Zkoušeli jste někdo v těchto tropických vedrech čekat přes den v lese u kaliště ? V noci, když je pravděpodobnost příchodu černé dá se říci stoprocentní, by to šlo snad jen s baterkou na flintě nebo s nočním viděním, protože ani za nejjasnějších nocí kolem úplňku není v jehličnatém lese viditelnost dostatečná. Ale už se mi stalo, že jsem při náhodné procházce /podle zákona schválnosti samozřejmě bez flinty/ zvedl prase z kaliště v 10 hod. dopoledne.

No já tomu řikám šoulat, ale v zásadě to je stoupnout si třeba na roh pole, aby měl člověk výhled na dvě strany a nechodit :-). Nemá smysl to zbytečně zavětřit. Ale to vstávání ráno, to je smrt:-), léčím se z toho pak dva dny, takže pro mě to je spíš vyjímečně použitý způsob lovu:-). MS

No tak se nečertěte. Ale na větu "krmíme dál a budeme čekat, co se bude dít" snad jinak reagovat nejde. Černá zvěř bude jednou označená za metlu myslivosti. Protože to, co jsou jednotlivci schopni udělat jen proto, aby ulovili kus, to je leckdy mimo chápání a ještě mají tu drzost mluvit o rytířské zvěři, když se sami chovají hůř než dobytek. Ale k tématu, Sojka to napsal celkem vyčerpávajícím způsobem. Připojím jen drobnosti. Pokud je někde opodál řepky louka, prasata tam zpravidla po dešti přijdou pro zmiňovanou živočišnou bílkovinu. S tím lovem přes den souhlasím, mám podobné zkušenosti a to jak na poli, tak v lese. Prase celý den neleží v krytu. Na louce je dobré po dohodě s vlastníkem nechat na vhodném místě pokos trávy, budou pod ním rejdit myši a prasata si pro ně přijdou. Nyní jsou světlé noci, dá se lovit celou noc. Mně se osvědčil spíš ranní lov, kdy zvěř není přehnaně opatrná jako večer, navíc večer ještě courají turisti atd. - je přeci jen teplo. Podle plochy pole a okolí je velice dobré i šoulání, popojít, sednout na stoličku atd. A jedna důležitá věc - netřepat se jako drahý pes a umět střílet tak, aby se v řepce nemusela zvěř hledat. S mizernou optikou dnes loví jen dobrodruh a nezodpovědný jedinec - prostě vidí černý flek a bác. Při setkání s postřeleným kusem jde pak o život. Není od věci mít na vhodném místě u pole myší hrad. A nyní čerstvě rozsekaná srnčata se také dají přenést k poli. Smutné, ale je to tak.

Díky za Váš názor. Jak říkáte, je možné že někdo napíše, že to co říkáte je nesmysl a u něho je to přesně naopak. Ale o tomhle přesně bych chtěl aby tato diskuze byla. Ne hádání jestli to je nebo není pravda, ale o tom kdo jak to má a co rád dělá. Rozumný člověk si z toho sám udělá úsudek a uvidí co se mu samotnému osvědčí dělat během vycházek do přírody. Včera jsem zkusil nové místečko a dal zde kukuřici jen pár hrstí, ale zase jsem to zkusil na kraj:-) Ten nápad uvnitř pole nevypadá zle. Asi někdy vyzkouším. Když to nevyjde, tak jediné o co přijdu je těch pár hrstiček kukuřice. šoulat kolem pole jsem už několirát zkoušel, ale buď jsem měl smůlu, nebo jsem moc hlučný:-(

Jinak, to že vám přestala v řepce chodit prasata pravidelně (pokud jsou u vás stálá zvěř) nejspíš znamená, že se tam objevil hrubší kňourek, před ním obvykle bachna se selaty ustupuje. Někdy je problém ho vyhnat. Když najdete hlubší vyryté jámy, tak je to téměř jisté :-), bachna se selaty tohle neudělá. Chce to podívat se trochu kolem. MS

M.Medek - na moralizování ohledně vnadění černé zvěře neberte zřetel, titíž moralisté pak bez problémů střelí srnce v pšeničném poli, ačkoliv ten srnec tam jde taky za potravní nabídkou. Lov černé je poněkud specifický a lov na vnadišti byl, je a bude nejefektivnější, což neznamená, že to jde samo a lehce. Stojí to hodně času, trpělivosti a vytrvalosti, pokud se nechcete spokojit jen s náhodnými úlovky. Problém není ani v novém posedu (na ten si zvěř za 1-2 dny zvykne) ani v případném obilném lánu. Tam černá sice chodí, protože je to pro ní atraktivní potrava, ale stejně se vrací do řepky, protože ta jí poskytne kryt. Zkuste spíš vnadit přímo v řepce (po dohodě s vlastníkem!), bohatě stačí 0,5 l kukuřice (2 kg jsou skoro až zbytečně moc), nemusíte nic vysekávat, stačí těch pár hrstí rozhodit, černá si vyšlape kolo. Důležitá a podstatná je pravidelnost. Při lovu v řepce dělá řada kolegů poměrně schematickou chybu, kdy si chodí zásadně sednout navečer až večer (přitom je to zbytečné, v řepce je černá aktivní i přes den), pokouší se černou vytáhnout z lánu atd. Prase je původně denní živočich, stejně jako jiné druhy zvěře, to až současná situace zvěř donutila přesunout aktivitu do nočních hodin. Mě se osvědčilo sednout si do řepky přes den, cca 10,00 - 14,00. Běžně vám takhle černá přijde, zvlášť když na tuhle hodinu nakrmíte a zvyknete. Navíc to má velkou výhodu v tom, že za světla bezpečně obeznáte, což je jinak navečer problém. To souvisí s tím, proč jsem se vás ptal, zda potřebujete lovit za každou cenu, protože za prvé cca 80% toho co vám přijde v řepce, jsou bachny a lončačky se selaty (v této době vodí každá z této věkové kategorie) a za druhé lovit lončáka není zrovna šťastné řešení z hlediska struktury populace. Ale je to samozřejmě legální a v honitbách, kde se černá vyskytuje jen přechodně a není stálou zvěří se tak děje běžně. Takže bych doporučoval krmit málo, ale pravidelně! a zkusit to přes den. Další varianta je zkusit brzo ráno šoulat kolem řepky, teď jsou krátké noci, po dešti nebo když je rosa, tak černá s oblibou vytahuje na kraje, jednak se suší, jednak jí tam láká živočišná bílkovina(hmyz, žížaly atd.), řepkové pole je totiž jinak mrtvá krajina, nejen s ohledem na používané postřiky, která je pro černou atraktivní hlavně jako kryt. Taky se v řepce chová úplně jinak, než venku. No a pak je ještě jedna možnost, dá se k černé v řepce šoulat kolejákem, ale to chce trošku zkušeností. V každém případě však ve všech těchto případech platí, že v řepce je potřeba být 2x, lépe i 3x pečlivý v obeznávání, prasata se v řepce chovají skutečně dost důvěřivě, času je dost a lépe 2x počkat a nevystřelit, než zbytečně spěchat. Berte tohle všechno jako moje čistě subjektivní zkušenosti člověka, co kromě prasat skoro nic jiného neloví :-) a někdo může mít třeba naprosto odlišné názory. S pozdravem M.Soukup

Jiří Balcárek - A už to zase začíná. Škoda že tu nejdou rozdávat červené. Zadání otázky by snad měl pochopit i průměrně inteligentní člověk. Zopakuji ještě jednou, vaše postřehy, příběhy z lovu, zážitky co se Vám osvědčilo nebo naopak neosvědčilo, atd.... Už čtu Váš příspěvek po několikáté, ale stále mám pocit, že do této diskuze. Takže pokud máte něco k tématu - např. jak našoulat divočáka, budu moc rád za Váš příspěvek. Pokud zde nemáte co říct, tak proč sem píšete? Psaní sem není povinné. Díky.

Krmíte, no tak krmte, vona je jistě doba nouze :D. Rybáři také krmí a pak chytají :D:D:D Ale že se nám ta myslivost pěkně smrskla na krmení a sezení u hromad ? Za pár let bude šoulačka sprostý slovo :D:D:D

No uvidíme. Něco na tom bude. Každopádně díky za rady. Krmíme dál a budeme čekat co se bude dít. V obilí problém nebude, to v blízkém okolí není. všude jen řepka řepka, řepa a semtam kukuřice, ale ta je zatím malá. Snad se tam ukážou, přece to prase nemůže být chytřejší než já:-)

Prasátkům chutná i ječmen v mléčné zralosti, pokud to k němu mají z řepky blíž.

Proč se na to ptáte? Chcete mermomocí ulovit? Nic proti tomu, ale řepka je trochu složitější liga. Triků a tipů je spousta a správná chvíle je vždycky :-). MS

To neni posedem, problem je, ze psenice jde do mlecny zralosti a to je pro prasata to spravny, jdete se podivat k nejblizší psenici, jeste tam nebudou kola, ale na zemi budou rozzvejkany klasy (takovy vlaknity kousky), tam si pockejte a uvidite

V tom je problém, že jste postavil posed. Na 100% tam chodí bachyně se selaty. Stojí tam prostě něco, co zde v minulosti nebyl. Na novou věc bachyně zareagovala, tak že tam přestala vodit tlupu. Krmte trpělivě dál a kontrolujte, ona si časem zvykne a začnou zase chodit. LOVU ZDAR!!!

A já hned na začátek přidám jednu takovou otázku pro zkušenější kolegy. Týden jsem si přikrmoval místo u řepky - denně cca 2kg kukuřice. Bohužel v místě nebyl posed a tak jsem nic neviděl. Každopádně každé druhý den byla kukuřice do posledníhi zrníčka pryč. Po týdnu co mi pravidelně chodily jsme zde postavili posed a najednou bývá kukuřice netknutá:-( Tušíte někdo kde by mohl být problém? Nebo se jen prasátka odstěhovala a já jsem propásnul tu správnou chvíli?