Výr Velký - Diskuze - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Jelikož je pořád chráněný, tak mě zajímají Vaše zkušenosti na predaci drobné zvěře u Vás v revíru.
Děkuji všem za odpovědi. Jo a demente Jane x ty radši nepiš.

A když nejsi zvíře tak co jsi?

Dne 8.9. píšeš, mne nejde o zoofilný sex, ale o zoosex, což i pro blba tvého formátu znamená, že to děláš se zvířátky. Tak nechápu co popíráš. Sám sebe?

Zoosex? A jak ho praktikuješ z gaučíka?Detaily prosím vynech.

Tak to ti povím co s tou rukou dělá, vystrčí prostředník, sedne si na ruku a dopřává si lacinou rozkoš. Protože to pak vysvětluje Jožovo mozkové výplody. No a taky to pak vysvětluje co si vůbec nahrává na VHS. Péčko!!!!!! A troufám si tvrdit, že převládá zoofilní sex!!!

Víš Jožo, tlačit z hustého na ozimy a ještě proti větru můžeš jen ty a tví kamarádi. Tam byste nedostali ani pakoně s krokodýlem za prd..lí natož slovenského Jánošíkem šmrncnutého zajíce. Ale stejně to nepochopíš, tak to neřeš, ještě nám začneš tvrdit, že ti zajíci byli navigováni přes GPS od SUPER ZAJACA, bytem v Košiciach u supermárketu, který se cpe jmelím a chodí na pokec k potoku s teplokrevným lososem a drbaj si tam prdelky. Jeden tlapičkou, druhý ploutvičkou. Kdybys zvedl pr.el z gauč tak bys to viděl a zdokumentoval, dal na net a to bychom pak všichni koukali.

Editátore, a ty neznáš tu "jak ti dupou králíci?":-)

Begalo, ty tomu zas dáváš! To jsou kydy!!! Nepleteš si náhodou zajíce se svištěm??? Kolonie svištů se tak chrání před orlem či rysem. Tys někdy viděl-slyšel varovat zaječku před dravcem, liškou?))) Na vlastní oči jsem viděl usmrcení zajíčka o váze 1,2-1,5 kg samicí pochopa. Byl pro ni tak těžký, že se s ním ani nevznesla. Jen podle čerstvých vpichů na hřbetě, krku a hlavě jsem poznal, že jde o její kořist, protože jsem asi na 150 m uslyšel pištění a nářek po té, co v těch místech kroužila. Šel jsem kolejákem, kde jsem o něho zakopl. Pochopovi stačí vidět pohybující se vršky klasů, aby šel na jisto. On o kořisti ví, ona o něm ne. A že se pochop podílí na nízkých stavech drobné, o tom vůbec nepochybuji ("biologická ochrana"). V obilí neumí nikdo tak efektivně lovit jako on. Z toho vyplývá, že jsem pro jeho uměřenou regulaci. Ovšem pilicha a motáka lužního chránit, těch je nesrovnatelně míň.

A co se týká té Jožinovy úvahy o "nepoznané potravě výra", opět tradičně hňápe zemákovicu. Potrava této sovy je nejlépe prozkoumaná ze všech sov. Jak už jsem psal dříve, výr je myslivecký pták, tj. udržující rovnováhu. Proto nějaké zásahy proti němu jen po velmi dobré úvaze a s rozvahou. Třeba na Slovensku (ale i u nás!) žije nerušeně, a tetřevovití tam jsou, i když na nízkých stavech. Ale tím, že má v potravě hodně ježků, krkavcovitých i dravců, svou aktivitou kurovité chrání, byť občas nějakého i uloví. Na výra je nutné se dívat komplexně, ne přes pár zmárněných ušáčků a bažantů. To je jen zlomeček jeho širokého potravního spektra.

E-diktátore, čteš vůbec ty příspěvky, nebo jak vidíš známé jméno, tak se ti zatmí před očima? Kážeš vodu, a sám... Kde máš ty například vlastní poznatky? Nějak se mi žádný nevybavuje. Pro tebe je Jožo boxovací pytel, do kterého si ulevuješ, že? I dlaždič by se červenal. Klidně si ulev na můj účet, mě nemůže urazit kavárna, natož IV. cenová.))) Venku se ochladilo, a hned je to na Jožinových pochodech znát. S tou jeho poslední větou se dá za určitých podmínek souhlasit. Výr je superpredátor, který výrazně reguluje menší predátory (káně, jestřáby, sokoly, krkavcovité, volavky, čápy /na hnízdě/, menší sovy, liščata, hafo ježků!!!...). Pokud nejsou hraboši, na spoustě míst nehnízdí. Na drobnou má samozřejmě vliv, ale nijak fatální. To daleko horší má zemědělství. Na Hané a jižní Moravě výři nejsou, přesto tam drobná je na minimálních stavech díky řepce, kukuřici, chemii a absenci mezí (refugií).

To co se tu nyní děje je !ADMINOVA! ostuda! Schválně umožňuje přístup na fórum mentálně zaostalé osobě, protože ví, že tu bude vyvolávat spory svými přihlouplými příspěvky, jen aby tu byla nějaká návštěvnost a jemu šly peníze za reklamu. Je to hnus !!!!

Ty máš doma leda televizi a v hlavě nic.

Z hlavy blbe!

Dovolím si doplnit kolegu Koubu, stejně jako M.Cramond, uvádějí autoři L.Mueller a M. Reiss v publikaci Medvědi zabijáci (nakl. Alpress, 2006) konkrétní příklady predačního napadení lidí medvědem včetně konzumace těl obětí, jako např. z roku 1974, kdy došlo k napadení fotografa přírody (Cold Bay, Alaska) v noci ve stanu. Medvěd ho zabil a sežral, druhý den se našel opasek, pár žeber, kus pánve a část lebky. Medvěd byl zastřelen, v žaludku se našly igelitové pytle, lidská kůže, kosti a vlasy. Těch věrohodně zdokumentovaných a doložených případů je celá řada, naopak z celé řady oblastí se to ani nijak nedokumentuje. Majitel jedné lovecké cestovky mi ukazoval fotky z Ruska, medvěd byl uloven místními lovci druhý den, když se vrátil zkonzumovat zbytek. Ale když má někdo teplokrevnýho lososa :-). MS

Ješíšimariá Jožo, takže podle tebe medvěd ohryže nohu na kost, a přitom není jasné, jestli to maso sežral:-) a 12-letý kluk má na noze pár deka masa?Myslíš že ten chudák kluk byl z Dachau? Jinak nevěř tomu, že všechny šelmy načínají kořist od brucha. Učenec holt přemýšlí o knihách, řezník o sviních, nedouk Begala o 3,14čovinách.....

Tak se toho medvěda zeptej proč nezožral viacej ty blbče jeden slovenskej!

Sakra chápej už! Ohryzaná noha byl Rumun (dospělý) viz fotky. Citace je z knihy. Znovu si svoj příspěvek čtu, ale nic jinýho mi logicky nevychází, je to napsáno snad dost srozumitelně pro každýho!

Ale bože, to je stejný jako s Gejdošom, já mluvím o ohryzaný noze na kost!!!!

Před časem jsem dostal pár fotek po medvědích útocích z Rumunska. Vzpomínám si, že tam byl jeden člověk pěkně ohlodán, myslím, že to byla noha tak obraná. Taky je zajímavá knížka Mike Cramondta Medvědi zabijáci. Dovolím si citovat jednu větu:Georgeův bratr, dvanáctiletý Mark, zemřel společně se svým kamarádem Billym Rhindressem, jehož tělo medvěd zčásti pozřel.

Zde se však potvrzuje teorie JB, medvěd konzumoval mladého jedince.

Před časem jsem dostal pár fotek po medvědích útocích z Rumunska. Vzpomínám si, že tam byl jeden člověk pěkně ohlodán, myslím, že to byla noha tak obraná. Taky je zajímavá knížka Mike Cramondta Medvědi zabijáci. Dovolím si citovat jednu větu:Georgeův bratr, dvanáctiletý Mark, zemřel společně se svým kamarádem Billym Rhindressem, jehož tělo medvěd zčásti pozřel.

Jasně, a zbytky lidského masa z těla oběti v žaludku medvěda jsou taky jen výmysl a samé hnačkoviny :-). Stejně tak jako poslední zdokumentovaný případ z roku 2010, kdy vlci zabili a zkonzumovali ženu, která se vzdálila cca 4 km od vesnice při rekreačním běhu(Chignik Lake, Alaska). Žádná vražda. Buď jste opravdu debil nebo to děláte schválně. Taky tipuji to první. MS http://www.adfg.alaska.gov/static/home/news/pdfs/wolfattackfatality.pdf

Jožo buď jseš fakt debil, nebo to děláš schválněTipuji ale spíš to první.

Jasně, jsou to všechno lháři :-) ukecaný, zbytky vlasů v žaludku, DNA pod drápy, DNA konkrétního medvěda na těle oběti, stopy po zranění odpovídající čelistem a zubnímu vzorci, zdokumentované stopy, svědecké výpovědi přímých účastníků + x dalších forenzních důkazů, všichni kecaj, DNA neexistuje, losos je teplokrevný, jsou to všechno hnačkoviny :-). MS

A co byste u těch forensních laboratorních testů na bázi DNA asi tak dělal? Začal byste jim tvrdit, že DNA neexistuje nebo že je losos teplokrevný? MS

J.Begala - 3.2. v 17,20: "Medvede u nás ľudí napádajú ľudí, ale ešte z nikoho neochutnali ani gram. Ani vo svete nepoznám jediný prípad zožratia člověka". Pokud tedy žádný takový případ neznáte (což u vás není nic překvapivého), doporučil bych vaší pozornosti např. tento odkaz: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_fatal_bear_attacks_in_North_America V řadě případů (jak je uvedeno v poznámce) se jednalo o predační útoky včetně zkonzumování lidských těl, což bylo následně prokázáno při vyšetření ulovených medvědů. A to se jedná o údaje jen pro U.S.A. a Kanadu, nejsou zahrnuty druhy a údaje např. z Asie. Takže jako obvykle, zase jen plácáte z neznalosti. MS

Zdravím všechny normální lidi na tomto serveru. Pokud admin nekopne Begalu do řiti, tak nemá cenu sem chodit. Chlapi, nechápu, kde berete energii tomu imbecilovi vzdorovat!? Pro Begalu - imbecil není nadávka, je to diagnoza (nadčasová)!!

Pavel?To těžko, zatím jsi tu za největšího otrapu a vola TY. Už víš jako vypadá imelo?

A zapni mozek! Negoogluj!!! A neprohledávej VHSky!!!

Špatná odpověď! Zkus to znova!

A další dotazy?

No vejre, kde je odpověď? Googluješ ji?

Odpověď. A ty jsi tam v té době žil, že to víš tak přesně? Tenkrát sem spadl meteorit nebo bouchly sopky nebo oboje? Vědci stejně neví přesně tak co. Reakce na 10:11 Dravce nás nechcú. Kolikrát loni u vás na Slovensku někoho napadl medvěd? Kolik lidí ve světě sežral nějaký dravec? Nějací budou takže chutíme. A dál co?

Aha, jen aby tebe lev nesežral blbe, ukaž mi někoho, na koho útočí lev a bude klidný a nebude mít strach? Leda ty u telky páč lev přes obrazovku nevyskočí viď? A když mají strach o zvířata tak to řeší jak? Psychiatrem? Šamanem? A jaký strach o zvířata? Že jim je lev sežere a oni když ho půjdou zahnat tak sežere či zabije i je? Tak mají strach ze lva či dravé zvěře nebo ne? NO to víš že jo TY čoboláckej gaučovej inteligente, dobytek mají za trním a sami leží v savaně před ohradami, nejlépe pohromadě a nebojí se. Tóóóó´jóóóó. Další rozum z tebe vypadl. Ty nepoznáš jmelí, přitom okolo něho chodíš nakupovat, ale jak to funguje v Africe víš suprovsky. I dobu ledovou máš nastudovanou jedna báseň. Jožo vždyť ty jsi vlastně obrovská studnice vědomostí nastudovaných z telky že? TY jsi zářný příklad jak funguje debilizátor čili televize. Co tam vysílají tomu věříš. Než aby sis to ověřil jinde a hlavně jiným způsobem tak to hltáš jako pravdu. Ty máš tzv. debinemo. Ale to jde lehce vyléčit. Zahoď ovladač a jdi si to vypozorovat sám na vlastní oči. Pak tu nebudeš za mezinárodního šaška.

Pan Myslín mne předběhl, ale alespoň to tu máš dvakrát...

Ty hornouherskej vejre, když nepoznáš srnce od srny, tak čo tu táráš o zúboženej zvery? Ti tvý křováci, žádný dobytek nechovají, je to etnikum, které žije tisíce let neměnným způsobem života. Jsou to lovci a sběrači, něco jako kdysi kromaňonec. To že se je pošahané vlády afrických zemí snaží v poslední době přinutit k "zemědělství", na tom nic neřeší. Ze dne na den jim mentalitu nikdo nezmění. Má to stejný smysl jako když se u nás komunisti snažili domestikovat cikány. Ale ty si patrně pleteš Basarwu s Masajem! Hej?

křováci neboli sanové, žijí v suchých oblastech a nechovají dobytek, jsou to sběrači a lovci. Tam kde byly pro chov dobytka příznivé podmínky je vytlačily jiné kmeny. Stačí si pročíst internet, nebo knihu od Vágnera, v případě lenivější mysli doporučuji instruktážní film Bohové musí být šílení:)

TY! A to ti to sem musím pořád psát? A ostatní dokazovat? Tebe oknem vyhodí a přes hajzlík znáš zkratku viď?

Další úchvatná myšlenka z pera bláznova - křováci a ochrana dobytka.... Nadporučík Lukáš by se zeptal: Řekněte mi Begalo, jste vy opravdu tak blbej?

Miliony rokov??? Před miliony rokov šelmy lovily předky dnešních lidí zcela jistě naprosto běžně - nebo myslíte, že bylo přeparanthropusováno a přehomohabilisováno či přehomoergasterováno?? Asi těžko, že. Šelmy neodnaučil lovit lidi nikdo jiný než člověk, dle níže zmíněného principu. Také bych doporučil nastudovat si krom vývoje lidského rodu v návaznosti na roky i něco málo o šelmách a afričanech, předpokládám, že křováci moc ochranu krav neřeší:)

Martine, tak Pompidou to nebyl - s největší pravděpodobností se tím lidožroutem z nevědomosti stal Valéry Giscard d¨Estagne /případné chyby v pravopisu jména mi promiň/.

Jak si šelma zvykne na člověka jako kořist - nikoliv na kvalitu jeho masa..dost často jí nic jiného nezbývá viz. knížky pana Corbetta a tygřice z Champawatu, ale může být i naproso zdravá a naučit se to od matky. Nicméně jde vždy o to zařadit člověka na seznam kořisti a v případech kdy tak činily zdravé šelmy jsem se nikdy nedočetl, že by lovily pouze a výhradně lidi. Champawatská tygřice byla zraněná nějakým mizerou, ale vybavuji si, že se i přes enormní počet mrtvých jí připosovaných držela pod Corbettovým odhadem roční spotřeby lidí a mohla tak tu a tam lovit něco jiného, jde o extrémní případ handicapované šelmy, pro kterou byl člvoěk východiskem z nouze. Co se týká toho žraloka, tak většina útoků je skutečně jen o jednom kousnutí (proto tolik lidí přežije), žraločí útoky jsou na román a spíš na rybářské stránky, vlastním asi nejlepší publikaci co u nás vyšla a stojí za to jí prolistovat: Maniguet/Žraloci - ze čtyř nejenbezpečnějších druhů loví ploutvonožce jen jediný takže tuk asi hraje roli, ale faktorů tam bude více. Josefe hledám prezidenta, ale zatím nic:)

Mrtvolu sežere kde co, od potkanů až po zdivočelého psa - kterýpak francouzský prezident to byl /tuším že Pompidou, ale nevím to jistě/, když si při státní návštěvě tehdejšího Středoafrického císařství ničeho nevěda pochutnával na lidském mase, kterým ho pohostil šéf státu, diktátor Bokassa. A od jednoho kubánského důstojníka, který přežil válčení v Angole, jsem slyšel, jak mu tam místní vesničani sežrali dva podřízené.

Zdravím, zvěř žere a žrala člověka od nepaměti...pouze díky tomu, že jsme druhy nám nebezpečné masakrovali tak důkladně, že před námi prchají jak můžou a odhadem klidně i sto generací člověka neloví, ale jsou jím hubeni, jsme vypadli z z jejich seznamu pro aktivní lov - útoky šelem jsou v dnešní době na civilizovnějších místech vyvolány povětšinou aktivní obranou jedince a po eliminaci protivníka ho šelma nežere, ale odchází...to může vést některé zvláštně uvažujicí experty k závěru, že šelmám člověk nechutná.Situace je však taková, že jej pouze naším působením nepovažují za kořist. Ty civilizovanější místa píšu záměrně, protože zatímco medvěd žeroucí turistu v Tatrách by mě překvapil, na sibiři už by mě to překvapilo méně a u ledního v tundře pak vůbec. Tam kde není šelma cvičena generacemi lidí ke strachu a jedná se o potravního oportunistu, který nemá problém vyzkoušet méně známou kořist bych na nějaké nechutná vůbec nesázel.Co se týká likvidace zbytků tak to Josef vysvětlil docela názorně - mrtvolu sežere kde co od potkanů po zdivočelého psa a rabám člověk rovněž chutná - možná by také nebylo na škodu vyrazit na čtyři pět dní do hor bez jídla a peněz a zkusit si tam žít, již po třech dnech se slovo chutná/nechutná vytratí ze slovníku a po pěti už je to jen o tom sežrat/zajít hlady

"Ludské maso zveri nechutí ?" Kdo si troufne napsat něco takového, ten ví hovno, co pes sere měkkého ! Bývalá kolegyně měla na stole pod sklem fotku lidské kostry, perfektně obrané, kostičky růžovoučké - a bylo to nalezeno poblíž Špinlerova Mlýna, od smrti dotyčného uběhlo jen pár dní. Samozřejmě, že to bylo v zimě za vysokého sněhu. Když je hlad tak je hlad a lištičky se vůbec nevzrušovaly, že sežraly pána tvorstva, hlavně že jim šmakoval. A co ta zavražděná Anička v Praze, kterou pachatel zahrabal tak dokonale, že ji služební psi nenašli, zato divočáci si s ní dokázali poradit. Já osobně jsem jednou při kontrole hraniční linie našel liščí trus, který obsahoval kousek modré pleteniny, nejspíš část svetru. Ale kdo nebo co v tom svetru bylo, to mi vrtá hlavou dodnes.

Je zkrátka nesporné, odkud Jožo má své informace. Věřím tomu, že u téj sí aj sí (nebo nejsi?) mu řekli to, co obyčejný smrtelník nemá šanci zjistit. Já vždycky věřil, že pakoně a zebry putují za pastvou, a až Jožo mi otevřel oči. Tak za Ibizou! To jsem tedy jelen... lepší by bylo, kdyby admin smazal text, ale nick viníka zůstal. Jinak to vypadá jak u oněch na dvorečku. Pak se někteří čílí, co jsme za neřádi. Leč nezoufejme, Jožin už určitě chystá další salvu svých převratných objevů...

To se tedy sešli "znalci", jeden větší druhého! Jasné, že je to od napajedla, kde šelmy s oblibou loví. A nebyl by to náš brilantný myslitel, kdyby neviděl situaci zcela obráceně. Šelmy běžně zabíjí kořist kousnutím do týla-vazu (přerušení míchy, prokousnutí lebky). Možná Jožo pojídá maso i s chlupama-)), ale ten tygřík je raději vyplivne. Jinak velké kočky loví prasata velmi často, a jen pro blázna je to "flákota". Poněkud méně chutná jsou až některá následná videa, kde je kořistí medvěda člověk, na jednom obraný na kost. Ale on nám to pavědec vysvětlí, že to v reálu není možné, lebo na gaučíku sa s tým ešte nestretol... "ľudské maso zveri nechutí!" Jindy by výrem liška nepohrdla, ale na v létě má potravy (třešní) dostatek, navíc byl daleko v obilném lánu.

Vždyť tohle taky je sám Dr. Joseph Begoebbels...

Goebbels byl stejný demagog jako ty.

No a co tohle: https://www.youtube.com/watch?v=BCpz0mpx-CE . To toho divočáka zabil a počkal na larvy masařek, aby měl co žrát?

Dobře, Goebbels by měl z tebe radost. Vysvětli mi ten druhý dotaz.

Jožo to mi teda vysvětli, jak to ty mouchy dělají v zimě, pokud nechám ležet vývrh večer, tak ráno je pryč a kolem jsou stopy lišek. To tam lítají nějaké polární mouchy? Vždyť tam bývá v noci kolem -10°C.

Dobrá Jožo a co tohle: https://www.youtube.com/watch?v=Vy7DXSbiWbE Proč nesežral to mládě, ale sežral tu starou flákotu?

Houby osamotený baran, blbec je to!

Dobré video. On ten pomatenec se loni hádal, že zvěř se parohy nebrání, prý jen spárky-). A na starou velrybu sežranou do mrtě dvacítkou medvědů ani neodpověděl...starý "lišák"-)))) Holt osamotený baran.

Jožo když predátoři nežerou staré kusy, tak mi vysvětli tohle video: https://www.youtube.com/watch?v=5SqqG_LUss0

Tohle to bylo

Begala: takže takový to zrzavý s bílým kvítkem na konci oháňky co jsem ulovil na padlině starého srnce, bylo tedy co??

Hele Jožko, zabudol si u supermárketu zaparkovaného mamuta! Aby mu tak někdo poškrábal metal Lízu?

Aničko špatně, zajíc má na ksichtu potapěčské brýle, u pr.ele šnorchl a na hřetě ploutev za žraloka. Holt jde s dobou jo a nepáří se, má nafukovací zaječici. Nejradši jezdí elektríčkou a se.e se na rúzná fóra s fantazmagoriemi. To je Jóžinovo welfáre.

Karle, trochu Vás poopravím, Jožko není Velký manipulátor, on je pouze Velký. A co, to si každý snadno domyslí.

Anno, Jožin jako Velký manipulátor dělá z nouze ctnost. Liška má v potravě rostlinou potravu, ale vždy dá přednost myšce, zajíčkovi nebo hnízdečku.

Jožo, spíše než vydry se to týká veškeré drobné. Promítni si stavy černé, lišky, kuny, dravců a výra... bohužel, zde přímá úměra neplatí (tzv. Teorie potravní pyramidy).

Ale já netvrdím, že kolem Vánoc nemůže začínat kaňkování nebo že koncem února nemohou být vržena první liščata - ale jde o výjimku potvrzující pravidlo. QA dál - to kaňkování, stejně jako u psa, začíná pěkných pár dní před tím, než je liška skutečně k páření připravená, to období, kdy je svolná se nechat nakrýt, trvá skutečně jen velice krátkou dobu, maximálně týden, ale lišáci jsou schopni a ochotni kaňkující lišku sledovat a o spáření se pokoušet třeba již 14 dní předem, jakmile navětří první kapičku barvy. Ovšem celé období kaňkování je poměrně dlouhé, čili trvá opravdu od konce prosince až do února, samozřejmé ne u jedné a téže lišky. U starších fen začíná dříve, u mladých později. A mýlíš se ještě v jedné věci - není pravdou, že po spáření už liška žádnému lišákovi "nedá", naopak během těch několika dnů, ve kterých je "svolná", by podržela každámu a třeba i několika - ovšem pouze teoreticky, protože dominantní lišák si ji v tuto dobu žárlivě střeží a slabším sokům nedovolí se k ní přiblížit.

M?razy sice mohou uhodit i koncem října, což o to. Ale to nic nemění na tom, že délka březosti lišky je 52 - 53 dnů. Tak si pomocí primitivní matematiky zkus spočítat, kdy by se ta liščata z "jesenného kvapkovania" narodila. Podle Tebe by to muselo být v únoru. A začátkem února stále ještě /aspoň u nás/ probíhá kaňkování a liščata se rodí v březnu a dubnu. Ale možná, že u Vás probíhá nějaká latentní březost, podobně jako u srnčí zvěře - pouč nás neznalé ! Já jsem se bláhově domníval, že pokud liška "kvapkuje" v listopadu či prosinci, bývá to způsobeno zásahem, po kterém nezůstala v ohni.

"Jesenné kvapkovanie" - što eto takoje ? Ledaže bys ho měl Ty po burčáku.

No jo, tak prd. Já jsem asi opravdu nenapravitelný najivka :-))

Ježkovy voči, on je asi opravdu brilantní Begala v prachu. Admin asi zafungoval. JUPÍÍÍ

Tak čtu otázku pana Dvořáka,ale divím se i ušima,co z toho zas vyplynulo za diskuzi,ale to je zde normální,jedni o voze,druzí o koze....

Dá Pavle, je to mnohdy lepší než Dikobraz a to byl nějaký srandovní časopis.

Jak pár minut! Jsem přesvědčen, že ty bys na netu pak frčel pořád!!! Nebo trčel?

No GU, my spíš přemítáme o tobě. Respektive jak tak něco arogantně blbého, trapného vůbec dokáže psát na netu. A když nás postihne hnačka tak přemýšlím zda-li je to solí nebo z teplého zvířete. Máš na nás vliv. To uznávám, měl by ses přihlásil do pořadu: Na stojáka. Měl bys větší úspěch než doma na ležáka.

Také sklerotičím a nedělám si poznámky (kdo by s k nim vracel), ale řekl bych, že se jednalo o Stutox. Právě jeho původní červená=signální="odpudivá" barva údajně ptáky lákala. Nikdy jsem k tomu nečichal, ale když to brali zajíci, něco tam zajímavého bylo. Na základě těchto poznatků se potom vyráběl zelený Stutox, který měl splynout s prostředím a ptáky nelákat. Kdysi (v r. 97) jsem při naši konferenci zachytal u Lipan (Č. Brod). Až za šera tam na vojtěšku silně napadenou hrabošem dojel traktor a rozprskával červené granule - zakázané staré zázoby (přece to nevyhodí). Chytil jsem do půlnoci 10 sov, přičemž někteří kalousi byli mimořádně agresivní, nedalo se s nimi pracovat (vážení, měření). Jestli to byla bojovná rasa, nebo důsledek požití otrávených hrabošů, neumím odhadnout. Ale jedy z principu neuznávám, a když už použít, tak jedině do děr. Úplně jinak působí nechvalně známý karbofuran (tzv. tříkrokový jed), kde o účinku nikdo nepochybuje. U těch rodenticidů záleželo na množství pozřené látky a asi i jiných okolnostech (kondice, stáří, počasí aj.).

A k těm "etnickým selektivním jedům" - jediný, na který si vzpomínám, je kvalitní domácí slivovice ! Polévková lžice nalitá do huby spolehlivě usmrtí domácího králíka a co se člověka týče, jediná litrová lahev této tekutiny stačí na mohutnou opici pro všechny obyvatele eskymácké vesbice, protože Inuité nemají v těle žádný enzym či co pro odbourávání alkoholu. Ještě že nejsem králík ani Eskymák.

Karle, teď trochu seriózně - bohužel si již nevzpomenu, který rodenticid to byl /ty granulky/, zbarvením připomínaly hypermangan a skutečně nevím o jediném případu následné otravy jediného predátora, resp. carnivora. Možná, že to souvisí s tím, že ten jed měl krátkodobou účinnost a podobně jako atmosférické podmínky ho mohlo zneškodnit i projití zažívacím traktem prvotního konzumenta, to opravdu nevím. Tato akce proběhla někdy koncem 70. či počátkem 80. let ve Chvojenci a dnes uř nemám žádnou možnost zjistit, o co vlastně šlo a jen doufám, že by se mohl ozvat nějaký pamětník, který bude vědět víc podrobností.

Ještě jsi nám neprozradil, jaký je ten etnický selektivní jed. Předpokládám, že pro Maďary halušky a pro Slováky segedínský guláš. Takové faux pas je musí dokonale otrávit... Hele, přestaň blábolit, nahlédni např. do Myslivosti 2/2006, kde to máš řečeno jasně. Jsou známy (z jiných zdrojů) otravy havranů, racků, dravců i sov po požití rodenticidů. Ty racky nanašli na poli, ale na hnízdišti, vzdáleném několik kilometrů. Předpokládám, že ty granule jsi dával sousedovým slípkám, což jsi nám skromně zamlčel. Jinak jsi to měl raději vyklopit do sebe a nefiltrovat to přes drůbež. Všichni bychom si oddechli.

Ještě k těm granulím : 1/bažant, jarabica ani zajac si nevyhrabují potravu z myších děr, 2/zapomněl jsem napsat, že v návodu k použití bylo výslovně uvedeno, že pro drobnou zvěř je tento rodenticid vysoce toxický a také proto jsme ho aplikovali přímo do děr - MH byl zároveň předseda JZD a velice si pochvaloval, že hraboče jsme zdecimovali, drobné zvěři neublížili a JZD navíc ušetřilo spoustu peněz proti tomu, kdyby ty drahé granulky aplikovalo plošným rozhozem. Ale v zásadě nevěřím tomu, že jedy určená proti potkanům jsou nějak selektivní. Je pravdou, že různí živočichové jsou různě odolní - např. divočák je někdy schopen přežít otravu strychninem a naproti tomu ho spolehlivě usmrtí nepatrná dávka fosforové pasty, která se kdysi používala v otrávených vejcích proti šedivkám. A kdyby někdo objevil virus nebo vynalezl jed, který by působil stejně spolehlivě a selektivně na potkany, jako myxomatóza na králíky, takový člověk by si zasloužil Nobelovu cenu.

BB 16.8. 12,22 - to si pozeral Táraniny 1. dubna, že? A vzal jsi to doslova, tak jak u nás borci skočili na existenci ropáků... Místo tvého "Kdě bol život" se ptám Kdes býl, když se naděloval rozum?

Kdysi jsem se zúčastnil plošného trávení hrabošú. Myslivci postupovali v rojnici a do každé nory jsme dávali 2 - 3 červenofialové granulky. Během pár minut bylo slyšet pištěbí a otrávení hraboši vylézali na pole, kde houfně hynuli a kolik jich uhynulo uvnitř v norách, to si netroufám odhadnout. Ale podstatné je, že jakmile jsme opustili pole, začaly se tam slétávat poštolky, káňata a volavky. A kupodivu nedošlo k otravě ani jednoho predátora ! Navíc v návodu k použití toho jedu bylo uvedeno, že působením atmosférických podmínek se v krátké době rozkládá a stává se neškodným. Tedy opravdu selektivní přípravek - ovšem kdyby byl aplikován plošným rozhozem, nejspíš by to odnesla i drobná zvěř.

Panebože, to jsou zase kecy, jed působící etnicky:-). Účinná látka kumatoxu je warfarin, způsobí vnitřní krvácení (laicky řečeno). Záleží jen na koncentraci účinné látky. MS

Staré pořekadlo říká: "Orel much nelapá." Výr si samozřejmě zobne i zajíce a nebo srnše tak do 3 týdnů věku. Má však několik velice simpatických vlastností. U nás ve skalách samozřejmě výr hnízdí a tak mohu pozorovat "pohřebiště" pod jeho hnízdem. Běžně se tam oběvují obrané hlavy a pacičky toulavých koček, zbytky liščat až do poloviční velikosti, hlavy a pařáty krkavců. Sem tam se oběvý i nějaké zbytky z kání. Ve skalách u nás hnízdily dva páry krkaců. ani jeden nevyvedl mládež dál, než do stádia haluzníka. Během několika dnů byli všichni svorně "poklizeni". Na Kozákově se páru krkavců vedlo stejně. Mám docela tuhle naši největší sovu rád. Pohříchu to před pár lety u nás odkašlala samice sokola stěhovavého, která zasedla na 3 vejce.

Popravdě mizerně, sic se postupně vylíhla všechna tří mláďata, ale také postupně uhynula. Pravděpodobnou příčinu byli asi přiotráveni potkami z blízké čističky odpadních vod.

Nerozumím ,ještě jednou česky.

Útok výra na psa jsem zažil.Při návratu z čekané mi nlétl na jezevčíka mladý výr,málem mi shodil klobouk.Jestřábí pařáty jsem si tahál s líce,oko mi zachrámil klobouk.

Potrava výra se určitě odvíjí od loveckých možností v místě jeho výskytu. Určitě se však jejich počet zvýšil, oproti minulosti. Alespoň u nás, v polní honitbě, tomu tak je. V současné době by snad neměl být problém využít fotopastí a porovnat skutečné úlovky, oproti uvádění mnohdy více než 15 - 20 let starými studiemi. Tahle technika by mohla pomoci také s určováním potravy i u ostatních druhů zvěře a predátorů. Spíše je u nás prakticky vyhynulý druh sova pálená a sýc rousný.

Abych se nechlubil cizím peřím - to jsou fota od I. Kunstmulera, našeho největšího současného odborníka přes výry. Pro mě je to posvátný pták, proto jeho hnízdiště obcházím velkým obloukem. Mně stačí, že je slyším houkat do noci. Jedno mládě bývá při nedostatku potravy, mívají i více, v průměru ale kolem dvou. Když nejsou hraboši, většina párů nehnízdí. Na snímku potrava stejná, výr je takový přirozený deratizátor. Ale jeho potravní spektrum je jinak velmi široké, doporučuji nahlédnout do níže uváděných publikací.

p. Zvářal tam bylo jen jedno?

Mmmmm, lahodný potkánek na smetaně, také bych si dal!

My víme Jane, že takové moderní pojetí myslivosti, tedy o zvěř nijak nepečovat a pouze lovit, by se ti líbilo. My také víme, že lov bereš pouze jako sport, že bys rád po lese lítal v maskáčích a s lukem, nebo v tvém případě ještě možná se vzduchovkou. Ale jelikož s takovým přístupem u nás bohu dík neuspěješ, tak jsi nasranej a myslivcům se mstíš jediným způsobem kterým umíš, a to je prudit na netu. Jenže nás tím jenom pobavíš a admin tě tu vidí ještě raději, protože mu zvyšuješ návštěvnost. Raději napiš co výři tam u vás a jestli stále pouštíš tu čivavu v noci samotnou do lesa. Jestli se ti ten projekt podaří, tak to bude asi první zdokumentovaný úlovek psa výrem.

Přesně tak J.X. jó to když jsem byl ještě armádní důstojník:-)))) To byly časy

Ještě chrápu, takže oprava:...proti přikrmování...donekonečna prudit.

Josef, mě to taky náramně štve, proto se zviditelňuji tímto zoufalým způsobem, protože takového radikála to Bratrstvo kočičí tlapky by mezi sebou nesneslo. Nejen péči o biofond, ale v první řadě o jeho biotop, by měl organizovat a spolufinancovat stát. Koroptvím a jinému ptactvu nabídnout krmná políčka s dostatkem krytu, v případě sněhové nadílky přikrmovat. Já třeba chodím přikrmovat poslední vrabčáky na náměstí, kde se schovávají v hustých keřích a vyrážejí za drobky od pečiva. Tam do nich šije poštolka či krahujec. Sypu jim pšenici pod lavičku, kam na ně dravčíci nemůžou. Ta lavka je hned vedle keřů, takže oni celý den ani nevystrčí nos... Celý systém ochrany je nedomyšlený a polovičatý. Na jednu stranu je financována kampaň proti nepřikrmování, na druhou stranu stát nehne brvou, když se vytváčí ideální podmínky pro všežravý fenomén posledních destiletí. Půl roku měsíční krajina, půl roku ráj pro černou. Ale to těm dvěma kriplům evidentně nevadí a budou tu donekočna prudit.

Karle, ta Tvá předposlední věta by měla být mottem všech ochranářských snah, ať se již týkají čehokoli ! Jenže u nás se bude věnovat nepoměrně větší snaha i finanční prostředky reintrodukci zubra či dokonce snaze znovu vyšlechtit pratura či divokého koně, než záchraně motýlů, kuněk, chocholoušů či jiné havěti, které v době mého dětství bylo všude plno a dnes by nad tím stavem člověk plakal...

Omare, tady projevy jsou vesměs diplomatické a hodně opatrné. To byla ode mně "básnická nadsázka", jak to řeší v Horní Dolní, nic osobního. Tak to lidské uvažování totiž běžně funguje i u jiných predátorů. Je třeba se na druh dívat v kontextu pro a proti, nevidět jen jednu stranu mince. Mně ty koroptve také mrzí, je to milý krásný pták, ale daleko víc má na svědomí John Deer a nikdo ho nejde slovit. Mě jen hrozně štve, že povolané instituce dělají mrtvého brouka, nechápu, za co berou prachy, protože ochrana přírody se nemůže odvíjet od Červené knihy a zákroků ČIŽP, ale je třeba začít řešit problém zgruntu. Tedy vytvářet biotopy pro ten který druh, nejlépe vícero, jenže realitu známe všichni. Kukuřice, řepka, megalány bez kouska meze či krmných políček. Chránit druh, když mu vyholím biotop, to je jako chovat rybky v suchém akvárku. Taková pražská begalovština.

Karle, Karle... Já jsem napsal, že ty koroptve mě mrzí, protože jsou docela dost zastoupeny v těch statistikách! Né, že kvůli tomu budu střílet výry!!! Já vím, že třeba ti ježci MOŽNÁ zničí víc snůšek a potažmu tak koroptví. A tvoje "Dajme si eště jednu!" jsem vůbec nepochopil... A du si jednu dát protože jsme remizovali s Makedonií!! :-(

Skrofo, to všechno je pravda a v 98-99 % případů to platí. Ale lov predátora se srovnatelnými zbraněmi je přesto nebezpečný. Většině zvířat (tak jo, zvěře) stačí ke spánku minimum času (kromě šelem). I v noci registrují dění v okolí a reagují na to. Měl jsem u puštíka v budkách 13 krahujců ulovených puštíkem, všechno adulti. Ornitologové mi nevěřili, tipovali na hnízdoše. Nikoliv! Hřadujícího dospělého! Ale zajímavé je, že poštolku ani jednu. On se snaží minimalizovat možnost zranění, ale kořist se snaží přežít! A i když ho smrtelně nezraní, už jen pařát zatnutý do těla (nedej bože křídla) může výra na mnoho dnů vyřadit z lovu. A to si v době krmení (kdy k příhodě došlo), nemůže dovolit. Pavle, mě nešlo o fakt uchvácení větší lořisti, já jsem zkrátka nevěřil, že odlétá s neusmrcenou kořistí. Srnče nijak výra neohrozí, ale s tou kočkou je to fakt síla! A k těm krkavcům a kunám v potravě výra mám stále odstup. Něco málo tam je, ale že by je lovil stejně hravě jako hranostaje či šedivku, to si nemyslím. Řekl bych, že je ve většině případů "pouští".

Také si myslím, že v přítomnosti člověka by výr na psa nikdy nezaútočil. A co se týče těch soubojů výra s jestřábem, tak věřím, že je to možné, ale ve většině případů to bude asi tak, jak popisuje Josef Voborník (13.1.2014 22:04), tedy že je uchvacuje ve spánku. Každý predátor se při lovu snaží minimalizovat riziko zranění.

I. Kunstmuller našel v potravě výra malé štěně vlčáka, pravděpodobně ho donesl někde z blízké obce, kde bylo společně s fenou a sourozenci v ohrádce bez horního pletiva. V noci by v zahradě malé štěně asi nikdo nenechal, aspoň ne moc dlouho. A výr se bojí člověka ze všech sov nejvíc. Pokud je v dohledu (doslechu) psa člověk, tipnul bych si, že útočit nebude. Mockrát jsem zkoušel výra nalákat k síti. Zatímco kalous doletí okamžitě, na mě kašle a na atrapu útočí "z chodu", výr o mě dobře ví, varuje (chechotem) a poletuje 100-200 m v okolí.

Xindl má o tu čivavu trochu obavy, protože jí záměrně nechává samotnou v noci třeba půl hodiny běhat po lese. Jinak si také myslím, že útok výra na malého psa je ve většině případů málo pravděpodobný, protože většina lidí chodí se psi ve dne, nebo je pes v blízkosti pána - vyplašení výra člověkem. Ne tedy pro to, že by si výr třeba na trpasličího jezevčíka netroufl. Myslím, že výr i ostatní sovy nerozlišují svou kořist ani tak podle druhu, ale podle velikosti - zda na ní stačí. Sovy sice dobře vytí i za tmy (ne absolutní, samozřejmě), ale jejich hlavním smyslem je sluch (dokáže zamířit útok přesně i na kořist pod sněhem nebo vrstvou listí). Proto si myslím, že když výr pod sebou slyší běžet potenciální kořist (zvíře spadající do váhově skupiny "kořist") a rozhodne se zaútočit, je jedno, jestli to je 4 kilový zajíc, nebo čivava. Další faktor v tom hraje i peří sov. Takto napadený pes nemusí o útoku do poslední chvíle ani vědět, pokud proti obloze nezahlédne tmavší stín. Výr takto překvapenému psu dosedne na hřbet, párkrát přešlápne s patřičným stiskem v pařátech a je po všem. Malý pes se ani nezmůže na obranu. I takto si alespoň vysvětluji úlovky lišek výrem.

Loni se nám tu jeden "odborník" urazil, když jsem ho poslal za jeho jeleny, protože zuřivě vyvracel, že výr srnče nezdolá. Samozřejmě, že ano. Je-li málo hrabošů, nebo naopak skýtá-li mu honitba dostatek uvedené kořisti, věnuje se jejímu lovu. Ale po tisíce let tu výr byl a ani jeden druh kvůli němu nevymizel. Ono ti ježci, potkani, vrány a dravci se berou jako samozřejmost, ale nedej bože, abych našel něco jiné!...

Letos v jednom hnízdě byly 3 srnčata a dva zajíci,jedna koroptev. V druhém ježek,potkan a srnče. I sokolník čuměl.

Pan Suchý ukazoval na diácích hnízda dravců, včetně výra. Výr (asi M) "zaútočil" na inkubující jestřábí samici a utkali se v celkem vyrovnaném souboji. Na větvích a na zemi byla spousta peří z obou ptáků, ale nakonec asi zvítězil výr, protože hnízdo jestřába bylo opuštěné. Takže není to vždy tak, že doletí, hrábne dlouhými drápy a je to "vyřízené". Ono se ta statistika u kafíčka pěkně čte, ale komu někdy zatnul jestřáb nebo káně do ruky, tak musí ocenit odvahu a udatnost tohoto krále noci.

V zajetí ke křížení mezi uralkou a puštíkem může dojít, někde jsem foto viděl, ale po detailech jsem nepátral. Předpokládám, že uralka byla F. Co se týká těch koroptví, asi nejvíc doplácejí na to soumračné čiřikání, než nocování na zemi. Logiku některých lido nejlépe vystihuje pořekadlo 'Pro stromy nevidí les': "Loví koroptve? Loví!! Škodí nám? Škodí!! Dajme si eště jednu!" To je stejné, jako by trenér nepostavil špílmachra, že zavinil jeden gól...ale nechtěl vidět, že dva dal a na třetí nahrál. Kdo "lituje" koroptve, ať si dá na jednu stranu rozvahy lovnou a na druhou srstnatou a pernatou škodnou. Už jen za ty ježky a krkavcovité zaslouží ochranu, ale on jako bonus má hafo dravců. Takže ničit hnízda výra je hloupost a primitivismus.

:-DD

Pár hnízd od Výra jsem už našel a ze zbytků potravy mi vyšlo to co je tu už několikrát uvedeno, největší procento ježek, v těsném zástupu potkan občas kachna, zajíce jsem našel pouze jednou. Hnízdo zničené od černé zvěře jsem nezaznamenal, ovšem lidi dokážou zničit každé druhé, nebo alespoň donutí Výra k přestěhování. Je mi líto že hnízd a mladých výrů vidím každý rok méně a méně stejně tak mě mrzí zaslepenost některých myslivců a jejich touha výra zničit.(vysočina)

J.X. od tebe to sedí ty slinto ! :-( Stejně tu čivavu sežerete jako všichni opálení...

No teď už to vidím. Nějak jsem to zasklil... A že zrovna P.V. :-D

Jak jste přišel na to,že jsme nepochopili Karlův obrat "nařeďuje". Z čeho usuzujete, že by někdo mohl pochopit, že jde o KŘÍŽENÍ ?? Jóóó vlastně o jednom bych věděl... :-D

Koukám a jen se divím, že nikdo nedokázal pochopit, že Karel slovem "nařeďuje" myslel predaci a ne vzájemné křížení - vždyť to vyplývá z kontextu ! A k tomu "ohrožení" čivavy na procházce - no to už je vůbec blbost, ledaže by se ta čivava toulala bez pána a i tak je to vzhledem k přerostlosti /4,5 kg/ táto konkrétní pseudočivavy málo pravděpodobné. Jinak manželka chová čivavy přes 20 let, jedna měla 3,2 kg a i to byl proti ostatním obr.

10:19 je můj příspěvek...

Zdravím a děkuji, kolem Staříče jen jezdím do práce - prakticky to tam neznám, ale to už je vlastně nížina před Ostravou. Jak říkám, asi neumím hledat:). O Uralce vím, ne ovšem, že bych jí viděl, člověk má pořád co dohánět - snad jednou. Jinak opakuji nereagovat, blbeček se pak časem stáhne na idnes či jiný portál kam patří.

Na výra nedám dopustit už jen z důvodu, že jsme ho měli jako škola ve znaku. Souhlas s Martinem, že je to pravý myslivecký pták. A z té drobné miluje nejvíc potkana, a je až překvapivé, že takové gigantické chvaty jsou s to ulovit prťavého hraboše, kteří v jeho potravě suverénně dominují. I když je schopen ulovit kořist podstatně těžší než je sám. A tomu 7 kg srnčeti věřím.

A k těm dravcům - výr je samozřejmě loví, když spí a porovnáme-li velikost, respektive průměr těla káněte či jestřába s délkou výřích drápů, je jasné, že k jejich usmrcení dojde dřív, než by se zmohli na jakoukoli obranu. Taková statná domácí kočka bude pro výra určitě mnohem nebezpečnější protivník a přesto mu nedělá problémy. Jednou jsem takový útok viděl. Výr na plížícího se kocoura nalétl zezadu, po dosednutí roztáhl křídla, takže bezprostřední reakci kočky jsem neviděl, ale nedošlo k žádnému souboji, jako třeba když jestřáb váže zajíce - výr prostě chvilku seděl na kořisti, zřejmě ji patřičně "masíroval" a když s ní nakonec odlétl, macek už nejevil známky života.

V Beskydech žije daleko větší klenot naší soví ornitofauny, puštík bělavý (někteří novináři píšou běhavý). Ten je vcelku rád absenci výra, protože větší příbuzný po něm jde jak kuře po slině. Bělavák zase nařeďuje puštíka obecného atp.. Útok orla na zajíce není vždy úspěšný, ušák se mu dovede vysmeknout (kopne), pokud ho orel neuchvátí za hlavu či krk. Přesně procentuálně to nevím, ale pár takových neúspěšných útoků "na zadek" jsem viděl. Dospělý zajíc vběhne s výrem na zádech do trní a ten si pro příště píp-revsky rozmyslí, jestli bude pokoušet osud. Podobně neslavně končí i např. gepard, když se mu nepodaří chvat na hrdlo a antilopa mu rohem propíchne bok, což znamená konec nejen pro samici, ale i její mláďata.

Jak těžkou kořist dokáže výr odnést na hnízdo, to jsem nikdy nezkoumal, ale vím o případu /samozřejmě je to výjimka potvrzující pravidlo/, kdy statná výří samice dokázala v prosinci ulovit srnče o váze /po vyvržení s hlavou/ necelých 7 kg, celou akci sledoval dalekohledem můj známý, který jí kořist nakonec sebral jak hyena gepardovi. Ovšem nevím, jak na tom to srnče bylo po zdravotní stránce, asi moc dobře ne. A co se týče liščat, osobně jsem se přesvědčil, že pro výra není problém lišče zvíci menší kočky sebrat přímo před norou.

Martine, zkus se optat na to Bubo Bubo ve Staříči,tam byli s jeho hnízdění radostí bez sebe. Ale ani já nesdílím tvoji marnost nad marnost.

Martine, zkus se optat na to Bubo Bubo ve Staříči,tam byli s jeho hnízdění radostí bez sebe. Ale ani já nesdílím tvoji marnost nad marnost.

V Česku asi ano, tady v Beskydech je to při mých pochůzkách zatím marnost nad marnost:). Hnízda si prohlédnu jen v Čechách, ale možná že jen neumím hledat. Na troly nemá cenu reagovat, tohle už by měl řešit admin. Blbost je jedna věc, ale delší dobu mám dojem, že je to nuda a snaha vytáčet. Pavle díky za informace, Karle rovněž. Kuny pozoruji ve dne častěji na to, aby šlo o výjímky. Nicméně, aniž bych se chtěl hádat tak si neumím představit zajíce odrážejícího orla skalního. Že mu uteče, to dost možná, ale odrazit?? Už jsem to tu kdysi psal, bez urážky a s nadsázkou, je výr pravým mysliveckým ptákem. Miluje drobnou, a hubí všechnu její škodnou, s trochou drzosti je možné dodat, že čistě z principu a bez rozmyslu nad množstvím - ale to je jen do placu, ať tu nevytáčí jen ten pitomec:). Pro mne je výr asi nejkrásnějším opeřencem u nás, impozantní sova - krása.

Krysolovče s krysím charakterem, kdybys toho věděl tolik, kolik toho nevíš, mělo by význam ti něco vysvětlovat. S týpkem, co má nahrkaných pár duháckých floskulí, nemá cenu ztrácet čas. Jo, žádný predátor neroste do nebe, ale platí to i obráceně: žádná kořist není nesmrtelná, tzn. některá je snadno vyhubitelná. U mě ten čas poznání (nejen) vlastní omylnosti nastal před mnoha lety. Obávám se, že takoví jako ty si to nepřipustí nikdy. Ad Josef: Výr je schopný ohrozit hnízdění krkavce, s mláďaty si snadno poradí, stejně jako hnízdoši sokola nebo čápa. Domnívám se, že při absenci nálezů adultních krkavců v potravě je tento schopen se aktivně bránit silným klovcem. Stejně je úžasné, jak ten výr zdolá káni či jestřába, protože si je určitě vědom "do čeho jde". Asi platí, že: když teritoriální, tak důsledně! A asi ne každý umí ulovit kunu, ta klade také určitě odpor a může ho vážně zranit, možná i zdolat. Co se týká početnosti výra, jsme na tom v Česku velmi dobře. Občas se ´nejaký bľvoň´(jak se na Valašsku říká) vyskytne, ale naštěstí populaci výra to významně neovlivní.

Výr jakožto potravní oportunista uloví a sežere vše, na co stačí a samozřejmě dá vždy přednost tomu, co se mu v jeho revíru přímo nabízí. Například v Trutnově určitě nejméně u jedné výří rodinky, hnízdící poblíž městské skládky, tvořili potkani rozhodně víc než 50 % jídelníčku, v bažantnici také bude bažant zastoupen ve výří potravě častěji než jinde, pro polodivoká vypuštěná kachňata si také bude chodit jak do špajzu a dokonce jsem kdysi slyšel o případu, kdy u výřího hnízda převažovaly zbytky kaprů z lesního rybníka. Na rozdíl od Karla jsem přesvědčen i o tom, že je to jediný predátor, který aspoň trochu omezuje krkavce a také nevím, komu jinému bych měl připsat na svědomí nálezy roztrhaných volavek. Že je z našich predátorů relativně nejlepším lovcem zajíců, to je bohužel také pravda, ale nikdy by mě nenapadlo na výra vystřelit, i kdyby to zákon dovoloval.

jx, nejásej předčasně, znáš jen polovinu pravdy, já nejsu ani ryba, ani rak... Kormorány měli už dávno, krkavce bych dal do stejného režimu jako šedivku či straku, místy jsem i pro regulaci káně. Zkrátka všeho moc škodí. Pokud HOJNÝ predátor nemá v místě svého predátora, je na člověku, aby tu rovnováhu nastolil. Jsem za to těžce soukmenovci opovrhován, ale mínus krát mínus rovná se plus, takže mě to svým způsobem nabíjí. Františku, díky za info, na vaší straně je Microťáků dostatek, takže má důvod si zpívat.

Karle díky za fundované informace.Jinak zrovna jsem došel z čekané,a asi hodinu jsem tam poslouchal nedaleko sedícího a houkajícího výra..

Čekal jsem, že bude ticho po pěšině, ale celkem se to rozběhlo! Loni byl špatný rok na hraboše i myšice, mě v budkách vyhnízdila ca čtvrtina puštíků, a měli po 2 mladých většinou, takže těžký podprůměr. Výři také nezahnízdili. Letos co jezdím po rajónu, tak výry také neslýchám, puštíka minimálně. Tam, kde běžně chytnu 10-15 kalousů, letos stěží vydoluji dva. Nejen králík, ale zřejmě i myši trpí nějakou nemocí (morem), která sráží jejich populační křivku. A sovy jsou na nich životně závislé. Jenže sledovat to...sotva stačí zajíce s tularémií apod., ne tak myši. U nich (myší) je zajímavé, že lokální ohniska jsou, ale vcelku je to slabota. Tak jsem moc zvědavý na letošní sezónu, ale moc se asi od loňské lišit nebude. A ti orli skalní loví hlavně mladé (psíky, liščata) u nor, např, skaláci na Libavé donesli 2 kuny (také noční), to jsou specialisti na tuto šelmičku, na Slovensku nosí kunu cca v 10 % případů! Ona ta kuna je při výchově mladých aktivní i přes den, několikrát jsem na ni natrefil. Výr nosí zajíčky do 2 kg, dospělý ho odrazí, dokonce i orla... Je ta příroda jakási poblázněná, v zimě jak na jaře, na jaře jak v zimě - to ničemu nemůže svědčit. Ta černá zničí hodně hnízd, ale jak píše Petr, výři jsou většinou ve skalnatém terénu a spíše ho ruší lidi.

U nás máme už leta několik hnízdišť výrů, ale ani na jedno by černá nevylezla,tak nevím.

Karle, vcelku s Tebou souhlasím, jen nevěřím tomu, že by orel /skalní, mořský nebo jakýkoliv/ byl schopen zasáhnout do populace psíka, protože ten je spolu s jezevcem na rozdíl od lišky lovcem vyloženě nočním. Co se týče výra, v naší honitbě jeho stavy za poslední dva roky silně poklesly až vymizely, slyšet houkání je vzácnost, o pozorování nemluvě. Neumím si to vysvětlit, jediné, co mne napadá, je, že na zničení vajec a mláďat se podílí rostoucí stavy černé zvěře.

u nás výr je a když ho náhodou proti světlu z města vidím tak to je nádhera když loví jenom nesmím používat nářek ptáčka to se na mě jednou přiletěl podívat až do posedu :-) a je zajímavý že zajíci jsou docela v klidu stejně jako když jim tam jde liška

Údaje od I. Kunstmullera jsou z Crexu 16 (2000), Zpravodaj JM pobočky ČSO.

Už jsem nechtěl, ale...Vysloveně jsem se p. Suchého na kunu ptal, protože hmotnostně spadá do spektra výra. Tehdy mě řekl, že žádnou, ale v publikaci Zprávy MOS 1991) jednu má... Z cca 7100 položek je jedna jediná kuna (možná mládě), 82 hranostajů a kolčav, 2 lišky (asi lišče), 3 kočka (kotě?), ale 385!!! ježků, 212 potkanů, 6200 hrabošů!!!...Ptáci: z 942 položek např. 128!!! kání, 9!!! jestřábů!!!, 8 krahujců..., káně je početnější než bažant! (70), koroptev 137, 22 sojek, 59 !!!šedivek, krkavce neuvádí, páč v tu dobu ani jich moc nebylo... Kunstmuller uvádí na Vysočině: z 1347 savců 335 !!! ježků, 197 potkanů, 85 zajíců, 559 hrabošů, 90 hryzců, jen 1 hranostaj a jen 3 kuny (na to, jak jsou v noci aktivní, také málo), štěně vlčáka, 6 selat (asi od "kňourkovské" bachyňky. Z 728 ptáků 24 kání, 1 jestřáb, 2 krahujci, 91 koroptví, 17 bažantů, 39 kalousů, 13 strak, 28 šedivek, 12 sojek...krkavce neuvádí! Takže si spočítejte, co by ulovili jen třeba jestřábi za rok a máte jasno, jste-li aspoň trochu myslivci...

S tím, jak stouply stavy kuny skalní se jistě dostala ve vyšším procentu mezi úlovky výra velkého (noční aktivita obou druhů). Zda výr dokáže ulovit menšího psíka, si můžeme počkat na vyjádření J. X., který nechává svou čivavu třeba půl hodiny běhat v noci samotnou po lese (http://myslivost-lovectvi.cz/fotografie/lovecky-pes:8/146932/). Docela zajímavá pokusná metoda a jemu patří náš obdiv, že ve jménu vědy dokáže obětovat svého čtyřnohého přítele.

V poslední Myslivosti je dobrý článek od dr. Sýkory o slovitelnosti lasicovitých šelem na Pardubicku. Tam je krásně vidět, jak při úbytku tchoře, kolčavy a hranostaje šla skalačka nahoru. Podle mě je právě ona podceňovaný predátor, kterému mnoho chlapů nevěnuje patřičnou pozornost. Kromě změn v nabídce potravy je třeba brát v potaz i konkurenční vztahy mezi predátory a vliv kuny na menší příbuzné. Podobně je tomu i u výra, kdy on má velký vliv na druhové složení menších predátorů (počínaje ježkem) ve svém teritoriu.

Děkuji M. Myslínovi za nahrávku a rozepsání potravy z 80. let od pana Suchého. Na vláknu o výrovce jsem se k tomu rozepsal více a nechce se mi to opakovat. Výr uloví hodně krkavcovitých, dravců i sov. Tím tu svou "škodlivost" hodně vyrovnává, možná bych ho raději nazval indiferentním, možná i lehce užitečným (hraboši, potkani, ondatry). V posledních letech spíše vyvolávají emoce orli (mořský, královský, skalní), kteří jsou na mírném vzestupu díky ochraně a doufám, že tomu tak bude i nadále. Zejména orli budou mít na svědomí hodně toulavých koček, ale i lišek (loví ve dvojici) a psíků. Ten výr je vysloveně teritoriální, nikde jich víc neuvidíte pokopě tak jako kormorány nebo krkavce. A právě ty krkavce "moc neumí", narozdíl od šedivky, straky či sojky. Krkavec si dělá jundu i z orla. Přál bych každému myslivci, aby měl aspoň kapku nadšení sokolníka a nedíval se na tohoto krásného nočního lovce očima konkurenta, ale raději přítele přírody. Jinak ten úbytek drobné má v první řadě na svědomí člověk, resp. velkoplošné pěstování monokultur bez mezí a políček. Tam je nutno napřít pozornost a nehledat zástupné důvody k vybití zlosti. On samozřejmě nějakého janka či bažanta uloví, ale jeho vliv je třeba vidět v kontextu ulovených kání, jestřábů a krkavcovitých. Výr=rovnováha.

Snad zareaguje někdo povolanější, např. pan Zvářal, ale téma je to zajímavé. Jinak si dovolím doplnit pana Konečného o další možnost, kterou jsem stejně jako následující informace kdesi kdysi četl (a bohužel si neuložil zdroj) tou je instalace kamery na hnízdiště, vzhledem k etologii samozřejmě infra. S vývržky (což je určitě nejistější metoda nevím ovšem co kdo pozná v terénu) je i pár potíží, jednak tam mohou být kusy toho co sežrala výrova potrava, druhak ne vše co výr žere má kostru či zobák a do třetice tuším, že mláďata do určitého věku jsou bez vývržků. Je to samozřejmě jen zkreslení, ale pro zajímavost. Z jeseníků existuje vcelku podrobná práce pana Suchého, myslím, že bude k dohledání na internetu, já u sebe našel tyto údaje: Výzkum 1980-87 3528 obratlovců 89,74% savci, 10,18% ptáci, 0,08 ostatní. Zastoupení dle četnosti: Hraboš, potkan, myšice, holub domácí, káně, kalous, zajíc, hryzec. Dle biomasy: Ježek (23%), Hraboš (15%)Káně (11%), potkan (9%), Zajíc (9%), Bažant (7%), Holub (5%), koroptev (2%)". Vše je určitě odvislé na lokalitě, ale to množství hrabošů při velikosti a loveckých schopnostech výra je poměrně zajímavé. Dnes se rovněž asi hned tak nedostane ke koroptvi. Někde jsem četl a snad to ornitologové či pan Vilšer rozvedou, že se na hnízdě nacházely lebky koček i psů.Rád se tu něco dozvím, takže děkuji za téma.MM.

Výru ovšem nemůžeme upřít minimálně jednu pro nás i pro přírodu pozitivní vlastnost. A to, že tam kde se vyskytuje, dokáže celkem úspěšně snižovat počty pytlačících koček, které většinou do honitby vyrážejí za večerního šera a ráno se vracejí (někdy se ale nevrátí).

??????????