ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
15 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Srnec 103,4 bodů CIC .
Srnec 103,4 bodů CIC .
vloženo: 16.2.2013 00:10
autor: Aleš Náhlý

úlovky (svět)

Můj první kamzík
Můj první kamzík
vloženo: 11.10.2013 23:35
autor: Daniel Donaťák

trofeje

Rarita
Rarita
vloženo: 26.3.2013 12:28
autor: Miloš

zvěř v přírodě

Sluníčko občas hřeje
Sluníčko občas hřeje
vloženo: 9.3.2018 09:55
autor: Děda z lesa

zbraně

Zetky se nám sešly.
Zetky se nám sešly.
vloženo: 19.6.2012 15:37
autor: Petr Waclawek

fotopast

Na újedi 3
Na újedi 3
vloženo: 26.10.2017 19:13
autor: Jiří Netík

myslivecké umění

jeleň
jeleň
vloženo: 31.1.2015 14:47
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 232869 fotek (7 dnes)
  • 7937 videí (0 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 8866 inzerátů (5 dnes)
  • 285 diskuzí (0 dnes)
  • 748177 komentářů fotek (26 dnes)
  • 12929 komentářů videí (0 dnes)
  • 3289076 hlasování fotek (64 dnes)
  • 56414 hlasování videí (0 dnes)
  • 37582 registrovaných uživatelů
    3 dnes nových, 14 online

Připomínky a názory
Diskuze

Zemědělci a jejich bohulibá činnost.

Patrik Dvořák vložil 9.5.2015 22:30
Chcete reagovat na toto téma? Zaregistrujte a přihlaste se.
Patrik Dvořák reaguje 21.8.2019 22:24
Stutox, bude rozházen, nebude ???? Má někdo nové informace??? Viděl jsem reportáž kde mluvil (borec) a propagoval plošný rozhoz a x krát si protiřečil, mě to připadá, že dostal blb do kapse, ať to jde na pole tak či tak. U toho Brna kdyby padli ptáci, to by bylo haló a o zajících je klid. Jak to tedy je ????
Patrik Dvořák reaguje 5.2.2019 22:58
Zpátečka ministra zemědělství Myslivost 1/2019, str. 22 Jakub Hruška V září 2018 pan ministr Toman velmi překvapivě vyhlásil (a Lidové noviny to měly jako hlavní článek na titulní straně), že od 1. ledna 2019 budou v ČR zakázány veškeré plošné aplikace totálního herbicidu glyfosátu (Roundup). Tento herbicid je podezřelý z řady zdravotních rizik, a velmi přispívá k ničení biodiverzity. Již tehdy mi to připadalo, že to nemůže být pravda, naše chemické průmyslové zemědělství by z toho opravdu mělo problém (což by bylo jedině dobře). A ejhle, minuly dva měsíce, a zdá se už to panu ministrovi představitelé zainteresovaných subjektů „vysvětlili“. Zákaz tak bude jen pro předsklizňové dosušování (desikaci) potravinářských plodin. To je zcela v pořádku, ale všechny ostatní plošné aplikace můžou vesele pokračovat. Například masivní postřik kolejových svršků, chemické hubení vegetace (buřeně) v lesích, anebo z hlediska biodiverzity zcela ničivé podzimní desikace strnišť a podrůstků místo orby. To je mimochodem výmysl právě průmyslového postkomunistického velkozemědělství. V zemích, se kterými bychom se rádi měřili, se takové opatření nedělá, či jen zcela výjimečně. Jak manipulativní je argumentace okolo glyfosátu, bych uvedl na malém příkladu. Zemědělský svaz argumentuje poklesem používání glyfosátu v posledních letech. Ano, to skutečně zhruba od roku 2013 mírně kleslo (viz připojený graf). Jenže současná spotřeba je stále více než trojnásobná, než byla v druhé polovině 90. let, tedy před pouhými dvaceti lety. A pokles podle mého názoru jde navíc na vrub série velmi suchých let, kdy nebylo třeba tolik „dosušovat“. Nedomnívám se, že se jedná o vědomé snížení používání, ale jen prostou shodu okolností. Nadále tedy budeme konfrontováni s desítkami hektarů desikovaných strništ, které jsou klíčové například pro přežití zajíce. Naděje rozumné změny zhasla, a proto si trochu zopakujme co nového se kolem glyfosátu v poslední době odehrálo. Soumrak nejpoužívanějšího herbicidu světa V pátek 10. srpna 2018 padnul v Kalifornii průlomový rozsudek. V první instanci bylo porotou školnímu správci Dewaynu „Lee“ Johnsonovi přiznáno odškodnění 39,2 milionu dolarů (!) za poškození zdraví způsobené aplikací totálního herbicidu Roundup firmy Monsanto. Johnson trpí terminálním stádiem non-Hodgkinova lymfomu, což je rakovina lymfatického systému. Soud uznal, že k jeho onemocnění výrazně přispěla mnohaletá práce, kdy správce Roundupem hubil několikrát ročně plevel na školních pozemcích. Zřejmě klíčovým důkazem pro soud byly interní dokumenty Monsanta, ze kterých vyplývá, že firma o možných karcinogenních účincích svého výrobku již léta věděla, a neuváděla to v návodech a dokumentaci. A právě za toto zamlčování vyměřil soud Monsantu obří pokutu ve výši 250 milionů dolarů. V následujícím týdnu klesly akcie firmy Bayer (která Monsanto v loňském roce koupila) o 14 % a tržní kapitalizace Bayeru klesla, podle agentury Reuters, o neuvěřitelných 14 miliard dolarů. Monsanto se proti verdiktu na místě odvolalo, ale odvolací soud verdikt v říjnu jen snížil nárokované finanční odškodnění. Průlomový verdikt ale byl vysloven, a v USA je v tuto chvíli podáno dalších zhruba pět tisíc podobných žalob, a dalších rozsudků se zřejmě dočkáme v nejbližší době. N-(fosfonomethyl) glycin, zjednodušeně nazývaný glyfosát byl vyvinut v 50. letech švýcarským chemikem H. Martinem pro farmaceutické účely, ke kterým ale nebyl využíván. Herbicidní účinky byly objeveny v 70. letech 20. století J. Franzem v USA, a v roce 1974 jej uvedla firma Monsanto na trh pod obchodním názvem Roundup. Několik desetiletí byl považován za prakticky neškodný suchozemským živočichům (tedy včetně člověka). Glyfosát blokuje takzvanou šikinátovou dráhu syntézy aromatických aminokyselin u rostlin. Zablokováním této cesty rostlina postupně hyne, jednak nedostatkem těchto aminokyselin, ale i deregulací celé metabolické dráhy a následným nedostatkem organického uhlíku pro jiné části metabolismu rostliny. Živočichové šikimátovou metabolickou dráhu nemají, a proto pro ně byla předpokládána daleko nižší toxicita než pro rostliny. Glyfosát vstupuje do rostlin přes kutikulu listů (postřikem) a protože povrch kutikuly je obvykle u rostlin chráněn voskovou vrstvou, obsahují aplikační přípravky povrchově aktivní látky (tenzidy), které podstatně zvyšují propustnost kutikuly. Glyfosát účinkuje pomalu, proto je zajištěn transport i do kořenových částí rostliny a vyhubení i těch rostlin, které jsou schopny regenerovat z kořenů a jejich částí. Odumření rostliny trvá až dva týdny, někdy i déle. Za ideálních podmínek je glyfosát odbourán v půdně činností mikroorganismů během několika týdnů. Pokud ale pronikne do vod, je toxický pro ryby a vodní živočichy. Glyfosát byl původně vyvinut jako antibiotikum, a proto se na něj vytváří rezistence. Dnes je známo již 16 druhů rostlin, které jsou mu odolné i bez genetické manipulace (viz dále). Zdravotní rizika Přestože se zprávy o potenciální toxicitě glyfosátu objevovaly již v minulosti, a například ve Švédsku až do jeho vstupu do EU v roce 1995 bylo zakázáno jej používat, velká změna náhledu přišla až v roce 2015, kdy respektovaná Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) označila glyfosát za pravděpodobně karcinogenní. K tomuto závěru dospěl tým nezávislých vědců studiemi na zvířatech i výzkumem u lidí a zařadila ho do skupiny karcinomů 2A s odůvodněním, že glyfosát může způsobovat rakovinu u laboratorních zvířat a u lidí vede ke vzniku non-Hodkinových lymfomů. Výrobci tyto argumenty ale zpochybňují, a poukazují na jiné studie, které údajně toxicitu a genotoxicitu neprokázaly. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) prohlásil, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, ovšem tento závěr udělal na základě závěrů společností, které ho vyrábějí. Nejnovější práce z loňského roku uvádějí, že na základě nepublikovaných studií provedených americkou agenturou US Environmetal Protection Agency (US EPA) je dostatek důkazů, že glyfosát způsobuje u myší zvýšení výskytu vzácných tumorů ledvin, hemangiosarkomu, tumorů kůže a nezhoubných nádorů (ademonů) slinivky břišní. Tyto výsledky ale neměla k dispozici při svém hodnocení ani IARC, ani ESFA. Na úrovni tvrzení se zmiňuje, že glyfosát může způsobovat i celiakii, ADHD či dokonce autismus. Seriózní důkazy ale neexistují. V běhu jsou nové genetické studie a také studie zkoumající glyfosát jako endogenní disruptor, tedy látku poškozující hormonální pochody. Studie, kterou v ČR koordinovalo Hnutí Duha v roce 2013 prokázala, že šest z deseti Čechů má glyfosát v moči, a to přesto, že dobrovolníky byli obyvatelé měst, kteří by přímo s glyfosátem neměli být v kontaktu. ČR na tom byla o něco hůř než ostatní evropské země. Z výsledků ale vyplynuly alarmující skutečnosti, a to že glyfosát se zřejmě nerozkládá tak, jak výrobci slibují, a zůstává v potravinách, nebo se nesprávně používá (vysoké dávky, nedodržování ochranných lhůt), anebo jsou mu i městští obyvatelé nadměrně vystavováni. Například v Praze se glyfosát dosud běžně používá k „údržbě“ chodníků proti růstu plevelů. Město Brno a městské části Praha 6 a Praha 7 používání glyfosátu zastavily, ale například Magistrát hlavního města Prahy, stejně jako Lesy hl. m. Prahy ho běžně používají. I městští obyvatelé jsou tedy přímému účinku glyfosátu vystaveni. Přitom v evropských metropolích, jako například ve Vídni či švédském Goteborgu, se glyfosát při údržbě měst nikdy nepoužíval, nebo jeho užití již radní zastavili (Berlín). Důsledky pro životní prostředí Relativní „bezpečnost“ tohoto totálního herbicidu způsobila, že je masivně používán a velmi často i nadužíván. Stal se běžnou součástí agrotechnických postupů, a to nejen k hubení plevelů, pro který byl původně určen. Je masivně užíván pro předsklizňovou desikaci mnoha plodin, zejména řepky, ale i kukuřice, slunečnice, obilovin a brambor. Tato desikace, po které rostliny „uschnou“, umožňuje efektivní a jednoduchou sklizeň, do životního prostředí se tak ale zcela nadbytečně dostává velké množství dnes již velmi podezřelé chemikálie. Tato jediná aplikace by snad měla po otočce ministra Tomana skončit. V posledních letech se ale navíc velmi rozmohla podzimní desikace strnišť, kdy zemědělci posklizňové „podrůstky“ prostě postříkají glyfosátem. Dosud zelená strniště zežloutnou, živočichové zde dostanou přímou, často již nekolikátou, dávku chemikálie a zmizí jim poslední zbytky potravy a úkrytu. Je to citelná rána pro již tak těžce zkoušenou biodiverzitu zemědělské krajiny. Například v moči českých a moravských zajíců, kteří jsou typickými, a dramaticky ubývajícími obyvateli zemědělské krajiny, byly zjištěny vysoké koncentrace glyfosátu a jeho metabolitů. A myslivci si všimli, že zajíců rapidně ubyde právě po již zmiňované podzimní desikace strnišť glyfosátem. Mimochodem, taková velkoplošná aplikace je specifikem českého průmyslového zemědělství, v okolních zemích jako je Rakousku či Německo se prakticky nepoužívá. V ČR se také běžně glyfosát používá v lesnictví, a to k takzvané chemické přípravě před výsadbou sazenic. Veškerá vegetace se zničí aplikací herbicidu a pak se do uvolněného prostoru vysadí sazenice. Zhruba 20 % v ČR spotřebovaného glyfosátu se použije právě v lesnictví. Dalším velkým odběratelem glyfosátu je Správa železniční dopravní cesty, která herbicid masivně aplikuje na redukci plevelů na kolejový svršek tratí. Přestože aplikace glyfosátu v naši krajině je masivní a často nadbytečná, přímé důkazy o vlivu na biodiverzitu chybí, a to zejména proto, že je zřejmě dosud nikdo systematicky nesbíral. Překvapivě nejen v České republice, i ve světové literatuře, je publikovaných studií velmi málo. To ale tušené souvislosti poškozování biodiverzity nijak nevyvrací, spíš se naskýtá otázka, zda v případě glyfosátu se v jistém smyslu neopakuje „tabákový“ scénář, kdy výrobci cigaret dlouhá desetiletí úspěšně bagatelizovali škodlivé účinky kouření. Tomuto podezření nahrává právě již zmiňovaný soudní spor v Kalifornii. Kromě toho, že svědkové v něm tvrdili, že firmě Monsanto jsou rakovinotvorné účinky herbicidu Roundup již dlouhou dobu známy, zaměstnanci firmy také psali publikace o výzkumech potvrzující neškodnost glyfosátu, a poté platili vědcům mimo firmu, aby je svým jménem publikovali ve vědeckých časopisech. Již dlouhou dobu jsou v podezření z toxických účinků takzvané koktejly nejrůznějších agrochemikálií. Zjednodušeně řečeno, směs látek, z nichž každá zvlášť projde současnými toxikologickými testy jako „netoxická“ může mít v kombinaci s jinými látkami fatální účinky. Asi nejznámější je syndrom zhroucení včelstev, kdy se z dosud neznámých příčin rozpadne včelí společenstvo, které je jinak objektivně v plné síle. Podezření v tomto případě padá na směs neonikotinoidů (syntetických insekticidů) a dalších agrochemikálií. A právě hojně užívaný glyfosát může být jednou z klíčových složek těchto směsí. GMO plodiny Proč je „boj o glyfosát“ tak důležitý souvisí i s jinou částí rozsáhlého světového agrobyznysu. Firma Monsanto již začátkem 90. let 20. století objevila v půdě své továrny na výrobu glyfosátu kmen bakterií Agrobacterium tumefaciens, které se díky dlouhodobému vystavení účinkům tomuto herbicidu staly vůči němu rezistentní. Z bakterie následně firma izolovala gen, který byl vložen do některých zemědělských plodin. K dispozici je tak mnoho plodin odolných glyfosátu. Jedná se o sóju, řepku, kukuřici, bavlník, vojtěšku a cukrovou řepu. Tyto geneticky modifikované plodiny (GMO) s rezistencí ke glyfosátu se označují jako „Roundup Ready“ plodiny a tvoří většinu (80 %) celkové světové výměry oseté geneticky modifikovanými plodinami. Pokud by bylo použití glyfosátu zakázáno, anebo alespoň výrazně redukováno, tyto GMO by pro producenta (Monsanto) ztratily smysl. Běžné použití GMO v zemědělství je v Evropě zakázáno. O to je zajímavější skutečnost, že česká průměrná spotřeba glyfosátu 0,26 kg/ha ročně orné půdy (0,18 kg/ha veškeré zemědělské půdy) je vyšší než v USA. Tam byla v roce 2013 podle USGS dolní hranice nejvyšší dávky 0,15 kg/ha. Je tedy zřejmé, že české zemědělství používá na pěstování „běžných“ geneticky nemodifikovaných plodin, které nejsou šlechtěné na odolnost vůči glyfosátu, stejně, anebo dokonce více glyfosátu, než americké zemědělství na pěstování geneticky modifikovaných Roundup Ready plodin. Lavírování EU Všechny shora popsané skutečnosti se odrazily při posuzování prodloužení registrace (tedy povolení k použití) glyfosátu na evropské úrovni. Poslední patnáctiletá registrace vypršela 30. 6. 2016. A Evropský parlament, a nutno dodat, že i významnou zásluhou českého europoslance Pavla Poce (ČSSD), v červnu 2016 doporučil registraci neprodlužovat. Toto rozhodnutí sice zvrátila Evropská komise, která v tomto případě (bohužel) měla právo rozhodnutí Europarlamentu změnit, a registrace byla prodloužena o 18 měsíců do konce roku 2017. V druhé polovině roku 2017 to vypadalo, že další registrace prodloužena nebude. Všechna hlasování členských států končila vítězstvím zastánců dalšího neprodloužení registrace. Zlom ale nastal v listopadu 2017, v rámci jednání tzv. odvolacího „smírčího“ výboru, poslední instance bruselských jednání. Zde pro návrh prodloužení možnost používání hlasovalo 18 zástupců zemí EU, 9 států bylo proti a jeden se zdržel. Česká republika, stejně jako Německo a Velká Británie byly mezi zeměmi, které prodloužení licence podpořily, proti používání herbicidu se dlouhodobě staví Francie. Rozhodnutí a hlasování bylo ihned po vyhlášení podrobeno velmi tvrdé vlně kritiky, ne pouze z pozice evropských nevládních ekologických organizací, ale například i hlasem německé kancléřky Angely Merkelové, která kritizovala pro glyfosát hlasujícího německého spolkového ministra Schmidta a označila chování tohoto politika jako skandální s tím, že vede k obrovské ztrátě důvěry uvnitř úřadující spolkové německé vlády. Ve všech předchozích hlasováních totiž Německo pro prodloužení licence nehlasovalo. Přes dlouhodobý a velký zájem české agrární lobby používat glyfosát zcela neomezeně, přišlo ministerstvo zemědělství s deklarací, která připouští možnost částečného zákazu používání této účinné látky. Členské státy EU ale mají možnost přijmout vlastní omezující podmínky, a mnohé již deklarovaly po listopadovém hlasování v Bruselu, že to udělají. A tak to vypadalo i při překvapivém zářijovém prohlášení ministra Tomana. Například Francie chce používání do tří let zakázat zcela, stejně jako Itálie. Ve Spojených státech už zakázala použití glyfosátu Kalifornie, která je zemědělskou velmocí uvnitř USA. Princip předběžné opatrnosti ale velí omezit jeho používání na skutečně zdůvodněné použití. A tím zůstává jedině jednorázové hubení vytrvalých plevelů. Všechny ostatní aplikace jsou zbytným luxusem průmyslového zemědělství. ČR se mohla zařadit mezi státy, kterým na jejich životním prostředí, udržitelném zemědělství a ochraně zdraví vlastního obyvatelstva záleží. Otočka ministra Tomana nás ale spolehlivě vrátila do „starých časů“. RNDr. Jakub HRUŠKA image002.png Obr. 1. Spotřeba glyfosátu v ČR (1994-2017). Data ÚKZUS (www.eagri.cz) vzorec glyfosátu
Patrik Dvořák reaguje 30.1.2019 20:57
Slyšel jsem, že Randap dal pojede, že není náhrada??? Jak to teda je? Není to dlouho, co se rozhodlo,že na desikaci před žněmi a vůbec plošně na podrostky atd.se to nebude používat, jak to tedy je?
karel zvářal reaguje 30.1.2019 18:07
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katerinan-konecna-jaka-je-budoucnost-glyfosatu... Toto lhaní si do kapsy o neškodnosti jedů nedopadne pro lidstvo dobře.
Patrik Dvořák reaguje 5.5.2018 08:43
Tyto věci nikoho nezajímají
Patrik Dvořák reaguje 2.5.2018 17:29
????
Patrik Dvořák reaguje 30.4.2018 14:19
Zdravím myslivce, může někdo rozumě popsat níže popsané, včera rozhodla EU o tomto a já se ptám blízká se na lepší časy??? Toxické neonikotinoidy mají podle vědeckých studií na včely ničivý vliv, i když zřejmě nejsou jedinou příčinou jejich ubývání v posledních letech. V EU už pět let platil částečný zákaz těchto látek, ale šlo žádat o výjimky. Úplný zákaz klothianidinu, imidaklopridu a thiamethoxamu pro venkovní použití, o němž nyní rozhodly členské státy kvalifikovanou většinou na návrh Evropské komise, by měl začít platit ke konci roku. Česká republika je jednou ze čtyř zemí, která hlasovala proti zákazu. Děkuji za odpovědi.
Drahoš Hikl reaguje 22.2.2018 17:34
Průmyslové zemědělství+Roundup atd. smutné a nebezpečné pro všechny.
Patrik Dvořák reaguje 3.11.2017 10:50
Chyba je pro jedy a jejich velkoplošné používání.
Patrik Dvořák reaguje 3.11.2017 00:06
Zdravím myslivce. Co říkáte na pana Jurečku, co slyším za názory, tak jen kope za mamonáře, myslim průmyslové zemědělce, ano zemědělce co likvidují prostředí, vodu, půdu a vlastně vše kolem nás a nás samotných. Řeknite mi, zemědelci tvrdí, že stříkají méně jak před deseti lety, že postřiky jsou šetrnější a podobný řeči.No a mi jsme tady u nás právě před deseti lety lovili přes 600ks drobné na 1000ha a od r. 2009 to jde pořád dolů, jak to tedy je???? Upozorňuji, že myslivecká péče je, na myslim si vysoké úrovni, co je příčinou, že mizne zpěvné ptactvo, hmyz, plevel atd.??? Co a proč pana Jurečky vede k tomu, že je proti jedům v zemědělství, co vede pana Jurečky mluvit veřejně o boji se suchem a na druhou stranu je pro řepku, co je to za .....???
Patrik Dvořák reaguje 11.11.2016 08:50
Zdar Luďku, kontakt na mě máš v poště
Luděk Šmerda reaguje 9.11.2016 07:46
Dobrý den. Pane Dvořák, můžete mi prosím poslat na Vás kontakt. Dost se zájímám o drobnou zvěř a vím, že vy také. Děkuji. smerda.ludek@seznam.cz
Patrik Dvořák reaguje 9.11.2016 07:40
No od tebe názor nepotřebuju.
Patrik Dvořák reaguje 8.11.2016 14:33
Zdravím, to jako nikdo neví nic k této problematice, prej je to zahrnutý v nějakém návrhu zákona.
Patrik Dvořák reaguje 6.11.2016 17:54
Tak jinak, je zde někdo kdo slyšel, nebo ví, co se chystá ohledně rozdělení lánů a pestrosti plodin??? Mám informaci, že nebude možné oset jednou plodinou půdní blok o velikosti více jak 30ha, to znamená blok o velikosti 100ha bude rozdělen na 4kusy a mezi nimi na šířku lišty či dvou ted nevím, bude muset být oseto plodinou menší než vedle, pokud bude vedle sebe vícero půdních bloků menších jak 30ha- 25ha bude muset zemědělec střídat plodiny???? Prosím o jasnou a pravdivou odpověď. Děkuji
Pavel Štěrba reaguje 17.10.2016 08:12
Ale Patriku, zakázán, nezakázán, v tom přeci nemůžeš vidět naději. Zakáže se jeden jed a okamžitě se objeví jiný. A za pár let se situace zase opakuje. Jinak by se přeci nemohla pěstovat na polích nafta a žrádlo pro bioplynky a korporace by přišli o miliardy, kdyby nemohly vyrábět jedy. Bude zas jiný postřik, akorát s nálepkou "zaručeně bezpečného"!
Patrik Dvořák reaguje 16.10.2016 22:54
Zdravím na minulej dotaz nikdo neodpověděl , tak ještě jeden.Prý bude roundap zakázán je to pravda.
Patrik Dvořák reaguje 27.9.2016 06:14
Zdravím, mám dotaz na nějakého odborníka ohledně chemie v zemědělství. Jak je to s používáním randapu, nebo co lejou teďna ty pole, není to dlouho, tak po žních když podrostly pole se to zapravilo do země, dneska snad všude najednou jsou pole žlutá. Ptám se tolze takhle celoplošně jedovat, kousek od nás jsem viděl porost chrachu cca 30cm vysoký postříkanej nějakou sračkou a až potom zadiskován. Může mi k tomu dát někdo jasnou odpověď proč to takto dělají a je to vůbec dneska možný???? Děkuji
Rainer reaguje 9.10.2015 07:42
Já vím Editátore, v minulosti se také vrátil. Ale nedalo mi to, abych nevyjádřil svoji radost :-)
Rainer reaguje 8.10.2015 17:40
Hele, Begala zmizel. Hurá!!!!!!!!!!!!!!
Rainer reaguje 7.10.2015 15:05
"...čiste teoreticky by som im dokázal,..." Ano Begalo, to odpovídá. Ty to můžeš "dokázat" opravdu pouze čistě teoreticky.
Pavel Štěrba reaguje 2.10.2015 20:15
Tady máš zalednění v glaciálu, ty atmosférický kyslíku...
K.Marik reaguje 1.10.2015 17:43
Já Vám to paní Ježíková vymlouvat nebudu, ale Vy netvrďte, že voda nemrzne při 0 stupních C...... Ostatně tahle diskuze plná urážek mi přijde opravdu stupidní a divím se, že to tu ještě nemazali. No nic, chtěl jsem trošku popíchnout, jdu pryč
K.Marik reaguje 1.10.2015 13:09
Anno voda je jen jedna.... V přírodě se vyskytují různé sloučeniny a s různými fyz. vlastnostmi. Takže mořská voda je sloučenina vody se solemi a její fyz vlastnosti jako je bod tuhnutí a varu jsou oproti vodě jiné.....
K.Marik reaguje 1.10.2015 13:05
Editátore, tučňák není ryba, zopákni si přírodopis.....:D
Pavel Štěrba reaguje 27.8.2015 09:32
Mimochodem, to že se u této značky často přehřívá motor (1-2 stupně, jak je i tebou uváděno), také nebude známkou kvality...
Pavel Štěrba reaguje 27.8.2015 09:18
Budiž ti to multikulturní obohacení přáno Janíčku. Bude to asi jen taková nevýhoda těchto "luxusních" modelů, že jsou za 10 let užívání 15x nabourané, takže se to musí odepsat jako úplná totálka:-)
Pavel Štěrba reaguje 21.8.2015 07:35
Jozef Begala reaguje 20. 8. 2015 16:47 ....z ktorého nevidí ani na dôsledky hnačkovín /prehliada špinavé zadky srnčej/... Nemocný člověk vidí krásu tam, kde zdravý blije, Jožo nám ovšem neustále dokazuje, že to může kliďánko platit i obráceně.
karel zvářal reaguje 20.8.2015 21:29
"...Škodná a sluka sa vedia "dohodnúť". Videl si, ako reaguje domáca sliepka, ak ju rušíš na hniezde, či pri vodení kurčiat? Ja áno a neraz. A neraz do mňa skočila. Ako aj do mačky a psa /nemeckého ovčiaka, ktorý potrhal nejedného dvojnohého gaunera/. Takže vyhovárať sa na prirodzené predátory, ako eliminačný faktor, je obyčajný alibizmus..."))) Genitální Jožo, mohl bys mi vysvětlit, jak je možné, že se nedovede dohodnout moták lužní s prasaty a liškami, a těm se musí stavit ohrádky, aby vyvedli mladé? Proč se musí predátor chránit před predátory, proč to ochranáři nenechají přírodě, tak jako koroptve, čejky, lelky... a jiné, dnes ohrožené druhy?..."Ty si mimo - a pred 20.8. Rusi nepotrebujú mäso???" Nevěř tomu, že ten termín je kvůli nerušení počas ruje. Pokud u nás se občas zamění lončák za vodící bašku, při jejich mentalitě a spotřebě alkoholu by hodně srnčat osiřelo. Koncem srpna se už jsou schopna sama se uživit. Tam to má do myslivosti hooodně daleko! To jsou ryzí lovci, kteří se dívají na přírodu přes hrnec. Zajíce jsou schopni vybít na nulu (videa zde i na F@H), nějaké JKS či NS je pro ně Spanish village.
karel zvářal reaguje 19.8.2015 20:22
No, jestli myslíš, že u těch, co to čtou a neodpovídají, si můžeš domyslet mlčení=souhlas, tak si po begalovsky fandíš! A mořští predátoři? Kosatky, žraloci, tuňáci...? Ti nemají vliv na stres lososů? Sluky se střílely na jaře tradičně, tradičně měly 4 vejce, tak jako dnes, kdy se neloví! Ale díky přemnožené škodné (včetně prasat) většina snůšek padne. A ten tvůj ruský vzor lovu po 16.8. u srnčí je zcela mimo! Nic pokrokového v tom není! Oni to loví kvůli masu, ne kvůli "kosti", jak se vysmívají západnímu kultu trofejí. Oni jsou pragmatici, nikoliv ješitní chlubilové. Tetřevy také loví na jaro bez projevů genetické devastace. Ani by na úpravu trofejí neměli čas, natož peníze. Tak na jednoho losa, aby měl na co pověsit flintu-). Možná dnešní zbohatlíci. Od vypitého piva si také nevystavuješ v salonku kegy. Takže to tvoje "tankovanie a kombinovanie" je projev duševní nemoci, nic víc, nic míň. Ale pokračuj, jinak je to tu mrtvé...
karel zvářal reaguje 19.8.2015 18:30
Jožo, počúvaj, není škoda taký brilantný talent vyplýtvat na gaučíku? Sám vidíš, že tu nikoho nepřesvědčíš. Být tebou, vykašlal bych se na všechna fóra. Schválně, když jsme u těch teplokrevných lososů, zajeď na Aljašku a zkus přesvědčit medvědy grizzly, aby ty lososy nelovili pred a počas neresenia. Dovedeš si představit, jak musí být za ty miliony let geneticky-) zdevastovaní-)? Asi i proto hned po vytření hynou-))... a těch jiker, co musí vypustit! Potom by jich mohli naklást třeba jen polovinu, ale Jožo - žádnou kriplovinu! Čo ty na to?
Radek Pintner reaguje 16.8.2015 15:57
Jožo, trochu se pleteš. Tady MY se bráníme vůči tvé tuposti. Ale TY to nechápeš. A co losos? Pořád teplokrevný?
Rainer reaguje 15.8.2015 13:46
Begalo a tvoje tragédie je, že jsi totální trotl. Neotírej si tady hubu o lidi, kteří na rozdíl od tebe o přírodě a myslivosti něco vědí. A do české myslivosti je ti taky hovno.
K.Marik reaguje 13.8.2015 08:46
Eurohone,věř všemu co Ti vtloukali do palice, právě proto Ti to tam museli vtloukat. Mě taky vtloukali, že Plzeň osvobodili Rusové a ejhle, všechno je najednou jinak co? Tak tady je něco pro osvěžení, abys nenapadal Ty co někdy ví o věci víc než ty: Lenin se narodil v ruském Simbirsku jako syn Ilji Nikolajeviče Uljanova (1831–1886), zámožného gymnaziálního ředitele čuvašského původu[2] a později státního rady (byl i povýšen na šlechtice), jenž usiloval o demokratizaci a vzdělání pro veškeré obyvatelstvo Ruska a vykonal mnohé pro vzdělání neruských etnik v oblasti Povolží, a jeho liberální ženy Marie Alexandrovny Blankové (1835–1916). Prababička z otcovy strany byla kalmycko-mongolského původu, babička jeho matky byla Povolžská Němka luteránského vyznání a dědeček jeho matky byl žid, který konvertoval ke křesťanství.[3] Sám Lenin byl pokřtěn jako pravoslavný křesťan.
Ellhenický Petr reaguje 12.8.2015 07:15
Jožine, nikdo ti nebrání v Tvém rozletu, ale nesmíš taky věřit všemu co se kde píše nebo co říkali v telke.
Petr Janský reaguje 11.8.2015 08:34
Zamyslete se nad tím
Ellhenický Petr reaguje 11.8.2015 06:42
Pavle, že se čílíš.Jednoho všeználka jsi se zbavil, ale druhého ne a ne.Má svoji pravdu a tu mu nikdo nevyvrátí.Když nesedí u počítače tak čítá a čítá a čítá.
Ron Gordon reaguje 6.8.2015 11:03
Ale pánové, vždyť je to tak snadné - když se mi do cesty připlete hovno, tak jej buď obejdu nebo překročím, ono tam časem zaschne a vytratí se. Když do něj šlápnu, tak ten smrad roznáším a těžko se ho zbavuji. Vždyť staré přísloví nás nabádá - nešťourej do hovna, čím více do něj šťouráš, tím více smrdí.
Kedar reaguje 6.8.2015 09:42
Souhlas s eurohornem. Ale na druhou stranu bych opět doporučil šaškovi Békalovi vyčlenit na ty jeho fantas magórie zvláštní vlákno (v legislativě už tuším je) a poprosil ho, aby do ostatních vláken ty své nesmysly nepsal.Za nějaký čas se situace ustálí a opět začne diskuse fungovat jako diskuse. Tedy snad......
Kedar reaguje 4.8.2015 14:48
Jožo - ještě větší blbec, než jsme doufali.....
Ellhenický Petr reaguje 4.8.2015 06:53
Jožine, když se musíš,dle tvého soudu ke každému tématu zasvěceně vyjadřovat, tak si založ vlastní stránku a odpovídej si. Nebudu asi sám, ale když otevřu nějaký dotaz a vidím tam tvé jméno, automaticky jedu dál, protože to nemá cenu číst. Na těchto stránkách v tom děláš akorát bordel.
K.Marik reaguje 3.8.2015 10:06
Hmmm, pěkná diskuze, jen doufám, že podobných primitivů jako je Editátor je zde minimumn....
Miroslav Novak reaguje 20.7.2015 18:21
Ještě chybí Jezíkova a bude hotovo,taje taky chytra jak radio.
Ellhenický Petr reaguje 20.7.2015 16:17
Pánové, opravdu debata na úrovni. Vyměňte si telefonní čísla a pokecejte si. Ostatní to nezajímá!
Ellhenický Petr reaguje 11.5.2015 22:55
Co si pošlete na veterinu, to si taky zaplatíte. Veterina uvede, že živočich byl otráven, ale když budete chtít vědět čím, tak to stojí cca 30.000,-Kč se vším všudy. A opět dotaz na otrávenou zvěř se stočil mimo mísu.
Jiří Balcárek reaguje 11.5.2015 12:53
To znám. Věnujete se liškám, ale sousedi na to kašlou a liška se natáhne tam, kde je volné teritorium. Přirozená věc. Nechápu jen mentalitu některých MS, která odmítají dát povolenku hostovi právě na zimní "liškování", když 80-90% členů dřepí doma.
Karel myslivec reaguje 11.5.2015 11:32
Uplně se nepletete pane Balcárku , ale u nás na jihu už 2 roky nebyl sníh takže se loví dost těžko, a ruku na srdce ukažte mi sdružení, ve kterém je 80 %lidí venku:-) Bylo by dobré kdyby chodilo aspoň těch 20%. Prasata v zimě taky nemáme, za lišku už Vám nikdo nic nedá, a těch co lovíme lišky v zimě pro zábavu, protože v tomto období stejně moc neškodí, je jako šafránu. Myslím že sedím hodně a za zimu střelím tak 2-3. Větší úspěchy má norování, kolega střelil na vyháňkách nejvíc 8 za den. Ale lovím v bažantnici, jednu lišku střelíte a další 2 přijdou:-)
Jiří Balcárek reaguje 11.5.2015 08:32
Myslím Karle, že kdyby v zimě 80% členů Vašeho MS bylo venku v době kaňkování, tak jste měli odloveno více. Ale třeba se pletu.
Karel myslivec reaguje 10.5.2015 17:10
A jen pro pana Lengyela. Minuly týden jsem obeznal liscata než jsem je postřílel(norovat se nedalo) trvalo to 4 dny za tu dobu jim stara přitáhla 4 zajíce slepici a kohouta. S kolegy jsme za poslední měsíc ulovili na ploše cca 2000 ha ulovili 6 fen 4lisaky 39liscat 7kun a jezevce(jsme v oblasti chovu koroptve). Nejsou to zdaleka všechny, tak netvrdte ze to nic nesezere a škody ze jsou zanedbatelné a ze se liška zbytečně demonizuje.
Karel myslivec reaguje 10.5.2015 17:00
Zákon o myslivosti, část 6, paragraf 56 škody na zveri. Jak moc je to ale vymahatelne nevím, nikdy jsem se s tím osobně nesetkal. Nenadavejme porad na to v jakém státě žijeme ale snažme se využívat zákony ve svůj prospech. Osobně bych se to snažil řešit domluvou. Pokud zemědělci nelpi na školách zvěří v honitbe, tak bych to, ač velmi nerad prekousl. Pokud je to na opak snažil bych se o náhradu všemi prostředky, určitě je treba "šikovný" soudní znalec a advokát, kteří ovšem také nepracují zadarmo.
Karel myslivec reaguje 10.5.2015 16:48
Zákon o myslivosti, část 6, paragraf 56 škody na zveri. Jak moc je to ale vymahatelne nevím, nikdy jsem se s tím osobně nesetkal. Nenadavejme porad na to v jakém státě žijeme ale snažme se využívat zákony ve svůj prospech. Osobně bych se to snažil řešit domluvou. Pokud zemědělci nelpi na školách zvěří v honitbe, tak bych to, ač velmi nerad prekousl. Pokud je to na opak snažil bych se o náhradu všemi prostředky, určitě je treba "šikovný" soudní znalec a advokát, kteří ovšem také nepracují zadarmo.
Radek Vyhlídal reaguje 10.5.2015 15:46
Jo. Pak záleží na tom, jestli MS a členové serou Magi z toho, že by mohli přijít vo honitbu. Což nedokážu pochopit. Buď ctíme a dodržujeme zákony, nebo je nám bližší košile nežli kabát. Není nutné vše hned hrotit ke konfrontaci, ale pokud se vše zadokumentuje, pak se jinak na podzim jedná o škodách. Atd...
Jiří Lengyel,starší reaguje 10.5.2015 15:45
Je dobře,že zde pan Dvořák nastolil tento problém,jinak ,se zde uváděné vlivy možná svedly na škodnou-lišky.Lišky můžeme zastřelit,ale skutečné viníky ?
Patrik Dvořák reaguje 10.5.2015 06:57
Zdravím Radku, tak snad asi veterina, když se najde otrávenej orel, tak to platí kdo??? Veterina by to měla převzít, sepsat protokol, udělat rozbor, pokud jedy, tak nahlásit policii a hurá za kolchozákem, jenže to by jsme museli žít v normální zemi.
Radek Vyhlídal reaguje 9.5.2015 23:24
Zjistit, zda bylo oznámeno použití chemických přípravků na ochranu rostlin dle § 10 odst. 3 písm. a) zák. č. 449/2001Sb - sankce do 40.000,-Kč. pochopielně zjistit jaký přípravek byl použitý (zda je v seznamu schválených). Kohouty dát na veterinu, ale nevím, kdo uhradí rozbor. Podle výsledku řešit dále.
Patrik Dvořák reaguje 9.5.2015 22:35
Zdravím všechny,mám pár otázek. Potkáváte se ve svých revírech s úhyne drobné zvěře po aplikaci postřiků??? Pokud ano, jak jste postupovali, veterina atd. nebo nic??? Sousední MS našlo po aplikaci na pšenici po pár dnech na 8ks drobné bažant,zajíc, dneska jsem od laika dostal informaci, že našel kousek od sebe dva baž. kohouty.Jak toto řešíte? Pokud to je zkutečně od tzv. zemědělců, tak co s tím??? Děkuji za odpovědi.