ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář E-shop Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Nejsilnější trofeje roku
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2012
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2013
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2014
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2015
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2016
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2017
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2018
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2019
Jelen lesní
bodová hodnota: 200 CIC
váha: 180 kg
věk: 10 let
jelen
jelen
vloženo: 21.1.2019 05:27
autor: mirojevo

Daněk evropský
bodová hodnota: 163 CIC
věk: 7 let
Ríje 2018
Ríje 2018
vloženo: 23.1.2019 19:36
autor: Jan Faul

Prase divoké
bodová hodnota: 113 CIC
Lovu zdar
Lovu zdar
vloženo: 14.2.2019 09:47
autor: Michal / admin /

Muflon
bodová hodnota: 248 CIC
váha: 41 kg
věk: 7 let
Beran 7 let,  248,5 CIC
Beran 7 let, 248,5 CIC
vloženo: 15.1.2019 17:56
autor: Jan Pavlík

Nejlepší naháňky roku
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2015
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2016
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2017
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2018
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2019
Lovu zdar
Lovu zdar
počet kusů: 36
vloženo: 10.2.2019 19:48
autor: Michal / admin /

Dnešní obeznaná
Dnešní obeznaná
počet kusů: 11
vloženo: 5.1.2019 18:20
autor: Michal / admin /

Statistika
  • 177689 fotek (14 dnes)
  • 6595 videí (0 dnes)
  • 327 odkazů (0 dnes)
  • 4008 inzerátů (3 dnes)
  • 319 diskuzí (0 dnes)
  • 564381 komentářů fotek (52 dnes)
  • 12393 komentářů videí (0 dnes)
  • 2497400 hlasování fotek (143 dnes)
  • 51270 hlasování videí (0 dnes)
  • 31933 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 32 online

Připomínky a názory
Diskuze

Zvěřní políčka

Patrik Dvořák vložil 5.5.2019 23:00
Zdravím myslivce, mám dotaz ohledně zvěřních políček.
Zajímá mě, jak je obhospodařujete a co na nich pěstujete, dle nových podmínek můžete mít na 100ha honitby 2ha políček s dotací 8000,-kč na 1ha, což už může pomoci více než před tím.
Dále mě zajímá, jak to berou, brali ,,soudruzi" v MS, když jste s tím někdo přišel.
Díky za zkušenosti
Chcete reagovat na toto téma? Zaregistrujte a přihlaste se.
Patrik Dvořák reaguje 9.5.2019 19:24
Všude na jihu, jsou plánovány větrolamy, biocentrum cca 3ha, na to bude navazovat biokoridor o 15m a délce 1,6km, na to alej 4m a délka dalších 1,5km, dále zatravněná údolnice cca 1,7km, něco jsem vyměnil a myslím na dobrém místě a pokud místní zemědělec bude dál pokračovat z biopásy bude to prostě pro tu zvířenu zajímavější. Koroptve jsou zadarmo pustíme to, na různých místech a že se rozptýlí k sousedům, jak jsem řekl budeme snad v koroptví oblasti nevadí nám to.
karel zvářal reaguje 9.5.2019 16:15
Patriku, pokud na to budeš sám, tak nic náročného nevymýšlej. Ideální je jetelotráva , přes zimu polovina "stařina", pro zajíce a srnčí celoročně, i koroptev zde najde kryt a potravu. Těch koroptví bych vypustil tak desetinu toho, co zvažujete. Drtivá většina se vám tak jako tak rozptýlí do širokého okolí. Mít na mysliveckém políčku kukuřici je český absurdistán na kvadrát. Ten sever a východ máte jakž takž ozeleněný, podle mýho by ses měl zaměřit na jižní stranu katastru, tam je to pusté a prázdné. A raději malé plochy, jak píšeš, ale co nejvíce rozprsklé. Mně se zdají nejefektivnější dlouhé nudle, de facto meze. Přeji hodně zdaru!
Vaclav Rejchrt reaguje 9.5.2019 14:57
Jiří my pěstujeme kukuřici na políčkách kvůli srnčí zvěři necháváme ji na poli do jara jelikož je odolná mrazu a i těch zajíců co toto jedno místo navštěvuje. Jelikož v sousedství tohoto políčka jsou dvě obrovská pole. Každé vlastní jiné družstvo takže se každý rok střídají s olejkou a srnčí se tu přes zimu združuje ve velké tlupě. A prasat u nás máme minimum za poslední dva roky jsme nestřelili ani jedno.
Vaclav Rejchrt reaguje 9.5.2019 14:46
Patriku koroptví oblast máme taky již několik let dotace na nákup koroptví jsou slušné, ale co je poslední dobou hodně velký problém sehnat koroptve samotné jelikož chovů poslední dobou velice ubylo a je jich po republice minimum. My už máme pouze jeden kontakt a máme nějaké přislíbené. S tou výměrou to taky každý nedodržuje já třeba v našem okolí neznám snad kromě předsedy že by měl pod 30 ha. A že by je někdo kontroloval jestli to tak je nikdo neřeší. Nejradši by zorali i cesty kdyby to šlo.
Jiří reaguje 9.5.2019 13:53
jj Moravské Toskánsko, já byl na konferenci Naše příroda minulý rok a zrovna pan Marada měl jednu z nejlepších prezentací. Otázkou je, kolik bylo v sále myslivců a jestli je vůbec ochrana přírody a krajiny zajímá. A když už jeden mladý myslivec vyprávěl o plašení srnčat, tak se s úplným pochopením nesetkal a vysloužil si jen přiblblé dotazy od ekologistů (většinou ženského pohlaví). Ono je pěkné mít načmárané na papíře USESy, ale pokud doba dospěla do fáze, že zemědělci mají polovinu pozemků v katastru, berou dotace na to, že nic nedělají a všude jen roztáhnou elektrické ohradníky, tak pak už není ani prostor ty USESy realizovat, protože ten JZDák to prostě na svém nechce. U nás to tedy jeden JZDák pochopil (sice o 20 let později než náš mysl. hospodář), ale stejně to dělá jen kvůli tomu, aby neměl problém při kontrole ze SZIFu nebo UKZUZu a slavná AOPK mu na to ještě vyřídí dotace. Ale myslím, že se zbytečně rozčiluju a ještě odbočuji od tématu zvěřních políček, takže končím. PS: políčka pro zvěř jsou dobrá věc a pokud je domluva s vlastníkem, tak ro rozorejte, nasaďte tam pohanku nebo jetelotrávu a kochejte se biodiverzitou toho místa. Políčka s kukuřicí jsou naprd, bo vám prasata jen přeryjou JZDácké louky v okolí a to vede jen k třenicím a náhradám škod. Ale chápu, že pro mnohé myslivce je větší zážitek střelit divočáka než zajíce.
Jiří Wenzl reaguje 9.5.2019 12:25
Jiří, netřeba více Maradů, ale více účastníků školení, přednášek či kurzů, které Petr pořádá. Tam se každý zájemce dozví "jak na to". I Petr ve svých rodných Šardicích začínal ztěžka - s nepochopením, nedůvěrou, ba i odporem - a když se konečně dílo začalo dařit, tak i se závistí. Jako člen tamějšího MS samozřejmě nejprve oslovil kolegy na chůzi, zda by byli ochotni něco udělat pro zlepšení stavu přírody a krajiny na katastru své obce (honitbě). Nutno zdůraznit, že tamější krajina patří mezi ty nejvíce postižené kolektivizací a intenzifikací zemědělské výroby (obrovské lány orné půdy). Nesetkal se však s kladnou odezvou. Proto počínaje rokem 2007 vzal věci do vlastní režie - výhodou bylo jeho vzdělání v oboru, manželka Svatava coby odbornice na komplexní pozemkové úpravy a v neposlední řadě bratr Mirek, rovněž myslivec, neúnavný traktorista, který Petrovy plány dosud nakreslené pouze na mapách pomáhá realizovat v terénu. Samozřejmě, že Petr Marada si vše nevymyslel v nějakém náhlém poblouznění po návratu z výletu v okolí obce, které v předjaří mělo charakter měsíční krajiny. Už na přelomu sedmdesáných a osmdesátých let min. století si lesní inženýři Jan Lacina a Antonín Buček z brněnské pobočky Geografického ústavu AV ČR uvědomili, že s krajinou jižní Moravy je cosi v nepořádku. Nešlo jen o úbytek drobné zvěře ( nejsa myslivci), ale o vodní a větrnou erozi půdy, o mizení biotopů, předně těch mokřadních, celkovou desertifikaci zemědělské krajiny. A to se tehdy ještě nehovořilo o změně klimatu a hrozícím úbytku dešťových srážek a zvýšení výparu kvůli zvyšujícím se teplotám. Navrhli tehdy, aby v takto zemědělskou velkovýrobou postižené krajině byla vytvořena jakási kostra ekologické stability krajiny, páteř, o kterou se budou opírat mimoprodukční funkce krajiny (krajina nemůže být je fabrika pro výrobu potravin). Celému projektu dali název "Územní systémy ekologické stability" zkráceně ÚSES. Plány ÚSES byly s desetiletou platností zpracovány pro jednotlivé obce jako součást pozemkových úprav, ale k praktické realizaci se až do r. 2007 nikdo neměl.
Patrik Dvořák reaguje 9.5.2019 11:38
Loni jsem vyřizoval prvně dotace na ZP a dotace byla 6000,-kč na ha, od letoška je to 8000,-kč, stačí jen čestné prohlášení, že máme jako MS povolení užívat pozemek, tady šlo o nevyužívané kousky, nebo náhradní pole, které někomu z nás říká pane,problém, je že v našem MS prakticky nikdo nemá pole. Jde tedy o to, že teď u nás skončila komlexní pozemková úprava (KPÚ) a tady je šance získat nějaké pole, samozřejmě si je pronajmout a pokud to má být ufinancovatelné musí se stát MS nebo někdo zemědělcem, aby čerpal i plošnou dotaci,popř. to dát nějakému soukromému zemědělci, aby to udělal za nás, ale to nikdo dělat nebude, všichni chtějí jen max. zisk. Co mě zajímalo na počátku, je kolik vydělá zemědělec při pěstování(pšenka, ječmen, hrách, kukuřice, řepka) průměrně z ha za dobu cca 5let, co jsem sehnal info, tak je to dle různých názorů zemědělců cca 5000kč je to pravda???? Pokud jsem spočítal, že u nás nájemce zaplatí do 5000kč za nájem vlastníkovi, je nutné se stát zemědělcem, abych čerpal plošnou dotaci a z dotace 8000kč/ha už při dvouletkách, různých jetelotravních směsích apod. se dají tyto políčka ufinancovat bez nějakých problémů. To že to může mít zajímavý pozitivní vliv na drobnou o tom žádná, vidím to večer termovizí, jak se zajíc stahuje k pár políčkám v revíru, kde je vojtěška. Takové 2ha na všech větších PB +biopásy a musí to být vidět. Jinak na vyřízení je jeden formulář, čerpali jsme na zařízení, políčka, prvně jsme žádali na koroptve, letos máme v plánu jich pustit víc jak 200ks, dneska posílám před schválenou žádost na vznik koroptví oblasti, kde jsme společně ještě se dvěma MS, podařilo se zajistit cca 25ha, kde by jsme mohli žádat na dotační titul čejka chocholatá, místní zemědělec na všech PB má po 1-2ha biopásů, na podzim je přislíbeno ozelenit místa určené jako biokoridory, aleje, biocentra a zatravněnou údolnici a pokud by se podařilo zajistit pozemky, tak by mohlo vzniknout 18ha ZP, jenže do toho jako celek MS nechce vstoupit, nikdo si tu práci nechce vzít a tak to asi zbyde na mě, budu se muset zaregistrovat jako soukromý zemědělec. V rámci MS máme vše řešený na dobré úrovni, toto je poslední věc, která nám chybí a není nikdo kdo by řekl, já si to vezmu na starost. Přitom životní podmínky zvěře by měli být na prvním místě, kapry taky nemůžeme pustit do vypuštěného rybníka. No tak uvidíme. Kdo má nějaké rady jak rozumně obdělávat ty pole apod. tak sem s nimi.
Jiří reaguje 9.5.2019 07:12
Vysazovat stromy můžete, ale musí to být minimálně 3m od sousedního vlastníka a naši zemědělci už to dobře vědí, takže takováto snaha se u nás míjí účinkem a je štěstí, že "obrovské" množství alejí už máme v honitbě cca 15 let zasazeno, hlavně díky mysl. hospodáři, který v minulosti skupoval pozemky, právě pro tato krajinotvorná a myslivecká opatření nebo je realizoval na obecních pozemcích. V dnešní době už není co skupovat, bohužel. Snad jen ti naši ostatní členové MS, kteří mají desítky ha by mohli otevřít oči a nedávat to do pronájmu zemědělcům, ale to by přišli o penízky ... -zvěř je pro ně dobrá bohužel jen v mrazáku. Dokonce mi jeden člen kdysi povídal, který blbec vymyslel ten nový remízek napříč polem -) Co takovému "myslivci" chcete vysvětlovat? V současné době jsou ovšem sami zemědělci tlačeni do jakýchsi krajinotvorných opatřeních, kvůli suchu a hrozbě eroze. Takže se jejich půdní bloky fragmentují na menší (cca do 30ti ha) -hrozba pokuty při kontrole a odebrání dotací je pro ně veliká, škoda že tento rozvoj venkova, který znali naši pradědové (kteří už nebyli u toho rozorávání mezí), ožívá zas až nyní. A vsadím boty, že se budou všude chválit jen zemědělci, jak tu krajinu teď zachrání, tím, že zmenší půdní bloky a vysadí aleje a biopásy (pokud možno štědře dotované státem, tak jak všechno v jejich případě). Na obce se moc nespoléhejte, protože ty pronajmou pozemky tomu, kdo dá víc a z vlastní zkušenosti vím, že se o pozemky hádají jen zemědělci mezi sebou, že není mysliveckého spolku, který by chtěl pozemky vysoutěžit a obhospodařovat. A pokud už ted vidím na katastru, že i dříve obecní cesty jsou prodané fyzickým osobám, které jsou ve vedení zemědělských podniků, tak mám pocit, že v našem státě už se nic k lepšímu změnit nemůže. Jedině více Maradů a schopné vedení měst a obcí, které nebudou slyšet jen na cinkání zlaťáků.
Lubomír Černý reaguje 8.5.2019 21:10
S kolegou jsme se již vícekrát snažili prosadit nějaké políčko,neúspěšně,byť,anebo právě proto,že pamatuji jako kluk,že tehdejší sdružení políčko obdělávalo,pokud si pamatuji oves a topinambury.Argumenty proti jsou vždy stejné-finance.A že by se to muselo orat atd.atd.kdo to bude dělat za kanystr nafty atd.Nechal jsem toho,v naší honitbě u mého rybníka mám dvě nudle o pár arech,ač zemědělec amatér,je již několik let obdělávám,topinambury,oves.V honitbě nemáme jediné pole,jen lesy a pastviny.Je k neuvěření,jak se tam stáhne těch našich pár zajíců ze širokého okolí a srnčí.Mám z toho na rozdíl od zemědělců,kteří to dělají na kšeft radost a nepočítám žádné hodiny,které mě práce na políčatech zaberou za ztracené,kolikrát v potu,ale bavím se tím.Políčat není a nebude nikdy dost a všem obětavcům co se do toho pustí,přeji hodně zdaru.
Vaclav Rejchrt reaguje 8.5.2019 19:59
Zdar u nás cca 3 ha zvěřních políček které obhospodařujem několik let díky našemu předsedovi který je soukromí rolník. Plodiny jsou topinambur, vojtěška, jetel, oves, hrách a kukuřice. Dotace na ně také čerpáme teď je to 8 tisíc dřív to bylo 5,5 tisíc. Máme šikovného jednatele který v tom je zběhlí a vý jaký papír vyplnit a kam poslat není to jen tak. Dotací do myslivosti je poslední dobou více než dost. U nás čerpáme dotace na políčka, zajíce, koroptve a další dělá to poměrně slušné peníze které nemusíme v plné částce dávat z vlastního. Je to pouze o ochotě a o lidech a jejich přístupu.
Jiří Wenzl reaguje 8.5.2019 14:59
Patriku, ten iniciativní kolega, který přišel s plánem na těch 25 políček určitě vycházel z možnosti čerpání dotací, kterou máš na mysli. Pokud se pamatuju, pl veán narazil už na samém počátku na podmínku, že pozemky pro políčka musí být ve vlastnictví či alespoň nájmu myslivců. Někteří pozemky nemají, tí, kteří mají nechtějí alepoň část pozemku věnovat ve prospěch myslivosti, i když se jim to de facto finančně vyplatí (mohou zužitkovat méně úrodnou, třeba zamokřenou, část svého pozemku - záhumenku). Např. já v honitbě pozemek nemám, chtěl jsem inzerátem nějaký koupit, ale nikdo nechtěl prodat. Sondoval jsem u jednoho místního zemědělce disponujího potřebnou technikou, jestli by byl ochoten nám políčka za úplatu obdělávat (především poorat) - v tom by problém nebyl. Vím ale i o jiné, než pouze myslivecké, cestě, jak zlapšit životní podmínky zvěře. Jedná se o komplexní práci s krajinou, do které je zainteresována i obec a jiní zájemci, než pouze myslivci. Toto cestu propaguje můj kamarád Petr Marada ze Šardic, předseda Ekologické komise ČMMJ. Zvěřní políčka jsou vlastně jen vhodným doplňkem tohoto přístupu - systematické péče o krajinu, aktuálně též boj se suchem (budování mokřadů,rybníků atd.). Petr za tímto účelem založil OS s příznačným názvem Pro přírodu a myslivost - viz zde: https://os-pro-prirodu-a-myslivost.webnode.cz/ , pořádá pro zájemce školení, přednášky, pro nejvážnější zájemce i kurzy. Já jsem kurz v Šardicích obsolvoval v roce 2010 - jednalo se vždy o jeden den přednášek, druhý den exkurze každý měsíc od dubna až do října - na závěr jsem obdržel certifikát, kterým můžu prokázat svou způsobilost, což je velmi důležité při jednání s obcí (úředníky). Patriku, vzhledem k tvému trvalému zájmu ti doporučuju jít i touto cestou, práce s krajinou má daleko delší trvalost, navíc je tu možnost pomoci ze strany obce. Např. obec má zájem o obnovu polních cest, aby měla průchodný svůj katastr (zájem mají též turisti), ty jako myslivost můžeš navrhnout, aby byly kolem cest vysázeny zvěři přínosné stromy či keře (krytina), nebo jetelotravní pásy. Je toho mnoho a mnoho co se dá systematikou spoluprací s obcí odělat. Má to i velmi příznivý společenský efekt - touto aktivitou se myslivci v očích veřejnosti mění z primitívních vrahounů nevinných zvířátek v inteligentí lidské bytosti, které dokáží zařídit, aby naše příroda byla bohatší a krajina krásnější.
Patrik Dvořák reaguje 7.5.2019 23:34
Jirko, tak to jsem taky zjistil, ale třeba jak píšeš dospějí, ale proč se ptám? Jde o to, že sbírám informace kde se dá, dle mě je to jedna z podstatných možností jak pomoci té zvěři v tom revíru a kór teď, když můžeme mít na 100ha/2ha políček, jen je potřeba zajistit ha a obdělat to tak, aby to splnilo podmínky pro získání 8000kč/ha. Píšu to taky proto, co vím a rád se poučím, jelikož to u nás chci v revíru mít taky. Mám informace z více MS, kde to dělají tak, že jsou sami zemědělci, tudíž čerpají i plošnou dotaci, jako všichni, jde o to ufinancovat to, nemá cenu dělat v 1000ha honitbě 2ha a myslet si, jak to pomůže, možná trochu v místě , ale potřeba je co nejvíc a plošně. Co vím, tak sejí jetelotravní směsi a víceletky, tak aby měli co nejméně nákladů na obdělání a tak nějak to vychází a všichni jsou spokojeni. Dle reakcí je takových MS jak šafránu, no potom se nemůže nikdo divit, že?
Jan Mikula reaguje 7.5.2019 17:43
Zdravím, políčka ořeme, pak se pobránují a po zasetí opět zabránování, pěstujeme, oves, ječmen, topinambury, krmnou kapustu, řepku, pohanku,pelušku, hrách, jetel na odpočinutí země. Systém využíváme už dlouho, pěkně se to uchytlo, nepokryje to sice celé náklady, ale dobré i to, máme to jen na dobrovolné práci nadšenců.
Jiří Wenzl reaguje 7.5.2019 16:04
Patriku, myslivci k aktívní podpoře životních podmínek zvěře ještě nedospěli. Je s tím moc fyzické práce a papírování. Na to nikdo nemá čas - chce v honitbě relaxovat,nikoli robotovat.Tak třeba u nás jeden kolega před lety přišel s plánem na realizaci 25 políček promyšleně rozmístěních po celé honitbě - zůstal je na papíře, resp. mapě. Vsadím se, že kdybys nadhodil téma, zda jsou lepší náboje RVS, nebo Norma, strhla by se bouřlivá diskuse.
Patrik Dvořák reaguje 7.5.2019 10:08
To je nikdo nevyužívá???
Patrik Dvořák reaguje 5.5.2019 23:01
????????????????