Fox Fury od skokaňáku - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Životní jelen v našem revíru
vloženo: 22.11.2025 10:36
autor: Miroslav Šálek

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025

• úlovky (ČR, SR) (17430) (1 dnes)
• úlovky (svět) (2320)
• trofeje (4707)
• historie (3861)
• zvěř v přírodě (43865) (3 dnes)
• zvěř v zajetí (3702)
• příroda (40080) (1 dnes)
• lovecké výstavy (1564)
• lovecký pes (13573)
• zbraně (2624)
• lidé (4698)
• fotopast (16142)
• myslivecké umění (4885)
• myslivecký interiér (463)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7163)
• ptactvo v přírodě (20799) (1 dnes)
• hmyz v přírodě (7514) (2 dnes)
• obojživelníci a plazi (1361)
• květiny a houby (15774)
• myslivecké stavby (3950)
• sokolnictví (511)
• ostatní (24715)

úlovky (ČR, SR)

Letošní jelení říje.
vloženo: 26.10.2014 21:22
autor: Martin Staník

úlovky (svět)

Sibiř
vloženo: 1.9.2017 20:46
autor: František Strnad

trofeje

Srnec 22.5.2012
vloženo: 23.5.2012 20:49
autor: Petr Sobek

zvěř v přírodě

Obnova
vloženo: 11.2.2015 08:39
autor: Děda z lesa

zbraně

puška mého přítele
vloženo: 26.2.2014 22:19
autor: Jan Koller

fotopast

pastier
vloženo: 16.11.2012 17:15
autor: ivan

myslivecké umění

srnček
vloženo: 18.3.2014 19:48
autor: Marek Horňák

• 241701 fotek (8 dnes)
• 8406 videí (0 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9659 inzerátů (1 dnes)
• 284 diskuzí (0 dnes)
• 759009 komentářů fotek (13 dnes)
• 12989 komentářů videí (0 dnes)
• 3358586 hlasování fotek (28 dnes)
• 57229 hlasování videí (0 dnes)
• 39439 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 5 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Fox Fury od skokaňáku

Tak dokonáno. Včera jsem konečně vyseděl starého známého z fotopasti. Známým bych si ho dovolil nazvat hlavně proto, že se pravidelně pohyboval kousek za mým domem. Slepice ani jinou havěť, o kterou bychom se spolu přetahovali, sic nemám, ale na té louce mezi zahrádkami žijí Bob s Bobkem, jedni ze dvou posledních ušáků v okolí. A k těm tedy osobní vztah mám.
Samozřejmě netvrdím, že by takhle zkušené protřelé mazáky přechytračila nějaká mladá nezkušená liška. To, že jich je však každým rokem čím dál tím stejně naznačuje, že zaječí omladina zde oslaví své první narozeniny málokdy.
Zpět ale k včerejšímu povedenému večeru.
Nedělní příděl nového sněhu byl pro mne dlouho očekávaným požehnáním. Po obědě jsem obešel krmelce a při tom pocukroval granulkami starou dopadovou plochu skokanského můstků u zahrádek. Tentokráte dostali perskou kočku, tak jsem měl strach, aby se nenakrkly. Týna mi však prozradila, že lišky sem po nocích chodí stále dvě. Neliší se až tak moc vzezřením, a zprvu jsem je pokládal za jednu. V posledním týdnu však jedné kmotřičce začalo zhasínat levé světlo, a kdyby ji stavěli dopraváci, určitě by ji odstavili. Vím, že jsou predátoři na svých smyslech závislí a navíc dvě lišky na dva zajíce, by nemuselo vždy dopadnout remízou.
Jelikož jsou dva stupně pod nulou, zasedám v sedm večer pod smrček u plotu, lezu si do pytle, přes sebe navlékám zelené lístečky a mizím z povrchu zemského. Pachovou stopu tedy samozřejmě zamaskovat neumím a vítr je dnes dosti na vážkách, a točí se do všech stran. Jsem však v protisvahu dost vysoko a od prostřené večeře sedím víc, jak sto metrů, tak snad. Jediné co nevím, jestli už náhodou predátoři nemají jiné a veselejší starosti, než jen žvanec.
Do půl hodiny se v mých stopách na cestě objevuje Bob a hopká do louky hledat druhého z klobouku. Než se najdou, roztrhuje se znovu peřina a cukruje vše v dosahu. Zatažená obloha s měkkým rozlitým světlem města, však krásně nasvětluje stráň přede mnou, že ani v téhle chumelenici pomalu nepotřebuji dalekohled.
Ve čtvrt na deset se konečně na hraně horizontu objeví dlouhý černý stín. Zatím co já odkrytkovávám vakcínu, liška bez rozmýšlení míří k břízkám. V puškohledu pak registruji druhou, která se objevuje kousek níž pod smrčky. Lišky se scházejí u granulek a všímají si pouze jich. Jsou od sebe kousek, ale nijak na sebe nereagují. „Zapeklitá situace, ale chtěls Hruško lišky, tady je máš.“ Přejíždím optikou z jedné na druhou a snažím se vybrat tu větší s hendikepem. Už ji mám, ale stojí na ostro, zabraná do hledání pod sněhem. Náhle zvedá prudce hlavu, otáčí se a prudce vyráží k lesu, jako kdyby jí hořelo za patami. Rychle hledám kolegyni, ale louka je najednou prázdná. Kontroluji vítr, dobrý. Stoupám si, abych viděl na cestu pod sebou, a napínám slecha, nic. Žádný zbloudilý zahrádkář se neblíží, co je tedy sakra tak nakoplo a vyplašilo?
„Vydrž, pokud utekli nezrazený, vrátí se.“ Tuhle mantru si opakuji další hodinu. V té mi však jen kolem do sadu prohopkají oba zajíci, jinak úplné ticho. Trochu ze zklamání a zoufalstvím a taky trochu ze zvědavostí, zkouším, než odejdu, poslední možnost. Vytahuji vřeštidlo a kolem dokola vypouštím úzkostlivý nářek PC dvojky. Ještě než dozní, přiřítí se mi ze zad oba zajíci a nervózně panáčkují pár metrů ode mě pod jabloní. Rozhlíží se notně bojovně a být kunou nebo lasičkou zakousnutou ve hřbetě jejich druha, měl bych obavy, že skončím důkladně profackován. Nakonec už zkamenění nevydržím a tiše k nim promlouvám, jako že je to bouda a že jsem to tak nemyslel. Mažou v úprku dolů na louku pod cestou, kde mi chvíli dělají volavky.
Trvá to nakonec celých dlouhých deset minut, než se nahoře pod lesem objeví liška. Musela přijít z poměrně velké dálky. Na otevřeném prostoru se však chová obezřetně a rychle prohledává celý svah pod sebou. Vedu si ji Steinerem až mezi břízy, kde se objevila poprvé. Tam se staví bokem, zvedá vysoko hlavu a snaží se nabrat vítr od zajíců pod sebou.
Není čas čekat, až ji to dojde, a tak vydechuji a lehoučce přitahuji napínáček. Dnes krásně po výstřelu vidím, jak Sako s liškou zamete, a ta dělá ze svahu pár kotoulů, až k bříze kde mám umístěnou fotopast. Přebíjím, protože sebou na místě ještě chvilku škube, ale pohyby pomalu ustávají. Zajišťuji tedy a dalekohledem kontroluji dole panáčkující zajíce. Výstřel je kupodivu z louky nevyhnal a než si zbalím proviant, přichází k cestě i kus srnčího. Čekám tedy, srnec má však namířeno kolem plotu pře ze mne, a tak se to nakonec neobejde bez pořádného vynadání, po kterém se louka definitivně vyprazdňuje.
Jdu si tedy z vděčností pro letošního prvního, mladého lišáka, který má ale poškozené a zhnisané světlo. Je to dost tristní pohled, který bere radost lovce a nahrazuje ji smutným soucitem potřebnosti. Je tedy zajímavé, že i takto hendikepovaná liška, si přijde zabojovat o kořist někoho úspěšného. Odhaduji, že druhý menší kus je fena, a tu v těchto místech nechám už být a nebudu dál pronásledovat. Třeba mi ještě přivede představit nějakého dalšího nápadníka.
Lovu zdar.

P.S. Detail hlavy v sekci "Ostatní"


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.