ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
12 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář E-shop Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Můj první srnec
Můj první srnec
vloženo: 26.8.2012 11:51
autor: Michaela Mikšíková

úlovky (svět)

 Žeby toto bol skutočný lovec?
Žeby toto bol skutočný lovec?
vloženo: 24.4.2019 05:03
autor: Jezikova Anna

trofeje

Můj životní srnec
Můj životní srnec
vloženo: 15.5.2012 21:53
autor: Antonín Trubačík

zvěř v přírodě

...
...
vloženo: 18.4.2014 17:54
autor: Marek Drha

zbraně

MAJÍ SVÉ KOUZLO.
MAJÍ SVÉ KOUZLO.
vloženo: 31.7.2014 04:09
autor: Jaroslav Vlosovský

fotopast

Na újedi 1
Na újedi 1
vloženo: 26.10.2017 19:09
autor: Jiří Netík

myslivecké umění

Igor Pičulin - Slovinský malíř III.
Igor Pičulin - Slovinský malíř III.
vloženo: 23.7.2020 21:20
autor: Jiří Netík
Statistika
  • 193238 fotek (44 dnes)
  • 6835 videí (2 dnes)
  • 328 odkazů (0 dnes)
  • 5160 inzerátů (5 dnes)
  • 312 diskuzí (0 dnes)
  • 622348 komentářů fotek (115 dnes)
  • 12604 komentářů videí (1 dnes)
  • 2729743 hlasování fotek (465 dnes)
  • 52780 hlasování videí (4 dnes)
  • 33393 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 30 online

Připomínky a názory
Diskuze

A - Králik divoký

Tomáš Jahn vložil 3.3.2016 16:10
Chtěl bych založit toto téma pro všechny co chtějí bojovat s větrnými mlýny a snaží se znovu obnovit divokého kralika ve volnosti. Prosím tedy všechny co mají nějaké rady,typy,zkušenosti atd... všechno co by mohlo pomoci od výroby nor až po samotnou starost o vypuštěnou zvěř. Díky všem.
Chcete reagovat na toto téma? Zaregistrujte a přihlaste se.
Ladislav Pokorný reaguje 27.7.2020 09:57
My těch králíků letos zatím moc nemáme..
Patrik Dvořák reaguje 4.7.2020 08:53
Zdravím, tak jak jste na tom u vás s králíkem??? Loni jsme jich ulovili cca 80ks, letos pokud nebude nemoc budou taky, jak jste na tom ostatní
Vlastimil číž reaguje 20.7.2016 20:50
Další foto
Vlastimil číž reaguje 20.7.2016 20:49
Tak utekli mi dva divocí králíci necelé dva měsíce staří a už jsou tam dva měsíce navíc a dobře se jim daří nemají kokcidiozu ani jine příznaky nemoci a už je nechytim nestihl jsem je ani naočkovat chodí do jezírka na vodu a do králíkarny na seno nechat venku nebo nenechat kdo poradí ?
Vlastimil číž reaguje 11.4.2016 20:16
Už ma někdo informace o tom krasnem zakonu s Bruselu jakou ma podobu
karel zvářal reaguje 1.4.2016 18:59
Myslím, že se to zbytečně nafukuje, myslím např. i vliv králíka jako invazivního druhu. Ten slouží jako potrava predátorům, jinému druhu nekonkuruje, ani geneticky neohrožuje. Měli by se zaměřit na zásadní problémy (tj. např. křídlatka, bolševník, sika), protože si neumím představit, když to vezmou důsledně, jak budou postupovat v případě akátu, jírovce, borovice černé, tújí aj. nepůvodních dřevin.
karel zvářal reaguje 1.4.2016 11:10
Jožine, škoda, že na ulicu Dargovských hrdinov nechodí elektríčka, však? Inak by si to bol vedel:-) V dnešní době hledat "původní" druh je poněkud irelevantní. To jsou žabomyší spory, protože vždy jde o druh Oryctolagus cuniculus. Ale faktem je, že zde výzkum ne zaspal, doslova zdechl. Nějaká "imunní" populace asi přežiila, a stálo by tudíž za to jí věnovat pozornost a rekolonizovat dřívější místa výskytu. Protože nákazová situace, resp. virulence, se jinak projevuje ve středoevropských podmínkách, jinak ve Skotsku, Španělsku a jiných místech odběru rodičovských jedinců, které zakládají chovy u nás. Ale důležité je to zkoušet, protože teoretizovat o tom můžem donekonečna. Příroda si to udělá po svém, často s překvapivým (pozitivním) výsledkem.
Patrik Dvořák reaguje 1.4.2016 08:03
No to by mě taky zajímalo, jestli je v republice místo, kde králík přežil bez vypuštění až do teď, bohužel asi ne a pak by to znamenalo, že u nás prakticky vyhynul. Pokud o takovém místě někdo ví, ať to napíše sem, nebo do pošty. Děkuji
Vlastimil číž reaguje 31.3.2016 20:31
Má někdo v chovu ještě původního divokého kralíka díky za dopověd ktery se tu hojně vyskytoval
Patrik Dvořák reaguje 31.3.2016 13:25
Hele borci nic ve zlím, tady se Tomáš ptal, no zkuste si to přešíst ještě jednou na co. Nerozumím, že z každého tématu se tady stane snůška sraček úplně mimo mísu.
karel zvářal reaguje 29.3.2016 19:00
Takového hnidopicha aby jeden pohledal, sám s ničím věcným nepřijdete, jen komentujete ostatní, v tom jste "jednička". Mně stačily ty eskapády s neurčitelností věku spárkaté, abych si udělal jasno. To ani ten Begala takto nesbachlá. Ano, ten pojem mi ulítl, protože před příspěvkem nehledím do Wiki jako vy. A tvrdit, že barevné variety, resp. mutace, jsou poruchy, tak to popíráte mnohotvárnost přírody. vždyť i ten člověk je bílý, žlutý, rudý, snědý a černý. A to jsou dle vás poruchy? Takže na ubohého hnidopicha vícekrát nereaguji.
karel zvářal reaguje 29.3.2016 17:27
Vlastimile, s tím zkožkováním nijak nespěchejte, do přírody nepatří bílá a černá, tj. krajní mutace. Bílá je vhodná do hor na zimu, černá je nápadná po celý rok. Ta světle hnědá je v toleranci, zalehlý ve stařině nebude vidět, v nízké trávě jsou na tom asi stejně. Ale jestli máte dost rodičovského materiálu a narozených mláďat, ten pekáč není od věci. Aspoň nějaký užitek Vám ten pokus přinese.
Vlastimil číž reaguje 29.3.2016 15:42
No aspon něco jsem se dozvěděl nového to znamena že samici i s mladymi spravné barvy již nebudu množit a do pekáče s nimi pokud to mají v genech tak by se to neustale projevovalo dík za radu i samec pryč
karel zvářal reaguje 29.3.2016 15:24
Leucismus a melanismus jsou obecné pojmy, kdy v prvním případě je jedinec světlejší, má méně tmavého pigmentu, ve druhém naopak více. Nechápu, proč by měl mít nestandardně zbarvený jedinec menší šance na přežití. Chobotnice a chameleon mění barvy na počkání, aby naopak své šance zvýšili, dle barvy podkladu a nálady. Hranostaj mění srst na zimu, aby nebyl vidět. Při dnešních bezsněžných zimách musí být jak pěst na oko, tuplem nepřežije... už dlouho jsem v zimě neviděl bílého hranostaje. Vzhledem k tomu, že genetická pravidla platí obecně, má více jedinců geny pro barevné mutace, jen nejsou okolnostmi nuceni je využít. A právě při domestikaci prase zesvětlá, při zdivočení během několika málo generací opět zčernají, ztmavnou. Takže zatímco ta chobotnice to zvládne ve vteřině, u jiných druhů to trvá déle. A lutino je žlutý, např. pes, protože vedle hnědé, světle hnědé a rezavé je zbarvení, které nejlépe vystihuje tento popis... A až se vy naučíte psát gramaticky správně, nikoliv tupě kopírovat, budu já respektovat vás.
karel zvářal reaguje 29.3.2016 06:35
Pane schindlere, mohl byste místo těch věčných vyrypovaček uvést zdroj, který toto popírá? Tedy že králík divoký má gen pro barevné mutace (luteismus aj.), a že vlivem domestikace se pravděpodobnost jeho výskytu zvyšuje.
Vlastimil číž reaguje 27.3.2016 13:30
Wikipedie kralik divoky
Vlastimil číž reaguje 27.3.2016 13:28
Stavba těla Mladý jedinec ve Španělsku Králík divoký dosahuje délky těla 40-50 cm, ocásek měří asi 6 cm, hmotnost se pohybuje od 1,3 do 2,5 kg. Postavou se podobá zajíci, je však asi o polovinu menší, má kratší uši i končetiny. Nepoměr mezi délkou předních a zadních končetin není tak výrazný jako u zajíce a přední končetiny jsou silnější. Uši králíka měří 6-8 cm a pokud ucho přehneme, nepřesahuje čumák králíka. Uši také nikdy nemají černou špičku. Zbarvení divokého králíka kolísá v odstínech pískové a hnědé, s šedými töny. na břiše je světlejší, nápadný je bílý ocásek. Vyskytují se i barevné odchylky, zvláště melanismus. Králice se od samce pozná podle jemnější a kulatěji utvářené hlavy, obvykle bývá menší. Králičí nora i se svými obyvatelem Rozšíření
karel zvářal reaguje 25.3.2016 23:24
Začátek domestikace. Mohou se časem objevit (vyštěpit) i šedí, černí, bílí, strakatí.
Vlastimil číž reaguje 25.3.2016 21:34
V jednom vrhu mi vylezli dva karálíci světle hnědí zbytek ma klasickou barvu čím to je
Martin Myslín reaguje 25.3.2016 08:14
Pavle já to vygooglil, vy jste to věděl z hlavy...že mám pravdu je tedy dost nadnesené:) Josefe, ohledně ondatry jsem osobně pozoroval její ulovení norkem. Byl to sice boj, ale poradil si s ní navzdory tomu jaká jitrnička proti ní je...Liška ji určitě také občas dostane, norků je proti stavům před dvaceti lety, alespoň na Orlici, méně...nicméně co takhle Vydra? Dnes je prakticky na každé řece (kdo ví proč je norků méně) a nemám důvod předpokládat, že se věnuje jen rybám:) To pitvání ti nezávidím, holt vědecký přístup si žádá oběti:)
Vlastimil číž reaguje 24.3.2016 19:26
Dík za radu Hubert ja svoje chovne kusy mam v kotcích tam chci vpustit jejich mlade nepříbuzné a naučit je tam vlastě bydlet venku Jinak div.králíku mam dostatek na pokusy
Vlastimil číž reaguje 22.3.2016 21:30
Letos udělám velkou volieru 300 m čtverečních a uvydíme jak jim to pude kolik let je tam mate a v jakem počtu
00 reaguje 22.3.2016 21:08
U nas jich je dostatek.Zrovnatak skodne!Navic na vase pomery vysoko v horach.Toz babo rad!
Vlastimil číž reaguje 22.3.2016 20:44
V loni všechno ham škodná
Vlastimil číž reaguje 21.3.2016 20:32
Zajímavé komentáře a já to zkusím venku mohu
Josef Voborník reaguje 20.3.2016 00:27
Dovolím si malinko odbočit. Králík divoký rozhodně není jediný nepůvodní býložravec, který je u nás na ústupu. Počátkem minulého stol. bylo na Dobříšsku vysazeno několik párů ondater. Ondatra zoologicky patří mezi hraboše a tomu odpovídalo i tempo jejího množení - za pár desetiletí zaplavila celou Evropu a od nížin až do podhůří nebyl jediný potok, struha či rybníček, který by nebyl ondatrami obydlen. Ještě před 20 lety jsem si na řece Líčné každuročně nachytal 20 - 30 ondater, aby bylo na provoz myslivosti /střelivo, krmení pro psa a pod./ Dnes zde v široširém okolí není ani jedna ondatra. O důvodo prudkého poklesu jejich stavů můžeme jen spekulovat, ale já osobně se domnívám, že na vině je orální vakcinace lišek. Přemnožené lišky určitě sežraly ondater víc než dost, ale za mnohem důležitější povařuji fakt, že ondatra je mezihostitelem tasemnic, parazitujících u masožravců. Kdysi jsem o tom četl v Myslivosti a proto jsem si dal práci a prakticky každou ulovenou ondatru jsem po stažení vypitval. A věřte nebo ne, všechny měly na jýtrech boubele tasemnic.
karel zvářal reaguje 19.3.2016 20:35
Ještě přidám jednu poznámku k jejich bionomii. Jako desetiletý uchál jsem našel noru s mladými, která nebyla zakrytá hlínou - takové jsem nechával v klidu. Měl jsem strach, že tam ramlice je a kousne mě, nakonec jsem se odhodlal a vytáhl asi čtyřdenního králíčka. Nenapadlo mě nic lepšího, než ho vzít dom. Zabavil jsem ségře její cumel pro panenky a mládě v pohodě pilo. Tehdy jsem věděl prt o složení mléka, tak jsem ji (ramličce) 4x denně dával ohřáté z obchodu... tah měla jak vývěva. Po cca pěti dnech jsem zkusmo nakoukl do rodné nory, která opět nebyla zakrytá hlínou, až jsem si myslel, že je stará přenesla. Šokovalo mě, jak jsou ještě stále slepí králíci větší oproti chovanému doma a napájenému kravským mlékem. Musí ho mít o hodně hustší, protože ten váhový rozdíl byl minimálně dvojnásobný, a to během několika málo dní. Takže ne vždy musí být nora zahrnutá, asi záleží na přítomnosti predátorů. Na tom úseku byl tehdy myslivec, který hlídal škodnou jako nikdo, dnes by byl spíše xmíchu.
00 reaguje 19.3.2016 16:08
00
karel zvářal reaguje 19.3.2016 14:49
Jožine, dneska ráno jsi si zase zapomněl vzít prášek, že? Proč asi jsou ty ostrovy PTAČÍ?? Protože se tam nedostane srstnatá škodná! Z toho důvody nehnízdí ptáci kdekoliv, nýbrž na izolovaných ostrovech, často v milionových koloniích, kde chybí pozemní predátoři. A k těm "neškodám" si přečti, co jsi napsal 11. v 9,29, oligarcho... Jo, a králík neumí plavat?
karel zvářal reaguje 19.3.2016 09:50
No, pánové, Martine a Josefe, narazili jste na zajímavavou otázku, se kterou mám tak trochu problém. I hraboši jsou jeden rok všude, potom nejsou vidět, až se zase postupně-rychle namnoží. Kdyby to bylo tak, jak píše Martin, že nemoci zahubí 90% populace, proč se těch zbývajících 10% králíků zase nezbrchá (jako ve Španělsku)? Vemte si ten zmíněný ostrov na Dunaji - copak tam ty viry nedosáhnou??? Jsem toho názoru, že vliv predace se podceňuje - ale i přeceňuje zároveň. Káně ani výr nedokážou to, co kuna, tj. zmasakrovat za noc celou kolonii (kurník, holubník). U dravců se jejich dopad často zveličuje, naopak kunu většina myslivců neřeší s tím, že "ona neškodí". Za ta desetileí, kdy přeživší jedinci získali imunitu, by ti králíci měli být zpátky, jenže veškerá reintrodukce končí převážně neúspěchem. Ale každopádně tomu fandím, když pro nic jiného, tak jako zpestření potravní nabídky predátorům a tím umenšení tlaku na jinou drobnou. A zároveň si myslím, že ani není obecný zájem na původních stavech králíků, protože oni potom opravdu více škodí (okus kůry, podhrabávání luk a pastvin), než přináší "osoh". Proto více podporuji nadšence s chovem zajíce a koroptve, ten králík je pro mě nejproblémovější.
Martin Myslín reaguje 19.3.2016 09:43
Zdravím Josefe, no jo v Pardubicích u nádraží, na ty bych málem zapomněl:). Hopkali tam v keřích přímo před hlavním vchodem. Při momentální studii (tyhle stránky jsou fakt inspirující) mi ovšem není moc jasné jak to svinstvo vlastně vzniklo...našel jsem, že původ myxomatózy je v Jižní americe v 19. století, ale nic dalšího. Jaký živočišný druh ta nemoc sužovala či naopak už vůbec nesužovala ( vývoj nemoci přes panenskou populaci až do stádia dětské nemoci po přizpůsobení se druhu apod.) před přenosem na králíky, jestli tam byla rovněž nějaká zdivočelá populace králíků, nebo se to dostalo jen na domácí chovy? Bohužel nic přesného. Při té popularitě králíků v Evropě se docela divím, že na mne ty informace přímo neskáčou. Za ten text níže se omlouvám, nešlo to normálně zkopírovat, takže jsem to ochudil o část zdrojů.
Martin Myslín reaguje 19.3.2016 09:33
Všeobecně se předpokládá, že na území ČR se králíci poprvé dostali někdy v době klášterní kolonizace ve druhé polovině 12. a ve 13. století. Nepochybně se jednalo o zdomácnělé králíky chované v uzavřených prostorách klášterních objektů a zatím nemáme náznaky, že by byli už v té době záměrně vysazováni do volné přírody, a také vzniku početnějších, volně žijících populací z jedinců, kteří utekli z podobných chovů, nic nenasvědčuje. V této souvislosti stojí za zmínku, že na archeologických nalezištích od neolitu po novověk se králík prakticky vůbec neobjevuje, jediný publikovaný nález ze slovanského hradiště Rubín na Lounsku z raného středověku (7.–10. st. n. l.) je zřejmě mladší kontaminací. Za nejstarší zprávu o polodivokém chovu králíka divokého na území ČR se obvykle považuje Balbínova zmínka o jeho přemnožení – nesmírná spousta králíků v rožmberské netolické oboře v roce 1579 převzatá od Václava Břežana v Životopisu Vilémově. Nicméně už Ko m á r e k (1945) upozorňuje na zjevný rozpor s dobovými přehledy ulovené zvěře (listiny zástřelného) z různých oblastí Čech, ve kterých není o králících zmínka a přiklání se spíše k možnosti, že šlo o zdivočelé domácí králíky chované v uzavřených výbězích (případně nevylučuje záměnu se zajícem polním. Také zprávy o vypouštění králíků na více místech jihočeského panství sC h w A r Z e n B e r g ů (Novosedly nad Nežárkou, Frahelž, Lomnice nad Lužnicí, Radomilice, Červený Dvůr, Bzí, Žimutice, Branovice a sdělení o jejich přemnožení u Hluboké nad Vltavou) zaznamenané v dochované korespondenci o století později z let 1681–1682 se s velkou pravděpodobností zřejmě také týkaly polodivokých (uzavřených) chovů. Obdobná praxe byla ostatně v té době známá např. i v sousedním Rakousku. I když k lokálním výsadkům mohlo samozřejmě docházet i na jiných panstvích, k výraznější mu celoplošnému rozšíření králíků v 17. ani 18. století asi nevedly. Můžeme tak usuzovat např. z poznámek sC h M i d T A (1795), který se zmiňuje pouze o různých plemenech králíků chovaných v zajetí a také Mü l l e r (1839 ex kr AT o C h v í 1955) poznamenává, že králík je na Moravě a v českém Slezsku chován jen jako domácí zvíře a v divokém stavu na volnosti nežije. V podobném smyslu se vyjadřuje i AM e r l i n g (1852) a králíka nenajdeme ani v tehdejším výčtu savců Loketska (gl ü C k s e l i g 1842). To vše jsou dost důležité signály o tom, že zhruba před 200 lety na území ČR králík divoký ještě nebyl běžně rozšířeným druhem, a pokud se ve volné přírodě vyskytoval, tak pouze místně. Jen u pr e s s lA (1834) nalézáme poznámku “ nyní všude zdomácnělý ”, avšak v kontextu s jeho předchozím textem není zřejmé, zda se toto konstatování týká českého území, či má vyjadřovat vysazování králíků v různých částech světa. Teprve v polovině 19. století se situace začala očividně měnit. Kolem roku 1850 je králík divoký připomínán z Křivoklátska ( ko k e Š 1948) a fi T Z i n g e r (1857 ex BA u e r 2001) charakterizuje jeho výskyt na Moravě jako častý a v Čechách vzácnější. Následně je v letech 1864–1865 z českých honiteb uváděn už odlov 5840 kusů (ČA B A r T 1958) a o deset let později fr i Č (1872) o králíkovi uvádí, že je v některých krajích velmi hojný s celkovým ročním lovem v Čechách okolo 7000 kusů. sC h M i T T (1888) pak dokonce píše o jejich velkém rozšíření (“činí z nich pohromu pro celou krajinu a nutí k přemýšlení o obraně proti nim ”). Následně BA y e r (1890-1894) zmiňuje výskyt králíka divokého v Čechách bez podrobností a T h i e l & wA lTe r (1898) zdůrazňují výskyt v předhůří Krušných hor. Klasické historické faunistické přehledy z první poloviny 20. století už králíka divokého vesměs berou jako běžný druh s hojným výskytem na odpovídajících stanovištích, případně se zmiňují i o značných škodách, které působí na lesních i polních kulturách (há l A 1925, C A n o n 1927). Rychlý populační vývoj doprovázený oscilacemi početnosti na přelomu 19. a 20. století dokládají i do stupné údaje o úlovcích králíků v Čechách v letech 1880 až 1929. Ve Slezsku mohla být ovšem situace poněkud jiná gl o g e r (1833) králíka divokého v přehledu fauny na počátku 19. století mezi volně žijícími savci ještě neuvádí, stejně tak chybí ve výčtu druhů zaznamenaných ko s C h AT Z k ý M v letech 1819–1821. První konkrétní údaje o počtu úlovků z české části Slezska tak hlásí až fA r s k ý (1935) z let 1911–1913 (8009–11 647 ks/rok) a v poválečném období (1924–1927) pak v rozmezí 5436–8189 ks/rok. Pro srovnání, např. v Sasku je králík divoký poprvé zmiňován v první polovině 19. století, avšak až také po roce 1850 se zde stal hojnější (Zi M M e r M A n n 1934), včetně okolí Lipska ( go e T h e 1955). V průběhu druhé poloviny 19. století byl také poprvé zaznamenán na území Slovenska (he l l, 1972). Zatím dostupné velice vágní literární údaje tedy neumožňují vytvoření konkrétnější představy o počátcích aklimatizace králíka divokého v ČR, mimo jiné i proto, že zdosud citovaných historických pramenů jednoznačně nevyplývá, zda se týkají králíků domácích, zdivočelých či divokých. V tomto směru by napomohlo další detailnější studium dostupných archivních materiálů zaměřené na problematiku chovu a výskytu králíků v rámci českého území. Pokud jde o výraznějšího rozšíření králíka divokého na volnosti, pak rozhodujícím obdobím byla zřejmě 2. polovina 19. století, v jehož závěru se králíci stali pravidelně lovenou zvěří s postupně se zvyšující početností. Na rychlé expanzi nepůvodního druhu se vedle výsadků mohly příznivě projevit změny v charakteru krajiny (postupující odlesňování), jiný systém mysliveckého obhospodařování honiteb (změna honebního práva po roce 1848 vedoucí ke vzniku poměrně malých revírů – i nové agrotechnické postupy (např. větší zavádění ozimých kultur, které vylepšovaly potravní nabídku i během nepříznivého zimního období sh e A i l 1971). Můžeme-li věřit dobovým statistikám úlovků, pak už i v této počáteční fázi populační expanze se projevovaly různě výrazné výkyvy početnosti
Josef Voborník reaguje 19.3.2016 09:29
Martine, naprosto s Tebou souhlasím a i v té dataci máš pravdu - ten doktor objednávkou a následným importem viru z Austrálie zasadil domácím i divokým králíkům v celé Evropě ránu, ze které se dodnes nevzpamatovali - a kdoví, zda to vůbec někdy vrátí do původního stavu. Tak= pamatuji tu kolonii nebojácných králíků v Pardubicích ne na okraji, ale přímo přešd nádražím - a o tom, co jich bylo v Borohrádku v areálu pily či manipulačních skladů dřeva, si dnes můžu nechat jen zdát.
Martin Myslín reaguje 19.3.2016 09:16
Pavle, obdivuji vaše znalosti. Hledal jsem a sekl jste se jen v dataci, pokud myslíme to samé, bylo to v padesátých letech a výsledek tohoto pokusu znamenal vymření 90% králíků ve Francii a brutální katastrofu v jejich domovině ve španělsku, kdy to prý částečně odnesl i Iberský rys. Pan doktor následně obdržel pokutu pět tisíc Franků:) Knihu si přečtu, díky - dlouho jsem nic dobrého nečetl. Jinak ze svého dětství si pamatuji rovněž na denní aktivitu králíků v okrajových částech dvou východočeských velkých měst:)...přes výskyt kuny skalní, kočky i lišek se tam léta fungovali. Šelmy se ve městech neregulují a králík žil. Jinak bych chtěl poprosit o vysvětlení. Nerozumím proč by na absenci šelem králík reagoval denní aktivitou, šelmy jsou převážně noční a měl jsem zato, že to je pro králíky přirozené. Jako u mnohých jiných druhů jsem si noční aktivitu vysvětloval výsledkem přizpůsobení se člověku? Dravci, pokud by králíka neomezovalo něco jiného podle mého nemají šanci při jeho rozmnožovacích schopnostech zlikvidovat, včetně výra...našel jsem ve své sbírce Anděrovu studii o králících, je tam historický přehled. Nakopíruji to sem pro zajímavost. MM
Martin Myslín reaguje 18.3.2016 18:59
Pavle omlouvám se...to přejmenování mne mrzí, s tím jak máte nick místo jména tak mne to mate, ale na svou obranu vím, s kým si píšu. Jinak podtrhujete to, co jsem napsal, ono to domácí zvíře jsem dal do uvozovek záměrně. V minulosti k nám rozšířený jako postní jídlo, chovaný a rovněž i vypouštěný tj. domácí. Dnes před chovem mimo králíkárnu s nutností očkovat...vážně divoké zvíře? Vím, myxomatóza je spíš biologická zbraň než příroda, ale i tak. Likvidovat predátory nad rámec zákona kvůli vášni pro chov králíků ve volné přírodě? Střílet zahnuté zobáky jak tu čtu? Prostě nechápu proč, toužím li po mase očkovaného ušáka zajdu do rohu zahrady a vytáhnu si ho z kotce. Navíc ten králík je na predaci zvyklý a za normálních okolností by jí bez problémů ustál, stejně jako ho nevyhubili šelmy a dravci v Hispánii, nestalo by se to ani u nás. Jenže on se k nám z nějakého důvodu nerozšířil sám, a i když bych optimisticky bral, že to bylo z časových důvodů a člověk jen předběhl přírodu, tak jsme zase zpět u klasiky. Hlavní příčina jeho neschopnosti přežít ve volnosti je jinde, tož co už se dá dělat, on je přeci pro přírodu důležitý (proč?), je třeba ten zbyteček ochránit likvidací predátorů třebas nad zákoný rámec. Zkrátka, níže zmíněný tchoř je pro mne cennější než králík, byť proti králíkům v přírodě nic nemám. Jak naznačil výmluvně Milan, Austrálií se asi nestaneme, takže když se to podaří chovat volně bez zbytečného likvidování jiných druhů, potom proč ne. Jinak všem tleskám, myslel jsem, že k mladickému pytlačení se přiznávají jen rybáři a u myslivců je to tabu:). Já v dětství s oblibou střílel vzduchovkou v podvečer bažanty. Brokem na krk a byla k jídlu divočina...když na to přišel předek, to bylo facek. Holt u nás patří k pytlačení i rodičovské pohlazení, tak myslím nebudu měnit tradici. Každopádně myslel jsem, že si to odnesu do hrobu a ne, že to zmíním na mysliveckém serveru. Dnes se zabývám v rámci tréninku i na dělání pastí na zvěř, ale tady podtrhnu, vždy v kontrolovaných podmínkách tak abych nic nechytil (včetně houbaře)…o rybaření pomlčím, tam občas vášeň přesáhne zákon (dodržování hodin a pitná voda), ale ve výsledku je to fuk, stejně to pouštím.
Sojka reaguje 18.3.2016 17:19
Taky v tom "kvavikovi" nevidím nějaké ohrožení místní fauny a flory:-), na rozdíl od jiných druhů. A ač dneska přes 50, tak rád vzpomínám na tehdejší "pytlačení" u nor se vzduchovkou s kamarádem, coby malý kluk. Babička je nám vždycky udělala v pekáči na česneku :-). Dneska je to už dávno promlčené:-), první lovecké zkušenosti, stejně tak jako tloušti a plotice pod jezem bez RL. Proč to nedopřát dnešním mladým s tou trochou shovívavosti. Proč se o to nepokusit, pokud je někde ta možnost, je to sice běh na dlouhou trať, ale budiž sláva každému, kdo v tomhle něco podnikne. MS
Josef Voborník reaguje 18.3.2016 14:28
Jen tak mimochodem - v bažantnici jsme měli na poměrně malém prostoru nalíčeno spoustu sklopců, bez návnady, ale s náběhy, které se kontrolovaly denně. Nebylo dne, aby se něco nechytlo, od ježka, lasice, kočky až po kunu. Ovšem nejčastějším úlovkem byl právě králík. V té době se lovil celoročně. Tudíž následovala odborná prohlídka, nedospělí jedinci a samičky se vrátili do honitby, ramlík dostal za slechy a šel na stůl pracujících. Odsatřelewm jsme králíky vůbec nelovili, ovšem jen do té doby, než se nám v jedné odlehlejší části honitby vyskytla myxomatóza. A pok jsme je stříleli na potkání, co jsme nemohli sníst, to jsme rozdali - a stejně to končilo tak, že jsem nakonec chodil po revíru s malorážkou, kyblíkem nehašeného vápna a lopatkou a těm odporným zvířatům s oteklou hlavou jsem zkracoval trápení a hned je zahrabával...
Josef Voborník reaguje 18.3.2016 14:15
Divoký králík byl ještě v 70. letech minulého století aspoň v některých bažantnicích /např. Kladruby nad Labem/ poměrně dost rozšířen. Jeho hlavní význam byl v tom, že je pro škodnou, zejména srstnatou, poměrně snadnou kořistí a tím snižoval predační tlak na cílovou zvěř - bažanta. Káně ani jestřáb nebyli pro králíka nikdy žádným limitujícím faktorem, zato výr, puštík, kalous, kuny, tchoři, hranostaj a kolčava, to byla jiná káva. O kočkách ani nemluvím. Králík má sice úžasnou rozmnožovací schopnost a veškeré predační tlaky by byl schopen ustát, ale hlavním důvodem nemožnosti toho, aby se jeho stavy zvedly na původní úroveň, jsou nemoci - myxomatóza a mor, které jsou bohužel mezi chovateli domácích králíků dost rozšířené a najde se spousta blbců, kteří své nemocné králíky vypustí, aby si s tím příroda nějak poradila... Nemyslím, že např. ve Francii a Španělsku je tolik chovatelů domácích králíků jako u nás. A to nemluvím o dalším limitujícím faktoru, kterým je počasí. Králík je vyloženě sucho a teplo milující tvor a mokré jaro dokáže s přírůstkem v norách sakramentsky zamávat.
Jan Slavětínský reaguje 18.3.2016 12:53
Já si myslím, že se mezi zubry, bizony,divokými koňmi a vlky,ten váš králík úplně ztratí a kór, když u jeho vypuštění nebude Nova. No a zákonům se musíme stavět po vzoru našich vládních a vysokých činitelů....
Martin Myslín reaguje 17.3.2016 18:32
Právě, u nás je to prakticky únik z králíkáren...a doufám, že klíč není jako obvykle v tom, že zpestření je vše co maso dává a škodlivé vše co maso žere. Já proti králíkovi nic nemám, ani proti muflonům nebo bažantům - osobně sice považuji naši přírodu za dost pestrou i bez nich, ale proč ne. Každopádně mne fascinuje ta neuvěřitelná snaha chovat v přírodě v našich podmínkách "domácí" zvíře navzdory všem překážkám. Jinak Josefe díky o té Africe jsem nevěděl, bral jsem ho jako středomořské zvíře, někde jsem četl jak na jeho vyhubení museli dokonce nastoupit římské legie. Což je mimochodem další věc, mimo náš prostor všude pohroma pro přírodu, ryzí škodná...u nás nevydrží a nikdo neví pořádně proč, co když jich pak budou statísíce a nikdo nebude vědět proč? Kuriózní, samozřejmě. Ale samozřejmě držím palce, když nic jiného seberou dravci a šelmy méně něčeho jiného a když se podaří rád osobně proženu s prutem syna až přijde domů poškrábaný po úspěšném lovu. Na mladistvé lovy na králíky nezpomenu
Bohumír Novák reaguje 17.3.2016 10:18
Škodná není asi největší problém. Zkušenosti jsou takové, že po vypuštění králíků se populace 3-4 roky utěšeně rozrůstá a pak přijde mor nebo myxomatoza a 100% vyhubení. Nevím jestli tuhle situaci vypouštěním očkovaných králíků ještě nezhoršujeme... Chtělo by to sehnat nějakou, proti těmto chorobám odolnou populaci.
Martin Myslín reaguje 16.3.2016 21:41
Ta vášeň pro králíky je zajímavá. Ne že by mne vadila druhová pestrost, králíky si pamatuji z centra města coby dítě, ale do naší přírody patří asi tak jako šakal. Co vlastně vede nadšence za cenu šílené práce a jistě značných nákladů chovat králíka volně v přírodě? Nechci vyvolávat slovní přestřelku, ale vážně tomu příliš nerozumím...
Tomáš Jahn reaguje 16.3.2016 11:53
Tak nam v žadnem připadě nejde o zvěřinu, ale o to udělat něco pro přirodu a ne jen s ní brat. Rad slyším že se i někomu daři a dava mi to naději že by se to mohlo povect i nam. Vubec neni špatný napad s vypoušťecí volierou
Jan Šváb reaguje 16.3.2016 10:56
Loni v dubnu vypuštěno 8 dospělých králíků do vypouštěcí obůrky z králičího pletiva 20mx30m. Necháno 1 měsíc pak přidáno trubky aby mohli odcházet a přicházet jak chtějí. Tato vypouštěcí obůrka byla instalovaná v obůrce pro dančí zvěř. Letos odhaduji počet králíků na cca. 40 ks. jsou v rozsahu 1 km od místa vypuštění. Byli vidět i na poli nechaném ladem. Normálně již si dělají nory a vyvádějí mladé. Dále bylo v lednu odchyceno 11 ks pro myslivecký spolek, který to chce také zkusit. Jinak alfa i omega problému je škodná. V první řadě kočka, kuna a dále se začal v místě výskytu králíků objevovat tchoř. Jinak tato zvěř má úžasnou výhodu a to, že si dělá nory, kdy tyto nory v době kdy má králičice mladé zahrabe a udusá takže je téměř nemožné takovou noru najít pokud člověk tak ňák neví kde je. Samozdřej ě nejvyšší problém je, když začínají mladí králíci noru opouštět, ale to je již na myslivcích, aby to ohlídali. Pokud by vypouštění probíhalo někde u vsi tak na 100 procent to kočky zlikvidují. Já jsem zvolil místo, kde je dančí obůrka u domu na samotě, takže je dohled stálý a králíci se bez problému množí.
karel zvářal reaguje 15.3.2016 18:29
Kdo má rád králičinu, tomu bych doporučil domácí chov. Belgičáky, resp. křížence, to už stojí za to jim věnovat čas. Nadšení pro myslivost bych spíše zaměřil na chov zajíce nebo koroptve. U těch divokých králíků jsem pesimista z několika důvodů. Ještě začátkem devadesátých let byli u nás dokonce i ve městě, např. na koupališti, v parku i ve fabrice. Také se vypařili. Přitom v intravilánu káně, výr, ani jiná pernatá neloví. Ani liška. Kočky nějaké jsou, ale pokud to nebyl mor, nýbrž výsledek predačního tlaku, je to záležitost skalačky. Vleze za ním ochotně pod panely, do nory, trnitého keře, tedy všude tam, kam číča velmi nerada. A i jinak vidím jejich budoucnost černě. Dravce těžko povolí regulovat, zejména z důvodu neznalosti druhů. Také výtěžnost zvěřiny je velmi nízká, je takové přerostlé morče. Najde lovit na honu, leda individuálně. Po krátkém nízkém úprku mizí v noře. Čiže vzato dokola kolem, spousta práce a výsledek žalostný. Pokud budete tlumit škodnou jen u vás, okamžitě se tam natáhne nová ze sousedství. Jestliže jste ulovili 13 kun, vemte na to jed, že 2,3,4 zbylé (resp. nově došlé) se postarají o kolonii tak, po pár týdnech můžete začít vypouštěch další várku.
Tomáš Jahn reaguje 15.3.2016 12:49
Moc diky Hubert, velmi zajimavy poznatek.
Tomáš Jahn reaguje 15.3.2016 09:52
Tak zatím máme osum samic a dva samce, uvidíme kolik jich bude na podzim nebo na jaře, jak je budeme vypouštět. Chceme jich pustit co nejvíc aby byla kolonie schopna pojmout predační tlak. Už teď jsme začali tlumit maximálně škodnou, máme u nás pár jedinců kteří jsou v tom fakt dobří a dávají škodné zabrat + sklopce a nory.Jen ty káně mě štvou!
Jan Slavětínský reaguje 14.3.2016 13:38
Byli jsme s kolegou v MS dvá, kteří jsme do toho šli. Králíky jsme namnožili,nechali odrůst a společně s březíma samicema vypustili. Předem jsme vytipovaná místa ozdravili od škodné a už rok předem jí intenzívně lovili. Mnou odchované králíky jsme po dohodě vypustili do oploceného objektu JZD, do jedné z opuštěných hal, které sloužily jako seníky. Byly tam rošty a na nich zbytky sena a balíků slámy, díry ve vratech a možnost volně vybíhat do pískové navážky, kde kolchozníci parkovali různé železné harampádí. Druhou várku jsme pustili do mezí, kde podle pamětníků králíci bývali.Vybraná lokalita, kaskádovité meze s roklí a potokem,celý den na slunci,trní,louky pole. Pomocí ručního vrtáku na plotové sloupky jsme zhotovili nory v počtu co králík, to vlastní nora. Po stromech jsme proti dravcům pověsili nespočet CDéček, že prý to funguje. Nefunguje. Králíci v mezích vydrželi 14 dní, potom se doslova vypařili. Moji králíci v JZD byli vidět 3 měsíce. Přírůstky nepřežily, kočky - opravdu stačí jedna číča a zlikviduje to. Bez šance. Co vím, tak několik dospělých králíků zlikvidovaly dojičky, resp.jedna vesnická baba s vidinou pečínky. Česnek a brambor měla a pro ní nebyl problém nahnaného králíka do kouta něčím natáhnout.Poradila si a na sobotu měla s vařením jasno. To jsem se dozvěděl s odstupem času. Kolem arealu jsme dali několik sklopců a lovili. Odchyceno 13 kun, odloveno ix koček a liška. Je to boj s větrnými mlýny, ale nadšenímu se nemá bránit. Ať se daří. Lovu
Tomáš Jahn reaguje 14.3.2016 11:43
No myslim že pan Čechovský měl na mysli, že by se meli někteří dravci regulovat, ja s tim souhlasim a většina myslivcu co znám maji stejný nazor. Pokud chceme mit nějakou drobnou tak je to nezbytné.
Tomáš Jahn reaguje 13.3.2016 20:26
Jj taky si myslím že je čas začit regulovat někteté druhy dravců, bohužel zatim ty čtverky broky použít nemužu, bo člověk nikdy neví kdo ho vidi
Tomáš Jahn reaguje 13.3.2016 15:52
Všem moc děkuji za názory, jak tak vidím největší problém je škodná a proto jsem začal vyrábět sklopce a nory, jenže pořád nevím co s těmi "zahnutými zobáky" existuje něco co by je odradilo?? Myslím nějaké plašiče apod.?
Jiří Kejkrt reaguje 12.3.2016 22:13
Máme je u domu již asi 4 roky,můžu potvrdit že největším predátorem a likvidátorem je kočka,sedí u nory a vybere všechny mladé,u nás bohužel auta,výr je na 3 místě
Vlastimil číž reaguje 12.3.2016 22:04
Chovam divoke kraliky v kotcích nejsem myslivec mam to jako koníček mam 18 samic a 5 samcu chci zkusit i ven můj názor na vypouštění je ten že je potřeba přetlačit dravce králíkama vypustit jich třeba kolem 100 další vrhy taky hned ven intenzivně přikrmovat a likvidace škodné letos se k tomu možna dostanu chci začít venku ve větších voliérách tak se uvydí
Jakub Dobečka reaguje 12.3.2016 13:35
Naprosto s vámi souhlasím, ale ikdyž jsem vypustil dospělé jedince dravci si na nich i přesto pochutnali :/ Tak nevím. Uvidíme jak po zimě, jestli se alespon ten zbytek zase namnoží a uvidíme co bude dál.
Jakub Dobečka reaguje 11.3.2016 17:32
výsledek dravců
Jakub Dobečka reaguje 11.3.2016 17:15
Neřeším situaci ve Francii, ale tam kde žiji já s tím máme velký problém. A jelikož tu králík nemá ůplně nejpřirozenější podmínky i když jsme se je snažili co nejvíce nasimulovat, tak bohužel se jeho stavy snižují. Ono teorie a praxe se někdy hodně liší...
Jakub Dobečka reaguje 11.3.2016 11:43
Nechci nikoho odrazovat ale vzhledem k tomu, že je u ,,nás'' takové množství škodné je to s králíky a nejen s nimi běh na dlouhou trat. Snažím se o to již druhým rokem a vliv predátorů je obrovský. Na prvním místě je to jestřáb dále kočka, káně, sovy, a nakonec kuny a lišky. Během těch dvou let zde bylo uloveno nespočet kun, pár lišek a nespočet toulavých koček(díky mysl. stráži) a tímto jaksik skončilo jelikož dravci jsou chráněni. Proto pokud se tu tedy budeme zaobírat s problematikou dravců tak je to opravdu běh na dlouhou trat. A dosáhnout nejakých větších početních stavů je velice časově i finančně náročné. Držím palce at se to třeba u Vás vydaří ;)
00 reaguje 10.3.2016 22:31
oo
Jiří Cikryt reaguje 10.3.2016 18:26
Zdar, u nás něco podobného, v uzavřeném areálu odchovny bažantů se nám podařilo králíky namnožit a když došlo k vypuštění - zlikvidovali to toulaví psi. K chorobám a zejména k moru - viděl jsem na netu video ze Španělska, jak loví králíky fretkováním do příkrajníků a po vakcinaci je vypouštějí zpět do honitby. U nás pokud byli králíci očkovaní proti myxomatóze a moru, tak sem tam byli, ale mladí hynuli až vyhynuli. J.
karel zvářal reaguje 10.3.2016 17:56
Konečně někdo popsal způsob vypouštění a vhodné stávaniště. Hodně stařiny, keře, suché, prosluněné místo. Tipnul bych si, že spíše než ta kočka vytahuje mladé kuna. Jednak je štíhlejší a má také k tomuto lovu blíže (viz. fretka). A kromě této škodné to mohou být i nemoci, čemuž napovídá rychlý konec výskytu. Téma je to každopádně zajímavé, protože vím o myslivcích, kteří v tomto mají dlouholeté zkušenosti, leč početnost králíků je stále velmi nízká, resp. nešíří se do okolí.
petr vesely reaguje 10.3.2016 17:18
V naší bývalé honitbě jsme se intenzivně starali o chov drobné zvěře. Po starosti o bažantí a zaječí zvěř přišel na řadu i králík. Prostředí bývalých pískoven, zarostlých keři nu perfektně vyhovovalo a až do počátku devadesátých let se u nás celkem obstojně vyskytoval. Pak přišel náhlý zlom a po pár letech uplně zmizel. Bývalý hospodář se synem to tak nechtěl nechat. Ve vytipované lokalitě, kde se původní populace udžela nejdéle jsme vybudovali hustou síť sedaček a malé krmalečky. Vypouštělo se ročně až ke čtyřicítce jedinců. Intenzivně se lovila škodná. Velkou radost jsme měli po objevení mladých králíčků. Přilehlý pruh pole vojtěšky byl celkem totálně vypasený ale soukromníkovi kterému toto pole patřilo to mnoho nevadilo. Stavy šly dál a dál nahoru. Dokonce jsme se již dohadovali o zahájení omezeného lovu. Zmiňuje se predace káńaty. Toho bych se mnoho nebál. Nezaznamenali jsme ulovení králíka tímto dravcem ani jedno. Jelikož králík má aktivitu hlavně v noci a pozdních hodinách. Hlavním predátorem je ovšem výr, kuna a stačí jedna jediná zatoulaná kočka ze vsi. Neuloví dospělého jedince ale mladé v norách vytahá důkladně. Ten predační tlak byl neuvěřitelný. Jak se škodná stahovala na králíky, méně se zajímala o ostatní drobnou zvěř kterou šlo ulovit hůř. Po několika letech úspěšného chovu přišel ovšem prudký zlom a aniž by jsme zaznamenali z jakých příčin, přišel rychlý a 100% konec. Doslechl jsem se i domněnku, že je vhodné v místě vypouštění zlikvidovat všechny bývalé králičí nory a na několik míst položit obyčejné dřevěné palety které poslouží k počátečnímu úkrytu než si králíci vyhrabou nové, pro ně vhodné nory. Přeji mnoho úspěchů, naše bývalá honitba je již v jiných rukách a ty se o zvěř nestarají vůbec.
Tomáš Jahn reaguje 10.3.2016 16:02
Uvažujem ve sdružení že jich pustíme najednou třeba 40 do předem připravených nor a intenzivně se zaměříme na škodnou, bohužel nevím co s káněmi, bývá jich tam na přilehlém poli i 15.
Ellhenický Petr reaguje 10.3.2016 15:37
Jako u chovu všech druhů drobné, mimo kachen, je to běh na dlouhé trati.Není to otázka jednoho roku. U nás se o to snažil syn, vypustilo se i několik březích samic, byly přizpůsobeny podmínky a během pár let, i když to zpočátku vypadalo nadějně, není po králicích vidu ani slechu. Lišky a káňata s nimi zacvičily. Aby se chov v přírodě udržel, musíš stále přisypávat z uměle odchovaných. Jak na to je všude uvedeno, jak zachránit a chovat je již těžší.
00 reaguje 10.3.2016 02:35
00
Jezikova Anna reaguje 9.3.2016 21:27
Praktické skúsenosti majú mnohí. Bohužiaľ nie sú to potešujúce skúsenosti.