Jeep Wrangler Unlimited 2,8 CRD – Pan Teréňák

Wrangler, to je pojem. Sebevědomý vzhled, neovlivněný moderními trendy, nekompromisní technika a image lamače skal. Jak jezdí?

Jak jezdí ikona, jejíž kořeny sahají až k legendárnímu Jeepu Willys (a není potřeba přeskočit ani mnoho generací, jak byste možná čekali)? Odpověď je vskutku překvapivá: jako offroad. Na silnici jsou jeho schopnosti nikterak slavné, hučení pneumatik a naftové čtyřválcové blues vás budou provázet stejně jako občasné zakymácení náprav v příčném směru.

Tlumení větších nerovností není špatné, ale třeba na takové panelové D1 se kvůli spárám celý vůz v pravém pruhu rozechvěje a pití čaje z kelímku se stane nereálným přáním. Kvůli vysoké hmotnosti a pneumatikám s nikterak oslnivými adhezními vlastnostmi (na asfaltu) není brzdění zrovna oblíbenou disciplínou Wrangleru (silnější brzdy zde moc nepomáhají), a snažit se razantně zastavit dvě tuny mrtvé váhy na pneumatikách Bridgestone Dueler H/T často přinutí ABS k činnosti.

obrázek [210 x 57] V zatáčkách je modernizovaný Wrangler překvapivě docela spolehlivý a po počátečním náklonu ochotně mění směr, čekal jsem mnohem ortodoxnější chování. Navíc řízení je v tuto chvíli i poměrně citlivé a řidič velmi dobře pozná blížící se limit, za kterým pro jistotu hlídkuje ESP. Během testu se ESP osvědčilo i jako dobrý krotitel neposedné zádě (při běžné jízdě je Wrangler zadokolka). Když převodovka na D1 v silném dešti a ve vyjetých kolejích nešetrně podřadila ve stovce na čtyřku, zadní kola ztratila kvůli vodě kontakt s vozovkou, záď vybočila a problém byl na světě – ESP však dvoutunový offroad na holičkách nenechalo a kromě řidiče si nikdo ničeho nevšiml. Bez stabilizačního systému by to tak snadné nebylo.
Dveře s popruhem nebo o něco méně kultivovaný čtyřválec však po sjetí ze silnice stanou naprosto podružnými malichernostmi. Před časem jsem měl možnost projet si testovací terénní polygon s nejnadupanější verzí Rubicon, ani o stupeň civilnější Sahara však před terénem do země zrak nesklopí. Stačí povolat do boje systém pohonu všech kol (do rychlosti 90 km/h), čímž dojde k připojení předních kol a distribuci síly k oběma nápravám v poměru 50:50. Rubicon má v nabídce všechny diferenciály uzavíratelné (plus odpojitelný přední stabilizátor), Sahara v základním provedení ovládá pouze napevno připojetelný předek. V těžším terénu pak můžete malou pákou vlevo od ovladače automatické převodovky zvolit (zařazením přes neutrál) redukci s poměrem 2.72:1. U Rubiconu si pak můžete vychutnávat proplouvání terénem se zařazeným poměrem 4:1.

Nebojte, i bez uzavíratelných diferenciálů se není problém vydrápat na drtivou většinu míst, kam se s vozem novinář odváží. Na našem terénním fotícím polygonu Wrangler s klidem přejel i překážky, kde jiné pseudooffroady musely své snažení vzdát kvůli malé světlé výšce (Jeep udává 236 mm, liší se však dle verzí) či horším nájezdovým úhlům a přechodového úhlu.

Čísla se dle verzí drobně liší, přední nájezdový úhel má hodnotu 37,8 až 38 stupňů, přejezdový úhel 20 až 21,2 stupně a zadní nájezdový úhel 29,8 až 31,7 stupňů. Pro srovnání, data nového Passatu Alltrack jsou (přední, zadní a přechodový úhel) 16, 13,6 a 12,8 stupňů. Číslo dne: 147

Pod kapotou najdeme nově posílený čtyřválec 2,8 CRD o výkonu 147 kW. Jeho chod je sice jemnější a lépe utlumený než u dříve testované verze se 130 kW, srovnání s běžným osobním automobilem však stále nepřipadá v úvahu; moderní sedany se vznětovými čtyřválci jsou dnes už zase o velký kus dál. Vím, není to úplně férové srovnání, majitel Wrangleru je na hrubší chod připraven a bude si pochvalovat vysoký točivý moment 460 Nm dostupný už od 1.600 otáček.

Spotřeba paliva není i kvůli špatné aerodynamice vozu nikterak nízká, na druhou stranu nezapomínejme, že hovoříme o poctivém dvoutunovém offroadu. Při ustálené stokilometrové rychlosti ukázal palubní počítač spotřebu 8,5 litru nafty na 100 km, otáčkoměr v tu chvíli ukazuje těsně pod dva tisíce min-1. Zrychlení na reálných 130 km/h znamená nárůst otáček na 2.400 min-1, spotřeba paliva vzrostla o rovné čtyři litry.

Při přejezdu nerovností se Wrangler občas rozkýve v příčném směru, podobné rozkývání karoserie je přítomno i při silném bočním větru: ten se totiž může do krabicovitého Wrangleru opřít vší silou.

Jeep Wrangler je krásným příkladem toho, že opravdoví tvrďáci stále žijí. Nejsou pro všechny, ale podobně jako v pořadu Marty Kubišové: když se dostane do rukou tomu správnému páníčkovi, budou oba nadmíru spokojeni.