ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
13 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Jubilejní daněk
Jubilejní daněk
vloženo: 11.1.2019 18:58
autor: Franta Cígl

úlovky (svět)

raritka
raritka
vloženo: 17.2.2012 07:00
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Trofej jelena z úlovků
Trofej jelena z úlovků
vloženo: 24.11.2016 13:52
autor: Ondřej Tomek

zvěř v přírodě

"Horal"
"Horal"
vloženo: 17.2.2014 19:13
autor: Svatopluk Šedivý

zbraně

Kompletní repase "zetky",moje práce.
Kompletní repase "zetky",moje práce.
vloženo: 29.3.2020 15:06
autor: Stanislav Satoria

fotopast

...
...
vloženo: 23.1.2012 15:53
autor: Josef Cimerman

myslivecké umění

na dreve
na dreve
vloženo: 19.5.2019 13:46
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 212343 fotek (37 dnes)
  • 7216 videí (0 dnes)
  • 327 odkazů (0 dnes)
  • 6312 inzerátů (6 dnes)
  • 297 diskuzí (0 dnes)
  • 697132 komentářů fotek (126 dnes)
  • 12541 komentářů videí (0 dnes)
  • 3045288 hlasování fotek (605 dnes)
  • 54286 hlasování videí (3 dnes)
  • 35099 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 37 online

Připomínky a názory
Diskuze

Velké šelmy

Mgr. Ondřej Bělka vložil 16.1.2010 09:55
Podle posledních zpráv u nás žije pět medvědů, patnáct rysů a zřejmě dvě až tři vlčí smečky - V Beskydech.
Mimo Beskydy už je to vesměs pouze rys. Tady už se odhady v počtech různí. Podle dotazníku myslivcům (několik let zpátky) se vyjádřilo vysoké procento myslivců, že by klidně na rysa vystřelila, protože tuto možnost mají jedenkrát za život a rys je přece "škodná". Jaký máte názor na působení rysa u nás i velkých šelem obecně. Chránit, lovit? Hospodařit např. s rysem jako s jinýma šelmama..? Co říkáte na působení tzv.Vlčích/Rysích hlídek v terénu za ůčelem ochrany velkých šelem před pytláky i myslivci?
Chcete reagovat na toto téma? Zaregistrujte a přihlaste se.
Ladislav Bacina reaguje 6.12.2020 17:41
dobrá je 10-11 min rozhovoru. To se nebude líbit.
Ladislav Bacina reaguje 5.12.2020 23:28
https://www.televizeseznam.cz/video/myslivecke-tema/je-jich-malo-nebo-hodne-vyskyt-vlku-v-libereckem-kraji-64117797?dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=sznhp.vidpbox&dop_req_id=vssxzh0MwiG-202012052216&utm_campaign=_var&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Milan Jirmann reaguje 24.7.2020 09:10
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vlci-na-broumovsku-opet-zautocili-v-blizkosti-domu-v-obci-40331477#seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=395501&dop_req_id=NpTi88Q3JCO-202007240708&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Zdenek Mares reaguje 26.6.2020 07:43
Mozna do teto diskuze nepatrim, ale zminim se o mych zkusenostech. Vlci jsou masina, co zere a nezastavi se. Rika se, ze jsou v prirode na to, aby se zver nepremnozila, ze odlovi stare a nemocne kusy. To je pravda, odlovi je jen z duvodu, ze je to pro ne jednodusi. Kdyz je slabsi zver odlovena, tak se ovsem nezastavi a likvidujou dal. Pokud se nekontrolujou jejich pocty, tak nastane problem. Co se tyce rysu, tedy co o nich vim je, ze jsou primo svazani s zajici. Zajici jdou v desetiletem ciklu. Monozi se a mnozi, a po deseti letech zmizi. Mozna nemoc pri vetsim poctu. Kdyz nahle spadnou pocty zajicu, do par let spadnou pocty rysu. ( tak to funguje v Severni Americe) Ano, rys lovi I ptactvo a jinou zver, Jen mu nestaci na preziti. V Kanade je odchyt rysa sledovan a je povoleno jen urcity pocet podle oblasti. Kdyz spadnou pocty zajicu, tak se povoli vice kusu rysa, jelikoz za par let stejne vymre a kolotoc zivota zacne v prirode od zacatku.
Ladislav Bacina reaguje 21.6.2020 06:53
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/647354/lide-pry-znovu-videli-na-semilsku-nebezpecnou-pumu-policie-radi-co-delat-kdyz-ji-potkate.html
Milan Jirmann reaguje 29.2.2020 16:27
Zajímavý rozhovor na téma vlci: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozstrel-odstrel-vlku-chovatele.A200221_152543_domaci_knn LOVU ZDAR!!!
Milan Jirmann reaguje 29.2.2020 07:59
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/vlk-chraneny-regulace-broumovsko-farmari-odstrel-ochrana-kralovehradecky-konference-hradec.A200228_536088_hradec-zpravy_tuu
Patrik Dvořák reaguje 16.2.2020 20:05
Pěkný, no jednou to bude tak jak s kormoránem, bobrem brzo s vydrou, já se pořád ptám proč ti posraní ochranáři chrání predátory, přece musí každýmu být jasný, že se jednou přemnoží a zas se budfe volat po řešení, podívejte na sousedy, je to stejný jak s migrantama, normálnímu to hlava nebere!!!! No asi tak, blbej kdo dává blbější kdo nebere, uvidíme. Za mě použít selskej rozum a dělat co je třeba, přece blb z města nemůže říkat, co má dělat ten který v daným místě žije.
Milan Jirmann reaguje 16.2.2020 16:02
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/farmari-nespokojeni-vlci-broumovsko-trutnovsko.A200216_123038_hradec-zpravy_bse
Ladislav Bacina reaguje 18.9.2019 23:01
https://www.denik.cz/z_domova/novela-prinese-genocidu-zvere-tvrdi-myslivci-20190918.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Ellhenický Petr reaguje 12.9.2019 06:10
Nejde sice o vlky, ale o postup. O prázdninách jsem byl na Slovensku u známých, kteří jsou rybáři a zarybňují Hron a jeho přítoky a zjistili, že dobrovolní "ochranáři" na těch samých místech vypouštějí dovezené vydry. Nejdříve "domluvili" řádně ochranářům a pak to řešili soudně v jejich prospěch.V době, kdy jsme byli ještě Československo, tak na Slovensku nebyl rys chráněn. Kamarád měl ulovené tři a když na lov přišla řeč, tak je přirovnal liškám u nás, také se nikdy nevystřílí,pokud se do nich nedostane nějaká nemoc.Schválně si zjistěte, kolik peněz jde na akce Rysích hlídek z různých ministerstev a slyšeli jste, že by někdy někde někoho zjistili, či usvědčili i za stotisícovou odměnu?
Patrik Dvořák reaguje 6.9.2019 19:05
No a jak to tedy je??? Pokud by to byla pravda, věřil bych že tonení čistej vlk, tudíž odsřel jak u psa a hotovo, nevím proč se to neřeší.
jakub tůma reaguje 4.9.2019 22:36
A těchto případů jsem už slyšel,ne tedy s kamionem ale s jinejma autama. Bohužel se to děje. Údajně toto dělá nadace duha. Nejhorší bude vždy myslivec bohužel ať se děje co se děje. U nás našli údajně postřeleného vlka a schodku okolností jen tak čistě náhodou ho hlídal a našel ochranář bylinář. Vlk se odplazil z kaliště a je zajímavé že ve zprávách vůbec nic. Byla u toho policie a když herr ochranář žádal odchyt uspání od veterináře tak veterinář řekl po telefonu ať ho zastřelí myslivec že je to nejrychlejší a nejhumálnější než nějaké uspávání a následné píchnutí injekce aby netrpěl.
Patrik Dvořák reaguje 4.9.2019 13:26
Možná jste slyšeli příběh o kamionu převážejícím mimo jiné sedum vlků, nevím co je na tom pravdy, ale když prý toho řidiče zastavili nechtěl náklad ukázat, prý je to vyšší zájem státu, nicméně nakonec ukázal a vezl vlky, kam proč, kdo to platí, je to možné??? Duháci nebo lesáci, je to jedno, ale přirozeně se ti vlci najednou po republice nevyskytli, nebo jo???
jakub tůma reaguje 3.9.2019 22:56
Konečně lidé kteří mají otevřené oči a něco vědí i ze zákulisí. Hezký byl článek 90tis myslivců a 80 vlků.
Přemysl Trna reaguje 27.8.2019 09:10
Sleduj dění po okolních zemích co se kde děje.Také s tebou souhlasím o té vlčici.PĚKNĚ JI UKLIDILI.Také u nás už se zvedá vlna odporu proti vlkům.Jen je třeba aby se toho chytli víc politici a pozměnili zákon.To se stane.Co se děje na Broumovsku,to nemá obdoby.Polož si otázku ,kdo se má nejlíp,když se chrání šelmy.Přece jakýsi ekoteroristé.Jim to přináší prachy a ostatní majetek jak státní,tak soukromý vědomě a úmyslně poškozují a platí to za ně opět stát.Je jedno řešení vlky vystřílet a pak se dát do medvědů.No a zbytečné aktivisty a hnutí postavit mimo zákon.Naši předci dobře věděli proč tu pakáž vystříleli.Vím o tom hodně.Měl jsem tu životní šanci mluvit s nadlesním od Adolfa Schvarzenbergra.
Ladislav Bacina reaguje 20.8.2019 07:18
A kde se ta voda vaří? Ono je veřejné tajemství jaká fraška to je s vlky a jejich čistou DNA. Vlčici z Krkonoš radši rychle uklidili.
Přemysl Trna reaguje 19.8.2019 11:03
Už se vaří voda na šelmy.Vlci a ostatní šelmy budou opět škodná a tím lovná zvěř.Nebo by mělo Hnutí Duha a jemu podobné platit škody ze svých peněz.Hlavně pan Kutal by měl platit jako černej.
Ladislav Bacina reaguje 10.7.2019 22:29
Stejně jako ta vlčice z Vrchlabí.Tam nedokázali vysvětlit přítomnost protilátek proti vzteklině.
jakub tůma reaguje 10.7.2019 09:38
Toto bohužel asi nepůjde. Jedině že by se odebiralo dna ale to je nemyslitelné. Mimochodem ten vlk co byl střelen a následně odhozen k silnici na Mělníku se také nikdo nevyjádřil, jelikož by se přišlo na to že je to opět vypuštěný jedinec.
Ladislav Bacina reaguje 6.7.2019 00:31
Doporučuji jedno.Podat trestní oznámení s pořádnými důkazy.
jakub tůma reaguje 5.7.2019 21:38
Nečetl jsem celou diskuzi ale vím jedno vlky tu u nás vypouštějí ochranáři z nadace duha.A nepochopím to že se někdo nezarazí nad tím že se všude objevují samí dospělí jedinci. O smečkách nebo párech se štěňaty není ani zmínka.Už jen tohle je velmi podivné. To je jen tak na okraj.
karel zvářal reaguje 9.4.2016 18:54
Většinou se čeká na nějaký průtěr, než se věc začne řešit. Asi tomu bude tak i v tomto případě. http://echo24.cz/a/iEsE3/v-tatrach-vyhlasili-mimoradnou-situaci-medvedi-vnikaji-do-domu
karel zvářal reaguje 21.3.2016 15:21
Jožine, a nezdá se ti, že ten strach z vlků šíříš i ty sám? To máš odkud, tu megasmečku, z Radia Jerevan? Dovedeš si to představit, 400 vlků, jak se dají dohromady a kdo tomu velí, jak se nažerou u strženého kusu? Kdybys jednu nulu ubral, ještě by se to dalo... Dnes není problém něco takového nafotit, mobil má kdejaký Jakut. Nebo potom z vrtulníku, protože tam je tak běžně loví. To je zpráva na úrovni toho včerejšího filmu.
karel zvářal reaguje 20.3.2016 19:22
Tato mapka je hrubé zobrazení, komentoval jsem ten aktuální stav ze Světa myslivosti. Byla tam spousta honiteb "bez výskytu", přičemž teoreticky (klid, potrava) by tam být měli. Kontrolovat to nebudu, ani se o tom přít. 1000+ je hezký počet, snad to tak bude i nadále. V jednom dokumentu jsem se dověděl, že čím více na východ, tím více Boha (tj. tím míň západního konzumerizmu) a (snad) i větší úcta k zákonu. Asi před 10-ti lety v dokumentu z Malé Fatry byl online zástřel maca, resp. nález kusu, na který narazili turisti na chodníku, také s traumatickým pneumotoraxem. Před dvěma lety nález orlice s broky v těle ve Strážovských vrších... takže nejen ta východní Morava je tímto specifická.
karel zvářal reaguje 10.3.2016 17:45
Medvědáři nic, tak to popíšu, jak to vidím já. Když vypouštěli na staronové lokality v minulosti vyhubené nosorožce, bylo jim divné, proč nesetrvají, ale jdou a jdou a jdou. Až později zjistili, co jim chybí - soused, resp. hromada trusu označující hranice teritoria. Řek bych, že u těch medvědů to bude podobné. Samec si tvrdě brání teritorium, které překrývá území několika samic. Medvěd na pustém území je ztracený, bez možnosti předat geny. Takže přestože se čas od času na východ Moravy nějaký vydá, brzo se vrací zpátky (?). Další odpověď na tu záhadu bych hledal v souvislostech s článkem na str. 4. Těch necelých sto oficiálních případů je jen špička ledovce. Např. to území kolem Čergova a Levočských vrchů je prázdné. Že by tam neměli klid a potravu? Pochybuji. Říká se, že na východ od řeky Moravy začíná Balkán. Z tohoto pohledu tedy až za Váhem. Faktor, který jejich výskyt ovlivňuje, je všeobecně známý. Ale zaplaťpánbu za tu jádrovou oblast výskytu. Početnost je to více než dostatečná a jsem tedy pro uměřený lov, zejména kusů za horizontem, nebo nestandardně slabých. Odborný management populaci nijak negativně neovlivní, spíše ji může pomoci.
Děda z lesa reaguje 9.3.2016 21:11
Karle, narazil jste na další zvláštní problém. Součástí této studie je i migrace medvědů, což dle dostupných vzorků pro DNA není dnes žádný problém. Z otištěné mapy Slovenska jasně vyplývá, že drtivá většina medvědů se pohybuje v centrální části a někteří migrují až na východní Slovensko či do Polska, kdy urazí 300 - 380 km. A ta rarita spočívá v tom, že opravdu směrem na západ vůbec nemigrují, cca 20 km od hranic s Českem je hluchoprázdno asi s jedním jedincem - nevysvětlitelná záhada.
karel zvářal reaguje 9.3.2016 20:53
Děro, že jich je hrubo přes tisíc, se přeme už delší čas. Proto je zajímavé, že ten přeplněný kotel se neráčí vydat na vysněný Západ. Raději hynou pod koly aut a vlaků, nebo je zmární silnější samci. A s těmi rysy je to jak píšete, jeden započítaný několikrát.
Děda z lesa reaguje 9.3.2016 17:31
Z čiré myslivecké zvědavosti dlouhodobě sleduji vývoj početních stavů zvěře, zejména velkých šelem a špačků (399.294 ks !). Už jen vykazovaný počet rysů ve výši 327 ks vzbuzuje nedůvěru a ostatní šelmy jsou prakticky jedinci. Zajímal jsem se o léta diskutované stavy medvědů na Slovensku, protože pořád pronikaly zprávy o různých grantech, Norských fondech ap. na jejich sčítání pomocí DNA. Ale až teď snad bylo prolomeno letité mlčení a mlžení - viz rozsáhlý článek ve Světě myslivosti č.3 pod názvem Kolik medvědů žije na Slovensku ? Jedná se sice o typickou vědeckou studii, ale přeložená do běžné mluvy znamená : Prokazatelně bylo zjištěno, že na Slovensku žije 1.256 kusů medvěda hnědého s početní odchylkou +/- 233 kusů, tedy v rozmezí 1.023 - 1.489 kusů při poměru pohlaví 40,1 : 59,9% ve prospěch samic...
karel zvářal reaguje 28.7.2015 07:27
"...A naďapa Esterházy? Ten by mi dal metál a kopačky tebe, nie mne, tupče!" Okamžitě se mi vybavila scénka s Troníkem-Trondou: Čo udělá šamopal vžor padešát ošum, když ho necháte žmoknout? No!?...Zrézívíí... Pche, žreživí! - škoroduje, vy tupči!
Pavel Štěrba reaguje 20.7.2015 15:24
Begalo najdi si už jinou zábavu. Od pólu k pólu všichni vědí že jsi magor, a mají pravdu!!!!!
Radek Pintner reaguje 19.7.2015 20:04
Tvůj bratr? Dík,ale nechci. A dokaž nám konečně užitečnost klíštěte a neužitečnost včely. Tak dělej.
Radek Pintner reaguje 18.7.2015 20:40
Debil je ten, co nejen založí vlákno o užitečnosti klíštěte a škodlivosti včely, ale i ten co se jmenuje Jozef Begala a píše sem fantazmagorické debilotiny a ještě chodí po ulici! Čau kreténe!
Radek Pintner reaguje 18.7.2015 06:57
Vyšetriť? A na čo.Veď kokot si tu iba ty!
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2015 08:47
My jsme vyhubili neandrtálce?:-) A jak? Lovem po čas ruje?:-)
karel zvářal reaguje 4.7.2015 11:22
JB:..."I ja som bol dnes ráno na huby, nedoniesol som ani jednu, ale kliešťov 5. Počkal som, až sa nabumbali a samy pustili. Doprial som im. Keby mali ešte bandasky, aj do nich by si mohli poslúžiť."...Jožine, podle těchto vět jsi buďto nikdy žádné klíště neměl, čemu bych věřil vzhledem ke gaučíkovému stylu života, nebo klíšťata míváš, ale jakožto notorický fabulátor a hlasatel pavědy NEUSTÁLE LŽEŠ. Klíště se nenacucá a nepustí v řádu hodin. Trvá to DLOUHÉ DNY, kdy o jeho přítomnosti člověk ví podle svědění a zaníceném místě. A jestli tvrdíš, že nemáš schízu, tak schíza má tebe))) - jednoznačně!!! Schíza není hrb, není na první pohled vidět a nijak nebolí. Jen člověk se projevuje právě takovými smyšlenými bajkami. Tak se nediv, že tě všude mažou, protože to jsou hrozné kydy! Ale měl bys být za to vděčný, protože kdyby to četl Chocholoušek, dávno tě má ve své moci. Takže můžeš děkovat bohu, že jsi do dnešních dnů proplul bez zájmu psychiatrie. Ale u šalených východňárů to asi až taková výjimka není.
karel zvářal reaguje 3.7.2015 18:47
J.B. 3.7. 9,33: "Ale teraz ku kliešťom, ako k omladzovačom veľkých šeliem a aj nás. Ja sa na nich dívam aj cez príslovie: čo ťa nezabije, to ťa posilní. Teda - keď ma doteraz nezabili /a nehrozí, lebo som očkovaný/, tak čo ma? No predsa posilnili a posilňujú. Nemusím si platiť ani drahú posilňovňu. A podľa okolia vraj na svoj vek nevyzerám. Kľudne si môžem uberať aj 20 rokov. Len aby sa to nedozvedela Sociálka. Stiahla by mi dôchodok. Vďačiť za to môžem aj kliešťom."))) Podle toho, co píšeš, bych ti hádal o padesát, někdy i o šedesát míň!
Radek Pintner reaguje 1.7.2015 19:59
No a tímto jsi tu popřel vše cos tady naslintal. Zrna,sůl.......! A fčíl mudruj. A prosím, nehnačkuj u toho. Ber to z pozice gauče, telky a pivka ju?
Radek Pintner reaguje 1.7.2015 18:14
No,dlouho nebude,zase tě smažou. Ale než k tomu dojde chci se tě Jožo zeptat co ty vlastně jíš?
Radek Pintner reaguje 1.7.2015 18:13
Hurá, je tu,zase bude pr.el.
Radek Pintner reaguje 1.7.2015 09:21
Bohužel, je smazán i z kontaktů. Mohla být zase legrace.
Radek Pintner reaguje 1.7.2015 08:00
Děti, klid, Jožo si založil vlákno kde psal o užitečnosti klíštěte a nebezpečné včele a už je smazán. On je opravdu brilantní látal, zmotá nezmotatelné. Osobně si myslím, že si z nás někdo dělá legraci páč takové stvoření nemůže dnes vůbec přežít. Myslím tím jeho názory.
karel zvářal reaguje 30.6.2015 18:59
Jožine, mně se nechce věřit, že bys byl takový cement a věříš všemu, co napíšeš, jako třeba teď. Odkud bereš, že "...Stvoritel nerátal..."? Máš nějaký zdroj, citaci? Já ti uvedu svou: ...Chléb vezdejší dej nám dnes... A suché zrno žere jinak tolik zvířat, od hmyzu, přes ptáky a hlodavce, že toto ti vyvrátí sedmileté dítě. Zrno je energetická bomba, jen pro idiota je to hnačkovina...
karel zvářal reaguje 27.6.2015 20:34
Mě právě překvapilo, že tyto známé endoparazity nejmenoval: ...Stvoriteľ/evolúcia /ďalej SE/ nevytvorila schopnosť nášho traviaceho traktu na spracovanie suchého zrna travín, medzi ktoré patria aj obilniny. Preto sa v našom organizme hatia, črevá hrubnú a posledný klinec do rakvy dáva odčervovanie - odstraňovanie parazitov, v skutočnosti pomocníkov trávenia a upratovaciu/servisnú čatu, ktorá pomáha peristaltike čriev plynulému priechodu potravy. Stvoriteľ nerátal so suchým zrnom, ako s potravou, preto nevymyslel ani parazity, ktoré by ho trávili. Preto ťažko prechádza našim bruchom a to nám potom rastie. Časť živín prejde cez klky aj do tela, ale odtiaľ opäť len ťažko cez komáre, kliešte,... von,... Proto chci vědět, jak je to teda správně. Kdysi dávno jsem znal také podobného borce, který se chlubil, že chodí každý druhý den: Donutí črevá, aby to šlo ešte raz do mozgu...- prý se tak dá ušetřit na jídle. No, také podle toho vypadal. Mohli by si s Jožou podat ruce.
karel zvářal reaguje 27.6.2015 16:18
Jožo, vysvětli nám jako věhlasný vševěd, jak je to s tím slovanským zvykem vítat hosty chlebem a solí. Když chléb (produkt z mouky) je podle tebe nestravitelný, sůl zbytečná, navíc obé hnačkovina... to by mě fakt zajímalo, jak je to doopravdy! A jak to hosté zvládli strávit bez parazitů? Jaké parazity bys pro lepší trávení naordinoval?
Pavel Štěrba reaguje 27.6.2015 15:22
Podívej Jožo, potíž s tebou je v tom, že si pod slovem vesmír hned představuješ sci-fi a já taky už dávno vím, že nemá cenu ti cokoliv vyvracet, takže se s tebou nehodlám přít ani o té teorii hnačkovinyty. Ale samozřejmě piš dál, neb jak pravil klasik - i ten největší blbec může sloužit alespoň jako špatný příklad....
Pavel Štěrba reaguje 27.6.2015 10:49
No to je jasný Jožo, někdo to hovno rovnou spláchne do záchodu, někdo se v něm nezapomene důkladně prohrabat. Tak se nedej a jdi do toho výzkumu na hovno klidně i po hlavě. Třeba jednou přijdeš i na to, co to znamená vědět úplný hovno. Jen si dávej bacha na jednu věc: z hovna bič neupleteš, a když upleteš, tak s ním nezapráskáš, a když zapráskáš, tak budeš strašně smrdět......
Radek Pintner reaguje 26.6.2015 19:06
A rada pro tebe Jožko, zahoď brýle, dej si klapky do uší a dej se na meditace, protože to co z tebe zase leze nemůže být z médií, knih, internetu prostě odkudkoliv. Takto šialený nemůže být nik krom teba. Nehul hladkou, zkus polohrubou. Třeba se to zlepší. Nejez žádná semínka v jakémkoliv stavu, ani maso neb mohlo dojít ke kontaminaci různými šroty či jinak umletými semeny, nejez zeleninu, protože je taktéž geneticky a chemicky upravena a ošetřena. Takže až pojdeš hlady tak my se tu přestaneme smát, budeme jen vzpomínat na šíleného slováka z elektríčky jak voblbuje tam nahoře. Sice nám to vyvolá úsměv, ale to nám žíly trhat nebude.
Radek Pintner reaguje 26.6.2015 14:45
Hladká nebo polohrubá ti zatemnila mozek a už ti zvoní poslední kliněc?
Radek Pintner reaguje 26.6.2015 14:44
Hele, co hulíš? Na čem jedeš?
Radek Pintner reaguje 26.6.2015 14:42
To mi jako chceš Jožo tvrdit, že když sním rohlík tak vy.eru housku? Jen proto, že to stvořitel zařídil tak, že to náš organismus nedokáže zpracovat? Nějaké další své pablboviny nemáš? A jen se zeptám, luštěniny to je to samé? Dám si hrachovou kaši a ráno jdu sít hrách? A ještě mi ty hnačkovino řekni, jestli náhodou když si dám buřta ze mne nevyběhne celé prase? Nebo NEDEJ BOŽE kráva z Bruselu?
Pavel Štěrba reaguje 25.6.2015 13:04
Nech ho, moc toho nevymyslel, ale poprvé v životě se v něčem trefil, tak mu nekaz radost:-) Ježíci děkuji, tak nějak jsem to odhadoval. Kolik taková houně měří?
Pavel Štěrba reaguje 25.6.2015 07:00
Gaučový medvědář Jožo tomu zase dal z pohodlí vlasného domova korunu:-) Tak by mne zajímalo, když ten rekordní medvěd vážil 342 kilo na jaře, kolik by měl na podzim?
Radek Pintner reaguje 23.6.2015 16:00
No to ty bys potřeboval obojek se semtexem a jakmile bys opustil noru na víc jak 10 metrů tak bum! A byl by pokoj od rádoby rozumátora co pytlačí se vzduchovkou a nejen s ní.
karel zvářal reaguje 22.6.2015 18:18
Kdyby měl medvěd 300 kg, tak nemusí migrovat a vymlátí celou "hospodu"-). Právě kvůli přemnožení jsou nuceni migrovat a hledat si nový domov. A karpatský oblouk je půl Evropy? Podívej se na mapu světa a kolik např. zvládne karibú. Tímto se aspoń zabrání imbreedingu (příbuzenské plemenitbě). Podobné cesty by mohli podnikat i kamzíci. U nich ta bělohlavost či delší srst nemusí být vůbec projev degenerace, ale prosté přizpůsobení klimatickým podmínkám. To by např. pižmoni byli dávno vyhynulí (zmrzlí), kdyby neměli delší srst. A ten rys s 30 tis. km? Proč jsi nenapsal, že se dožil 15 let a pošel věkem? Chápu, ty obojky ti nedokáže rozmluvit ani pan primář v hypnóze... Jožine, když ta kukuřice je nestravitelná, proč se tak tloustne po kukuřičných chipsech?
Pavel Štěrba reaguje 31.3.2015 07:14
Xindle ty jsi v Hnutí Duha? To je dobře, že už vás konečně začali zavírat do krimu. Jen by se justice neměla takhle ukvapovat s tím předčasným propouštěním....
Karel Kolář reaguje 30.3.2015 22:24
Hlavně tu scházel J Xindl že. Tak ho zas pustili na chvílí a bude to tu chvílku zas pestřejší. Už tu bez něj a Békaly bylo nuda :-)
karel zvářal reaguje 18.2.2015 11:31
Musíte citovat přesně, jinak se to nerýmuje. cí(vra1 vel1 vl1) Jinými slovy: ta věta zní ochranáři velmi libozvučně a matematicky lze zpracovat s vytknutým cí před závorkou. A proč velcí? Velcí významem, protože hodně času a popsaného papíru padne na popis této události. O Leninovi nás učili, že to byl velký člověk, přitom měřil okolo 160 cm. Napolion ještě míň.
karel zvářal reaguje 17.2.2015 18:23
Na Šumavu se vrací velcí vlci. Vaše názory a zkušenosti.
Ladislav Bacina reaguje 17.2.2015 06:59
Analýza DNA potvrdila příbuzenské vztahy vlků Máchova kraje s populací vlků v Německu a Polsku 2.12.2014, AOPK ČR, Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj A co se takhle podívat jestli tam náhodou není DNA ČSV.To by bylo taky zajímavý.
Petr Janský reaguje 9.2.2015 12:02
Jezikova Anna: e-myslivost.cz, IBO.cz a v pravém sloupku na základní straně? Stačí se jen podívat.
Petr Janský reaguje 9.2.2015 11:12
Jezikova Anna: za zde uveřejněné reklamy inkasuje ADMIN částku, která se odvíjí od návštěvnosti fóra. Viz vlevo dole na obrazovce počítadlo návštěvníků. Tzn. částka má přímou úměru s počtem návštěv. Nikoho z platících však už nezajímá úroveň diskuze.
Lubomír Černý reaguje 9.2.2015 11:11
No Anno,to je právě ta chyba,ty reakce.Chvilku zde není a už Vám chybí!!Nevyvolávejte duchy a už jej konečně nechte spát.
Omar Stodůlka reaguje 9.2.2015 10:59
To jsem si spletl téma, ale TEN člověk mě také pěkně vytáčel a snížil moji návštěvnost zde!!! Ale o tom Adminovi potvrzuji, co napsali pode mnou, naprostý souhlas !!
Omar Stodůlka reaguje 9.2.2015 10:50
Jozefe Belko, Anna myslela, že jsem se já nechal vyprovokovat Begalou, ale opak je pravdou! A doufám, že si Admin POZORNĚ přečte, co jste s Petrem J. napsali !!! Lovu
Petr Janský reaguje 9.2.2015 09:44
Jožo určitě není Admin, musel by se na to připravovat dlouhodobě, viz. Jožinovo vystupování a následné zabanování na jiných mysliveckých a loveckých fórech. Je ale fakt, že jedním z hlavních viníků „mrtvého fóra“ je Begala potažmo sám Admin. Jožo totiž s přehledem dokáže rozhádat jakékoliv vlákno a Admin, kdyby měl jen trochu zájem tak se ho dokáže zbavit během chvíle. Myslím si, že po Jožinovém trvalém zabanování by došlo ke zlepšení úrovně zdejších diskuzí a pokud by Admin na fóru veřejně vyhlásil, že je Begala trvale zabanovaný spousta lidí by se sem během krátké doby vrátilo. Jenže tady už se mockrát stalo, že se ten retard na chvíli odmlčel a potom se vrátil s ještě „brilantnějšími“ názory. Jsou tu samozřejmě i přestřelky mezi pány Mančíkem a Konečným, ale i to by mohl Admin při troše dobré vůle zkorigovat vhodné nástroje na to má. Zkrátka a dobře stojí to tu a padá na ADMINOVI!!
Petr Janský reaguje 6.2.2015 17:58
To co se tu nyní děje je !ADMINOVA! ostuda! Schválně umožňuje přístup na fórum mentálně zaostalé osobě, protože ví, že tu bude vyvolávat spory svými přihlouplými příspěvky, jen aby tu byla nějaká návštěvnost a jemu šly peníze za reklamu. Je to hnus !!!!
Radek Pintner reaguje 6.2.2015 08:16
Je to vlastně narcista.
Radek Pintner reaguje 6.2.2015 08:16
Nepochopí, ON je totiž uzavřen ve svém světě, ON má pouze pravdu, to je celé. Je vážně pouze nemocný.
Radek Pintner reaguje 6.2.2015 07:14
Jo a admin má právo tě mazat tak co. TY když sem vlezeš, rozvíříš pokojnou hladinu, každý ti dokáže jaký si šílenec, admin tě kompletně smaže, ale TY opět nepochopíš a vlezeš sem zas. A tak to jde pořád dokola, lidi tě mají za blázna, jsi terčem urážek, výsměchu, ale co vždyť J8 jsem Velký Jožo Begala!!! Kdybys měl kapku soudnosti a cti tak už sem nelezeš, ale TY si to přehodnotíš v brilantnost, nadčasovost a jsi tu zase. Jsi nemocný kluku, ale duchem.
Radek Pintner reaguje 5.2.2015 20:44
Jožo, my se o tebe nestaráme, ale ty se sem pořád se.eš!!!
Ron Gordon reaguje 4.2.2015 21:21
Tak nevím, pánové, ale myslím si, že až takový slovník by se zde nemusel používat. Opravdu to tu vypadá, jak by mezi sebou komunikovali puberťáci a možná jsem to tu již jednou psal, nejvíce Begalu naserete, když na něj nebudete reagovat. Je pravdou, že zde opět rozproudil diskusi, ale je tato diskuse hodna mysliveckého fóra ? Nikdo nevíme, co se našemu Jožínkovi přihodilo, ale podařilo se mi zjistit, že opravdu vystudoval střední lesnickou školu a dokonce snad byl i přísedícím u soudu. Protože nikdo nevíme co nás může postihnout, tak k němu buďme schovívaví. Jozef Begala Adresa: Sokolovská 10, Košice Stredná lesnícka technická škola Šk. rok: 1970/71 Tr. uč.: Ing. Jozef Caban Trieda: 4. A Jaroslav Bangov, Jozef Begala, Miroslav Cief, Milan Daniš, ....... Zoznam prísediacich č wwwold.justice.sk/dwn/rs/2007/. Jozef Begala, nar. 30.12.1951, Janík 150
Sojka reaguje 4.2.2015 13:58
Aspoň nelžete tak okatě. A vemte si ty prášky co vám pan doktor předepsal. MS
Sojka reaguje 4.2.2015 11:46
Begala - ten jelen popisovaný jako živá konzerva ve zmíněném článku byl mladý kus, nějaký šesteráček/osmeráček, takže pěkný hovno a ne kyselý jablka. MS
Josef Kouba reaguje 3.2.2015 19:38
Tak tedy znovu... večer, když jsem chtěl kohouta (čerstvě získaného) odchytit a zavřít, tak přeskočil-přeletěl do neposekané stařiny, kde jsem ho už nenašel.Druhý den, když jsem ho ráno neviděl (předpokládal jsem, že se vymotá z trávy za slepicemi)jsem ho šel se psem hledat. Fena BB vzala stopu a vedla mě cca 100-150m, až jsme došli k napůl sežranýmu kohoutovi. Ano, je možné(ale nepravděpodobné), že ho zabila, odnesla, poseděla, vydechla si, pošpacírovala po revíru, slupla pár MLADÝCH myší a pak se vrátila dorazit se na starým kohoutovi...
Josef Kouba reaguje 3.2.2015 15:18
Problém kohout: se vší vážností a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí sděluji, že kohout byl sežrán ihned. Ne tedy, že bych jí u toho asistoval, ale v noci zmizel a když jsem ho druhý den našel, tak ho půlka chyběla. Tak přísahám.... Ámen....
Josef Kouba reaguje 3.2.2015 15:16
Problém kohout: se vší vážností a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí sděluji, že kohout byl sežrán ihned. Ne tedy, že bych jí u toho asistoval, ale v noci zmizel a když jsem ho druhý den našel, tak ho půlka chyběla. Tak přísahám.... Ámen....
Sojka reaguje 3.2.2015 13:24
To bude asi tím, že Ústava je určena pro normální lidi, nikoliv pro dementy bez jakékoliv byť elementární inteligence, vzdělání (aspoň základního) a s aspoň troškou sociální integrity bez socio-psychopatických projevů. Tím není řečeno, že psychicky nemocný jedinec nemá žádná práva, ale přeci jen s ohledem na stav, blížící se statusu zbavení svéprávnosti, bych se tou Ústavou zas tak neoháněl. MS
Sojka reaguje 2.2.2015 23:19
Konkrétně čas. Svět myslivosti, ročník 10, rok 2009, č.4, "Živá konzerva plná parazitů", autoři MVDr.Rudolf Janto a MVDr.Peter Lazar. MS
Sojka reaguje 2.2.2015 23:09
"Živá konzerva" je celkem běžná potravní strategie u vlků, popisovaná v odborné literatuře. Pokud si dobře vzpomínám, tak cca před 3-4 roky byl publikován autory ze Slovenska konkrétní nález v čas. Svět myslivosti. Nejedná se o nějaké "vytrhávání masa ze stehna :.-)", vlci v případě dostatku potravy poškodí kořisti distální části zadních končetin (achilovky) tak, aby jí znemožnili únik a pak se k ní vrací po zkonzumování dostupné kořisti. V populárních naučných filmech z produkce eko a enviro se o tom samozřejmě nemluví, protože záměrem je udělat z vlků a všech velkých šelem roztomilá a neškodná zvířátka a tahle "živá konzerva" do mediálního obrazu, tak jak je těmito eko a enviro vytvářen, příliš nezapadá a laické veřejnosti by se to nemuselo páč by jim to mohlo přijít surové:-). Stejně tak se tají případy napadení. To, že pan Begala nic neví, není nic překvapivého :-). MS
Petr Janský reaguje 2.2.2015 19:23
Pro Josef Kouba: Begala ti odpoví, buď ze jsi si to vymyslel a A nemáš pro to žádné důkazy, a nebo že to byla mladá a blbá liška, která nepoznala, že ten kohout byl starej. Tohle všechno už jsme taky zkoušeli.
Josef Kouba reaguje 2.2.2015 19:08
Ach jo... tak tedy jinak... proč mi liška odnesla starýho kohouta a skoro půlku ho zožrala?
Josef Kouba reaguje 2.2.2015 16:30
Pro kolegu JB: no jo never báchorkám o vytrhanom mese... Ale když ono to tam skutečně je nafilmovaný a na živých zvířatech... Tak teď už jsem z toho muflon... Když to vidíš v dokumentu Ty, je to ok, když já, je to blbě...:-) )
Josef Kouba reaguje 1.2.2015 18:02
A ještě malou drobnost k stavům zvěře.. Pokud v době sčítání, což je většinou předjaří je stažena zvěř z horských revírů dolů na pole, tak je jasné, že i když ji tam ani nemají normovanou, tak tam klidně nasčítají stovky kusů a naopak v horách ve vysokém sněhu nebude ani stopa. Ale to v tv asi neřekli...:-)
Josef Kouba reaguje 1.2.2015 10:01
Pro kolegu JB:když tak čerpá z tv dokumentů, tak ať si dá na You Tubu něco o vlcích, jsou tam toho desítky, možná stovky. Včetně potrhaných koní (vytrhané maso z kýt, živé konzervy) včetně toho jak vysoké zástřelné se vyplácí na východě Ruska za vlka, jak stát toto podporuje a platí "volčatniky", tak jak u nás zase naopak Vlčí hlídky :-) tam to má i terminus technikus "Borba s vlky", kdo měl ve škole ručtinu, tak ví co slovo borba znamená :-) Tak to by mohlo stačit, bavme se, jedu nakrmit zvířátka a jsem zvědav až se vrátím co tu bude za smysly-nesmysly :-)
Josef Voborník reaguje 27.1.2015 19:59
Dnes běžel na Prima Zoom moc pěkný francouzský film o velkých šelmách - medvěd, rys, vlk. Na rozdíl od toho, co lze vidět z naší produkce, byl toto pořad vyvážený. Slovo dostali nejen ochranáři, ale i lovci a zejména chovatelé ovcí. A nakonec se dospělo k závěru, že velké šelmy sice mají v přírodě své místo, ale nejsou to posvátné krávy. Nelze připustit, aby stavy některých druhů spárkaté zvěře v určené oblasti /zejména se jedná o muflona/ klesly vlivem predátorů téměř na nulu, nelze připustit, aby nebylo možno odstřelit rysa - specialistu, který místo zvěře zabíjí výhradně domácí ovce. Určitá rozumná regulace je a bude potřebná, jinak hrozí nebezpečí, že sedláci - myslivci vezmou ochranu stád do vlastních rukou a vyhlásí velkým šelmám ilegální válku, vedenou bez ohledu na cokoli všemi prostředky včetně jedů.
Přemysl Trna reaguje 17.1.2015 20:51
Vidím,že se zde nic nezněnilo.Této diskuze jsem se učastnil již před lety.Jak chcete hospodařit se šelmou,jako je rys a vlk.Lovit,lovit a zase lovit.Nic jiného nepřichází v uvahu.Vyplácet zástřelné.Je to škodná v našich lesích.Fandím každému myslivci,který má kuže na zdi.Jinam tyto šelmy nepatří.Škody po šelmách se zkreslují a nikdo neví kolik zvěře šelmy pozabíjí.Bylo by dobré využít rysích hlídek a jejich znalostí k odlovu šelem.Trna
Josef Voborník reaguje 5.1.2015 12:28
Karle, mluvíš mi z duše ! A mám-li být upřímný, co bych za to dal, kdyby z naší přírody zmizeli vlci, rysové, norci, mývali, nutrie a šakalové, ale kdyby byly - jako za mého dětství - louky plné různých motýlů, v potocích houfy střevlí, v každé louži čolci všech druhů, sem tam nějaká ta kuňka - vždyť tuhle žábu jsem už neviděl od dětství. To všechno přeci také patří do naší přírody - ale tihle malí tvorečkové nejsou tak vidět jako velcí predátoři a na jejich ochraně se různí "duháci" a spol. nemohou tak zviditelnit - pokud ovšem výskytiště nějakého chráněného druhu neleží na plánované trase dálnice. Viz poslední aféra s křečkem polním. Pro mě to byla, je a zůstane škodlivá havěť, která nejen že likviduje zemědělskou úrodu /to bych mu i prominul/, ale i veškeré na zemi hnízdící ptactvo, od koroptve po skřivana. A jestli bude o jeden ostrůvek jeho výskytu u nás kvůli dálnici či jiné celospolečensky důležité stavbě méně, žádná škoda.
karel zvářal reaguje 5.1.2015 08:16
Od začátku sleduji vývoj té lužické populace, když se objevily první stopy vlka na hranici s Polskem. Moc velkou šanci jsem jim nedával, ale Němci mě příjemně překvapili a se svým pověstným smyslem pro orduňk je dokázali nejen udržet, ale hodně pomnožit. A při takové početnosti ten tlak na vypuzení nových pokolení bude narůstat, takže už letos lze očekávat další záznamy o pohybu vlka v Čechách.
karel zvářal reaguje 5.1.2015 08:10
Všechno je to o systému a ten mají v rukou lidi. Pokud státní ochrana nezačne spolupracovat a vše se bude řešit toliko z pozice síly, nic dobrého to nemůže přinést. Jestliže jsou myslivci motivovaní k vyšším stavům zvěře, protože musí zaplatit přes výkup vysoký pronájem, stěží budou mít zájem na přítomnosti vrcholových predátorů. Takže jde o to nastavit pravidla hry tak, aby ani jednu stranu nepoškozovala. Osobně jsem nabyl dojmu, že druhé straně ten styl hry na "MY a oni" velmi vyhovuje a nic na něm měnit nehodlají. To je podobné, jako se situací v zemědělství, kdy obrovské půdní bloky monokultur zcela vylučují existenci výskytu drobné zvěře, včetně chráněných druhů (drop, křepelka, koroptev, sysel...). Takže chtít něco chránit a nevytvořit tomu adekvátní podmínky, je (asi nejen) podle mě vrchol pokrytectví či neschopnosti, ale spíše obé dohromady. Jak to celé změnit, je na celou knihu, ale stručně řečeno, míč je na straně státu, resp. ochrany přírody, aby své představy dovedl vyjádřit také ekonomickou motivací, nejen šustěním papíru a vyhrožováním paragrafy.
Josef Voborník reaguje 4.1.2015 23:30
A zapomněl jsem na jeden důležitý aspekt celé věci. V Lužických horách, na rozdíl od Podkrkonoší, kde jsem doma, je podstatně rozvinutější chov ovcí. A věřím tomu, že to nebude trvat dlouho a tamní bačové budou řvát stejně, jako dnes řvou ovčáci ve Francii, co jim vlci působí za škody - a než se naučí používat odpovídající opatření proti škodám působeným vlky /strážní psi, nástražná pyrotechnika a další/, bude to pány chovatele určitě něco stát. Vlci mají skopové rádi a ovci strhnou nepoměrně jednoduššeji, než kus vysoké.
Josef Voborník reaguje 4.1.2015 23:21
Ladislave, ti vlci z okolí Bělé pod Bezdězem přišli samozřejmě z německé Lužice a protože se dostali do oblasti s dostatkem až nadbytkem potravy, zůstali tam nastálo. Stavy jelení zvěře v oboře Židlov rozhodně nejsou malé a navíc vlci v této oblasti preferují lov daňka a muflona, kteří tam nejsou hlavní zvěří. Je otázka, do jaké míry budou Vojenské lesy a statky považovat přítomnost vlka a jím způsobené škody na zvěři za přijatelné - zatím loví vlky pouze do fotopastí. Na jaře tam jeden můj známý pozoroval vysokobřezí vlčici na 60 m. Kulovnici měl samozřejmě u sebe, ale ani ho nenapadlo vystřelit. A tak to má byt, tak je to správne. V zásadě nejsem proti lovu velkých šelem, ale brát můžu jen tehdy, když mám z čeho a stejně jako u spárkaté mohu odlovit přírůstek, ale kmenový stav musí zůstat zachován. Jaká by měla být jeho výška, toť další otázka.
Ladislav Bacina reaguje 4.1.2015 22:26
Martine:mít v revíru vrcholového predátora,tak to je pro dnešní myslivce pohroma.Většina sdružení platí nájem z poplatkového lovu a nebo přispívají z vlastní kapsy.Dám Ti příklad.Státní lesy pronajaly své tři honitby(výměru nevím)ale cena je pro normální MS neskutečná to 320,340 a 360tisíc za rok bez DPH.Jde převážně o lesní kompleksy.Myslíš si že by tam snesli takového predátora?Dnes jde v prvé řadě o peníze a v dálce je ňáká ochrana přírody.Ke stavům,způsobům sčítaní zvěře a následnému papírování a jednání s úřady,se nebudu ani vyjadřovat.Kdyby ses v tom chtěl rýpat tak se mrkni na stavy zaječí zvěře.Jaká čísla se píší do výkazů a jaká je zkutečnost.Karle mě by spíš zajímalo odkud přišli ti vlci co jsou kolem Bělé pod Bezdězem.Taky asi spadli z nebes.
karel zvářal reaguje 4.1.2015 17:15
Martine, těch švédských dva sta je u vlka samozřejmě člověkem stanovená (tolerovaná) hranice početnosti. Koukni na mapy rozšíření velkých šelem, kde východní Evropa suverénně západ drtí. V těchto "vyspělých" zemích mají ochranářská hnutí typu Duhy své opodstatnění! Stále tvrdím, že kritizovat slovenské myslivce za špatný management je pláč na nesprávném hrobě. Třeba v tom Švédsku bude rysa okolo tisíce, když Skandinávie celá má asi dva tisíce. A to není na tak velkou zemi nic moc tedy. Srnec tam nahoře už není, tak loví asi zajíce, soby, lišky, lumíky. Švédi jsou proslulí losaři, proto jim rys zřejmě nevadí. Vzhledem k těmto skutečnostem jsou ti sasští vlci pro mě tak trochu zjevení v jinak vybíleném Německu či Švýčarsku. Borůvky a brusinky tam v lesích rostou, míšu by uživily, jenže je tam jednoduše nechtějí...mně stačil ten pyrenejský příklad poklesu medvěda ze sedmdesáti na deset - to o něčem svědčí. Takže buďme rádi za ty beskydské - co by za to jiní dali!
Josef Kouba reaguje 4.1.2015 15:21
Asi jsem to tady už psal, nevím a pro jistotu to zopakuji. Je úsměvné, když státy, která jsou dávno bez velkých šelem radí těm, které je mají, jak je potřeba s nimi hospodařit. Krom toho, když se začalo s ochranou VŠ, tak "ochranáři" ještě ani nevěděli, že se v budoucnu narodí.
Martin Myslín reaguje 4.1.2015 14:57
Jinak se sluší dodat, že nemusím s Josefem ve všem souhlasit, ale nejen kvůli jeho obrovským zkušenostem se vyplatí o všem co napíše přemýšlet. A samozřejmě se i učit. To nepíšu kvůli nějakému patosu, ale jako prosté doplnění výčtu, neb to je ten druhý důvod proč jsme tady:)
Martin Myslín reaguje 4.1.2015 14:31
Zásah Josefe:), já také ne. Příměří jsem si patrně nevšiml, ale to by neměl být problém, neb si nejsem vědom, že jsem ho porušil. Tohle není válka, ale výměna názorů. Osobní zášť tady nemá co dělat a já jsem osobní málokdy. Mé příspěvky s těmi co tu píše paní Jezíková může ostatně porovnat každý sám. Až jí budu psát, že je mudrlant s nepřirozeně vykonstruovanými názory, co ničemu nerozumí a v ničem se nevyzná a které nemá cenu oponovat pak to bude asi na nějaké příměří, zatím jí poprosím ať mi v mém příspěvku najde kde píšu ,že dle mého souhlasí s pytláctvím?? Josef uvedl nelegální lov myslivců jako existující faktor, paní Jeziková souhlasila s celým příspěvkem čím uznala jeho existenci - souhlas s pytláctvím jsem z toho nikde nedělal a z přisuzováním toho co nikde nepíšu jsem poměrně unaven, Nikdo jiný krom této paní to tu nedělá. Jsem ve svém příspěvku poměrně konkrétní, tudíž při oponování prosím rovněž o konkrétní výtky a nikoliv o seznam toho co jsem nenapsal a mé osobní hodnocení. Rovněž si nejsem vědom kde Vám na Malé Fatře vlci přepadávájí pocestné - níže máte jasně napsáno, že o medvědech to není a také proč. Stanovit odpovídající počet tedy Švédská metoda bez znalosti reálného stavu prosím, ale pokud to není problém, tak mi jistě prozradíte postup...tj. kolik vlků v daném KLU a proč? Konkrétní škody a problémy, podle kterých se stanoví lov a výsledky po úspěšném lovu ve zmizení oněch problémů??? Můj názor znáte, nechat šelmy v oblastech kde mají žít na pokoji, jsou teritoriální a nepřemnoží se...lovit v jiných oblastech tj. zonace a dle oblastí stanovit lov. Rozepsal jsem se poměrně jasně a vyvracení se v normální diskusi neprovádí osobním napadání, ale argumentací. Jinak na západ od Slovenska není těch vlků zrovna málo, a kdo ví co bude za pár let. Tím gratuluji Karlovi k jeho křišťálové kouli:) a smekám
Josef Voborník reaguje 4.1.2015 13:51
Aničko, myslím, že Martinovi trochu křivdíte. Názorově jsem sice na Vaší straně, ale Martina znám osobně, není to žádný fanatik a je přístupný rozumným argumentům. Vy dva byste se měli sejít a přátelsky si popovídat z očí do očí. A jak znám Martina, určitě by nebyl proti, zvlášť kdyby to šlo spojit s nějakým rybářským výletem - hlavatky, lipani, pstruzi a já nevím co ještě. Nescházejí se hory s horami, ale lidé s lidmi, tak o tom pouvažujte - oba !
Martin Myslín reaguje 4.1.2015 11:45
Ahoj Josefe, od toho tu přeci jsme:). Odkud prosím čerpáš, že stavy vlků na Slovensku neustále stoupají??? Nezlob se na mne, ale tady nesouhlasím dosti zásadně zase já. Krom probíhajícího lovu, který takové tvrzení sám o sobě tvé tvrzení dosti narušuje, mám k dispozici oficiální vyjádření tamních KLU, které bez mučení v drtivé většině přiznávají, že nemají šajnu kolik mají v oblastech vlků (ony stanovují kvóty odlovu kvůli regulaci). Stavy vlků jistě stoupaly v době kdy poté, co byl takřka vyhuben (zregulován, uregulován), začala platit ochrana a opět se rozšířil do severních Slovenských hor, což je ovšem docela přirozený proces. Nicméně po obsazení vhodného prostředí kde vlk z našeho pohledu žít může je nějaká hra na stavy a nutnou regulaci dosti ošidná a hlavně naprosto zbytečná. Šelmy obsadí prostor a ty co se neuživí, buď padnou v boji o teritorium, nebo prostě musí pryč a to je právě Vaše chvíle, kdy má přijít na řadu lov tam kde dle lidského mínění šelma žít nemá. Proč se však proboha montovat do míst kde šelmy žít mohou s nějakou regulací?? Kdo dokáže odhadnout kolik, které teritorium uživí šelem? Jasně, že nikdo. Je to miliarda faktorů a jediný kdo to zcela přesně určí je jen čas a samotné šelmy. Před třiceti lety kupříkladu nikdo nevěděl kolik se vejde rysů do Beskyd. Když i takový odborník jako L. Kunc odhadoval, že by to mohlo být mnohem více. Dnes, díky létům pozorování víme, že je to kolem dvaceti, ale přesto není důvod jít jich pět zastřelit, aby se nám tam nepřemnožili. Krom toho, že to jednou může být dvacet, příští rok devatenáct a další roky třeba dvacet dva, aniž by někdo z nás tušil proč. To prostě s rozparcelováním prostředí slabší zabalí. V případě vlků je to ten samý princip. Vlci obsadí teritorium a brání ho před ostatními, když podmínky dovolí je menší, když nikoliv je naopak větší a kdo posoudí kolik vlků může žít např. na Malé Fatře – zvlášť když ani neví kolik jich tam aktuálně žije. A to si prosím necucám z prstu, ale předkládám na základě úřední odpovědi. Jasně, Švédi ti vědí, že Švédská příroda v aktuálním stavu dokáže uživit dvě stě vlků a co je navíc je třeba zregulovat, ale aniž bych se chtěl dotknout jejich plánovačů tak soudím, že kdybych řekl, sto padesát nebo čtyři sta je to stejně kvalifikované číslo – prostě bum a je. Vrcholový predátor jez logiky věci něco jiného a tyhle nesmyslné početní hrátky se dají jednoduše obejít přechodem od kusů k prostředí. Nikdo pak nemusí nic hádat, v Beskydech ať si to rys vyřeší sám a u Frýdku Místku se ho nemusím vyptávat kolik má v okolí kolegů, abych nenarušil populační počet. Samozřejmě chápu, že jsou jedinci pro, které je zabití šelmy osobním zážitkem a jsou ochotni za to platit, když se pár šelem takto zastřelí, nic se taky nestane. Silnější kocour padne o nějaký pátek dříve a mladší nemusí pro kuli někam do údolí, ale využije šťastné náhody. To ovšem není regulace. Jinak jsi samozřejmě vyslovil závažný názor a nejsem si jist, jestli má cenu se přít o něčem tak neuchopitelném jako je morálka. Samozřejmě děkuji za to, je to nejen podnětné a k zamyšlení, ale i velmi odvážné, protože myslivost jako instituce jakékoliv pytláctví vlastních členů striktně odmítá a ty (potažmo paní Jeziková) se nebojíš z něj udělat faktor na podporu legálního lovu. Já osobně se domnívám, že ve většině nedělá z člověka zloděje legální nemožnost toho či onoho, ale povaha. Nechci to zjeddušovat na "dovolte nám konat a nebudeme krást" neb určitě se najdou takoví, kteří při spatření vlka by okamžitě pytlačili, pokud je chráněn a nechali jít pokud by to bylo mimo dobu lovu a on jí měl stanovenou, ale nejsem si jist, jestli by jejich počet nebyl nižší než těch co vlka zastřelí, kdykoli na něj narazí a to část roku nelegálně a část roku legálně – tedy přesněji, jestli se nelegální lov jen nespojí s legálním, namísto toho, aby přestal existovat??? _Jen na okraj zdůrazním, že jsem hluboce přesvědčen, že část myslivců chrání to čeho je málo z přesvědčení a ještě větší část dodržuje zákony - představy HD o rozšířenosti pytláctví tedy nesdílím. Ohledně medvěda, určitě bych se nedivil zjištění, že jich je na Slovensku více než vlků, přesto se neloví zdaleka v takových počtech – navíc medvěd není striktní masožravec, jeho etologie je jiná a o podiveném managementu jsme se tu bavili a souhlasím s tebou.
Radek Pintner reaguje 4.1.2015 10:15
Aničko tak to se těžce pletete, počkejte až si toto přečte Begala. To zas bude 3,14čovina co sem napíše. Vybudujte mu mauzoleum jako Leninovi a věřte, že spousta myslivců včetně mne se pojede na toho blba vycpaného podívat a nebudeme litovat peněz za vstupné.
Josef Voborník reaguje 4.1.2015 00:18
Martine, teď si s Tebou dovolím dost zásadně nesouhlasit. Ať se nám to líbí nebo ne, stavy vlků a medvědů na Slovensku neustále stoupají. A pokud ochranáři prosadí celoroční ochranu vlka na celém území Slovenska, myslíš, že ho myslivci přestanou střílet ? Spíš dojde k tomu, že čím dál tím víc vlků bude odstřeleno coby nežádoucí škodná bez ohledu na roční dobu a dojde k jejich zahrábnutí někam pod vývrat a shnití bez užitku, místo toho, abychom se k nim chovali jako myslivci a považovali je za nádhernou a významnou trofejovou zvěř a ne za nežádoucí škodnou na jedné a posvátné krávy na druhé straně. A co se týče slovenských medvědů, dovolím si jednu kacířskou úvahu : Medvěd se sice loví podle schválených plánů, jenže tyto plány jsou záměrně nastaveny a lov podléhá takovým omezením, že prakticky v žádném roce se ho nepodaří splnit. Teoreticky bychom tedy měli ve vhodných lokalitách potkávat medvědy téměř za každým stromem, ale všichni víme, že to není pravda. Co se asi s tím přírůstkem děje ? Nemigruje - nemá kam. Určitý počet mladých madvědů zabijí staří samci /a ti se lovit nesmí, lov se koncentruje do skupiny medvídků dospívajících, i když nechápu, proč/, pár medvědů zahyne každoročně na silnicích a pár jich zneškodní vlak. Ale stejně by mě zajímalo, kolik jich každoročně chytne ilegálně kuli do kožichu. Když ne z jiného důvodu, tak proto, že si je v létě na noční čekané sem tam někdo splete s divočákem a kdo by se k takovému omylu přiznal, bude všeobecně považován za vola, nehledě na to, že by přišel o papíry, a tak se z medvěda udělá lončák a je klid a ticho po pěšině. A světe zboř se, slovenských medvědů přes to všechno neubývá, spíš naopak.
karel zvářal reaguje 3.1.2015 21:17
Martine, nemám tvou trpělivost odpovídat slohovým cvičením, navíc když se podívám zpátky, kolik jsem toho planě nažvanil a stejně je to všechno na dvě věci..., ale v jednom jsem měl dobrý čuch: 17.1.14 15,32 - expanze od Sasíků. A určitě to nebudou poslední osadníci!
Martin Myslín reaguje 3.1.2015 15:23
Ještě dodám,že mám někdy dojem, že na rozpoznání zda má s určitým jedincem velké šelmy vůbec cenu řešit je prostá otázka pro regulátory - kde, či při jakých stavech by se měly chránit a pro ochranáře - kde, či při jakých stavech naopak lovit. A hned člověk ví na čem je:)
Martin Myslín reaguje 3.1.2015 15:21
Medvěda určitě, ale loví vlky...je jen otázkou času, kdy je opět vyloví až do krajností. Tedy někam do rohu východního Slovenska. Nebylo by to poprvé. A v tom je právě ten rozdíl když si tu "regulaci" provádí šelmy mezi sebou a když jí provádí člověk na základě své domněnky o jejich počtu a svého politického přesvědčení na funkci velkého predátora v přírodě. Menší predátoři se přemnožit mohou, ale vrcholový predátor obtížně. Léta tu tvrdím, že stačí určit, kde chceme velké predátory mít a tam je chránit a kde je mít nemůžeme a nechceme tam je lovit, “regulace“ v oblasti výskytu kde predátor žít může je prostě pitomost ospravedlnitelná možná jen vysokou platbou zájemce o takovou "zábavu", která pomůže myslivosti jako hlavní činitelce v ochraně přírody. “Regulace“ početnosti rysa a vlka je však jinak jako myšlenka naprosto scestná a povětšinou se za ní skrývá rétorický kord v boji mezi zastánci vyhubení a ochrany šelem, kteří se v moderní době pouze neodvažují své představy sdělit tzv. na plnou hubu…u malých masožravců nahrazuje velké predátory člověk (tím si nepředstavuji, že by byl/i jediným či hlavním činitelem ovlivňující jejich početnost). Liška je závislá na prostředí a kdykoliv potkala rysa, dopadlo to s ní zle, dnes je závislá na prostředí a kdykoliv potká myslivce je s ní zle…rozdíl pro lišky i hraboše zanedbatelný. Liška je zvyklá na predaci něčím větším a i to je jeden z důvodů proč se hubí zatraceně obtížněji než vrcholoví predátoři a to nemyslím, že by v tomto byl projeven nedostatek snahy. Ono také, vrcholové predátory jsme vytloukli všechny a z těch menších se to povedlo jen u pár druhů. Skutečný management šelem tak dle mého názoru nespočívá v nějaké regulaci, ale v péči o prostředí a primárně v určení kde predátor být může a kde civilizačně již nikoliv. Například rys vyhnaný z Beskyd pro mládí či stáří jasně ukazuje, že je kapacita naplněna a ať si ho v nížině odstřelí, ale v horách se jakékoliv prázdné místo zaplní a populace je pořád cca stejná i bez regulace. Co se Slovenska týká, tak musím uznat v Evropě vzácnou schopnost v hodině dvanácté "regulaci" přerušit a nechat šelmy na pokoji - u medvěda to bylo tuším při stavu cca 20 kusů a u vlka v momentě kdy se začal ztrácet i z východního Slovenska...čest jejich inteligenci. Narozdíl od nás, kteří pořádali s pompou lov na poslední českou medvědici a kteří stavíme pomníčky a skládáme pocty v muzeích borcům, co měli tu kliku, že ve změti nadržených střelců odpráskli posledního vlka na našem území, mají Slováci jistě více rozumu. Ale je třeba zmínit, že také mnohem více štěstí na prostředí a ohledně přírody i na historický vývoj, což jsou zásadní faktory, které umožnily tamním šelmám přežít do doby, než mohl ten rozum převládnout. Dnešní lov vlka nepokládám za nějakou regulaci nebo management šelem, ale za klasický výsledek souboje mezi nepřáteli a milovníky vrcholových predátorů, kdy si jedna strana na čas prosadí své řešení a druhá načas zase své. Četl jsem dotazy ohledně početnosti vlčí populace na jednotlivá NKU a nejlepší odpovědí bylo zhruba pokrčení ramen. Je to podobné jako jasné a argumentačně jasně odůvodnitelné tvrzení Švédských lovců, že na Švédsko je únosný počet dvě stě. Kolik jich skutečně je se jakžtakž odhaduje, ale kolik jich může být – rezervace, město, bažina prostě celé Švédsko to se přesně ví. A to je přesně to oč jsem mluvil, je třeba stanovit, kde šelma žít může a tam jí přestat zoufale přepočítávat, nestarat se a naopak lovit jí tam kde být nemá. Každopádně je to Slovensko a ačkoliv početnost vlků u nich ovlivňuje tu u nás je to jejich problém a jejich věc (jen poznamenávám, že za ochranu u hranic jsem jim velmi vděčný). S potěšením naopak kvituji, že Slovensko už není jediný stát, ze kterého nám přicházejí a navíc jak to vypadá, bude jich v Německu více než na Slovensku a pak se možná dočkáme toho, že budou Beskydy jako jedny z mála českých hor bez vlčí populace. Co se týká toho dokumentu naprosto ti věřím – možná mám blbou paměť anebo což mne zaujalo, jsou i přírodopisné filmy věcí závěrečného zpracování a děj se může upravit
karel zvářal reaguje 3.1.2015 11:18
Martine, nemám encyklopedickou paměť a přít se v tomto nehodlám. Ale každopádně to byl americký snímek z velmi nedávné doby (dron). Je možné, že v natáčení pokračovali a tato (či úplně jiná) osamělá vlčice je schopna zdolat (nemocného-starého) dospělého bizona. Ale hodně útoků 1-2 vlků končí neúspěšně, často zraněním či zabití vlka. I kojící lvice mimo smečku loví sólo, je na vrcholu sil, a zdolat buvolí krávu znamená viset jí i 10 minut na hubě. Na jiném záběru gepardí máma propíchnutá silným antilopím samcem - finito... A bacha na to - v Yelowstonu nežijí jen kompletní smečky! Přetahují se vzájemně o teritoria a likvidují nejen zatoulané kojoty, ale zabíjejí členy sousedních smeček. Byl krásný dokument, jak silnější smečka čekala u nory s mladými sousední smečky údajně 10 dní, dokud jim vlčata nepošla hlady. Proč to neskoncovali rychle, pro mmne zůstalo záhadou. Asi potřebovali sousedům dát jasně najevo... Takže ono se taková hrůza neděje, když Duha a VLK kritizují slovenské myslivce za regulaci vlků. Děje se tak i v přírodě v rámci konkurenčního boje, pomineme-li úhyny po vzteklině, psince aj. nemocech. Musí se však dodržet určitá hranice, aby to nebylo příliš destruktivní. I vývoji vlčí etologie takové zásahy do určité míry prospívají. Já si stále myslím, že Slovensko je na tom v hospodaření s velkými šelmami velmi dobře. Jen málokterá země se na tak malé ploše může pochlubit takto vysokými stavy. Podle mě by toho medvěda mohli snížit až o třetinu (včetně kusů za zenitem-trofejových) a nic by se nestalo.
Martin Myslín reaguje 3.1.2015 08:56
Ladislav Bacina: ??? "i moje ČSV" pokud bych napsal i můj pudlík, neznamená to, že srovnávám etologii pudla královského s vlkem obecným - vcelku zřejmé, ale raději zdůrazním, že pudl je jen příklad, zatímco ČSV a další přírodnější plemena jako třeba Malamut apod. to prostě zvládnou a vlk, který je logicky jinde... Karel: Ty záběry jsem viděl, ale nevím proč, měl jsem nějakou americkou verzi s Happyendem končící zabitím bizoní krávy osamělou vlčicí??? Byl jsem z toho totiž tak v šoku (v životě jsem nepředpokládal možnost takového útoku - ta kráva mohla mít klidně i dost přes půl tuny). Šlo to tuším na zoomu v rámci pořadů s D. Attenboroughem, byly tam ty zlomená žebra - prostě prakticky stejné. Jen jsem měl za to ,že to bylo někde v Montaně, protože v Yellowstone jsou většinou celé smečky. Zkusím to najít, a věřím, že jsi viděl co jsi viděl, jen mne zajímá jestli u přírodopisných dokumentů neužívají režiséři různé konce:). To co píšeš o smečkách je fakt. Za normální situace dochází málokdy k zabití alfa páru, zatímco "při regulaci" je to běžné a má to pak vliv na celou včí rodinu a další vlčí vývoj v celé oblasti. Ale opět připomenu k regulacím vlka nevidím jinde než na předměstích důvod:)
karel zvářal reaguje 3.1.2015 08:00
Dnešní technika umožňuje takové záběry, které by ještě před nedávnem byly považovány za nemožné. Na NatGeo šel krásný dokument o vlcích (asi z Yellowstonu). Vlčí pár dlouho hladověl a naskytla se mu možnost útoku na osamělého dospělého bizona. Za normálních okolností by se do riskantního podniku nepouštěli, ale hlad je donutil. Hnali bizona mnoho set metrů a střídavě ze stran útočili. Jenže bez efektu, zvíře běželo dál. Byl měkký, dosti hluboký sníh. Běh byl pro vlky únavnější než pro bizona. Vlk to po pár marných pokusech vzdal, vlčice šílená hlady se pověsila bizonovi na bok (resp. břicho). Ten buďto zakopl ve sněhu, nebo ho možná rozhodil kousanec od vlčice a v plném běhu spadl na vlčici. Ta se držela jak klíště a jestli ten náraz přežila bez zlomených žeber, moc bych se divil. Bizon běžel dál a tak i ona to musela nakonec vzdát. Perfektní záběry, řev motoru helikoptéry by asi tuto scénu nasnímat nedovolil, takže nejspíše použili dron. Z toho je zjevné, že nemá-li smečka potřebný počet lovců, nemá ve dvojici šanci strhnout zdravé půltunové zvíře. Proto by při regulaci se mělo toto zohledňovat, a buďto odlovit všechny kusy, nebo jen jednoho či dvě z mláďat. Podobné chyby se dělaly dříve u regulace slonů, kdy přeživší kusy bez dozoru starších slonů útočily na nosorožce, "dokonce" na lidi (sloní paměť). Je lepší zlikvidovat celou rodinu (smečku), protože pro zbylé kusy znamená malá početnost nedostatečnou sílu, příp. vede k netypickému chování. Ta smečka má dozajista svůj opodstatněný důvod, vlci samotáři k tomu hladomoru mají velmi blízko.
Ladislav Bacina reaguje 3.1.2015 00:15
Martine Myslín:srovnávat ČSV a vlka je tak trochu,jako srovnávat ferari a trabanta!Jak píše Karel je to v každém dokumentu kde se věnují vlkům víc než 2 min.Naposledy jsem to viděl o vlcích z alp Francie.
Petr Janský reaguje 2.1.2015 23:24
Jožo, ten tvůj příměr: "Když to nedokážu sníst já, tak to nemůže dokázat ani ten vlk", mi od dospělého člověka přijde úplně zcestný a myslím, že se tady nad tebou můžou všichni pouze usmívat, jaká to jsi figurka.
Martin Myslín reaguje 2.1.2015 21:22
Vnitřní audit, který neřeší porušení zákona je opravdu vtipný
Martin Myslín reaguje 2.1.2015 21:21
ČTK 19. 12. Plzeň 18. prosince (ČTK) - Správa šumavského národního parku se zatím nebude zabývat případem úhynu chráněného rysa ostrovida z roku 2008. Pracovníci parku tehdy chytli do pasti rysa, aby mu dali obojek pro satelitní sledování. Používání nášlapných pastí zákon zakazuje. Samice rysa si při odchytu složitě zlomila nohu. I když ji lidé hned uspali a odvezli k veterináři, brzy uhynula. Případem se podle iDnes.cz bude nejspíš zabývat policie. Server dnes napsal, že státní zastupitelství obdrželo v této věci trestní oznámení. Tehdejší vedení parku se záležitostí zabývalo už v roce 2008. Vnitřní audit ale tehdy skončil se závěrem, že zaměstnanci parku nenesou na úhynu rysa vinu. Případ se tak uzavřel a skončil v archivu, řekl dnes ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Nikdo nebyl stíhán ani potrestán. Na povrch se informace o úhynu chráněné šelmy dostala nedávno, když někdo požádal park oficiální cestou o informace. Samice uhynula 11. února 2008, následující den začal událost prověřovat mimořádný interní audit. K odchytu použili zoologové zařízení, které obsahuje mimo jiné kovovou sklopnou konstrukcí se smyčkou po obvodu. I když zákon v ČR takové pasti zakazuje, podle šest let starého auditu je zařízení navržené tak, aby chycenému zvířeti nijak neublížilo. Standardně se podle protokolu auditu používá k odchytu kočkovitých šelem ve Skandinávii, Švýcarsku, Slovinku či v Bavorsku. Past měla sloužit jen ke krátkodobému znehybnění rysa a nasazení telemetrického obojku pro projekt národních parků Šumava a Bavorský les. Od události se v čele národního parku vystřídali další dva ředitelé. Současné vedení parku se podle Dvořáka věcí už nezabývalo, protože ji před šesti lety ukončil audit. "Pokud bylo podáno trestní oznámení, budeme s policií plně spolupracovat. Další kroky budeme konat až na základě výsledku šetření," dodal Dvořák. Současný ředitel parku Pavel Hrubý si prý vzpomíná, že o události se před šesti lety mluvilo na poradě parku a nášlapné pasti se hned přestaly používat. Projekt sledování rysů trval na Šumavě několik let. Zhruba před dvěma lety skončil. Přírodovědci při něm díky záznamu ze satelitního sledování monitorovali pohyb a životní zvyky rysů. Přeshraniční projekt skončil, nyní přírodovědci život vzácných šelem sledují ze zanechaných stop - používají fotopasti, které pořizují snímky, sledují se stopy tlap zanechané v terénu, trus a podobně.
Martin Myslín reaguje 2.1.2015 20:56
tak cca 10 kg masa sežere i moje ČSV - stačilo by mu nedat pár dní nažrat - co na tom, že se po konzumaci ani neodplazí...jemu je to fuk, ostatně kdo ví kdy se tak nažere příště. Test lze vykonat s každým pejskem odpovídající hmotnosti, který celý život viděl jen granule, 10 kg masa a schválně kdy od něj odejde. Článek jsem z logických důvodů nečetl, nicméně upřimě doufám, že kolik sežere vlk masa je pro zajímavost a z těch 9-14 kg se nedělají tabulky pro výpočet mých milovaných škod na zvěřině, která mohla skončit na stole pracujících...je to možná k smíchu, ale i to už se tu níže řešilo tuším u rysa. Ohledně ovcí, tak tam vlk běžně pobije mnohem více než sežere - z hlediska vlka mu musí totiž chování ovčího stáda přijít zdegenerované celé...ano to je skutečně teorie proč vlk zabíjí více než spotřebuje a činí tak jen u domácích zvířat,,,jistě ne, že by si řekl, že je ty kriply třeba odstranit, ale po útoku se mu ty přeživší dál motají před hubou
karel zvářal reaguje 2.1.2015 20:15
Jožine, tebe je na gaučíku škoda. Ty jsi měl dělat s takovým brilantním úsudkem u pojišťovny a chodit likvidovat ty škody po velkých šelmách. Bačovi bys vysvětlil, že ty zadávené kusy nebyly chovné (protože takovým se vlk vyhýbá), ale že mu pomohl od neperspektivních a geneticky zdevastovaných kriplov. Takže by měl za to státu ještě zaplatit... Nenažera říkají rosomákovi, který poodnáší z vlčí kořisti vše, co zvládne. Ale poočku ho sledují krkavci, kteří mu od zásob pomůžou. Že vlk zmůže za den a noc i více než 10 kg masa, tak tomu věřím. Jednou šel dokument, jak smečka strhla po dlouhém boji bizona a druhý den zbyla jen kostra. Takže si to propočítej, kolik je to na jednoho. Neschovávali nic, jen se nafouklí povalovali v okolí a liknavě odháněli straky a krkavce. .. Vlk je dobře prozkoumaná šelma. Není třeba vážit obsah žaludku, stačí vědět, kolk masa dostal...
karel zvářal reaguje 2.1.2015 19:06
Jožo, kdybys nežral dva týdny a měl hlad jako vlk, myslím, že bys snědl víc než jednu porci. On těch cca 10 kg po hladovce opravdu dá. Např. kormorán váží asi 2,5 kg a sežere denně 0,4-0,5 kg ryb. To bys ty musel 16-20 kg rybacieho masa... no to je teda volovina, manažere, však?!
Martin Myslín reaguje 2.1.2015 18:41
Ahoj Josefe, bohužel nemám předplaceno a nebudu tak činit kvůli jednomu článku - úvod, který je k mání mi však přišel jako zahájení politické kampaně s vymezením proti nepříteli. Pokud tam je opravdu něco zajímavého budu rád když zmíníš co tě zaujalo. Díky. MM
Karel Kolář reaguje 2.1.2015 18:12
Jožo, ponahľaj sa, bo ťa admin čoskoro kopně do riti :-)
Josef Voborník reaguje 2.1.2015 11:01
Každému doporučuji přečíst dva opravdu pěkné články o vlcích od J. Ďuríka v Myslivosti č. 1/2015.
karel zvářal reaguje 1.1.2015 14:18
Dnes šel na kabelu pěkný dokument o pyrenejské fauně. Během posledních desetiletí klesl počet medvědů z sedmdesáti na deset kvůli pytláctví. Ze Slovinska dovezli čtyři mladé medvědice pro osvěžení krve a posílení populace. Takže to by si měli uvědomit všichni ti rádobyochránci, kteří zaslepeně kritizují špatný management s velkými šelmami na Slovensku. V tomto směru by mohlo jít většině tzv. "vyspělých" zemí vzorem! Vlci (dříve vyhubení) se natáhli ze severní Itálie a v současnosti tam je asi pět smeček. Jsou viditelně rezavější než severoevropská populace. Vyhubeného kozorožce má nahradit repatriovaný ze středního Španělska, kde se ho podařilo zachránit. Pyrenejští svišti údajně pocházejí z alpského sviště (březí samice?), kterého tam vysadil jeden francouzský myslivec jako kořist orlům +)). Těmto programům fandím a jsem pro reinrodukci (repatriaci) horských druhů (svišť, kamzík, kozorožec) na více vhodných místech v Evropě. Stejně tak mi nevadí muflon či daněk plošněji rozšířený, ovšem u siky jsem pro razantní snížení stavů, resp. návrat k oborovému chovu. Zajímavostí bylo hnízdění orlosupa, kdy samice se pářila s oběma samci na hnízdě. Ti se snášejí naprosto v poho (polyandrie). Zajistí se tak lepší geny pro vzácný druh a současně jistější budoucnost pro mládě.
Martin Myslín reaguje 1.1.2015 13:43
Pan Vágner je již patnáct let po smrti a psát mu tak nemá smysl. Byl významnou osobou našeho regionu takže si na zprávu o jeho smrti dobře vzpomínám
Radek Pintner reaguje 31.12.2014 16:12
Karle, je hezké co jsi popravdě napsal, ale domnívám se, že je to jen ztráta času. Jožo tu byl cca po 13 hodině a na toto nereagoval, protože leští knoflíky u tel. ovladače a hledá rychlou televizní odpověď. A pokud ji nenajde( a ono to ani nejde) tak to stejně zmotá, neuzná, protože by musel přiznat, že máme pravdu my všichni co mu zde na tomto fóru tvrdíme, že je vůl. Ale líp mu to stejně dokázat ani nejde.
karel zvářal reaguje 31.12.2014 15:09
Pointa tvého gagu nespočívala v početnosti pakoňů, nýbrž v tom, že jsi vyvracel přítomnost predátorů v dané oblasti. Proto jsem ti je vyjmenoval. Jak (již ne)vidíš, tvé argumenty byly o voze, nikoliv o koze (při schíze normálka). Mládě pakoně se postaví pár minut po porodu, za hodinu následuje matku, druhý den již putuje se stádem. To vše je důsledek enormního predačního tlaku, včetně synchronizovaných porodů na relativně pustých pláních (sezónně spásaných). A že zvěře v Africe za posledních cca 60 let rapidně ubylo, je bez diskuze. Doporučuji přečíst třeba knihy od J. Vágnera, dlouholetého ředitele zoo ve Dvoře Králové. Ten tam pro ně jezdil a stav po dvaceti letech ho šokoval. A to blábolení o lišce a sově pálené je úplně mimo mísu. Sova je chráněná na papíře, ve skutečnosti je na ni daleko větší predační tlak jak na lišku. Budky musí být speciálně oplechované, pokud nejsou, preduje je kuna. Pálenky je u nás okolo 100-200 párů, zatímco lišky hodně přes 100 tis. kusů. Takže jsi porovnával neporovnatelné.
Radek Pintner reaguje 27.12.2014 18:36
Hovno za Ibizou blbečku Begalo, ale za Oplem!!! Adej si bacha, protože zprava ti přijíždí mercedes!
karel zvářal reaguje 27.12.2014 17:09
Begalo, co to zase hněteš? Lvi, hyeny, šakali, psi hyenoví, levharti, gepardi, supi, tví oblíbení krokodýli - to je nič? A ta jejich početnost (pakoňů a zeber), je v první řadě odvislá od úživnosti pastvin. Proto za čerstvou migrují, ale když uhodí sucha (resp. rok či dva nezaprší), poklesnou stavy velmi rapidně (hlad, nemoci). Trvá pak spoustu let, než se zase obnoví. A odskáčou to samozřejmě i predátoři, např. psi hyenoví byli jeden čas na vyhynutí. Ostatních šelem je v Africe také zlomeček - díky hubení lidmi (ochrana stád skotu a koz).
Martin Myslín reaguje 24.12.2014 10:27
Jinak se pokusím těch ukázek dodat trochu více, přes svátky to vypadá na obohacení mé literatury a už včera jsem četl zajímavé shrnutí protivlčího tažení ve spojených státech a opravdu to nemá obdoby v ničem co se dělo v Evropě, nejzajímavější na tom je, že kojot to nejen přestál, ale pochopitelně se pak na úkor vlka rozšířil...jinak přesně jak píše Josef...bizon, holub, puma a dalo by se pokračovat...paradoxně v tom však nejsou běloši sami vražedné diskuse co se stalo s megafaunou v americe stále pokračuje:)
Martin Myslín reaguje 24.12.2014 10:23
Karle, v tomhle bychom se asi neshodli (jednou to příjít muselo:), bývám často za fanouška jen zubatých druhů, tedy ne že by je černá neměla:), ale fandím co největší pestrosti přírody, tedy ne, že bych si přál vysadit v okolí Brd zebry, ale co největší pestrosti, jak to slovo nemám rád, původních druhů...zkrátka nebýt černé už by se vůbec nebylo čeho v tom lese bát...takhle přeci jen ještě občas vidím lidi prchat z lesa:). Škody samozřejmě chápu, ale musím se občas těch nimrodů trochu zastat, je sice pokrytectví nejvyšší křičet o přemnožených dravcích a šelmách všeho druhu a bránit černou, je pokrytectví střílet lišky když mají mladé a šetřit bachyně, je zvláštní diskutovat o pěti vlcích jako o dýmějovém moru, když je černá po celé republice v nevídaných počtech - nicméně...jak mají ty počty snižovat, když z jedné strany lánu pole nedohlédne člověk na druhou, bez spolupráce se zemědělci neudělá nikdo nic a pokud mám správné informace tak například v Polsku, aby zemedělec dostal náhradu za škody musí napřed dokázat co on sám udělal proto, aby jim předešel, a aby myslivci mohli efektivně konat. Když má někdo lesní honitbu prasata mu nevadí a pokud má polní kolik má času na efektivní lov..každopádně já jsem v horách vděčný za každou stopu černé na kterou narazím
karel zvářal reaguje 24.12.2014 07:59
Mám poněkud opačný názor na stavy černé, vůbec bych se nezlobil, kdyby byla soustředěna do obor jako za Marie T.. 150 let tu prasata nebyla a lesy žádný škodlivý hmyz nesežral. Rytí v hrabance a likvidace ploskohřbetky aj., je oblíbený argument obhájců nepřemnožené černé. Až s ní budou hospodařit Vlkovi, tak stavy se tím přiblíží optimu. Bych řekl, že šetřit se musí zejména s tím, čeho je velmi málo. Rád bych se zde setkal s obhajobou vlka, tak jako se to děje u nepřemnožené černé-). Kdyby viděli dnešní obraz přírody (polností) a stavů zvěře myslivci ze začátku minulého století, určitě by se nestačili divit.
Josef Voborník reaguje 23.12.2014 22:59
Myslím, že Američanům, jejich způsobu a hlavně tempu vyhlazování některých živočišných druhů se nikdo nevyrovná. Vlci ? Působili škodu na domácím dobytku. Bizoni ? Jejich vyhubení byl vlastně nejúčinnější krok v boji proti indiánským kmenům. Ale ani u vlka, ani u bizona člověk nebyl důsledný, určité malé % či spíš promile z populace přežilo a dnes již těmto ani jiným druhům nebezpečí vyhubení nehrozí. Ovšem největší katastrofa postihla amerického holuba stěhovavého, kde z mnohamiliónové populace nakonec nepřežil ani holoubek - a přitom to bylo nesmyslné a v každám ohledu zbytečné. Silně mi to připomíná diskuzi o dnes údajně nebezpečně přemnožené černé zvěři, kde na konkurenčním fóru jeden přispívatel, kterého si velice vážím, zastává a prosazuje názor, že regulace černé je sice nutná, ale musí se provádět s rozumem, jinými slovy čeho je nejvíc, s tím se musí nejvíc šetřit.
karel zvářal reaguje 23.12.2014 22:13
Martine, vybral jsi moc "hezkou" (příznačnou) ukázku, kde se ukazuje, že člověk je největší škodná v přírodě. Škodná říct je slabé slovo, spíše stvůra. Je poznat, jak autor pojal souboj s posledním vlkem prestižně. Ví o něm, že je velmi inteligentní a opatrný, a přesto, nebo právě proto, ho touží přelstít... Současně s likvidací vlků vymizel také živoucí státní znak jůesej, orel bělohlavý. Trvalo dlouhá destiletí, než se tragické omyly podařilo napravit. Věřím, že jsme se všichni z těchto kopanců poučili a budeme se ke zvěři chovat s náležitou úctou. Tj. především k té živé.
Martin Myslín reaguje 23.12.2014 20:09
Krásná kniha...děkuji za vzpomínku na dětství a starého kouzelníka dvou (vlastně nakonec tří) divochů. Když jsme u toho tak sám E.T.Seton, mimochodem autor slavného výroku o neexistenci relavantního rozlišovacího znaku mezi psí a vlčí stopou, se bohužel aktivně podílel na naprosté likvidaci vlka jako druhu ve spojených státech - osobně pro mě bylo trochu zvláštní číst vzpomínky mého oblíbeného autora na míchání otrávených návnad a kladení pastí za účelem zničení zvířecího druhu - o nějakou regulaci v případě USA v 19. století nešlo a nesnese to srovnání s ničím v Evropě. Možná když máme ty svátky bych mohl odcitovat samotného E. Setona z lovu na jednoho z nejslavnějších vlků (jednoho z posledních) na kterého byla vypsaná odměna 1000 dolarů..."Podle pokynů starého trappera jsem smíchal sýr s mastnými ledvinami z čerstvé zabité jalovice, které jsem podusil v čínské misce a pokrájel kostěným nožem tak, abych se vyhnul kovoeému pachu. Když směs vychladla, nakrájel jsem jí na kusy a v každém z nich udělal díru, kterou jsem naplnil velkou dávkou kynaidu a strychninu, jed byl v kapslích nepropouštějící žádný pach. Nakonec jsem do díry nacpal kousky sýru. Během celého tohoto procesu jsem měl na rukách rukavice omočené v čerstvé krvi jalovice a dokonce jsem si dával pozor,abych na návnadu ani nedýchal. Když bylo vše připraveno, uložil jsem návnadu do vaku ze syrové kůže potřenou krví, odcválal jsem na koni a táhl pytel za sebou. Takto jsem udělal desetimílový okruh, přičemž jsem každé čtvrt míle trousil návnadu - a dával si dobrý pozor, abych se ničeho nedotkl. Vlčí král však jen opatrně odtáhl čtyři návnady na hromadu a označil je svým trusem"...doplním, že Setonovi se později podařilo chytit do želez vlčici Blancu. Sám to komentuje "Přijeli jsem k vlčici na koních. Potom následoval nevyhnutelná tragedie. Později mne vzpomínky na tuto událost sužovaly mnohem více než v době kdy se vše odehrálo. Oba dva jsme hodili vlčici lana kolem krku a popohnali koně a napínali provazy dokud nevytryskla z tlamy krev a oči nenabyli skelného výrazu. Mrtvou vlčici jsme odvezli na farmu"...Dle vzpomínek autora sledoval Lobo mrtvou družku až tam, kde přišel o svou opatrnost s šlápl hned do několika pastí u usedlosti. Polomrtvého vlka Seton s ostatními svázal a nechal být - do rána byl mrtvý...Četlo jsem to před časem a není na škodu si připomenout jaká byla doba a to Seton byl osvícený člvoěk narozdíl od tísíců jiných, kteří dokázali za několika málo let vyhubit mnoho zvířecích druhů na teritoriu větším než západní Evropa
Josef Voborník reaguje 23.12.2014 09:35
Nevím, jestli jsem se o tom již nezmínil někdy dřív - ale jako nadčasový příklad přístupu k lovu a ochraně přírody lze uvést názory starého Caleba Clarka z knihy E.T.Setona Dva divoši. Napsáno v předminulém století a platí to pořád - škoda, že se podle toho nedokážeme víc řídit.
Martin Myslín reaguje 23.12.2014 07:05
Měl bych více číst- omlouvám se Pavle, píšete, že to je lokální záležitost, což jsem přehlédl - beru tak celé zpět...reagoval jsem na nutnost snížit populaci krahujce v souvislosti spoklesem zpěvného ptactva po celé ČR, což mi přišlo jako střelba od boku
Martin Myslín reaguje 23.12.2014 07:01
Pavle, první cikáni se u nás objevili mnohem později...až okolo roku 1068 se objevuje zpráva z Řecka o etniku zvaném Atsinganoi (z toho slovo cikán - je to odvozeno od jedné řecké sekty) oproti tomu slovo gypsy pochází z výrazu malý Egypt což byla část Konstantinopole. Byzantici obecně říkali všemu uvnitř svých hranic malý a vně velký - proto Moravia magna. U nás je první zmínka o Romech v Dalimilově kronice kde vystupují coby tatarští zvědi (proto Čingischán) z roku 1242 - další záznamy jsou už z popravčích knih:). Jinak Karel tu zmiňoval jako příčinu úbytku pěvců zemědělství - tuším, že to takto myslel, když tak se ozve...krahujec jako příčina??? Kolik jich u nás je - populace narůstá natolik, že stojí za vyhubením kořisti. No a ať se trochu vrátíme k šelmám, nevím zda to tu už padlo, ale vlvci v Čechách jsou dle genetické analýzy příbuzní vlkům v Lužici. Vlci k nám tak přiíšli nejspíš z Německa nebo z původního areálu rozšíření tj. z Polska. Ne, že by to bylo překvapení, ale nyní je to jistota, tož udávám. Naštěstí i u nás jsou ještě plochy kde není s výskytem bobra problém - ne všude je zámecký park Unesco, což je myslím celá složitost tohoto sporu o ničem. Ono jakožto spárkatá ničí lesy a černá pole, tak bobr bude hryzat stromy a všichni tři pospolu by měli být normálně loveni dle toho co ten druh snese a nikoliv vyhubeni, protože ničí lesy a pole...v jednoduchosti je krása
karel zvářal reaguje 22.12.2014 17:08
B.Obr by si zasloužil dozajista vlastní vlákno, ale jako příklad zeleného šílenství to není špatné. Nejvíc mě dojímalo, jak ječeli při úvahách tu lednickou populaci odlovit - doslova jako bys jim šáhl na bobra... Je přece chráněný zákonem! Klidně by nechali raději zničit unescový park. V sousedství potoků, které vedou podél komunikací, také vysoká hladina ničí asfaltový koberec a krajnici kvůli rozměklému podloží. Co s tím? Také odlovit! Kdyby tito rádobyochránci věděli, kolik např. chráněných plchů velkých zlikvidují majitelé chat, aby jim neničili špajz a celý interiér! Nikoho nezajímá, že je chráněný. Pro normálního člověka je to trochu jiný potkan. Takže absolutní ochrana je nesmysl, zejména u běžných (početných) druhů. Ale tam, kde nikdo o nich neví, nechť žijí a množí se!
Martin Myslín reaguje 22.12.2014 10:35
Rád si počkám na velkého bobra a malou vydru:) - vážněji...rád si počkám na cokoliv co dodá vaší "víře" v magickou ochranu vodní plochy bobrem před vydrou, alespoň nějaký pokud možno trochu reálný základ. Nevím kde jste na tu novinku přišla, ale tam kde žije bobr se vydra normálě vyskytuje. Asi už se nezměníte, ale ušetříte si mhnoho trapasů když si před sepsáním čehokoliv oddělíte pojmy od dojmů. Vydra bobry nebude nahánět (velké, abychom předešli nedorozumění), může být sama zahnána od hradu, ale výskyt jí nebrání v žití - o čemž se můžete přesvědčit na různých lokalitách. Pak tu máme mapy - "pod" a "nad" se u vody používá od vlastivědného kurzu, tuším čtvrtá třída...pod Ostravou teče Odra, jak zjistíte při zběžném pohledu na mapu a níže jsem navíc napsal Bohumín. Délka té záhadné lokality je tak asi 15 km...což byste mohla identifikovat i Vy. Orlické záhoří o kterém jsem se zmínil výše je o něco delší úsek, ale kdyžsi najdete řeku neměl by být ani tam problém tu lokalitu pojmout. Ohledně vlastnictví se přiznám nemám moc nervů se s vámi handrkovat...už nyní to sklouzává do sáhodlouhých příspěvků řešící podrobně to očem nebyla řeč a co podle Vás nevím, aniž byste to mohla o něco opřít - řekněme po té Vaší blbosti s vydrou bych mohl odpovědět padesáti odstavcovým pojednáním o tom co je to lasicovitá šelma - vy ten příměr asi sice nepochopíte, ale za zkoušku nic nedám. Pokud napíšete v 00:29, že nemáte problém s tím, aby o zvěři rozhodoval vlastník a opačný názor různých plánovačů označíte za hmlistou představu apod. Vstoupila jste s gácií sobě vlastní do letité české debaty, kdy se myslivost pernamentně snaží v rámci své hmlisté představy (mimochodem naprosto správně) omezit vlastníka v rozhodování - což je jeden ze skrytých podtextů debat o minimální výměře. Debatu na toto téma bych rád zbrzdil než se rozjede, protože to bude na dekádu a nemám sil se s zrovna s Vámi hádat o ničem složitějším než zda je vydra hlodavec či šelma apod. Argumentační pokus na jedné straně šelmy a další myslivosti nepopulární druhy smést s tím ,že by o nich měl rozhodovat vlastník a ochranář nevlastní přeci nic, a těch pár pozemečků tam ať si žijí a z masově hodnotných druhů naopak vlastníka vyloučit, nic jiného minimální výměra není a rozhodovat legislativně z velké dálky - to je tak složitý pokus, že na to sama nestačíte a chtělo by to celé PR oddělení
Martin Myslín reaguje 22.12.2014 01:12
Jinak zde něco k té Vaší víře, jak by bobr zahnal vetřelce v podobě vydry: https://www.youtube.com/watch?v=hTg9F8GQLmA
Martin Myslín reaguje 22.12.2014 01:01
Pro josefa zmíním ještě Orlické záhoří...pozemky opět na mapě
Martin Myslín reaguje 22.12.2014 00:58
Opravdu? No pak nechápu tu zbytečnou obavu myslivecké veřejnosti ze zmenšování výměr honiteb - máte skvělý dar si protiřečit, pokud nemáte obavu pak nechápu to zdůrazňování "významných" majitelů pozemků. Když je to jen hmlistá představa pár naivů co chtějí všechno naplánovat, pak by si mohl každý majitel honebního pozemku sám určit co tam chce anebo nechce a není důvodů ho omezovatt nucenou minimální výměrou a hnát ho tak do kolektivního hospodaření - proč taky, každý kdo vlastní rozhodne...pokud není třeba plánovat ani usměrňovat pak by se brzy vidělo. Já určitě neznám všetkých a určitě ne každý má stejné názory a stejné potřeby, ale znám dost takových, kteří by ve svém lese nestrpěli ani koloucha. A dokonce znám dost takých co by takovou legislativní úpravu - žádná minimální výměra, co je na mém pozemku je mé a rozhodují pouze já - velice uvítali. Také nevím odkud čerpáte, že by bobr řešil vydru? Bobr žije pod Ostravou - například - co je to za pozemek si najděte na mapě...nevím co bych k tomu dodával.
Martin Myslín reaguje 21.12.2014 23:44
V pořádku je i mimo soukromý rybník, ne všude je zámecký park v okamžiku jak bude na majiteli co má kde být jste bez zvěře - krom vlastního hektárku či dvou
Martin Myslín reaguje 21.12.2014 23:04
U mě na rybníku bez problémů...okolních majitelů jsem se neptal, ale předpokládám, že by jim rovněž nevadil, když už tedy konkrétně. Ta otázka je samozřejmě naprosto uhozená a ryze konfrontační, ale proč ne, jako majitel vodní plochy se jí mohu zhostit - aniž by to mělo na osudy hlodavce a celou problematiku nějaký vliv. Stejně jako na ní má minimální vliv, nechuť k hlodavci hypotetického majitele bytu s předzahrádkou. Na tom totiž výskyt či nevýskyt čehokoliv u nás nestojí. To je jen vlhký posluchačův sen, ve kterém si každý majitel určí co tam žít může či nemůže - věřte, že v takovém případě bych třeba já mohl přemýšlet o naprostém odstarnění srnčí zvěře ve svém lese, sice vím, že do přírody patří (v tom jsem dál, než jiní), ale když nebude zrovna u mě tak se svět nezboří. Což je přesně to hledisko proč majitel nemůže rozhodovat o všem. Josefe, nedá mi to - tvůj příspěvek skoro z ní jako by regulace toho či onoho výslovně závisela na vlivu toho onoho na lovnou zvěř
Josef Voborník reaguje 21.12.2014 21:28
Aničko, nevím jak Eurohorn - ale já osobně bych si uměl představit bobra na svém pozemku v přezimovací obůrce se stabilní teplotou - 18°C, kde by se rozhodně snesl s černou, srnčí i vysokou zvěří a vůbec by si nevadili. Totéž platí i pro nutrii.
Josef Voborník reaguje 21.12.2014 21:23
Je vidět, že i když se třeba s Pavlem Vilšerem většinou shodnu, na některé věci budeme mít asi dost rozdílný názor. Konkrétně co se týče regulace dravců. Oba druhy káňat v zimě ano, přidal bych i jestřába, motákům /konkrétně motáku pochopovi/ by nějaká rozumná regulace taky neuškodila - ale Pavle, proč Ti vadí krahujec ? Lovná zvěř je v jeho potravě zastoupená minimálně a v takové bažantnici je ptákem vyloženě užitečným - za mých mladých časů bylo sice povoleno ho celoročně lovit, ale ani nás to nenapadlo. Regulací drobných zrnojedů /vrabci, strnadi, zvonci a hrdličky zahradní/ nám šetřil nejen spoustu peněz za krmení, ale měl pozitivní vliv i na snížení výskytu syngamózy.
Martin Myslín reaguje 21.12.2014 20:52
Proč by měl být zájem o odchycené bobry...píšu, že ne všude jsou s nimi problémy a v parku typu lednice by byly problémy se vším možným - to prostě není příroda ani vzdáleně, nic víc - tzn. ne všude je nechtějí - nerozuměli jsme si, nyní chápu předchozí příspěvek. O etniku jsem psal svého času diplomku na historii a dovolím si poznamenat, že jste patrně zaměnil Atilu za Čingischána (přesněji mongoly obecně). Ta doba (stěhování národů) byla má specializace, tehdy tu nebyl najisto ani jeden. Etnikum jsem pak vyhrál za trest:). Ale abych něčím v tomto přispěl, tak kupříkladu u nás velmi rychle přišli pověstí, že plní pokání za to, že ukovali hřeby pro Ježíše Krista, za trest pak musí putovat a jsou při tom odkázání jen na milodary bližních - to že každý křesťan má pomáhat hříšníkům litujícícm a pokání konajícím asi netřeba dodávat:). Prostě historie se nemění
Martin Myslín reaguje 21.12.2014 09:44
Bobr např. kolem Bohumína, žije tak ,že o něm ani nevíte - hryže si tam vrbičky a podobně hodnotné dřeviny...je myslím dosti zbytečné nechat se existencí Jana dohnat k tvrzením jako nikde, všude, vždy, nikdo atd. Lednice je extrémní případ, ale kdybych tam nahnal na zimu stádo muflonů neznamená to ještě, že je důvod je nikde nechtít...dravci jsou u nás původní asi všichni - mořský orel je sice zajímavý postřeh, nicméně v historii jsme tu měli i velká jezera (Komořanské jezero) a ačkoliv jižním čechám dal dnešní ráj orlů do vínku svými díly až člověk je k zamyšlení jak mohla vypadat krajina velkých řek v bezregulačních dobách a kolik propadlin, jezírek a slepých ramen a s a jak velkou vodní plochou vytvářela - když se podívám na dnešní torza takových biotopů nemyslím, že by měl orel kdysi něco proti...jinak u ptáků obecně je původnost složitá tím, že pokud to není Mníšek šedý v posázaví tak je to o vlastní migraci a tudíž je tam ta původnost splněna. V případě zmíněného etnika je rovněž původní populace původní, neb migrace probíhala sice s přispěním člověka, ale nebyla jím přímo realizována...původní populace se u nás téměř celá ztrácí po roce 1945 a dnešní stav je dán až poválečnou reintrodukcí
Josef Voborník reaguje 21.12.2014 04:22
Žádný dravec u nás není introdukován, všichni jsou původní ? V případě orla mořského o tom nejsem tak docela přesvědčen. Nicméně mi jeho přítomnost u nás nevadí a jsem rád, že ho tu máme. Jen doufám, že se pomalu ale jistě zvýší i počet hnízdících párů orla skalního /tam o původnosti nepochybuji/.
Děda z lesa reaguje 20.12.2014 12:21
Zajímavé diskuze, mísící se názory na ochranu šelem s jejich konzumací, stejně tak jako snaha pořád omlouvat něco neomluvitelné...
Martin Myslín reaguje 20.12.2014 10:38
Karle mohu podepsat...myslel jsem to tak ,že každý vždy nehledá jen jednodušší řešení problémů, ale i jednoduššího viníka
Martin Myslín reaguje 20.12.2014 10:27
Milane, někoho "od Vás" chytit jak loví rysa do pasti, pak je z toho téma jako barák v tom souhlasím (jeho obhajobě, že mu chtěl připnout obojek by asi nebylo uvěřeno), nicméně chytit někoho "od Vás" jak užívá zakázaný způsob lovu o kterém jsi se zmínil - tak ti mohu říci následky velmi přesně...skončí to na přestupkové komisi s pokutou ve výši dva tisíce korun a aktivní snahou příslušného sdružení takového člena bránit za každou cenu před zlými rýpaly co myslivosti nerozumí, neb účel přeci světí prostředky a on je fanda hodný kluk ze staré školy - a to samé by ses dočetl i na diskusních fórech od myslivecké veřejnosti - zmíněné tedy předkládám k zamyšlení. A protože osobně nechci býti alibistou, tak otevřené říkám, že pánové akademici by si měli dát facku a říci si o trest, protože přesně jak říkáš legálnost a běžné užívání v zahraničí i na Karlem a mnou jemnovaných případech není omluvou a je nutné si uvědomit, že pokud chtějí profesoři apelovat na hovada kolem nás nemůžou sami porušovat zákony...Bláhu komentovat nezvládám, propásl velkou přímo převelikou příležitost držet jednou hubu.
Sojka reaguje 20.12.2014 08:43
Karle, to já všechno vím. Ale vadí mi ta míra pokrytectví, nehledě na to, že dotyčný ty paragrafy má a musí! znát víc než dost dobře, přesto na ně s klidem kašle. M
karel zvářal reaguje 20.12.2014 08:11
Sojko, šermování paragrafy je náš národní sport, stejně jako švejkování. A také to, že jsme často papežštější... Vím o případu, kdy veterinář dal pro zklidnění legálně odchycenému kusu běžnou dávku. A on mu exnul...(slabší srdíčko, stres?) Na druhou stranu se naprosto ignorují úhyny menších lasicovitých v legálních zátvorech (chybí únikový otvor) - a nikoho to netankuje. Rone, nevím, kde roste kouzelné proutí. Na druhou stranu, buďme rádi, že to funguje aspoń takto)). Co jsu na světě, mlátí se Nabatejci hlava nehlava. Původem jeden národ, ovšem rozdělený vírou. Ty šoty v TV mají stejný scénář: bratři se modlí - demonstranti házejí kamení - střelba do demonstrantů. Český národ, vedle spousty dobrých vlastností (pracovitost,šikovnost), pobral z toho národnostního mišunku také ty nejhorší vlastnosti. Návod na změnu bych i znal, ale není v silách jednotlivce něco změnit. Je to běh na dlouhou trať, žádnou revoluci neočekávám.
Sojka reaguje 20.12.2014 07:36
Dále pak Zák. 246/1992, par. 14/1a. MS
Sojka reaguje 20.12.2014 07:25
Pánové, k úhynu jistě dojít může, to se stává, nicméně se zcela jednoznačně v tomto případě jedná o porušení zákona. 449/2001, par. 45/1a. To, že se to používá jinde ve světě není "excuse". Udělat to někdo z nás, tak je z toho nadnárodní aféra, týrání a kriminál. Jinak nutrie je výborná na grilu, večer před grilováním naložit do slané vody (na 40 l vody 1 kg kuchyňské soli), klidně zmrzlou tak jak jí člověk vyndá z mrazáku, v 10-11 dopoledne začít grilovat :-), v průběhu potírat nálevem z oleje a koření dle chuti, na poslední 2 nátěry přidat rozdrcený česnek (aby se nepřipálil, jinak je hořký). Lepší "myš" neznám :-). MS
Karel Kolář reaguje 19.12.2014 22:53
Vrátím se k tomu "jíst či najíst". Někdo tady zmínil lysku černou. Chřástalovitý pták, velmi chutný. Nesmí se však podcenit jedna věc. Stáhnout kůži i s dost silnou vrstvou podkožního tuku. Pak je delikátní. Pokud se oškube a připravuje i s kůží a hlavně tukem, nedá se k tomu čichnout, natož do toho kousnout - HNUS!! O jezevci jsem psal na tématu "jezevčí říje". Při vyvrhování, které musí následovat záhy po ulovení, dávat veliký pozor na nadřitní pachové žlázy. Nejsou tak mocně cítit jako např. u tchoře, nicméně jsou dost výrazné. Nesmí se načít nožem, nedej Bože ještě tu voňavku nožem rozetřít. Jeden začínající kolega přivezl vyvrženého jezevce a pachovou žlázu prořízl. Rychle jsem chňapl holou rukou a druhou, nožem ten poklad rychle vyřízl. Zvěřinu jsem zachránil, pohříchu ruka mi páchla ještě druhý den, i když jsem si ji 20 min. drhnul ve studené vodě (nikdy ne v teplé!!! pak se člověk toho smradu nezbaví ani za týden!!).
Ron Gordon reaguje 19.12.2014 22:40
No a " vo tom to je" Karle, ale jak z toho ven, když každý má jen tu svou pravdu.
karel zvářal reaguje 19.12.2014 21:28
Už jsem nechtěl, dnes jsem se naexhiboval dost, ale když jsi po dlouhé době zavítal...Jak do zemědělců "nikdo jít nechce"??? To mi hlava nebere! To jsou zemědestruktoři!!! Už jen kvůli těm obřím splachům ornice by to měli okamžitě řešit! Tento problém čeká na svého Babiše-). Od začátku devadesátých let se tu tunelovalo, pančoval alkohol, PHM, obchoduje na černém trhu se zbraněmi...a nikoho to netankuje - máme svobodu! Kdysi vycházely noviny Naše pravda. Tady ji prosazuje každá z nepřátelsky naladěných stran. Vzpomínám si, jak J.P. nabízel ruku ke spolupráci. Ochranáři odmítli (s teroristy se nevyjednává, s teroristy se válčí). A to trvá do dneška. Že na nějaký kompromis se jít musí, to už snad u korkorána pochopili. A nejlíp se můžou zviditelnit na problematice velkých šelem, protože to vždy bylo (a bude) kontroverzní téma. Já jsem pro velké šelmy, ale v uměřených mantinelech. Ovšem v první řadě se musí dát do pořádku zemědělská krajina. Návrat drobné není nereálný, viz. dnešní příklad. Snažím se apelovat na ty, co de facto rozhodují, aby opravdu mysleli. Žádné jedy, to je podlé! A pokud dravce, tak určitě ne vzácné (orli, sokoli). Bohužel jim spíše vadí 10 vlků, ale 100 tisíc kun jaksi "neřeší". Těmi se zabývá tak desetina členů. Prasata se mnohde mají líp než lidi, bachyně jsou posvátné. Takže až si každá ze stran uvědomí svoje pochybení a nedomyšlenosti, sednou spolu k jednání, můžou se věci pohnout dobrým směrem. Jinak můžem nadávat jak chcem, lepší to nebude.
Martin Myslín reaguje 19.12.2014 21:02
Chápu, je to však lidské...do zemědělců nikdo nechce jít, tady se člověk také dočte, že za vše můžou predátoři - zemědělec, auto, nebo prase jsou nepodstatné opomíjen= faktory a u ochranářů je to podobné...alibismus kam se podíváš, vyřešení nevyřešení kormoránů mne připravilo o mnohé iluze
Martin Myslín reaguje 19.12.2014 20:58
Však taky jen pro srandu a jen že se známe nějaký pátek, rýt bych si nedovolil. Nepodstatný detail, který ujede každému, když píše tak jako když mluví - prostě rychle. Přečetl jsem si ten článek a mám z toho dost rozporuplný pocit...ty pasti se používají v zahraničí, což jsem již pár let dozadu a ke svému překvapení zjistil při čtení literatury ze světa Německé myslivosti, také jsem viděl dokument kde do ní chytili i amurského tygra, taktéž kvůli telemetrii, o jehož vzácnosti v přírodě na úrovni světové asi netřeba pochybovat (to samé tvůj příklad s irbisem)...na druhou stranu těžko pak vyčítat některým expertům kašlání na zákony a týrání zvířat, když mají legislativu na háku ctění profesoři...pan Bláha by však měl zkusit lovit boříka mlčení, kdo nic nedělá obvykle nic nezkazí - přičemž kvůli němu tam musím psát to obvykle. Nicméně věřím, že o tom nevěděl...taky nevím, proč by s ním museli konzultovat postup. A každému kdo by nyní měl tu chuť zvolat - vidíte ta hovada, doporučuji zamyšlení nad tím, zda nikdy neudělal chybu z touhy posvětit účelem prostředky a zda se náhodou občas nestal svědkem nezamýšleného týrání zvěře při myslivecké praxi
karel zvářal reaguje 19.12.2014 20:47
A právě pro to jejich (duhácké) pokrytectví nemám rád tuto sortu lidí, a z mé rodné organizace (Ornis) jsem vystoupil. Tolik malosti a hnidopišství, kolik se pěstuje v tomto společenství rádobyochránců... Prkotiny řeší, ale že zemědělská krajina je (téměř) mrtvá díky jejich (MŽP) nekonání, to ani náznakem nesmíš připomenout. A ta "kauza" rysice mě v tom jen utvrdila.
karel zvářal reaguje 19.12.2014 20:33
No jo, když já mám před očima tu fikanou šedou psovitou šelmu a píšu první, co mě napadne... Ale klidně se vsadím, že kojot by se choval stejně jako ten "Carlos"-). mimochodem, tuto vlastnost tady hojně předvádějí mnozí myslivečci. Celou dobu za bukem tiše sledují operu, ničím nepřispějí, ale chraň bůh, když nepoužiješ správnou mluvu. To ani na Sorboně nebo Oxfordu bys nesklidil tolik dštění za čistotu jazyka, jako zde )))DDT!
Martin Myslín reaguje 19.12.2014 20:24
Prosím tě, proti mě píšeš jak gymnaziální učitel jazyka českého, myslel jsem kojota a supa:). Ten článek si musím přečíst, ale u každé manipuace se to stát může, to je prostě cena za výzkum. Telemetrie, naprostý souhlas. Stopování šelem hlídkaři považuji za zábavu pro mladé (pro pořádek, oproti jiným diskutérům za neškodnou a pro vztah k přírodě i podnětnou zábavu) - pár vědců s vybavením zjistí o šelmách v CHKO více než deset let hlídkování a kdyby měl každý rys na krku obojek, tolik jich třeba v Beskydech není - mohou se nejen vydávat knihy
karel zvářal reaguje 19.12.2014 20:18
Martine, já mám tolik chyb, že v textu písmenko sem, slovíčko tam neřeším... Včera tu byla téma o úhynu odchycené rysice -řešilo to až ÚV Duhy. Prý zakázaný způsob... Takto odchytávají mnohem vzácnější irbisy a nikomu to nevadí, ačkoliv riziko zranění či vyšokování je vždycky. Ale to patří ke každé práci. Cena výzkumu je vysoká, ale stojí to za to. Aspoň já telemetrii fandím.
Martin Myslín reaguje 19.12.2014 20:06
Ahoj Karle, zajímavý postřeh i námět...z našich jsem někde četl, že lišku rys sežere jen občas většinou nechává být. Napadá mě, jestli to u šelem není tím, že zatímco na pronásledování běžné, většinou nijak lehce dosažitelné kořisti se s plným žaludkem mohou víme co, tak šanci zabít konkurenta si nenechají ujít a pokud zrovna neřvou hlady pak výsledek logicky nechají být. Rys má k lišce obdobný vztah jako někteří přispěvatelé k němu a též se jí podobně věnuje hlad nehlad - stejně to může mít i ten lev, jak píšeše, když padně na lehce zničitelnou konkurenci. Viděl jsem jak samec žere lvíčata po ovládnutí smečky, ale také jsem viděl jak je nechává při stejné příležitosti ležet. Samozřejmě spekuluji, ale od toho tu taky jsme. A jen tak pro legraci, máš tam myslím chybičku, všimneš si? :)) MM
karel zvářal reaguje 19.12.2014 19:26
Martine, zajímavé je, že lvi, když zabijí mláďata geparda nebo levharta, tak je taky nežerou. nebo hyenu. Ale sežere je matka, aby zamaskovala pach "smrti" a neupozorňovala tak na zbylá mláďata. Kojot zabije drzého supa u padliny, ale také ho nežere. Ale z našich šelem a dravců se to moc netýká, ti se vesele žerou navzájem bez nějakých skrupulí. U lidí to bude asi věc předsudků, protože po dlouhém převaření je jedlé asi všechno. Dnes psali o kanibalech (lidských)...
Martin Myslín reaguje 19.12.2014 19:17
V HK jsem kdysi bydlel a ten nutrií potok jsem měl tři minuty od domu - chodil jsem se později na ně dívat:) Nutrie v HK co pamatuji byly dle mého lovitelné i lopatou, ty první určitě a k vyřešení by stačilo jen chtít. Na druhou stranu...asi zas tak nevadí..když se do toho nikdo nežene. Cca před patnácti lety byl s jejich masem velký boom a pokud si vzpomínám jíst se to dalo..pak to šlo do kytek jako pštrosi nebo klokani,prostě zas tak skvělé to na tu cenu nebylo
Martin Myslín reaguje 19.12.2014 19:11
Konec...prázdniny (celozávodní dovolená) začaly:). Se zájemem jsem přečetl - zkusil se někdy někdo zamyslet nad tím proč se ze šelem odedávna jedl jen medvěd a jezevec, kteří se vlastně z hlediska stravování od ostatních šelem dost liší? Nikdy jsem se tím nezabýval, ale když jste tu rozjeli tak mě to tak napadlo. Obecně...lovecké národy mají k šelmám velkou úctu, nenávidí je logicky pastevci a částečně zemědělci (z tohoto hlediska je zajímavé zamyslet se nad vztahem většinového myslivce k vlkovi). Nechuť ke konzumaci masožravců může mít i nějaký velmi starý základ...prostě se to nědělalo a v dalších generacích se to prostě nedělalo aniž by dotyční věděli pořádně proč - je to prostě nějak divné:)
Pavel Štěrba reaguje 19.12.2014 19:06
Nutrie je lahůdka. Celkem ucházející je jezevec, ale chce to speciální úpravu, aby nebyl cítit lasicí. Ujde volavka, z prsou jsou dobré přírodní řízky. A super je svíčková z lysky. Zajímalo by mne, jaký je kormorán. Znal jsem exota, který konzumoval vše, co mu dokázalo projít trávicím traktem. Speciálně zbožňoval toaletní papír!! Pro nemístné a blbé dotazy - vždy nepoužitý (alespoň co jsem viděl) a značku si už nepamatuji:-) Vrcholem jeho debility bylo spolknutí májky fialové a k tomu přidal jako bonus pro okolo stojící podobně postižené blbečky terminál smrčku čerstvě nastříkaného agricolem. Za dvě hodiny ho už vezla rychlá, a měl to za pět dvanáct. Po návratu ze špitálu ho čekala půlroční dieta, protože měl po jedu té májky játra na šrot. Jestli je ještě naživu nevím, ale moc si tím jistý nejsem....
karel zvářal reaguje 19.12.2014 17:42
Dnes jsem šel kolem náhonu a pozoroval asi měsíční nutrie. Množí se u nás prakticky celoročně, lidi je chodí krmit, takže mají optimální podmínky. Vyhrabaly si hluboké nory a nic jim tam nechybí. Zase druzí se jich bojí a píšou na magistrát, ať "něco s těmi velkými potkany udělají". Rázem jich ze šedesáti zůstanou tři - a množí se dál. Na vojně kámoš dovezl klobásky z nutrií a v životě jsem nejedl lepší. A co se týká konzumace jiné zvěře, tak jsem se dopracoval jen k mravencům. To mě naučil kamarád, kterému jsem dal v první třídě přezdívku Savec, protože si pořád cucal palec. Cumel mu sebrali až ve čtyřech letech a tento zlozvyk mu vydržel přes školku až do základky. A on byl schopen spolknout žížalu i malého skokana. Tak to jsem nedal a nikdy mi to nechybělo...
Josef Voborník reaguje 19.12.2014 03:23
Tak za prvé - nutrii dnes lze opravdu těžko koupit, většina drobnochovů byla zrušena a jediný dostupný zdroj bude asi ta volně žijící zdivočelá populace. Co se týče šneků, s tou malou výtěžností souhlasím, je fakt, že my jsme jich vždycky přinesli aspoň 2 kýble, aby to stálo za to a coby chudé študenty nás nikdy ani nenapadlo plýtvat na vaření šneků bílým vínem. K těm škeblím - jedné se o chráněného živočicha, vloni proběhla tiskem zpráva, že nějaký manželský pár na dovolené /cizinci/ se jejich konzumací dostal do průseru, tak nevím. Navíc si myslím, že budou pravděpodobně dost smrdět rybinou.
Sojka reaguje 18.12.2014 20:26
Dědo zdravím. Ano, je to ta parta od J.Č + klecové chovy a úhyny, plus ty lebky a plus to vyšetřování trávicích traktů atd. Ono nakonec vždycky všechno vyplave na povrch. M
Karel Kolář reaguje 18.12.2014 19:24
Nutrie nemá chybu. Ona totiž nesmrdí jako třeba kapibara. Jako kluk jsem se strýcem chodíval hlídat třešňovku a stříleli jsme na špačky. Když jsem jich donesl třeba tucet a oškubal si je, babička mi je upekla nadívané. Boží bašta! Straky a sojky jsem taky jedl a polévka z nich nemá chybu. Jemnější je snad jen z hřivnáčů. Veverku jsem taky jedl a je to dobré. Maso má trochu kořeněnou příchuť podle toho, když má dost oříšků a nebo víc luští šišky. Pečená na česneku je delikátní. Mimochodem páni kolegové, kdo jste jedl držkovku z jeleního bachoru? Neskutečně jemné a přitom jadrné masíčko. Škoda to v lese jen tak vyhodit.
Děda z lesa reaguje 18.12.2014 18:18
Zdravím Milane - také jsem to četl, pravděpodobně se jedná o partu kolem doc.J.Č. za éry Krejčího. Snaha o co největší počet rysů s GPS obojky byla veliká, odnesla to i jedna rysice, ale vše se zametlo pod koberec, jak bývalo za Krejčího zvykem. Sám jsem zvědav na výsledek šetření a reakci J.Bláhy, který si přivlastňuje všechny velké šelmy v ČR i starostlivou péči o ně... Zase si neodpustím poznámku - dlouhodobě sleduji "vývoj" rysů u nás, letošní statistika zní 333 kusů (!). Šumava cca 40 ks, Beskydy 15 ks, sem tam nějaký zatoulanec v okolí, ale pořád více jak 200 ks nelze nikam umístit, nevíte někdo, kde jsou ?
Josef Voborník reaguje 18.12.2014 18:16
Když člověk čte na netu, jaké problémy má hradecký magistrát s přemnoženými nutriemi, člověk má chuť sednout do auta, vzít malorážku s náboji Short /abych nedělal zbytečný kravál/ a trochu tu havěť zredukovat. Ať si říká kdo chce, co chce, nutrie pečená na česneku, připravená coby svíčková či guláš a zejména řádně odborně vyuzená nemá sebemenší chybu. Ale bohužel tady nejsme v New Orleans a určitě by se našel nějaký iniciativní blbec, na jehož popud by mě tato v zásadě záslužná činnost stála přinejmenším zbroják. Vždyť ty myšičky jsou tak hezké, přítulné a papají lidem z ruky !
Sojka reaguje 18.12.2014 17:15
http://budejovice.idnes.cz/sprava-sumavskeho-parku-chytala-rysy-do-zakazanych-pasti-p3e-/budejovice-zpravy.aspx?c=A141218_103516_budejovice-zpravy_khr
Josef Voborník reaguje 18.12.2014 15:52
A co takhle šedivka a la kuře na paprice ? Zkoušel jsem to, omáčka byla vynikající, ale maso k jídlu nebylo, dostal ho pes. Moje chyba - vrána se nemá škubat, ale stahovat, neb kůže je hořká. A místo škubání je na místě i stažení kůže u lysky černé, aspoň tchyně to tak dělala a byla to mňamka.
Josef Voborník reaguje 18.12.2014 15:46
Tak ti nezbývá nic jiného, než pokročit v potravním řetězci a dát si toho minka. Není to tak dlouho, co si jakýsi exot bydlící v sousedství mého syna upekl a sežral tchoře a mám dokonce dojem, že ho neulovil, ale sebral u silnice jako mršinu sraženou autem. Ale smrtelně vážně - mám doma opravdu prastarou kuchařku, ve které najdete mimo jiné i recepty na postní pokrmy našich předků - bobra a vydru. Nemluvě o tom, že je tam i recept na kuchyňskou úpravu dropa...
Josef Voborník reaguje 18.12.2014 12:48
Coby dítě školou povinné jsem v řece Tichá Orlice a přilehlých potocích nachytal a zkonzumoval poměrně dost raků. Maso z klepet i ocásku je vynikající, bohužel ho je málo a dnes tohoto již dost vzácného korýše nechávám na pokoji.
Josef Voborník reaguje 18.12.2014 12:42
V době studia na SLTŠ se zejména o víkendu, pokud jsme nejeli domů, projevovala nutnost získat nějakou potravu. Pročež jsme vzali kbelíky a vyrazili na šneky, zpravidla na hřbitov, tam jich bývalo nejvíc. Usmrtili jsme je spařením horkou vodou, odkrojili jedinou poživatelnou část - nohu, pomocí soli ji zbavili slizu a dali vařit. Byla to dlouhodobá záležitost, než to změklo do poživatelného stadia, trvalo to dvě hodiny /když byl opravdu velký hlad, snědli jsme to i dřív, ale nebylo to ono. Za poslední peníze jsme koupili vajíčka, másla /toho porcovaného/ bylo dost, tak jsme to vše osmahli a pak jsme dlabali, až se dělaly boule za ušima.
Karel Kolář reaguje 17.12.2014 23:20
Ještě bych se vrátil mému příspěvku ze 14.12. 2014. Psi nejím proto, protože kámoše nežeru ze zásady a psi pro mě kámoši jsou. Koně jsem jako dítě jedl často a náramně mi to chutnalo. Jsem totiž rodilý pardubák a po každých dostizích v úterý bylo v řeznictví u Vurstů k mání salámu a masa dost. Přestal jsem koninu jíst z vlastního přesvědčení, když jsem za komančů začal pracovat jako kočí při soustřeďování dřeva. Nikomu to neošklivím a vím, že to chutná báječně, ale sám se toho nezúčastním. Pes psa sežere úplně hravě, pokud bude uvařenej - vlastní zkušenost. Moje ženuška si přivedla ritchbecka - parádně rozmazlenou fenu. Prý že nebude žrát uvařené ořezky z divočáka. Po třech dnech otálení mi málem vytrhla misku z ruky :-))
Josef Voborník reaguje 17.12.2014 16:55
No, s těmi zvířaty, která pojídají Inuité, máš sice 100%ní pravdu - ale vzhledem ke geografické poloze mají veškerá nařízení z Brusele na háku. Holt jiný kraj, jiný mrav. A co se týče toho, co nám Evropanům byrokrati z EU zakazují konzumovat - připomíná mi to případ z letošního léta, když v Trutnově na sídlišti Zelená louka byla v kontejneru na odpadky nalezena cikánka rozřezaná na kusy, byla zabalená do igelitu a ohavně páchla. A víte, kolik jí bylo ? Skoro půl kila !
karel zvářal reaguje 17.12.2014 12:54
To by si ta slavná Unie měla v první řadě posvítit na Taliány, potažmo Siciliány, kde to žije nejvíc. V jednom dokumentu tamní holič vykupoval od lovců postřelené poštolky, které "zachraňoval". Oni věří, že konzumace dravců působí jako afrodiziakum, takže v době tahu to tam vypadá jak na Silvestra.
Pavel Štěrba reaguje 17.12.2014 11:39
...ktorých mäso sa nesmie uvádzať na trh za účelom výživy ľudí.... Tak jestli tomu dobře rozumím, tak se s tím nesmí obchodovat, ale v soukromí nám to nikdo konzumovat nezakázal. Jane X. raději si hlídej tu svojí čivavu.....
Pavel Štěrba reaguje 17.12.2014 07:55
Jasně Karle, že to je ode mne. Kdyby to tvořil zoopsychouš z Košic, tak je ten kůň nepoživatelný, lebo to je istotno stará flákota:-) Tenhle obrázek koloval na netu v době té koňsko - lazaňové hysterie. Po tom, co jsi to tu připoměl, jsem to sem musel dát. Ten koňský salám seženeš i dnes, ale ve většině případů to od skutečného koňského masa letělo velmi daleko. Naše koně se totiž vozí na jatky do Holandska a do té naší koniny se kvůli barvě a podobné chuti dává maso z hovězích hlav. To by mi tak nevadilo, jako to, že vůbec nevíš odkud je to hovězí. Dneska všechno tahají po Evropě jako kočka koťata a my vůbec nevíme, co žerem, ani co to samo žralo.... To co napsal Radek 15.12 v 17:15 můžu na 100% potvrdit z vlastní zkušenosti. To bych si raději dal to koninu, nebo oslí karbanátek, jen kdybych měl jistotu, že se to narodilo pár kilometrů ode mne a vyrostlo to na loukách a polích vedle svojí maštale.
karel zvářal reaguje 17.12.2014 07:05
No né, co to je? To fakt posílá Pavel? To vypadá jak dílo velkého slovenského myslitele, ktorý má v hlave riadny gulaš. Pokud to tedy není určeno bývalému čtvrtkařskému rekordmanovi...protože já s koninou nemám problém. Nebýval na trhu často, ale býval v mládí mým oblíbeným pokrmem - koňský salám. Rone, čaj s rumem nebo se slivovicí - zahřejí oba. A jestli mám čínský, indický, nebo gruzínský - rád mám všechny, páč jsem čajový. Co se týká cenotvorby, k tomu se raději nevyjadřuji. Výsledkem nejedné ankety bývá, že ty nejlevnější produkty vycházejí jako nejkvalitnější.
Ron Gordon reaguje 16.12.2014 22:32
No Karle , ja myslím, že ten problém spočíval v tom, že koňské levnější maso bylo vydaváno za dražší hovězí. Nevím, jak by jsi se tvářil, kdyby ti někdo prodával čaj se slivovici a misto té slivovice by ti tam lil levnější kalvados.
Pavel Štěrba reaguje 16.12.2014 20:45
Pro Karla
Josef Voborník reaguje 16.12.2014 17:31
V Trutnově je několik prodejen masných výrobků, ale pouze v jedné z nich se občas vyskytne ochucená koňská sekaná. Chuťově vynikající, jediná vada, že se dá sehnat málo kdy. A co se týče pejska - Karle, nemáš tak docela pravdu. Jedl jsem ho několikrát v různé úpravě, vždy jsem předem věděl, co jím, většinou mi chutnal - ale jednou jsem z toho ucítil psinu, nevím, jak to ta kuchařka dokázala zkurvit, a můžu říci, že ani Chačaturjan by se za ten šavlový tanec nemusel stydět.
karel zvářal reaguje 16.12.2014 16:28
Jak jsem vzpomněl tu konzumaci psa (a la srnec), nevolno se jedlíkům udělalo až po oznámení, vo co go. Takže nebýt labilní psychiky, jazyk a žaludek nenamítaly vůbec nic... Nedávna "aféra" s lazaněmi s koninou, jejíž hysterie mi šla na nervy (jako by se jednalo o člověčinu), je z podobného soudku. Koňské maso je velmi kvalitní, někým dokonce vyhledávané. Ovšem media z toho udělala "problém". Takže souhlasím s těmi, kdo říká maso jako maso. Poměr bílkovin a tuků je +- stejný, jedná se jen o způsob úpravy a nezajímat se raději, co to vlastně je... spoléhám v tomto na nos!
Josef Voborník reaguje 16.12.2014 12:49
Ale co se týče toho získávání masa, napadá mne ještě jedna úvaha. Existuje nějaký zákon, který by stanovil, že maso z některých živočichů se nesmí konzumovat ? Aby bylo jasno, nejde mi o to, že nesmím usmrcovat živočichy chráněné. Ale budu - li mít domácího králíka, kozu, ovci či prase, nic mi nebrání v jejich usmrcení za účelem následné konzumace a konec konců se nad tím nebude nikdo pohoršovat, je to normální. Ale zkuste ze stejných důvodů usmrtit a spapat svého psa či kočku. Budete mediálně ukřižováni a argument "maso jako maso" vám bude platný jak hadovi nohy.
Pavel Štěrba reaguje 16.12.2014 12:49
No Jožo, u nás to je taky drozd. Drozd kvíčala (Tardus pilaris). A u těch škod na hroznech, si to asi trochu pleteš se špačkem viď?
Josef Voborník reaguje 15.12.2014 21:29
Inu, ona ta v evropských podmínkách běžná averze k požívání psa, ale i lišky a vlka, může mít i svůj racionální základ. Mám na mysli zejména možnost nákazy trichinelózou. Ulovím-li jezevce, je samozřejmé, že předložím vzorek na vyšetření stejně jako z divočáka. Kdesi jsem se dočetl, že lovci na Dálném Východě loví psíka mývalovitého nejen kvůliá kožešině, ale i pro chutné maso. Jsem ochoten tomu věřit, pokud se mi povede ještě nějakého ulovit, docela rád bych to vyzkoušel, o vyškvaření sádla ani nemluvě - ale vyšetření na svalovce bych nepodceňoval. A koneckonců, v naší přírodě se nachází spousta živočichů, kteří jsou velice chutní, jen se to o nich běžně neví. Staří pamětníci nemohou zapomenout, jak výborné byly kvíčaly. Ty jsou dnes sice "mimo zákon" a nikdo si nedovolí je střílet - ale když na podzim čekáte u rybníka na kachny a nad hlavou vám protahují hejna špačků o stovkách až tisícovkách kusů, kteří tam nocují v rákosí, člověka občas napadne, že by nebylo od věci se do nich vytuplovat skeetovými patronami a pak je zkusit upravit ve vinných listech.
Radek Pintner reaguje 15.12.2014 17:15
Řeháčku, škoda, že ten kufr ti z 8.patra nepřistál na blbečníku. Sám tu píšeš stupidity a nevím co je na tom nejíst zde zmíněná zvířata!!! Pokud žereš vepřové tak:selata jsou nejspíš z Belgie, vykrmené v Polsku- čím?-na porážku jedou do Španělska a balí se v Povážské Bystrici a teď mi řekni co je míň škodlivé. Zda-li tajemné bůh ví čím krmené po genetické stránce???prase nebo český ratlík?
karel zvářal reaguje 15.12.2014 14:03
Jane, člověk když chce, dokáže ledacos. Je to jen o zvyku a překonání předsudků. Znám story, kdy si dotyční velmi pochvalovali výborně upraveného "srnce", dokud je nevyvedli z omylu. Polovina přítomných v tu ránu běžela s rukou na ústech k nejbližšímu oknu či volnému prostranství. Říká se, že pes psa nebude. Ani hodně lidí to nedokáže...
Josef Voborník reaguje 15.12.2014 10:43
Řekl bych, že často nejde ani tak o předsudky, jako o kuchařské umění. Např. psa jsem jedl vícekrát, zpravidla mi chutnal, ale jednou jsem z toho ucítil psinu a hned byl žaludek naruby. Kočku jsem též ochutnal - nic moc, ale možná, že chyba byla právě ve způsobu úpravy. A proti gustu žádný dišputát. Julius Komárek je prý autorem výroku, že správný myslivec by měl ochutnat vše, co mu v revíru běhá, létá a leze - i když v případu vlka střeleného v letní době na újedi nebo u supů, slétajících se k zdechlinám dobytka na poloninách, bych o tom důvodně pochyboval. Ale že známý malíř Jiří Winter /Neprakta/ si nechával zasílat v konzervách sarančata či kobylky, to je obecně známá skutečnost. No a co se týče toho opičího masa, jak je uvedeno v předchozím příspěvku, tam to do značné míry zavání kanibalismem - můj kamarád, který toho v Africe ulovil poměrně dost, by nikdy a za žádnou cenu nedokázal vystřelit na opici jakéhokoli druhu, i když např. pavián patří mezi nejhorší škodnou, natož aby to jedl.
Rudolf Petera reaguje 14.12.2014 21:07
"Sežrat se dá všechno, jen to umět upravit a já dodám - oprostit se od předsudků a vyzkoušet to. :-))". Nemůžu bohužel souhlasit. 2x v životě jsem přes veškerou snahu "nemohl". Oboje v jižní Asii. Nemohl jsem pozřít sklípkana a opičí maso. Snesu v podstatě cokoliv, ale v těchto 2 případech to prostě nešlo.
Karel Kolář reaguje 14.12.2014 20:10
Zdravím všechny normální a slušný lidi. Psa nejím ze zásady, i když jednou mi kamarádi dali, aniž jsem věděl a nechutnalo to špatně. Kočku jsem taky vypruboval. Prý má člověk zkusit od každého :-).Je dobré ji naložit tak na týden. Jak píše eurohorn, delší vlákno ale docela to ujde. Medvěda jsem na Kysuci u kamaráda jedl a nemělo to chybu. Ať už jako pečeně a nebo kousek čersvého uzeného z plece. Rysa jsem neměl možnost okusit. On to Pavel napsal výstižně. Sežrat se dá všechno, jen to umět upravit a já dodám - oprostit se od předsudků a vyzkoušet to. :-))
Radek Pintner reaguje 14.12.2014 17:10
To jo Pavle, lepší když bručí než hučí.
Pavel Štěrba reaguje 14.12.2014 12:47
....zkrátka a dobře, sežrat se dá všechno, jen se to musí umět udělat.... Radku, pořád lepší, když bručí v prdeli, než když bručí v hlavě....
Radek Pintner reaguje 14.12.2014 10:18
Pavle děláš mi chutě, nemáš kousek v ledničce? Stačí 5-6kg, pozvu Zajíce a Pavla Š. a ochutnáme. Dík Radek. P.S. jen mám obavy aby mi pak nebručela prdel.
Pavel Štěrba reaguje 13.12.2014 16:04
Tak o medvědovi se to traduje, že je to výborná zvěřina. Už jen kvůli těm udírnám by jich tu mohlo chodit víc:-) Jaký je rys?
Pavel Štěrba reaguje 13.12.2014 13:14
Tak si představ, že jsem už o kanibalismu počul:-) A nepořebuju k tomu ani zprávy z gaučíka. Ja su neni kokot ako ty. Jinak jsi zase všechno pěkně překopal k popření všeho, co jsi napsal. Jako vždy, když tě někdo setře, tak začneš plácat ještě větší kraviny. Říká se tomu reductio ad absurdum, neboli - důkaz sporem....
Pavel Štěrba reaguje 13.12.2014 12:11
Vaše oplzlé nadávky? Co to zase meleš Ty hornouherský janičáre. Xindl je jen zákeřný polocikán, co tu po cikánsku nadává a vyhrožuje přes internet. Mezi čtyřma očima by si nikdy nic nedovolil. Leda že by se jednalo o cikánskou férovku 5 - 10 černých proti jednomu bílému. Ale proč by ses ho ty nezastal co? Inu poturčenec horší Turka. Nebo se snad cítíš ukřivděn taky našimi reakcemi na tvůj "literární talent"? Když už jsi schopen napsat i takovou hnačkovinu jako - stehno tvojho vlastného starého otca -, tak jen ukazuješ že tu hnačku máš v hlavě. Pokud tedy neexistuje ještě něco horšího.....
Karel Kolář reaguje 13.12.2014 00:23
pro J.X naše Anička na spaní používá ještě plínky (jsou jí 2roky) tak by se třeba s tebou podělila, abys se nepochcal do gatí:-)). Jinak jsi skutečně statečnej chlapák.
Karel Kolář reaguje 12.12.2014 23:38
No vidíč ti kozošuku, jseš skutečně náramnej frajer. Takhle odvážnej bych já opravdu nebyl :-))) Jak to děláš, že jsi tak dobrej. Taky bych chtěl bej takovej až vyrostu.:-)))
Radek Pintner reaguje 12.12.2014 18:52
Karle tak to si zvykneš ráz dvá tři a pět. Ty když to popadne tak se za tebe či i nás budou opět vydávat, napadat a přitom bloknout IP adresu počítače není žádný problém od Šumavy směrem k Portugalsku.
Karel Kolář reaguje 12.12.2014 18:45
Zdravím všechny. Bylo to na můj popud, protože ten pacholek J.X si na svůj vylhanej profil dal naši svatební fotku a já upozornil admina. Jestli se ti klauni trefujou do mě, to mě netankuje a dovedu se tomu smát, ale o mou rodinu si svinskou hubu otírat nebudou. Tak doufám, že to chvíli vydrží :-)))
Radek Pintner reaguje 12.12.2014 11:28
Hele, kluci, admin je zase smáznul, tak 2000 ještě nepadlo.
Radek Pintner reaguje 12.12.2014 11:22
Výkvět Karle ne, ale výron.
Karel Kolář reaguje 11.12.2014 22:45
Begala je sice žvanil , ale alespoň není tak podlej jako JX. Chlapi ten pablb si dal na svůj ubohej profil naší rodinnou fotku z naší letošní svatby. Ten vocas je skutečně výkvět odvahy a elita chrabrosti :-))
Karel Kolář reaguje 10.12.2014 22:26
Je to opravdu hodně od tématu, ale poslední dobou mě žena napomíná, abych se neřehtal tak nahlas, nebo vzbudím naší Aničku o dvě místnosti dál. Jožo a Hurvajz jsou opravdu klauni!! :-)))
Ron Gordon reaguje 10.12.2014 20:35
Premiový dvoutísící příspěvek, ale nemám co psát, protože je to zde stále daleko od tématu.
karel zvářal reaguje 10.12.2014 19:32
Já jen mohu pogratulovat adminovi za "živou" diskusi, protože největší šelma je zjevně Jožo (spolu s Hurvajzem), protože u webu probdí nejednu noc, aby našel tu správnou odpověď ve své simultánce proti zbytku světa. Schizofrenii a pytláctví zdar!
Ladislav Bacina reaguje 9.12.2014 13:25
škoda že se nedá vést diskuze na těchto stránkách http://www.selmy.cz/ o velkých šelmách.
karel zvářal reaguje 8.12.2014 17:39
Pavle, určitě ne každého! Rys také potřebuje predátora, ovšem inteligentního, protože dospělý rys je rovněž inteligentní šelma. Četl jsem ten článek v poslední Myslivosti a chápu odlovy problémových kusů. Při rozloze rysího teritoria ten úbytek srnčího nemusí být nijak dramatický. Letos jsem tam nebyl, ale v minulých dvou letech jsem kontroloval stopy rysa na těžařské cestě. Když jsem chlapům říkal, ať ho nechají napokoji, jenom valili oči - nikdo (ze dvou-ale navzájem si to řeknou) o něm nevěděl. Takže většina se vrací a z kořisti vezme dost masa (cca ks/týden). Je třeba vysoce zohledńovat lov lišek a koček rysem, protože jejich škody na srnčatech a ptácích jsou dostatečně známy. Rys do přírody patří, o tom snad nebude sporu, jen se asi neshodnem na míře regulace. Ale to se neshodnu ani s duháky, kteří mají k tomuto nulovou toleranci.
karel zvářal reaguje 6.12.2014 12:14
Takového rysa, který kořist pouze strhává a nenačíná (a to pravidelně), bych selektivně odlovil, protože přestává plnit selektivní (ozdravovací) funkci.
karel zvářal reaguje 4.12.2014 18:43
Stačí si přečíst, že lidoužrouti lidi nežerou, norek neplení hnízda, losos je teplokrevný, ze soli rostú zveri brušiská aj. fenomenální brilantní objevy, a člověk je šmahem "vyléčený". P.S. Potrefená husa nejvíce kejhá.
karel zvářal reaguje 3.12.2014 16:54
Pavle, děkuji za lichotku, ale úplně se mi stáhlo hrdlo, když čtu, že píšu odborně. Považuji to spíše za populárně naučné výlevy pololaika, "oponenturu" oficiální ochranářské doktríně, popichování do zpohodlnělých myslivců, kritiku barbarské zemědělské politiky atp.. Ing. Kasiny si naopak velmi vážím za liberální přístup k poněkud odlišným názorům. Když to srovnám s praxí v redakcích mého celoživotního koníčka, tak je sto a jedna. On články bere tak jak jsou, úpravy dělá zcela minimální. V "našem" periodiku se čeká na recenzi několik měsíců, není výjimkou rok i více! Přestal jsem s většinou redakcí spolupracovat, protože tam jsou takové zásahy do obsahu i formy, že to si můžou zrovna psát sami. Vrcholem je vypreparování (vykradení) článku o ty největší špeky, které si potom odpublikují někde v zahraničí. Zkrátka nesmrtelná teta je v Česku široce rozšířený jev, a když ne love, tak alespoň těžce nabyté poznatky se přivlastňují. Spíše pro ptáčkaře jsou více odborněji laděné práce, které mám na zvaral-sovy.webnode.cz.. No a při tom rajtování po regionu si samozřejmě všímám jiných věcí, včetně mysliveckých aktivit. A občas něco sesmolím.
Radek Pintner reaguje 2.12.2014 19:45
Pochybuji o tom, že je Jožo či byl vyhledávaný. To by si totiž někdo těžce nadělal do bot a ne do lesa. Ten je schopný sázet stromky hnědým nahoru a představit si ho v těžbě taky nedovedu, ten je schopný hajnýmu vykecat díru do hlavy, napere do toho welfáre o škodlivosti těžeb a položí i LZ ekonomicky na lopatky! A navíc, z gauče je v lese platný jako Begala v elektríčke!
Radek Pintner reaguje 2.12.2014 16:49
Jóóó jen 2 roky učiliště? Tak to vysvětluje mnohé. Takže ty máš vlastně jen základku. Tak to vysvětluje vše.
Radek Pintner reaguje 2.12.2014 11:32
No tak jóóóó Pavle, ukecal jsi mne. Ale Begalu? Těžko!!!
Rudolf Petera reaguje 2.12.2014 11:12
To je celkem jedno. Šlo mi o to poukázat na fakt, že helikoptéra není zase tak moderní nápad. Každopádně díky za doplnění.
Pavel Štěrba reaguje 2.12.2014 09:54
Da Vinci sice maloval různé létající a bojové stroje, ale jeho helikoptéra by nikdy nelétala, neboť by začala rotovat celá. To jen pro doplnění pana Patery. S tím tureckým původem bych to ale taky u Joža nebral tak vážně. To jeho Beg je nějak podezřelé. Stalin, vlastním jménem Džugašvili, se sice prohlašoval za Gruzínce, ale jeho děd - pouze Džuga - byl Žid z Osetie, který si to švili pouze přidal. A oni ti Rusíni byly taky velkým podílem Židi, takže možná jsem se s tím původním Rusínem až tak moc nespletl......
Rudolf Petera reaguje 2.12.2014 09:14
"Tak vrtuľník musí pochádzať ešte z neskoršieho dáta". Aby to nebylo tak jednoduché, tak nápad na mj. helikoptéru popsal už Leo daVinci někdy v 15. století:).
Radek Pintner reaguje 2.12.2014 08:21
Jožko ty jsi TATAR? A já myslel, že vůl? Tak to pardón. No z Rusa má Pavle tak leda osipky páč už mu klepe na Duklu.
Pavel Štěrba reaguje 2.12.2014 07:37
No, Jožo sice podle výplodů vypadá že chlastá jako carský důstojník, ale podle jeho fundamentalismu bych to spíš viděl na toho muslimského Turka. Takže určitě ne alkohol, ale nejspíš opium. Rusové měli sice svůj carský imperialismus, ale dokud je tem neovládli židobolševici a ožralí sověti, co se akorát rusky naučili mluvit, tak nikdy nikomu nenutili své pomatené přesvědčení.... Z Rusa nemá Jožo ani píď.
Pavel Štěrba reaguje 1.12.2014 19:09
Tedy to je čtení:-) Člověk se tu od jednoho bláznivého Rusína dozví k úžasu i to, že v 15 století neexistovaly auta a vrtulníky se nepoužívaly proto, že se nevyráběly:-) Jen Žižka tehdy vyměnil palcát za lahký gulomet:-)
karel zvářal reaguje 1.12.2014 14:00
A můžeš mi říct, proč by se kojot měl zastavovat před něčím teritoriem??? Ten je tak drzý (šakal), že vleze do teritoria hyen, lvů, levhartů, psů hyenových... A pořád je to kojot, těch kříženců je marginální procento.
karel zvářal reaguje 1.12.2014 13:46
No jo, slaďoučké měšťácké žvatlání, nic tvrdého...správně: Sissinka!
karel zvářal reaguje 1.12.2014 13:36
Jožine, víš kulový, jak to s křížením vlka a kojota bylo stovky let zpátky! To až posledních pár desetiletí si hrají s DNA a dělají kraniologické sbírky. Ten kojot se šíří severně kvůli absenci vlka, kterého farmáři vyhubili jako největší škodnou. Ale nebyl bys to ty, abys do toho nezamotal obojky a vrtulníky. Kde jsou vlci, kojot si příliš vyskakovat nemůže, viz. Yellowstone. Takže ty svoje teorie vykládej jako pochybné hypotézy, nikoliv jako brilantní svatou pravdu.
karel zvářal reaguje 1.12.2014 13:28
Jožine, co máš pořád s tou uherskou královnou? Na a co, jestli Sissy hrkla! To asi podle sebe soudíš ostatní. Ty máš to hrkátko v ruce pořád pořád, vzhledem k neustálým táraninám.
Radek Pintner reaguje 1.12.2014 10:37
Hele blbe Irokézové byli též zemědělci, pěstovali kukřici, bob a dýně. Tak kde máš iba lovce a sběrače plodů? A já se nerozčiluji, jen jsem se tak dlouho nenasmál, opět dokazuješ to, co dokážeš zmotat. Ty se nezapřeš. Bégala je jen Bégala.
Radek Pintner reaguje 1.12.2014 09:04
Neměly koně? Evropani přišli v 15.století a začali používat vrtulníky? TY nejsi malej magor!!!Jožo!!!!Chlapče, TY jsi K.O. toto se už nedá nazvat ani šílenstvím, se ti divím, že nemáš u márketu zaparkovaného mamuta na rychlé nákupy!!! Toto o vrtulnících může tvrdit leda retardované hovado!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! TY blbe, že si na to v 16.storočí nevzali atomovku!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A v 17. ponorky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!TY jsi maatlal.
karel zvářal reaguje 28.11.2014 13:16
Pavle V., Amíci jsou akční ve filmech, když k něčemu dojde (viz. září, nebo teď ten incident s klukem s maketou), tak jsou zkoprnělí hrůzou, nebo dělají zmatky. Pavle Š., to mi na duhácích právě hrozně vadí, ty jejich nesmyslné představy. Sami žijí ve sterilním prostředí ("uměle" udržovaném), ale chraň bůh, když se hovoří o regulaci šelem. Byl jsem od začátku pro regulaci kormorána, krkavce a bobra - toho chtějí mít až 24.000 (slovy dvacetčtyři tisíc)! Že by ucpali všechna koryta a narušili průchodnost vodotečí, vůbec nedomýšlejí. Mně ta "politika" ode ke zdi leze krkem. Musí být od začátku jasná koncepce, tj. cílový stav ve vhodných oblastech, a jinde lovit. Když člověk eliminoval vzteklinu, měl by dělat regulační zásahy sám, ovšem uvážlivě. Pokud jedna strana staví takové nesmyslné (ultimativní) požadavky, je jasné, že takové řešení nebude mít perspektivu. Všickni víme proč.
Karel Kolář reaguje 28.11.2014 12:01
Kdysi jsem slyšel duháky vykládat, že po třicetileté válce v zemích koruny české žili medvědi, vlci i rysové, tak prý co je divného na tom, když tu budou žít i dnes. Ano mají pravdu. Po třicetilaté válce v zemích koruny české žil necelý milion obyvatel. Dnes na stejném území(nutno ještě přičíst Klodsko) žije cca 12 000 000 obyvatel a je to jedno z nejlidnatějších území v Evropě. Moje švagrová žije v Pensylvanii na venkově cca 150 km od New York Citi směrem na západ. Začíná tam být docela problém v hustotě kojotí i medvědí(barribal) populace. Už byly zaznamenány útoky i od kojotů a i smrtelná zranění medvědem. Před deseti lety to bylo nemyslitelné. Všude tam už jsou cedule, které varují před nočními návštěvami medvědů a kojotů v zastavěných lokalitách.
Pavel Štěrba reaguje 28.11.2014 10:23
Karle, já s tebou v podstatě souhlasím, ale problém je v tom, že to nezůstane u 10-i smeček. Dovedeš si představit, že by po naplnění tohoto stavu někdo povolil odstřel? Regulace šelem, to je dneska úplně kacířská myšlenka. Jediná věc, kterou do budoucnosti od vlka čekám, je právě to lokální řádění.
karel zvářal reaguje 28.11.2014 08:47
Na druhou stranu mě dojímá naivita duháků (ale i normálních ochranářů), proč se někde nezvyšují stavy šelem oproti "plánu", resp. jejich představám. Boon Smith ve Wyomingu pátrá, proč se nemnoží pumy. No proč! Protože populace je nasycená! Jeden samec a ca 5 samic neustále soupeří o kořist s vlky. Samotného vlka puma udělá, když na ni natrefí smečka, musí honem rychle do skal nebo na strom. Mladé má jen některá z několka samic, většinou zahynou v prvních týdnech až měsících života (infanticida samcem, jinou samicí?, vlci). Takže toho přemnožení bych se vůbec nebál, autoregulace u šelem dobře funguje. A u vlků mi dává optimismus ten lužický příklad. Čas plyne, a nejen že neubývají, šíří se dál. Nepatřím k těm, kteří vzdají úctu ke zvěři pouze na pravém boku. Vlk i rys do přírody patří, místo si najdou, teď je na lidech, aby našli shodu na stanovení rozumných počtů. Aby to nedošlo tak daleko jak v Americe, kde šakali či baribal usmrtí člověka. To dříve nebývalo a souvisí to určitě s exponenciálním nárůstem jejich stavů.
karel zvářal reaguje 28.11.2014 08:33
Rone, díky za reakci, někteří se zmůžou leda na výkřik, že je to tu ZDECHLÉ, ale z vlastní tykve nepřidají nic). Áno, u velkých šelem to je (resp. mělo by být) především o číslech-počtech-)). Mám to dobré na obou stranách, myslivečci mě mají rádi za propagci velkých šelem, skalní duháci za regulaci stavů. Ta necelá stovka (60-80) obnáší cca 10 smeček. To vychází rámcově poměr 1:1000, takže člověk bude mít stále početní převahu. Jinak také jeden wolf na cca 500 km. Ideální by bylo, kdyby plochu využívali celou. Jenže víme, že budou "řádit" lokálně. Já si od jejich přítomnosti slibuji snížení stavů černé, protože to je takový "tichý" predátor. A i jinou spárkatou by to ozdravilo. Že by se následně zvedly stavy drobné, o tom vůbec nepochybuji.
Ron Gordon reaguje 27.11.2014 21:15
Karle, já zase spoléhám na inteligenci vlka, který pochopí, že mu zde pšenka nepokvete a odporoučí se do vhodnějších oblastí. A té stovečce by ubral nulu. Je vidět, že sice krajina unese hodně, ale otázkou je jak dlouho .
karel zvářal reaguje 27.11.2014 15:26
A já zase naivně a veřejně doufám ve zdrženlivost a ctění zákona. Tu stovečku vlků naše krajina unese...
Radek Pintner reaguje 26.11.2014 17:18
Ty? Tekuté? Leda průjem!!!
Radek Pintner reaguje 26.11.2014 14:36
Ty už jsi viď? A na to klidně něco polknu, ale vem na to jed, že to jed nebude. Spíš něco tekutého.
Radek Pintner reaguje 22.11.2014 16:46
A vím to ze slovenského kanálu :Ako sa stať machrom.
Radek Pintner reaguje 22.11.2014 16:42
Právě jsem se dozvěděl, že se v Košicích právě pos.al jeden idi.t, jménem Jožo Begala a nikoho to nepřekvapuje. Tak to je taky bomba!!!
Radek Pintner reaguje 18.10.2014 14:29
Náhodou Pavle jsem rozumné už od něho četl! A to, že šel k supermáketu a viděl imelo! Hele , navrhuji, budeme o něm krafat jinde, Ať to tu neza.ereme.
Radek Pintner reaguje 17.10.2014 15:49
Aničko, maličko vás opravím, on tu Begalu Jóžina alias GUčko nikdo za normálního nepovažuje, Viď GUčko,mlask!
Martin Myslín reaguje 16.10.2014 18:44
Pokud se zkříží malý pes s velkým jsou potomci obvykle větší než menší rodič - tak to funguje a údiv opravdu nechápu, motat do toho Bergmana je vcelku zbytečné. Respektive jablka a hrušky. Kojoti se kříží s vlky. Psovité šelmy jsou v tomto směru obecně velmi flexibilní a mezidruhoví kříženci si uchovávají plodnost. Ke křížení však dochází jen ve zcela výjímečných podmínkách a normálně mu brání etologie druhů. Bastardi vznikají pouze v případě kdy jsou vlci populačně na sestupu, teprve v té chvíli má menší kojot šanci státi se milencem a nikoliv obětí...vyhubení vlků v USA (to co se tam dělo jsme neměli ani v Evropě) přesně tuhle situaci vyvolalo, ale ve výsledku je to i tak raritka a vydělal na tom čistokrevný kojot, který se do té doby musel vlků bát všude kam vlezl. Jinak si dovolím předpokládat, že pokud se šakal může křížit se psem nemělo by mu to dělat větší problémy asni s vlkem - křížení ale opět bude bránit etologie. Stačí si projít jaké problémy měl Horák při vzniku československého vlčáka během vědeckého snažení a hned je zřejmé o jak mimořádný jev musí jít v přírodě. Nicméně i přes možné křížení mám trochu problém vidět šakala jako velkou šelmu, ačkoliv na naše běžné podmínky po odstranění šelem, je to přeci jen mimořádně velké dravé zvíře:)
Radek Pintner reaguje 16.10.2014 17:21
Ale aspoň je tu s GUčkem veselo. Viď Jóžinku.
Radek Pintner reaguje 16.10.2014 17:21
Omare souhlasím, ve zbraních blikají 4 vlákna. Holt ebola je ebola. Umírá to tu.
Omar Stodůlka reaguje 16.10.2014 13:06
Toto je jediné a už dávno úplně debilní téma, které pořád bliká!! A to je velká škoda... :-(
František Šilhavý reaguje 16.10.2014 12:01
pane Begala, občanský zákoník neřeší tresty,trestní právo řeší trestní zákon.
karel zvářal reaguje 13.10.2014 13:45
U šakala bych asi váhal, ale např. jeho amerického bráchu bych mezi velké šelmy klidně zařadil. Je schopný se křížit s vlkem, v důsledku čeho jsou severští kojoti větší. Nedávno zaznamenali první případ nejen napadení (těch jsou stovky), ale usmrcení a (se)žrání člověka. V národním parku napadla smečka kojotů samotnou turistku (slečnu), která před nimi pravděpodobně ve zmatku utíkala. Tato smečka byla celkem nebojácná až drzá, několika turisty nafocená, takže když po incidentu rangeři zastřeli v okolí 7 kojotů, našli u tří z nich v žaludku lidské maso. Takže pojem velikost je vcelku relativní, myslím, že je určován mj. i nebezpečností vůči lidem, protože takový rys ve srovnání s tygrem mně velký také nepřipadá...
Ron Gordon reaguje 2.10.2014 22:39
Dobrý, a že Ti chutná.
Ron Gordon reaguje 1.10.2014 10:43
JežíAnno, nevyvolávej duchy(Begalu) a nemaluj čerty na zeď. Ten Váš " maco" u nás určitě nedostane status uprchlíka a pošlem Vám ho zpátky přes zelenou hranici jak přišel. Ani ta hrstka fanatiků ho nezachrání.
karel zvářal reaguje 29.9.2014 12:25
Možná teď navštěvuje etiopský web, protože jestli slyšel-viděl to co já, musí mít hlavu v kumštoch. Umravňuje tamních polovníkov a nabádá k lovu po ruji... Myslel jsem, že koukám na šakala, ale vyvedli mě z omylu, prý je to nový druh (podle šroubovice) psovité šelmy. Osobně bych se spíše klonil k variantě křížence s vlkem, jelikož i ten tam žije, je mnohem menší a velmi vzácný... a potmě je každá kráva černá...
Pavel Štěrba reaguje 8.9.2014 13:21
Vanitas vanitatum et omnia vanitas. Ach jo....
Pavel Štěrba reaguje 7.9.2014 16:12
Tak tím by se spousta věcí vysvětlila.
Radek Pintner reaguje 6.9.2014 13:37
Nedostal Pavle, on to organizuje. Už léta a létá.
Pavel Štěrba reaguje 6.9.2014 12:21
No jo, Jožo si přichlastne a 3,14čovina non plus ultras je na světě. Možná by nám mohl vysvětlit, jak to je s těmi růžovými slony. Hele Jožo, ve Walesu se teď koná slet největších blbů světa. Nedostal jsi taky pozvánku?
karel zvářal reaguje 5.9.2014 12:04
Jožine, když tak člověk čte tvoje výplody, tak ho musí napadnout jediné: B, PSDDDB?! (máš to ve slovečine) Věřím, že je v tvých silách tu zkratku rozluštit. Ani se nedivím, že někteří vzpomenou ludolfovo číslo... Boha mu, slávny GU, proč v Evropě vlci pod vlivem lovu počas ruje nezčernali? A Evropa je déle osídlená chovateli, než severní Amerika. U nás by už ti vlci zfialověli, jak musí mít pred rujou vystresované spermie. Ne dvanáctileté, ne desetileté, ale už sedmileté dítě je schopno si něco o severoamerickém vlku vygůglit!-) Vědci to přičítají křížením s indiánskými psy před 10-15 tis. lety - nesouhlasím, v Evropě měli také příležitost se křížit se psy. Prostě ten gem pro černou je tam využíván více, vlčice se přednostně páří s černými vlky. Jednoznačný důkaz pro mě je ten, že v lesních oblastech jsou častější černí, v prériích šedí. A právě v prériích (na pastvinách) je pronásledují mnohem více. To máš jako s barevnou variabilitou např. u veverky. Je rezavá, černá i hnědá. Určitě to není lovom počas ruje, jarní kožka je (bývala) bezcenná. Dlouho jsem se zabýval sovou obyčajnou, ta je ve dvou fázích (R, Š) se spoustou přechodových fází (H, RH, ŠH)- loví se?... Ale nic proti tomu, jak píšeš v první větě, je třeba to vyzkoušet - vyjdi ven, začni se živit potravou na koreni a možná zčernáš taky. A to se povede určitě dřív, než se ti rozsvítí.
karel zvářal reaguje 4.9.2014 19:45
Když to nejsou hnačkoviny, tak je to lov počas ruje, když ne ten, tak obojky, kdyby těch nebylo, tak kameraman vlky uhranul-), prostě nějaký důvod se vždycky najde, však Joži?... I král zvířat je u smečky pár let, tlak konkurence je velký, příchozí většinou pozabíjí cizí mláďata, aby mohl zplodit vlastní. U vlků se to moc neliší. Pořekadlo, že pes psa nebude je poněkud out. Život je boj, a zde to platí dvojnásob. Když alfa vlk jen trochu ukáže pokles kondice, čeká ho krutý konec- buďto vyhnání ze smečky a živoření na myších a kostech, nebo prohra a rychlá smrt v čestném boji. No a pestrobarevnost u vlků existovala mnohem dříve, než obojky či lov počas ruje. Když pestrobarevná prasata se v divočině rychle vracejí k původnímu pigmentu, zde by tomu bylo podobně. Každé zbarvení má svá pro a proti.
karel zvářal reaguje 4.9.2014 06:22
Jj, jsem tak nadšen těmi moravskými kojoty, že jsem Carlose situoval do emryky. A těch přebrebtů je tam víc, vždyť hominid ovládl celou planetu. Třeba v Africe točí borec (skleróza pracuje) stojíc bos a bez nohavic přímo mezi hodujícím psy hyenovitými i hyenami. Stal se doslova členem klanu. Holt profíci. Během špatné zimy smečka ze 17-ti členů spadne na 4, sledovaná vlčice jako šestiletá je v Yellowstonu nejstarší(!)- no kdybych měl něco podobného tipovat, určitě bych neuhodl. Ale Jožo nám to zdůvodní - to je těmi obojky s džípíeskou...
Josef Voborník reaguje 3.9.2014 22:00
Karle, viděl jsem to též, jen malá oprava - šlo o kojota, ne o šakala. A nedokážu pochopit, jak je možné, že se ti vlci nechali nafilmovat takhle zblízka. Kdyby šlo o jedince, věřil bych, že šlo o ochočený kus. Ale celá smečka, respektive dvě ?
karel zvářal reaguje 3.9.2014 07:35
Včera šel pěkný dokument na NGW, doufám, že GU i lesní děd hodili čučku. Tvůrci opět posunuli své umění na vyšší úroveň, takže jsme mohli shlédnout štvanici a zakousnutí šakala, ba dokonce stejně dopadl samotný vlk z cizí smečky. Vlci o svá teritoria tvrdě bojují, pokud prohrají, musí za hranice Yellowstonu, kde je čeká většinou včelička... Takže dědo, jestli nevíte, co to jsou autoregulační mechanismy u šelem, vřele tento snímek doporučuji. Počet wapitiů se za dobu sledování snížil na polovinu, ale zvýšila se rovněž vnitrodruhová agresivita vlkův. Tak to fungovalo celé věky, než kontinent ovládl hominid.
Radek Pintner reaguje 30.8.2014 19:05
Spíš bych to Pavle nazval-nezvyklý, prudký, častý a nečekaný tok hnačkovin.
Sojka reaguje 22.8.2014 16:49
No film Doba ledová, já fandím veverčákovi :-), tak nějak jakoby má lidské vlastnosti :-). M
Martin Myslín reaguje 22.8.2014 13:31
Dobrý:)))). Takové detaily bych nedal - chodící slovník hadr. Nicméně myslím, že si stále nerozumíme - populární šavlozubý tygr (tak se ovšem říká kde čemu) tedy smilodon respektive jedna kočička z tohoto rodu by měla vyhynout před 12 000 - 10 000 lety a s člověkem se tak setkávala. Nemohu tu brouzdat po stránkách, proces je proces, ale když pominu populární kreslenou Dobu Ledovou, kde měl v péči o lidské mládě jednu z hlavních rolí. Tak si ho vybabuji v Putování s pravěkými zvířaty i v Putování s pravěkými lidmi což by už od BBC mělo mít větší vypovídající hodnotu. Společně s americkým lvem, medvědem krátkočelým a vlkem canis dirus tam dělal prvním lidem největšího antagonistu...samozřejmě mínění si mohu opravit, ale žiju v tom takto celý život a do diskuse to také patří. Velká šelma to je:).
Martin Myslín reaguje 21.8.2014 21:56
Myslím více rozdí geografický než časový - jinak jsou to jiné rody - někdy je dobré si to po sobě přečíst a připomenout si, že ostatní nejsou telepati:). Ale to téma je zjímavé - zatím vážně není vysvětleno proč megafauna přežila předchozí interglaciály. Každopádně lov je patrně nesmysl - některým lovcům bych sice přál rozdat si to s oštěpem i dnešním lvem, ale pochybuji, že by to tehdy když čšlo o všechno byl vyhledávaný sport.
Martin Myslín reaguje 21.8.2014 21:25
Smilodon se pokud vím s člověkem setkat mohl a asi setkával - rozdíl je mezi nimi hlavně geograficky, samozřejmě pokud beru nejslavnějšího smilodona, jinak je to rod s dlouhým vývojem. Alespoň myslím, píšu z voleje, ale je to koníček:). S tím Alexandrem to je samozřejmě teorie a pravdu budete mít Vy, ale mám rád tajemno a mám přehnanou představivost.Proto čtu kryptozologii a fantasy_)
Martin Myslín reaguje 21.8.2014 20:39
Teprve to pročítám:). Přiznám, že lososa jsem ještě nechytil, snad až můj vnuk, takže nemohu posoudit dle osobní zkušenosti. Každopádně měl jsem jednoho koktavého kamaráda a to by bylo vysvětlení. On takový Los, los teplokrevný je. Se šavlozubým tygrem nemohu sloužit, ale panthera spelea možná žil ještě za Alexandra velikého takže u něj kdo ví...:)
Martin Myslín reaguje 20.8.2014 23:03
Vidím, že se tu bavíte:), a úplně nejvíc trpí kroužkovaní ptáci, kolikrát se chytí znova, jakoby prosili o zbavení se toho cizího předmětu:)MM
karel zvářal reaguje 20.8.2014 21:31
Jožinko, nevím, co chceš ode mně "slyšet", ale snad si nemyslíš, že po tvých gaučových blábolech změním názor. Desítky hodin lekcí B. Smithe, nejlepšího amerického (i světového) odborníka na sledování velkých koček, mě utvrdily v neškodnosti radiotrackingu. Buďto dolož vlastní výzkum, že obojky mění chování zvířat (tj. škodí), což je jistě úsměvná varianta, nebo alespoň uveď nějakou publikovanou citaci, která tvůj gaučový objev podpoří. A to, že se nemýlíš, je nad slunce jasnější, hlavně v tom počítání uvolněných vajíček...
karel zvářal reaguje 18.8.2014 07:33
Lepšie pozeraj, gaučový pavedec! Když se grizly vykrmuje trávou, proč je taková strkanice u řeky při tahu lososů? Trávu žere na jaře, když opustí brloh a tráva má dostatek cukrů a minimum vlákniny (jiná potrava není v tu dobu). Před uložením se popase (kromě lososů) na čučoriedkách a brusinkách. S tvojí briliantovou neomylnou logikou by mohlo být na Slovensku medvědů klidně jako jelenů a ovcí dohromady, však? Keď grizly žere trávu a má pol tony...tak prečo nie maco? S obojkem loví irbis, kuguár aj., a mají normální mláďata. Když to těmto šelmám nijak zásadně nevadí, tak pomalému mišovi to nemůže vadit vůbec ve sběru mravenců a lesních plodů. Schválně si ten obojek někdy půjč a pár dní s ním vegetuj. Tak se ti na tom gauči bude líbit, že ani do Tesca nevstaneš...
karel zvářal reaguje 17.8.2014 10:11
Souhlas s e@e. Nejlepší výmluva je, Jožine, hledat důsledky vlastních špatných rozhodnutí u někoho jiného, jen ne u sebe. Ta teritoria nejsou jen tak pro srandu, medvěd se v něm musí uživit, proto ostatní vytlačuje, proto si ho značkuje. "Znalci" z VLKu by chtěli mít medvědy i na Žitnom ostrove, ale pak se nemůžou divit různým anomáliím. A ten malý vzrůst není degenerace, je to přizpůsobení špatným potravním podmínkám. Nikde není napsané, že každý medvěd musí mít mnimálně 150 kg. Normálně to selektuje příroda, ale stejně dobře, nebo ještě lépe to zvládnou myslivci. Raději méně medvědů dobře živených, než "stouky kriplou". Když honíš kvantitu, zákonitě trpí kvalita. To snad i tvá blbá hlava pochopí... a s tou telemetrií jsi umanutý, to by děckám okamžitě zakázali mobily.
František Dvořák reaguje 17.8.2014 05:56
Begalo,podívej se na to z druhé strany.Pokud nejsi provokatér a ty tvrdíš,že ne,tak ten tvůj příspěvek svědčí o tvé blbodsti.
Pavel Štěrba reaguje 24.7.2014 06:54
Jožo na chlast zapomeň, Ty ho na vymýšlení 3,14čovin nepotřebuješ......
Radek Pintner reaguje 20.7.2014 09:39
Ještě jednu otázku na tebe Jožko mám, jak poznáš pohledem, že je ženská k tomu? Dík
Radek Pintner reaguje 20.7.2014 09:36
Jožo, ty musíš bydle ve čtvrti, která se jmenuje Bohnické Šialence. A kamarádů asi taky moc nemáš, protože každý soudný člověk ,který tě časem pozná musí zdrhnat. Tvé názory a porovnání jsou hodny uznání Bohnické lékařské komory. To cos níže napsal je stejný blbábol jako bys ne/porovnával okurky a rajčata. To co tebe nezajímá ostatní berou jako základ výzkumu. Proč ty to nebereš? Jednoduchá odpověď. Teba to nezaujíma. To co je dokázané,ty vyvracíš a porovnáváš neporovnatelné. Nechceš rovnou srovnat třeba žížalu s kancem? A kráva také brucho??? Jaj ty kokot aj ja mám brucho a nedojím. Tak mi to vysvětli? A když je dobré jídlo tak se i přežeru a páč čím starší manželka tím lepší žvanec tak si domysli jak občas vypadám. No občas.No chutná mi. A NEDOJÍM!!!!! A solím a hnačku nemám. Tobě chybí jediné-selský rozum. Ale jak se říká-kde nic není ani smrt nebere. Ty máš povahu, chci to napsat slušně, přirovnám to k písní Olympiku -jájájá jenom já. A že je to blbost tě nezajímá páč kdyby dle tvých slov byl losos teplouš tak mu zmznou kulky na to šup takže by si v té chladné vodě nevrznul a bylo by po rybách. A hle? Losos tu je. Není to tím,že není teplokrevný? Jožko co říkáš? Jednoduché že? A že ti to tvá povaha či rozum nebere? Kašli nato, to není důležité. Že ti tu leckdo lecos vysvětlil? S.r na to, není to důležité. Že ti tu nadáváme? S.r na to, to není důležité.Že ti tu píšeme, že jsi blb? To je fakt, to neokecáš, ale co na tom. Kašli na to. To není důležité. Že jsi nás nepřesvědčil o svých názorech. Na to nes.r!!To je důležité. J.X. ti přitakává a ostatní?? Není to na zamyšlenou? 1 z x návštěvníků tohoto uvadajícího fóra? S.r na to. To není důležité. Jenže pro nás TY nejsi důležitý. S.r na to. My se ti budeme zase jenom tlemit a to tak dlouho dokud TY sek budeš vkládat své magorské téze a názory. Nic víc. Nekašli na to.Piš sem toho co nejvíc, blíží se podzim, čas lovů a společných honů tak ať nevázne zábava. Pa pa a pozdravuj doktora Cinického.
Sojka reaguje 19.7.2014 19:05
Nekecejte Begalo, admin už tu vaši moudrost o genetetické poruše vymazal, ale to nic nemění na tom, že ani nevíte a nepoznáte, kdy zvěř přebarvuje. Asi tak, jako losos je teplokrevný. MS
Sojka reaguje 19.7.2014 14:08
Pane Begala, aspoň přibližný odhad věku zvěře (nejen srnčí) je jedním ze základů, na kterých je postavena středoevropská myslivost a hospodaření se zvěří. Překvapuje mě, že takový myslivecký génius jako vy to neví, ale na druhou stranu, co bych nechtěl, když prase v letní srsti je podle vás genetická porucha :-). MS
Radek Pintner reaguje 18.7.2014 20:25
Nebo proč motáš Jágra s neurčováním věku srnčí zvěře? Hele a když nepoznáš jak je zvěř stará, jak poznáš, že je redy? Jak ty poznáš jestli ženská na kterou jsi upadl, že je chovná? Podle spoďárů? Co když má tanga? Nebo chodí naostro? Podle much? Nebo musí vyndat z úst můstek či protézu? Docela by mne to zajímalo tvé určování ještě plodnosti dle-nevím čeho-u žen. Hlavně jim nečum do občanky!!!!!!To je pak chytrý každý!
Radek Pintner reaguje 18.7.2014 17:13
No to nám Uheráčku vysvětli, nač Jágr potřebuje znát věk svých bruslí? A doufám, že to bude pecka!
Radek Pintner reaguje 18.7.2014 07:50
Kdepak, ten sedí u telky a studuje zoom apod.
Radek Pintner reaguje 17.7.2014 11:49
Děti to je klídek co?
Radek Pintner reaguje 14.7.2014 09:19
Nejsi z horních 10 tisíc, ale díky tobě dnes vím, že losos zčervená cestou ke tření v ledové vodě díky indiánům a ohnivé vodě, kterou domorodí indiáni lijí do horských toků. To aby teplokrevný losos cestou neprochladl. Jsou to fakta, protože jak losos pluje v alkoholu, zčervená a zkroutí se mu rypec. A to jsou fakta, která jsem viděl v telke a to nepopřeš!!! Jen nevím jakou značku chlastu losos preferuje, protože ti co to přeženou, plují břichem nahoru u břehu a nežerou je ani nalití medvědi. Co myslíš? Mají radši whisky či nějakou domácí pálenku. Že by tam byl fridex je utopie, v době ledové fridex rudoši neznali. A ani to nemohla být jiná syntetická kapalina. Co myslíš? Neviděl jsi něco někde? Myslím to co přilévají do té vody.
Radek Pintner reaguje 13.7.2014 19:16
Jaká lež? Když může být losos teplokrevný tak proč TY bys nemohl být Uherák s Pičíny? TAK TO MI LASKAVĚ VYSVĚTLI!!!!
Radek Pintner reaguje 13.7.2014 15:15
´ Či z Píny?To je jedno, Pičína je vedle Píny. Mají společné severojižní hranice.
Radek Pintner reaguje 13.7.2014 14:59
Takže ON je z Pičíny? Tak to se prošel kluk jeden!A cestou zblbnul.
Radek Pintner reaguje 12.7.2014 07:59
Pavle to jako Čim Ping Begala??? A jeho manželka se jmenuje Ničim Neping Begala???
Radek Pintner reaguje 11.7.2014 20:44
Vznešené? Těžko, spíš ujeté a ty dvě tebou jmenovaná zvířata mají 100 x víc rozumu než ty Uheráčku!!! Jo a do ftipkárny nelez, mohly bychom prasknout smíchy a to nechceme páč nás teprve čeká vrchol letošní sezony!
Radek Pintner reaguje 10.7.2014 22:21
A taky místo Turka by to mohl být Švéd!!!
Radek Pintner reaguje 10.7.2014 22:19
Robítě? Prdlajs!!Zase si tolik maďare nefandi!!! Prudíš tu Uheráku sám za Vaší stranu. A dej si majzla aby ti nějaký Turek neudělal široký úsměv šavlí!
karel zvářal reaguje 9.7.2014 22:28
Pavle, s tím teplokrevným lososem a středoškolskými znalostmi bys to přehnal. Dvanáctileté dítě, které kouká na Spektrum, může vidět skupinu dvaceti ledních medvědů, jak se obezřetně střídají u kadaveru velryby uhynulé stářím. Půl roku nežrali, a když potom záliv ne a ne zamrznout, drží je to při životě. Hlad je sviňa, to ví každý normální člověk, akorát osamelý baran v tom má dokonalý mišmaš.
Pavel Štěrba reaguje 8.7.2014 08:08
Správně Jožo, nenazývej Jana X myslivcem. Hodně by nás to urazilo....
Pavel Štěrba reaguje 7.7.2014 19:10
Stačí nám to:-)
Radek Pintner reaguje 7.7.2014 18:57
Zaplať pán bůh, že už budeš konečně držet h.bu!
Radek Pintner reaguje 7.7.2014 11:49
Ještě 1 otázka na Jožku.Víš co je v pr.eli měkkého? A nenapovídat prosím.
Radek Pintner reaguje 7.7.2014 11:48
Hnačka Pavle,ale kdyby měl ten jelen sra.ku tak ho ani ten medvěd nedá. Znáš to sám,když to přijde to je fofr.Mě spíš zajímá jak nemůžou psi strhnout srnu. Ta k Všeználku,máš tu 2 otázky tak na ně.
Pavel Štěrba reaguje 7.7.2014 09:02
Je dost možné, že ten kňour postřelený byl (střelený jsi Ty). Možná protos ním měli vlci tak snadnou práci. Krom toho, starý kňour se v tlupě nepohybuje, pouze bývá často poblíž, takže si ho šelma může jen těžko z čriedy vybrat. Hele Jožo, co tě vede k neomylnému úsudku, že medvěd nedokáže ulovit starého jelena?
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 21:17
.....ale tak, zkus tu úvahu rozvést ještě jednou a trochu to propracovat. Co myslíš, třeba tomu kňourovi bylo spíš 6, nežli 5. Třeba taky 7.
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 21:13
....bezva Jožo, Ty prostě nezklameš.....
Radek Pintner reaguje 6.7.2014 21:10
Jožo,tvůj poslední příspěvek normální člověk, který se pohybuje přírodou-ČASTO- nenapíše. Protože už v ní leccos viděl. Vystup si občas z elektríčky, podvaž nohavice,to kvůli hnačce ,courej se a koukej. Pak se tady omluv a odhlaš se. Ahoj
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 17:55
Jožo v tom dokumentu z Tater vlci napadli kňoura. Hádal bych mu tak 5 - 6 let. Tedy žádný mladík, ale už hrubý kňour. A rys se tam otíral ve zbytcích ze starého jelena, kterého strhl medvěd. Jak je to možné, že se ti vlci a maco pustili do staré flákoty?
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 09:49
....dobre že ty dokumenty robiť nievieš....
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.7.2014 19:51
Teď jsem koukal na krásný dokumentík na You Tube s názvem - Tatry divočina zamrznutá v čase, paráda. Krásné záběry přírody včetně všech tří velkých šelem, no už se tam těším.:) Doporučuji kouknout je to osvěžující relax..
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.7.2014 13:27
Oprava : s koženou (s kým čím):)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.7.2014 22:55
:) No Pavle, trochu mě to připomíná tu známou filmovou repliku, jen to naroubuju na šelmy.. "Rozkaz zněl jasně, ten vlk medvěd a rys nesmí projít.. ani z koženou brašnou pardon s obojkem koženým..tečka, hotové, vyřizené..:)
Lubomír Černý reaguje 22.6.2014 15:03
Kolego Vilšere,máte naprostou pravdu.
Lubomír Černý reaguje 15.6.2014 14:49
No,já už se přizpůsobovat nehodlám,možná by stačilo,kdyby se naopak hrstka lidí začala chovat slušně a přestala si to plést s tzv.ringem.Připadám si někdy jak mezi malými dětmi.To je ode mne všechno,nebudu to tu blokovat.
karel zvářal reaguje 15.6.2014 13:36
Pane Černý, zas tolik to neprožívejte, dyť vo h...o de! S obdivem sleduji po očku jiný portál, kde admin funguje vzorně. Pokud zde povolil ring volný, tak se buďto musíte přizpůsobit, nebo sem nechodit. Když odfiltrujete hlušinu, dá se tu občas něco dozvědět. Já to neberu zde jako studnici moudrosti - na to jsou knihy a kabelovka, ale jako zdroj kratochvíle. Právě ty Jožinovy hefty to správně koření.
Lubomír Černý reaguje 15.6.2014 12:38
Pane Zvářal,nevím jestli jste měl na mysli můj příspěvek o zazdění tématu Velkých šelem a cituji Vás:a sám k problému nenapíše ani B.Ú.tak to jako by neřekl nic.Reagoval jsem na toto téma několikrát,možná v době kdy jste ještě nebyl registrovaný,co jsem chtěl tehdy říci jsem řekl,nemá smyslu se opakovat a kdo chce snadno si to najde.Ale to neznamená,že si se zájmem nepřečtu co píší jiní a proto mi vadí,že toto téma směřuje tam, kam všechny ostatní.Pokud to nebylo myšleno na mě,omlouvám se a pusťte to z hlavy.
jirka hanys reaguje 15.6.2014 12:22
Jožo, nastav i ric.
Radek Pintner reaguje 15.6.2014 11:42
A víte co? Ahoj, trpte si tu ..............dál.
karel zvářal reaguje 13.6.2014 18:44
Jožo, já s tím problém nemám, ta silná vrstva popela v sedimentech na celé planetě tomu jednoznačně nasvědčuje. Ale s tebou jako popíračem vědy je škoda ztrácet čas. Život je nesmírně vynalézavý a přízpůsobivý, vzpamatuje je i z téměř zničujích katastrof... Už zase házím hrách, proto souhlasím s Annou, někam se ukryj a čekej na Soudný den. To je v USA ožehavé téma, též se mu na kanálech věnují.
karel zvářal reaguje 13.6.2014 06:20
Ondro, kdyby admin nesmazal Jožovo vlákno, mohly se všechny "vědecké" novoteorie probírat tam. Pokud mě někdo napomene, že toto není vlákno o..., a sám k problému nenapíše ani B.Ú., tak to jako by neřekl nic. A diskusi na téma vzniku psích plemen velmi vítám, jako klukovi mě to také vrtalo hlavu. I v té genetice jsme spíše blíže začátku, než úplnému poznání všech zákonitostí a triků přírody. Protože nevěřím ani na Marťany, ani na to, že by naši praprapředci byli tak kovaní v oboru a prováděli umělou inseminaci za účelem zmenšení tělesného rámce. Ten pekinéz kromě minivelikosti má navíc výraznou deformaci lebky, s takovým defektem by jeho "původní" prapředek těžko mohl lovit. Je tedy jasné, že se o to postaral člověk. A podle mě domestikace psa proběhla pravděpodobně mnohem dřív, než jsme schopni doložit. Údajně to bylo před 40 tis. lety, mám za to, že bychom jeden řád klidně mohli přidat. Nedávno šel dokument o kojotech v sev. Americe, kde zažívají mohutnou expanzi, včetně osídlování měst. Podle lebek některých ulovených kusů je zřejmé, že se jedná o křížence s vlkem, takže bych i věřil tomu, že u některých psích plemen to bylo stejné. Ale s liškou či fenkem si to těžko umím představit...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 12.6.2014 22:14
Proboha, co se tu pořád řeší..no abych navázal tak nějak "filozoficky"..Nakonec pane Begala i lidé jsou studení jako psí čumák a někteří jsou zase naopak teplejší až to hezké není :) Viděl jsem i teplé psy no možná jsou občas teplí i vlci.. každopádně je to zajímavé a nosné téma..:)Jinak jsem se díval na dokument o vlcích a psech a je velice zajímavé zjištění některých vědců, že předkem mnohých psích plemen není pouze vlk, dodnes nejsou uspokojivá vysvětlení. Je nasnadě, že když se podívám třeba na Pekinéze tak mi do hlavy neléze, že vlk je nějakým jeho předkem.. vypadá spíše jako jeho zadek.. ;)Ne vážně, tohle je podle mě na zajímavější debatu, než to co se tu "řeší". Třeba je to ale "prkotina" a někdo zde nějaké své vysvětlení přinese.
karel zvářal reaguje 12.6.2014 21:34
Jožo, alebo je ta oná studenoritná ve znamení ryby, alebo má čisté zrkadlo a bílá jak známo odráží světlo-). Jiné vysvětlení pro tvé neomylné poznání nemám. Co jsem chytil rybu, vždycky byla studená.
Lubomír Černý reaguje 12.6.2014 10:20
Pánové,již jste stačili"zazdít"i tak staré,zajímavé a kdysi hojně navštěvované téma,jakým Velké šelmy bezesporu byly.Velká škoda,že Vás p.Begala nutí svojí neesmírnou aktivitou stále reagovat.
Sojka reaguje 12.6.2014 07:06
Aha, takže had když zimuje, tak nedýchá, protože je vypnutý :-):-):-) a nehýbe se :-):-):-), takže nemá žádný energetický výdej :-):-):-).
Sojka reaguje 10.6.2014 17:32
Už zase další perly, jedna za druhou, od nedouků v biologii, jeden podkarpatský génius a jeden ušatý cikánofil :-). Pane Begala, ve vztahu k teplu existuje dělení na živočichy ektotermní - tělesná teplota se mění podle teploty prostředí (všichni bezobratlí živočichové, paryby, ryby, obojživelníci a plazi); endotermní živočichové (teplokrevní, homoiotermní): udržují svou tělesnou teplotu na určité výši nezávisle na změnách teploty okolí; heterotermní živočichové - zimní spánek (hibernace) – např. ježek, letní spánek (estivace) – třeba bodlín. Zase jste nic nového neobjevil, jen by to chtělo se doučit základy.
karel zvářal reaguje 10.6.2014 15:12
Poslyš, tiskový mluvčí, ty se patrně domníváš, že jsi jediný s přístupem na kabelovku, však? Zrovna minulý týden jsem koukal na dokument z Kanady. Bizon uhynul v důsledku stáří, bylo to koncem zimy. Probuzený míša nemohl toto sousto nechat bez povšimnutí. Otevřel ho, přišel i další medvěd, po něm vlci, krkavci, straky a dokonce i orel. A mouchy dílo dokonaly. Takže ty pohádky si nechej pro vnoučky...
karel zvářal reaguje 10.6.2014 14:23
Jožo, admin asi pochopil, že je naprosto kontraproduktivní mazat tvé FM, páč právě ony zvyšují návštěvnost tohoto wěbu. Jako největší košický myslitel v oblasti managementu zveri jsi mě ale velmi zklamal. Predátoři neloví dle tebe staré kusy, ani sající mláďata. Tak jak je možné, že komár si nepochutnává na "mladé krvi", ale odebírá hostiteli tu "špatnou"? Rád bych si ten článek "Interview s komárom" přečetl celý. Hoď to prosím na web! Parazitům zdar!
Pavel Štěrba reaguje 10.6.2014 07:57
Dobrá Jožo, zeptám se Tě tedy jinak! Jak se podle Tebe v těle oddělí stará krev od mladé? A ji komár rozpozná?
Sojka reaguje 10.6.2014 07:05
Spíš kosočtverci na druhou.
Sojka reaguje 10.6.2014 07:04
Pane Begala, proboha!!!! Teplokrevný živočich je schopen udržovat stálou tělesnou teplotu nezávisle na teplotě okolního prostředí = savci,ptáci. Studenokrevný živočich - teplota těla je proměnlivá v závislosti na okolním prostředí a jeho teplotě, což ovlivňuje metabolismus, potravní a pohybovou aktivitu atd. = bezobratlí, kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci a plazi.
Josef Voborník reaguje 10.6.2014 06:34
Aničko - ne spíš kosoštvorcu ?
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 21:05
Nepřekrucuj to Joži, před tím jsi napsal blábol o tom, že hmyz odsaje starou unavenou krev.
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 16:37
Jožo, Tvá ironie je mi volná a tu mou neřeš, mohl bych na Tebe reagovat mnohem hůře a všechny soudy by mi daly za pravdu. Osobně se divím, že Tě ještě nezbavily svéprávnosti. Já se Tě ptám v souvislosti s Tvým posledním bludem ohledně odsávání staré krve hmyzem - máš vůbec ponětí, co jsou to bílé krvinky a jakou mají funkci?????? Odpověz mi stručně a jasně a nehledej to na wikipedii, nebo Tě už začnu podezírat, že ses na devítiletce dostal akorát k tomu, že Ema má mámu a máma mele maso.
Josef Voborník reaguje 9.6.2014 15:32
Je to čím dál jasnější - Jozef Begala kontra zbytek světa.
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 10:42
Á propos, o bílých krvinkách a jejich funkci jsi neslyšel? To je přírodopis tuším sedmá obecná....
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 10:24
Jozef Ty jsi hlava...... Podle té Tvé teorie by se úplně klidně mohlo znovu zavést pouštění žilou. Konečně, proč by jinak Stvoritěl stvořil komára, když ne k odsátí starej a nepotrebnej krvi!!!! Takže vzhůru až do starověku..... Panu Koláři se upřímně omlouvám, že jsem nedodržel slib mlčení, ale to se nedá.....
Sojka reaguje 9.6.2014 09:28
To nic nemění na tom, že losos žádnou larvu nemá, nejedná se o nepřímý vývoj, z jikry se vylíhne normální plůdek a do moře migrují ryby o velikosti cca 20 cm, prostě jen blábolíte nesmysly a ještě máte tu drzost se dotazovat, kdo chodil do jaké školy a přitom neustále prokazujete základní neznalosti biologie, co biologie, spíš přírodopisu pro základní školy.
Sojka reaguje 9.6.2014 09:12
To existuje i u ryb, vývojové stadium úhoře říčního se označuje larva.
Sojka reaguje 9.6.2014 08:19
Dovolím si uvést na pravou míru další neskutečné bláboly samozvaného génia ze Slovenska. a) ryby patří mezi studenokrevné živočichy, to se učí již děti v hodinách přírodopisu na základní škole, tipoval bych to tak na 3.-5.třídu b) losos nežije jako larva v moři několik let, z jiker se normálně líhne plůdek (po cca stejné době jako u pstruha), který cca po dobu dvou let (někdy i déle) zůstává v blízkosti místa líhnutí a pak teprve putuje do moře, kde dosahuje pohlavní dospělosti. V této fázi se označuje jako strdlice a často se zaměňuje se pstruhem. LOSOS ŽÁDNÉ LARVY JAKO VÝVOJOVÉ STADIUM NEMÁ! Génius ze Slovenska si to zřejmě plete s úhořím monté. c) není pravda, že všichni lososi po tření uhynou, někteří jedinci zůstávají na místě d) Narozdíl od tichomořských lososů se část lososů obecných tře během života víckrát. Asi 5 % lososů, převážně samic, se tře dvakrát za život, zhruba 1 % dokonce třikrát. Mezi výtěry následuje 1-2 letý pobyt v moři.
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2014 20:48
Nie, nie nie, to je iba dalšie bludárstvo a klamárstvo. Je to ryba!!! Prečo by ho inak Stvoritěl posielal pod vodu?!
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2014 18:25
Jožo myslel los, ale napsal losos. Los je teplokrevný, a navíc se umí i potopit pod hladinu, takže je to taky skoro ryba. To je toho s jedním překlepem. Vy toho hned naděláte.....
Sojka reaguje 7.6.2014 17:16
Eurohorn - tak to vidíš Pavle, já vždycky myslel, že losos je teplokrevný až na pánvi nebo na grilu :-) a on je teplokrevný už i v teplé vodě :-). Halt člověk se porád učí :-). V červenci jedu do Norska na ryby, tak ty tresky a mníky budu muset ošahávat, jestli jsou teda teplo nebo studenokrevné :-):-):-). Asi pak o tom napíšu nesmírně vědecký článek :-). M
Josef Voborník reaguje 7.6.2014 07:35
A los se nejlíp loví na umělou mušku, případně do sítí, jeřábek je menší druh jeřába, havran je samec od vrány a koroptev samice od bažanta. Se všemi těmito názory jsem se již setkal, ale v životě by mne nenapadlo, že se něco podobného může vyskytnout na odborném mysliveckém fóru - i když zrovna toto fórum bude asi brzo nutno přejmenovat na "Jozef Begala kontra zbytek myslivců v České a Slovenské republice".
Sojka reaguje 7.6.2014 05:50
Losos je teplokrevný živočich???? MS
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.6.2014 17:55
Jozefe, já Vás obdivuji jak máte ve všem jasno např: "lvice nezabřezla, protože měla na krku obojek.." No a to s tím srnčetem je taky podivnost, je to hodně o náhodě a šikovnosti predátora, aby úspěšně ulovil. Vy mate ale jasno- predátor chytí kořist, protože kořist je po zdravotní stránce vlastně kripl..a dobře mu tak.. Jinak spoustu Darwinových teorii bylo vyvraceno, neboť máme zase nové modernější poznatky ve vědě a výzkumu, takže s kolegou Darwinem zacházet opatrněji, pochopitelně zásluhy prvního velkého přírodovědce, biologa nelze zpochybnit konečně byl přeci první nebo jedním z prvních.
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2014 17:29
....dobrý:-)
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2014 08:57
Pane Koláři, je mi to jasné, já už jen potřebuji zjistit, jak je to s tím ježkem. Pak už dám pokoj, a nechť převezme štafetu zase někdo jiný. S Jožim pochopitelně není možné vyhrát, neb on běží maraton. Jožo, já vím jak je to s kudlankou/modlivkou, mně to řekli už v páté třídě při hodině přírodopisu. Ovšem aby to Tobě nikdo nevyvrátil, tak sis to prostě potřeboval ověřit na videu. Já se tě ptám, jak souvisí sežrání samečka kudlanky nábožné samičkou s věkem ježka!!!!
Karel Kolář reaguje 5.6.2014 21:58
Tedy pánové na co se zvrhla diskuze o manažmentu velkých šelem to je fakt nevídané. Pavle Šterbo, přece vám musí být jasné, že vaše reakce u toho chytrolína povedou pouze k dalšímu zvracení nesmyslů. Jen tak na okraj. Před pár lety jsem se několikrát osobně setkal s nebožtíkem Doc. Kovaříkem a s Ing. Kasinou. Kasina mi připadal jako docela rozumný chlap. Nechápu proč pustil panu Begalovi do Myslivosti ten příšerný blábol o černé zvěři. Ale jinak přesně to vystihl Václav Janda!! SUPER :-)
Pavel Štěrba reaguje 5.6.2014 21:11
Písal jsi to Jožo, písal! Vždy když Ti dojde zásoba slov, tak píšeš o hulvátstvu a oplzlostech. Ale pochop už konečně, že Tvůj mundus imaginalis je opravdu imaginalis. Upřímnou snahu máš, to ti věřím, ale Ty věř mně, že Ti to nejde. To už Tě zase kadruju že. Dobrá Joži, budeme se držet manažmetu zveri, sice to nepatří do velkých šelem, ale vůbec nerozumím té teorii s ježkem a kudlankou. Asi jsem poněkud natvrdlý, tak mi to zkus vysvětlit nějak polopaticky.
Pavel Štěrba reaguje 4.6.2014 19:06
Moc mne to nebaví, ale Karel Zvářal a Pavlem Vilšerem si taky potřebují vydechnout. Jdeš na to fikaně Jožo, stačí několikrát opsat to co napsal jiný, přidat k tomu nějakou svojí pavědecky zdůvodněnou 3,14čovinu a litanie na 3 A4 strany je na světě. Ty si to určitě nepřipouštíš, ale tvůj problém je v tom, že ničemu nerozumíš, nic neznáš, nic jsi nezažil, ale kecáš do všeho a to takovým způsobem, že z toho deset let tráva neroste. Viz splácání samečka kudlanky nábožné s věkem ježka v zajetí a ve volnosti. Někdy se na to ani nedá odpovědět. Připomínáš mi Internacionálu, kde se zpívá: "Již chví se světa základ vratký, my ničím nejsme, buďme vším!" To je ono Joži, ničím nejsi, tak chceš být vším.... A neboj, upalovat tě nebudu, zase takovou hrozbu pro zvěř ty tvé fantasmagorie nepředstavují, on se toho nikdo doufám nechytne. Krom toho, byl by hřích pálit na hranici dokonalé Stvořitelovo dílo, byť bylo stvořené až sedmý den z čistého rozmaru a nudy. Ale upřímně, mít tě doma, tak už mám tu vraždu odseděnou:-)
ooo reaguje 4.6.2014 15:49
Cist se to neda,ale vypotil toho hodne!Jen tak dal.
Kamil reaguje 4.6.2014 15:20
Jen se podívám co je tu nového a vidím toho kreténa Begalu a jeho stostránkový eleborát debilit a už to ani nečtu a jdu.
Radek Pintner reaguje 4.6.2014 09:27
Jožko,dokumenty nenatáčejí hlupáci,jen blbci to špatně chápou,nic víc.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2014 23:49
Omluva za komolení a přidání slov je pozdě, dobrou..
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2014 23:44
V souvislosti s tím tunelem a jeho světlem na konci, jsem si vzpoměl na jeden vtip... Optimista- ten vidí světlo na konci tunelu, pesimista vidí tmu, realista vidí dvě přibližující se světla a strojvůdce vidí tři debily na kolejach.. :o) Jinak Pavle proč jsi mi to neukázal když s tím rysem..? Já si tam toho vůbec nevšiml taky si do mě mohl ducnout ať si na to kouknu. Jinak Josífek Begala má výdrž a já myslím že by mohl psát populárně vědecko fantas tické (magorické) statě a povídky- jak se říká na každém šprochu je pravdy trochu no ne..? :))
Pavel Štěrba reaguje 3.6.2014 15:53
No Joži, jelikož máš těžkou obsesi ve sledování přírodopisných dokumentů, tak to asi budeš číst velmi nerad, ale i dokumenty někdy natáčejí hlupáci. Blbci jsou všude, dokonce už dorazili i do Košic. A zuboženou zvěř já nemám a Ty nemáš žádnou, takže sledováním pořadů na animal planet toho moc nevyřešíme. To neznamená, že bych na ty dokumenty taky nekoukal, jen si ze všeho tak jako Ty, hned nedělám bernou minci. Asi nejsem taky premůdrelý, abych sledováním televize vydedukoval, že srnčí zvěři nevadí řepka, tak jako jsi to vygeneroval z mozkovny Ty a ještě to nějakou prazáhadnou teorii zdůvodňoval na sobu caribou:-) Asi Ti už v žádném dokumentu neřekli, že srnec je typický okusovač, jelikož má malý trávník s chudší mikroflóru a tak tu řepku prostě špatně tráví. Sob bude asi zřejmě spásač, možná oportunista - nevím - takže by tu řepku asi strávil lépe, pokud by mu ji někdo na Yukonu zasel:-) Ale Ty jsi prostě neskutečně obsedantní kašpar co bude klidně na potkanech vyvracet škodlivost radioaktivity pro člověka. Děti mi na stůl pohodily DVD Pohádky z mechu a kapradí, jestli chceš, pošlu ti to, ať máš z čeho čerpat geniálné informácie Ty mozgovno imelová.
Pavel Štěrba reaguje 3.6.2014 07:24
To je právě to smutné, že to máš z vlastní mozkovny....
Pavel Štěrba reaguje 3.6.2014 07:01
"srna dokáže ubránit svoje mláďa pred rojnicou niekolkých diviačat s matkou" - NO TO JE PECKA. Jožo ty dokumenty už opravdu přestaň sledovat, nebo alespoň vynech jelínka Bambiho a medvídka Pů!
František Dvořák reaguje 2.6.2014 16:01
Ono to světlo na konci tunelu fakt kamion nebyl.A co toho mohl napravit,co příroda pokazila.
Pavel Štěrba reaguje 31.5.2014 16:19
Doufám, že to světlo na konci tunelu není protijedoucí kamión..... Byla by škoda, kdyby Slovensko přišlo o krále komiků....
karel zvářal reaguje 31.5.2014 10:50
Jozef, píšeš to tak přesvědčivě, že kdybych nebyl tak dlouho na světě, možná bych ti uvěřil... Nejvíc se u mne zapíšeš do historie poznatkem, že lidské maso lidožroutům (lev, tygr, levhart) nechutná- jen po úpravě!))). A co ty padliny v afrických savanách, taky nepoživatelné? Tak proč se o ně supi s hyenami strkají a nenechají to nicotným mouchám? Zkrátka jako bludár (mystifikátor) jsi bezkonkurenční!
karel zvářal reaguje 31.5.2014 08:17
Mým největším omylem a slabostí na těchto stránkách jsou reakce na tvé poluce, Jožo. Jako kluk pamatuji stovky koroptví a zajíců na protějším zatravněném kopci. Dnes tam kromě prasat (v noci) nepotkáš živáčka. Nebyly v tu dobu cukruše, dnes jich je jak nasetých. A to uběhlo utraných 40-50 let a jsou takové markantní změny v složení fauny... takže tisíce a desítky tisích let ve vývoji planety musely přinášet mnoho a mnoho změn. Život je změna, vše je v pohybu...to není z mojí hlavy, jsou to upravené převzaté citáty a já jim dávám za pravdu. Máš sice jakési "protiargumenty", ale v NatGeo by neobstály. Globální doba ledová byla před cca 600 tis. lety. Od té doby na místo vyhynulých organismů nastoupily nové. Říkat si k tomu můžeš co chceš, je prostě tak. Já také o teorích přemýšlím, sám třeba pochybuji o platnosti (jednoho) velkého třesku pro vznik všech miliard galaxií. Je to složitá problematika, vznik planet a vývoj života na Zemi, ale snaž je jak chceš, mě jsou bližší vysvětlení skutečných odborníků. Např. ten tvůj "antipavlovský" reflex o nepoživatelnosti sajících mláďat... onehdy jsi hlásal, že maso starých zvířat krokodýlům aj. nechutná))). Jednou tak, jindy zas opak... jak se vyspíme, že?
karel zvářal reaguje 30.5.2014 19:03
Jožo, já ti v podstatě závidím, protože jsi věčné dítě: kašlat na argumenty, stále si vést svou. Ale jako Stvoritelov tiskový mluvčí nemáš jinou možnost, než věřit "šéfovi". Kdybych šel do důsledků tvých teorií, tak trilobity a dinosaury vyhubil pračlovek lovom v čase párenia, však? Jinak by tu přece byly dodnes... Žádná doba ledová, žádný zničující úder supermeteoritu, výbuch supersopky... Jako nepolepšitelnému darwinistovi se mi tvé báchorky líbí, protože mají svou logiku. Jenže doba pokročila a dnešní lidské poznání (geologie, paleontologie) je jinde, než v době vzniku písma. A s těmi medvědy a tuleni: uveď aspoň jedno místo z dnešní doby, kde při výskytu ledního medvěda vrhají tuleni mláďata na břeh. Ten led je jejich jediná šance jim uniknout. Liška led neprobourá (zmrzlý sníh), když se o to pokouší medvěd, aspoň stará má čas vklouznout do vody. A tak jako se každý rok vracejí vlaštovky, osídlili sysli od jihu Panonskou nížinu, což trvalo lisíce let při každoročním posunu o cca 1 km... A tak jako vždy jsem házel hrách, protože ty už máš nachystanou odpověď. Jak jinak...
Pavel Štěrba reaguje 30.5.2014 07:06
Jožo, tento týden se objevila zpráva, že v Norsku nafilmovali Yettiho. Možná už se ta doba ledová kvapem blíží, když po lesích běhají takové potvory ..... 3 km silný led, a pod ním sysle, no to bude něco.....
Josef Voborník reaguje 26.5.2014 19:50
No, já si myslím, že pračlovek toho šablozubého tlgra rozhodně nevykynožil. S primitivními zbraněmi, které něl k dispozici, to nemohl dokázat. Jeho vymizení bylo zapříčiněno zejména klimatickými změnami a následným nedostatkem potravy - dnes /mírně přehnáno/ hrozí vyhynutí lednímu medvědovi bez ohledu na to, že je loven spíš výjimečně a roční úlovky se v celosvětovém měřítku pohybují maximálně v řádu desítek kusů. Oteplování v arktické oblasti proň znamená snížení možnosti lovu tuleňů a hlad. S tím nemá tlak ze strany člověka nic společného. Pro každého živočicha platí, že k jeho přežití a prosperitě je nejdůležitější stav jeho životního prostředí. Potravní oportunisté /nejtypičtějším příkladem ze savců je potkan/ se dokáží přizpůsobit téměž všemu. A to platí do značné míry i např. pro lišku. V současné době se třeba u nás daří zvyšovat stavy sokolů stěhovavých. Proč to nejde např. u raroha velkého ? Inu, zejména proto, že přirozený areál raroha se víceméně kryje s výskytem sysla a ten je dnes vzácností. A takových příkladů je možno uvést desítky. Ne lov počas ruje nebo stres, životní prostředí je ten nejdůležitější a limitující faktor. A není až tak podstatné, zda za jeho změnou stojí člověk /i když přiznávám, že to je ten nejšastější případ/, nebo třeba to oteplování. Následky jsou stejné.
Josef Voborník reaguje 21.5.2014 11:05
Neviděl bych to tak složitě. Medvěd jako vrcholový predátor na Slovensku /samozřejmě kromě člověka/ nemá nepřítele. Rozšiřování jeho areálu je pouze zbožným přáním pseudoochránců zvířat - ti mladí medvědi už vlastně nemají kam jít a čím dál častěji gochází k tomu, že je staří teritoriální samci zabíjejí, bez ohledu na to, že by tam měli potravy dost. Jediným řešením je jejich regulace odstřelem a zejména by prospělo celé slovenské medvědí populaci zrušení zákazu lovu starých medvědích samců - samozřejmě by se muselo jednat o přísně regulovaný lov, zaměřený na produkci hodnotných trofejí. Současná praxe jen zvyšuje počet případů pytláctví.
Miroslav Zajíček reaguje 30.4.2014 11:42
A kdo ji měl 2x je prase...Doplnění starého přísloví.
Lubomír Černý reaguje 30.4.2014 06:28
Šmarjá,kde to zase jsme? Zde jsou VELKÉ ŠELMY!!!
karel zvářal reaguje 29.4.2014 09:09
Kde domov můj...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 17.4.2014 00:03
No jo no, to víme že nás početně za pár let cikáni převálcují, kdyby byli stejně tak aktivní/ agilní v zapojení se do pracovního prostředí, jako ve- řekl bych- dynamické "výrobě" další generace nezaměstnatelných potížistů, vyvíjelo by se to poněkud líp. Nakonec to skončí asi tak, že budou bydlet jen v těch stanech (viz foto) protože např. činžovní domy povětšinou "zrasovali" tak ,že je z toho normálmímu majoritnímu pracujícímu člověku, blivno.. To je bohužel realita ne dogma.
František Fibiger reaguje 16.4.2014 19:11
Pavle,schválně:Pročblechy nesvítí?Protože by to potom v každé cigánské osadě vypadalo jako v LAS VEGAS!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.4.2014 20:51
Zdravím Pavle, jo žiju si přímo ;) Nějak jsem neměl chuť a vlastně ani čas sem psát a vůbec chodit na tyhle stránky..teď už po cca roce občas budu na "příjmu". Škoda, že je ta diskuze občas taková nesmyslná, hrubá a zcela mimo téma. Nechme Adolfa spát a cikány nechme jako téma třeba do hospod..Jo díky Karle za informaci.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.4.2014 15:11
Bau mit .: Myslíš Karle zateplení baumit..? Tak to jo, vlčí kožíšek bude kvalitní.. Jinak bych potřeboval cikána nebo roma- ono je to buřt na výkopové práce. Už jsem zaměstnával několik a jsou sakra dobří jen se musí platit hned jak to "zrobí", jinak bych upadl několikrát na břitvu. Každopádně mám dobré zkušenosti výkopy byly rychle a dobře provedeny, sice mě to stálo navíc vždy několik vajíček ale dobrý- slepice mi zůstaly a já žiju.. :)
karel zvářal reaguje 15.4.2014 14:58
Jeníštu, to je krásná mnemotechnická pomůcka, to by mě nenapadlo, fakt! Horváth=Oláh. Měli jsme na rotě dva, čierny a biely Jaro. Ten druhý by tě určitě hnal za takové národnostní určení. A k dotazu Ondřeje B.: také mi připadal ten vlk jako vlčice v dubnu..., nebo zrovna poobědval selátko. Zachycený na Koko*ínsku, čili migrant z lužické populace. To musela být předminulý víkend v hospůdkách v okrese na severu veliká sláva, což? Šedí vlci Jablonec... lepší jak bau mit.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.4.2014 18:49
Sakra sakra !!!!! Teď jsem potil více jak třičvtrtě hodinu text a zmizelo to..! No nic, rád vás čtu lidi i po těch čtyřech letech :)) Show must go on.. Jo, kde byl "uloven" fotopastí ten vlk u nás ? Nemůžu to najít, ale myslím že to nebyla žádná "divočina" jako Beskydy apod. Vlk působil na snímku tlustě- mohla to snad být vysoce březí "fena"..? Odpovím si sám- však proč by nemohla, však vašeho vlka jsem taky neviděl a věřím že ho máte.. :))
karel zvářal reaguje 19.3.2014 20:21
Filmaři se po letech do Černobylu vrátili, aby natočili pokračující pohlcování civilizace přírodou. Na cca 2200 km2 žije asi 100 vlků (10-12 smeček). Zajímavé je, že jen asi 500 lišek, počet rysů neuvedli, ale prý přibývají, objevili se i medvědi. Jinak spárkatá všeho druhu, prasata k vidění běžně ve dne - díky absolutnímu klidu. V Bělorusku žije asi 1600 vlků, tj. 1 na cca 100 km2 (nedávno ještě 3000). A i tento počet kvůli útokům na psy, dobytek i lidi plánují snížit na cca 500 - údajně optimální stav. Navzdory přetrvávající vysoké radiaci rostliny i zvěř překypují zdravím a život zde kypí nepředstavitelným způsobem.
Josef Voborník reaguje 19.1.2014 23:47
S tým pohárikom alebo štyrmi máte pravdu. Ospravedlnenie neprijímám, lebo sa mi nemáte za čo ospravedlňovať.
Josef Voborník reaguje 19.1.2014 16:29
A ještě dodávám, že skutečný gentleman a lady, za což vás všechny považuji, nikdy nikoho druhého neurazí neúmyslně - a právě na to je potřeba dávat pozor.
Josef Voborník reaguje 19.1.2014 16:25
Docela se divím, že jste mne nepoznala podle stylu psaní - a nic proti té Vaší debatě nemám, jen se, jak jsem již jednou napsal, obávám, aby jednomu z vás nepovolily nervy a "v zápalu boje" nenapsal něco takového, nad čím by se ten druhý mohl urazit - takových případů na tomto i jiných fórech už bylo víc než dost. Nezbývá, než věřit, že k tomu nedojde a spoléhat na vaši inteligenci a zejména smysl pro humor.
Skrofa reaguje 18.1.2014 20:45
To že je to veľká zriedkavosť bude způsobeno spíše početností vlků a tím, že se zdržují spíše v oblastech s nižší hustotou komunikací a s méně frekventovanými komunikacemi. A obávám se, že ne zdaleka pouze v 5% tam zvěř zůstane. Spousta řidičů policii ani nezavolá. Chtěl jsem jen napsat, že to nevidím, jako takový nesmysl (auto jako predátor), jak jste názor Karla Z. označila, ale už končím. Z ostatních diskuzí, které pročítám, jsem vyvodil závěr, že Vy stejně máte vždy poslední slovo a já tolik energie nemám.
karel zvářal reaguje 18.1.2014 20:23
Panenko skákavá!!! To snad není nožný!!! Tak nedá pokoj a nedá, starý praktik! Poslouchejte, já když něco píšu, tak vím proč to píšu! Řeší se tu, která laborace je lepší, "aby to neodcházelo". U těch kolizí je to úplně stejné!!! Nedělám si statitistiku, ale mockrát jsem našel nosem sražený kus, o kterém nikdo nevěděl. Páč si nevozím prdel v autě, ale provozuji jednostop. Jednou jsem srazil srnu (žigulem v noci). Kamarád chová krkavce, tak jsme tam druhý den jeli. Nezapamatoval jsem si přesně místo, takže jsme srnu nakonec našli, ale mimo ní i další tři kusy, celkem čerstvé, určitě letošní. V příkopě zarostlém kopřivami. A to na cca 200m. Hodně kusů odchází potlučených dál než 100m - několik nálezů podle krkavců a strak. Takže to, k čemu volají myslivce, není ani náhodou stoprocentní obrázek o obětech dopravy. Dobrou noc všem!
karel zvářal reaguje 18.1.2014 19:29
I bez podpisu je jasné, kdo je autor. Panní Anno, já jsem sedlák, víte, a když si kus soustavně nabíhá a nereaguje na křik a mávání, tak ho těmi vidlemi nakonec dloubnu. Děkuji Skrofovi za podporu, protože jinak je to dialog s "hluchým". Ano, považuji auto za predátora. Jelikož způsobuje celkem významnou mortalitu, nikoliv však rozhodující. Jestli Vám to hlava nebere, zkuste jíst mořské ryby, tam je dostatek omega mastných kyselin. Když vídám co pár set metrů rozmliažděného ježka, říkám si - dobré, je jich dost. A je to už velmi dlouho, a ježci jsou stále! Určitě víte, že já horuji za větší pozornost menším šelmám, zejména skalačky. Ta opravdu vybije během noci holubník, či stromovou kolonii kavek, slabý, silný - všechno jedno! Když jsem nedávno vzpomněl výborný článek dr. Sýkory z Pardubicka, nikdo nereagoval! Já jsem ochranář, ale myslící ochranář. Duháka ze mě neuděláte, i kdyby jste měla k dispozici štáb psychologů. Jsem pro lov vlka, pokud jsou jeho stavy neúměrné. Za což mě nemají rádi. Stejné je to i s hojnými dravci. Kde hospodaří výr, postará se v první řadě o ty hřadující káně, které proti obloze snadno najde, než koroptvičky ve stařině. I ten predátor potřebuje predátora, jelikož ten tlak ho posouvá ve vývoji. Ale ten lov musí být úměrný, nikoliv intenzivní. Vždy by mělo něco zůstat. Minimálně pro potěchu oka (orel), nebo neviditelný rys pro dobrý pocit hospodáře.
Skrofa reaguje 18.1.2014 19:08
Já s tím, co napsal Karel o střetu vlků s dopravními prostředky souhlasím. Vlk není tak neinteligentní zvíře, aby nedokázal rozlišit, že mu na silnici hrozí nebezpečí. Navíc díky společenskému způsobu života se dovede daleko lépe poučit ze smrti či zranění člena smečky. Evolučně je úspěšnost druhu závislá na tom, jak se dovede přizpůsobit změnám prostředí a doprava je nedílnou součástí našeho prostředí. Paní Anno, opravdu si myslíte, že ty ploty tam jsou pro ochranu zvěře? Nenechte se vysmát.
karel zvářal reaguje 18.1.2014 18:08
V jednom známém českém seriálu z nemocničního prostředí říká doktor Štrosmajer sestře: Kdyby vlastnost nadnášela, tak vy se budete vznášet jak holubička! To, co mi "doporučujete", jste jistě seznala, že v první řadě schází Vám. Viz např. dotaz z 3.1. v 10,55 (Kde šelmy/vlci/ obhospodařují spárkatou, pane Voborníku? Pomóóc, nevím nevím...) Takže ještě polopatičtěji pro naši Nanynku: Ony ploty tam nejsou kvůli lásce ke zvířátkům, ale aby tato nezpůsobovala kolize, které jsou při rychlosti nad 100 km fatální. Ploty brání PŘIROZENÉ migraci. Zvěř se se ztrátami okolo 10-20% úplně v poho vyrovná. Zajímavé, že z té "snůšky nesmyslů" jste po mečiarovsko-jezíkovsky opomněla tu JINOU antropogenní mortalitu. Ta totiž má daleko, ale daleko HORŠÍ dopady!!! Kdyby nebylo ztrát, zvěř by neměla důvod se množit. Člověk je součástí přírody. Její přirozenou součástí! I s jeho autem. Takže pokud se to Vám zdá nepřirozené, já kolize s vozidly na cestách NEpovažuji za rozhodující v kontextu životaschopnosti populace. Za 15 let se stavy v Lužici zvedly z jednoho páru na 10-12 smeček (cca 100 ex.). Kolize s dopravou tam jsou, ale i ve středoevropských podmínkách (což je průser nad průsery, však!), dokáže vlk bez problémů přežívat a prosperovat. P.S.: Zase pozvěte psychologa a vypoťte "oponenturu" ke zcela nespochybnitelným faktům. Vy to jen tak nevzdáváte, však! A o té vzpomínané Komárkovské pokoře si můžete nechat jen zdát, neomylná Anno!
karel zvářal reaguje 17.1.2014 21:10
Rozhoduje výsledek, podle toho si vytvářím názor na problém. Pokud populace prosperuje, jsou úhyny na komunikacích podružné banality. Auto je predátor, který je vidět a slyšet. Zbytek smečky se z toho poučí. Platí otřepané: chybami se člověk (i vlk) učí. Těm vlkům, podobně jako krkavcům a liškám, poskytuje zase silnice bezpracnou kořist. Něco za něco. Kéž by jiné způsoby antropogenní mortality byly vždy tak férové a předvídatelné.
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 16:36
Nic nepodsouvám, koho střílení nebaví ten to nedělá, to není morální odplivnutí, ale fakt. Také mne baví tahat ryby za hubu a pochybuji, že to baví je. Lidi té touze nerozumí, ale měli by ji respektovat, to je celé. V podstatě bych mohl napsat jak se mají domluvit radikálové, když se tu nejsou shcopni domluvit dva myslivci, tvrdící, že šelmy jsou klenot přírody a dva "ochranáři" tvrdící, že člověk má zasahovat do narušené přírody:). Pavle, celek je jednak vždy více než součet částí:), ale když půjdu mimo poučky, tak vyjímky neznamenají, že vlci loví ve většině silné jedince, predace je vždy obdobná - cesta nejmenšího odporu - příkladů jsem napsal dost a věřte paní Jezíková, že ve vztahu predátor kořist se najdou podobnosti v rybníce i na horách. Toto prostě, bohužel praktické pozorování několika případů (neuražte se, ale vlastní oči nejsou samospásné, neb člověk prostě nemůže vidět vše) vyvrátit nemůže. Děkuji za přání, pokud nám nějaké šelmy přeběhnou budu tomu blíž:). S tím bojem beze zbytku souhlasím, vlk do všeho jde s jistotou - ale jsou známy případy zabitých vlků domácí smečkou, nedávno pokud si dobře vzpomínám takto zašla vlčice v Lužici. Ne vždy je ta jistota správná:) a dá se tak dle mého říci, že si vlci teritorium brání, ačkoliv Váš příklad může být častější. Děkuji všem, mizím slavit. A ať se pořád nehádáme, ačkoliv Pavlovi názory čtu se zaujetím i když si nemusíme rozumět, o Karlovi pak samozřejmě nemluvě, tak najdu něco z těch dějin. MM
karel zvářal reaguje 17.1.2014 15:46
Neumím si představit, že po Německu bude běhat tisíc vlků, jak spřádají v plánech ochranáři, pro mě už 200-300 vlků je dostatečný počet. Spíše vidím řešení v tom, co už jsem zmiňoval několikrát, tj. oživení krve např. slovenským či rumunským vlkem (menší smečkou?). A že hynou na komunikacích? - přirozená selekce. Tak jako hynou ježci, zajíci, srnčí, černá... S tím se v poho vyrovnají.
karel zvářal reaguje 17.1.2014 15:32
M: 1*! Náhánění na zamrzlou plochu nebude až tak rozšířené vzhledem k hornatému charakteru Slovenska. Jó ve Finsku by to bylo jiné kafe! A i tak to potvrzuje to co se ví, že vlk je inteligentní šelma (zas Vás na*eru, chytrý lovec-bača), který nebude vymýšlet nesmysly, když mu situace hraje do karet. "Žádný chromajzl, žádný dehydrovaný po hnačke- dnes děti budem o hladu!" Takhle jste si představovala vlčí myšlení v našem pojetí? Dobře to píše Martin, negativní selekce platí obecně, samozřejmě s množstvím neopatrných či jinak šťastně ulovených kusů. A s tou západní Evropu jste umanutá! Kdybyste to hlásala 20 let zpátky, srazím paty a ani neceknu. Ale živý příklad existuje a já jen doufám, že nebudem číst historii posledních vlků, ale po letošní mírné zimě budou aspoň v Sudetech volat Willkommen Wolf! Protože na migranty z východu to nikterak nevypadá. A na tyto zprávy se pro změnu těším já.
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 14:23
Ještě poznámka. Smečka vytlačí jinou smečku což se tedy stává, ale že smečka nepustí jinou to se již nestává? Tak Vám nevím, ale pokud je jiná smečka domácí při svém pokusu zahnána, tak platí ono nepuštění. Výlučné vytlačení by fungovalo jen v případě když by každý takový pokus skončil úspěšně, což je dost nepravděpodobné. Předpokládám, že jsme si nerozuměli.
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 14:19
Děkuji za praktický poznatek, už jste to tu jednou uváděla. Dovolím si tak poznamenat, že taktika při které se vlci snaží dostat kořist na led je nová tam, jinak si jí vybavuji již dětských knížek. Z druhé strany Beskyd tak vlci činili v údolí Ostravice, a u Morávky využívali koryto řeky. To, že na ledě neselektují mi naznačuje, že se jaksi stále nechápeme- led, propast, tekutý asfalt v americe (dodnes důl pro archeology) nenutí šelmu selektovat, proč taky. Šelma neprovozuje průběrný lov, nebo možná provozuje a následně pak pro vlastní potěchu loví trofejní kusy:).Cílený lov nejlepších kusů je záležitostí stavu kdy predátor má nad kořistí obrovskou převahu a není na výsledku lovu existenčně závislý, loví pro zábavu a může si to tak dovolit. To co tu Pavle píšete jsou totiž jen příklady, pouhé jednotlivosti - co se tím vlastně snažíte dokázat? Že predace není o vyřazování handicapovaných? Že probíhá náhodně a celá evoluce reagování predátor/kořist je mylná. Už jsem to tu uvedl, do bazénu dejte štiku, část rybiček zraňte a za týden se uvidí, prostřelte ve vlčím revíru nohu srnci a schválně jestli ho vlci minou, uvažte kozu na provaz v lese a uvidíme, nechte jedno stádo ovcí se psem a druhé bez psa a kam asi vlk přijde - to je prostě základ. Cesta nejmenšího odporu - což v součtu celé predace, navzdory propastem a terénním výhodám, neznamená nic jiného než starý známý fakt, že predátor odstraňuje z přírody handicap a jeho vliv na kořist je tak kladný. Dokazování na milionech jednotlivostí, že to nefunguje je k ničemu, neb v součtu je to pořád nasnadě. Ochranáři, kteří tvrdí, že vlk je "JEN" zdravotní policie plácají z neznalosti, popírat to je ovšem ještě mnohem větší nesmysl. Kdysi jsem si dal do rybníka jeseny mezi nimi pár zlatých, za měsíc tam neplaval ani jeden, proč asi. Ona ta predace probíhá a probíhala dávno před člověkem a je trochu naivní se domnívat, že odstraňování pomalých, slabých a nemocných, vymyslel až člověk a před ním nic takového neexistovalo. Opakuji po sté, člověk v tomto predátora nahradit dokáže, o kvalitě zvěře před staletími v Karpatech a dnes se můžeme přít s profesorem Komárkem, ale příroda s jedním velkým predátorem je ochuzená příroda. Dnešní příroda navíc již není pouhým neobdělaným polem co má nést alespoň nějaký užitek (jak ji vidí Nekola) ani loveckým revírem kde je šelma trpěným druhem protože její lov může být zajímavý. Ta má mnoho funkcí a je proto logické, že existuje nemalá řádka lidí, kteří tam šelmy chtějí mít, zkuste je proto pochopit a oni pak možná pochopí Vás při dost lidem nepochopitelné touze něco zastřelit. Svět pak bude hned lepší.
karel zvářal reaguje 17.1.2014 09:24
Pavle, nemám se proč nasírat, řekl jsi to velmi přesně. Jako jsme se shodli včera ve dvě... A tak jako červená niť se táhne mými příspěvky názor, že s velkými šelmami je třeba hospodařit, stejné je to i s jejich ochranou. Tím mám na mysli nejen lov samotný (důvod? - strhávání hospodářských zvířat, absence vztekliny...), ale do naředěné populace vypouštět dovezené jedince kvůli zamezení inbreedingu. Páč v dnešním bariérovém světě to mají imigranti těžké. Když toto chovatelské opatření někomu přijde úsměvné (viz. níže)!(, tak radikálové typu duhák by mě za to zabili. Čiže jak vidno, mám to pohnojené na obě strany, ale to už tak někdy bejvá, mejlej se i ministři, jak pravil náš velký pohodářský klasik, kteréhož fyzickou podobu jsem jaksi nedopatřením podědil. Takže Pavle, pravdu díž (ať mám aspoň něco mimomysliveckého k vytknutí), když píšeš o klenotu přírody. A o ten mi jde v první řadě! Mám pochopení pro lovecké choutky, ale někde musí být konec... a musí nastoupit ochrana.
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 07:03
JJ, Bez selekce, predace je prostě o lovení těch nejsilnějších to je přeci evidentní. Na těchto příkladech je pak jasně vidět, že vlk má v přírodě význam jen jako další zvěř pro potěchu lovce a jeho pušky:). Vyřazení nemocných a přestárlých začala vlastně až s moderní myslivostí, do té doby byly Karpaty něčeho podobného ušetřeny a chromý slabý jelínek mohl být v klidu, stačilo počkat hezky vzadu a odensl to ten blbý co běžel nejrychleji. Níže jsem uvedl letitou studii pana Mecha, vlk/los takže ještě dvacet Vašich hypotetických příkladů, kdy silný jelen vběhl vlkovi do tlamy, zapadl do ledu, spadl do propasti a hned bude jasné, že predace je o lovu těch nejsilnějších, lov slabých a nemocných je báchorka a šelmy v součtu snižují počty kořisti bez ohledu na její zdravotní či jinak znevýhodňující stav, prostě tak nějak náhodně.
karel zvářal reaguje 17.1.2014 06:39
Nic jiného, než obvyklé plky, jsem od Vás něčekal. Stále to nestačí k tomu, abych přestal ctít velkou myšlenku prof. Komárka, že vlci do Karpat patří a že s jejich přítomností je v přírodě silná zvěř... Víte co, zkrátíme ty tanečky a půjdem k jádru věci: kolik máte doma kůží z velkých šelem, třeba z toho vlka?
karel zvářal reaguje 16.1.2014 21:49
15,32: no to je to, o čem už delší mám silné pochybnosti, tedy o tom "priemernom vzdelaní". Saská Lužice je nedotknutá tundra? Či snad Arktida? V házení perel... nehodlám pokračovat!!! 16,32: když smečka žene stádo a vybírá slabý, chromý, starý či jinak hendikopovaný kus - to není "bačování", to není selektivní výběr? Neútočí na čelo, na rychlé a silné kusy, ale na poslední... A ten piedestal, když jste ho vzpomněl, si leda stavíte sám, v přírodě to funguje i bez něho, jaksi "samo". Zvěř má také jakousi úroveň myšlení. Nebo jen ti s LL a vyšší dívčí?
Sojka reaguje 16.1.2014 16:32
Pane Zvářal, šelma či dravec loví podle příležitosti a možností, ne podle inteligence nebo bačováním. Štiku taky ošidíte kusem plechu a vlk/rys/medvěd, když bude mít příležitost, tak bude lovit to, co se nabízí. Na tom není nic špatného, špatně je stavět je na nějaký piedestal, protože tak to v přírodě nefunguje. MS
karel zvářal reaguje 16.1.2014 15:13
Dyť vy vážená (polo)bohyně ani nevíte, kde ve světě žijí vlci neregulovaně a stavy zvěře jsou tam dlouhodobě stabilní?!! Elementární neznalost! Chcete komusi cosi dokazovat, ale je to opět jen demagogické mlžení. Víc času vám nevěnuji, nedosahuji v trpělivosti velikosti Martina Myslína. Sice máte dvorního psychologa, ale je vám to úplně k ničemu!
karel zvářal reaguje 16.1.2014 14:58
Sojko vševědoucí, copak Homo sapiens sapiens není velký predátor? Jak dlouho tam ten jelen je, na tom Zealandu? Desetitisíce let, nebo pár století? Já NIKDY nebudu zpochybňovat význam člověka v chovu zvěře! Dokáže to stejně dobře jako vlk, tedy udržovat stavy na přijatelné úrovni. Ale tady je řeč o vlkovi jako Bačovi, a to je "poněkud" rozdíl. Trochu obrátím to lidové rčení 'šelma sedlák'. I ta šelma má právo na jakousi "selskou" inteligenci, nebo ne?
Sojka reaguje 16.1.2014 14:43
Pánové (Pavel + Karel), já s vámi souhlasím, jen jsem chtěl říci, že ani prof.Komárek, ač můj oblíbený autor nejen mého dětství:-), prostě nemohl předvídat co všechno a jaké změny nastanou. I v tomto kontextu je třeba chápat některá vyjádření. Co se kvality populace týče, bude vždy záležet na tom, co za etalon zvolíme, protože vždy to bude subjektivní kriterium. Stačí se podívat na Nový Zéland, tam žádní velcí predátoři nejsou a trofejová (nejen) kvalita vysoké by mohla být hodnocena jako naprosto skvělá, pokud přistoupíme na myšlenku, že trofej je výrazem kvality. Takže velké šelmy jistě nejsou podmínkou kvality, spíše doplňujícím faktorem v případě, že úživnost atd. budou populaci vyhovovat. MS
karel zvářal reaguje 16.1.2014 13:50
Vážení, na prof. Komárka nedám dopustit, a Vy, co mu vytýkáte omylnost, mu nesaháte ani po kotníky. Ano měl ji v prognóze s černou, ale měl by ji KAŽDÝ soudný člověk, co se týká stavu dnešní krajiny. TO je ten nejčernější sen všech krajinných ekologů! Prasečí ráj to napohled! Ale rozhodně se nemýlil v hodnocení vlivu vlka na zdravotní stav jelena. Vlk a jelen tu byli dlouho před příchodem člověka. Jeden druhého potřebují, i ten jelen potřebuje vlka, nejen vlk jelena jako žrádlo. Přemnožení býložravci hynou na nemoci a jejich dopad má daleko horší vliv na celkový stav populace. Vlk, paní Jezíková, není saranče stěhovavá: vyplenit a pryč! Vlčí smečka má své teritorium, kam nepustní sousední "pytláky". V tom jsem měl na mysli jejich bačování, ale to Vy jistě víte, že vlk jeleny nepoklízí. To je opět Vaše demagogicko-překrucující folklór, snaha udělat z druhého neinformovaného (resp. špatně informovaného) hlupáčka. Můj názor je stejný jako prof. Komárka: vlk do Karpat patří. I já jsem pro jeho lov. Nikoli však intenzivní, ale uměřený.
Sojka reaguje 16.1.2014 13:25
Já si prof.Komárka nesmírně vážím, ačkoliv již řadu let není mezi námi, ale on i mistr tesař se někdy utne. Stejně tak prof.Komárek předpovídal velmi špatnou budoucnost černé zvěři nejen v Karpatech a rozhodně ani netušil, jaká bude realita, kterou vidíme v dnešní době. Takže určitě ano, prof. Komárek byl zkušený zoolog, myslivec, lovec atd., ale neznamená to, že vždy a ve všem měl pravdu. MS
karel zvářal reaguje 13.1.2014 21:40
Martine, gratuluji k pozoruhodnému citátu! Neumím si představit, že by s ním přišel někdo jiný... Člověk, resp. jeho historie na této planetě, je poslední vteřina "dne", ale v nabubřelosti a pýše rád "přepisuje historii". Už jen ten pojem 'hierarchie smečky' napovídá, že vlk není tupý újedník, ale spíše inteligentní bača. Myslivosti zdar!
Martin Myslín reaguje 13.1.2014 20:40
No, trochu se vrátím k debatě o predaci. Dovolím si tu odcitovat pana Komárka, slavného myslivce a propagátora myslivosti: „Nejsem žádný přepjatý ochranář, ale mám rád pravdu. A musíme si poctivě říci, že jsme našli, když přišli evropští myslivci do Karpat, všude mohutnou jelení zvěř. Nebyl jí sice taková početná stáda jako dnes, kdy chce začátečník střelit jelena ve všem pohodlí za tři dny, ale nebylo jí také málo. Byla to zvěř zdravá, silná a dokonalá, ačkoliv vlků bylo jistě nejméně zrovna tolik jako dnes. Dnes máme vlků málo a jelení zvěře plné revíry, ale její kvalita, co se západních Karpat týče, rychle poklesává. Jenom v Sedmihradsku, kam přišli myslivci nejpozději, se dosud s hojnými vlky udržují mohutní jeleni. Proto si myslím, že vlci do Karpat patří i nyní, jako tam byli vždycky, než jsme tam začali hospodařit s puškou a jedem my.“ A ještě jeden. "Výběr, který vlci prováděli v Karpatech byl vždy mnohem lepší než náš takzvaný průběrný odstřel. Vlci měli v pěstování jelenů rozhodně mnohem lepší výsledky než myslivci, kteří se toho ujali sami". A příště už zase něco o historii šelem v Českých zemích, snad už se mi vrátí rozpůjčovaná literatura:)
Josef Voborník reaguje 8.1.2014 11:30
Pavle, neříkej to tak šeredně ! Nevypadalo by daleko líp, kdyby se v médiích objevilo, že "nepřizpůsobivé spoluobčany se podařilo účinně zapojit do projektu na záchranu a rozšíření velkých šelem na celém státním území, přičemž tato celospolečensky prospěšná činnost sebou přináší i snížení vyplácených sociálních dávek."
Martin Myslín reaguje 5.1.2014 15:03
To je pořád dokola, vlci i jiné šelmy samozřejmě kašlou na nějakou chovnou hodnotu, stejně jako byste na ní kašlali vy kdybych Vás vyhnal s oštěpem na tři měsíce do pralesa - vcelku docela dobře pochopitelný fakt a nevím proč se tu o něm věčně diskutuje. To je proboha něco tak elementárního. Kdo tvrdí, že si šelmy vybírá jen (věnujte zvýšenou pozornost tomu slovu) nejslabší kořist lže, ale dost možná spíše jen nevědomky zjednodušuje - neboť nejslabší, není jen v užším slova smyslu kořist před svým vlastním zcepeněním, ale v daném okamžiku ta nejsnažší a nejednoduší. Při vysokém sněhu, dvacet metrů od bažiny nebo od rokle, byste se také nevrhli po mrňavém mláděti, když máte možnost zvládnout o řád většího samce a tím se z dostatku žrádla vyhnout dalším dvěma možná marným lovům, a pokud Vám vlezou jeleni až pod kyj tak jich umlátíte co nejvíc, protože co když zítra nevlezou. Ale ve výsledku vždy volíte cestu nejmenšího odporu - ti co se tu snaží na pouhém vyvracování tísíckrát řešeného zjednodušení o nejslabší kořisti dokázat něco jiného (a co vlastně??) tím pro změnu dokážou popřít celé fungování přírody a potažmo i evoluční teorii. Ve výsledku i před tísíc či milión výjímek daných situací na místě, totiž predátor působí na kvalitu kořisti. Když za Vámi na louce pustím své psy s jasným povelem zaručeně se do zadku zakousnou tomu nejstaršímu, nejpomalejšímu, nebo nejpitomějšímu co přehlédl strom. Vezměte štiku a dejte si jí do nádrže, k ní naházejte rybičky a číst si označte a neoznačené nějak zraňte a schválně kterých tam časem bude více? V další nádrži můžete nechat všechny rybky zdravé a sledovat za jak dlouho jejich populace bude vybita či zdegenrována naprosto nemožným a nekontrolovaným predačním působením:). Padlo tu jméno pana Mecha, už jsem to tu psal, ale opakování matka moudrosti. Takže z léta probíhajícího výzkumu ze Severní Ameriky z USA, Isle Royale (546 km2) vztah predátor/kořist - vlk a los. "Ze 131 losů, za kterými se pustila velká smečka vlků jich 11 odhalilo přítomnost vlků rychleji než oni jejich a uteklo. 120 ne, 24 zůstalo na místě a bojovalo s vlky od prvního útoku, vlci to do pěti minut vzdali a los zůstal naživu. 96 losů se pokusilo o útěk a 43 zmizelo než je vlci dohonili. Smečka dostihla 53 losů, z nich se 12 zastavilo, bojovalo a všichni přežili. 41 losů běželo dále i poté co je vlci dostihli a 34 jich nakonec uteklo. Na 7 prchajících losů smečka zaútočila a 6 jich nakonec zabila, zbývajícímiu se podařilo nakonec vyklouznout i se zraněním". Vcelku hezká ilustrace, že to s likvidací těch nejsilnějších nebude tak horké.
karel zvářal reaguje 5.1.2014 12:44
Joži, viděl jsi někdy "vozou hradbu" pižmoňů? Boží bojovníci by si z nich mohli brát příklad. Zadky dovnitř, rohy ven - jen pojď vlčku, "komenziblíž!" Buch! a je o jednoho míň...
karel zvářal reaguje 4.1.2014 15:52
Pane Janda, je mi jasne, ze v pokryteckem Cesku nebyva zvykem se tak nebezpecne odkopat, ale ja uz jiny nebudu. Kdyz mi nekdo vytyka, ze nemam praxi a sam nema elementarni vedomosti, tak mu to povim po svem. Praxe neni o tom, ze ste videl X selem na pravem boku, ale ze znam jejich etologii a ekologii, vime? Mne na Morave vlci netrapi, to mate pravdu, ale vemte si, ze ti chalapi neznaji sklopec a nema jim kdo poradit! To jsou veci ktere mi vadi a do kterych siju. Jak se rika, vse souvisi se vsim. Neni drobna, a ta neni kvuli velkym selmam, ale malym selmam a pernate neumerne namnozenym. A ten Medlen Vedni se mi libi, taky si hned skocim na kalisek!
ooo reaguje 4.1.2014 15:36
Pane Zvarale,klobouk dolu,jak vy dovedete vse zplacat dohromady-Wyoming vlci,malebna Morava,kuna,prase a konci to u Medlema Vedniho.Nic ve zlem.
karel zvářal reaguje 4.1.2014 07:08
Rone, díky za reakci, už jsem se chtěl na to definitivně vyprdnout, protože to je opravdu házení lesklých kuliček... Dobrý rozbor, Martin to zvládá ještě bravurněji. Takto bezobsažně tlachat a vytáčet se umí jen Nanynka. Na dovolené jsem byl jednou jedinkrát (a to celkem povinně) za dob starého JZD. Jinak veškerá ŘD vypráskaná na amatérský výzkum (1400 budek, šplhání po dravcích, čápech), všechny víkendy, hodně po odpolednech. Třikrát prodělaná borelióza - k mojí blbosti neléčená (červené kolo nijak nebolí, nesvědí), takže dnes nesu následky - poloviční kr-Ipeľ. V předdůchodovém věku nezaměstnatelný, čtyři roky Drábkův klient... Možná kdyby mě na Kysuciach zaměstnali jako rangera, tak bych si i přivydělal...veď stačí len chcieť!!! Neví nic o přirozených vztazích ve volné přírodě, ale tlachat bude statečně a druhé kádrovat)!(!)!(. Já o ten Žlutýkameň zblízka ani nestojím. Těch gejzírů jsem viděl na kabelu nepočítaně a vodu tak nějak znám důvěrně. Ale ty nové pořady o vlcích - jsem zvědavý, kde by se obyčejný smrtelník dostal do blízkosti smečky, příp. lovících vlků! Predátor typu vlka opravdu nemůže vyhubit svou kořist. To daleko víc nebezpečný je všežravý predátor typu prase nebo kuna. Ty přežívají na kukuřici a jabkách, ale jak najdou hnízdo nebo zajíčka... Myslivcům zdar, kastrůlkářům a trofejářům...
Ron Gordon reaguje 3.1.2014 22:28
Jo Karle, teď jsi to dostal, nechlastej, nerejdi doma a privyráběj si. Nevím, proč ti Anča takto radí, když si cestu nechala zafinancovat od syna, který žil sedum lét v Kanadě. Jo, kdyby ti poradila, pošli syna na sedum lét do Kanady a on ti to zafinancuje, tak to by bral.
karel zvářal reaguje 3.1.2014 14:50
Určitě jste v souvislosti s vlky četla o alfa páru, který ovládá smečku a jen on se množí, ostatní vlci slouží "králi". A ukazuje se, že je nejen alfa pár, ale může to být i alfa smečka v dané oblasti, která diktuje, kolik přibude vlčat. Ti vlci sice neumějí počítat, ale vědí, že jsou závislí na kořisti, kterou často horko těžko zdolávají (bizon), hodně jich při tom zahyne, nebo je vážně zraněno, což pro ně znamená totéž. V normální přírodě tyto vztahy fungují. U nás je to odlišné hlavně tím, že šelmy nereguluje např. vzteklina, takže místo ní musí(?) nastoupit člověk- lovec. Proto jsem pro rozumnou regulaci velkých šelem, což mnoho skalních ochranářů přivádí k nepříčetnosti. Proto jsem rád, že slovenský příklad s vlky funguje, fungoval by i se velkými (starými) medvědy (příklad Chorvatsko), určitě i rys by unesl uměřený lov.
karel zvářal reaguje 3.1.2014 14:35
Nejsem tak zámožný člověk a ani nemám tolik času, abych mohl rejdit po celém světě a dělat si obrázek o vlivu šelem a jiných predátorů na faunu. Mně bohatě stačí naše malebná Morava, se kterou "vyčtené" závěry porovnovám. A i kdybych peníze měl, tak jsem zásadně proti ekoturistice, protože se jedná o pouhý byznys a lidi svou přítomností jen ruší zvěř a zasírají přírodu. Proto jsem propagátorem vzdělávání skrze kabelovku. Nedávno šel nádherný snímek o ledních medvědech. Co nasnímaly kamery ve tvaru sněhové koule nebo menší kry, to nikdy člověk neuvidí, natož aby se mu to s obrovským štěstím podařilo nasnímat!!! Do té doby jsem si myslel, že medvěd je tupý násilník, schopný akorát tak se probourat do tuleního brlohu pod sněhem a ledem. Medvědice doprovázená dvěma medvíďaty předvedla tak úžasný lov tuleně, že mi to vyrazilo dech. Opatrně, zadní tlapou napřed, se ponořila do vody bez jediného šplouchnutí a kryta ledem se pomaličku, bez jediného zvuku či vlnky, blížila k tuleňovi na kře. Tuleň nespal, takže se musela ponořit a objevila se přesně v místech, kde před pár vteřinami ještě tuleň byl (cca 20-25 m). Matce ho zradila medvíďata, když jim nečekaně zmizela z očí a dala se do pohybu směrem k ní. I na příkladu ledních medvědů je vidět, že vztah predátor- kořist je v neustálém vývoji a dynamice. Přežijí jen silní a pozorní, u šelem zdravé, šikovné a chytré. A odvolávat se na to, že u nás to funguje zcela jinak - tím jen nahráváte hádejte komu? Ti průvodci v Yellowstonu také nejsou vševědoucí, navíc ten snímek je poměrně čerstvý, takže se nedivím, že fakta o samoregulaci šelem jsou pro Vás, ale např. i pro lesního děda, "nepříjemným zjištěním".
Josef Voborník reaguje 3.1.2014 14:33
Paní Jezíková, myslel jsem to samozřejmě v teoretické rovině, něco jako Karpaty za Komárka, kdy se dalo mluvit o lovu, ale ne o myslivosti. V současné době samozřejmě takové lokalita u nás ani u Vás neexistuje - snad někde v USA, Kanadě či na Sibiři.
karel zvářal reaguje 3.1.2014 11:27
Paní Jezíková, myslím, že jsme se pochopili, občas nějaká bouřka k pročištění vzdoušku nezaškodí, a ta několikadenní odmlka Vám prospěla. Co se týká obhospodařování spárkaté šelmami, tak nádherná ukázka jsou lesy kolem Černobylu, kam se šelmy po mnoha desetiletích vrátily. Veškerá zvěř bez problémů prosperuje. Trofejovou hodnotu bohužel neznám. Takový notoricky známý příklad je Yellowstonský národní park. Tam vlčí smečky jsou vůči sobě velmi kruté. Vlčata má často jen jedna, a to ještě ne každým rokem. Pokud má vlčata slabší smečka, ta dominantní jim brání v přístupu k brlohu, dokud přírustek nepojde hlady. A i jinak mezi sebou krutě "válčí", ale zpravidla mimo záběry kamer. Příroda je krutá, ale spravedlivá.
Josef Voborník reaguje 2.1.2014 19:37
Toto je naprostá pravda. Pravdou ovšem také je, že tam, kde stavy jelení zvěře "obhospodařují" převážně nebo výlučně jen vlci a medvědi, tam je sice zvěře méně, ale % kapitálních kusů je vyšší bez ohledu na to, kolik jich ti vlci strhnou. Ovšem třetí pravdou je i to, že v takovém případě je těch zralých, kapitálních jelenů relativně málo bez ohledu na péči, kterou jim člověk věnuje, protože i mezi nimi si vlci vyberou svou daň a je jim úplně jedno, co je z lidského hlediska cílem chovu a zejména lovu.
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 12:38
Ještě dodám, že u posouzení míry škod, je třeba mít vždy na paměti konkrétní historickou situaci. Šumavu příliš neznám, ale srážky se zvěří tady v Beskydech se významě lišily v závislosti na druhu hospodářské činnosti, lesní pastva vs. pěstování lesa, léta provozované a pak omezované polaření (lesní políčka do vyčerpání půdy, poté osázeno lesem většinou smrkem) atd. Využívání hor se časem měnilo zjednodušeně na ose lov-zemědělství/pastevectví-dřevařství a každá z těchto lidských činnosti měla jiné škůdce a jiné názory. Tím jsem chtěl říci, že třeba v té době už medvědice neměla šanci potkat na šumavě volně se pasoucí krávu - ale to bych musel do hloubky a to sotva stíhám u Beskyd:)
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 12:30
Zdravím Pavle, Slovensko mám za rohem, většinu i prolezlé a vidět jelena není až taková vzácnost, skoro bych si dovolil říci, že je to vcelku běžné. Poddruhy znám, a není to jen v každé publikaci, ale byly k tomu diskuse i zde. Fotku uvádím jako jediné spojení, se kterým tento "běžný" výraz pojí Google, čímž dokládám, že pod pojmem Karpaťák může mít kde kdo na mysli kde co, nicméně to není o faktech (vážně si myslíte, že jsem nikdy nepotkal jelena, nebo že jsem nečetl alespoň penzum?), ale o výukovém diskusním stylu paní Jezikové bez vyžádání, čili v osobní přestřelce těžko hledati fakta. Karle těžko říci, dneska už to nikdo nevypátrá. Předpokládám, že poslední medvědice byla takovým klenotem, že místní lesníci znali téměř každý pohyb (o to zajímavější byly pak potíže s jejím ulovením) a dovolím si hádat, že měla i jméno:) a její stopě v blátě věnoval každý zaměstnanec láskyplný pohled se směsicí soucitu. Aniž bych tedy chtěl naše předky podezírat z narpstého klamu, tak je myslím mírná úprava možná. Když byla chuť medvěda ulovit škody se mohly v raportu knížecí milosti zvýšit, a pokud jej bylo třeba uchovat a chránit, mohl z něj být naopak naprostý vegetarián. V závislosti na řádění Míšy z Brodské si také umím docela dobře představit vypuštěného polokrotkého medvěda z domácího chovu atd.
karel zvářal reaguje 2.1.2014 11:46
Martine, tak mě napadá něco, co mi také někteří otloukají - házení lesklých kuliček..., nevím. Ale jako téma k diskusi velmi dobré! Co je zajímavé, jak ta osamělá medvědice žila na mravencích, broucích a jahodovém listí, zato ti prášilští medvědi řádili jak černá ruka. Jestlipak ty škody viděl někdo od pojišťovny, nebo to bylo jenom jako...? Nemohla tam třeba být záměna s vlkem, který hodně dobytka (asi ovcí) jen potrhal a ony pošly v důsledku zranění? Ale celkem bych i věřil na imigranty z východu. Tehdy žádné bariéry nebyly, daleko menší informovanost, takže mohl projít nepozorovám až tam. A co je pozoruhodné, že už tehdy byli nadšenci, keří se zabývali výzkumem potravy. Osobně bych si tipnul konzumaci padlin, které u té medvědice nebyly nalezeny, to znamená, že se hospodařilo s každým úhynem jinak, než by člověk předpokládal.
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 09:16
Ještě jeden článek k historii Šumavských medvědů (Jan Andreska, Živa 6/2012) Otázku, proč medvěd hnědý (Ursus arctos) přežil právě na Šumavě o 100 let déle než kdekoli jinde v Čechách, si v minulosti kladlo více autorů. Za hlavní podmínku pokládali rozlehlost a zachovalost pralesovitých porostů. Zdá se ale, že to nebyla příčina jediná. Medvěd byl ceněnou lovnou zvěří. Na schwarzenberských panstvích byla myslivost omezena předpisy, které po r. 1738 lov medvěda ze strany lesních správců sice připouštěly, podmiňovaly ho ale výslovným povolením majitele. To s ohledem na rozlehlost schwarzenberského dominia mělo pro ochranu druhu klíčový význam. Postupem času se dědictvím po rodu Eggenbergů (Krumlov, Vimperk) a nákupem (Prášily) stalo jeho součástí zalesněné jádro Šumavy. Do menších panství v okolí se medvědi při svých potulkách občas dostávali a byli tam (zpravidla ihned) loveni. V posledním období své existence právě odsud pronikali na území dnešního Rakouska a do Bavorska. Z rozlehlého panství Český Krumlov se o medvědech zachovala řada informací. V letech 1690–1719 zde bylo uloveno 38 je - dinců. Záznam o srovnatelném množství úlovků pochází pouze z panství Zwiesel v bavorské části Šumavy (přiléhající k panství Prášily – Dlouhá Ves), kde se uvádí v letech 1760–1800 těžko uvěřitelných 60 medvědů. Ke Krumlovu patřilo pohoří Blanský les s vrcholem Kleť. Tam byli r. 1772 vypuštěni dva medvědi z krumlovského hradního příkopu. O výsledku této svého druhu reintrodukce se k naší škodě nezachovaly žádné doklady. Podstatná je zpráva o rozmnožování medvědů na jižním úpatí Kleti – r. 1799 byla u Křenova poblížČerveného Dvora) pozorována samice se třemi mláďaty. O medvědech žijících v šumavském regionu se vědělo i ve Vídni. Karel Krill, správce schönbrunského zvěřince a císařsko-královského štvanicového amfiteátru se v dopise datovanémr. 1773 dožadoval od opata premonstrátského kláštera v Schlög -lu na dnešních česko-rakouských hranicíchodkoupení všech medvědů z tamních lesů. Opat Siard II. Dengler mu odpověděl: „...že se v oblasti asi tu a tam vyskytuje jeden nebo dva medvědi, už několik let, ale nebyl žádný zastřelen. Pokud by snad byl nějaký spatřen, jistě by zase zmizel dřív, než by o tom mohla být do Vídně doručena zpráva.“ Roku 1779 ulovil myslivecký mládenec u Prášil medvědici o váze 360 liber, která dala 40 žejdlíků sádla a kožešinu. Podle dochovaných zpráv u sebe měla dvě šestitýdenní medvíďata, což ale neodpovídá termínu rozmnožování. Ani lednový termín úlovku není obvyklý, obojí zjevně ukazuje chybu v určení období lovu a stáří medvíďat. Roku 1782 obsahovala smlouva mezi majitelem panství Prášily (tehdy ještě Kinských) a obyvateli Stodůlek klauzuli, která jim umožňovala pást v Kinského lesích o 40 kusů hovězího dobytka víc jako náhradu za škody způsobené medvědy a vlky na paseném dobytku. Roku 1799 u Prášil ulovili dva mladé medvědy a myslivec dostal vyplaceno 8 zlatých. Za kůže ale inkasovala správa panství jen dva zlaté. Proto v korespondenci mezi prášilským lesním úřadem a krumlovským mysliveckým úřadem padl 15. 3. 1800 návrh, že mladí medvědi nemají být loveni, což bylo vzápětí schváleno v Krumlově. Navíc po nákupu panství Prášily r. 1799 Schwarzenbergy si kníže Josef I. vymínil, že medvěd v této oblasti může být loven pouze s jeho osobním souhlasem. Škody, které medvědi působili, byly zřejmě citelné. Roku 1800 je doložena náhrada Janu Wagnerovi z Kubovy Hutě za čtyřletého strženého vola, následujícího roku náhrada mlynáři Matěji Schönbauerovi z Březových Lad za dva stržené voly. Po podobných konfliktech kníže změnil názor a předal péči o šelmu r. 1802 do rukou lesníků s tím, že prokazatelně škodící jedince mohou lovit. Další zástřel na panství Prášily je zaznamenán záhy. V r. 1804 byl v lesích u Kvildy patřících k panství Zdíkov uskutečněn lov, k němuž se zachovala písemná relace: „Podle oznámení schätzenwaldského jízdního myslivce Hoeniga z prášilského panství byl složen ve kvildských lesích barona Wimmera silný medvěd. ... Letos strhl na 30 kusů dobytka. ... Jelikož odstraněním tohoto lupiče byli také prášilští poddaní zbaveni nebezpečného nepřítele, považuje podepsaný za povinnost poslušně předložit obdržené oznámení.“ Lesník Johann Eisner z revíru prášilského panství Březník (Pürstling) hlásil r. 1808 do Českého Krumlova přítomnost dvou medvědů. Jeden z nich napadl jeho čtyřletého býka. Eisner žádal o povolení uspořádat na medvědy lov – žádosti bylo vyhověno, nicméně doklad o výsledku chybí. Soudní odhad panství Zdíkov z r. 1815 konstatuje, že medvěda ani jelena zde není možné pokládat za zvěř stálou, lze však počítat téměř každý rok s odstřelem několika kusů. Přes tento optimistický odhad však po zástřelu z r. 1804 není žádný následující úlovek zmíněn. Nejjižnější části panství Zdíkov, tedy katastry obcí Kvilda a zejména Bučina, vstupovaly poměrně úzkou enklávou mezi panství Prášily a Vimperk, kudy v době, kdy zde medvědi žili, nutně museli migrovat. Po vzniku obcí Bučina (1790) a Knížecí Pláně (1792) se migrační možnosti v regionu nejspíše povážlivě zhoršily. Rok 1833 přinesl dva doložené zástřely patřící do kategorie poslední. 8. Ledna objevili na lesní správě Wolfstein v Bavorsku psi medvěda zimujícího v brlohu. Po čtyřdenním stopování a pronásledování tak byl uloven poslední medvěd bavorské Šumavy. 30. října zastřelil kanovník Gregor Hain na Multerbergu na rakouské straně Šumavy jedince, jehož exponát se nachází ve sbírce Kremmsmünsterského kláštera. Šlo ve skutečnosti o poslední exemplář horního Mühlviertelu usmrcený střelnou zbraní, o rok později (1834) byl zahuben medvěd v pasti nalíčené u dnešního Medvědího mostu přes potok Stinglbach vytékající z masivu Plechého. Roku 1839 byl na Šumavě v revíru Želnava na schwarzenberském panství Český Krumlov střelen medvědí samec, věnovaný Národnímu muzeu v Praze. Tím byl zřejmě rozdělen poslední pár schopný rozmnožování a v této části Šumavy zůstala osamělá medvědice. Ta zde žila, pravděpodobně sama, dalších 17 let. Z obavy, aby nezahynula věkem, nebo nebyla ztracena po ulovení pytláky, kníže Jan Adolf rozhodl, že má být zachována ve sbírkách na Loveckém zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Medvědici zastřelil 4. 11. 1856 u osady Jelení Vrchy (Hirschbergen, nyní Jelení) lesník Johann Jungwirth, je vystave na na Ohradě a pokládána za posledního medvěda Šumavy. Tomuto úlovku předcházejí dva pozoruhodné historické záznamy, první z Topografie Johanna G. Sommera (1841): ke zvířatům, která lze v Čechách zřídka potkat, náleží i medvěd, který sice ne každý rok, ale tu a tam, v pralese na Želnavě, v divočině kolem Plechého a Třístoličníku, bývá střelen.“ Z r. 1842 pochází cestopisná glosa Johanna G. Kohla, popisující panství Krumlov, především lesní divočinu v okolí Plechého a Prášil, jako jediné místo v Čechách, kde ještě lze potkat tuto šelmu: „Starají se tu o ně do určité míry v tom smyslu, aby měli přehled o jejich počtu a jejich osudech, tak, aby je uchránili před pytláky a hladem.“ Není možné vyhnout se několika nedostatečně doloženým, v literatuře ale udávaným úlovkům v regionu Šumava – Český les. Osm let před ohradskou medvědicí se uvádí blíže neurčený úlovek na Šumavě, kdy střelcem byla kněžna ze Schwarzenbergu (Petz 1988). V té době již existovalo lovecké muzeum v Ohradě, kam jeho správce Václav Špatný sháněl exponáty, a to ze všech schwarzenberských panství. Je prakticky vyloučeno, že by případný úlovek mohl skončit kdekoli jinde než v tamní sbírce. Tento údaj prozatím pokládejme za sporný. Časopis Lumír v r. 1857 zmiňuje úlovek medvěda ve Stadionovských lesích u Chodova, který nastal snad o rok dříve, chybějí ale další potřebné údaje. Johann Krejčí r. 1860 referuje: „...že podle nejnovějších zpráv se v šumavských pralesích vyskytují ještě jeden nebo dva medvědi.“ Problematický je příběh medvěda údajně se potulujícího v hraniční oblasti centrální Šumavy – dospěl z revíru Tusset (Stožec) přes Schillerbergerwald (Radvanovický vrch) do revíru Schattawa (Zátoň) pod Boubínem, tam zanechal 26. 2. 1864 stopy na lokalitě Walerer – Erlen – Au. Následně ho patrně ulovil pytlák z Volar a jeho kůži prodal ve Vodňanech. Tato historka se tradovala mezi českými lesníky, otci autora tohoto článku ji vyprávěl obvykle dobře informovaný lesmistr František Vodička. Nicméně, není známo místo ani jméno lovce a chybí jakýkoli materiální doklad. Spekulace, že medvěd přišel z Bavorska, je do značné míry vyvrácena výše uvedenými údaji. Jistě nelze vyloučit, že šlo o migranta z velmi vzdálené popu lace, přesto ale tento případ pokládejme za sporný. Podobně neurčitá je i zmínka v Ottově slovníku naučném o nálezu medvědích stop na Šumavě r. 1875. Další poněkud problematický úlovek, který publikoval Ladislav Vodák (1970), je tzv. debrnický medvěd. Ten měl být uloven v r. 1870 v polesí Debrník. Preparát pocházející z majetku továrníka Lercha z Hamrů je uložen v Západočeském muzeu v Plzni. Vodákův nález vyvolal diskuzi, která neměla jednoznačný závěr. Za nedostatečně doloženou pokládají zprávu J. Andreska a E. Andresková (1993) s poznámkou, že úlovek by se v r. 1870 stěží obešel bez pozornosti již tehdy aktivních médií a myslivostí se zabývajících autorů (nezmiňují ho ani František Špatný, ani J. E. Chadt-Ševetínský). Tím ovšem není řečeno, že je zcela vyloučen. Porovnáme-li datum u debrnického medvěda s daty posledních jedinců doložených v blízkém zahraničí, zjistíme, že tyto úlovky byly zaznamenány o více než 30 let dříve. Další zprávy o výskytu medvědů v regionu byly spolehlivě vyvráceny. Zánikem krušnohorské populace v 18. stol. a šumavské v 19. stol. skončilo období výskytu medvěda hnědého v Čechách.
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 08:26
Vrr:))))Netušil jsem, že výraz slovenský karpaťák je u Vás ustáleným zoologickým pojmem. S malým k na začátku a s malým s, tím mohu označovat kde co a to od pstruha obecného v Oravě až po svého kamaráda Joža z Malé Fatry. Nicméně, abyste neřekla, že se od Vás nechci nechat poučit tak jsem ten ustálený výraz zadal do Googlu a představte si jedna jediná fotka jelení trofeje a jinak vůbec nic. Takže opět pokus o shrnutí něčích vědomostí, a stále stejně pitomý. Co jsem vlastně nevěděl, čím jsem se prozradil? Že nevím co si jako první vybaví Jeziková pod pojmem Karpaťák:)))
Martin Myslín reaguje 1.1.2014 17:28
Závěr Vašeho posledního příspěvku směřujte nejlépe sobě:), Vaše "diskutování" a "argumentování" je zábavné samo o sobě, ale dost často se před odpoutáním někdo ze svých pocitů vyzná. Jasné argumenty:))))) Vždyť jen bezobsažně tlacháte, za každou cenu v opozici, ale tancování s ničím, krouti, uskakovat, a blábolit. Když nebudu počítát Vaše divoké snahy v diskusi o legislativě tak si vážně nejsem schopen vybavit jedinou zásadní věc ve které se v případě šelem rozcházíme. Což by mělo být u každého jiného po těch všech hádkách zvláštní, nikoliv však u Vás. A co jste vlastně předvedla níže? Lekce z Jelení zvěře, skutečně jste si jista že nebyl míněn srnec? Šelma odstraňuje zvěř bez ohledu na její chovnou hodnotu - vážně objevné, pokud to neplatí ve 100%, ale jen v třeba v 85% tak je to zcela mylné? Takže relativizace a odmítnutí tvrzení na základě nemožnosti jeho aplikace ve sto procentech. Pan Zvářal navíc napsal "především slabší kusy", vy píšete ty co se mu podaří ulovit. S logikou žáka páté třídy je zjevné, že ona množina především slabších kusů a těch co se mu podaří ulovit bude velmi podobná:). No a to je to na čem umíte stavět, jeden takřka nulový rozdíl v tvrzení, následuje poučka o tom co druhý vůbec neřekl a osobní výpad. Většinou zábavné, občas méně:)
karel zvářal reaguje 1.1.2014 14:04
Kromě ochranářů a myslivců znám i preparátory, a někteří se svěří (Pane, tak to já tedy nedělám...) Znám realitu mnohem líp, než byste do teoretika řekla. Takže dřív než začnete vypisovat oponentský posudek, raději den dva přemýšlejte, jak to dělá např. Jožo. Nemám to daleko ke slovenské hranici, o pohybu zvěře mám dost informací a vlastních poznatků, občas něco prosákne o důvodech "zmizení". Nejsem to já, ten člověk predátor, ale někdo jiný. jestlipak uhodnete kdo...
karel zvářal reaguje 1.1.2014 13:51
Určitě je Vám jasné, jak jsem to myslel a pro koho je to "zlo". Děkuji za vyjádření ke krompáčům, aspoň něčemu teda rozumím. Víte, chytit do zátvoru domácího starého dominantního samce rysa (když se to náhodou podaří), nebo ho i ulovit, a na jeho místo vypustit mladého nepříbuzného - jestli tomuto chovatelskému opatření nerozumíte, tak si dál hrajte pošetile na Patronku Karpat. Jen obdivuji Martina za jeho obří trpělivost, protože diskuse s Vámi je ve většině případů o ničem. Všechno popřete, relativizujete, překroutíte. To je ta tolerance, to je ten rozum, na který já apeluji. Přítomnost šelem v synantropním prostředí (kuna, liška) je na jinou diskusi, u velkých šelem je to složitější (hlavně u medvěda), ale zvěř se velmi dokáže přizpůsobit přítomnosti lidí. A když se někdo neustále ptá "kde?", říkám budete se divit kde, jen při setkání použijte místo prskavky dalekohled.
karel zvářal reaguje 1.1.2014 12:15
Paní Anno, jistě znáte lidovou moudrost, že všechno zlé je k něčemu dobré. A zrovna tak já nahlížím na přítomnost velkých šelem. V jiné diskusi se řeší, čím to, že ti slovenští karpaťáci jsou jaksi jiní, silnější. Nedomnívám se, že je to větší úživností honiteb a pilnějším přikrmováním. Ten predátor opravdu odebírá z populace především slabší kusy, a ti fyzicky vyspělejší, rychlejší, a často schopní se účinně bránit, prostě přežijí. A tak jako budete mít v trezoru raději jednu dražší, zato přesnou a spolehlivou zbraň, než tři krompáče, tak podobně raději jednu dobře obodovanou trofej nad krbem, než tři průměrné. Kvalita, to je oč tu běží! A stejně tak jsem za kvalitu u šelem a rozumné hospodaření s nimi. Starší kusy odlovit, naředěnou populaci posílit cizím samcem kvůli obnově krve a mít lepší přehled o celkovém výskytu, než je tomu dnes. V éře fotopastí někteří argumentují tím, že "ani pořádně nevíme, co tu máme". Takového "odborníka" bych hnal svinským krokem. Takže jsem za vlka, ale také za VLKa, protože je to potřebná protiváha kvůli těm, co ty zkušenosti mají...
Martin Myslín reaguje 1.1.2014 09:31
Krásný nový rok všem! Po Beskydském vlku se pokusím o krátké shrnutí, naštěstí jak se zdá tak krátkodobého, konce medvědí historie v ČR. Nejdříve data, tady upozorním, že bohužel dost často narážím na rozdíly v dataci a dokonce i v časopise myslivost jsem našel odchylku v udávaném věku posledního šumavského medvěda či přesněji medvědice. Ve výčtu tedy jeden zdroj (Červený, Koubek, Bufka – Medvědi v ČR, časopis Vesmír 85) “Medvěd hnědý byl v Čechách vyhuben v průběhu 18. a 19. století. Poslední doložený zástřel z Čech pochází od Jeleních vrchů v Želnavském polesí na Šumavě ze 14. listopa¬du 1856. Nedoložené údaje však nasvědčují ještě pozdějšímu výskytu v této oblasti. Podle kroniky zátoňského polesí byly r. 1864 pozorovány medvědí stopy blízko Erlenau (Olšiny) a pravděpodobně ještě téhož roku medvěda zastřelil pytlák z Volar. Další, avšak neověřené údaje o šumavském výskytu pocházejí z let 1870 (lesní správa Debrník), 1873 (Ždánov), 1875 (Luzný), 1876 (Kašperské Hory), 1889 nebo 1898 (Včelná) a 1892 (Lakaberg). Na ostatním území Čech byl medvěd vyhuben již mnohem dříve. Například v Brdech byl poslední medvěd zaznamenán r. 1660, v Křivoklátských lesích byl poslední medvěd uloven 21. 8. 1692, v Krkonoších 16. 11. 1726, v Jizerských horách r. 1741 a v Krušných horách na Ašsku r. 1763. Na Moravě, zejména v Jeseníkách a Beskydech, se medvědi udr¬želi déle, pravděpodobně díky pravidelným potulkám jedinců ze Slovenska. Na Drahanské vrchovině byl poslední zástřel evidován r. 1683, na Českomoravské vrchovině poslední medvěd padl r. 1717 v revíru Předín, v Jeseníkách kolem r. 1790 nedaleko Jeseníka. Ještě po r. 1850 bylo uloveno 7 medvědů v Moravskoslezských Beskydech a Vsetínských vrších – v revíru Salajka (1860), na Baraní a na Ostra-vici (1876), u Rožnova (1885), opět na Ostra¬vici (1886), na Travném u Horní Morávky (1887) a u Valašské Bystřice (1890). Poslední moravský medvěd byl pravděpodobně uloven r. 1893 na bývalém arcibiskupském velkostatku Hukvaldy, někdy je však tento údaj zpochybňován. Jeden medvěd se toulal ještě r. 1908 po Moravskoslezských Beskydech v okolí Baraní a Kavalčanky, ten se však vrátil zpět na Slovensko. Od té doby nebyl medvěd hnědý na území České republiky spatřen po více než půl století.“ Podrobněji mohu zatím rozebrat jen lov posledního šumavského medvěda, ke kterému mám podklady. Tady asi není bez zajímavosti uvést, že s blížícím se koncem českých medvědů se majitelé panství z rodu Schwanzerberků pokusili zatáhnout za záchrannou brzdu a vyhlásit jejich ochranu a to dvakrát v letech 1721 a později 1800, k zachování populace byli v roce 1772 dva medvědi na Kleti dokonce vysazeni. Spolu s pokusem o reintrodukci bobrů, což byla zřejmě první záchranná akce savčího druhu tohoto typu na světě, je to další ukázka, že ne všichni v minulých dobách smýšleli stejně. Bohužel nepodařilo se a po odlovení posledního medvědího samce roku 1839, zbyla na Šumavě jediná medvědice, která zde žila sama dlouhých sedmnáct let. V Časopise Šumava č. 21/1985 je osud posledního medvěda rozebrán ing. M. Vaňkem, z jeho článku jsou následující informace, které volně přepisuji. “Díky průzkumu mysliveckého mládence Františka Almesbergera víme řadu podrobností o jejím osamoceném životě. Z nalezených výmětů se od jara do června živila především mravenci a jejich kuklami, které hltala i s částmi hnízd, vybírala vosí hnízda, požívala brouky a další hmyz při jehož hledání obracela i velké balvany. Z rostlin to byly mechovky, listy čerstvých jahod a brusinek a o června borůvky, brusinky, maliny, později bukvice. Nikdy nepožívala větší zvířata ani ryby. Oblíbenou potravou jí byl oves a velkou pochoutku představoval med domácích včel z úlů na pasekách v lese. Člověka nikdy nenapadla a při setkání se vždy kvapně vytratila. Zimovala od prvního sněhu, většinou od října, vylézala většinou v dubnu a v tu dobu se pohybovala celým obvodem. Zimní doupata si každou zimu zřizovala jinde, každoročně byla objevena dvě, mezi nimiž měla vyšlapanou cestičku. Majitel panství měl obavu, aby v důsledku stáří medvědice neuhynula a rovněž se i velmi obával pytláctví, z tohoto důvodu povolil lesnímu personálu odstřel, ulovený medvěd byl určen pro muzeum Ohrada v Hluboké nad Vltavou. První pokus se uskutečnil po prvním sněhu (kvůli kvalitnější srsti) desátého listopadu. Po třech dnech ploužení byla nalezena stopa v Jakuském lese. Jedenáctého medvědice prorazila řetěz střelců, jeden z lovců chybil úplně, druhý jí poranil na tlapě. Opětovně se ploužilo a až třináctého listopadu byla opětovně objevena stopa. Druhá naháňka začala čtrnáctého listopadu v devět hodin. Pětasedmdesát honců natlačovalo medvědici velkým křikem ke střelcům. Těch bylo čtyřicet šest, z toho jedenatřicet hajných a patnáct lesních úředníků. Medvědice běžela podél fronty střelců, jeden jí chybil, druzí dva před zdivočelým zvířetem v panice uprchli a čtvrtý jí střelil zmáčknutím obou spouští najednou. Medvědice naznačila, skočila do houští ve směru dalšího myslivce. Ten byl připraven ke střelbě, ale medvědice se už neobjevila. Byla později nalezena zhaslá čtyřicet kroků od šťastného střelce. Pak byla naložena na saně a čtyřmi hajnými tažena do Želivské myslivny, kde bylo občerstvení. Večer byla zvážena, 200 liber tj. 126 kilogramů. Příští den naložena opět na saně a koňmi odvezena do Českého Krumlova, tam přeložena na žebřiňák a za velkého zájmu veřejnostmi vezena přes České Budějovice na Hlubokou. Celou cestu jí doprovázel želivský revírník Antonín Zeihfreund, který popsal celý průběh lovu, tohoto záznamu následně použil vrchní lesmistr Heyrovský z Hluboké (praděd pozdějšího ing. Heyrovského) ve svém raportu majiteli panství. Střelec, praktikant Johann Jungwirth byl celý život velmi vážený a do své smrti byl zván medvědím Honzou, na místě skonu posledního medvěda stojí dodnes památník s nápisem Bärenstein 1856, který je součástí dnešní medvědí stezky.“ Ještě se mi podařilo na internetu objevit krátkou vzpomínku preparátora posledního medvěda pana Václava Špatného pocházející z jeho osobní korespondence – cituji " 16. listopadu 1856 v 11 hodin dopoledne přivezl želnavský lesní posledního medvěda na Hlubokou k vrchnímu lesnímu úřadu. Jel s mackem přes Krumlov a Budějovice, kde vůz davem zvědavých diváků byl obklíčen. Od dotyčného úřadu provázeli medvěda veškeří myslivci do hlubockého skvostného hradu a uprostřed 3. náhradí složili jej na chvojné lůžko… Na knížecí nařízení shromáždili se všichni lesníci a myslivci v loveckém oděvu a opatřeni tesáky. Po 7. hodině ukázali se jeho jasnost panující kníže Jan Adolf ze Švarcenberka, její jasnost kněžna vznešená jeho choť… V tom čase, co se panstvo na macka dívalo, hrála knížecí kapela fanfáry. Čtvrtého dne byl mně k vycpání odevzdán. Šťastný mladý střelec Jan Jungwirth musel se panstvu na hradě hlubockém shromážděnému představiti. Byl tam výborně častován a 40.zl obdarován."
Josef Kouba reaguje 31.12.2013 20:26
Knihy zde vzpomínaného Fr. Budína se dají poměrně dobře sehnat na Aukro.
karel zvářal reaguje 31.12.2013 18:39
Paní Jezíková, je mi jasné, že v tomto případě se úcta ke zvěři nejlépe projeví dle tradic po jejím ulovení. Při mém neskonalém optimismu věřím, že je v lidských silách zvládnout to i jinak.
Martin Myslín reaguje 30.12.2013 11:48
Zdravím Karle a děkuji moc, i všem ostatním samozřejmě. Ne pane Schindlere, bohužel jsem to tentokrát musel vážně přepsat, ale zase tak strašné to nebylo, být kancelářskou krysou má své výhody, tedy v rychlosti psaní, další mne asi nenapadají:). Jsem, ale rád, že se pokus líbil a snad brzy vyhrabu něco dalšího, kamarád má ode mne půjčenou knihu kde je přesný popis lovu posledního vlka na Českomoravské vrchovině, měl bych tu někde mít hon posledního medvěda v ČR, lov s uspávačkou na Náchodského medvěda v osmdesátých letech a pokud mne nebudete plísnit za textový průjem tak mne ještě napadá jistě velmi poplatné dobovým představám, ale nicméně kronikářsky zaznamenané vlčí obléhaní Paříže atd. Jinak Pavle, jak jistě chápete, veseleji se mi píše o střeleném vlku v Bavoří z minulého roku, než o honu na poslední kusy nějakého druhu, ale je to historie, takže proč ne. Každopádně poslední udávaný Beskydský vlk byl vlastně zatoulanec, má jako dost ostatních posledních zastřelených šelem svůj pomník (a zřetelně se jedná o poctu úlovku, ne jen střelci), ale kdo ulovil skutečně posledního českého vlka to zatím nevím a kdo ví jestli to byl lov o kterém se dá napsat takto detailní a pěkná vzpomínka s mysliveckou tradicí, s poctami zvěři i střelci. Ale kdo hledá najde:).
karel zvářal reaguje 30.12.2013 07:16
Martine, normálně jsi mi vyrazil dech. Obdivuji tvou trpělivost!
karel zvářal reaguje 29.12.2013 15:09
Před polednem šel na dvojce pěkný dokument o návratu zubra a velkých šelem. Proto si dovoluji nesouhlasit s paní Annou, že "to dnešní myslivci už nedokážou aj keby chceli, pretože šelmy loviť nevedia, nemajú skúsenosti". Můj názor je ten, že jsou jiní, zdaleka ne tak krvelační a posedlí, ikdyž vyjímky existují, pravda. Historii známe dostatečně a snad jsme z ní poučili. Návrat zpátky není možný, určitě ne v původních stavech. Ale na určitý kompromis soužití predátora člověka a velkých šelem věřím. Vše je otázkou rozumu, citu a tolerance.
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:43
Aktuální téma proběhlé médii je vskutku velké - vlci v Krkonoších, repsektive vlci objevující se za rok 2013 na více místech severních pohoří čech. Mají šanci, Rýchory, Vraní hory, Broumovsko atd.?
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:40
Rys zřejmě přicházel z jihu Ve výše zmíněné tiskové zprávě se vyjádřil i vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy a krajského střediska Havlíčkův Brod AOPK Václav Hlaváč. „Mluvil jsem s pracovníky střediska správy a údržby dálnic, kteří zajišťovali odvoz rysa, a byl jsem taky na místě srážky. Po zhodnocení všech okolností je myslím jisté, že rys přicházel od jihu podél Želivky," uvedl vedoucí správy. Informace o sraženém zvířeti se na Pelhřimovsku zatím příliš nerozšířila. Podle slov starosty Koberovic Ladislava Laciny ve vsi o rysovi dosud nevěděli. Nejen pro rysy představuje dálnice velkou překážku a hrozící nebezpečí. Organizace Alka Wildlife a Hnutí Duha Olomouc se této problematice v tiskové zprávě věnovaly více. Další informace třeba o takzvaných zelených mostech jsou v infobloku pod článkem. Dálnice jsou pro zvířata problém Nešetrně postavené dálnice jsou pro velké savce často nepřekonatelnou bariérou. Alespoň částečně pomoci by mohly například dobře navržené zelené mosty, které zvířatům umožňují silnice překonat. V ČR ale Ředitelství silnic a dálnic staví ekodukty často bez konzultace s odborníky na zcela nelogických místech (například na pražském vnějším okruhu), a naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, chybí politická vůle či finance na jejich realizaci. Dálnice D1 je jednou z největších bariér pro savce v rámci celé České republiky. Vedle rysů se ji pokoušejí překročit například i losi. Známý je případ z června roku 2001, kdy se migrující los několik dní neúspěšně snažil dálnici překonat. Nakonec musel být uspán a následně převezen na druhou stranu. Zlepšení by mohla přinést dohoda o modernizaci D1, kterou v květnu loňského roku podepsalo ministerstvo životního prostředí s protějšky z rezortu dopravy. Ta bude zahrnovat výstavbu dvou nových „zelených mostů" a úpravu několika stávajících tak, aby zvířata mohla bezpečně překonat komunikaci. Zdroj: Tisková zpráva ALKA Wildlife a Hnutí DUHA Olomouc, web Šelmy.cz Autor: Dominika Dufková
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:39
A něco pro Josefa:) Pavel NAVRÁTIL, moderátor: Do Krkonoš se vrátili vlci. Lidé je ve volné přírodě viděli na Rýchorách nebo na svazích Černé Hory. Petr ZÁLIŠ, redaktor: Podle některých pastevců už ale vlci v Krkonoších zase nejsou. Vystříleli je prý pytláci. Správa Krkonošského národního parku ale o zabití těchto vzácných šelem nic neví. Podle ochranářů se trvalá populace vlků v nejvyšších českých horách určitě nevyskytuje. Pro Hitrádio MAGIC Petr Záliš, Krkonoše.
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:38
Na počátku října byl na dálnici D1 na Pelhřimovsku nalezen mrtvý rys. Místo srážky leží na osmdesátém kilometru dálnice směrem na Brno nedaleko obce Koberovice u Humpolce.
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:37
Sakra střela nazdařbůh a přesto něco kejhlo:). V neustálé snaze mne rozčílit jen shazujete sama sebe:). Tak se trochu pohneme - mrknu co je nového ve světě šelem a dodám téma
Martin Myslín reaguje 27.12.2013 17:16
Zdravím Pavle, Jsem zde a živý - poslední dobou mnoho práce ve firmě, u počítače jsem tak nechtěl trávit zbytky volna. Téma se tu ovšem nijak nehnulo, takže se zdá že jsem o nic nepřišel - každopádně vlk, který nezaútočí na ovci střeženou psem není dle mého bastard, ale vlk toužící po životě, střílet ty co na ovce útočí a za bastardy k odtřelu určené prohlašovat ty co na ně pro změnu neútočí prakticky znamená, že je třeba likvidovat všechny.
Jiří Pater reaguje 3.12.2013 18:56
VLČÍ/RYSÍ HLIDKY K SMÍCHU
Skrofa reaguje 1.12.2013 11:34
Takže ta šance nereálná není, protože spousta volů ze sebe dělá mudrce!
Josef Voborník reaguje 27.11.2013 14:57
Tím mimo mísu jsem mínil, že téma je o velkých šelmách, potažmo o vhodnosti využití psů k ochraně stád proti nim a ne že bych se podceňoval, ale já mezi velké šelmy, aspoň z hlediska tohoto tématu, určitě nepatřím !
Josef Voborník reaguje 27.11.2013 10:10
Jsem teď trochu "mimo mísu" - ale se středoasijským psem mám osobně velmi špatné zkušenosti. Ledaskdo mektá blbosti o "nebezpečných bojových plemenech", ale právě tihleti psi, patřící ke stádu, dokáží v rukou nezkušeného chovatele udělat nemyslitelné průsery. Mně jeden takový "sápající stroj" prokousl lýtko i s holínkou. Nezlobil jsem se na něj, to plemeno to má v popisu práce, ale došlo k tomu tak, že "chovatel" ho měl uvázaného na řetězu u boudy na neoploceném dvoře pár kroků od veřejné cesty. Když po ní kdokoliv šel, pes se mohl zbláznit, až jednou ten řetěz utrhl - měl jsem v ruce kybl, takže jsem se jakžtakž ubránil, než doběhl majitel, ale co kdyby tam místo mě šlo děcko ? Tak jsem se postaral, aby majitel dostal tučnou pokutu a vida, během krátké doby stál na dvoře masivní kotec.
Ladislav Bacina reaguje 27.11.2013 08:19
nevém jak vy,ale já jsem měl možnost vidět kavkazáky a středoasizijský psy při práci na obyčejném cvičáku.Je to takzvaně surové plemeno a neskutečně tvrdá povaha.Párkrát se to tam i mezi sebou popralo(v košíku)
Ladislav Bacina reaguje 25.11.2013 20:39
jde o video kde je vidět práce kavkazkých ovčáků.Jak brání stádo ovcí před vlky.Video je pod názvem PES a VLK.Z pohledu kynologa zajímavý.Pes a vlk vloženo: 16.12.2010 13:35 vložil: Petr Pořádek ml
Ladislav Bacina reaguje 8.11.2013 11:30
stačí se podívat na sekci lovecký pes-str. 19
Josef Voborník reaguje 6.11.2013 11:40
A včera nebo předevčírem jsem někde četl, že na Slovensku má platit nový zákon, který by měl omezit držení velkých šelem /tygři, lvi a pod./ v soukromých chovech různých zbohatlíků. Nakonec to dopadne tak, že když jim to bude zakázáno a majitelé nebudou vědět, jak se jich zbavit, tak někomu určitě ta zvířata "utečou". To by teprve mohlo být zajímavé. V přírodě Velké Britanie se údajně dnes potuluje nezjištěný počet levhartů. Tak se bratia Slováci mají na co těšit.
Josef Voborník reaguje 5.11.2013 19:48
Eurohorn - to, co jsi napsal 2.11. v 09.53, s tím bych souhlasil - ale platí to skutečně jen pro několik málo plemen ovčáckých psů, dosud nezkažených civilizací. Dovoluji si tvrdit, že 9o % psů, s kterými se vlk náhodou setká, mu poslouží bez velkých problémů jako potrava. Vícekrát jsem četl o tom, jak vlci na Slovensku dokázali zlikvidovat barváře, který se vzdálil od svého vůdce. A dokonce i lajky sibiřských lovců, které bez váhání napadnou medvěda, se vlků zpravidla bojí. Ovšem ovčácký pes u stáda, který se spoléhá na to, že mu v nejvyšší nouzi přijde pán na pomoc, to musí být jiné kafe.
Martin Myslín reaguje 2.11.2013 09:05
Milé, že to opakujete, spíš bych ocenil vysvětlění proč je dle Vás ten vlk bastardem, nemá místo v přírodě a vlk z něj už nikdy nebude? Protože chodí po louce kde se pasou ovce? Protože nezakousl psa, který na něj neútočil? Opravdu tomu nerozumím
Martin Myslín reaguje 31.10.2013 07:05
Ono se dá říci, že barzoj období dvacátých, třicátých a čtyřicátých let v SSSR přežil spíše díky své existenci v zahraničí. Teprve po válce se začaly obnovovat historické tradice. Stalin sám kupříkladu vrátil do RA hodnosti a v pracovně mu visel portrét Suvorova a Kutuzova, ruská rasa psů se tak začala vracet či více rozmnožovat v Rusku. Nicméně se domnívám, že před válkou mohlo být těch psů více ve světě než v mateřské zemi. Vlk ovečku nezahryzl a do konfliktu nešel, pes splnil úkol a vlk se dle normálního chování vyhnul bitce - kdo se možná choval divně byl pes, ne vlk.
karel zvářal reaguje 30.10.2013 21:11
Čo to táram, Reagan...
karel zvářal reaguje 30.10.2013 21:05
Když si podali ruce Bush s Gorbačovem, proč by to nesvedli vlk a pes (geneticky vlk). Nejsou o nic blbější... Václav Chaloupek skamrádil všemožnou havěť: Jde i spontánně, tj. ve volnosti.
Josef Voborník reaguje 30.10.2013 20:44
A blokádu Leningradu údajně nepřežil ani jeden pes a ani jedna kočka.
karel zvářal reaguje 30.10.2013 17:58
Pavle, ten mužik, který se bárinovi o ty krasavce staral, by to nikdy nedovolil. Pán je měl pro zábavu, on je miloval. To nebyli žádné vypijůvky, ale odborně zdatní ochótniki. Psi (a nejen oni) přežili války, studenou válku, všemožnou propagandu... Zbraně řinčí, huby žvaní, ale karavana jde dál...
Josef Voborník reaguje 30.10.2013 17:26
Tak s tímhle by se dalo celkem souhlasit - až snad na to, že greyhound se dodnes v Anglii používá ke štvanicím na zajíce, jde samozřejmě o ryze sportovní záležitost, kterou pškně popisuje v jedné ze svých knížek Vladinír Paulišta. A s těmi barzoji se taky pleteš - hlavním objektem lovu s nimi rozhodně nebyla zvěř jelení a srnčí /obojího bylo a je v ruských stepích poskrovnu/, ale zajíc, liška, vlk a ze spárkaté zvěře sajga tatarská. A v Kirgizii a okolních státech se místní rasy chrtů, které se proti barzojovi vyznačují větší vytrvalostí, používají dodnes. A jen tak pro zajímavost - kdo ví, jaká pernatá zvěř se v ruských stepích lovila s chrty ? Možná, že se tak loví dodnes, ale již před II. světovou válkou šlo o lov pytlácký a zakázaný.
Martin Myslín reaguje 29.10.2013 20:08
Ještě se zeptám tou degenerací přirozených vlastností šelmy myslíte psa nebo vlka? Vlk se dle mého choval poměrně přirozeně
Martin Myslín reaguje 29.10.2013 20:06
Jak bych se také mohl vyjadřovat k Vašemu pojetí slova označujícím něco jiného - jde přeci o Váš výtvor. Jinak bastard tj. v běžné řeči a obecném vnímání kříženec (v jiném kontextu meč, levoboček - obojí opět ve smyslu kříženec atd.) Pokud jste to oproti běžně užívanému kontextu slova rozšířila i o další významy (jako například o synantropní medvědy) je to sice neobvyklé a matoucí, ale postačí mi vysvětlení, které jsem obdržel. Pak již nebyl důvod se v tom vrtat, natož nějak takticky či netakticky, jak píšete. Ohledně té lebky to je přesně to o čem jsem psal, trofeje vědecké určené jako lebky kříženců se objevily již vícekrát na více místech, ale nepředstavují důkaz o křížení psa a vlka ve volné přírodě. Potvrzuje pouze existenci kříženců ve volné přírodě a to je vzhledem k hojnému výskytu takových kříženců v domácnostech k potvrzení prvního velice málo, na což jsem v předchozím narážel. Barzoj je barzoj, celé to vzniklo mou poznámkou, že vidět barzoje jako o něco slabšího proti vlkovi je jen mírně řečeno. Nic víc nic méně. Barzoj je prostě slabší než vlk a za férových podmínek je v silné nevýhodě – není nutné to složitě rozebírat, zvláště když tvrdíme to samé. Jinak v Rusku se Barzoj v jisté formě arény používal, jednalo se o hipodrom, opět z důvodu, aby vlk přešel do běhu a opět nešlo o fair play, i když tady nešlo o lov, prostě podobně jako na coridě, vítěz byl znám předem. Není bez zajímavosti, že při skutečném lovu, se vlci obvykle svazovali a po oslavách opět vypouštěli (zranění tak nebyla ani při chrtí přesile patrně velká), místo i způsob se pečlivě volily tak, aby se vlci nedostali k sítím hromadně a neobrátili se proti psí smečce a v době mimo lov se vlci mnohdy dokonce přikrmovali, aby jich v kraji vydrželo větší množství než by se mohlo normálně uživit. ////Pavle, Irský vlkodav je kapku jiná kategorie než Barzoj, nejde jen o velikost, ale ačkoliv patří k chrtům vznikl křížením s molosy////Josefe shodou okolností je chová soused a pošťuchování s mými vlčáky je vzhledem k historii použití dost komické. Osobně to není nic pro mě, pomalé dospívání a malá šance na dožití.
Josef Voborník reaguje 29.10.2013 10:27
O štvanicích na vlky moc pěkně psal E.T.Seton. V zšsadě se používaly různorodé smečky - teriéři nebo nějací slidiči našli vlčí stopu, chrti ho uštvali a zastavili a dogy provedly hrubou práci - ale problém byl v tom, že málokterý pes si na dospělého vlka, drženého smečkou "v šachu", troufl zaútočit jako první. Jediné plemeno, které neznalo strach a šlo vždy jako první do útoku, byl bulteriér. A k předchozímu dotazu - irský vlkodav byl skutečně vyšlechtěn mimo jiné pro lov vlků, i o tom Seton píše, jenže poslední irští vlci byli uloveni někdy ve středověku a nevím, nevím, jak by si s vlkem poradili dnešní přešlechtění vlkodavové. Naproti tomu takový středoasijský pastevecký pes by byl určitě vlkovi důstojným soupeřem. Já o něm říkám, že to už snad ani není pes, ale sápající stroj.
Martin Myslín reaguje 28.10.2013 10:39
Já se s Vámi nepřu, ale je to tak jak říkáte - psi byli dva a čekalo se na příchod jezdce a přesně tak to i je. Dva psi, zoufale prchající vlk či hůře vlčice nebo vlče, kteří ví co příjde v člověku, takže o boj žádný zájem, nekrytí a ke psům otočení zády - jak by to bylo jiné v aréně, aby vlk neměl kam a pak bych chtěl vidět kdo by k němu pustil chrta. Barzoj sice může mít čtyřicet a možná až padesát kilo (ačkoliv takového jsem zatím nepotkal a standart FCI váhu neuvádí) ale zásadní rozdíl je v síle stisku a technice boje - Barzoj je totiž stále chrt, čemuž odpovídá stavba těla a tlama. U vlka je autory co se tím zabývají (L.Kunc, a rovněž kontroverzní Desenský, ale zkušenosti jistě má) například popsáno drcení kostí, se kterými si neporadil Rotwajler či Německá doga. Jsou jistě psi se silnějším stiskem, ale to nejsou chrti. Za svůj kynlogický život se sice s chrty moc nepotkávám, ale už jsem viděl barzoje prchat před vlčákem. Takže asi tak. Bohužel nemám informace o potvrzeném křížení vlků a psů v přírodě, udává se to u amerických barevných vlků (letitý dohad, američtí indiánští psi přišli rovněž z Asie), ale v Evropě jsem zatím nic takového nečetl. Lebky popsané odborníky jako lebky kříženců mohly patřit tulákům z lidských pokusů o křížení, formy ČSV jsou tu přes padesát let a i před tím se to zkoušelo v ZOO a v soukromých chovech. Pokud něco máte od odborníků, buďte prosím konkrétnější - docela by to otočilo vše co jsem zatím od těch co se křížením vlků a psů zabávají četl nebo slyšel. Samozřejmě tu možnsot nevylučuji, to asi nikdo, jednak bychom se tím okradli o dobré čtení Londonovských románů a druhak ta možnsot určitě existuje, ale data mi chybí.
Martin Myslín reaguje 28.10.2013 08:15
Vy jste to věděl já včera ze zájmu googloval a skutečně by to měl být mrož, kterého uvádíte. Samci mají přes tunu což prakticky znamená, že je těžší a tedy větší než lední medvěd (který je zase loví)- takže zase jsem se něco dozvěděl. ČSV byl armádní výzkum a po mnoha potrhaných psech a hrozicím zániku projektu, kdy se vlčice odmítala špičkovými vybranými NO nakrýt, použil Hartl ze zoufalství agresivního problémového a armádou již dávno odepsaného psa (Cézar z březového háje), který vlčici okamžitě aktivně sám napadl (jako cokoliv) a pak si jí podřídil. Pro pořádek je třeba uvést, že v opačném gardu se stávalo, že vlk fenu psa i v době hárání zabil, v nejlepším případě si jí jen nevšímal. Každopádně pro velké ztráty fen (psi útoky vlčic logicky spíš přežívali), se to téměř nepraktikovalo. Nejen ČSV a Sarloos, ale další vlčí kříženci po celém světě (v USA velmi populární) jsou výsledkem téměř laboratorních podmínek při křížení a pochází z pár zakládajících vlků - pravděpodobnost, že by se psu podařilo něco takového v přírodě je minimální a při známé legendě o hárající feně přivázané za účelem zkvalitnění krve do lesa by majitel ráno našel jen zbytky obojku. Ještě dodám k těm Barzojům - tenhle pes by proti vlku neměl nejmenší šanci, o něco slabší než vlk je tak velmi mírně řečeno. Celé to vždy spočívalo v tom, že vlk zoufale prchal před lidmi (primárně nebojoval) psů musela být přesila a člověk rovněž dokončoval co psi začali. Barzoj je sice velký chrt, ale i tak je to tintítko a obecně pokud jde o život je to trochu jiné nežpři pouhém odbíjení vlka od stáda s tím, že mu to za to nestojí.
Martin Myslín reaguje 27.10.2013 23:08
Jednou už to tu padlo vícekrát, zdravím pane Jando. Videa bohužel zatím nejsou dostupná na internetu, až budou a věřím, že budou hodím sem odkaz. Josefe napomenutí beru a už se budu kontrolovat. I při přátelském setkání nedošlo ke ztrátě ovce a pes tak de facto svou povinnost splnil, vlk do souboje nešel takže nevím proč ho hned považovat za bastarda a rychle likvidovat. Co se týká sexuality tak souhlasím, vlčice se psem většinou nenechá nakrýt ani v případě kdy ho dobře zná. Cílené pokusy o nakrytí vlčice neznámým psem pak končí ve většině případů zlým potrhnáním psa a moc dobře to nešlo ani běhěm armádních kynologických pokusů. Pes je sice domestikovaný vlk, ale jeden z největších rozdílů mezi ním a vlkem je právě v sexuálním chování (mimo jiné), pravděpodobnost, že by k něčemu takovému došlo v přírodě je mizivá (výskyt přírodních bastardů tak rovněž). Pes co by to zkusil v té situaci u stáda by špatně dopadl. Dle všeho se spíš jednalo o zvířata mladá a na obou stranách bez negativních zkušeností s opačným druhem. Zvláštní ježe bezkonfliktní setkání byla relativně častá. Jinak musím s překvapením poznamenat, že jsem čekal nějakou reakci na fotky - medvědi v Beskydech se nefotí každý den, natož na turistické cestě:). S tou největší šelmou jsem to tipl dobře, Jan zkoušel chyták a na medvěda zapoměl-osobně přiznám,že bez googlu nevím, ale tipoval jsem nějakého ploutvonožce a v těch se nevyznám. Tuleně středomořské jsem měl možnost pozorovat v Řecku, ke svému tehdejšímu překvapení a jestli jsou v průměru naváhu těžší než brtník netuším - samci mají až 300 kg, což náš medvěd může mít taky a jací ploutvonožcí žijí na severu o tom nemám z hlavy přehled.
ooo reaguje 27.10.2013 21:36
Jen tak ze zvedavosti bych se chtel optat kolikrat jste spatrili VLKA ve volne prirode ?Pro nize prispivajici.Jestli jsem nekoho urazil tak se predem omlouvam.VJ.
ooo reaguje 27.10.2013 18:14
Pan Jaroslav Schindler to napsal dobre,skoda ze se z toho zde stava "zumpa".
Josef Voborník reaguje 27.10.2013 17:46
Paní Aničko, toto Vás nebylo hodno ! A Martine, ty taky přestaň být zbytečně vztahovačný ! O Vás obou si myslím, že jste fajn lidi, respektive o Martinovi to vím, neb se známe osobně a myslím, že kdybyste se setkali, velmi rychle byste našli společnou řeč. Ale z Vašich slovních soubojů mám dojem, že kdybyste vzali vidle a začali místo do sebe rýt někam do hnoje, udělali byste líp ! Nebuďte ve při !
Martin Myslín reaguje 26.10.2013 19:34
Teď jsem si zájmem přečetl popis videí natočených francouzským vědeckým týmem, zabývající se ochranou hospodářských zvířat před vlky. Videa se zaměřila na konfrontace vlků s pasteveckými psy. Krom klasických setkání tedy pronásledování vlků psy dokonce i kilometry od stáda, byly představeny záběry velmi poklidných vlčích návštěv. V mnoha případech na sebe pes a vlk jen zírali a to bez jakékoliv agresivní či bojácné reakce a bylo dokonce natočeno i vzájemné seznamování, tj. přátelské očichání psa a vlka po kterém se obě zvířata rozešla svým směrem. Záznam přímého boje se získat nepodařilo a obecně psi vystupovali mnohem méně agresivně než se čekalo. Vlk se jako divoké zvíře zbytečným soubojům při kterých hrozí zranění vyhýbá přirozeně, ale psi se chovali podobněji než se myslelo.
Josef Voborník reaguje 26.10.2013 12:21
Prostě hezky česky ledvěd mední.
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 11:41
A když půjdeme zpět k šelmám tak si dovolím další fotku z té série, která ke mě šťastnou náhodou doputovala. Nestává se často, že se podaří turistovi v Beskydech medvěda potkat, natož vyfotit a ještě ve dvojici.
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 11:36
Nemyslel jsem Vás, ale Jana, který se o tento chyták pokoušel - když po Vaší přesné odpovědi neuspěl, zkouší to s druhou největší šelmou. Dle mého zapoměl na ledního medvěda on, ne Vy. Nenechte zlost zbytečně cloumat svým majestátem:)
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 08:12
Předpokládám, že to bude nějaký ploutvonožec a měl to být původně chyták s tím, že na existenci ledního medvěda se zapomělo
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 08:11
No já se alespoň snažím v části příspěvku držet tématu - což se o Vás říci nedá. A tak trochu doufám, kdy Vás to konečně přestane bavit, ono když Vás na návštěvě kousne malý ratlík do kotníku tak to ze slušnosti chvíli vydržíte, ale po určité době Vám nezbude než se mu věnovat, jakkoliv je závažnost Vašeho ohrožení malá a samotná věc trapná a nespolečenská. Tudíž i když je možná zajímavé jak rychle dokážete střídat vztek a nadávky se zoufalým brekotem a rezignací a za pozornost by možná stála řada Vašich dalších výlevů já opakuji, že mě to nebaví. Na tyto stránky chodím proto, abych se něco dozvěděl o přírodě, vyměnil názory, pohledy a pokud se už mám s někým hádat tak poučné a zábavné jsou opět jen ty diskuse, ze kterých si člověk odnese nějakou znalost a které ho nutí učit se a formulovat vlastní myšlenky a to opět k tématu. Když uvedu příklad tak to byla u velkých šelem diskuse s panem Schindlerem, a i debaty s dalšími byť v méně hádavém duchu spadají do této kategorie. Naopak Vy se svou věčnou snahou o napadání osoby nikoliv názoru a stupňujícími se osobními ataky (nic dalšího sem ostatně nevnášíte) jste pro mne zajímavá asi stejně jako pro instalatéra přeplněné WC. Jistě, dá se to vyřešit a není to ani obtížné, ale koho by to bavilo? Je to totiž nechutné, plné sraček a až příliš to připomíná práci. Jinak si zkuste povšimnout, že psychologii a dokonce i rodinné příslušníky jste do diskuse zatáhla původně vy - to jakým způsobem kontruji je jen způsob jak z Vás nakonec dostat dlouhou sadu nadávek a celou tuto unavující záležitost ukončit. Já nemám důvod tu řešit cokoliv osobního ani se patlat v jakémkoliv oboru, nesouvisejícím s přírodou. MM
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 23:17
Děkuji, ale Vy nejste všichni, ono kdyby ano byl by svět dost jednoduché místo. A bohužel nejsem až tak skvělý. Možná by někdo dokázal z Vašeho skluzu k hrubým urážkám učinit nějaký závěr, možná zoufalství či tak něco, ale to by patrně dokázal jen ten nejlepší psycholog v SR. Já si na to netroufám:) Na druhou stranu...přemýšlela jste někdy o tom proč pořád opakujete tu stejnou větu - říkala Vám jí v dětství často maminka? Nebo měl tatínek na Trenčiansku krejčovskou dílnu?
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 19:28
Zase chyba, to mne opět čekají věci. Každopáně milý Jene, balení bab sem patří asi stejně jako další tvé postřehy a jen naprostý blázen by tisíce km od domova ztrácel čas něčím co si může opatřit kdekoliv za barákem
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 19:25
Jinak Milane, ono to bude levnější, ryby nejsou tak drahé jako lov. Každopádně pro mne je východ exotika, s bonusem malých kulturních bariér, bohužel jsem zazím byl jen Moskvě a na Ukrajině - přírodní zážitky tak minimální, ačkoliv okolí Černobylu zajímavé bylo, a tvé zkušenosti ti dost závidím. O Pavlovy nemluvě.
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 19:07
Dobrý večer. Mimochodem, když jsme už u těch medvědů tak ke mě doputovala fotografie medvěda z Beskyd. Je to přes několik známých, ale byl jsem ujištěn, že zveřejnění nevadí. Přikládám na jednu z fotek na ukázku: Onen turista vyfotil ráno medvědy ze vzdálenosti několika metrů a překvapivě kousek od nejnavštěvovanější Beskydské destinace. Takže dědo, sice stejné jako výhra ve sportce, ale občas se někomu zadaří obojí:). ///Paní Jeziková vskutku nevidím smysl v naší diskusi. Nicméně dle další kraviny, kterou jste napsala, jsem rád, že s Vámi Váš fiktivní kamarád nemluví a schizofrenii tak můžeme s určitou pravděpodobností vyloučit. Zbývá prostá snaha být něčím zajímavá, což se Vám ovšem obvykle zadaří již po pár minutách v debatě na libovolné téma a v tomto směru tedy můžete být klidná. Technicky vzato nepovažuji psychologii za vědu, ale za soubor náhodných zjištění a psychology pak dělím na ty užitečnější, co se o taková zjištění pokouší, na ještě užitečnější co je dokážou aplikovat ku pomoci druhých a na ty méně užitečné, kteří se v nich zoufale pokouší najít vědecký systém. Samozřejmě, že existuje i řada těch, co díku studiu čehosi záhadného a obtížně uchopitelného staví pak ochotným prosťáčkům na odiv svou (obvykle ani vůči běžnému okolí nijak výraznou) schopnost vyznat se v druhých a pouští se do hodnocení toho či onoho jak na běžícím páse. Vypovídající hodnota i vzhledem k předchozímu je ovšem na stejné úrovni jako hospodský žvást kohokoli nestudovaného, bohužel s tím, že méně inteligentní posluchači (rovněž vzhledem k běžnému okolí) v tom mohou cosi hodnotného spatřovat. Je to web o přírodě, takže bych si pro budoucnost rád různé invektivy odpustil, samozřejmě, že se nedá reakci ubránit, ale méně je někdy více.
Radek Pintner reaguje 23.10.2013 18:49
Tak si stoupni na váhu a uvidíš.
Josef Voborník reaguje 23.10.2013 04:38
Člověk křížený s volem.
Sojka reaguje 18.10.2013 23:17
Martine, to je ale dobrá investice, těch7 tis éček, Kamčatka, ryby, zážitky, to se nezapomíná :-). M
Josef Voborník reaguje 18.10.2013 23:08
Je to tak, na Island se občas nějaký ten medvěd dostane přes moře a asi to nebude tak úplně zřídka, protože turistům, kteří se vydají na pobřeží, je doporučováno aby chodili ozbrojeni kulovnicí nebo s průvodcem. Útok hladového medvěda na člověka se tam občas stává a zpravidla to končí smrtí - jednoho nebo druhého.
Děda z lesa reaguje 18.10.2013 21:47
Když je tady zmínka o ledních medvědech, kolega, který se teď vrátil z Islandu, Vyprávěl zajímavost : Island je bez zvěře, ale před časem tam poblíž nějakého městečka připutoval lední medvěd, údajně snad z Grónska. Místní obyvatelé, zvyklí pouze na racky, tuto "atrakci" houfně obstoupili. Jenže vystresovaný medvěd po chvíli zaútočil a byl proto okamžitě zastřelen...
Josef Voborník reaguje 18.10.2013 13:32
Teď budu trochu mimo naše revíry - ale i ledního medvěda, který je jinak přísně chráněn, je možno poplatkově lovit ! Každoročně je totiž určitý, limitovaný počet ledních medvědů povolen k odstřelu původním obyvatelům - Eskymákům. A když nějaké vesnici je tento medvěd přidělen, je to jen na jejích obyvatelích, zda si ho střelí sami či zda jeho lov umožní poplatkovému hostu. V Myslivosti před časem vyšel článek, jak si ledního méďu tímto způsobem ulovil i občan naší republiky. Takže všechno jde a je to jen a jen o penězích.
Josef Kouba reaguje 17.10.2013 19:22
Lidi o čem tady přemýšlíte, jakým způsobem tu kterou šelmičku poplatkově lovit. To vše už je vymyšleno a nabízeno loveckými agenturami, včetně % úspěšnosti, tedy pokud se jedná o solidní agenturu, která vám řekne pravdu...:)
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 20:39
No jak řikám musí to být safra profík, a když tak ráda narážíte na věk, zeptejte se ho v kolika letech je ještě únosné mít fiktivního kamaráda. Samozřejmě předpokládám, že na Vás mluví, ale pokud zvládne i komplikovanější dotazy mimo Váš obor měla byste si pohovořit i s někým z jeho skutečných kolegů. Sakra, člověk se snaží, ale s těmi předsevzetími to budu mít už asi pořád nahnuté. Se zvěří nedělat zhola nic, vlastně ani nejde, i ochrana je vlastně něco:), ale vážně, na malém člověkem narušeném prostoru se nějak hospodařit musí vždy - takže souhlas. Ale obojky? Měl jsem husí kůži už když jsem četl o té reintrodukci rysů v GB. Každý z nich obojek s GPS pro uklidnění lidí z přítomnosti šelmy. Já vím, že to někde jinak nejde, ale je to takové divné. Vlastně pak stačí natáhnout kolem rezervace pod zemí elektriku, aby zvěř dostala z obojku šupu kdykoliv se přiblíží k hranici. Což je další krok, ale je tahla syrovější než běžná iluze přírody ještě ke strávení?
karel zvářal reaguje 16.10.2013 19:58
To se právě nevylučuje. Enviro by se kolem toho motali dál a de facto by dohlíželi na odborný management populace. Nedělat se zvěří zhola nic - no uznej, že na to nepotřebuji žádné školy. Tam je naopak žádoucí: čím blbější (fanatičtější), tím lepší.
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 19:36
Pavle, chápu správně, že naznačujete přispění špatně vedeného lovu k dnešním stavům? Nechápejte to jako útočný dotaz, jde o další názory a poznatky. Navíc vězte, že proti lovu medvědů nic nemám a jak jsem psal níže tahanice o množství s uskupením vlk jdou mimo mě.
karel zvářal reaguje 16.10.2013 19:35
To zase tak dramatický rozdíl není. Za 100 kg stovku, za dvoumetrákového jednou tolik. Host by věděl, že to dává na dobrou věc. Někde níž jsem to vzpomínal, ono to funguje, stačí se rozhlédnout (Hrvatska). Mně hrozně vadí ta krátkozrakost fanatiků, kteří pro stromy nevidí les. Kdyby se samčí populace naředila na dvě třetiny současného stavu, možná by snesla i více, vůbec nic by se nestalo. Přestože se pářili subadultní, množství zabřezlých medvědic se nezměnilo. Mám na mysli lov vysloužilých ("senilních") kusů, kteří nejlepší léta mají za sebou a do reprodukce se ani často nazapojují. To je podobná "filozofie" jako u černé. Bachyně je posvátná, situaci zachrání "svědomití" staří kňouři. To jako dohlédnou na těch x desítek nažhavených kňourků??? Bláhovost... A ochranářská naivita je se zvěří nehospodařit. Medvědi by byli, bylo by jich trochu míň než teď, ale měli by obojky, znal by se přesnější stav atd. atp. Jenom chtít. Myslivosti zdar!
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 19:32
JJ, Deset dní za sedm tisíc éček pro skupinu. Kamčatka. Až si trochu vydělám, chystám se tam na ryby - medvěd (vidět, ale z dálky) by byl bonus k tomu:)
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 17:58
Když už vám tak ležím v žaludku tak čtěte co píšu a nemusíte si pak na pomoc volat pána boha ani Vašeho fiktivního kamaráda - studoval jsem to co on (už to tu zaznělo), takže proto ona zvědavost na profesionála tvořícího anamnézu z internetové debaty. Každopádně stále platí, že v případě nás dvou bude méně pro všechny více a nebudu se tak dokola vyjadřovat k jednotlivým bodům Vaší další sady osobních blábolů a zmatených životaběhu osvětlujících výkřiků. Karle samozřejmě souhlasím, že u nás lovit šelmy je nesmysl, bylo to čistě akademické. Pane Černý, na toho lesníka jsem si vzpoměl jako na zajímavou kuriozitu, když se tu zmíňovali způsoby lovu. Doufal jsem, že někdo přidá něco přidá - což se povedlo, takže díky. MM
Sojka reaguje 16.10.2013 11:38
Pavle, já nevím, rysa jsem nikdy nelovil:-). ale ukazovali mi to v Rusku a stejně tak potvrdili, že nejsnadnější je to se psem nebo pak na náhodu :-). Lovit jsem tam tehdy možnost neměl. Tzv. jak se říká, loví sa iba na stretnutie :-). Milan
Lubomír Černý reaguje 16.10.2013 11:17
K tomu vábení,dvakrát mi došel v srnčí říji na hlas říjné srny.Nemohlo jít o žádnou mýlku,dotáhl jsem jej až na 50 kroků,dál jsem již nevábil,zradil bych ho.Čekal ještě dobrou čtvrthodinu,zdali se srna ozve..Nicméně za mojí třicetiletou mysl.praxi to byly pouze dva případy,takže o nějakém cíleném vábení nemůže být ani řeči.
karel zvářal reaguje 16.10.2013 10:51
Čo to táram...desať tisíc!
karel zvářal reaguje 16.10.2013 10:49
Pro domácí sleva, to se týká inostranců... Tam bych pod tisíc E bych nešel. Ale to sú len hlúpe fantasmagorie.
karel zvářal reaguje 16.10.2013 10:22
Pardon, násobně rychleji než rys a méďa...
karel zvářal reaguje 16.10.2013 09:56
Zajímavý pořad o telemetricky sledovaných pumách jde na NatGeo Wild. Pumy se v národním parku (tuším někde v Idahu) nemnoží, resp. občas některá samice vrhne koťata, ale nedochová je. Oni to tam naznačují a podle mě tomu tak je, že kvůli velké konkurenci s vlky a medvědy, kteří jim často kradou kořist, musí pumy lovit častěji. Tato denzita zdá se proto limitní, je bláhové se domnívat, že vzroste např. dvojnásobně. Maximálně dojde k nahrazení starých kusů v rámci stávajících teritorií. U nás lovit velké šelmy je nesmysl, ale na Slovensku jsem u medvěda všemi deseti za, klidně každoročně 10%. Proč má zetlít někde v mechu, když si ho zbohatlík vyloží u krbu a finance za poplatkový lov se vrátí do ochrany. U vlka podobně. Ten se množí násobně rychleji než rys či vlk, takže ta zaběhnutá regulace má své důvody, minimálně v tom, že se uleví rysům, pomineme-li baču a volně žijící zvěř.
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 00:42
Níže já. To odhlašování je protivné - člověk pracuje na něčem jiném a občas odpočíví diskusí a pak to hned odhlašuje.
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 00:12
Ale paní Jeziková:), můžete mi prosím dát jméno toho úspěšného psychologa? Pokud pán dělá rozbory z internetového textu tak by mne jeho úspěchy opravdu zajímaly? I když psycholog není doktor a plácat si může každý co chce. Každopádně pokud to nebyl další z Vašich osobních výpadů navíc z těch fantazijních možná si rád poklábosím, ačkoliv ho budu pravděpodobně znát. Co se týče bankovních lupičů evidentně jste opět nepochopila smysl textu a co se týká chemiků tak Vás myslím zradila paměť. Chemik u nás byl donedávna ministrem financí, ale tím se spektrum "chemických" kuriozit vyčerpavá, já se živím tím co jsem studoval. A že pracuji v chemičce, no když budete zaměstnána v kravíně nemusíte být hned....:). Za chyby v pravopise se stydím, mám s tím problém dlouhodobě, když mám čas, text je delší a komplikovanější, přečtu si to po sobě a zkontroluji ve wordu. Pokud ovšem píšu v zpatra a rychle tak to nedělám a vězte paní Jezíková, že debaty s Vámi jsou tak jednoduché, že jsem zatím vskutku neměl potřebu nad textem nějak přemýšlet...mrzí mne, že jste z toho nabyla mylného dojmu, dokonce tak mylného, že Vás vedl k podezření, že k Vaší osobě chovám nějaký vznešený cit. Můžete být klidná, můj návrh, že na sebe nebudeme reagovat spočíval v prostém pocitu, že to nikam nevede a zasírá to diskusi. Od okamžiku, kdy si jedna strana začne přetahovat hořkost a vztahy z jiných debat to začíná být zmatečné a ve vláknu nelogické. MM
Martin Myslín reaguje 15.10.2013 18:42
JJ, proto jsem (brainstoriming tu není na škodu) nadhodil dotaz kolik by se dalo ročně bez následků ulovit rysů v Beskydské populaci. Samozřejmě v rámci mého přemýlšení jak strašně těžké je bez morální stránky věci zainteresovat na jeho výskytu někoho čistě finančně. Nicméně jako poznatek byť v bázi čisté fikce by mne to zajímalo
Sojka reaguje 15.10.2013 16:15
Martine, vždyť se to loví poplatkově v zahraničí, tam kde to je legální a stavy to umožňují. Pavle, jestli se nemýlím, tak rys dodržuje ochozy celkem pravidelně :-). M
Martin Myslín reaguje 15.10.2013 06:31
Pavle - psáno újeď nebo v případě rysa řvoucí kočka....rozhodně tedy ne na rysa s újedí:). Možná ne všechno, ale něco ještě vím. Paní Jeziková, nemyslím, že bychom my dva měli na sebe neustále reagovat, ačkoliv na druhou stranu se u vašich pokusů docela časta zasměju, tak nevím jestli my to nebude chybět vy kádrovačko. Vlastně bych měl napsat, že mi Vaše přípsěvky připomínají roky před rokem 1945 - i když to by asi bylo mimo mísu a tam už pevně sedíte vy.
Děda z lesa reaguje 14.10.2013 22:44
Nebude, solidní debaty skončily...
Martin Myslín reaguje 14.10.2013 19:57
Josefe určitě našel, ale pytláctví by dle mého názoru nebyl takový problém v okamžiku kdy by takový čin byl vytlačen mimo morálku, tedy pokud by se podařilo zainteresovat místní. Mohu se mýlit, ale předpokládám, že bez dokonalé znalosti terénu potřebujete na lov šelmy čas - újeď nebo v případě rysa onu pověstnou kočku řvoucí do tmy. Když nevíte trasy tak je to loterie a čas strávený v terénu je při nelegálním chování velkým luxusem. Když jste místní a nikdo po Vás nejde, nikoho se nebojíte jde asi vše, navíc příležitost Vás potká i při náhodném čekání na něco jiného. V tom by měl cizí lovec smůlu. Největším problémem mých představ o managementu je, že není čím zainteresovat místní tam kde by měla být šelma přísně chráněna celoročně a nejsem schopen (a to nikdo) odhadnout co by legální lov udělal s minipopulací v čase uvykání tedy v momentě kdy se bude součaně pytlačit a lovit a to upozorňuji nejsem z těch co za vším vidí pytláky. Úmrtnost bude jistě vyšší než se soudí a daň si vybere i doprava. Je vlastně paradoxní, že toho o našich šelmách víme tak málo. Každý den se mohu podívat na záběry lvů a levhartů, ale kdy uvidím na zoomu hodinový pořad o rysech?? Dokonce netuším, zda rys zabíjí koťata jako to dělá kocour (četl jsem vše možné) a tunu dalších věcí. Ale zpátky k věci. Vezmeme celé CHKO Beskydy - populace rysa cca do dvaceti kusů, zaručeně se rozmnožují, populace je malá, ale dlouhodobě stálá, berme že pytláctví neexistuje - kolik by se jich dalo ročně ulovit, aby to populace vydržela? Budu hádat a za opravu budu vděčný. Dva - pět? A na kolik sdružení by ten profit potom byl? Za léta hrabání se v problému zjišťuji, že se ochranáři dělí v přístupu k šelmám do několika skupin. Jedni si myslí, že myslivost je a bude vždy překážkou a proto je jí třeba dehonestovat v očích veřejnosti až bude tak malá a slabá (méně myslivců méně problémů), že nebude schopna problémy činit. Jiní jsou přesvědčení, že je třeba najít způsob jak myslivce zainteresovat na ochraně - k těm ostatně patřím i já. Ale osobně nevěřím tomu, že se někdy šelma finančně vyplatí, a to stejně jako nevěřím tomu, že jde práci v přírodě a hlavně pro přírodu samu přepočítat na peníze. Vždy půjde jen o zmírnění třecích ploch. Způsob je tak třeba jistě hledat, ale je nutné u toho věřit v něco navíc. V to včem je dle mého myslivost, v myšlení...v morálce a v lásce k přírodě, která je silnější než láska ke kapse. Tak nějak ve stylu, "To u nás chlapi, to je aspoň les, tam když jdu večer k posedu můžu slyšet zavýt vlka. Někdy přijeďte to je úplně jiný pocit."
Josef Voborník reaguje 14.10.2013 10:14
Martine, souhlasím s Tebou, takový management velkých šelem by asi byl ideální stav, jenže by byl nejspíš předem odsouzen k zániku díky blbosti lidské. Nedělám si iluze, že by se v oblasti, která by měla být ideélním rájem pro velké šelmy, nenašel nikdo, kdo by si tam nešel zapytlačit - a ne druhou stranu víme, jak to bylo, když se tenkrát jakýsi turistický medvěd zatoulal daleko od vhodného areálu - byla z toho mediální senzace, kdo měl do prdele díru, se na tom chtěl zviditelnit a nakonec to dopadlo tak, že milý macek uhynul při zřejmě neodborném pokusu ho uspat, odchytit a - kam s ním, kdyby se to povedlo ? Připomíná mi to případ, když jsme při honu na drobnou zvěř chytili kus srnčího, který oslepl po řepce. Spousta chytráků uvažovalo o tom, jak ho léčit. Já, jako myslivecký hospodář, jsem ale prohlásil : "Zdaleka nemáme splněný plán lovu a tady budeme léčit nějakého maroda s nejistou prognózou ?" Vzal jsem nůž,dal mu záraz a myslím, že to bylo nejlepší řešení. Jenže srnče není medvěd, jehož odstřel si nikdo ani netroufne navrhnout /samozřejmě na základě odůvodněné a povolené výjimky/, aby nebyl mediálně ukřižován.
Martin Myslín reaguje 14.10.2013 07:31
Hmm, to jste mi to dala. Ten dotazník je pro mne velkou novinkou:). Omlouvám se tímto Ondrovi, že jsem mu ukradl výzkum..... Nicméně snad paní Jeziková pochopíte, že po letitých zkušenostech je jaksi zbytečné se tu vzájemě hádat o smyslu Vašich textů - kdo přečte pochopí a sám nabyde dojmu co jsem překroutil a co ne. Jinak Pavle nejen psí chovatel, ale i psí cholog:) oborem. Kdybych tu chodil první rok, hádal bych se dál, ale jelikož vás znám tak mi to celé přišlo divné a daleko za Vaši obvyklou radostí z provokace:). Takže řadím zpátečku. Bylo by zajímavé, řešit to takto - léta tvrdím ohledně velkých šelem to stejné. Tři oblasti. V NP a části CHKO celoroční ochrana v některých částech CHKO lov na výjímky místním na přilepšenou. Ve druhé doby lovu tak, aby něco mohlo nerušeně přemigrovat a ve třetí celoroční lov. V rámci první oblasti se teritoriální šelmy o únosnost prostředí postarají samy. To celé je dle mého ideální vize budoucnosti ke které je nutné se propracovat až s rozšířením šelem. Milane díky za popis. Ze zájmu jsem se podíval na ty lvy a je mi s podivem,že za tohle někdo vážně platí. Aniž bych chtěl vyvolávat vzpomínky na Janovi vlčí obůrky, tak vlci se v ZOO rozmnožují až příliš dobře (vlčí štěně dnes není problém sehnat), rysích chovatelů je u nás taky dost...samozřejmě blbost, chráněné je to stále a vypouštění je nelegální, ale když jsme tu nakousli poplatkový lov zatím stále chráněné šelmy, tak se brainstormingu o fikci nebojím. Myslíš, že by u nás někdo za něco takového zaplatil?
Sojka reaguje 13.10.2013 19:55
Pavle, jasně:-), o to asi nejde :-). Tohle téma je poměrně ožehavé a bude kolem toho vždy spousta skřípání zubů :-). Milan
Sojka reaguje 13.10.2013 19:18
Pánové, pokud by všichni ochranáři byli schopni k tomu přistupovat tak jako Martin Myslín, život by byl jednodušší :-). Žádný fanatismus, velké znalosti, věcný přístup. Tak by to mělo vypadat. Martine, nemám absolutně představu, ale vůbec, cena poplatkového lovu se odvíjí od řady věcí a je otázka, jak by to bylo možno legislativně nastavit, aby ty prachy neskončili někde v žumpě :-). Když jsem dělal doprovody, tak jsem zažil lidi, co se škrtili o každou korunu(marku, euro), o každý bod na trofeji a nebo naopak, chtěli jen to nejlepší.Cena poplatkového lovu se vždy odvíjí od dostupnosti trofeje, situace klienta (finanční :-)), požadavků., bla bla bla, milion dalších věcí. Asi se dá odpíchnout třeba od nějakých ceníků lovu v zahraničí, ale jen orientačně. Ono je to relativní, když budeš chtít v Africe slona ofiko, tak se nedoplatíš, ale přitom se běžně praktikuje culling, v případě že hrozí poškození vesničanů:-), protože slonů je jak nasráno:-), dtto lev, když to bude farmový odchov, pár dolarů, ve volnosti násobky ceny :-). Je to relativní. Ale proč s tou populací nehospodařit a naopak to nepoužít ve prospěch udržení stavů atd. M
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 18:38
Pavle aniž by chtěl (či byl schopen:) vyvracet Váš jistě správný postřeh postřeh o mé vznětlivosti, tak níže píšu (12.10. 20.31), že to byli psi a naopak se přitom divím proč jste na to jakožto znalec neupozornil sám a hned namísto rozebírání práv pastevců. Pokud jste to přehlédl, pak byl celý zbytek diskuse silným vzájemným nepochopením:). Jinak si dovolím předpokládat ,že se škody působené psem často hážou na vlky - a já to vlastně chápu, lepší zaplatit pár tisíc zbytečně než proti sobě štvát farmáře. Ti pak mají, alespoň nějakou výhodu z vlčí přítomnosti a to, že jsou jedinými v ČR, kterým stát hradí náhradu za toulavé psy:). Dodám, že já nejsem expert, a soudil jsem tak jen z toho, že pravděpodobnost vlka Uherskobrodsku je nízká a tvrzení farmáře, že šlo o rysa považuji za absurdní. Ještě musím Milane popřemýšlet o té Africe, takto jsem se na to nikdy nedíval - kolik myslíš, že by byl schopen a ochoten český střelec zaplatit za legální odstřel rysa s tím, že by se za ním nemusel vláčet do ciziny?
Sojka reaguje 13.10.2013 17:31
Martine, občas se nasere každej :-), to je normální a někdy se ti nedivím:-). M
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 16:36
Ahoj Milane, já upřímně nejsem schopen řešit slovensko. Nechápu myslivecko-ochranářské tanečky okolo medvěda při tamních počtech asi stejně jako nechápu stanovování ročního odstřelu vlka. A to nejen z toho důvodu, že mám nepřijemný pocit, že medvěd bude ten početnější. Každopádně vlk se na Slovensku rozšířil až díky jeho částečné a poté úplné ochraně a já jsem osobně zvědavý jak dlouho mu přítomnost na západě Slovenska vydrží. I tak mám ovšem daleko do toho kecat slovákům, jsem vděčný i za ten proužek země na Kysucách za kopcem, kde je vlk celoročně chráněn, kdyby byl větší budu tleskat, kdyby nebyl nevzteknu se. Konečně ikdyž jejich přístup ovlivňuje situaci u nás je to jejich země. Osobně jsem se tu pouze zdravě nasral (slušněji to bohužel vyjádřit nejde) při četbě o napravování nerozumné ochrany pytlačením, selhávání pušek apod. Zdravím Josefe, ačkoliv máš pravdu, a úmrtnost bude vysoká, tak mne chápej, v tom, že nad tím málokdo bude dumat za situace kdy tu ctění myslivci vyznávají pytlačení jako řešení sitauce - kdyby se ty šelmy šířily bez omezení, nehody a "nehody"....apod. Podobné husitské výzvy nahrávají nejednodušímu vysvětlení a lidé mají jednoduchá vysvětlení rádi. Osobně mohu sice popřemýšlet nad mnoha dalšími faktory, ale na dvacítku rysů stačí jeden blbec na pět set normálních a tady to statisticky vypadá právě ve prospěch toho nejednoduššího vysvětlení. Myslím Dědo, že jsem četl o dvou slovenských ochranářích co si to vyzkoušeli a oba se spasili během, jeden tuším skokem. Faktem je, že medvěd zatím nikoho nezabil což při jeho síle svědčí o tom, že se vskutku snaží nepřítele jen vyřídit - pasivní obrana by tak měla být účinější než aktivní. Samozřejmě jen teorie, až nedej bože vzkouším (i když medvěda v Beskydech většinou potká jen ten kdo ho potkat nechce) dám vědět - teoreticky nic lepšího než sebou švihnout na zem mne ovšem určitě nenapadne. Teorii s očicháváním neznám, příklady užité radící tuto taktiku obsahovali obrázky pokousaných a potrhaných lidí, většinou lovců chodících lesem potichu. Paní Jeziková, přečetl jsem ještě jednou a bez vysvětlující doložky to vyznívá jak to vyznívá, šíření bez omezení a naprovování situace skutečnými lovci.
Sojka reaguje 13.10.2013 15:46
Martine, on se na tom do značné míry podepsal i absolutně nekompromisní a bezhlavý přístup tzv. ochranářů, třeba zrovna to, co předvádí na Slovensku takové to seskupení VLK. Asi není problém říci, ano, pokud budou stavy takové a takové, proč třeba neumožnit kontrolovaný lov a peníze takto získané investovat zpět, něco jako je v Africe atd. Jenže naprostá většina praktiků ví, jak je to ve skutečnosti a jak to končí, viz třeba kormorán atd. Navíc mi připadá směšné, když enviro chtějí na Slovensku poučovat o tom, jak něco lovit, když zrovna tento stát drží vysoké stavy těchto druhů a bylo tomu tak dávno před tím, než nějací enviro experti začali něco vykládat. Promiň, já vím, že Ty k tomu máš velmi rozumný přístup, ale někdy mě to připadá jako uměle vytvořená hysterie ze strany těch ochranářů. Pytláctví je samozřejmě pytláctví, o tom není potřeba mluvit. Milan
Děda z lesa reaguje 13.10.2013 13:10
Je fakt, že potkat dnes uprostřed beskydských lesů medvěda je stejná náhoda, jako vyhrát dnešní jackpot ve Sportce. Ale těžko by asi v tom případě někdo uvěřil tvrzení ochranářů, že na huňáče stačí mluvit a on odejde, zvláště když bude mít poblíž medvíďata. Nebo v případě útoku si lehnout na břicho a rukama si krýt hlavu - medvěd vás prý jen očichá a odejde... Který z ochranářů si to vyzkoušel na vlastní kůži ? Veřejné mínění je strašně proměnlivé a ovlivňované médii a bude tomu tak i v souvislosti s velkými šelmami. Kdyby někdy medvěd na beskydsku zranil či zabil člověka, stane se okamžitě nenávistným zvířetem všech obyvatel a žádné osvěty ochranářů pak na tom již nic nezmění. Ale doufejme, že šelmy v Beskydech nikdy nezpůsobí žádné katastrofy a v tom přiměřeném stavu (20 + 10 + 5) budou pokojně zpestřovat tamní faunu.
Josef Voborník reaguje 13.10.2013 12:59
Martine, víš dobře, že já bych, stejně jako Ty, pytláctví nikdy nepodporoval - ovšem měla by platit nějaká zásada přiměřenosti. Konkrétně u rysa si myslím, že údaje o desítkách a snad i stovkách kusů, které v ČR myslivci postříleli, mají k pravdě hodně daleko, početní stavy této nádherné šelmy vzrůstají mnohem pomaleji, než ochranáři tvrdí, hlavně proto, že přirozená úmrtnost zejména koťat je vysoká. A když už se nějaký ten rys dožije věku, kdy se osamostatní, snaží se najít svůj životní prostor. A než ho najde, procourá toho dost - dnes je tu, zítra tam, samozřejmě se na svých toulkách musí něčím živit a ty stržené kusy se často najdou. U nás se taky sem tam objeví, taky nějaké to srnčí strhne, ale rozhodně zde není stálou zvěří. Dnes už se dá mluvit o tom, že rys se vyskytuje - ovšem sporadicky - všude, ale nikde, respektive málokde jich je tolik, že by jejich stav vyžadoval regulaci lovem. Kdyby tomu bylo jinak, já bych byl mezi prvními, kteří by chtěli jeho lov povolit - možnost ulovit si jednou za život rysa by mi určitě stála za těch pár desítek kusů srnčí zvěře.
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 12:42
Dědo, chápu - jenže krom toho, že ovečky přes velkou mysliveckou snahu z devadesátých let běžné lidi netrápí tak většina ví, že medvěd není rys a vlk. Ochranáři umí s veřejností pracovat a rozlišovat medvědy od těch zbylých dvou je již letitá praxe všech přednášek pro veřejnost. Ani míša z Brodské na tom nic nezměnil a to bylo jeho řádění celostátně slavné. Je vlastně paradoxem, že medvěd sice nejvíce vadí veřejnosti, ale myslivce trápí ze všech nejméně. Každopádně medvěd se v Beskydech pohybuje od sedmdesátých let a zatím žádný popelničák, ani jinak problematický jedinec (nepočítaje toho vypuštěného), útok sice vyloučit nejde, ale je dost nepravděpodobný.
Děda z lesa reaguje 13.10.2013 12:26
Martine, na Silvariu je momentálně článek Valašského deníku - Medvěd prý přišel až k domu - důchodkyni ve Vsetíně. Toto nepřidá velkým šelmám na popularitě, stejně jako články o zabitých ovcích a telatech a spíše se zakořeňuje mezi lidmi negativní vztah k nim a i obavy z jejich přemnožení (což v Beskydech zatím nehrozí). Dojde-li pak k útoku na člověka - což nelze vyloučit - veřejné mínění bude jednoznačně proti šelmám a těch pár současných nadšenců už ten záporný mediální obraz nedokáží změnit (viz Slovensko)
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 12:12
Víte Pavle, i když je třeba se někdy poslat do prdele nic to nemění na tom, že k Vám chovám úctu:) Emotivnost je něco co patří do debat o věcěch na kterých nám oběma emotivně záleží a příroda k nim určitě patří. Takže do dalších střetů vězte, že to tak vždy zůstane. Normalizaci jsem zažil, ale až jednou budu starřým kmetem tak popravdě svým potomkům řeknu, že to pro mě bylo krásné období, které jsem zpočátku trávil na pískovišti a ke konci v rybářském kroužku a přemýšlením o střední škole. Každopádně opět směšujete něco co se směšovat nedá - pytláctví je trestný čin a schvalování trestného činu je samo trestným činem, bez ohledu na morální kvality či spíše nekvality takového názoru. To není žádná Heydrichiáda, ale dnešní trestní zákoník. Jinak přesně, proto jsem narozdíl od některých dalších přesvědčen, že s Vámi bych se nakonec dokázal domluvit - velké šelmy jsou něco jiného než kormoráni, nebo motáci a v názorech na některé enviromentalisty se s vámi docela shodnu, bohužel těžko se bavit o míře toho či onoho za situace,kdy myslivcům pije krev i těch pár vlků či rysů. Pak se všechny argumenty spláchnou větou, nenávist k predátorům a je vymalováno
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 11:58
Prosím tedy pana Fibigera o kalkulaci kolik nás všechny stojí to ochraňování šelem, budu rád, pokud to bude vyčísleno bez násobku ceny srnčího sežrané rysem během jednoho roku a to nejen proto, že nikdo nemá šajn kolik těch rysů u nás je, ale i proto, že naštěstí pro českou myslivost je živý srnec majetkem státu stejně jako rys. Říkáte, že je to snadné zdokumentovat, což jsem rád. Vzájemný respekt pochopitelně nehrozí, bohužel jsem se příliš dlouho o něco podobného pokoušel, ale nebudu nikdy respektovat pytláky - či chcete-li tak dle paní Jezikové skutečné lovce bez loveckého lístku napravující zákony. Mimochodem bravo - tuny keců, ale jak vidno tak stačí udeřit ze správné strany a ono to z Vás nakonec vyleze samo. Bohužel mě osobně je každý kriminálník protivný a je vcelku jedno jestli je to zloděj, podvodník anebo pytlák, mám k takovým lidem prostě zažitý odpor a ti co své jednání omlouvají špatnými zákony jsou navíc i směšní - ale ať nejsem příliš přísný, každý chycený taky podnikatel Vám taky bude u soudu tvrdit, že daně neplatil, protože jsou moc vysoké. Ovšem nejsem si jist, zda by u voleb po propuštění z basy uspěl s pravicově-liberálním programem a byl veřejností vnímán jako zle ztrestaný partyzán, což je přesně to o co se tu z vlastní blbosti pokoušíte. Každopádně tato debata nese ovoce, už se těším na další dušování o tom, jak se u nás nepytlačí a jak by myslivci nikdy…. Tři ze čtyř posledních přispěvatelů a vážených členů Hubertova cechu tu schvalují pytláctví, jeden jím navíc přímo vyhrožuje a největší komik tu pytláky bez loveckého lístku nazývá opravdovými polovníky. Každopádně to je přesně to co bylo třeba, neutopit se v kecech a o biotopech a vědeckých debatách o únosnosti šíření toho či onoho, ale vrátit se zpět ke kořenům. Debata je pak stejná jako chtít slyšet kočičí názor na přínos sovy v zahradě. Žere nám to zvěřinu je třeba to zastřelit, jedno kolik a kde, lépe kdyby to šlo legálně, ale když to nejde tak nelegálně - a víte vůbec kolik by těch šelem bylo, kdybychom je potají nestříleli?? To byl teprve chaos a hrůza. Paní Jeziková vy jste poklad, letitý boj ČMMJ a Asociace je rázem v hajzlu spolu s jakoukoliv rozumnou debatou o legálním lovu. Na co taky. Celé to půjde dál v duchu boje zákona s pytláky. Mediální dar z nebes. A ten občasný brekot nad tím jak jsou myslivci pranýřováni v médiích obratnějšími ochranáři je tak hned vtipnější. Když oni to mají tak neuvěřitelně snadné – i případný rozdíl v IQ o padesát bodů mezi dvěma diskutéry pak nic neznamená. Panelákový ochranář, který nerozezná jalovec od jalovice Vás umlátí čepicí kdykoliv si vzpomene a půjde mu to do té doby, dokud chytřejší z Vás nepochopí, že někteří členové by se své oblíbené pytlačině měli věnovat celkově, tedy mimo organizaci. Tak nějak se stát těmi opravdovými polovníky bez polovnického lístku, nebo by jim měl být, alespoň odebrán přístup k internetu a to v zájmu celku. Jak to normálně nedělám, tak tentokrát si Vaše příspěvky kopíruji na horší časy. Občas totiž člověk narazí na pochybovače, který má v rodině myslivce, zná ho, je to takový moudrý pán co rozumí lesu, nelže a nekrade a ten tvrdí, že to jsou všechno jen pomluvy. Šelmy je jistě třeba chránit, ale spíše před dopravou, před nepochopením normálních lidí, před strachem a zlými pastevci, ale od myslivců největších ochránců přírody nebezpečí nehrozí. Ti jen šíleným ochranářům trpělivě vysvětlují zákony přírody, únosnost člověkem pozměněného prostředí, ale mají vlastně šelmy rádi. A ten člověk s karbofuranem, nebo ten parchant, co pokácel strom s orlími mladými to určitě nebyli myslivci. O těch je přece známo, že respektují zákon. Tohle vážně pomůže pár lidem otevřít oči. Příspěvek paní Jezikové zvláště. Takže paní Jeziková v Beskydech tu máme na české straně cca 16-20 rysů a kolik by jich mohlo v Oderských a Jesenických lesích být kdyby nebylo skutečných polovníků je přesně ta otázka, která trápí ochranáře už několik let. Ale nejen ochranáře, je i dost myslivců možná naivních a upřímně věřících v legální chování zbytku, nebo těch obratně kličkujících, které to trápí rovněž a každou tu Vaši “nehodu“ mají pak tendenci vysvětlovat nejrůznějšími krkolomnými způsoby. Ono to ryzí pytlácké přiznání dlouho chybělo a velmi to pomůže všem rozumbradům dokola točící o nevhodnosti českého prostředí pro velké šelmy. Takže díky, jsem Vaším dlužníkem.
Děda z lesa reaguje 12.10.2013 22:47
Zdravím paní Anno. V podstatě máte v závěru pravdu, ale... Zůstaňme na Slovensku, kde jsou všichni tři zástupci velkých šelem. Kdo je v současnosti schopen a oprávněn zodpovědně vyhodnotit jejich stavy a rozhodnout o příslušných opatřeních ? Lesníci, myslivci a ostatní zainteresovaní tvrdí, že na Slovensku žije cca 1.000 - 1.200 medvědů, oponenti z řad různých ochránců a spolků budou do poslední kapky krve tvrdit, že jen 500 kusů, stejně tak i u počtu vlků. Veškeré pokusy o zjištění skutečných počtů pomocí různých moderních metod a grantů jsou vždy zameteny pod koberec, aby skutečný stav raději nebyl zjištěn, spolupracují na tom i naši ochranáři... - Je to běh na dlouhou trať a jen málokdo z nás starších kusů se dožije nějakého rozumného a kompromisního řešení a konce tohoto "válečného" stavu mezi myslivci a ochránci.
František Fibiger reaguje 12.10.2013 21:36
Zdravím pane Myslín.Ono také jde o to,že "ochránci"ať už si říkají jak chcete,jsou placený a bohužel všemožně podporovaný státem.Takže Vaše poznámka o užírání ze stolu,je nanejvýš hloupá v tom smyslu,že že myslivci jsou přímo zainteresováni na počtu srnčí zvěře.Ono v dnešní době sehnat peníze na nájem,krmení,chov atd.není žádná sranda.Vím a dá se snadno dokumentovat,kolik nás všechny stojí "ochráncování"šelem a kolik lidí si z toho plní kapsy.Ani jeden z duháckech šéfů to zdarma nedělá!Takže pokud si mohu vybrat mezi kusem stženým šelmou a prodaným do výkupu,aby bylo na činnost,tak je volba jasná.Pokud se tedy chceme navzájem respektovat,pjďte to "ochranářství"dělat také zdarma,ale všichni.Zaplatíte si ze svého satelitní sledování šelem,odměny aktérům v terénu a šéfům teré nejsou zrovna malé atd.A potom si popovídáme,jakou cenu má pro koho te kus znehodnocený šelmou.Holt někdo na vznešeném kecání prodělává a jiný vydělává!
Martin Myslín reaguje 12.10.2013 20:37
Ještě dodám, že i přes Vaše nesmírné znalosti a inteligenci (čehož si vážím zvláště u oponentů) jsem dlouho nečetl takový blábol jaký máte v první větě. Vážně chcete měřit kvalitu biotopu počtem zardoušených oveček? Opravdu se na ně vlk vrhá až v momentě kdy nemá kde brát?? To už je vážně síla.
Martin Myslín reaguje 12.10.2013 20:31
Silně si pletete souhlas s lovem šelem a souhlas s pytlačením - ano kdo souhlasí s pytlačením podporuje trestný čin a je pytlákovi na roveň. Také se podstatně mýlíte s tím přičleněním zvěři k pozemkům, pokud by to prošlo bylo by do roka po zvěři jako takové, státních pozemků (a šelmy se dnes vyskytují převážně na státních pozemcích by se to dotklo stejně jako dnes), hlavně by ovšem bylo po tradiční myslivosti - což při pohledu na některé tradiční myslivce a jejich názory by možná nebyla taková škoda za jakou jsem to považoval. Vy možnosti odporu - sto padesát či dvěstěpadesát rysů (v Beskydech okolo dvaceti) o jaká katastrofa, jste vlastně úplný partyzán a bojovník s totalitou, nicméně upřimnost vám slouží ke cti a děkuji za ni. Jen tak se dá veřejnosti prezentovat co jste vlastně zač, pokud je po Vašem je vše OK, ale běda jak něco užírá ze stolu, pak se začne kázat o biotopech (na příklady těch zničených od velkých šelem rád počkám) a pokud to nepomůže tak jsou tu partyzáni v pohotovosti. Škoda, že stejnou upřimnost nemá víc Vašich kolegů, zbytečně se pak mate veřejnost tím co jste ve skutečnosti zač. Musím se navíc smát Vaší věčné snaze dělat z velkých šelem kormorány - tisíce vlků a rysů plenících revíry až k úplnému vyhubení srnčí a další zvěře až situaci řeší zoufalí milovníci přírody zahnání zvůlí manipulátorů lidu do ilegality kde potichu berou právo do svých rukou. Vy jste pro jejich lov, no výborně a kolik by se jich tak mělo ročně postřílet? Všech šestnáct vlků? Hurá, biotop zachráněn. Možná bych Vám vlastně přál lov toho rysa co za noc zabil patnáct ovcí a jedno tele, to vám kupodivu jakožto znalci zvláštní nepřišlo, za to se hned dočtu o moudrých pastevcích a jejich přístupu. Předpokládám, že ubohému bačovi zadávili stádo pejsci hned z vedlejší vesnice, nicméně jak jsem tu již několikrát uvedl - škody velkých šelem jsou v Beskydech zatím takové, že bych si je mohl dovolit platit ze svého. Takže s tou státní dojnou krávou je to jen další vtip, tedy dokud nezačnou vlci létat a snášet vejce v cizině a v hejnech plenit rybníky. no nic do se podívat na pár filmů o přírodě pak nastartuji vrtulník a začnu vyhazovat nad lesem vlčata. Ale pst.
Martin Myslín reaguje 12.10.2013 12:38
Pracuji v chemické továrně, takže OK. Víte základní problém veškerých diskusí o změně bankovního systému je to, že se nedají vést s bankovními lupiči. Pokud někdo odpráskne chráněnou šelmu, hodí do řeky a zatíží kameny je to jen jiná forma zloděje, obyčejného kriminálníka, kdysi se tomu říkalo pytlák a pokud nad tím slintá blahem ten co má pytláky chytat, je to jen důkaz faktu, že hurá ochranář má svůj stejně inteligentní protipól. Já mohu debatovat s někým, kdo mi bude poukazovat na neúnosnost množství toho či onoho druhu zvěře v závislosti na omezeném prostoru pro jeho výskyt v rámci nějaké plochy, nebo v souvislosti s potřebami člověka. Ale jen těžko s někým kdo označuje běžné lovecké chování šelmy za hrůzu a brečí nad znehodnocenou zvěřinou, kterou mohl sežrat sám a při té příležitosti velebí pytláctví. S lidmi zákon nerespektující, a trestní činy páchající nebo schvalující se prostě nedebatuje, ti se jen chytají a zavírají, a jediné k čemu jsou možná ještě dobří jako příklad mládeži. Ptáte se, proč nenapíšu to či ono - píšu co se mihne v médiích o velkých šelmách, objevný příklad jak velká šelma žije na úkor biotopu, až k jeho naprosté likvidaci nechám na Vás - jistě se jimi jen hemžíte. Musím říci, že se na množství příkladů, ve kterých myslivci či lovci vozí do lesů kusy masa vyhladovělým vlkům, kteří si nerozumně vylovili veškerou zvěř se velmi těším. Ono celkově Váš příspěvek vyjadřuje spíš vztek a možná i bezmoc z toho, že se časy změnily a dnes už mládež nevzdychá napětím při čtení Luskače líčícího jednoho z posledních turanských tygrů v podobě bestiální krvelačné šelmy, kterou je nutné zlikvidovat a že z hrdiny myslivce bránící svět před šelmami vyrůstá běžný člen společnosti někdy během období co si již sám schopen přečíst Červenou Karkulku. Jistě bude to trvat, blbci s flintou proces šíření budou brzdit, zabere čas, než se pochytají, nebo než vymřou, ale to není až tak podstatné. Veřejnost ztratili, vlastní profesní spolek si je už nedovolí veřejně bránit a nebude dlouho trvat, co se svým anachronickým postojem nebudou moci kasat ani soukromě. Bohužel si však takoví hoši dostatečně neuvědomují, že jejich působení zahání normální myslivce do hluboké defenzivy a jeden žvást o vítězství nad šelmou pohřbenou s kamenem v korytu řeky fakticky ničí možnosti ohledně normální debaty o množství šelem v krajině. Kdokoliv totiž na něco poukáže bude označen před celým světem za hovado pytlačící šelmy. A že ta debata jednou bude muset přijít. Šelma si biotop nezničí, je teritoriální, ale mladé kusy se budou šířit za okraj toho kde je budeme schopni tolerovat a logicky by pak měl přijít ke slovu lov.
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 19:56
To jsem nepsal já Pavle (pokusím se vyhnout sprosté odpovědi na zjevnou narážku:)), dávám jsem články z novin a zajímavosti na které narazím v souvislosti se šelmami. Když to není můj text přidávám název deníku nebo autora. Co se týká Vašeho komentáře ohledně náhrady škody, tak jiný systém mne nenapadá. Stát chce něco chránit a platí škody, dle mého standartní postup. Preventivní odstřel všeho co může zaškodit mi nepřijde jako řešení i když i mnoho zemědělců a majitelů pozemků to i škodné pro zmenu rostliné produkce vidí obdobně jako Vy. Příspěvek pana Fibigera oceňuji, za ta léta diskusí s normálními myslivci a milovníky přirody (záškvary mající smysl pro srandu a chuť se zdravě škorpit jako je Pavel,počítám k nim) už občas zapomínám na existenci takových myslivců. Jeden se pak málem nechá ukolébat v té záplavě konstruktivních odpůrců hurá ochranářství až zapomene na jeho přímý protipól, kvůli kterému takové ochranářství vlastně vzniklo.
František Fibiger reaguje 11.10.2013 19:21
Já si to Pavle myslím také.Na stržený kus srnčího a znehodnoceného od rysa neni vůbec pěkný pohled a nedoporučuju rysům pohyb kolem posedu,kde zrovna sedím.Třeba mi selže flinta...
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:54
Další případ pytláctví otřásl nejen ochránci přírody, tentokrát v Dolním Rakousku. Pozůstatky dvou rysů v pytli zatěžkaném kameny vytáhli hasiči z řeky Ysper, která nedaleko odtud ústí do Dunaje. Pachatel se nejspíš snažil touto cestou mrtvých zvířat zbavit. Jestliže zpráva o činu neznámého pytláka budí pochopitelné rozhořčení, nad jednáním místních úřadů zůstává rozum stát: Představitelé okresu Melk pozůstatky upytlačených zvířat nejenže nepředali policii, ale dokonce je nechali zlikvidovat jako odpad. Kvůli tomuto nepochopitelnému opomenutí teď není možné určit, jak pytlák svůj čin spáchal, ani zajistit případné stopy vedoucí k jeho odhalení. Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF), Správa Národního parku Kalkalpen a ochranářská organizace NATURSCHUTZBUND Österreich se proto rozhodly společně vypsat odměnu tři tisíce euro za informaci, která by vedla k odhalení pachatele. Organizace se domnívají, že místní obyvatelé nebo turisté mohli spatřit něco, co by vyšetřování pomohlo. Podle výzkumníků projektu Luchsprojekt Österreich Nordwest, zaměřeného na ochranu rysa na severozápadu země, je zde počet těchto šelem velmi nízký. První jedinci sem přišli ze Šumavy teprve před několika lety a ztráta byť jen jednoho z nich může znamenat, že tato zvířata z rakouské přírody opět vymizí. Nález dvou upytlačených rysů představuje špatnou zprávu i pro Bavorsko a Českou republiku – zvířata s největší pravděpodobností patřila do populace obývající česko-bavorsko-rakouské pohraničí a jihozápadní Čechy. Jedná se o potomky rysů, kteří sem byli reintrodukováni v 80. letech ze Slovenska a podle odhadů jich zde nyní žije zhruba padesát. Představitelé ochranářských organizací požadují, aby byl čin řádně vyšetřen a pachatel potrestán. Jak upozorňuje Christina Reisenbichlerová, expertka na rysy z rakouského WWF, usmrcení zvláště chráněných živočichů, jakými jsou například medvědi, orli či rysi, není žádný triviální prohřešek, ale trestný čin. V každé spolkové zemi navíc přestupky proti životnímu prostředí vyšetřují speciálně vyškolení a vybavení pracovníci zvláštního oddělení kriminální policie. Vzhledem k tomu, že se okresním úředníkům podařilo zlikvidovat klíčové důkazy, nebudou mít nicméně v tomto případě kriminalisté lehkou práci. Jedná se přitom již o druhý zaznamenaný případ pytláctví v šumavsko-bavorské rysí populaci během letošního roku. V květnu byla v Bavorsku zastřelena rysice, která jen o pár týdnů později mohla na svět přivést tři mláďata. Ani tento čin však nebyl dosud objasněn. Christine Reisenbichlerová k tomu podotýká: „Nikoli nedostatek vhodných biotopů, jak by se dalo očekávat, ale nedostatek lidského pochopení komplikuje těmto zvířatům návrat do oblastí, které dříve obývala.“ JOSEFA VOLFOVÁ
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:50
Jeden z nejambicióznějších příkladů reintrodukce živočichů v Evropě a ojedinělý projekt v rámci celého světa. Těmito přízvisky je označován připravovaný plán návratu rysů do Velké Británie. Spolupráce desítek organizací a stovek odborníků má být úspěšně završena již letos. Mimořádné je propracování celé metodiky a také zapojení moderní techniky, stopovacích zařízení a inovativního modelu „geoklecí“. Reintrodukce znamená cílený návrat živočichů na území, na němž se dříve historicky vyskytovali, ale byli zde vyhubeni. Jedná se o velmi komplikovaný proces, který probíhá na mnoha úrovních – vedle roviny technické či biologické je třeba se zabývat také legislativní stránkou věci či etickými otázkami. A z velké části také politikou: pokud například nejsou na reintrodukci „připraveni“ místní lidé, veškerá snaha může snadno přijít vniveč. Celý proces reintrodukce je navíc tím komplikovanější, čím je zamýšlený druh z ekologického hlediska výraznější. Britští ekologové ve své zprávě z roku 2010 uvádějí, že celkem třiadvacet druhů savců, ptáků, obojživelníků a ryb, obývajících původně území ostrovů, by se mohlo vrátit zpět, pokud by jim k tomu byly vytvořeny příhodné podmínky. Téma reintrodukce vybraných druhů živočichů se začalo stále častěji objevovat v populárním i odborném tisku. Hodně se psalo o možné reintrodukci bobrů evropských, medvědů či vlků, za nejpokročilejší lze ovšem v současnosti považovat projekt reintrodukce rysů. Rys ostrovid (Lynx lynx) původně obýval prakticky celý ostrovní areál; v období mezolitu tu žilo kolem sedmi tisíc jedinců. Rozšiřování lidské populace, likvidace původních biotopů a vytrvalé pronásledování rysů však mělo za následek jejich vcelku brzké vyhynutí okolo roku 500 našeho letopočtu (prakticky ale různé zdroje uvádějí rozdílná data, lišící se v řádu století). Podstatné je, že tento osamělý lovec z ostrovů definitivně zmizel. Kormidlo přebírá UK Trust O možném návratu rysa ostrovida se v Anglii hovoří více než padesát let. Myšlenka má své tradiční zastánce i odpůrce, byť zvažovaná reintrodukce rysů vyvolává méně emocí než návrat vlků či medvědů. Zdá se, že letošní rok bude významným přelomem. Poté, co se o návratu rysů léta teoretizovalo, byly vypracovány studie udržitelnosti i průzkumy veřejného mínění a vytvořen adekvátní legislativní rámec, čeká nyní Brity zásadní krok: letos by měly být do volné přírody vypuštěny dva páry rysů. Iniciativa, vydatně podporovaná i odborníky z IUCN, nyní oficiálně žádá skotskou SNH (Scottish Natural Heritage, Veřejná organizace pro záchranu skotského přírodního dědictví) o povolení reintrodukce. Zbývá jen čekat, zda SNH po podrobném vyhodnocení projektových podkladů toto povolení vydá. Patronát nad projektem převzala britská charitativní organizace Lynx UK Trust, která se v současnosti usilovnou kampaní snaží přesvědčit pochybující veřejnost o pozitivech takového kroku. V případě kladného rozhodnutí by ze severu Evropy měly na západní pobřeží skotské Vysočiny zamířit první dva páry rysů. Tyto ostře sledované šelmy budou součástí pilotního projektu, který ukáže, zda je celý dlouho zvažovaný projekt vůbec životaschopný. Teprve v případě úspěšně introdukce rysí čtveřice do skotských pobřežních lesů se začne zvažovat vysazení dalších jedinců ve Walesu a severní Anglii. Projekt totiž stále vyvolává určité kontroverze. Návratu šelem do krajiny se pochopitelně obávají farmáři, zejména chovatelé ovcí, ale také majitelé bažantnic s tetřevy. Přesto Paul O´Donoghue, expert na evropské kočkovité šelmy, tvrdí, že „situace nebyla nikdy tak příznivá jako nyní.“ „Stojíme na počátku vzrušujícího a ambiciózního záchranného projektu, největšího, který kdy ve Velké Británii probíhal,“ říká O´Donoghue. „V současnosti řešíme sérii praktických otázek. Vybrali jsme několik klíčových lokalit a nyní komunikujeme s vlastníky pozemků. Vhodný prostor nabídla například správa Národního parku Cairngorm. Podstatným argumentem je, že rysové loví především jeleny a srnce, nikoliv chovná zvířata. Návrat rysů do krajiny by navíc pomohl vyřešit problém s regenerací našich lesů. Srnčí zvěř totiž spásá zmlazení, a tím blokuje obnovu lesních porostů. Velké kočkovité šelmy hrají zcela zásadní roli v ekosystému a zajišťují větší biodiverzitu v přírodě.“ Jak udržet tuláky uvnitř rezervace? V čem je ale současný projekt Lynx UK Trust tak inovativní? Důsledná příprava lokalit, v nichž budou rysové vypuštěni, je jen jednou z mnoha výzev. K těm dalším patřil pečlivý výběr jedinců geneticky co nejpříbuznějších rysům, kteří tu kdysi žili. V tom naštěstí Britům pomohly modelové studie, využívané při nedávném reintrodukčním projektu ve Švýcarsku. Zúčastnění odborníci si jsou prý vědomi, že nezakládají krátkodobý experiment, ale připravují Británii na komplexní návrat vymizelého druhu. „Může to trvat deset i dvacet let, než se nám tu znovu podaří vytvořit životaschopnou populaci,“ říká O´Donoghue. „Tohle je však první krok.“ V celém Skotsku by přitom mělo být schopno žít ve volné přírodě až 250 exemplářů. Zdaleka ne všem místním se tato myšlenka pozdává, při přesvědčování veřejnosti však sehrála určitou roli „záchranná brzda“. Vypouštění rysové budou standardně vybaveni GPS vysílačem, umístěným v obojku. Vedle tohoto zařízení však bude obojek vybaven také dálkově ovladatelným sedativem. V případě, že by se šelma přiblížila například k silnici nebo ohradě s domácími zvířaty, bude sedativem narkotizována. Riziko případné ztráty ceněného zvířete nebo útoku na ovce je proto minimální. Model „geoklece“, tedy mezních souřadnic, které nesmí zvíře vybavené GPS snímačem překročit, je mimochodem v Británii navržen k použití vůbec poprvé. Projekt reintrodukce rysa ostrovida na britské ostrovy je tedy na spadnutí. Pokud úřady vydají patřičná povolení, skotské pobřežní lesy se stanou domovem čtyř mladých rysů. Nezbývá než jim držet palce. RADOMÍR DOHNAL
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:48
Návštěvníci Šumavy vstoupí mezi vlky, umožní to unikátní výběh 6. srpna 2013 20:48 Jak žije vlčí smečka v přírodě, to uvidí návštěvníci unikátního zoocentra, které vznikne v Srní na Šumavě. Národní park tu zřídí expozici, kde budou lidé pozorovat z visuté lávky vlky v jejich přirozeném prostředí. Vlci na Šumavě v minulosti žili a i nyní tudy občas procházejí. V areálu v Srní chce správa národního parku chovat asi sedmičlennou vlčí smečku, která bude využívat zhruba čtyřhektarovou plochu. "Právě v Srní je pro vlky vhodný biotop, tedy správný kus přírody, který odpovídá jejich potřebám. Jsou zde skalnaté úkryty a členitý terén přímo v lese," vysvětlil vedoucí zoologického programu NP Šumava Miloš Juha Vlci podle jeho slov k Šumavě historicky patří, v minulosti zde žili a i nyní správci rezervace vědí o jednom nebo dvou kusech, kteří tudy procházejí. Jak správa parku vlky získá zatím není jasné. "Nabídek máme hodně a budeme se snažit vybrat co nejméně zkříženou, co nejčistší rasu. Jednou z možností je, že vlky nakoupíme v nějaké zoologické zahradě, nebo třeba od kolegů z Německa z Neuschönau," sdělil Juha. U vstupu do "vlčí zoo" bude infocentrum s expozicí o zvířatech, s malým sálem a obrazovkou. Pak budou návštěvníci pokračovat dále po asi kilometr dlouhém prohlídkovém okruhu. Ten bude lemovaný lavičkami a informačními cedulemi a nabídne i vyhlídku na vlky bez jakékoli překážky v rozhledu. Lidé tady totiž vstoupí na visutou lávku, která bude asi tři metry nad zemí a bude dlouhá několik stovek metrů. Areál bude přátelský k handicapovaným návštěvníkům "Návštěvníci tam vlastně budou vnímat plot, jen když jej budou překračovat a jinak budou mít ničím nerušený výhled do vlčího výběhu. Takže budete mít pocit, že jdete po lávce lesem, nemáte kolem sebe plot a máte před sebou vlky," láká Miloš Juha s tím, že lávka samozřejmě bude zabezpečená tak, aby na ni vlci nemohli vyskočit. Vlčí zoocentrum bude maximálně přívětivé i k handicapovaným návštěvníkům či maminkám s kočárky. Ti všichni zde budou mít bezbariérový přístup. V infocentru bude také velkoplošná obrazovka, kde se budou mimo jiné promítat také záběry z venkovního kamerového systému. Návštěvníci si budou moci sami záběry z výběhu přiblížit pomocí zoomu a vlky si prohlédnou zblízka. Vlky by mohli lidé vidět už na podzim roku 2015
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:44
Právo 27. 9. Do oblasti Českosaského Švýcarska se postupně vracejí velké šelmy. V současnosti jsou na území národních parků na české i saské straně hranice opakovaně zaznamenány pobytové stopy rysa ostrovida, nejbližší vlčí smečka se usadila před jejich branami, na česko-německém pomezí v oblasti Hohwaldu. Správa Národního parku České Švýcarsko návrat šelem vítá, je to jeden z významů velkoplošné ochrany přírody. Vlci i rysi se na území Českého Švýcarska v minulosti vyskytovali běžně, díky systematickému pronásledování člověkem však byli vyhubeni. O jejich lovu ve zdejších lesích dodnes podle mluvčího správy parku Tomáše Salova podávají svědectví i nápisy vytesané do pískovce, např. na Rysím kameni nebo na Vlčí desce. Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko uspořádala na téma návratu velkých šelem i besedu pro veřejnost. Na ní seznámil účastníky s historickým vývojem, současným stavem, ale i ryze praktickými informacemi o možnostech a podmínkách náhrad případných škod na hospodářských zvířatech Marek Klitsch ze Správy Národního parku České Švýcarsko. "Na volně žijící velké šelmy má veřejnost tendenci pohlížet často z perspektivy dlouhodobě tradovaných předsudků a iracionálních strachů," řekl Právu Klitsch. Návrat velkých šelem podle správy parku odpovídá přirozenému vývoji a obohacuje přírodní prostředí o důležitý vrcholový článek, který napomáhá ke stabilitě lesa a regulaci stavů zvěře. "Prezentujeme poznatky získané dlouhodobými výzkumy. Existuje také množství zkušeností z oblastí, kam se šelmy již vrátily, a soužití s lidmi zdaleka není tak problematické, jak by se na první pohled mohlo zdát," dodal Klitsch. Pro člověka představují velké šelmy minimální hrozbu; za uplynulé století v Evropě například nebyl zaznamenán jediný případ usmrcení člověka vlkem. Nejbližší výskyt vlků byl zaznamenán v oblasti saského Hohwaldu, malá smečka se příležitostně pohybuje i na české straně hranice. Na východ Německa se vlci vrátili koncem 90. let z Polska a jejich počet se stále zvyšuje díky každoročně narozeným mláďatům, která následně osidlují nové oblasti. Celkem již v celém Německu žije kolem stovky zvířat, tvořících minimálně 18 smeček, z toho 13 jich žije právě na území historické Lužice, sousedící s Českem a Polskem.
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:44
Tak opět pár aktualit:) Slovácký deník 25. 9. Strání Dvacítka mrtvých ovcí a tele ohryzané až na kost. Takový je výsledek řádění neznámé šelmy na Uherskobrodsku v červnu tohoto roku. Majitel ovčína se ale bát nemusí - bez ohledu na to, který z predátorů jeho zvířata zadávil, Zlínský kraj mu proplatí způsobenou škodu. Mezi chráněné šelmy totiž patří jak rys, tak vlk. "Případ jsme řešili 17. června, majitel tehdy ohlásil patnáct zabitých ovcí a jedno tele. Později mu šelma zabila další ovce," informoval Martin Tomešek z Agentury ochrany přírody a krajiny. "Majitel ohlásil napadení ovcí rysem, ale po konzultaci s odborníky z Beskyd to bylo stanoveno spíše na vlka," dodal Tomešek. Napadení vlkem odpovídá i charakteristické ohlodání masa až na kost a odtažení kořisti daleko, což by rys údajně nezvládl. Proti je však jeden fakt - vlk se v oblasti nevyskytuje, zatímco rys ano. O pachateli útoků má jasno majitel ovčína ve Strání František Rigó. "Podle mne to byl rys, protože rys jde kořisti po krku. Myslivci ho navíc už dříve spatřili v revíru. Náš kluk tam dal fotopasti a zkoušeli jsme i dalekohled s nočním viděním, ale bezvýsledně," popsal Rigó a dodal, že problémy od té doby samy přestaly. Ať už ovce zabil rys, nebo vlk, majiteli náleží náhrada. "Náhrada škody způsobené rysem ostrovidem na chovných zvířatech ve výši 59 tisíc korun bude žadateli vyplacena," potvrdila tisková mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. Kraj totiž proplácí škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy. Peníze určené na kompenzace škod pocházejí ze státního rozpočtu. "Kraj náhrady proplácí již několik let. V drtivé většině se jedná o škody způsobené vlkem na ovcích, bobrem na ovocných stromech a okrasných dřevinách nebo kormoránem na rybách," uzavřela Dvorníková.
karel zvářal reaguje 25.8.2013 17:04
Martine v 9,38 - samotná vlčice neznamená pro budoucnost rodu vůbec nic. Šla dál, protože hledala druha, příp. smečku, ke které by se přidružila. To je na zvířatech právě fascinující, že dokáží kolonizovat zdánlivě nehostinná prostředí. A ta "nechutná" smetiště pro ně znamenají možná spásu, už jen z důvodu, že člověk nebude mít důvod se mstít...
Martin Myslín reaguje 25.8.2013 12:47
Nechápu Vaši poznámku o kontejnerech a zpátečnících, v Galicii jsem v zimě nikdy nebyl. Nicméně vzhledem k oceánskému podnebí bych tam na sníh moc nesázel
Martin Myslín reaguje 25.8.2013 09:38
No, sice bych si nepřál pozorovat vlky jak korzují po smetištích, ale nicméně je naše krajina proti té Galicijské učiněným národním parkem. Abych se ještě vrátil k tomu Holandsku, opravdu mne nenapadá méně vhodná země pro cokoliv divokého. Vlčice na cestě minula desítky míst kde by se jí mohlo dařit a vlci tam nežijí a stejně jako tulák v Bavorsku nebo ti v Dánsku - šla dál a dál, kdo tu přírodu pochopí:)
Martin Myslín reaguje 25.8.2013 09:26
:))) Ano na pochopení množství Holanďanů v Krkonoších mi stačila jedna návštěva Holandska. Kamarád mi kdysi vyprávěl jak každé ráno sledoval dvojici tamních turistů, kteří se táhli s těžkým lehátkem do šíleného krpálu a celý den nahoře popíjeli pivo - na otázku "Proč" se nizozemec usmál a přejel rukou kopce odvětil "To vy nemůžete pochopit". Vlčice patrně slyšela od nějakého zběhlého druha ze ZOO, že se tam o něj skvěle starali a zatoužila po životě mezi ploty:). Ještě mi přišel na email ve zpravodaji článek o životě iberských vlků, když pominu zdejší nepopularitu autorů, mohlo by to být rovněž zajímavé: Vlci na Pyrenejském poloostrově rozhodně nežijí v nedotčené divočině. Tyto majestátné psovité šelmy však přesto nacházejí v hustě osídlené oblasti to, co vlci potřebují všude na světě: úkryt i dostatečnou potravní nabídku. Podle odhadů dnes žije na poloostrově asi 2300 vlků iberských. Stejně jako v mnoha dalších oblastech Evropy, i zde znamenala minulá století pro zdejší šelmy období temna. Vlci tu překvapivě přežili téměř výhradně na severozápadě země, v oblasti hojně osídlené Galície. Odtud se po roce 1970 začali šířit do zbytku země.Areál jejich výskytu se ale za posledních 150 let výrazně nezměnil. To, co je jiné, je stále se měnící krajina dvacátého století: silně ovlivněná působením člověka, s poměrně hustou dopravní infrastrukturou a zdánlivým nedostatkem potravních zdrojů. Jak ale ukazuje nová studie zaměřená na diverzitu a distribuci živočišných druhů galicijské oblasti, vlkům se v této hustě osídlené oblasti daří. Zdejší vlčí populace je živým důkazem platnosti přísloví „Pod svícnem bývá největší tma“. V regionu skutečně nenarazíme na stáda velkých kopytníků, jako jsou srnci, ani na jinou typickou vlčí kořist. Zdá se ale, že častý argument „Proč by vlci měli být právě tady, kde nemají co jíst?“ zde ztrácí svou přesvědčivost. Španělským výzkumníkům se totiž podařilo podrobně zmapovat složení potravy zdejší vlčí populace, kvůli čemuž strávili nemálo času sběrem vlčího trusu. Rozbory exkrementů možná rozbily romantizující mýtus o důstojných lovcích, upozornily nicméně na fakt, že přizpůsobiví vlci si pohodlně vystačí s místními zdroji potravy. A to doslova: jídelníček zdejších vlků tvoří především drobní hlodavci, zajíci a ptáci. Ba co víc – vědci zjistili, že vedle lovu se vlci běžně uchylují i k přebírání komunálního odpadu. Zažitá představa o „krvelačných šelmách“ dostává při střetu s realitou – tedy s chlupáči vybírajícími popelnice a kontejnery – skutečně na frak. Co tedy vábí zástupce poddruhu Canis lupus signatus, vlky iberské, do lidmi osídlené krajiny, pokud to není kvalitní potrava? S odpovědí přichází Luis Llaneza z Centra výzkumu přírodních zdrojů (Asesore en Recursos Naturales, A.RE.NA), vedoucí celého výzkumu. „Jak se nyní ukázalo, potrava je až sekundárním faktorem ovlivňujícím rozšíření vlků na Pyrenejském poloostrově. Ve skutečnosti je pro vlky nejpodstatnější krajina, respektive dostatek úkrytů.“ Llaneza a jeho kolegové prošli na severozápadě Iberského poloostrova oblast o rozloze 30 000 kilometrů čtverečních a pátrali po přítomnosti vlků. Vedle toho je rovněž zajímala řada ukazatelů, které by mohly osvětlit, proč si velké šelmy oblíbily právě tento region – zkoumali hustotu lidského osídlení, přirozené a náhradní potravní zdroje či charakteristiku území. Výzkumníci poté v procentech vyjádřili sílu jednotlivých faktorů, které by výskyt vlků v oblasti vysvětlovaly. Zatímco přítomnost lidí (množství budov a cest) dle těchto statistik ovlivňovala výskyt vlků v oblasti z 35 % a dostupnost potravy jen ze 17 %, jako rozhodující se ukazují krajinné charakteristiky – výskyt vlků ovlivňují z 48 %.V čem vlastně galicijská oblast vlkům tolik vyhovuje? Především pestrou mozaikou dříve zemědělsky intenzivně využívané krajiny. Malá políčka střídají zarostlé louky a opuštěné sady, skalnaté útesy či neprostupné křoviny. To vše prý vytváří dostatečně členitý prostor, v němž vlci nacházejí množství úkrytů. Díky trávě a křovinám vyšším než padesát centimetrů tu žijí, prakticky na dohled od lidí, nepovšimnuti. A Luis Llaneza dodává: „Vlci mohou žít všude tam, kde najdou úkryt a potravu, za předpokladu, že k nim lidé budou snášenliví.“ RADOMÍR DOHNAL Zpracováno na základě článku „Insights into wolf presence in human- dominated landscapes: the relative role of food availability, humans and landscape attributes “, uveřejněného v květnu 2012 v časopise A Journal of Conservation Biogeography.
Sojka reaguje 23.8.2013 20:03
Martine, proč Holandsko? Dyk tam nic není :-), jen lidi. Dánsko dtto, placka-rovina, sem tam křoví a farma a Kodaň :-). Existuje nějaká teorie, proč tímto směrem nebo je to jen náhodný omyl matky přírody a opravdu zvířecí Kolumbus? Trochu mě napadá analogie se sikou, ten se taky raději šíří spíš na západ. M
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 16:38
Trochu odbočím. Teď jsem byl několik dní (Vysoké Tatry) v nezvykle bezpečně oploceném auto kempu, kde nás z vnější strany silného, vysokého plotu chránil ještě drát nabitý elektřinou, no hotový Jurrasic park :-)Dříve tam měli totiž turisti atrakci, medvídci se nekompromisně dožadovali jejich potravin Slováci nenechávají nic náhodě, turistický ruch je silná finanční injekce pro (nejen jejich)stát, tak je turista přísně chráněn..:) Jinak tam bylo parádně, aj orla aj sviště aj "kozu turističnů" jsem měl možnost krásně pozorovat..Za rok repete.
Martin Myslín reaguje 23.8.2013 15:23
Ono když se na to člověk podívá z jiné perspektivy, tak při představě, že pár kilometrů od mé zahrady začíná nekonečné území kde není jediný příslušník mého druhu tak proč nebýt oním Kolumbem co ho vyrazí prozkoumat:). Děda to napsal moc hezky. Vzpomínám na případ medvěda na Náchodsku, dalšího méďy u koupaliště v Orlové nebo na okraji Brna. Je krásné, že má příroda pořád svá tajemství a může kdykoliv překvapit, při představě jak na mne v lese u Náchoda zírá medvěd....
Děda z lesa reaguje 23.8.2013 11:49
Trochu to polidštím a oprostím od odborných výrazů... - Tak jako člověk někdy vycítí, že je někde nežádoucí nebo že mu tam pšenka nekvete a mizí do dáli, tak i někteří jedinci zvěře dostanou z různých příčin toulavé boty. Takovým záhadným příkladem může být i dlouhá cesta známého medvídka Bruna - také nelze zjistit, proč a až kam se chtěl vydat. Stejné to bude i s touto vlčicí v Holandsku, snad otázka pro vědce. Těch dlouhých cest šelem po západní Evropě bude asi podstatně více, ale "utajených" a končících jinak než pod koly aut...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 11:31
Jo střelit fotopuškou..;)Lidí je jak sraček s prominutím, ale rys "navíc" ten nám nesmírně vadí..
Martin Myslín reaguje 23.8.2013 10:19
Jak už jsem psal mnohem níže, populace v Lužici je natolik obhospodařovaná vědci, že příbuznost či nepříbuznost jiných nálezů se dá dle mého potvrdit s velkou jistotou na základě příbuznosti s tísici sesbíranými vzorky. Rovněž předpokládám, že iberský vlk či italská populace jsou díky dlouhé izolaci natolik prokřížené, že se dá rovněž příbuznost takového tuláka vyloučit s velkou jistotou, patrně však s menší než v případě Lužice. S tou východní Evropou bych tedy řekl jen střílí, po vyloučení západních možností - takže bych souhlasil s paní Jezikovou a přidám jako možnost i Slovensko. Jakmile zveřejní další výsledky vůzkumu tak to sem hodím - doufám, že to bude někde česky, na překlady jsem příliš lenošný:).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 10:00
Paní Anno, kde je ten "přetlak" rysů..? Jen se slušně ptám, děkují.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 09:57
No je to zajímavé jak se ti vlci přemísťují na tak obrovské vzdálenosti a hledají si optimální místo k žití. Sotva se "trochu" porozběhnou po té naší Evropě už jsou v jiném státě. My lidé, jsme jim však nachystali na jejich toulkách tolik nástrah, že je pomalu zázrak, aby zdárně vyvedli mladé i v jiných než "tradičních" areálech svého výskytu. Což není ani potřeba.. nebo je..? Mé oblíbené- nechme to na vlcích, jen ti nejschopnější se nějak protlučou těmi civilizačními vlivy. Ono, žádný větší savec s velkým pohybovým nárokem to nemá dnes jednoduché. Jinak zdravím všechny diskutéry znovu resuscitované diskuze, Martine dík.
Radek Pintner reaguje 22.8.2013 16:28
Martine a nespadla z oblakov?Majka z Gurunu?
Martin Myslín reaguje 22.8.2013 11:41
Zdravím, aby nám nejdelší téma neumřelo pokusím se sem dát každých pár týdnů nějakou novinku. Možná to sice už nebude k diskusi (ačkoliv kdo ví), ale snad to bude zábavné pro ty co tyto informace zrovna nevyhledávají, ale když na ně narazí rádi si je přečtou. Minuly mesic jsme vas informovali o vlcici, ktera byla nalezena nedaleko primorskeho mestecka Luttelgeest v Nizozemsku. Zvire zemrelo po stretu s automobilem a jeho pozustatky byly podrobeny pitve a genetickym analyzam v Naturalis Biodiversity Center v nizozemskem Leidenu. Odtud nyni pochazeji zajimava zjisteni. Krome definitivniho potvrzeni, ze se jednalo o cistokrevneho vlka, vedci zjistili, ze puvodni domov srazeneho zvirete neni nemecka Luzice, odkud se vlci rozsirili napriklad do Danska. Presne urceni zatim neni mozne, ale vedci vyloucili take puvod z Italie ci Spanelska a jako malo pravdepodobne se jevi i Svycarsko a Francie. Podle biologu z vyzkumneho centra mohla vlcice prijit nejspis z vychodni Evropy, z oblasti podel ruske hranice. Vysledky pitvy dale ukazaly, ze vlcice byla stara zhruba jeden a pul roku a tesila se dobremu zdravi. V jejim zaludku byly nalezeny mimo jine zbytky bobra, coz podle vyzkumniku poukazuje na to, ze se vlcice nejspise zivila ve volne prirode a nepochazi z zadneho umeleho odchovu. Dokazuje to i stav jeji srsti, plosek a drapu, ktere nenaznacuji, ze by zvire zilo v zajeti nebo absolvovalo dlouhy transport. Jak a kde travila posledni mesice sveho zivota, ale ukazou az na konci srpna zavery dalsich analyz. Dalsi informace o nizozemske vlcici naleznete na http://www.lausitz-wolf.de.
František Dvořák reaguje 13.6.2013 15:31
Po dlouhé době příspěvek.Já už si dávno myslím,že Jenda se opět zaregistroval pod novým jménem,Veronika Mrkvová.Na tyhle voloviny,by mu přece nemohla skočit ani holka z 9. třídy.Ale musíme uznat,že bez něj by tu bylo smutno.
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 14:46
A mám-li mluvit za sebe - ač jsem už ve III. VT, spát s krásnou dívkou v jedné místnosti a o nic se nepokusit, právě takové chování bych považoval za hrubou neslušnost, hraničící s rouháním !
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 14:39
Tož Veroniko, buď své cti dbalá - chovej se, abys nechovala !
Pavel Štěrba reaguje 13.6.2013 12:31
Je jeden vtip Radku: Prochází se milionář po pláži a najde zazátkovanou láhev. Zvedne ji a odzátkuje a z láhve vyletí džin a povídá: "Za to žes mne osvobodil, Ti splním přání." Milionář se zamyslí a říká: " Mám tučná konta, luxusní sídlo, jachtu, 3 zdravé děti, krásnou a milující manželku, několik milenek, já už vlastně nic nepotřebuju. Ale uděláme něco pro lidstvo, postav dálnici z Evropy do Ameriky!" Džin přemíšlí a povídá: "Víš co by to bylo sloupů v moři, do toho parkoviště a pumpy. Nechceš opravdu něco jiného?" " Tak já bych chtěl porozumět ženské duši džine!" Džinem to škubne bez váhání se ptá: "A ta dálnice, má mít 3 pruhy, nebo stačí jen 2?"
Radek Pintner reaguje 13.6.2013 11:26
A po Brně budou za pár let běhat malí xindlové,holka do čehos to rozum dala.Ale kdo chce kam.......tak 5x za mě ju?
Veronika Mrkvová reaguje 13.6.2013 10:07
Honzo tak můžeš tedy přespat na posteli kamarádky. Budeš se ale chovat slušně! :-) Do zprávy jsem ti poslala tel. Mám do 13.30 přednášku tak pak už jsem volná.
Pavel Štěrba reaguje 13.6.2013 07:08
Mohu-li doporučit - hladomorna na Špilberku. Velmi romantické místo
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 04:40
Samozřejmě předpokládám, že - přijede-li vůbec - tam půjde spát sám a vstávat budou dva. Ale to už je problém vás dvou.
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 04:36
Dobrá finta ! Morituri te salutant ! To si zaslouží ocenění. Tak mu, Veroniko, rezervuj pokoj v nějakém hotelu - a nemusí být nejlevnější, elitní vojáci jsou dobře placení !
Josef Voborník reaguje 12.6.2013 15:44
Když já nebo kdokoliv jiný na tomto fóru Jana x zkritizuje a je za to napaden takovým způsobem, že to nakonec vyústí v nekonečný řetěz vzájemných urážek a sprostých nadávek, sice se mi to nelíbí, ale dokážu to pochopit. Ale když se někdo - a dokonce krásná dívka - snaží přes to všechno onomu individuu vyjít vstříc a za svou snahu se dočká oslovení "hej trdlo", to pochopit nedokážu. Verunko, Verunko, už Ti konečně došlo, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán a že sis svou snahou o slušnost a vstřícnost naběhla na vidle ?! Vždyť on s Tebou komunikuje jako nějaké vysokoprevoschoditělstvo se svou nevolnicí ! Ale komu není rady, tomu asi není pomoci. Řečeno slovy Jarmily Loukotkové : "Když to strávit nemůžeš, blij to z plných hrdel, kuš - a líbej uctivě urozenou prdel !"
Pavel Štěrba reaguje 10.6.2013 23:02
Tak si Honzo nezapomeň vzít spacák a karimatku, aby ti v té garáži nebyla zima od podlahy
Veronika Mrkvová reaguje 10.6.2013 22:57
Paní Jezíková ale já na uniformy neletím. Ikdyž ty lesácké máme v rodině. :-) Honzo tento víkend budu v Brně a ráda tě provedu. Ale s přespáním to nevyjde. Jsme v nájmu 4 holky ve 2 pokojích a místo nemáme. Veronika
Ellhenický Petr reaguje 10.6.2013 14:54
Schválně se podívejte jaké záhlaví má tato diskuze.Většina příspěvků se točí sice kolem velkých, ale ne šelem. Kdo se chce vykecat, tak jděte někam jinam a na blbosti nereagujte,pokud to jde.
Stanislav Karas reaguje 10.6.2013 12:55
Honzíku a platíš daně z těch prodaných fotopastí? To musí bolet že tu Veronika prozradila tvé podnikání.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 10.6.2013 09:31
Zítra už si potřebuji nutně koupit novou sadu ponožek, a když už budu v Porubě tak se zastavím i k moji babičce.. Já, jen abych navázal na předchozí vstup..Je to možná marný pokus něco naznačit, ale snad možná ty Veroniko pochopíš, že tady existuje něco jako osobní pošta, kde se v pošťuchování či flirtování zkrátka vzájemném seznámení můžete rozjet jak je libo... O.Bělka
Veronika Mrkvová reaguje 9.6.2013 23:48
Jste jak malí kluci. Chápu, že pošťuchování je zábava ale když se přesáhnou hranice tak už to není dobré! Honzo nemáš tady moc dobré přátele. - V Brně se mi taky moc líbí. Jsem tady 3 roky na škole tak tak už ho celkem znám. Kdyby jsi měl někdy cestu kolem můžu ti ho ukázat. Jako to Brno. :-)
Radek Pintner reaguje 9.6.2013 11:10
My bychom řešili,ale Jendovi se tam nějak nechce,asi by to nedal.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 9.6.2013 10:07
Jj když je holka jednoduchého a povrchního myšlení, tak se chytne i na uniformu....:) Jinak si prosím řešte tahle témata na jiném vláknu, taková dlouhá a zajímavá diskuze si nezaslouží být zaplevelena kravinama, které jsou převážnou většinou lidí na tomto vlákně (možná i jinde)zcela u prdele.O.B.
Radek Pintner reaguje 9.6.2013 07:55
Jak říkám psychopat hadr.Pytlák,vulgarista,lampasák,věřící.TY pokud bys byl věřící nebudeš sem psát cos napsal.TY nejsi zbožný,ale pobožný jako většina věřících,když je průser vyzpovídáte se,dáte nějakou pětku do kasičky,pomodlíte se a jdete z kostela jako čistá duše.A to je svinstvo!!!!!!!Příště budeš jeptiška?Nebo politik?JDI se pomodlit,je neděle a pak si zase piš ty své bláboli!!!Už na tebe jehovisto z vysoka kálím!!!!
Pavel Štěrba reaguje 8.6.2013 23:28
Klid Aleši, klid, Jedličkův ústav je taky speciální jednotka
Aleš Pastorek reaguje 8.6.2013 22:46
Je to přesně tak Veroniko, jak píše Radek. Tento "blbeček" se zde snaží svymi výpady, urážkami a sprostými výrazy "rozhodit" každého, kdo negativně reaguje na jeho výplody fantazie. Vystupuje pod spoustou "nicek" a jako totálního kreténa ho zde berou všichni. Je to takový idiot, že si jednu dobu psal i sám se sebou. Nepouštějte se s ním do žádných větších akcí. Jestli toto individum velí nějaké speciální armádní jednotce, tak potěš koště.... Aleš Pastorek
Radek Pintner reaguje 8.6.2013 22:13
Veroniko nic ve zlém,ale přečtěte si všechny příspěvky Jana X a pak pochopíte s kým máte tu čest.Jednou lampasák,pak ornitolog,pak pytlák se vzduchovkou atd.Copak bude asi příště?
Veronika Mrkvová reaguje 8.6.2013 20:29
Daleko to mám. Ale Brno se mi líbí a ani o víkendu to není tak špatné. Na koleji nejsem. Bydlím s kamarádkama v podnájmu. Jak tady čtu uniforma je asi dobrá holkolapka. Kolik jsi jich už polapil na tu uniformu? :-)
Veronika Mrkvová reaguje 8.6.2013 10:59
Honzo když se na to dívám z tvého pohledu tak chápu, že máš důvod být naštvaný. Ale jestli si pamatuješ tak jsi mi taky tvrdil, že nemáš přítelkyni a z toho co jsem se dověděla a viděla na tvých fotkách to asi nebude úplně pravda. Ale už toho nechme. Ty jsi opravdu u speciálních jednotek? Studuji VFU Brno Veronika
Děda z lesa reaguje 7.6.2013 23:19
Snad se to tady vrátí do starých kolejí a jedna šelmička navíc je vždy vítaná - jak myslivci, tak ochranáři. - Snad ten současný monitoring dr.Koubka (bez hoblování "dětí" z HD) bude úspěšnější a ne tak rušivý. Pomocí fotopastí, chlupových pastí, trusu, DNA nebo telemetrie se dá dosáhnout lepších a hlavně prokazatelných výsledků. Rysi budou stálí, ale pro vlky a medvědy budou naše Beskydy asi jen přechodným bydlištěm nebo několikadenním výletním místem - i po 50ti letech těžko říci proč.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.6.2013 22:23
Dědo máte pravdu, žádné informace o tom kolik šelem v Beskydech nyní pobývá, nejsou, resp. (zatím) nejsou uvedeny. "Něco" tam ale bude, předpokládal bych zase kolem 10 rysů, nějaká vlčiska tam taky určitě budou. Co se týká medvěda, tak na žádnou stopu na sklonku roku 2012 duháci nenarazili, jiné informace nemám. Zajímá mě taktéž počet medvědů u našich východních sousedů, kterým jsme poslali trochu vody..na oplátku by nám mohli poslat nějaké medvědy do Beskyd ;) Vítám zde Veroniku, snad nám na tyto stránky budeš vkládat Verčo další- řekl bych až umělecké snímky.. krásné ryby tady totiž nejsou moc často, no nevím čím to je, ale je to zde sám srnec.. ;o)) O.Bělka
Radek Pintner reaguje 7.6.2013 11:22
A je to mimo téma,odrazuje to ostatní.
Radek Pintner reaguje 7.6.2013 11:21
Pavle kašli na něj,je to chudák když už ho ani v Afganistánu nechtějí.A to jsou bratři tak to o něčem vypovídá.
Veronika Mrkvová reaguje 7.6.2013 11:20
Ahoj Jane, tak mi promiň, že jsem to tady psala. Psal jsi mi, že mi pošleš odkaz. Mě se ale skype nearchivuje a jestli ty jsi musel pak odjet tak už jsem se ti nedovolala. Joooo a tu filcku ti ráda naočkuji. Ale jestli budeš mít na zaplacení ;-)
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2013 07:57
Kolik těch filcek máš?
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2013 07:47
Zaplatim Ti Kurvínku, až my dva se jednou potkám, tak Ti zaplatim. Budeš mít Afgánistán, na jakej nezapomeneš
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2013 23:24
))))Víte slečno či paní Mrkvová, my mu tady všichni píšeme neustále)))))) Věřte tomu, že by jsme mu rádi za ty jeho pasti i připlatili)))))
Veronika Mrkvová reaguje 6.6.2013 20:11
Tak mu musíte napsat. Mě poslal past za cenu velmi dobrou protože si jich objednal z Číny více. Jen neměla české menu. Jak už to ale bývá po zaplacení vypnutý telefon a český návod přes sliby neposlal. Ale říkal, že jede mimo ČR tak asi proto.
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2013 20:02
Když Vám poslal tu fotopast, přišla Vám z nějaké konkrétní adresy a od nějakého konkrétnějšího jména, nežli je Jan, nebo Břetislav? Je nás tu spousta, co by jsme si k tomu obchdníkovy zajeli pro fotopast rádi osobně! Předem děkuji za info
Veronika Mrkvová reaguje 6.6.2013 18:11
Jak to tady čtu a nestačím se divit tak Jan byl dříve Břetislav? Ten Břetislav který mi poslal fotopast, který se jmenuje Jan a který mi sliboval hory doly a zejména český návod. Jane návod už mám ale i tak za fotopast děkuji. Ty jsi voják?
Děda z lesa reaguje 6.6.2013 18:01
Hnutí Duha se se svými zimními výsledky sčítání šelem moc nechlubí. Nečetli jste někde, kolik že to šelem vlastně hlídají třeba v Beskydech ?
Radek Pintner reaguje 6.6.2013 07:01
Tak naposled budu reagovat.Ze jsi lampasák s hodností vojína a chceš dávat rozkazy chápu,ale nejsem Olach tak si trhni.Že komolíš je mi jedno,že ostatní urážíš svědčí pouze o tvé debilitě.Takže ....bye bye cigomrde
Radek Pintner reaguje 5.6.2013 22:10
Nedělej ze sebe ještě většího negramota a piš jinde.Čekáme tam na tvá moudra.
Radek Pintner reaguje 5.6.2013 19:56
Clapi,založil jsem téma na Xindla- fórum v legislativě.Tak tam si můžeme s blbem pokecat tady a jinde to odrazuje ostatní se vyjádřit k daným tématůt.
Radek Pintner reaguje 5.6.2013 07:14
Hele ty lampasáku s hodhostí vraníka.U čeho sloužíš?U kokotů?Tam vynikáš viď?Jen tak dál,kariéru na totální hovado máš skvěle rozjetou.Držím palce a jak jsem ráno četl,už si povýšil na nukleární hovado.Jen tak dál.
Pavel Štěrba reaguje 5.6.2013 06:35
Já se tu nepředvádim narozdíl od tebe Ty sráči. Je zvláštní, že zrovna o povodních kašpar z armády prudí na internetu, místo aby pomáhal vytopenym chudákum. A jo, já zapomněl, Ty máš z toho vyjímku co!? Cikáni se bojí vody!
Pavel Štěrba reaguje 4.6.2013 20:09
Jaký div, každý kdo si myslí že sežral Šalamounovo hovno, musí mít logicky nasráno.....
Josef Voborník reaguje 4.6.2013 15:05
No, souvislost lze najít snad jen v tom, že taková hezká 3,14ča může být taky pěkně nebezpečná šelma /ještě štěstí, že nemá zuby/ a snad ani neznám myslivce, který by ji neměl rád, na rozdíl od vlka, rysa a medvěda nikomu nevadí. Ale souhlasím s Dědou, že příspěvky na tohle téma jsou drobátko mimo mísu.
Děda z lesa reaguje 4.6.2013 14:56
Pořád nějak nemohu najít souvislost posledních asi deseti příspěvků s daným tématem...
Ondřej Procházka reaguje 4.6.2013 14:55
To z mojí strany poslední OT v reakci na toho kašpara. Omlouvám se panu Bělkovi.
Ondřej Procházka reaguje 4.6.2013 14:54
PS: A upozorňuju tě, že takových za pár kaček ke všemu odhodlaných krasavic, jako máš na fotce, stojí tady na E55 ještě celkem dost a můžeš jich mít kolik chceš i bez uniformy. Tak si sem zajeď, když jsi takový labužník:DD. Příjemnou zábavu, generále. Ble.
Ondřej Procházka reaguje 4.6.2013 14:38
Nic proti vojákům, dělají jen svojí práci a nějaký zoufalec jim tady kurví jméno stejně jako různí traviči a pytláci myslivcům, ale k předchozímu příspěvku (14:17) bych chtěl říct toto: Jestli jsi na uniformu sbalil tu ušmudlanou cigošku s mastnýma vlasama, která smaží na propan-butanu gothaj u stanu bůhví kde, tak jsem rád, že vojenskou uniformu nenosím:/.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.6.2013 13:35
Njn, vojáci jsou jen nástrojem vlád, pokud ale musíme plnit podmínky, když už jsme členy aliance NATO, tak tyto vojenské útvary budou existovat a "zastupovat" ČR v zahraničních misích..každopádně také tomu moc nefandím, ale taková je realita no. Máme v rodině také "žoldáka" měl jsem s ním sáho dlouhou debatu a je to všechno krapet složitější každopádně vojska mají všeobecnou "úctu" např. jen při katastrofách, teď třeba při povodních, což je aktuální, jinak to jsou ti "vrazi" nebo jen ti "zelení mozci", nic ale není takto černobílé. A už dost o vojenství..
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.6.2013 00:33
:o)) Medvědi naopak monitorují ty vojáky paní Ježíková :-)A jsou úspěšní s přehledem se vždy vytratí však o "vzrůšo" se postarají právě ti pastevečtí psi, kteří pravidelně testují odolnost našeho vojska :o)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2013 23:49
No rozzuřený šarplaninec nebo i jiné pastevecké plemeno v tom Kosovu to taky není lehký soupeř, prý ve své takřka domovině mívá váhu kolem 90 kg, tedy menší medvěd. Medvěd mezi vojáky Jene nepoleze, přeci jen je to divoké "dítě přírody". Nedá se to tedy takto porovnávat, ale je pravda že ty "ostré útoky" včetně smrťáků od "pejsků" jsou častější než od mědvědů. Jane popiš nám laikům, jak se provádí terénní monitoring, je jednotka tichá a řídí se větrem aby nezradila zvěř...? Řekl bych že ne a to bych řekl že právě souvisí s tím rizikem setkání a případného střetu s medvědem...
Děda z lesa reaguje 3.6.2013 22:09
Na slovenském webu lovuzdar.sk je zajímavé krátké amatérské video o medvědí lásce. Natočené večer z posedu, já bych se potom bál slézt dolů...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2013 20:53
Pánové, pánové nedělejte vlny a pište (když už musíte) pokud možno k tématu...
Radek Pintner reaguje 3.6.2013 10:37
Hele Xindle neser se mezi velký kluky,jdi někoho seřvat na buzerák,zaraž mu vycházky a nevopruzuj.A dělej to pořádně!Vlastně pardón,ty jako vojín nikoho jebat nemůžeš viď?Leda olašku co?A to ještě blbě.!!!!Nebo ctíš vojenské pravidlo,že lepší nežli dívky zrada,je jistá teplá prdel kamaráda?A doma jsi za velkého lampasáka?Proto ta úcta v té vaší grupě.Pán je lampasák s hodností vojína:HMMMMM Ses kluku ale vybarvil.Hele a tebe vzali na vojnu?Bez kulí v pytlíku a bez mozku?HUSTÝ!!!Jo a odpovím:právě fičím na lampasáky,potřebuji provětrat laufy.Stav se na střelnici a uděláme kšeft:TY budeš stát a já budu do tebe střílet ju?Neboj,na hlavu ne.Bůhví co by z tebe vypadlo za další s...čky.
Radek Pintner reaguje 2.6.2013 09:30
Víš co by ses Pavle namlátil?A zadarmo?Koukal jsem včera na netu jak v Rusku prohledávají bojiště po 2.sv.válce a co tam toho najdou.Myslím si,že by bylo rychlejší ty miny dát na kopici,vyhlásit v čechách na netu exkurzi zdarma do medvědí ruské oblasti včetně prohlídky brlohu no a jak by tam vlezli spojit drátky?A jak by pak vesele rozhazovali ručičky a nožičky a volali :BRUM,BUM.
Pavel Štěrba reaguje 1.6.2013 17:37
Taky by jsme potřebovali takového pastýře se sekerou. Né tak na ty medvědy, ale na ty Duháky a Vlčáky. A né jednoho!!!!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 28.5.2013 20:19
No, reaguji sic opožděně ale přece..Pomoc handicapovanému jedinci, že napatří do zoologie...? Jak tedy označit např. delfíny, kteří "pomáhají" zraněnému druhovi, aby držel krok se skupinou. Oni mu vlastně pomáhají (např. při nadechnutí) a chrání jej, ale to je zase ten polidštěný výraz, tak pardón.. Jednají ti delfíni pouze pudově, aby jejich člen přežil..? Není tam toho "citu" uvnitř jejich "stáda" přeci jenom více..? Delfín je savec a všichni víme, že je značně inteligentní. Jen na okraj, když už se tu píše o zoologii. O šelmách někdy příště. O.B.
Josef Voborník reaguje 13.5.2013 16:56
No zejména to štvaní srnčího psem nám něco pozvedlo - když už ne vědomosti o etice a ochraně přírody, tak adrenalín !
Jiří Wenzl reaguje 29.4.2013 01:07
Ondřeji, pokud platí, že zkušenost vzrůstá se stářím, tak vedoucí laň by logicky měla být staršího data narození. Je taky logické, že tlupu asi nepovede stařena nad hrobem, která sotva plete běhy, tudíž vedoucí laň nemusí být nutně ta nejstarší.Co se týče té choulostivé situace, kterou popisuji - zvěři jistě choulostivá nepřipadá. Jsem si jist, že ta stará láčava je ráda, že "to" má již za sebou, takže ve hře je spíše jiný antroporfismus - škodolibost.
Děda z lesa reaguje 28.4.2013 21:33
Ano, ale v případě, kdy se jedná o osiřelá selata její sestry či dcery s kterou žila ve společné tlupě - tady není problém... - Proto, pokud budete donuceni lovit bachyně, tak pokud možno z rodinných tlup, kde je režim "mateřské školky", ale po odstavení selat.
Josef Voborník reaguje 28.4.2013 20:57
Jen k těm osiřelým selatům - ona je ta bachyně, ke které se přidají, zpravidla nevyžene a vodí je společně se svými /na rozdíl např. od srny/, ale silně pochybuji, že by jim dala napít, protože už krátce po narození si každé sele "okupuje" sv§j struk.
ooo reaguje 28.4.2013 20:47
Dobre napsano(28.4.2013 18.23}.AMEN.
Děda z lesa reaguje 28.4.2013 20:44
Sice to sem nepatří, ale tuto chiméru o tom, že osiřelých selat se ujme cizí bachyně či jiný rudl, šíří a utěšují se tím většinou lovci, kterým se podařilo takto připravit selata o obětavou živitelku a ochránkyni. Snad vyjímka potvrzuje pravidlo, že se selat ujme bachyně, která přišla o celý svůj vrh (nevím), nebo možná se přimíchají do větší tlupy s několika různými vrhy a nejsou vyhnáni. Ale pravidlo to v žádném případě není, spíše světlá a ojedinělá vyjímka.
Děda z lesa reaguje 28.4.2013 11:25
Zvěř nemá pocity, ale vrozené pudy, které je možno za určitých okolností přirovnávat k lidským projevům... - Třeba nesmyslné je tvrzení, že opuštěných selat se ujme cizí bachyně či tlupa - černá zvěř nezná pocit "soucitu", spíše naopak.
Jiří Wenzl reaguje 28.4.2013 10:41
Uvěřím v žárlivost zvěře až poté, co budu přítomen žárlivé scéně staré láčavy při pokládání mladé šmolky oboustranně korunovým šestnácterákem.
Josef Voborník reaguje 26.4.2013 17:21
Souhlasím - a už jsem to napsal mockrát, že vykání mezi lidmi spřízněných názorů nemám rád.
Josef Voborník reaguje 26.4.2013 14:25
Ježíšmarjá, Pavle, to vše, co jsi napsal, je samozřejmě pravda ! Jenže ten jelen o nějakých genech nic neví, jedná čistě pudově. O nějaké citové vazby vůbec nejde ! Měl jsem na mysli pouze vnější projevy jeho chování. Nic nehodlám polidšťovat - ale uznej, že náš pohled nejen na zvěř, ale na celou přírodu se řídí nejen rozumem, ale i citem. A kdybychom například ze vztahu psa k jeho pánovi vyloučili pojem "láska" a nahradili ho hierarchií soc. struktury, bylo by to z vědeckého hlediska asi přesnější, ale určitě ne lepší. Možná, že to neumím tak přesně vyjádřit - ale kdybychom se nedokázali radovat z projevů psí příchylnosti, které nazýváme "láskou", kdybychom nedokázali přirovnat jelena u tlupy laní k pašovi v harému, zkrátka kdybychom dnes a denně nepromítali do vztahu člověk - příroda ty různé, třeba nevědecké, citové vazby, byl by náš život o mnoho chudší.
Josef Voborník reaguje 25.4.2013 21:31
Ještě k té žárlivosti. Všichni víme, že každý jelen, který má v říji svou tlupu laní, bedlivě střeží, aby mu v ní "nehospodařil" nějaký sok či aby některou z laní nenapadlo se k němu "přifařit". A není-li tohle typická žárlivost, pak nevím, co to žárlivost vlastně je.
Martin Myslín reaguje 23.4.2013 11:35
Ještě to zpřesním. Znovu jsem si přečetl, tu poznámku o žádostech a schvalování a to je právě ono. Mohl bych na to napsat jsem přesvědčen, že žadatelé z principu a tupé touhy po ráně maximálně zkouší co jim projde a to odráží zamítání žádostí informovanými ochránci přírody. Ale k čemu by to bylo - jak to je nevíme ani jeden a je to opakování téhož tedy Váš princip stojí za hovno (neandrtálci - panelákoví ochranáři kytiček) a co naše strana činí lépe činí. Dle mého naivního názoru je budoucnost o tom, že si všichni uvědomí, že oponent vyznává naprostý opak mé filozofie. Která/ý není ani lepší ani horší, je jen úplně jiný a zároveň se musíme naučit spolu žít a občas jako protistrana i myslet. Tím nemíním úpravu žádosti k odstřelu kapitálního kusu do nutného snižování stavů medvěda na únosnost prostředí. Ale chuť dohodnout se.
Josef Voborník reaguje 23.4.2013 01:20
Já to pochopil. A prosím příště nevykat, nemám to mezi myslivci moc rád.
Josef Voborník reaguje 22.4.2013 22:27
Pavle, jestli se nemýlím, tak o tom případu mezinárodní ostudy s medvědem se v jedné ze svých knížek - samozřejmě naprosto okrajově, neadresně a už vůbec ne jmenovitě - zmínil i pan Vladimír Paulišta. Ale podrobnosti se dozvídám až teď od Tebe.
Josef Kouba reaguje 22.4.2013 21:19
Pro Dědu: o rumunských medvědech se dají získat ifo z knihy S Ceausescem na lovu. Dva velcí cca 350 kg medvědi byli uloveni v Malužinej, přičemž jeden z nich je zde zmiňovaného lovce H. Breckera. Jejich fotky jsou zarámovány v kanceláři LS Malužiná. Na jednoho doprovázel stále žijící lesník Povol Lenko. Fotky těchto medvědů byly zveřejněny na LovuZdar.sk zaslal je nick Parola. Jeden z těch medvědů je vyfocen živý v Štochlovo Lovcem živé krásy. Popis lovu jedno z těchto medvědů je v knize J. Duračinského Vlkobijca...
Děda z lesa reaguje 22.4.2013 18:56
Jsem už pomalý - 18:54
Josef Voborník reaguje 22.4.2013 14:07
A jen tak pro zajímavost - na letošní chovatelské přehlídce v Trutnově se objevil jelen s parožím cca 15 cm, odhad věku 16 + a ač nejsem žádný zkušený jelenář, na to, že se tenhle dědeček už říje nezúčastnil, bych vsadil boty !
Josef Voborník reaguje 22.4.2013 14:01
Pavle, velice dobře a odborně napsáno, až na to, že "žárlivost je vlastnost výlučně lidská". Ač to nemá vlastně s tématem mnoho společného, dovolím si nesouhlasit. Stará rčení říká, že někdo "žárlil jak pes" - a mně samotnému se už docela často přihodilo, že mazlím-li se s některým členem naší psí smečky, jiný, který se cítí opomíjen, je schopen se naň ze žárlivosti i vrhnout a vyvolat rvačku. Ale to jen tak na okraj, se vším ostatním naprosto souhlasím.
Martin Myslín reaguje 22.4.2013 10:15
Děkuji Pavle, bylo mi divné, že by bylo pravidlem, aby přestárlý jedinec neměl na vlastní reprodukci a zároveň by měl dost sil k tomu, aby odháněl mladší a silnější. I když silný impotent se asi vyloučit nedá:). Se zbytkem pochopitelně souhlasím a koresponduje to s tím co jsem psal níže, - příliš luxusní ochrana. Jinak poslední Šumavská medvědice, žila 17 let osamocena a po ulovení měla váhu 96 kilo. Medvědicím váha létá ještě více než samcům, ale v jejím případě medvíďata a výdej energie s tím spojený nehrozil, takže bez ohledu na věk by pořádné váhy nedosáhla, přesně jak píšete. Paní Jeziková, zkuste svou osobní zášť kontrolovat, alespoň v míře obvyklé. Bez Vašeho vysvětlování se samozřejmě přežít dá a informační aparát kohokoliv tím stěží může utrpět škodu, nicméně....je zbytečné se tu takto shazovat.
Martin Myslín reaguje 22.4.2013 00:38
JJ, díky Ondro. Ještě to také pohledám, nicméně takový medvěd by svým chováním v podstatě uplatnil pozitivní vliv, neb by snižoval medvědí populaci v lokalitě a o tu nám šlo zpočátku především.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 21.4.2013 18:51
U medvěda bude hrát nebo hraje důležitou roli ten věk.Jestli nechají takového méďu zestárnout, na co já vím 25 let, tak se možná (nevím to jistě) nebude zapojovat do reprodukčního cyklu, ale bude- protože je mohutný a těžký (250 kg a více) narušovat proces, průběh "říje" v lokalitě kde se pohybuje...To je k diskuzi, jen předpokládám, hádám a srovnávám tyto okolnosti savců a jejich chování. Starý jelen odbíjí mladší jeleny a přitom se už aktivně říje nemusí účastnit, ale ze "žárlivosti" otravuje vzduch kolem..:) Z korigujte mne když tak. O.B.
Martin Myslín reaguje 21.4.2013 09:50
Josefe děkuji. Tak nějak jsem si to po přečtení pár mysliveckých publikací představoval, ale není nad shrnutí do dvou vět. Tudíž je asi zbytečné míchat dohromady tyto dva důvody a odstřel dominantních medvědů spojovat se snižováním populace. Toho by se dalo dosáhnout i prvním způsobem tj. zvýšeným lovem mladých kusů příp. lovem nemocných + přestárlých jedinců. Sklizňový lov proč ne, pokud se ví co to udělá s populací a její sociální strukturou na omezeném území a je to i jako sklizeň a snaha o co nejlepší trofej komunikováno. Když se ví kolik tam těch medvědů je, jaká je jejich struktura tak se dá případné škodě předejít. Paní Jeziková: Prošel jsem o medvědech vše co mám a zatím jsem neobjevil, že by silný medvěd (300 kg výše) jen obhajoval teritorium a pro nedostatek sil se neúčastnil reprodukce - mohl bych Vás poprosit o zdroj? Přiznám se ,že slovenské literatury mnoho nemám. Děkuji. MM
Josef Voborník reaguje 19.4.2013 19:01
Martine, zjednodušeně řečeno rozeznáváme lov průběrný, při kterém negativním výběrem odstraňujeme především vše slabé a nemocné, z průměrné zvěře pak ještě takový počet, aby nedošlo k přemnožení. No a pak nastupuje lov sklizňový, kdy lovíme kusy, které jsou z hlediska trofeje na vrcholu - ovšem tento lov si můžeme dovolit jen tehdy, máme-li v populaci dost mladších kusů, které je nahradí.
Martin Myslín reaguje 19.4.2013 16:25
OK, díky. Srovnávat to nebudu.
Martin Myslín reaguje 18.4.2013 21:49
Stále si nerozumíme. Já tento přístup nijak nezpochybňuji, pokud jde o peníze - pak to chápu. Medvěd v plné síle tj k těm 300 kg není snad hned na umření a pokud dokáže uhájit teritorium tak snad dokáže plodit potomstvo. Nejsem tedy odborník z řad myslivců, ale zatím jsem žil vždy v tom, že ten predátor (vlk, medvěd, rys), který dokáže proti mladším konkurentům uhájit teritorium se účastní reprodukce, ne že mu na to nezbývá čas a síla. Každopádně se tu bavíme o nutnosti snížení medvědí populace a stále nebylo vysvětleno zda se to nedá udělat odstřelem mladších kusů? Pokud by řeč měla být o tom, chceme něco mít z medvěda a ochranáři nám brání si tech chov užít, je to přeci něco zcela jiného. Starý medvěd zabíjí medvíďata, pokud by to bylo tak jak říká paní Jeziková o důvod víc ho tam nechat, zabíjí mladé a není schopen plodit své vlastní. Když zmizí tak dle uvedeného musí následovat populační nárůst zapojením menších medvědů do reprodukce tam kde jim v tom před tím bránil dominantní medvěd. Nejsem si jist zda obdobná debata na podobné téma neprobíhá u černé zvěře tj. zpojování do reprodukce mladších kusů díky chybějícím starším: Dědo z Lesa?
Josef Kouba reaguje 18.4.2013 19:14
Pšenici taky sklidím, když je zralá a ne až sama vypadá. Totěž je v myslivosti. Není účelné lovit zpátečníky, nebo nechat zvěř uhynout věkem. Ekonomika vládne světem a v myslivosti to bude teď sakra znát. Pan M.M. bude myslivcem v revíru za půl milionu ročního nájmu a bude muset moc přemýšlet, kde ty peníze vzít. Pak si rozmyslí, jestli nechá zvěř hynout věkem. A šelmy vs. kvalitní spárkatá zvěř - jistě na tom něco je. Ale proč je u VLS Lipník tak kvalitní zvěř, kterou jim mohou závidět leckteré revíry s velkými šelmami, ale oni je tam nemají. A dovedu si představit jak by to v praxi dopadlo, kdyby jim tam začala operovat vlčí smečka. A aby mě někdo nenapadl, tak hned uvedu, že si myslím, že personál bude chodit po lese a vlky vyhánět zpět odkud přišli...:)
Martin Myslín reaguje 18.4.2013 18:09
Paní Jeziková: Možná omyl, ale jsem přesvědčen, že šanci plodit medvíďata by měl mít spíš medvěd okolo 300 kg než medvídek o polovinu menší, který využije rány šťastného střelce. Ten starý svou mohutností a věkem ukázal kvality a plození potomstva odpovídá normálnímu přírodnímu procesu. Pokud nesouhlasíte dejte vědět, mám za to, že jsme si jen nerozuměli. Odstřelem mladých medvědů se snad populace dá regulovat rovněž - v podstatě se tak simulují přirozené ztráty mládi. Díky Ondro, já bodování znám strávil jsem nad tím hodiny, když jsem si říkal, že bych měl o myslivosti vědět více. Napsal jsem jen, že je to pro mne abstrakní pojem tzn. dělá mi potíže to brát v potaz a nezapomínat na to. Nic ve zlém páni myslivci. Je to prostě jiná planeta, nicméně když něco neumím pochopit nedělá mi problém to přijmout na logické bázi. Takže pokud je nutné velkého medvěda střelit z ekonomických důvodů, z důvodů prestiže honitby či kvůli čemukoliv jinému co dává logiku, tak to chápu. Jen by tam měl kralovat co nejdéle - teď to neberte jako útok, ale lebka se snad stářím o mnoho nezmenšuje a body tak budou stejné v plné síle jako na ústupu sil?
ooo reaguje 18.4.2013 14:41
Pro pani Jezikovou:foceno- Skaliste hory.
Děda z lesa reaguje 18.4.2013 09:52
p.Schindler, ty stránky Lesoochranářského sdružení VLK pochopitelně znám vč. počtu žádostí a povolení jednotlivých sdružení, počty lovu vlků po okresech, jejich spory i stížnosti do Bruselu... - Na my šlence hospodaření s medvědy mne zaujal ten fakt, že by je jednotlivé myslivecké subjekty konečně musely sečíst a veřejnost by se "možná" dozvěděla pravdu o skutečných počtech medvědů.
ooo reaguje 18.4.2013 04:19
Zdravim pane Belko,neni cemu nerozumet na me otazce.Jen jsem se zeptal sam pro sebe a vy jste odpovedel,tot vse.To ze velke selmy nemate moznost pozorovat ve volne prirode(ja ano)neni vase chyba.Samozrejme mate pravo na svuj nazor,tak I ja.Nic vic,nic min.Je ovsem neco jineho,teorie a skutecnost.Pral bych vam videt co dokazi napriklad vlci,kdyz je mate za humny.Mimo jine je to prekrana zver,ALE!A jak jsem psal drive, potrebuji prostor a divocinu coz CR uz moc neni.A s tim "regulovanim a hospodarenim" to take neni jednoduche.Kazdy by rad reguloval po svem.A kdo ma pravdu?Mam moznost pozorovat zver a "velke selmy" vice jak 35 let ve volne prirode,ale ani po te dobe bych si netroufal nic "regulovat a hospodarit"!Do Zver v prirode jsem ohledne teto diskuse dal par fotek(medved).Preji vse dobre V.J.
Jiří Wenzl reaguje 18.4.2013 01:07
Ondřeji, já poznámku kolegy Jandy chápu tak, že čas strávený psaním o velkých šelmách na internetu jde na úkor možnosti jejich pozorování v přírodě. Vede mne tomu zkušenost ze severovýchodního Slovenska. Když jsem se chtěl diskutovat o vlcích od dřevorubce Volodi Danko relaxujícího po těžké práci v krčmě v obci Runina, podařilo se mi ho rozdiskutovat až po několika štamprlích pálenky.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.4.2013 00:23
Zdravím pane Jando, děkuji za otázku, ale popravdě ji moc nerozumím..také nic ve zlém. Pozorujete medvědy ve volné přírodě často, OK to je jistě hezké- já ne, bohužel. Jak zde už bylo někde níže napsáno, to že nejsem přímý účastník/pozorovatel- zde velkých šelem mne vylučuje z této debaty...? Nebo jak si to mám přesněji vyložit.. pomozte mi. Váš dojem je Váš dojem, máte na něj plné právo, které samozřejmě respektuji a pokud to co jsem níže popisoval nese známky nesrovnalosti či snad demagogie vyplývající převážně z mého laického vyjádření máte možnost upřesnit či doplnit- jak jsem ostatně vyzval diskutující. Záležitosti lovu a potažmo všech věcí s tímto spojených klidně uveďte do "pléna", tahle diskuze zase může být o něco "vrstevnatější" a já budu za informace od povolaných jenom rád. Dobrou noc všem. O.Bělka
ooo reaguje 17.4.2013 22:53
Pane OB,nic ve zlem, jen mam otazku?Jak casto mate moznost videt medveda ve volne prirode?Pisete o hospodareni s medvedem?Jaky mate vztah "majitel" hospodar s medvedem?Jen me to zajima,mam moznost tuto zver pozorovat(ve volne prirode) casto.Navic mam dojem ze hovorite za sousedy(vychodni).VJ.
Martin Myslín reaguje 17.4.2013 21:29
Zdravím pane Schindlere, no naštěstí nevidím do hnutí vlk, takže k finanční hodnotě se vyjadřovat nemohu. Když už jsem toto hnutí nakousl, čemuž jsem se vždy snažil vyhnout, tak dle mého soukromého názoru by se mělo hlavně zaměřit na zvíře ve svém názvu. Když si zprůměruji myslivecké a ochranářské statistiky, tak se možná dozvím, že na Slovensku je větší populace mědvědů než vlků a snaha řešit vše většinou přináší ten výsledek, že se nevyřeší nic. Nicméně jak tu zmiňuji celou diskusi - Slovenské šelmy = Slovenský boj. Co se tedy týká Vaší otázky, nevím jakou má hodnotu, pro mne z hlediska financí vlastně žádnou, pocitově vysokou. Těžko říct. Nicméně zkusím to jinak. Použiji vzdálený příklad z rybářské praxe své rodiny - pokud za něj budu strhán uznávám, že rozdílů je na knihu, nicméně jen k zamyšlení. Pokud jsem někdy v životě chytil pořádnou starou štiku, pouštěl jsem ji a to i v dobách kdy jsem bral všechno (dnes je to za mnou a velikost nehraje roli). Starý zvyk vycházející z představy, že kus, který se dožil ve zdraví úctyhodné velikosti a stáří má nárok na plození potomstva, které bude kvalitní po svém rodiči. Dle mého názoru by měly mít ryby nejen míru dolní, ale i horní - kus který se té horní míry dožije patrně kusem kvalitním a měl by šířit své geny. Mluví se tu o snižování medvědí populace a já nevidím problém ve zvýšeném lovu mladých medvědů. Hodnota medvěda je mi cizí, v přírodě by starý silný medvěd přežil do doby než by zašel stářím nebo ho náhodou zabil mladší. Proč tedy zabíjet ty staré. Na snížení stačí lovit mladé medvědy a simulovat tak vysoké ztráty druhu v mladším věku. Území po starém se rozdělí mezi mladší, ale na to není nutné ho zabíjet, časem sejde sám a stane se to stejně. Uznávám, že jsem jako ochranář v jiné dimenzi, hodnota lebky je pro mne tak abstraktní a tak neuchopitelný pojem, že už se ho ani nesnažím pochopit. Hospodaření s medvědy tak nikomu neupírám jen nechápu proč by to muselo být spojené lovem největších a nejkvalitnějších kusů. Co se týká té migrace, je nanejvýš logické, že to nebude 300 kilový maco co se poženo mimo svůj rajón hledat štěstí v Beskydech, nicméně máme tam pár míst, které medvědovi vyhovovat můžou a pokud jich u nás bude více, aby se nemuseli za láskou hnát zpět tak oni dorostou. Starý medvěd žil dle revírníka léta na smrku (žil proto, že o něm nemám více než dva roky zprávy), další dospělý medvěd v Mionší. Vždy budou přicházet mladí, pokud se tedy slovenská populace nesníží natolik, že budou mít problém obsadit tamnější teritoria. Pokud zůstanou mohou vyrůst, ale na lov to při tom množství nebude. Martin Myslín
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 17.4.2013 17:22
Pavle jediný takový migrant? To nevím za to ruku do ohně nedám, klidně tam může být vícero těchto medvědů. Tuším, že v oblasti Mionší byla velká medvědice, která tam má, nebo měla brloh. Další info o tom nemám. Jinak Dědo máte pravdu, váha je teda limitována do metráku. Ty povolené medvědí lovy ano, tady jsem to "zmotal" trochu dohromady. Kdyby se hospodařilo, jak káže seskupení Vlk, a jim podobné tak se šelmy nebudou moci nijak regulovat asi vůbec a to by taky nebylo šťastné řešení. O.B.
Děda z lesa reaguje 17.4.2013 14:06
J.Schindler - Rád bych se ještě dožil stavu, kdy se s přemnoženými slovenskými medvědy bude "hospodařit" jako s každou jinou zvěří - to by bylo v počátcích úžasně zajímavé... - Protože pokud chce někdo cíleně hospodařit, musí vědět s čím. Každé asi z 2.500 spolků (?) by muselo na základě vlastního sčítání uvést počet samců a samic (dle VT) a počet mladých jedinců a předpokládaný přírůstek (zatím jsem nikde KOP nenašel), od kterého by se měla odvíjet výše lovu. Pro začátek by byl úžasně zajímavý celkový součet medvědů ze všech slovenských sdružení a spolků a i celkově žádaný počet medvědů k lovu... Věřím, že začátky by byly opravdu velmi složité (zkreslování údajů), ale časem by se opravdový "chov" medvědů dostal na odpovídající úroveň, žádní myslivci si nezlikvidují tak atraktivní zvěř a zdroj příjmů, jakým by medvědi mohli být.
Děda z lesa reaguje 17.4.2013 13:39
O.Bělka - Jestli jsem dobře pochopil, tak na Slovensku povoluje MŽP spolu s ochranáři dva druhy : ochranný odstřel a regulační lov. U ochranného odstřelu nebezpečných jedinců asi nikdo nebude bazírovat na kilech - nebezpečný je 250 kg stařešina i 80 kg jedinec. U regulačního lovu (snížení stavů v místě přemnožení), který je nestravitelný pro všechny ochranáře, je váha limitována 100 kg (myslím).
Martin Myslín reaguje 16.4.2013 22:49
Zdravím z medvědího ráje, tedy z Tater. Níže já
Josef Voborník reaguje 16.4.2013 18:30
Prakticky totéž jsem napsal už 11.4. Jen dodávám, že pro sdružení VLK je medvěd a vlastně všechny velké šelmy něco jako posvátná kráva. Žádné trvalé využívání obnovitelných přírodních zdrojů, žádná regulace a usměrňování stavu populace lovem. Lépe je, aspoň podle nich, spoléhat na to, že staří dominantní jedinci pozabíjejí většinu mláďat a ta přeživší pomohou rozšířit areál výskytu. Co na tom, že se budou tlačit i do míst, která jsou pro život medvěda a udržení reprodukce schopné populace naprosto nevhodná, co na tom, že přibývá napadení člověka medvědem, která často končí těžkým zraněním ? A když už to volá do nebes, tak je přece vždycky možné chudáčka medvídka odchytit a odvézt zpátky nékam do hlubokých lesů - odkud by ovšem sám o sobě nikdy nevylezl, kdyby hustota populace byla přiměřená... Je to něco podobného, jako když záchranné stanice u nás v Čechách zachraňují liščata a "opuštěná" srnčata - odchovat je není problám, ale když vyrostou, co s nimi ? Takže liška se vypustí do přírody - a srnec v lepším případě skončí na pekáči, v horším se vypustí taky a protože je odchován v zajetí a schází mu přirozený strach z člověka, je schopen pod vlivem hormonů při nejbližší říji někoho napadnout.
Josef Kouba reaguje 16.4.2013 18:29
LÚ - lesnický úsek. V ČR byly v té době lesnické úseky asi do 900 ha, záleželo na konkretních podmínkách, spíše ale méně. Slovenské byly poněkud větší (horské), protože se často jednalo o ochranné lesy, hole apod, kde neprobíhala běžná hospodářská činnost. Myslím tak do 1800 ha. Určitě nám p.Ježíková podá přesnější informace...
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 13:45
Ještě dodám - pokud vyhynula tak udejte čas, bavíme se o vhodnosti prostředí. Samozřejmě, že populace odtržená od zbytku má svá specifika. To sice řešit můžeme, ale zajímá mne to prostředí k životu druhu. Omlouvám se za vynechávání, musím odjet.
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 13:40
Sakra, omlouvám se musím rychle - ale snad se Vám brzy budu moci věnovat. Rozdíly mezi vlkem a rysem je jistě dobré si připomenout, ale my dva si to můžeme myslím ušetřit. Rysovi jsme pomohli reintrodukcí, však to také níže píšu a mám pocit, že si stále nerozumíme. Vy tvrdíte, alespoň to tak chápu, že vlk je citlivý na změny krajiny a proto je u nás jeho přítomnost vyloučena. Rys se však u nás zabydlel, tudíž je ke změnám krajiny přizpůsobivější? Velikost areálu jak víte záleží na místních podmínkách u obou těchto druhů. Pokud budeme brát 100 km2 a pohraniční hory nemyslím, že by to měl být problém. S tím Východním Slovenskem jsem doufal, že pochopíte příklad reagující na citlivé místo Vaší teorie o nízké přizpůsobivosti vlka na změny prostředí, v čase. Dobové určení tam není podstatné, před pár lety je vcelku neurčitý čas a můžete to pro mne za mě nahradit slovenskem západním. Zkrátka pokud druh vyhladíte krom několika míst, můžete před jeho šířením, vždy tvrdit, že to místo kde přežil je jeho ideálním domovem a zbytek krajiny je pro něj nevhodný. Toto mohl tvrdit někdo v Sasku i na Západním Slovensku, relativně nedávno. Vysoká turistika, cesty, civilizace atd. atd. Brašov jsem zmínil já, ratlíky Vy - není asi podstatné si to opakovat. Brašov je město na jehož okraji žijí vlci a přicházejí do kontaktu s městským prostředím, rušením lidmi, cestami a dalšími projevy civilizace. Vaše představa o vlkovi je s prominutím méně podstatná, nicméně souvisí s tím o čem se bavíme. Zda tu divočinu opravdu potřebuje a jakou nebo jí potřebujeme my pro naše představy o tom kde by měl vlk žít. Nicméně ať se konečně pohneme někam dál. Proč jsou Jeseníky, Rychleby, Kladsko (Bystřické hory) Orlické hory, nevhodným prostředím pro vlka? Případně zda se domníváte, že by zde případně vysazená smečka vyhynula?
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 11:37
:))))), jednoznačně bodovat včetně popisu loveckého zážitku. Zaručený recept na to, aby se ten zážitek stal životním:). No nic, vyrážím se nechat sežrat vlky do Tater, pokud po mě zbudou jen skialpy vzpomínejte na mne v dobrém:)
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 00:32
Aha, no nic, alespoň jsem se snažil. Takže po staru: Tu vaši chválu komentovat nebudu, protože to bych musel sklouznout k něčemu docela jinému. Brašov je obklopen Karpaty? Velice děkuji, že mi připomínáte něco, co sám v příspěvku píšu. Nehodí se, takže zdivočelí ratlíci? Forma i význam myslím dokládají, že tu k demagogii nemám tendenci sklouzávat pouze já. Kolik vlků do Dánska? Aha, tak Karpaty beru zpět, čtení cizích příspěvků evidentně není Vaší silnou stránkou. Dva, pane Schindlere - dva. Tudíž, běží, běželi, běhají - množné číslo. To, že byli dva jsem tu navíc napsal již před drahnou dobou a dokonce to ještě kvůli Vám speciálně zopakoval. Co jste pak při prostém čtení textu cítil a jaký význam tomu přisoudila Vaše představivost, není vskutku moje záležitost. Nicméně pokud budu muset i v dalších příspěvcích odpovídat nikoliv na to co jsem napsal, ale na to jak jste si to přeložil či obohatil, strávíme tu patrně ještě hodně času. Samozřejmě dva, jen doložení, pane Schindlere. Dovolím si připustit tu odvážnou myšlenku, že doloženo bývá většinou méně, než se ve skutečnosti děje. Tento přístup mi když nic jiného včas zabrání spekulovat nad tím jak z jednoho vlka, nebo ratlíka, mohlo vzniknout dalších sedm desítek či stovka. Na tu smrdutou populační dynamiku tak pro změnu čekám já. Ačkoliv cokoliv s čím přijdete, bude vždy zkaleno tou hypotetickou možností nezaznamenané migrace dalších jedinců. No a dostáváme se k tomu podstatnému - přesně tak pane Schindlere, vlka vyhubil člověk a to nikoliv těžbou dřeva a stavěním cest, ale střelbou, trávením a pastmi. Vlk se vyskytuje jen tam a tady se shodneme, kde se to naštěstí nepodařilo. Logicky v prostředí lidmi obecně opomíjeném po více stránkách. Díky ochraně se postupně začíná z tohoto prostředí šířit. Problém toho co tu předkládáte je, že ještě před pár lety bych mohl naprosto stejně argumentovat nevhodností prostředí západního Slovenska pro druh Canis lupus. Vyskytuje se jen na východě, tam mu to vyhovuje a zbytek Slovenska je nevhodný – osídlení, turistika, cesty atd. atd. A naprosto stejně bych mohl argumentovat i saský myslivec ještě před pár lety. Začnete-li něco chránit, rozšiřování zabere nějaký čas, jaký to záleží na mnoha faktorech, každopádně zda je prostředí vhodné či nevhodné rozsekne ten druh sám za předpokladu, že dostane možnost. Jeho stav nebude držen na uzdě tam, kde přežil a nebude narážet na kulky tam, kde se rozšiřuje. Obojí a nejen to, pak tvoří onen čas. Vaše teorie o potřebnosti divočiny bude jistě rozhodnuta s odstupem času, nicméně pořád půjde tu míru divokosti prostředí aplikovat a stupňovat dle aktuálního vývoje tj. vždy půjde tvrdit, že tady už je to nevhodné minimálně do doby než se vlk objeví i tam. A ano již tehdejší naše krajina to vyhubení dovolila, rozdíl je ten že dnes se o to snad nebudeme snažit – zástřely z Jeseníků nebo výstřel dalšícho “chudáka“ či “ratlíka“ v Bavorech o tom zatím příliš nesvědčí. Já osobně zastávám názor, že pokud tu má vlk dostatek kořisti tak mu cesty a houbaři v pohraničních horách vadit snad nebudou. Rysa jsem zmínil proto, že Vaše teorie nejen předpokládá větší přizpůsobivost kořisti než predátora, ale vzhledem k jeho šíření to znamená, že je tento druh přizpůsobivější ke změnám prostředí člověkem než vlk. Což je samo o sobě, při zamyšlení nad schopností vlka snášet různá prostředí a jeho větším potravním oportunismu samo o sobě zvláštní. Vlka jsme však nikam nedovezli, vše necháváme bez reintrodukční pomoci pouze na něm. K rysům v Beskydech co jsem u sebe našel. Bohužel bez zdroje mám to v souhrném wordovském dokumentu rys patrně z internetu: První výskyt po válce byl zjištěn v roce 1946 v oblasti Ostravice (okres Frýdek Místek) a v roce 1947 ve vrcholových částech Radhošťské hornatiny.V letech 1950 - 1960 se v povodí Rožnovské Bečvy vyskytovalo 3 až 5 rysů (Prostřední a Horní Bečva, Velký Javorník). Nejvyššího počtu dosáhl kolem roku 1958, kdy byla populace v celých Moravskoslezských Beskydech odhadována na 25 až 35 kusů (Kunc 1968 ex Zicháček 1973, Kunc 1996). O četnosti rysa v jižní části Msl. Beskyd svědčí následující informace: např. v roce 1950 byl střelen rys u Lužné (O. Petráš), 14. 1. 1950 byla zastřelena rysice na Kněhyni, 8. 11. 1952 byla na Radhošti střelena rysice o hmotnosti 22 kg, 17. 6. 1956 bylo na Rožnovsku mládě rysa přejeto vlakem, 6. 3. 1956 byla na Kněhyni zastřelena dvě mláďata o váze 13 kg, 9. 3. 1959 byl chycen do želez mladý rys o váze 13,5 kg, 9. 3. 1959 byl chycen rys do želez u Zubří, 26. 12. 1959 byl chycen do želez samec na Vsackém Cábu, 12. 2. 1962 byla odlovena samice rysa na Kněhyni (vše Kunc 1996). Na podzim 1951 byl rys střelen v okolí Horní Lidče, v zimě 1970/1971 byla ulovena rysice o hmotnosti 17 kg a kotě (samec) o hmotnosti 9 kg v okolí Hradiska u Pulčína (V. Slovák). Kunc (1996) v oblasti Moravskoslezských Beskyd odhadoval kolem roku 1961 celkem 17 až 20 rysů, do roku 1967 jejich počet klesl na 4 až 7 ks, přičemž několik kusů se zdržovalo i v okrese Vsetín. Z důvodu vysokých škod na srnčí zvěři bylo vyhláškou č. 4/1967 vydáno povolení odstřelu rysa na území tehdejšího Severomoravského kraje. Následkem zákonného i nezákonného odlovu pak stavy rysa v 70. letech klesly na minimum a kolem roku 1977 byl téměř vyhuben. Poté byla vyhláška o povolení lovu zrušena a od 80. let se stavy začaly znovu zvyšovat. Postupně vznikla populace nová. V 90. letech se ve vsetínském okrese pravidelněji ročně vyskytovalo 4 až 6 dospělých jedinců, k nimž v létě a na podzim přibude průměrně 4 až 6 mláďat od 2 - 3 samic (tj. celková populace kolísala v rozmezí 9 až 12 kusů). V letech 1996 - 1999 mohlo být dočasně i více jedinců, na což měla vliv jednak migrace v okolí hranice okresu a také počet narozených mláďat.“ Oba termíny jsou mi známé, předpokládám, že bude lepší počkat s čím přijdete. Martin Myslín.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 23:22
Pane Koubo, při vší úctě.. dopisy to jsou pěkné, ale co nám tím chcete naznačit či říci v souvislosti velkých šelem u nás v ČR. Ty "škody" které zmiňuje autor dopisu už byly jistě "potrestány", vzhledem k silnějším početním stavům šelem na Slovensku oproti našim v ČR, které takové nikdá nebudou. Odstřel medvěda je snad poplatkový nebo je to minimálně vzácný úlovek i personálu.. Takže škody by mohly být diskutabilní a kdyby vznikly, náprava byla jistě zjednána. V našich končinách tyto tragické scénáře nenastávají, nebo si myslíte že ano? Každopádně je hezké, že i staří mohutní medvědi tam jsou a podle paní Ježíkové tento trend tam stále trvá. Zajímalo by mě, jak velký LÚ měl nebo má ten Slovenský kolega, odhadem pochopitelně. Také se domnívám, že z této inkriminované oblasti bylo poté jistě na chovatelské přehlídce na co se dívat, a o silné snad i medailové jeleny tam nebývá nouze, stejně tak i medailoví medvědi.. Dle mého názoru jsou to tedy takové trošku malicherné povzdechy, ale zajímavé to je i z hlediska dnes již historického. O.B.
Josef Kouba reaguje 13.4.2013 22:37
Další citace, tentokrát z 8.2.1987 ...strhli tri silné jelene, niekolko jeleníc a teliec. (medvědi) A to ani nepíšem o vlkoch, no najviac ma mrzí, že vytlačili rysa, ktorého stavy rapídne klesli. Je prirodzené, že dravce neznášajúkonkurentov a tobož nie polovníci. Aspoň u vlkov ich ochrana mi pripadá skor ako zvrátená logika...
Josef Kouba reaguje 13.4.2013 22:01
Dovolím si citovat z dopisu jednoho slovenského kolegy, který mi napsal 20.2.1988 Medveďov máme skutečně vela - 4 x tolko ako je normovaný stav, hlavne mladej populacie. Len na mojom LÚ v jarných mesiacoch sa ich zdržuje aj 10 kusov. Je to podmienené sústreďovaním jelenej zveri, z ktorej staré medvede dokážu niečo aj uloviť a popri nich sa priživuje aj mladšia generácia. V tomto období sa tu zdržuje aj najvetší medveď.... odhadujem mu vek na 30-35 rokov a váhu na 350 kg. Stabilný medveď, ktorý žije o niečo nižšie má asi 10 rokov a 190 kg, potom sú 3 medvedice a mladá generácia do 10 rokov.... Takže takové jsou informace z roku 1988...:)))
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 21:55
Pokud si vezmu, že jádrová oblast Beskyd do teď vhodná a "kolonizovaná" rysem, vlkem i medvědem- v Beskydech funguje, a ty šelmy tu fakticky jsou, tak metapopulační teorie tento fakt snad nevylučuje..Dobře, ten rys Ondra třeba nějak zanikne z populace (x možných důvodů)z cca nynějších 10-15 rysů z Beskyd, ale začne fungovat nebo by měla nastoupit Rekolonizace,(dle teorie metapop.) čili další rys Pepa se dostane na území resp. teritorium toho "zaniklého" rysa. Takže území, které je evidentně přirozeným a možným prostředím pro rysí populaci lokálně může u nás existovat, troufnu si tvrdit snad i do budoucna. O.B.
Skrofa reaguje 13.4.2013 21:39
Paní Ježíková, o myslivcích se dá říct to samé: myslivci také mají svůj názor a platí "iba ten". ;-)
ooo reaguje 13.4.2013 16:09
Ono to bude asi jak rika pan Deda z lesa.Je to jako vzdy v lidech.Nekteri to dovedou pochopit a akceptovat, nekteri nedovedou pochopit a nekteri nechteji.A tak to asi i zustane!
Děda z lesa reaguje 13.4.2013 11:52
Velkým šelmám a nakonec i veškeré zvěři je úplně lhostejné, zda měříme na šíři 250 km a délku 500 km. Asi bude pro ně rozhodující, co je uvnitř tohoto prostoru. A těch pro ně vyhovujících je opravdu již velmi málo, Tichou dolinu nelze u nás nijak vytvořit.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 11:39
Tak omluva paní Ježiková s tou délkou máte pravdu, zdroj mi uvedl dokonce 493 km, šířka je tedy o něco větší (ale uvedla jste cca) beru, max. šířka je pak 278 km.
Martin Myslín reaguje 13.4.2013 10:57
No křičet jste začal první pane Schindlere. Já uznávám, že se buď můžeme bavit normálně nebo si nechat tleskat Bláhou, zkoušet zaměňovat množné číslo s jednotným v textu druhého a svá tvrzení podporovat emocionálními výkřiky typu "chudák co zabloudil". Takže vážně: Celou dobu co se mne pokoušíte přesvědčit o lidnatosti se Vás snažím naopak přesvědčit já, že je třeba se na tento faktor podívat trochu hlouběji. Šelmy jsou logicky nevyhubeny tam, kde člověk méně využívá přírodu, proto se vyskytují a obecně následně prosperují tam, kde je člověk nechal a nechává na pokoji a to nikoliv tím, že by je rušil svým pohybem. Obecně vzato se příroda obecně uchovává nejlépe tam kde má člověk historicky minimální zájem - jak vidno při bližším pohledu na chráněné oblasti. O schopnostech vlka přežít v obydlené krajině to pak dle mého názoru vypovídá méně než prezentujete. Vaše teze navíc musí nutně vycházet z přesvědčení, že je vlk méně přizpůsobivý ke změnám prostředí než jeho přirozená kořist. Obecně vzato i méně přizpůsobivý než rys. A přitom je třeba vzít do úvahy, že vlk je vzhledem ke svému přirozenému rozšíření jeden z nejpřizpůsobivějších predátorů na světě. Žije od hor po pouště a všude jeho přítomnost závisí na množství kořisti. Jeho vymizení z velkých oblastí je způsobeno střetem s jiným predátorem, a já si kladu pouhou otázku zda k jeho vytlačení přispívá přímé pronásledování nebo k vymizení druhu postačí změny v krajině jak nazančujete. Za situace kdy šelmy přežily období pronásledování ve vzdálených horách se vyskytují primárně tam a za situace kdy jim v šíření brání snižování jejich počtu i na těchto místech se pak nešíří žádnou závratnou rychlostí. Šíření pak navíc naráží na hustěji využívanou krajinu i jinými způsoby a část těchto pokusů o osídlení končí výstřelem (Bavorsko, Jeseníky), který je tam rovněž pravděpodobnější než ve vzdálené rokli. Dle mého více než na lidnatosti záleží na tom kde a v jakých počtech necháme šelmy žít. Nikoliv, že by se šelmy samy o sobě vyhýbaly místům, kde chybí naprostá divočina, protože jednak by se tak chovaly jinak než jejich kořist druhak to odporuje logice při nárůstu stavů v jejich stávajících lokalitách. Kdyby záleželo na lidnatosti a divočině nešířily by se mimo svůj areál a v souladu se svou teritorialitou (rys, vlk) by při nárůstu stavů bojovali o přežití na poměrně omezeném prostoru – což se s ohledem na opětovné rozšíření vlka na Slovensku po jeho ochraně a pokusům o osídlení hustě obydlených Beskyd neděje. Pokud by to tak bylo, nebylo by vlastně nutné se o něčem bavit. Vlk by se našim horám navždy vyhýbal – hájit bychom ho mohli navěky a občas jeho návštěvu vzít jako kuriozitu. Pak není ochrana přírody s myslivostí ve sporu, protože se nechce pouštět do nějakého vysazování. Vy se pochopitelně můžete opřít o fakta jejich současného výskytu. Já mohu poukázat na fakt, že vlk je početnější na Slovensku než ve Švédsku či kuriozně celá německá populace z jednoho místa dosahuje poloviny té Švédské. Dále mohu zmínit schopnost vlků přežít na okraji Brašova či poněkud exoticky jejich schopnost plácat se na odpadcích indických měst. To poslední berte s rezervou, je nám to vzdálené a navíc jsem zaznamenal debaty o novém samostatném druhu vlka indického. Samozřejmě když budu brát lidnatost vážně, musím se zamyslet nad konkrétním místem, spíše než nad tabulkou, proto níže píšu onen výčet. Brašov je sice velikostně Brno, ale vlci na okrajích mají kousek do hor a lesů – nicméně je toto důvod jejich výskytu, nebo je horský terén a historický vývoj Rumunska uchránil před vyhubením a jejich návštěvy předměstí dnes pramení z toho, že přežili? Dle mého zaměňujete příčinu s následkem – to je celé. Oba naše předpoklady jsou tezí, nicméně Vaše fakta mé tezi neodporují. Ještě ty drobnosti: Ano, Jeseníky jsou nesmyslem, schválně uvedeným pro nazančení, že výskyt toho či onoho podléhá mnoha faktorům a ty je třeba vnímat jako celek. Po hříchu v přírodě nám mohou být tyto faktory často neznámé. V Černobylu jsem byl a věřte, že by se tam pán prstenů točit dal, chybí tam sice hory a Moria by tak musel být někde v Karpatech, ale elfové by tam pobíhat mohli. Třicet let bez člověka a ten les stojí za to vidět. Nicméně vlčí přítomnost a prosperita může být opět odvislá od toho, že se tam přímo neloví, nikoliv proto, že tam nežijí lidé. Vaše připomínky uznávám a budu se snažit s Vámi bavit věcně a nekonfrontačně. Rys v osmdesátých letech se podívám bohužel tady nemám kam.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 10:50
opr. republiky.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 10:49
Ale, ale paní Ježíková ten rozměr české republikxy je nepatrně jiný :) Přidejte minimálně 200 km k těm vašim 500. to je reálnější délka a ta šířka bude také jiná- to jen na okraj. Jinak, je to všechno docela hezké co píšete, ale znovu se opakuji- nechme to na nich- na šelmách, lidé tu nejsou nijak "ohroženi" jejich přítomností a do budoucna se nepředpokládá nárůst šelem, který by toto mé konstatování měnil. Opičit se v tomto jistě nehodláme, ty podmínky i když v možná "horších jakostech", když už člověk "musí" hodnotit kde co bude žít, tu existují. Přítomnost velkých šelem není pochopitelně pro lidi v ČR životně důležitý středobod.
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 20:44
JJ, zmanipulovali to komunisti - na útoky na myslivce jako hubitele šelem měli obvzláště spadeno:)).
Radek Pintner reaguje 12.4.2013 18:25
Martine dík za odpověď a souhlas s p.Pavlem
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 12.4.2013 16:46
Možná že se ptám krapítek pozdě.. ale Pavle, jaká je tedy Tvá představa a postoj k působení velkých šelem u nás? Konkrétně stačí- vlci v Beskydech..? ;) Když tak čtu mezi řádky diskuzí, tak jakékoliv, řekněme zastání pro jejich působení v tom našem "posledním karpatském výběžku" v Tvé rétorice nevidím..Já a kolega M.M. jsme v tomhle, řekl bych poněkud transparentnější :)Já v podstatě tuším co napíšeš, ale spíše mě jde, aby ta diskuze měla nějaký mikro posun- dáli se to tak nazvat..O.B.
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 14:46
Dobrá Pavle, pak jistě budete souhlasit s trvalým hájením na věčné časy?:)
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 11:22
Zdravím Vás pane Pintnere. Opravdu chci nechat na vlkovi, aby se rozhodl sám jestli u nás bude a hned po té na člověku, zda ho tu nechá a v jakém počtu. Vysazovat ho nemíním a lovit ho při počtech pár kusů rovněž ne - jiný postup pak není možný. V ostaních druzích narážíte na nepružnost při povolení lovu po jejich zachránění - v této fázi vlk zatím není. Obpříspěvek se tu opakují dvě protichůdná tvrzení - vlk u nás žít nemůže/vlk se u nás může přemnožit.
Radek Pintner reaguje 12.4.2013 11:08
Pane Myslín,čtu tady ty příspěvky a reakce a mám dojem,že se zase objevil gumídek.Opravdu chcete nechat na vlkovi aby se rozhodl sám zda-li v české krajině bude?Tento týden byla ve zprávách ukázka práce krkavců-jejich málo.Kormorány jsme tu taky už řešili i vydry.Nedivte se,že reakce na vlka a nejen na něj je taková jaká je.Protože v čechách a to se opakuji se nejdřív něco hájí do roztrhání těla a pak ........Proč se nenajde kompromis dokud to jde?Jinak dle mého vlk by v čechách měl těžké žití teda pokud by si nechodil pro sociální dávky.
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 10:43
Zeptám se zda není možné, aby těch vlků z Polska přišlo a přicházelo více? Samozřejmě je tam i ta možnost, že jakási organizace, vypouští potajmu vlky ze ZOO, ale přeci jen...HD v Německu asi neoperuje a ty hovna jdou na analýzu DNA, z toho co vím. Nefér to až tak není, ale pokud někde uvidím datla nestanu se odborníkem na datly:). To bych ho musel pozorovat velmi často. Sběrači hoven dle mého nemají ambice potkat vlka - což souvisí s tím našouláním. Základem monitoringu to dnes není, jen je to stále základem lovu:). Proto ty rozdíly:).
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 10:32
Ano, napsal jsem - nechat na pokoji a než jich bude více tak neřešit. Kupodivu a ke svému překvapení se tak nějak vždy v tomto názoru potkám s Hnutím Duha. Docela dlouho jsem se snažil tomu vyhnout, ale ať jsem dělal, co jsem dělal, tak v základu mám prostě ten názor stejný (nestřílet, nechat být, pak se uvidí). Trápilo mě to pár let, ale až pak jsem si povšiml, že na Stalina mám například stejný názor s Hitlerem. Opět deprese, ale pak jsem si po mnoha pokusech ten názor na Josifa změnit, řekl, že až tak nezáleží na tom kdo se mnou souhlasí, ale na názoru samém. Bohužel tento vnitřní proces zatím jak vidno neprodělali všichni a občas to někdo vytáhne. S tebou souhlasí Franta? Vždyť Franta je blb, tak to musíš být….. No nic. Ano Lužici jsme probírali - reagoval jsem na absenci divočiny v ČR jak psal pan Janda. Jinak samo od minuty by se tam mohl natáčet Pán prstenů jak známo – divočina, až oči přechází. Doporučuji výlet. Ačkoliv o zalidnění má reakce vůbec nebyla, tak jak jsme se bavili níže. Stále netuším jaké má vlastně statistické zalidnění vliv na vlčí populaci. Moravskoslezský kraj, okres Frýdek-Místek potažmo i zalidnění CHKO Beskydy budou jistě zajímavá čísla. Možná i pro tvrzení, že se vlk v Beskydech nemůže ani mihnout, zatímco dle zalidnění by Jeseníky v porovnání pro něj byly hotovým rájem na zemi. Ale jak se zdá tak podstatnější bude více faktorů než jednotlivosti. Ty se zase výborně osvědčují k vyloučení toho, co se nehodí. Hraje se to následovně - kdykoliv Vám někdo dá nějaký příklad, tak se podíváte na nějaký rozdíl. Kupříkladu nižší výška plotů v rámci celého Saska, no a ta hned může vyloučit přítomnost vlka v České republice. U nás totiž jak známo bohužel nemáme vojenské prostory s minimální turistikou, ani odstavené povrchové doly což je ovšem ona smůla protože to je přesně to prostředí, které vlk k životu potřebuje. Takové pohraniční hory u nás, bez povrchových dolů a odstavených elektráren samozřejmě, jsou naopak prostředím, které je ve výrazné nevýhodě - není to divočina. A tu přeci vlk potřebuje, a proč jí potřebuje. Protože to tak má být a protože to tak cítíme. Desetiletí stále stejné. Nejdříve se začne řvát o pěstitelích šelem, škodách a zakousnutých dětech, a to okamžitě jakmile se ty šelmy někde objeví. Pak se staneme jejich přáteli a podporovateli a začneme je bránit před zlými ochranáři, kteří je ruší, otravují, špatně studují a bůh ví co ještě. A s dojemnou péčí se začneme starat o jejich prostředí a životní nároky -samozřejmě se závěrečným zjištěním, že prostředí jim bohužel nevyhovuje takřka nikdy a nikde, jejich šíření je tak vlastně vyloučeno. No a, pokud se toho šelmy náhodou opomenou držet, vrátí se okamžitě předchozí píseň k obraně civilizace. Šelma mimo divočinu, kterou tak zoufale potřebuje, je šelmou divnou a zvláštní a je třeba jí předchozí doporučení důrazně připomenout – Vlk v Jeseníkách kupříkladu nezašel na nevyhovující prostředí, ale na výstřel z pušky. Jinak k Vašim otázkám: Jaká je vlastně populační dynamika vlka? Když vám to přijde tak podivné. Dále je třeba si osvětlit užití množného a jednotného čísla. Ti vlci v Dánsku byli dva, proto jsem použil množné, oproti tomu vy zmiňujete ohledně vlka z Polska číslo jednotné – což mne vrací na začátek, a pokud máte pravdu tak to částečně vysvětluje tu populační dynamiku a mohu potvrdit, že z jednoho vlka jich sedm desítek nevznikne. Pokud ano, tak to vskutku velmi smrdí. Ti vlci v Dánsku mi nikde neběhají, oba jsou na pravdě boží, jak se ostatně můžete dočíst níže. Kde je rovněž i uveden ten zdvojený počet těch chudáků. Možná by stálo za úvahu si obdobné pokusy o chytání za slova ušetřit, ale to by možná zase ochudilo debatu. Hospodařit/nehospodařit – co platí?. Já mám názor, ochranáři na Slovensku patrně také. Tím mým je nehospodařit při zoufale nízkých počtech a týká se to ČR. Slovensko neví jakou má populaci vlků, ale je dost velká na to, aby lov vydržela a pokud nikoliv tak jej mohou začít opět chránit v momentě, kdy opět zmizí a bude přežívat jen na východě jako v minulosti. Jestli čekáte, že jsem ze zásady proti lovu na věčné časy, abych vlky naplnit celou Evropu, tak nikoliv. Přítomnost vlka na území ČR už nezáleží jen na Slovensku to za prvé a za druhé pokud ho tam mají v dostatečném počtu je lov jejich věcí, samozřejmě pokud se nezavázali nějakou mezistátní dohodou. Myslet si mohu s ohledem na populaci u nás své, ale suverénní stát má své zákony a svá práva.
Ladislav Bacina reaguje 12.4.2013 08:40
Myslín:nemám strach že by vlk přišel z Polska do Krkonoš a když náhodou tak zase rychle vypadne.To i bez rány!Viděl jsi jak to tam vypadá??!!Když tam jedeš na běžkách tak to je s davem někam a zpět!A o skůtrech a motorkářích nemluvě.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 16:36
Co to nechat na něm pane Janda? O nic víc mé straně v této diskusi ani nejde. Protistrana hovoří jednou o nutném hospodaření, což nutně předpokládá jeho přítomnost, podruhé o škodách, které může způsobit atd. Pokud je to u nás tak nevhodné, není se o čem bavit a můžeme být všichni klidní. Když se tu vlkům líbit nebude - nepřijdou. Zatím se jim to líbí u všech našich sousedů s výjímkou Rakouska a když se u nás zjevili např. v Jeseníkách nedostali ani šanci o tom lesoparku vyřídit ostatním zájemcům za hranicí - lovci byli rychlejší. Co se týká prostředí, když vydrží Lužici, a běhají přes celé Německo až do Dánska, patrně to u nás zvládnou a když z nějakého důvodu zjistíme, že se naše krajina od Německé zcela odlišuje a pohraniční hory z Polské strany jsou lepší než z naší, není žádný problém. Alespon s nimi nemusíme hospodařit.
ooo reaguje 11.4.2013 16:04
Dobry den.Mam par otazek pro odborniky a pestitele VLKA(ve volne prirode).Zatim se zde docitam vse z pohledu vladce vseho, CLOVEKA.Ale co by na to asi rekl VLK?Myslite ze by chtel behat v te vasi rozkvetle zahradce zvana CR?Jak vite vlk potrebuje velky prostor a DIVOCINU(neni jiz v CR).Myslite ze by rad pobihal v lesoparcich u vas?Dost casto jsem videl napriklad "skladky"smeti a harampadi v lesich CR(pry to delaji NEMCI).Mozna ze vkl by si zvykl,ale to pro VLKA opravdu CHCETE?Mozna ze by vam vlk "podekoval" a sel se obesit.Je asi dobre ze tato diskuse nic nemuze vyresit a je jen placanim do vetru(vcetne meho prispevku).Howgh VJ.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 12:20
Všiml jsem si, že jsem Vám omylem tyknul Pavle - omlouvám se bylo to v zápalu boje:). Proti Vám jsem elév a ucho zelené, normálně bych si to nedovolil a ani tak při osobním kontaktu nečiním, jen mi to ujelo. Martin.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 11:44
Ale Pavle, ke škodám jsem se tu vyjádřil několikrát - téměř žádné (mohl bych si je možná i dovolit, jak nazančuješ) což souvisí i s mou představou ze světa bajek - málo škod, málo vlků, žádný lov. Urbanizovaná krajina je v Lužici a vlka jsem sice viděl, ale nebylo to cílem výpravy a nebylo to v ČR. Posvátná kráva to pro mne není, až ho bude dost proti lovu nic nemám. Jinak od myslivců je obecně ten směr "co kdo viděl" trochu nefér. Oni toho vlka nebo rysa také málokdy našoulají, většinu toho vidí z posedu nebo na újedi (i když jsem slyšel o chlapovi co dokázal hostovi rysa přivábit), většinou při jiné činnosti. Když bychom dostali oba dva úkol nevracet se bez fotky (spíš rysa, vlků je tu jak šafránu) domů postupovali bychom asi stejně, ale při běžném fungování nesedím hodiny v lese po tichu a nemám tak logicky šanci.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 09:58
Pro zajímavost článek z roku 1968 o rysech v Beskydech: Když se letech 1949-51 začaly objevovat v našich přírodovědných časopisech i denním tisku zprávy, že v Moravskoslezských Beskydách, skoro po čtyřicetileté přestávce se znovu objevil rys ostrovid /Lynx lynx L./, všichni milovníci zdravé a nenarušené přírody měli z těchto zpráv nemalou radost.Jedinci, kteří do oblasti Moravskoslezských Beskyd přišli ze Slovenska, vytvořili časem novou populaci rysů, která se začala úspěšně v Beskydách rozmnožovat, a navíc začala svůj areál pomalu rozšiřovat, k západu z oblasti Beskyd do oblasti Jeseníků. V r. 1950 se odhadovalo, že v Beskydách žije 7-8 kusů, v roce 1951 asi 10 kusů, v letech 1958-1960 se počet rysů pohyboval kolem 25-30 kusů. Zdržovali se hlavně v kulminační oblasti Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora, Smrk, Kněhyně, aj. Z oblasti Jeseníků byly hlášeny ojedinělé zástřely.Asi od r. 1961 se počet rysů v Beskydech začal snižovat tak, že v r.1966 bylo už jen asi 8 kusů a v r.1968 si musíme položit otázku, zda existuje v Beskydách ještě aspoň jeden kus. Našim myslivcům se podařilo tzv. "nepřítele" jejich zájmů vyhubit.Je pravdou, že přistěhuje-li se rys do oblasti, kde dlouho nežil, stane se pohromou pro srnčí zvěř, kterou snadno loví, poněvadž není na něho zvyklá. Zvěř si však po čase na rysa zvykne, je opatrnější a jeho kořistí se pak v největší míře stává zvěř stará a slabá. Žádný myslivec nemůže popřít fakt, že nejmohutnější srnci a to jak ve zvěřině, tak v trofeji, žijí právě v oblastech, kde žije rys. V dnešních statistických výkazech o úlovku zvěře se až příliš zdůrazňuje kolik tun zvěřiny dali myslivci na stůl našich pracujících, zatímco v dřívějších dobách byla největší chloubou chovatelů lovné zvěře zvěř silná a zdravá, silná ve zvěřině i v trofeji. Jistě i zde existovaly výjimky a snad by mohl někdo namítnout, že právě v těchto dobách byli rysi v Českých zemích vyhubeni, ale kulturní úroveň našeho člověka nemůžeme srovnávat s kulturní úrovní člověka let minulých. Ke kultuře dnešního člověka patří i ochrana přírody a rys je součástí naší přírody. Je jedním z našich původních živočišných druhů. Je úplným paradoxem, že na jedné straně našim původním živočichům, kterým příroda dala ostré zuby a drápy a určila jim funkci regulátorů v přírodě, říkají myslivci "škodná" a na druhou stranu škodnou cizího původu v přírodě vysazují! Mám na mysli umělé vysazení mývalovce kuního /Nyctereuctes procynoidaes/ do volné přírody, který se může stát problémem i u nás, vzhledem, ke své expanzi na západ. Vraťme se však k otázce ochrany rysů u nás.Na území Severomoravského kraje je rys hájen od 15. prosince do 28. února. Podle zákona o myslivosti se rys nesmí lovit do želez. Určitá zákonná opatření existují, je však otázka, jak jsou dodržována! Myslivci uvádějí jako důvod k uhynutí rysa nákazu prašivinou od lišek, veterinárním institucím však nebyl hlášen ani jeden případ výskyt prašiviny u rysa, nebyl zaslán ani jeden exemplář rysa touto nemocí nakaženého.I v minulosti se o vyhubení rysa postarala hlavně železa. Rys totiž nemá příliš jemný čich, ale jeho dobrý zrak a sluch mu umožňují, že se nestává snadnou kořistí získanou odstřelem. A proto se zdá, že prašivina je jen výmluvou, že hlavní zásluhu na jeho vyhubení mají opět zákonem zakázaná železa! O tom, že rys byl skutečně do želez uloven existují důkazy: např. 4. 4. 1953 byl chycen do želez 1 exemplář polesným Josefem Kaňokem z polesí Horní Mohelnice /Krásná/, ostravská ZOO v roce 1956 odchovala rysa, který byl rovněž uloven do želez, v roce 1958 byl chycen do želez rys lesníkem Ondruškem v polesí Slavíč. Příkladů by bylo možno uvést daleko více. K systematickému hubení rysa přispěly i případy ubíjení rysích mláďat, například v roce 1958 byla zastřelena 2 mláďata na Kněhyni. Dokud se nezmění poměr myslivců k přírodě, dokud nebudou myslivci znát základní přírodní zákony - chápat přírodu jako celek a ne jako chovnou stanici určitého živočišného druhu, dokud nezmizí lidská touha po zabíjení, po kořisti za každou cenu, do té doby všechna zákonná opatření budou mít nepatrný dosah. To neplatí ovšem jen o rysech, ale o všech živočišných druzích, které jsou mylsivci označováni jako "škodná"!Doc. Dr. J. Mařan v knize "Ochrana Československé přírody" hovoří velmi výstižně k problému ochrany rysů u nás. Říká: "Dokud u našich myslivců nebude požitek ze sptaření této šelmy v jejím přirozeném prostředí větší, než chtivost vzácného úlovku, není ochrana rysa zajištěna. Dokud v krajinách, kde stav rysů skutečně není nadměrný, nebude lesní personál pokládat odstřel rysa za stejnou hanbu jako ubití březí laně, bude existence rysa v našich zemích ohrožena a osud rysů na Slovensku bude stejný, jako osud rysů v Čechách. Budou vybiti do posledního kusu a ještě při posledním lovu bude omílána historie o strašném přemnožení rysů, kteří strhli desítky vysoké zvěře a jejichž stav musí být zredukován".Dnes se tedy podařilo rysa vyhubit. Určitě, a vím to i z vlastní praxe, nejsou všichni myslivci stejní. Je štěstí, že mnoho těch dobrých a opravdových myslivců, kteří mají rádi v přírodě ne jenom zajíce, srnce a bažanty, ale dívají se na přírodu dialekticky, chápou ji jako celek. Mají radost, mohou-li v této přírodě pozorovat jestřába, lišku i jiné dravce aniž by je zabíjeli. Mají radost z toho, že v jejich revíru žije druh, který byl jinde nerozumně vyhuben, jsou spokojeni, že k regulaci šedivek jim pomáhá jestřáb a nemusí používat odporného způsobu k jejich hubení - trávení. A právě na těch správných myslivcích záleží a je jejich povinností, aby ty myslivce, kteří ve svém vzdělání a ve vývoji své lásky k přírodě nedospěli ještě tak daleko, aby tuto skutečnost pochopili, tyto myslivce aby odborně vedli a vychovávali.Snad se bude historie migrace rysa opakovat a rys znovu pronikne ze Slovenska do oblasti Moravskoslezských Beskyd. Nesmíme však již dopustit, aby se historie opakovala úplně, to znamená, aby rys byl pak znovu vyhuben. Kdyby se měla opakovat, nelze předpokládat, že se u nás chráněná a vymírající zvěř udrží. Jakým právem pak chceme odsuzovat vybití velkých kopytníků z dřívější doby? Jak se budou dívat příští generace na nás? Bude jistě nutné, aby i státní ochrana přírody přistupovala k této otázce daleko energetičtěji. Je jistě v její možnosti prohlásit rysa v Českých zemích dočasně za úplně chráněného živočicha a v případě, že vznikne populace nová, určovat rozsah a způsob její regulace a přísně ji kontrolovat. Připravuje se zřízení a vyhlášení chráněné krajinné oblasti Beskydy, proto i tento problém bude snad uspokojivě vyřešen. Je také nutno uvést zájmy myslivosti do souladu se zájmy státní ochrany přírody. Větší zájem o otázku ochrany rysa by měly projevovat i naše nejvyšší instituce, bude nutno ve větší míře o této otázce a jejich problémech informovat veřejnost. V závěru chci upozornit, že v Německé spolkové republice na německé straně Šumavy bude zřízen Národní park, ve kterém má být rys úplně chráněným živočichem. Němci se totiž domnívají a věří, že tam rys přijde z Karpat, tedy z Moravskoslezských Beskyd. Myslím, že bližšího komentáře není za potřebí. Ze sborníku POZNEJ A CHRAŇ Duben 1968.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 09:55
Na české straně Beskyd byl rys vyhuben dvakrát, podruhé se tak stalo díky legálnímu odlovu v šedesátých letech. Management se šelmou se nekonal, šlo o záměrnou likvidaci druhu. No snad je taková doba za námi, nicméně jak vidno šelma nedokáže vždy činnost myslivců zdárně přežít. Dokud není stabilní populace na větší ploše (což zatím není a možná nikdy nebude případ českých Beskyd) je ochrana nutná. Osobně proti lovu při splnění těchto podmínek nic nemám, nechápu ho, ale nemám.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 11.4.2013 00:49
Tuhle "šelmí diskuzi" neustále protíná, ten klíčový bytostný názor na vztah člověka (zde) k chráněným zvířatům- velkým šelmám. Prostě myslivec/lovec je potěšen ze vzácného setkání i z úlovku a tu šelmu nezřídka vnímá jako svého konkurenta, no a ten "blbej" ochranář je potěšen, že tady u nás ty (poměrně)vzácné, atraktivní šelmy žijí a že je jednou snad i zahlédne... teď mi ukápla slza, končím. :) Tyto polarizované názory však budou stále aktivní v celé naši zainteresované veřejnosti a doufám, že i za padesát a více let. Z výše jmenovaného tedy nikdy nemůže dojít ke shodě v pohledu mezi nemysliveckou veřejností a myslivci a to již v této základní obecné rovině vztahového chápání člověka k volně žijícím zvířatům. O.Bělka
Martin Myslín reaguje 10.4.2013 21:32
:))) JJ, kuří oko to je bolest jako sviňa paní Jeziková a když Vám na něj někdo šlápne dokonce opakovaně tak i nejeden kliďas ztratí kontrolu. Ale máte pravdu nedokážu, prostě nedokážu zabít nic zbytečně. Taková jsem už zvláštní povaha. Nicméně každý jsme nějaký a druhým nic nevyčítám.
Martin Myslín reaguje 10.4.2013 14:05
Mimo mé chápání....takto s chybou to vyznělo trochu jinak. Nikomu nic neupírám
Martin Myslín reaguje 10.4.2013 12:59
Dát 26 000,- za to, abych mohl jet zastřelit někam do fuč něco co pak ani nemůžu sníst?? Ano, něco je mimo chápání, ale proti gustu.... Těch vlků opravdu může být ke dvěma tísícům stejně jako jich může být ke třem, čtyřem stovkám. Bohužel se stanovují odlovy a zda se to trefí se občas pozná až v momentě kdy vlk zůstane opět jen na východním Slovensku jako v nedávné minulosti. Věčný problém stanovení počtů a únostnosti odstřelu a patrně i neřešitelný.
Děda z lesa reaguje 10.4.2013 10:57
Některé slovenské honitby nabízejí poplatkový lov vlků od 1.11. do 15.1. za částku +/- 1.000 €.
Josef Voborník reaguje 10.4.2013 03:09
Eurohorne, s tím přemnožením vlků v Jakutsku máš pravdu, jen s tím zástřelným je to trochu jinak - těch 64 tisíc /v přepočtu/ není zástřelné, ale odměna v soutěži o největší počet ulovených vlků.
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 19:22
Na internetu jsem si stáhl dokumentární film slovenské televize "Návrat rysov" o dvou mláďatech z Ostravské Zoo vrácených do přírody na Velké Fatře autorem je Miloš Majda. Ještě jsem to neviděl, ale patrně to na Slovensku probíhá. http://www.navratrysov.sk/ Zaujalo mne to a našel jsem odkaz. Teď sice musím prchat, ale sám se na to rád mrknu a přečtu si stránky, dobře, že jste mi to připoměli:).
Skrofa reaguje 5.4.2013 18:17
Já vím pane Bělko, u té první fotky jsem na to upozorňoval. Ale to, co jsem tam pak napsal o možnosti vypuštěného jedince, beru zpět, protože jsem si neuvědomil, že to jsou fotky ze Slovenska.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 5.4.2013 11:01
Pan Rusko, psal u jedné z těchto fotek, že rys nejevil známky plachosti, vzdálenost při focení byla od 25 -40m, poté až se fotograf vzdálil na cca 60 m rys odběhl. Končí doba námluv u rysů, ono asi domnívat se že rys je nějak "přímo nemocen", nemusí ale může být pravda. Každopádně pan Rusko má na tohoto skvrnitého lovce celkově štěstí. To že by byl však na Slovensku přemnožen, ale neberu :)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 5.4.2013 10:44
Trochu odbočím od vlků, možná je čas na změnu :)Vážení, co říkate na- podle mě neuvěřitelné, štěstí pana Ruska ze Slovenska..? Fotil celkem z blízky rysa (jak uváděl) minimálně dvakrát po sobě v časovém rozpětí cca 8 dní. Už jsem k fotce psal, že to není to "typické chování" divokého rysa. Přiblížit se několirát k této šelmě na cca 40 m je jistě kumšt. Na Sk lovectví má tento autor další fotky stejného jedince, asi nám nechtěl pan fotograf "zamořit naše české" stránky rysem :)
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 09:49
Díky za informace, jak říkám zatím jsem nečetl, ale věřím. Odkud prosím čerpáte?? Bohužel mé zdroje jsou omezené. Nicméně nečastější výskyt vlka v této části Beskyd byl na Černé Ostravici a to je k Šanci hod kamenem. Co se chytání týká, tak je to možné na základě jakéhosi "výzkumného" odlovu a vím jen o jednom člověku co to přes známé provozoval. Nepochybuji, že si tam občas někdo z povodí Odry zachytá, ale zatím nevím ,že by si šlo vyřídit třeba jednodenní povolenku. Já na jednu stranu chápu, že lidé jsou hovada a pokud se chce udržet vysoká kvalita vody není možné tam povolit běžný rybolov. Dle mého by se to dalo udělat s průvodcem a třeba chyť a pusť. Osobně kdyby stála jednodenní povolenka s průvdcem třeba i pár tisíc, zajdu si tam jednou dvakrát do roka, ale rád bych jim je dal a povodí by mohlo slušně vydělávat.
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 08:52
Ještě dodám, že popis takového lovu v korytě říčky nad přehradou Morávka jsem slyšel asi před třemi lety. U kadavéru prý drželi stráž chvíli i myslivci (tím nechci nic rozjíždět, chtěli asi fotografovat), ale vlci se nevrátili. Mám to od místního obyvatele, který ani nevěděl, že se o vlky zajímám - takže mne potěšit jistě nechtěl a jak jsem koupil tak prodávám.
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 08:49
Jistě, souhlasím s paní Jezikovou. Využívání zamrzlých ploch v taktice vlčího lovu se objevuje v mnoha publikacích z celého světa, dá se téměř s jistotou říci, že je to záměr. Obdobně vlci využívají hlubokých údolí horských řek, kdy má do vody vehnaná kořist problém vydrápat se na druhou stranu po příkrém břehu. Vlci takto v Beskydech dle Kunce (tuším) lovili v údolí Černé Ostravice, na druhou stranu popis takového divadla z Beskydských údolních nádrží (Morávka, Šance) jsem zatím nečetl. Což ovšem neznamená, že se tak neděje. Věčná škoda, že se tam nedá chytat, trávil bych tam mnohem více času:)
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 23:14
Vzpomněl jsem si na podobný případ, který mi vyprávěl jeden kamarád. Ta vysoká byla ulovena na ledě na nejaké zamrzlé nádrži, taky to bylo vice kusů. Konečně zkuste oslovit autora, možná se dovíme další zajímavosti.
Martin Myslín reaguje 4.4.2013 23:09
To bylo na okraj, chápu, že je to spíše nemožné než obtížné. Každopádně tvrzení toho přispěvatele vnímám jako přes hodně silné myslivecké brýle. Zvláště po tom konstatování, že to vlci vlastně dělali z dlouhé chvíle. Jak někdo začne rozebírat duševní pochody predátora tak z toho zaujatost přímo stříká a pak se těžko věří zbytku. Navíc ještě s tím doplněním plné laně pro emoční zaujetí čtenáře....Omlouvám se, ale z ní mi to jako nadstřelený nesmysl a pokud odhlédnu od těch emočně zaujatých doprovodných komentářů a vezmu to jako fakt, zamyslel bych se nad kondicí tamní jelení zvěře. Nevím za jak dlouho můžou čtyři vlci strhnout jednoho jelena, ale pokud uvážím, že tam zbylých pět nečekalo na výsledek tak hned po zdolání musela smečka doběhnout dalšího, pak dalšího pak dalšího, dalšího a ještě dalšího..fyzička vlků je na druhou stranu obdivuhodná.
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 23:00
Poměrně často navštěvuji slovenské hory s výskytem velkých šelem. Je běžné, že už v době říje vidím laně bez kolouchů a přitom v té době nikdo ze Slováků na laň, nebo koloucha nevystřelí, tak kde se poděli. Jeden kamarád se mi svěřil, že oni holou vůbec nestříli, jen odlov vykáží na papíru. To už by jim prý nic nezbylo. Na druhé straně to má ale výhodu, že bývá dobrá říje a není to jak zde, kde má každý šesteráček deset kusů holé...
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 22:48
S tím focením to není tak jednoduché, téměř nereálné, pokud su představíte průběh lovu. Přesto ale jedna fotka z mnou uváděných ukazuje ten lov. Před jistou dobou jsem stopoval dvě lišky jak lovily srnu. Celkem to proběhlo asi na 200-300 m . Nedovedu si představit jak za nimi v lese běžím a fotím - filmuji...)))
Martin Myslín reaguje 4.4.2013 22:33
Níže já. Třeba pane Koubo. Jestli ne a čtyři vlci uloví na jeden zátah šest kusů jelení zvěře a pokud to navíc dělají jen z recese tak reálně hrozí, že bude celá oblast brzy úplně bez jelenů. škoda, že to pán nenatočil když to viděl, pořádné záběry vlčího lovu z lesních oblastí skoro nejsou k mání a televize by mu utrhli ruce stejně jako dokumentaristé.
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 22:30
Podobná problematika: Asi včera bylo ve Zprávách jak někde v Čechách jim krkavec likviduje ovce. Vyjadřoval se k tomu nějaký ochranář, že se jedná o jednotlivého spesialistu a že v tomto případě nebudou námitky proti ulovení. V sobotu jsem pozoroval a i vyfotil krkavce, který se zajímal o muflonče, které bylo pod ochranou matky. Přitom asi 50 m daleko bylo uhynulé srnčí. Z nedalekého okolí mám zprávy od farmářů o útocích na jehňata i telata, čerstvě narozená na pastvinách, takže asi ten pán v televizi neměl pravdu, že se jedná o jednoho specializovaného jedince. Choval jsem celkem dve krkavce, naprosto volně, takže vím co dokáží. Konečně i Kunc kdysi publikoval, že po určitém čase už je nemohl volně pouštět, protože začínali být nebezpeční (krkavci)
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 22:21
Fotky týkající se probírané problematiky: LovuZdar.sk, fota ID 151 716, 149395, 2195. Komentář pod jednou z nich (píši českoskolensky)...:) nepáčí sa mi tvrdohlavý postoj k ochr. vlka. Mnoho připomínek bylo napsaných z poza stola a cez zelené dioptrie. Vy na dolniakoch máte celkom iný názor na vec ako kolegovia z východu, nebo ze severu. Na vl. oči som viděl výsledok 4člennej polovačky vlkov na vysoků-výsledok? 4 ks jeleňov, 2 ks jelenic z jednej trčalo mláďa. A to polovali iba z recesie, mladí vlci sa nudili, divina bola takmer neporušená. Ak to zopakujů, tak plán lovu je zbytočný, lovit budů iba vlci.... Ale třeba si to vymyslel...
Skrofa reaguje 4.4.2013 21:33
Marti Myslín 3.4.2013 21:15 -> Martine, jak popisujete ten výzkum z Kanady, nejednalo se spíše o soba (respektive karibu) místo losa? Moc toho o losech nevím, ale mám za to, že žije spíše samotářsky, proto mě zarazil ten počet losů, na které vlci zaútočili.
Děda z lesa reaguje 4.4.2013 15:04
Časopis Svět myslivosti, ač stránkově poloviční, je kvalitnější a tématy bližší myslivcům než Myslivost v režii ČMMJ. Mysliveckou veřejnost bouří dění okolo nových smluv, novely zákona, drastických změn v dobách lovu ap. a předseda ČMMJ J.Palas v Myslivosti č.4/2013 zve myslivce na oslavu 90. výročí založení ČMMJ, na troubenou Svatohubertskou mši, na mši kardinála Duka atd. A Myslivecká rada ČMMJ jedná o všem možném (str. 123), aktuální stav vůbec nevnímá... - Ve Světě myslivosti 4/2013 jsou naopak na úvodních stránkách tyto články : Co obsahuje návrh novely zákona o myslivosti vypracovaný MZe - Vyjádření univerzitních učitelů myslivosti k důvodům novelizace zákona o myslivosti - Petice za zachování minimální výměry honitby 500 ha - Petice proti projednání novely zákona o myslivosti - Ano-ne novelizaci zákona o myslivosti... Začínám být smutný z dnešního stavu.
Josef Voborník reaguje 4.4.2013 14:43
Kdysi jsem četl moc pěkně a objektivně psanou knížku o kanadských vlcích. Útok na zadní šlachy soba podle ní používají vlci běžně k zastavení kořisti. Může se stát, že při útoku smečky dojde k tomu, že tímto způsobem je zmrzačeno více zvířat /2 či 3/, pak se smečka koncentruje na jeden jediný kus a ti další přežijí - je ovšem otázka, jak dlouho... Na cílevědomé vytváření "zivých konzerv" vlkem odmítám uvěřit.
Děda z lesa reaguje 4.4.2013 13:33
Nehledám - konstatuji zjištěná fakta.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.4.2013 12:53
Nepolidšťujme zvířata- to už na diskuzích mnohokrát zaznělo. "Drastická hra", Dědo z lesa je to zejména pro myslivce, což se dá pochopit. Ano, ta pokousaná zvěř tím zajisté trpí, ale není to nic proti přírodě a jejím komplikovaným ale nanejvýše účelným vztahům a zákonitostem. I ta zvířata se ve svém chování mění a kopírují své potřeby vůči okolnostem, které na ně působí. Vlci jsou velice inteligentní, a tohle to jen potvrzuje - a jestliže si dělá tyto živé zásoby např. tchoř, proč by si je neměla dělat vývojově inteligentnější psovitá šelma. Smysl, důvod to má a nehledal bych v tomto chování něco, co by z vlka dělalo ještě větší "bestii". O.B.
Děda z lesa reaguje 4.4.2013 11:57
Martine (3.4.- 21:15), obdivuji Vaši paměť, skutečně jsme před časem debatovali na téma vlčí živé konzervy a bylo plno nevěřících Tomášů. Až ve spolupráci s ing.Soukupem (zdejší Sojkou) jsme pomocí slovenského článku snad přesvědčili... - Živé konzervy (holubi, kuřata) jsou celkem běžné a lehce zdokumentovatelné např. u tchoře, u vlků to je složitost a musí jít o neobyčejnou shodu náhod - sehraná smečka, vyjímečně "nasycená" smečka, sklon k této drastické hře (překousání achilovek), opětovný návrat k znehybněné kořisti. To vše věrohodně zachytit je unikát, který se podaří opravdu jen zcela vyjímečně a proto jsou vlčí živé konzervy víceméně tabu.
ooo reaguje 4.4.2013 00:34
Je NEUVERITELNE co se zde clovek docte!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 23:50
Já vím,:) docela jsem si představil jak jdou tři kamarádi "do hory" za postřeleným jelenem :) A jak hladová dvojka kavkazanů poté spořádá (sežere)nalezeného jelena, než dorazí upocený lovec.:) No je to tak, kdyby se dělala statistika toho, kolik toho mají na svědomí "hafíci"- ovce, kozy, drůběž, srnčí atd. tak, vlk je skoro anděl. O.B.
Martin Myslín reaguje 3.4.2013 23:16
JJ, to byl jen vtip Ondro. Nepředpokládám, že je ten jev tak častý, že by to někdo vážně řešil, stát se to může, jistě, ale jak často. Vlci by nicméně vskutku mohli řešit toulavé psy a alespoň trochu děsit pejskaře, ale na to jich je u nás jak šafránu a když člověk uprostřed Beskyd narazí na stopu, sleduje jí a pak najde rezavý kudrnatý chlup tak si říká kolik z těch roztrhaných ovcí mají asi na svědomí obyčejní psi. Nejhorší na tom je, že narozdíl od Ruska nebo Rumunska to v českém případě bývají pejsci, kteří se po samostatném běhání po lese vrací domů prospat a nažrat. Majitelé na zastřelení místo těch nejlepších přátel člověka. Tady u mne za barákem prý letos dva psi roztrhali srnu. Až bude těch vlků více tak snad trochu omezí, alespoň tohle. NAvíc pokud si dobře vzpomínám tak Kuncův Sixi krom koček napadal rovněž i zatoulané pesany, bohužel velikost jakou dokázal zdolat tam Kunc tuším neuváděl.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 22:20
Martine, kavkazan se nerad vzdaluje od svého pána-on si ho spíše hlídá.. právě špekuluji nad vhodným ochráncem toho prcka :)Počkáme, jak to rozsekne pan Kouba. Tohle jsou- to uznávám, trochu "akademické psí teórie", co by, kdyby, ale diskutujeme :)
Martin Myslín reaguje 3.4.2013 22:03
Jako barvář a vedle něj dva kavkazáci:).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 21:52
Možná to nesmysl je, avšak vlci by měli jistě více práce a ten čas (navíc)pracuje pro myslivce, nebo ne..? Zkuste mne prosím zasvětit více do této problematiky, zdá se, že proti vlkům v těchto situacích není obrana. Hold vlci jsou vlci. O.B.
Josef Kouba reaguje 3.4.2013 21:42
Při vší úctě ke kolegovi OB je to co píše počínaje třetí větou naprostý nesmysl. Řekl bych, že ještě větší, než to co bylo tuším včera ve Zprávách. "Záchr. stanice vypustila uzdravené jestřáby a ti se zase budou moci sami živit přirozenou potravou, kterou tvoří myši a hraboši"...:)))
Martin Myslín reaguje 3.4.2013 21:16
níže já
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 19:31
Likvidace štěkajícího lov. psa vlčí smečkou, někde uprostřed "divočiny" je jen odpověď vlků na to, že v lese má být klid :)Barvář ani kopov není důstojným soupeřem pro samotného vlka natož pro smečku. Kdyby měl však například ten barvář dobrý a široký ostnatý obojek a nějaký "obleček"na sobě, jistě by to nebyla tak snadná kořist. A kdyby pracovali dva psi, z nichž jeden je tedy ten specialista na barvu a druhý něco jako ochranka, taky by se tím riziko jistě snížilo. Jinak je to vše tak trochu "podnikatelské riziko".O.B.
Skrofa reaguje 2.4.2013 22:12
Tak alespoň že umravní ty pejskaře, když už ne ty cyklisty, motorkáře, čtyřkolkáře, lyžaře. . . :-)
Josef Kouba reaguje 2.4.2013 20:34
Normálně otevřít fotky. Autor Mamut.
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 19:02
Díky, nerozporuji - vlk psa sežrat může, je to maso, nicméně viděl jsem záběry z USA kde kojoty pouze zabíjeli a nechali pak být. Obdobu jsem četl a častěji slyšel při pokusech různých chovatelů s mícháním smeček. Vlk psa či přesněji fenu zabil, ale ne vždy žral. Otázka je samozřejmě jestli to v prvním případě nebylo proto, že ho nenechali v klidu vyhládnout. Jinak psa na újeďi jsem našel i v ČR. Nevím nač to bylo, ale myslím, že v tomto případě hrálo roli, že ten kdo to tam dával toho psa měl k dispozici. No hnus, když jsem to viděl již pokročil rozklad. Ve Švédsku zabíjením psů argumentují lovci pro zvýšení kvóty k lovu vlků, kterých chtějí mít ve Švédsku max 200, to vyšlo i česky, takže máte určitě pravdu. On pes útočící na jelena na území smečky je vlastně konkurence při činu. Bohužel jsem nenašel tu vlčí konzervu můžete hodit přímo link?
Josef Kouba reaguje 2.4.2013 17:43
A jak vypadá vlčí konzerva je fotka dnes na LovuZdar.sk v sekci Nejsledovanější fotky...:)
Josef Kouba reaguje 2.4.2013 17:34
Pro MM: Pokud je mi známo psa, pokud možno opáleného (ne sluncem) používali na východě jako návnadu na vlky dosti často. Pokud se týče útoků vlka na psa (vzdálenost, přítomnost vůdce) o tom by něco věděli vůdci kopovů a barvářů. Ve Skandinávii přijde ročně poměrně dost psů o život (bohužel už si nepamatuji přesná čísla ze statistik) při zaštěkávání losů. Jak známo, psi tam pracují samostatně na velké vzdálenosti, pouze pod navigací a vlka vlastně štěkotem přivábí. A totéž se stává na Slovensku při stavění postřeleného jelena. Zlikvidují oba. Je to přeci jen více masa...
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 16:32
JJ, od Lužických hor po východní Krkonoše (tam už byl myslím dokonce hlášen jak píšeš), časem to bude možná stabilnější výskyt než ze strany Beskyd. S tou konkrencí rovněž svatá pravda i když si myslím, že pokud nemusí tak je nežere. Obdobně to dělá též rys, který je pro změnu metlou pro toulavé kočky. Nicméně lidi nepředěláš a vlk nebude útočit na psa pokud je páníček od něj 400 metrů - ten pes, ale ovšem (bohužel) bude při této vzdálensoti klidně atakovat srnčí nebo houbaře. Neříkám, pes může utéct každému, ale někteří jedinci jsou opravdu hovada a kdyby to nebylo tak kontroverzní a složité tak "řidičák" na psa by nebyl někdy od věci. Když jsem se stěhoval do Beskyd říkal jsem si, že když nic jiného (i když je tu krásně), alespoň jsou tu v lesích šelmy a po pár letech běhají rys i vlk na hranicích Východních čech:).
Josef Voborník reaguje 2.4.2013 16:14
Vlk se začíná objevovat i na severovýchodě Čech. Zatím zde je pouze vzácným návštěvníkem. Zatím... Ale protože se jedná o velice inteligentní zvíře, které je schopno během poměrně krátké doby zjistit, kde mu nehrozí nebezpečí, je to jen otázka času. A tak trochu škodolibě uvažuji o tom, že i když člověku se vlk vždy vyhne, volně pobíhající pes pro něj zpravidla znamená zpestření jídelníčku. Vlk do naší přírody patří, pytlačící čokl rozhodně ne. A věřím, že nakonec ti vlci pouhou svou přítomností umravní mnohé pejskaře, kteří si myslí, že své miláčky mohou vypouštět na volno kdykoli a kdekoli. Vlk, obývající určité teritorium, spatřuje v lišce, šakalovi, kojotovi ale i v toulavém psu potravní konkurenci a má-li příležitost, vždy se pokusí je zlikvidovat.
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 10:58
No osobně dělám léta všechno proto, aby to tak nefungovalo:). Ale není třeba věšet hlavu, namísto vlka lze ještě angažovat spolehlivého medvěda. U lidí je sice populární, ale na turistiku působí jako magnet, ovšem obrácený:).
Skrofa reaguje 2.4.2013 10:45
(Nadsázka) Naopak, kdyby fenomén červené Karkulky pomohl naší přírodě od nadměrného turismu a rušení zvěře, možná že by chtěl v horské honitbě vlka každý, alespoň přecházejícího. :-)
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 10:00
Ten film byl navíc vyjímečný i tím, že pokud si dobře vzpomínám, byl zaporák zrovna biskup:). No ještě Vlk s Nicholsnem tam také nebyl vlkodlak úplně zápornou figurou. Syndrom červené karkulky je samozřejmě v některých lidech stále zakořeněn. Při návratu vlků do Beskyd v roce 1994 se strhla doslova hysterie, kdy se lidé zcela vážně ptali zda mohou posílat děti do školy:). Bojuje se s tím léta, různými knihami a dokumentárními filmy, ale ve filmech v kinech se vracíme většinou zpět ke klasice jak píše pan Voborník - osobně bych řekl, že vlk je v myslích většiny občanů snad už omilostněn, soudím dle průzkumů názorů veřejnosti, z toho co slyším okolo sebe a z návštěvnosti vlčích stránek na internetu. Samozřejmě vše prochází zkouškou až když občan za domem uslyší táhlé zavytí a TV Nova namísto rampouchů na střechách vycítí krev, zděšeného diváka a obrovskou sledovanost. Ale obecně to s protivlčím myšlením snad tak zlé není - konečně jsme národ pejskařů a majitel ČSV=milovník vlků a 9 z 10 knih o psech vlky začínají a ani velká část cvičitelů o ničem jiném nepíše. Jinak církev samozřejmě měla k vlkům obdobný vztah jako k hadům nebo kočkám, nicméně středověk je snad za námi. Každopádně, církev by se neměla stát většinovým vlastníkem lesů kde se v současnosti vyskytují šelmy, změna vlastníka neznamená změnu zákona a případná změna rovněž pravděpodobně nebude znamenat změnu myslivecké organizace. Církev se bude chovat obdobně jako LČR bude jí zajímat cena nic víc. Neumím si představit, že by se zrovna církev na základě nějakých vlastních pocitů či analýz pouštěla do něčeho co je v rozporu se zákonem.
Josef Voborník reaguje 2.4.2013 08:44
Po celý středověk nahlížela církev na vlka jako na pomocníka Satanova. Dnes se sice už v kostelích proti vlkům jako "nečistým silám" nekáže, ale tuto roli celkem úspěšně přebral film a v hororech se to lidožravými vlky, upíry a vlkodlaky jen hemží. Jen v jednom jediném filmu byl člověk, proměňující se ve vlka, postaven do kladné role - šlo o film Jestřábí žena.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 1.4.2013 01:00
Áno, to je myslivec s velkým M. Samozřejmě, že šelmy nemůžou být v každém revíru a oblasti.
Josef Voborník reaguje 31.3.2013 18:37
Ondřeji, co se týče Otce Korneka, toho znám osobně. Velice si ho vážím a jsem rád, že v loňském roce obdržel vyznamenání Za zásluhy o myslivost. Plně si ho zasloužil, vždyť málokdo udělal na poli propagace myslivosti mezi nemysliveckou veřejností tolik jako on.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 31.3.2013 16:46
Paní Ježiková, já s Vámi souhlasím a taktéž předpokládám jako Vy- že NĚKTEŘÍ z nich, mají kladný vztah k myslivosti- a ty šelmy no, tady bych byl opatrnější..Ale najdou se jistě i takoví, kteří je berou jako součást myslivosti/přírody. Pan Kornek, farář to je sympaťák, s ním bych si rád někdy "pokecal"- takových jako on, je v církvi- bych řekl, pořád zanedbatelně. Vzdělanost církevních hodnostářů já nepopírám, prosím nepodsouvat. O.B.
Martin Myslín reaguje 31.3.2013 11:54
Pokud je pravda co se píše v novinách, kde jsem měl možnost podívat se na interaktivní mapy kolik a kde církev nárokuje (dle blokačního paragrafu) tak by v Beskydech měl i nadále zůstat většinovým vlastníkem český stát. I kdyby jím však v budoucnu z jiných důvodů neměl být tak změna majitele pozemku nijak nemění zákon a dovolím si pochybovat, že by například církev jako vlastník měla nějaký postoj, který by nekorespondoval se zákonem - círekv pronajme pozemky tomu kdo dá více naprosto stejně jako LČR a výběrem nájemného a plateb za škody zvěře její starosti skončí. Její postoj tak bude stejný jako postoj LČR bude chtít zisk a dovolímsi předpokládat, že cena nájemného kvůli šelmám nižší nebude a Beskydy buduou vždy atraktivní honitbou. V minulostí kdekoliv se šelmy objevily šly hned na odstřel a to bez ohledu na to kdo byl vlastníkem pozemku - šlechta, církev, město, bylo to jedno. Pro ilustraci, poslední opětovné vyhubení rysa osrovida na české straně Beskyd měly na svědomí myslivecké organziace, které prosadily legalizaci lovu a následně rysa zcela vystřílely. Žádné rozumné hospodaření, ale naprostá likvidace druhu. K tomu výzkumu, viděl jsem to kdysi tuším na animal planet, ale našel jsem to na internetu. Nicméně vlčí etologie, komunikace + zkušensoti se psy a rozdíly by si možná zasloužily samostatné téma:). Mám o tom pár knih i od chovatelů vlků tak občas něco přihodím. Výzkum probíhal v Budapešti na katedře etologie, kdy se v souvislosti s tím, že se katedra ujala třinácti vlčat, rozdala je dobrovolníkům do péče, pečovatelé všimli, že jejich psi se od mala mnohem více zabývají člověkem a jeho mimikou. Častěji se mu dívají do tváře což vlci nedělali apod. Na základě tohoto před ně postavili tři boxy s jídlem, ošetřené tak, aby ani vlci ani psi necítili kde se potrava nachází. A jak štěňata tak vlčata lidé, kteří je vychovali upozorňovali gesty kde je jídlo ukryto. Štěňata nacházela potravu téměř bezchybně a rychleji než vlčata. Závěr byl, že jedním z důsledků domestikace je, že psi se na člověka dívají, vlci ne. To přitom nijak nesouviselo s komunikací v rámci druhu kdy ta vlčí je dokonce bohatší, ale ve schopnosti číst rozdílné komunikační signály jiného druhu o což se snažili jen psi. Holt 30 000 let ( a stále se to posouvá) je 30 000 let.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 31.3.2013 10:52
Kardinál Vlk, by mohl mít kladný vztah k šelmám :) Každopádně postoj církve k šelmám není historicky, ani tradičně příznivě nakloněn, oni "pečují" o ovečky..Nemůžeme chtít po církvi, aby obhajovala "zlo":-)O.B.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 30.3.2013 21:32
Ten pokus jsem viděl taky, ale nemůžu si vzpomenout kde..:( Asi na You tube, mám okno jako chro, chro. Však nám Martin řekne.
Martin Myslín reaguje 30.3.2013 11:16
Tak si říkám jak pak naložím s tím volným časem:)). Pavle dobrý příspěvek:))).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 30.3.2013 10:47
No, Pavle co k tomu dodat..? :o)) Můžeš mít pravdu!!:o))Všechny samce to vesměs čeká... :o))
Martin Myslín reaguje 30.3.2013 08:28
Děda má pravdu zcela jistě. Je to jistá obdoba ZOO, určená návštěvníkům parku jako atrakce, což nic nemění na tom, že se jedná o mimořádně dobrou fotografii. Nevím zda si Němci někdy vlky do parku pustí či nepustí, ale pokud ano tak určitě ne z tohoto zdroje:). Psí komunikace je odvozena od vlčí, sice se tam za ty tisíciletí objevují rozdíly, ale obecně se dá říci, že to co umí pes zvládá i vlk - a to včetně oháňky, dokonce umí i štěkat, jen to užívá málo a jednorázově. Rozdíly pramení ze psí nutnosti komunikace s člověkem, vlčí mimika je tak o řád složitější a méně přímočará. Lidé to navíc psům občas komplikují vytvářením různých ras - např. Ridgeback bývá často bezdůvodně napadán ostatními psy:). Rozdíl mezi rasami existuje dle možnosti používat uši a ocas dle kupírování atd. Nicméně pes na rozdíl od vlka i od vlka od mala chovaného v zajetí umí dobře číst lidskou mimiku. Viděl jsem pokusy kdy psovod naváděl odrostlejší štěňata k hledání mlsku a psi se dovedli velmi rychle odvodit z lidského výrazu zda tam je nebo nikoliv, vlci se spoléhali jen sami na sebe - logické, přesto na to byl pokus:). Abych pravdu řekl nikdy jsem nepochopil jak někdo může nenávidět vlky a zároveň milovat psy.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.3.2013 22:59
No to je bohužel omyl, vlci vrtí oháňkou, dokážou to samé co třeba něm. ovčák. Oháňka je důležitou součástí jejich komunikace. Stojící vlk i ten druhý něco pozorují a oháňka se mu mimovolně pohybuje- tak to teda "čtu". Jinak československý vlčák většinou má "ocas" lehce prohnutý a špička mu dolů nesměřuje tak jako u vlka, ale třeba od kamaráda "čévéčko" nosí ocas jako vlk. S tím malováním, kreslením začněte klidně co nejdříve, jen tak jako relax, je to dobré i na nervy, taková terapie. Je to příjemná činnost, a právě Vy můžete čerpat z nevšedních zážitků. A nemusí jít pochopitelně jen o nějaký výtvarný "reál" O.B.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.3.2013 22:18
No, taky krásný i trochu napínavý zážitek, pani Ježiková s tím rysem. To zažít, tak hned bych se to pokoušel hodit na papír a skicoval bych a maloval..:)Jinak, co se té fotky vlčího dua týká, tak ten stojící má špičku oháňky zatočenou dozadu a opticky pak vypadá krátká a tupá...ale to jistě oba víte, stejně jako to že to č.vlčáci nebudou ;)No, ale je to tu alespoň oživení diskuze, ostrostřelci ;)O.B.
Děda z lesa reaguje 29.3.2013 22:12
Fotografie p.Jandy zcela určitě pochází, resp. byla pořízena ve zvířecích obůrkách, výbězích či klecích poblíž Falkensteinu (NP Bavorský les). Kromě těchto vlků tam mají pod zámkem i rysy, vysokou, koně Přewalského apod. Volně si Němci vlky do parku určitě nepustí...
Děda z lesa reaguje 29.3.2013 16:02
Včera večer proběhl na TV Nova krátký šot o výskytu zatoulaného vlka v Krušných horách. Jako důkaz stržený a načnutý kus srnčího včetně stop ve sněhu. Místní revírník sice výskyt vlka dementoval (údajný pes), ale byly odebrány vzorky na DNA z kadaveru srnčího, takže za čas uvidíme, Lužice není daleko.
Lubomír Černý reaguje 27.3.2013 22:16
Což o to,zážitek krásný,i když jako myslivec si samozřejmě uvědomuji,že zrovna loví.Pokud pak najdu někde stržený kus,hned mé sympatie mizí a chytá mne čert))).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 27.3.2013 22:06
Lubomíre, moc pěkné a zdravě závidím! Jo, když už rys tak s celou rodinou :)Žádný troškař. Jsem rád za další krásný zážitek zde- tentokrát s rysí rodinkou. No a to pátrání rysice po kořisti, to musí být pro tu mámu adrenalín, kdy zároveň musí usměrňovat mládež, aby jim to "sousto" nevzalo náhodou roha, když už ho má "na lopatě", nemá to jednoduché a každý den nemají posvícení. No, jen tak dále..:) O.B.
Lubomír Černý reaguje 27.3.2013 21:25
Ondro,chceš zážitek,máš ho mít.Loni v lednu,v 15ti stupních pod nulou jsem pracně vystoupal na nejvyšší bod našeho revíru a zasedl v hromadě balvanů,na delší brokový dostřel od letité nory v protější skalce.Malorážku přes kolena,dalekohled jsem neměl,na co také,šel jsem na lišku.Než se mi v mrazu odpotily ty zatracené brýle začalo se zlehýnka šeřit.Byl pravý čas na vábení,proto krátce vřeštím a hned o mnoho tišeji na ústa zamyškuji.Sedím,sleduji horizont skalky a najednou periferně registruji pohyb vpravo ode mne cca na 100m ve stojáku.Vidím za stromem hlavu zvěře myslím na lišku,kontroluji puškohledem a hned poznávám rysa.Postupuje ke mně ,najednou vidím o dvacet kroků blíže druhého a třetího.Sledují upřeně prostor trochu vlevo ode mne a k mému úžasu vidím dalšího,teprve nyní vidím že plně vzrostlého, který se nepozorovaně dostal na 20 kroků ode mne a pomalu mne obchází s pohledem upřeným ke mně.Tedy kočka s třemi tříčtvrtečnými koťaty.Teprve nyní jsem zaregistroval zvláštní tenoučké mručení,nebo předení nevím jak bych to nazval,ale každopádně pokyn pro koťata,protože zůstala sedět bez hnutí na dvacet kroků ode mnew a kočka šla dolů až se mi ztratila z dohledu.Můj názor je, že pokud loví,pátrá napřed,pak si je přivolá atd.Samozřejmě jsem nestřílel,není to poprvé co jsem rysa viděl a jasno jsem si v tom udělal již dávno.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 27.3.2013 12:51
Souhlasím s paní Jezikovou, tohle téma je jistě zajímavé- proto jsem ho "založil" :) Také bych byl rád, kdyby se vyjádřilo více diskutérů, kteří obohatí toto téma o nové poznatky- nejlépe ty, přímo zažité z terénu.. Tu obohacenost, a potěšení bych viděl například i ve spojení nějakého zážitku týkající se velkých šelem a jejího lovu nevyjímaje.. Avšak osobní postoje jsou nedílnou součástí každé diskuze a tím více, čím je ten dotyčný diskutér svým zájmem více integrován v daném tématu, problematice. Označením ochranářských hnutí za zbytečná a škodlivá a potažmo všech jejich "příznivců" však také k solidní diskuzi nepřispěje- tedy aspoň podle mne. O.Bělka
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 27.3.2013 12:27
Já netvrdil, že to sem nepatří jen mě bylo divné, že se tento případ neřeší na jiné úrovni- ale on se řeší jak jste psal- puškou. No, nic proti tomu nemám, každopádně je to vrcholná nezodpovědnost těchto "chovatelů, množitelů" a když to nejde po dobrém... Jinak, ty ČSV znám dobře- choval jsem je a myslím, že zodpovědně. Snad už se to po těch deseti letech nějak rozumně vyřeší, i když v tomhle státě...Tak pevné nervy a přesnou mušku, tady jdou mé "ochranářské pudy" stranou- pes není vlk. O.Bělka
Ladislav Bacina reaguje 27.3.2013 07:58
Pane Bělka myslím že to sem patří.Kdyby tu byli vlci tak by bylo možné křížení.ČSV takto vznikl.Křížením vlčice s NO psem.Za účelem vytrvalosti a lepšího stopování,za totality pro armádu.Krnap tvrdí že mají občas vlka v parku.Od nás to zas není tak daleko.Jinak se tento pán řeší dobrých 10 let.Dokonce byla i policie napadena a je to každému jedno.Mohli jste tohoto"chovatele"vidět v pořadu na vlastní oči na nově.
Martin Myslín reaguje 26.3.2013 11:55
80 psů? Neznám ho, takže se ho nechci dotknout, ale to bude taková ta množírna za účelem zisku. Osobně nechápu proč je lidi podporují odebíráním štěňat, tomu bych se vyhnul obloukem. Každopádně pouštět psy ve smečce není normální a krom střelby bych doporučoval policii, protože to jednou může někdo zaplatit životem.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 26.3.2013 11:06
Pane Bacino, tak s tím něco dělejte není možné nechat psy bez dozoru a navíc několik hodin. Pokud je to pravda, a máte důkazy je to docela závažné i v vzhledem k lidem (děti, doprava) Pes ve smečce je jiný hrdina než pes "sólista". Tady je Váš povzdech, bohužel trochu výkřikem do tmy a pláčem na špatném hrobě.
Ladislav Bacina reaguje 26.3.2013 08:15
Protivlčí výcik??Už jste si všimli jak reaguje zvěř na světla od aut?Že jak je spatří na louce,poli a lese tak mizí.To ji naučili pytláci.V sousední vsi máme chovatele ČSV má jich 60-80 Tenhle chovatel přiravuje zvěř na příchod vlků do naší krajiny.Vždy jich pár večer vypustí a kránu se mu nakrmeni vrátí.No 7 to dost často vyřeší.Tím se my zase připravujeme na příchod vlků.
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 19:39
Jane, lov se psy je bláznivina a také nefér záležitost - zvěř žije venku a i když tam kde se starají (což je i náš případ) je přes zimu vysílená. Pro psa, který dostane každý den svou misku granulí a porci syrového masa není soupeř a s přírodou to nemá nic společného. Navíc jsem zastáncem toho, aby zvěř (jakékoliv zvěř, včetně šelem) trpěla pokud jí loví člověk co nejméně - zadávení psem, který to navíc nemusí umět toto rozhodně nesplňuje.
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 19:33
Zdravím Vás pane Strejci, bydlím v horách pole tu nejsou. Patrně to bude tak jak píše pan Vilšer. Srnec vypadal dobře, takže možná ideální stavební pomocník - silný až hloupý:). Bohužel asi málo vlků vůkol pak by možná pelášil hned jak by viděl ČSV, natož dva. V rybařině si často řikám, že cvičím ryby proto, aby se už nedaly chytit - berte to jako vtip, nemám v úmyslu na sněhu vysilovat zvěř, ale možná by byl protivlčí výcvik pro místní srnčí dobrým skutkem. Každopádně občasné střety se srnčí a jelení zvěří mi zapadají do schématu o kterém psal L. Kunc, vlci v Beskydech lovili velmi úspěšně a na realitivně malé ploše se dalo najít množství kadavérů - zvěř nebyla uvyklá a bylo jí dost. Díky za názory. Příště si ho zkusím vyfotit.
Josef Strejc reaguje 25.3.2013 17:01
Zdravím, Martine nenapsal jsi jestli máte v okolí řepku, jestli ano, tak bych v tom spatřoval chování u některé srnčí zvěře. Lovu-Pepa
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 15:03
Jen dodám, že se nejednalo o revír, ale o stavební parcelu za mým domem. Se psy do revíru na volno chodím a dál chodit budu. Chci věřit, že myslivec nebude střílet po psu, který je sice na volno, ale vidí za ním člověka a pokud ho nevidí tak snad chvíli počká, aby mu náhodou nevlezl do rány. Varianta, že by můj pes visel na zvěři je velmi málo pravděpodobná (stát se však může všechno) no a v tom případě jde o riziko povolání. Proti oprávněné střelbě bych nic nenamítal, ale psa mám jako svůj doprovod během i vícedeních toulek Beskydami, proto jsem je pořizoval. Takže šňůra nehrozí. Zatím jsou mladí a než jim začnu věřit tak je nenechávám běhat dál než 15 metrů od sebe a při častém přivolání vyplaším vše na kilometry. Bude ještě trvat než z nich budou psi na procházky přírodou spojenou i s tím, že něco uvidím. Zatěžkávací zkouškou bude rybářská sezóna. Dle mého ten srnec navětřil a pokud ne tak jistě slyšel varovně štěknout psa (jeden tak upozorňuje druhého), ale situaci nepovažoval za nebezpečnou, což mi přišlo poněkud zvláštní.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 25.3.2013 13:34
Martine, klidně je pouštěj teda, jestli jsi schopen je odvolat..což jak jsi psal jsi. Já to řešil tak, že "vlčanda" měla v místech frekventovanějšího výskytu zvěře náhubek. Jinak si myslím, že srnčí reaguje přednostně na toho "čtyřnohého" paní Ježiková, (jak mám zjištěno) tam si taky vytváří pokud možno větší útěkovou vzdálenost. Podle toho jak psal Martin, ten srnec viděl (slyšel, navětřil)napřed ty psy..Jinak, to srnčí mohlo být dočasně oslabené nebo slabé, i když v zimní srsti působí "normálně". No a vzteklina u srnčího také není vyloučena, jakož i ostatní dnes poměrně hojné parazitární choroby. Srnčí zvěř je druhým nejčastěji postiženým druhem vzteklinou u nás z volně žijících zvířat. Tam je ale pravděpodobnost nízká vzhledem k současnému stavu vztekliny u lišek- což spolu souvisí. O.Bělka
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 11:34
Jen přidám včerejší zážitek mírně související se šelmami. Nechci, aby to vypadalo, že dělám předčasné závěry, ale některé zvěři trochu té predace patrně chybí. Večer jsem vyšel z domu na louku k lesu se dvěma psy (československý vlčák/německý ovčák), srnce jsem spatřil sice později než oni, ale psy mám poslušné a dokázal jsem je tak odvolat dříve než se za ním pustili. Psa jsem navíc ještě stihl pro jistotu chytit a fena dle povelu zalehla cca 15 metrů ode mne. Čekal jsem až se srnec milostivě vypakuje (po prvních pěti uběhlých metrech totiž nijak nespěchal) ale k mému překvapení se rozešel přímo k nám. Při tom jak jsem zařval na psy by musel být chluchý, aby o nás nevěděl a srnčí pečínce jsem tak nakonec musel zabránit tím, že jsem po něm hodil klackem. Uznávám, že nevím do které rubriku to napsat, ale chtěl jsem se zeptat zda takové chování nemohlo souviset s nějakou nemocí? Na první pohled se zdál být zdravý a vzhledem k zimě ani nijak vyhublý. Když si vezmu, že stál kousek od nás a dokonce se občas přibližoval a to snad celou minutu, stačilo by se otočit a psi by ho měli během pár sekund. Bez ohledu na jeho běžecké schopnosti - každý z jedné strany a hotovo. Bohužel mám za poslední dobu se srnčí zvěří více podobných zážitků. Sice jsem ještě nikdy nemusel srnce odhánět polenem, ale občas když na ní narazím (a to v zimě minimalizuji záměrným hlukem) rozběhne se vrácí se ke mě obloukem a zůstává stát - pes bez dozoru by s ní neměl nejmenší problém, natož pak vlk, žádná štvanice. Setkáváte se s takovým chováním srnčí v reakci na psa? Děkuji Martin Myslín
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 20.3.2013 15:45
Moje
Děda z lesa reaguje 20.3.2013 11:18
11:16
Radek Pintner reaguje 20.3.2013 11:16
V pohodě pane Vilšar,už nakupuji miny,pak nasypu staré rohlíky vyhlásím slevy a vznikne nový druh,plachtící černá,ta se může pokud nebude u vody čili u kaluže lovit olovem jinak doporučuji ocelové broky
Martin Myslín reaguje 19.3.2013 22:35
Dle toho závěru to skoro vypadá jako by pan Werich doporučoval lov šelem:). No každému připadá zábavné něco jiného, nic proti lovu šelem, ale já jsem měl vždy osobně velký problém pochopit tu chuť zabít něco, co se nedá sníst. Možná primitivně pocitový názor, ale zdejší diskuse mne dovedla k dlouhému přemýšlení proč mě vlastně nevadí a nikdy nevadilo zabít zvíře pro svou potřebu a zároveň to nevnímám jako zábavnou činnost. Dědo díky za návrat ke kořenům. Námět široký a je nás asi nehodno to spláchnout obvyklým mysliveckým pytlačením z jedné, nebo rušením lidmi z druhé strany. Objektivně vzato by bylo celkem zvláštní, kdyby pytláci pokaždé dokázali vystřílet vlky a byli tak zoufale mizerní v likvidaci rysů. Také těžko předpokládat, že vlk narozdíl do rysa je tak citlivý na monitoring, že už to zde nemůže vydržet. Zeptám se, odkud máte, dědo tu statistiku? Jde o mysliveckou? Připouštím, že je lepší se zeptat než to dle těch čísel hledat a nemíním tím nic následně říci. Statistiky zvěře jsou jen statistiky a tedy pověstmi se zrnkem pravdy ať je tvoří kdokoliv. Ptám se proto, že pokud mne paměť neklame tak příchod vlků do Beskyd se všude co jsem oficiálně četl, datuje do roku 1994. Vlk dorazil jako poslední s mnohaletým zpožděním. Skrytou přítomnost před tímto datem samozřejmě nikdo nikde nevylučuje (byl by to také cvok) dokonce se připouští, ale nevybavuji si statistiku, která by šla před tento rok, tak se radši ptám? Nejdřív to zkusím s medvědem. Ten se v podstatě v Beskydech vyskytuje pravidelně od 70. let, migrující jedinci se dokázali dostat hluboko do vnitrozemí - Jeseníky, Náchodsko, Brno, Orlová. Nicméně i když pominu bizardní reakce na výskyt šelmy a následná řešení, tak medvěd se po letech stále drží jen na území Beskyd. Osobně za tím vidím životní nároky medvěda jako druhu – medvěd je sice řazen mezi šelmy, ale jeho potravní nároky jsou mnohem širší a Beskydy jsou z valné části čistě hospodářským lesem, pokryté smrkovou monokulturou (tím nechci začínat nic co by připomínalo šumavskou bitvu, jen konstatuji). Chráněných území odlišného typu je sice dost, ale většinou se jedná o malé a nenavazující prostory. Dle mého názoru prostředí pro medvěda horší než v navazujících částech Slovenska, v Beskydech se také objevují většinou jen mladí jedinci. Ideální terény starého lesa (Smrk, Razula, Mionší apod.) mohou pojmout jen určitý počet jedinců, odtud je také čas od času hlášen výskyt staršího medvěda např. Smrk. Na to navazují i zmínění migranti, kteří míří dál než do Beskyd, předpokládám, že jednak naráží na stejný problém prostředí a druhak jich není tolik, aby případnou vhodnou lokalitu dokázali trvale kolonizovat. Červený udává medvědici žijící v Jeseníkách více než rok (poté zmizela). V Beskydech samotných by podle mě mohlo jednou žít okolo deseti medvědů, v dalších částech ČR dle lokality, ale nevidím příliš pravděpodobné, že by je dokázalo obsadit ve stejném čase více jedinců nutných k udržení populace. V případě vlka je výskyt hlášen od roku 1994? V nejvíc optimistických letech to měly být dvě nebo tři smečky – co se týká prostředí, tak zvěře je tu dost. Kunc udává, že dle jeho pozorování stržených kusů stačilo vlkům prohnat jednu dvě houštiny a žrali, k tomu je tu bohužel čekal ještě ráj v podobě nechráněných ovcí. Vlk však z Beskyd opakované mizí a dál se nešíří. Opět dle mého názoru – nebyly Beskydy (česká strana) s možnou jedinou výjimkou stálým vlčím teritoriem a přítomnost vlků zcela souvisí se slovenskou populací. Zde přítomné smečky byly přeshraniční, přicházely ze Slovenska a zase se vracely zpět. Severozápadní Slovensko nemuselo být vlky natolik obsazeno, aby to nové jedince nutilo k migracím na větší vzdálenosti, tj. dál do ČR až mimo Beskydy. Pro vlky hranice neplatí a CHKO Beskydy přelétnou raz dva – když navíc vezmu v potaz Slovenský lov kdy je samozřejmě znám počet ulovených jedinců a nikoliv velikost populace dá se předpokládat, že se prostor v rámci celé SR uvolňuje natolik, že vlky k větší migraci již vůbec nic nutit nebude a zůstanou tak v budoucnu jen hosty v rámci Beskyd. Z tohoto důvodu se s větší nadějí dívám na německou, potažmo polskou populaci. Krom legálního lovu na Slovensku tu ještě existuje nelegální lov na české straně, ale tomu přisuzuji větší význam jen v divokém období v devadesátých letech po znovuobjevení vlků. Tady se mnou budete souhlasit jen stěží, ale právě rozhovory s horaly v té době mne přiměly se o tuto problematiku vůbec zajímat. Když to shrnu, tak ochrana vlků znamená jejich historický pohyb směrem na západ, nejprve postupně v rámci Slovenska, později logicky i do navazujících částí Karpat v ČR. Nelegální lov mohl možná znamenat ohrožení jedinců v daném místě a čase tj. ovlivnit rok dva, ale těžko mohl zvrátit celý vývoj (pytláků je opravdu málo). Naopak legální lov na Slovensku když populaci přímo nezmenšuje, udržuje jí na stejných hodnotách. Vlci tak při naplnění určité lokality migrují v rámci Slovenska a obsazování západu se z této strany zastavuje. Samozřejmě, že dokud bude vlk existovat na Slovenské straně budou se i nadále nacházet pobytové znaky také v Beskydech. Vzdálenosti nejsou velké. Tady je ještě další specifikum – rysí a medvědí stopa do očí mlátí, ale zjistit vlka je pro amatéra mnohem obtížnější, (záměna se psem) vlk tak může unikat pozornosti mnohem lépe. Pokud se samozřejmě nepustí do ovcí nebo se nenechá přejet autem, jak se stalo bohužel minulý rok. Uff - jdu do lesa se svými vlky, je bílá noc:).
Radek Pintner reaguje 19.3.2013 21:45
Jane x,až bude černá u popelnic čili na krmelišti vezmu si mechanickou zbrań a jdu na ně.To aby mě nikdo neslyšel,že lovím na hromadě.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 19.3.2013 20:44
Né, že bych to psal tak dlouho, ale ještě jsem šel zhasnout slepicím, ještě jim totiž přisvicuji v kurníku- den je pořád krátký.. Ondra
Radek Pintner reaguje 19.3.2013 19:30
Anno máte za 1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111
Děda z lesa reaguje 19.3.2013 12:11
Zase váhám - 12:11
Jiří Wenzl reaguje 19.3.2013 01:17
Tuto diskusi o šakalovi bych uzavřel poznámkou, že při výskytu (nálezu) šakalů s frekvencí 1kus/2 roky debata je současná debata o jeho vlivu na drobnou zvěř totéž, jako bychom si uprostřed Sahary oblékali plavky v přípravě na koupání se ve Středozemním moři.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 22:50
Syrové, drsné leč upřimné. Někde jsem četl o pozorování u Rokycan, ale je to jen pozorování. Do Budoucna se to dá pojmout i tak, že chcete-li legálně zabránit šíření šakalů, podporujte vlky:)
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 22:26
Šakali z Maďarska migrují podél slovenských či rakouských hranic a zatím končí jen na jižní Moravě, kde jsou v drtivé většině honitby s drobnou zvěří. A pokud zde čteme názory tamních myslivců na dravce, lov na výrovce, jarní lov lišek, norování ap., tak tam stejně k nějakému masivnějšímu nárůstu populace nikdy nedojde.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.3.2013 21:55
Koukám, že diskuze se měla spíše pojmenovat - Velké a "střední" šelmy :)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.3.2013 21:36
No jo no, ale u toho šakala- za předpokladu, že bude hájen, chráněn (celoročně) vzhledem k jeho dosavadnímu mikro počtu u nás, si dovolím tvrdit, že jeho populace nebude mít (když to přeženu)na růžích ustláno viz. Pavel a jeho střílejte ho.. U šakala, stejně jako u všech predátorů není ta "přidaná hodnota" kterou má v myslivosti ten Muflon, kamzík, bažant...atd. A jsme stále v tom kruhu.. Za mě- nelíbí se mi, že by při dnešních "slušných" počtech menších šelem i dravců byl přítomen nově i šakal u nás.. Tento můj názor nerozporuje onu historickou původnost našich velkých šelem u nás s jasnou legislativou ochrany. Určitě je v této souvislosti zajímavou otázkou i spekulací v jakých počtech, by bylo s šakalem do budoucna počítáno, aby se uvažovalo s mysliveckým obhospodařováním. Ono se šakalem je to dnes "problém" asi jako ona bouře ve sklenici vody. Čas ukáže, ale raději původní lišky než šakala, byť ty lišky "prohání"...
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 20:57
Původní nepůvodní - co je pak kamzík a muflon? Šakal se šiří sám, takže žádné vypouštění a la mýval nebo mink. Pokud jich u nás bude pět a půl tak nevidím důvod je lovit. Tady bych byl opatrný, protože celé to původní/nepůvodní spěje tam, že Sika, Muflon, Kamzík, Koza bezoárová, Bažant nebo divoký králík jsou obohacením naší fauny a invazivními nepůvodnímy druhy budou jen ty co mají zuby a drápy. Zatímco v případě Minka, mývala nebo psíka se žádná ochrana nekoná a na jejich nežádoucím postavení se ochrana přírody s myslivostí shoduje, tak v případě šakala bych to tak jednoduše neviděl. Duha si přivlastňuje šelmy, ale na tomhle příkladu je vidět, že to co má zvěřinu je hodnotné a pro přírodu přínosné i kdyby to byla vypuštěná zebra a to co žere maso je nepřítel myslivosti a nepůvodní druh i když migruje zcela sám z místa původního rozšíření. Mluví se tu o zákopech a přivlastňování šelem a dravců ochranáři, ale myslivost se tu projevuje naprosto stejným způsobem jen jaksi obráceně. Pokud bude šakal zařazen mezi zvěř měl by být celoročně chráněn, jestli bude mít dobu lovu při počtu jedinců do desítek kusů bude jen vidět jak to myslivost s šelmami vlastně myslí. Proti lovu při větších počtech nic nemám.
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 19:42
Jako nepůvodní druh šakala asi nikdo chránit nebude, zatím se jedná skutečně jen o jedince, ale jeho populace má všude stoupající tendenci, Maďaři jej zařadili mezi zvěř a povolili lov už v rove l996, Slováci v roce 2009. - Problém je, že se projevuje stejně jako vlci - kolektivně lovící smečky, tvořené členy rodiny...
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 19:35
Příspěvek kolegy Vilšera si dovoluji doplnit upřesněním nálezů uhynulých šakalů na jižní Moravě. Zatím se jedná o dva kusy - v roce 2008 nález v okolí Uherského Hradiště, v roce 2010 nález na Břeclavsku u obce Křepice (ten druhý vážil 13,5 kg). Diskutovali jsme tu o tom před více než osmi sty příspěvky tomu nazad. Do diskuse jsem vstoupil znovu proto, že jsem z Hodonínska, a tutíž mne výskyt této šelmy v ČR zajímá.
Jan reaguje 18.3.2013 18:49
Martine do os.pošty.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 18:30
Pane Nový, omlouvám se - píšu rychleji než myslím a komolím Vám jméno
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 18:30
A co to bylo pane Nováku? Je to šelmí diskuse a zavání to tím, že to nebude asi od věci?
Jan reaguje 18.3.2013 18:12
V odůvodnění je že tento konkrétní jedinec unikl ze zajetí,ne z farmového či jiného chovu a není možné ho odchytit či jinak eliminovat.Zda byl v zajetí legálně nebo ne řeší úřad následovně.Problém byl v jednom případě v zastavěné části města-nehonební pozemek,chtěla u toho být policie i městská.
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 17:32
OStSM může udělit vyjímku, ale vyjímku z platného zákona či vyhlášky (např. sanitární odstřel jelena v únoru), ale nemůže udělovat vyjímku na něco, co v zákoně vůbec není - šakal.
Jan reaguje 18.3.2013 17:22
Martine zákon jasně - jmenovitě - stanovuje druhy zvěře které je možno obhospodařovat lovem.Plus oprávnění myslivecké stráže a oprávnění mysliveckého hospodáře která jsou rozdílná.Nic jiného není možné.Orgán státní správy ale může udělit nutnou vyjímku v určitých případech a pak jmenovitě určí toho kdo může tento úkon provést.Tento úkon jsem několikrát prováděl.
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 17:05
V 16:46 - moje chyby - zákon 449/2001, Šakal...
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 17:01
Pane Myslíne, s těmi mými "encyklopedickými znalosti" to není onic lepší, než s těmi Vašemi. V dnešní době už není zapotřebí uchovávat rozsáhlou databázi v hlavě - přece od toho máme PC, resp. internet. Přiznám se, že daleko bližší je mi výklad selský, než ten právní. Z toho co se tu píše oprávnění mysliveckého hospodáře jsem si vzal jako jistotu pouze to, že zatímco jestliže on při čekané na jelena uloví dvouhrbého velblouda, přesvědčen, že se jedná o sanitární odstřel jelena stiženého skoliozou, já, jako běžný člen MS bych z takto unáhleného činu měl ostudu.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 16:40
JJ, to je přesnější. Nicméně mi to výkladově sedí více jako pokračování těch psů a koček. Něco ve smyslu, že krom psa a kočky může usmrcovat i další lidmi chované (možná právě tu pumu), protože mi nesedí, že by se hospodář mohl svobodně rozhodnout o tom jaký druh je myslivosti škodící potažmo zavlečený, a pokud není chráněn tak ho usmrtit? Pokud ano tak je to obráceně než jsem napsal před tím a druhy legislativně neexistující se lovit mohou a dle pana JuDr. Čechury dokonce každým držitelem loveckého lístku. Jde o to zda se při příchodu třeba toho šakala má k novele zákona drát první ochrana přírody (chránit) nebo myslivost (lovit) - to mi přišlo zajímavé a hlavně stále nevím.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 16:33
Musím řici, že s výkladem pana Čechury jsem na tom ještě hůře než kdybych ho nečetl. Jediné co mne těší v dobrém slova smyslu), že zmaten je i pan Wenzl, jehož znalosti z oboru jsou jinak encyklopedické. Kupříkladu pro mě naprosto nový výklad (jestli jsem správně pochopil), že lov nežádoucích druhů může vykonávat každý držitel loveckého lístku. Zatím jsem žil v tom, že je k tomu oprávněna pouze myslivecká stráž a hospodář, ačkoliv jsem tento fakt vnímal jako paskvil odporující zdravému rozumu. Omlouvám se, celé jsem to rozjel, abych si uspořádal myšlenky a ujistil se v teorii, že v myslivosti platí obrácený postup než v rybářství. Doposud jsem to vnímal (možná rovněž chybně), že pokud ulovím rybu, která nemá stanovenou dobu lovu a zákonnou míru a tedy právně neexistuje mohu si jí ponechat. Toto mi potvrdil případ úlovku piraně na řece Olze nebo přístup mých kolegů při sportovním chytání exotických ryb vypláchnutých povodní v roce 2002 ze soukromých rybníčků. U myslivosti zákon stanovuje co se lovit smí, kdy a jak apod. a pokud druh neexistuje lovit jej nelze. Z toho mi vychází, že případ pumy putující Beskydami by myslivec musel řešit jen jako krajní nouzi a šakal bude něco obdobného. Jinak pane Nový, rád si přečtu, ale s těmi znalostmi těžko. Děda tu zmínil 70%, a i když přehnanou skromností netrpím tak myslivost je široký obor zahrnující tolik částí, které nemají s ochranou prakticky žádný průnik, že studium bude velmi náročné. A nejsou to jen tradice, zbraně a způsoby lovu, ale je toho dost co se běžného člověka i se zájmem o zvěř prakticky netkne - nemoci zvěře, trofeje, přikrmování atd. atd. Je toho na roky. Ondro tady spolu asi souhlasit nebudeme - pro mě je pocitově šakal v rozumných počtech obohacení fauny. Není to vypuštěný exot (psík,mýval, apod.), migruje z oblastí přirozeného rozšíření takže sice nemám nic proti lovu, ale označením nežádoucí druh ho vlastně vylučuji z přírody a to by myslím byla škoda. A když odbíháme od tématu (pardon) tak bych ho vlastně jen pro účely této debaty prohlásil za velkou šelmu:).
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 16:23
Pro pořádek ještě musím opravit a doplnit můj příspěvek z 18.3.2013 14:20 - k oprávněnosti myslivecké stráže "usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí" (správně má být dle paragrafu 14, odst.1, písm.f). Oprávněnost mysliveckého hospodáře v předmětné záležitosti je uvedena slovy - cituji: "...usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) až g)..."-konec citace (viz paragraf 35,odst.3, písm.e,).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.3.2013 15:31
To je právě to.. řadit šakala u nás, jako náš nový druh a tím ho považovat za něco jako obohacení naši fauny..? Tedy řekněme nazírat na to pohledem ochranářským..? Tady je to v tomhle případě diskutabilní. Zatím se šakal moc "nepředvedl" a těžko usuzovat, co může jeho zatím sporadická populace u nás "napáchat" nebo ne. Každopádně z pohledu MZe, kde je myslivost jejím nedílným odvětvím nevím jak by se to mělo řešit.. já osobně bych se v tomto případě přikláněl spíše k termínu - nežádoucí druh. Tím by ale měl být z tohoto pohledu i třeba ten Sika, tam ale víme, že se dá "sežrat" a má trofeje...;) No a k té zalesněnosti prostředí a jejímu optimálnímu pokryvu k fungování velkých šelem dobře a zevrubně odpověděl kolega budoucí adept. Já, bych se s Vámi pane Schindlere nepouštěl do těchto debat, protože v mnoha věcech máte rozhodně pravdu- to je pořád o té dvoj pohledovosti myslivost vs ochrana. Zároveň se omlouvám, nenapsal jsem to moc šťastně u těch lišek vyznělo to více osobně, než jsem chtěl- jako že jsem nechtěl. Hold ty emoce.. Ondra Bělka
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 15:30
Z odkazu, který jsem dal níže, je zřejmé, že najít úplnou pravdu je obtížné i pro tak renomovaného mysliveckého právníka, jakým je JUDr. Čechura.
Jan reaguje 18.3.2013 15:06
Martine,vidím že máš v některých případech větší znalosti než ostatní,ale to je normální -nové koště..... Šakal-Děda mé pravdu viz.18.3.2013,11.33 hod.Víš on se tak moc nešíří je opravdu spíš zavlečen.Napíšu Ti do pošty,byla by to nekonečná diskuze.A Jirka úplně pravdu nemá i když to myslí dobře.Na mysliveckého hospodáře se vztahují oprávnění myslivecké stráže jen par.14 pís. e) a g).
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:51
Taky se mi šakal nepodařil najít - krom toho jsem teď dočetl právní výklad JUDr. Čechury, a jsem nikoli poučen, ale naopak zmaten. Zdá se, že v tomto směru panuje právní zmatek ( mezi MŽP a MZe). Co se týče šakala - podle všeho "visí" v právním vakuu. Nejde přece o zavlečený druh (jako u psíka mývalovitého původem z výchdní Sibiře, zavlečeného na západ SSSR (Ukrajina, Pobaltí), ale o dobrovolného imigranta, který se šíří na sever z důvodu změny (oteplování) klimatu - podobně jako je tomu např. u hmyzu - třeba kudlanky nábožné.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 14:45
Odeslal jsem to dříve než jste poslal odkaz - toto jsem našel předtím na slova "Myslivecká stráž "zavlečené druhy", ale možnost lovit šakala mi z toho nikde neplyne.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 14:37
Děkuji pane Wenzle. Hledám vyhlášku, která by šakala jmenovala jako druh v přírodě nežádoucí a zatím bezvýsledně. Nemáte jí k dispozici? Zatím vycházím z toho, klidně mne opravte, budu rád, že pokud druh není v zákoně (vyhlášce na kterou zákon odkazuje) přesně jmenován není ho možné lovit.
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:29
Podrobný právní výklad je tady: http://www.myslivost.cz/Poradny/Pravni-poradna/odstrel-zivocichu-v-prirode-nezadoucich.aspx
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:20
Přechozí příspěvek ještě doplním ustanovením o oprávnění myslivecké stráže (dle paragrafu 14. písm.1 ost.d) ) - cituji:.. "usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí" ..-konec citace.
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:08
Jelikož šakal (stejně jako např. psík mývalovitý) není v mysliveckém zákoně uveden jako zvěř, kterou je možno obhospodařovat lovem (nemá tudíž stanovenu dobu lovu), mohou ho - stejně jako u toulavých psů a koček - lovit pouze myslivečtí hospodáři a členové myslivecké stráže - a to celoročně.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 11:55
Šíří se sám, proč zavlečené. Takže chápu správně, že pokud u nás druh právně neexistuje není možné ho lovit a je tak de facto celoročně chráněn? Martin Myslín.
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 11:33
Šakal se šíří zvolna z Balkánu přes Maďarsko, Rakousko a Slovensko z nám, jeho výskyt byl již několikrát potvrzen na jižní Moravě (viz články v Myslivosti(. - Problém je skutečně legislativní, protože právně dosud u nás neexistuje, časem bude muset být zařazen mezi zvěř nebo zavlečené druhy zvířat (pravděpodobnější).
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 09:21
Zdravím Pavle a děkuji vám za zajímavost. Šakal bude vlastně s Jezevcem naše největší malá šelma:). V Maďarsku v roce 1997 ulovili 11 šakalů a v roce 2008 již 452 jedinců - daří se mu tam prý skvěle. Slováci už ho zařadili mezi zvěř a stanovili mu dobu lovu a v Rakousku je ho počty prý také stoupají. Dá se tak čekat, že v ČR si brzy připíšeme nový druh a myslivost novou zvěř. Pokud stavy porostou zkopíroval bych slovenskou dobu lovu od 1.9. do 31.1., ale to se uvidí. Myslím, že u nás by pro něj byl atraktivní jih moravy a nejsem si jist zda se bude šířit dál. Není bez zajímavosti, že jedním z limitujících faktorů pro šakaly je výskyt vlka a on sám dle balkánských výzkumů silně redukuje počty lišek obecných. Z hlediska predace je v párech či malých loveckých skupinách (rodiče + minulý vrh mláďat) schopen lovit srnčí zvěř. Ještě se (Pavle, ale i ostatní kdo to bude vědět) jak je to s lovem druhů nezařazených mezi zvěř? Píšete, že byl uloven? To není kvůli nějakému moralizování, jen mne to zaujalo po právní stránce. Pokud myslivec potká v poli lamu, velblouda nebo makaka tak může střílet? Měl jsem za to, že Šakal v našich zákonech nikde nefiguruje? Díky.
Martin Myslín reaguje 17.3.2013 22:35
Zdravím Vás pane Schindlere. Předpokládám (doufám), že ty občasné zdvořilostní fráze berete s nadhledem - nerad bych Vás skutečně urazil. S tou genetikou mi pořád nerozumíte. Uvažuji trochu jiným směrem, než míříte vy. Je to samozřejmě hypotéza, ale předpokládám, že lužická populace byla (obdobně jako třeba ta švédská) na počátku tvořena jen několika málo jedinci. To uvádím proto, že většina lužických vlků je si nějakým způsobem příbuzná. Když dále uvážím, že pro ochranáře je výskyt vlků prvotřídní senzací tak se dá očekávat, že si v Lužici podávají dveře a polovina vlků tam má i jména, každopádně od velké většiny budou mít sesbírané vzorky trusu i s analýzou DNA ze střevní stěny. No, a když se porovnají výsledky a dánský vlk je bratranec či bratr Lužického můžete téměř s jistotou tvrdit, že vlk přišel z Lužice. Aniž by Lužická populace vykazovala nějaké Lužické znaky v DNA - jinak bych si test neuměl vysvětlit, dle mého je tím znakem příbuznost mezi jedinci. Co se omluv týká tak máte jistě svatou pravdu a klidně bych to podepsal. Nicméně také si neumím představit, že by stav myslivecký předstoupil před veřejnost a tichým hlasem sdělil davu "vážení toto jsme fakt posrali", ale třeba se mýlím a za pár let mne myslivost např. ve věci jelena Siky příjemně překvapí. Osobně však neznám cech, který by tak zatvrzele odmítal byť jen připustit možnou chybu svého příslušníka, akce večerníček je toho nejslavnějším příkladem, ale zdaleka ne jediným. Najdou se zbytky medvěda v CHKO, kde medvěd žije, o trochu více na jih jsou následně přistiženi myslivci s naporcovaným medvědem v autě, ale ten nalezený medvěd byl cirkusový, od chovatele, sražený autem a naporcovaný řidičem atd. atd. Že by ho někdo zastřelil, není možná. Osobně mám pocit, že myslivost je ze všech těch mediálních útoků tak poblázněná, že její příslušníci mají pocit, že jen připustit si možnost selhání jednoho člena automaticky znamená lynč všech ostatních. Jako zajímavost jsem uvedl případ německého myslivce - jak vidno nikdo nereagoval. Takové věci se nedějí, a pokud dějí tak je lepší o nich nevědět. Měl jsem za to, že k lidnatosti jsem se vyjádřil, ale pokud jste ten pocit neměl Vy tak se omlouvám a hned to napravím. Co je vlastně relevantní lidnatost pro náš případ? Lidnatost moravskoslezského kraje je zbytečný ukazatel stejně jako lidnatost okresu Frýdek-Místek, neb o situaci v lesích neříká téměř nic. Lidnatost CHKO je rovněž závislá na tom, zda se na jeho území nevyskytují města - takže reálně zbývá posouzení lidnatosti konkrétní lokality, kde se mají šelmy vyskytovat. Turistiky, hospodaření apod. A tady jsem Vám psal, že lidem se dokážu vyhnout v horách i já natož ta šelma, dále jsem se zmínil, že vlk a rys o sobě běžně dává vědět i v těch nejnavštěvovanějších lokalitách Beskyd na což jsou dostatečné důkazy. Krom faktu, že se lidé pohybují stále na stejných místech využívají šelmy také čas. Kdy se rys opakovaně vracel ke kořisti v pozdním odpoledni a v noci po odjezdu turistů. Jinak v Beskydech se vyskytují všechny naše velké šelmy a právě Beskydy jsou jedním z mála našich horských celků, kde se nekonal žádný odsun. Všechny samoty, osady apod. tak zůstaly nezměněny - prakticky tu nenajdete kopec kde by nestála chalupa nebo deset chat. Hory jsou na dohled druhé největší aglomeraci v ČR a tomu i odpovídá jak návštěvnost, tak výstavba a přesto se zde pravidelně vyskytují šelmy. Troufám si říci, že většina českých hor snad s výjimkou centrálních Krkonoš je na tom s ruchem a lidnatostí lépe než ty naše a pokud to šelmy dokážou zvládnout tady měly by to zvládat i v Jeseníkách nebo v Rychlebech. Z hlediska lidnatosti (pokud je tak podstatná) všude naleznou lepší podmínky než mají tam kde se v současnosti vyskytují. V záloze mám pochopitelně ještě onen tolikrát otřepaný Brašov a svůj názor, proč se ve většině případů šelmy vyskytují na odlehlých místech jsem již vyjádřil. Na určitých místech šelmy přežily dobu pronásledování, že to bylo tam kde byla lidská činnost minimální je nasnadě. Že jsou z těchto míst dnes národní parky a chráněná území rovněž. Příroda se obvykle vyskytuje tam kde jí necháme se vyskytovat - to také hezky ilustruje i Vaše věta ve smyslu kam ty šelmy patří – do divočiny ne do kulturní krajiny. Názor, nehodnotím ho jde o názor, ale dle toho mého je založen na pocitu člověka ne šelmy. Já s Vámi sdílím to, co jste tu před nedávnem (alespoň myslím, že jste to byl Vy), že si šelmy vyberou samy, záleží na tom zda jim lidé jejich výběr schválí.
ooo reaguje 17.3.2013 19:10
Jaroslav Schindler,rozume napsano.
Jan reaguje 16.3.2013 11:42
Zajeď na ten OMS a tam Ti jednatel(ka) řekne vše potřebné,každý OMS si to organizuje trochu jinak.
Martin Myslín reaguje 16.3.2013 09:26
Dobré ráno, u nás napadlo a celkem fest. Takže předpokládám - žě pokud sype i u Vás tak budete všichni na obnově a snad možná tu večer přibude zpráva o nějaké té šelmě:). Děkuji všem účastníkům co nabídli pomoc a poradili (Pan Nový a pan Janda). Paní Jeziková vážím si toho, 30 km není žádný problém a na praxi Vám ostudu neochotou a leností určiě neudělám. Dědo děkuji za výčet a inspiraci - nemám zatím vše přestěhované, co tu mám jsem vyfotil a přidal do ostatních, ale není toho moc. Budu se řídit Vaší knihovnou a proběhnu antikvariáty. Doposud jsem se bál nakupovat starší mysliveckou literatury krom té čistě o zvěři (mám ještě v čechách), prože vše se vyvíjí kupříkladu po přečtení knihy pana Luskače jsem ve svých deseti letech nespal snad dvě noci - vy co to tu čtete a znáte knihu pochopíte. Nikdy jsem si tak jako neznalý nebyl jist zda kupuji aktuální či překonané. Takže si nyní postupně vlastně koupím Vaší knihovnu, i když jak Vás znám tak jen tu malou část co se Vám podařilo vtěsnat do fotografie. Předpokládám, že jinak byste uživil pár knihkupectví:). Jestli tedy chápu správně mám kontaktova okres, v mém případě MS Frýdek-Místek a podat si přihlášku. Praxi mohu vykonávat až po urzu nebo jí mohu mít splněnou - předpokládám, totiž, že je to jako u rybářů a letos jsou kurzy už uzavřené? Děkuji a slibuji, že s tím přestanu otravova, neb to sem nepatří. Ondro vinotéku mám slušnou:)Martin Myslín
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.3.2013 22:37
Martine, do toho jdi! :).. A já se taky příležitostně rozhoupu.. Pak možná přijedu za Tebou v zeleném, jako host na odstřel srnce ;))Večer si pak společně "zafilozofujeme" nad skleničkou červeného..:))...jinak taky se na to čtivo podívám, prý jsou teď ty zkoušky těžší než před léty...?
Jan reaguje 15.3.2013 19:26
To jenom na okraj ,i kdyby tato možnost byla a někdo Tě musel vzít nedovedu si představit kdo z nich by si Tě vzal pod sebe a jak by Ti to mohl znechutit.Každou účast na jakékoliv akci je nutné mít od toho svého "patrona" podepsanou. P.S.doufám že ten můj adept to 30.3. udělá jinak mu nakopu p...l.!A od Dědy si to přečti!Tak jak Děda píše,ze tvých příspěvků vyplývá že 70% znalostí máš .
Jan reaguje 15.3.2013 19:07
Martine jenom pro přesnost,tentokrát Děda nemá pravdu,žádná povinnost přijmout adepta neexistuje.
Děda z lesa reaguje 15.3.2013 17:21
Martine, při Vašich znalostech je to procházka růžovým sadem, problém je čas. Jako adepta na praxi jsou povinni Vás přijmout všude, ale nejschůdnější je to u známých... - Jako pověstný ješita Vám ale dám do fota, rubriky ostatní, možnou část odborné literatury k nahlédnutí...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.3.2013 17:20
Moc pěkné paní Ježiková, snad tímto Vašim zážitkem otevřete novou kapitolu v této diskuzi! :) Asi bych měl bláto na hřišti, tohle zažít z takové blízkosti :oD A určitě jste se byla na to místo po letech znovu podívat, že jo? :) Já, když mám nějaký pěkný zážitek, třeba se srncem či liškou, rád se do těch míst vracím. Byl jsem přítomen na několika lovech právě srnců a taky mě to tam nějak "táhlo".. ani jsem nemusel střílet- jakože nestřílím, nemám "papíry". Ta magie místa a okamžiku prostě existuje. ;)
ooo reaguje 15.3.2013 17:14
Pani Jezikova,nevim do jakeho tabora me zarazujete.Ja se nedavam do zadneho(ja jsem muj vlastni tabor)!Moje "kratkodobe"pozorovani selem ve volne prirode trva bezmala tricet pet let(ne jako turista),dokonce je i kovim.Jako novy diskuter take nevstupuji.Preji Vam vse dobre.Howgh.
Josef Kouba reaguje 15.3.2013 16:09
Medvědy a rysy jsem v přírodě několikrát pozoroval. Na vlky jsem neměl štěstí, pouze stopy...
ooo reaguje 15.3.2013 15:07
Martine,viz.os.posta.VJ.
Martin Myslín reaguje 15.3.2013 14:53
Zdravím pane Nový. Děkuji předem za pomoc, ale ani pracovně ani na studiích to s přírodou nemělo bohužel co dělat. Jsem personalista takže jednooborová ekonomie a pak ještě psychologie a sociální práce. Tu možnost Vám zavídím pane Jando, u velkých se šelem jsem se dál než k náhodnému pozorování nedostal. Kde se Vám to daří?
Jan reaguje 15.3.2013 14:37
Martine ,jaké máš vzdělání-konkrétně.Poradím jak udělat lov.lístek.Pokud teda chceš.
ooo reaguje 15.3.2013 14:35
Pane Mysline, urcite to stoji za pokus(co radi pan eurohorn)a kdyz se chce tak se vetsinou cesta casem najde.Ja mam moznost sledovat selmy ve volne prirode,je to "zazitek".Jestli si myslite ze jsem se "navezl"do vasi konverzace tek se omlouvam.VJ.
Martin Myslín reaguje 15.3.2013 13:01
Zdravím Pavle, s tím loveckým lístkem máte asi pravdu. Ne vše mne sice na myslivosti zajímá, ale nic co člověk zná se mu neztratí a každá zkouška naví dobrá. Jenže. Kdyby se tak jen šlo přihlásti na zkoušky, zaplatit poplatek a mít jakousi verzi bez možností lovit, bylo by to fajn. Ale podmínkou je pokud se nemýlím nejen kurz (což by nevadilo), ale i roční praxe - a já mám nejbližšího známého myslivce 300 km daleko od současného bydliště. Před lety jsem si to začal vyřizovat ještě v Čechách, ale pak mne zchvátila práce a nové bydlení. Teď by zase možná, čas opět byl. Jak se tam postupuje - praxi si každý musí domluvit sám u příslušného MS dle místa bydliště?? A bývá ochota v MS se s někým neznámým otravovat? Nedá se to zaplatit (nemyslím razítko, ale poskytnutí praxe) u nějaké větší organizace? Omlouvám se za dotazy, které sem nepatří, ale nakousl jste téma. díky. MM
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.3.2013 10:33
Zdravím pane Jando, na Váš dotaz mohu odpovědět, asi takto.. z našich velkých šelem jsem na živo ve volné přírodě neviděl ani jednu. Dvakrát jsem však, jako občasný běžkař "narazil" na stopy rysa ostrovida v CHKO Beskydy nebo jsem slyšel výt vlky, když jsem kdysi brouzdal a přespal pod "širákem" v CHKO Bílé karpaty..Avšak, jakou to má relevantní, vypovídající hodnotu vzhledem k velkým šelmám a jejich "obhajobě" nevím..;o) Na druhou stranu, jsem již od ranných dětských let do sebe "nasákl" tolik vizuálních podnětů, pohledů na velké, malé i exotické šelmy tj. v zajetí např. Bavorský les, TV filmy, dokumenty, fotografie, že v mém případě to mohlo do jisté míry nahradit "výpadek" z pozorování těchto velkých šelem ve volné přírodě. Píšu do určité míry, protože samozřejmě pozorovat na živo ve volné přírodě třeba rysa, by byl asi nejen pro mne, opravdu hodnotný zážitek. Vy se ale ptáte na pumy, kojoty..? Tam teda nic z volné.
Martin Myslín reaguje 15.3.2013 09:52
Dobrý den pane Jando, nejsem lovec, takže jen jako turista a to medvěda a vlka. V USA jsem byl jen na východním pobřeží takže jen kojota. No a potom všechny naše běžné malé šelmy s výjímkou přivandrovalého mývala. Proč bych měl žárlit na myslivost paní Jeziková, potkávám se s ní od dětství a mé zkušenosti jsou až na pár výjímek kladné. Myslivosti a jejích tradic si hluboce vážím a jediné s čím nesouhlasím je nazírání na myslivost jako na chov jen několika druhů zvěře za účelem požitku z lovu pozažmo zvěřiny a zaměření se na blaho jen této malé skupiny druhů. A řekl jsem to stokrát tedy po stoprvní - nejsem člen HD ani dětí země ani greenpeace či něčeho podobného. Nepředstavuji tak v debatách zástupce této skupiny - jejich činnost v oblasti monitoringu šelem mi pouze nepřijde škodlivá. to však neznamená, že tu budu dokola v každém příspěvku volán k biopalivům či k názorům české veřejnosti na zelené aktivisty. Jak jsem uvedl výše k myslivosti mám kladný vztah a jediný důvod proč jsem se nestal myslivcem je ten, že mi moderní lov nepřijde zábavný. Chytám ryby, ale nejím je - zvěřinu miluji, ale lovit by mne nebavilo - takový soukromý rozpor. A to se držím lovu běžné zvěře, chtít zastřelit něco exotického to už jde potom naprosto mimo mě.
Radek Pintner reaguje 15.3.2013 08:04
for Janda jako kluk jsem měl doma pumu,od kotěte ož po dospělého kocoura,jinak kojot zde nežije,na Slovensko za medvědem zatím nepojedu a vlci u nás zatím nejsou takže neviděl.
ooo reaguje 15.3.2013 01:53
Dobry vecer,nerad bych se nekoho osobne dotknul,ale rad bych vedel kolik zde diskutujiscich videlo selmu(vlk.kojot,medved,puma atd) ve volne prirode .Nemyslim jako turista nahodne nebo v parku.Nic to nemeni na tom ze se zde diskutuje.Kazdy ma mit svyj nazor.Ptam se jen ze zvedavusti.Dekujui.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 22:55
Níže já. Paní Jeziková jen mne zaujala ta myšlenka ve Vašem textu tak jsem si zafilozofoval. S tím co jste psala nemám problém.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 22:09
Paní Ježiková až bych napsal - tak v tomhle "nekecáte!" Děkuji Vám za fundovanou odpověď. S tím asi nemám problém.
karel zvářal reaguje 14.3.2013 21:51
Paní Anno, lépe to napsat nešlo!
karel zvářal reaguje 14.3.2013 21:32
Chlapi, záchranáři, obdivuji vaši trpělivost a argumentační vytrvalost. Vymyslete strategii, jak z rybářů a myslivců udělat fotografy, malíře a milovníky vyder, resp. šelem - a vítězství je vaše! Je mi jasné, že je to sisyfovská práce, protože chlap je od přírody lovec. Těch, co se trhnou, je minimum. Na planetě lidí přenechat veškerou kořist masožravcům je nereálné. Buďme rádi za to, jak to je, hlavně aby se to nezhoršilo. Nebo naučte vlka žít ve vyspělém Německu, tam je mají rádi, tam je Wolf každý desátý, tak se mezi nima ztratěj...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 21:32
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 20:37
Škoda Pavle, že jsi to odmítnul, už tu mohl být příběh jako hrom ;)Opravdu vlkopsi? Né, vlci? Jakou má vůbec vlk evropský finanční hodnotu..kolem a kolem..? "Ležící" kus užitkové zvěře, např ten srnec má hodnotu cirka kolik -10-20.. talířů? Je samozřejmě důležité zohlednit celkovou cenu u zvěře, nejen tu tržní či jateční (maso popř. trofej) Avšak cena zvěře či zvířete z pohledu ekosystému, chovnosti nebo jak to správně nazvat, je někdy opravdu nenahraditelná.. A i ten vlk, medvěd či rys plně zaslouží předávat ty nejvhodnější geny. Když chov tak chov a nejen u té spárkaté, černé.. Je mi naprosto jasné, že z pohledu myslivosti je to celkem buřt nějak se tím zabývat, avšak z pohledu přírodovědného, genetického..zkrátka, chápete mě..? je vhodné do budoucna mít i geneticky a já nevím co všechno, pokud možno zdravou pupulaci např. těch vlků ( bez prašivin apod.) Jak se třeba na Slovensku tohle řeší neřeší zohledňuje..?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 19:08
No popravdě, mě to snad jako ironie či humor nepřišlo, ale je samozřejmě obtížné odhalit některé emoce v psaném projevu- pro příště tam vložte prosím třeba tohle :o), nebo tohle ;o), :O(...jo? :O) Jinak, si stojím za tím co jsem psal před chvilkou, tady zkrátka pro mne již není v této diskuzní problematice téma, které se nějak nerozpitvávalo.. vždy tu bude neshoda, kterou já ale akceptuji. Po přečtení 2 000 příspěvku si zde jednou náhodný diskutér řekne: Tak tady se dohodly, že se nedohodnou.. Což nebyl samozřejmě účel této diskuze jasně si vymezit názory "střílet nebo nestřílet." Víte, raději bych dal stejně ty "šelmí" historky, zážitky nebo tak ;)A říkám na rovinu, já žádné nemám:o)Překousnu snad cokoliv, Pavel by mohl popisovat kupříkladu třeba jeho zažité lovy apod. Vy jistě něco více "měkčího" - jste přeci žena ;) A jak tady bude něco "emočního" zase se tady rád podívám.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 16:18
To bylo (evidentně) obrazně napsáno paní Ježiková s těmi kormorány. Přeci musíte již vědět, že takto populace nejen vlka, ale i jiných vrcholových predátorů neroste! Nedokážu tak dobře verbalizovat své myšlenky jako kolega Myslín, nemám znalosti "profíku" avšak jeho slova jsou v drtivém množství i má slova ;) Asi zde již nemám co psát.. i když, mé dojmy -Pavle;) a emoce výtvarníka říkají, že bude vždy početná skupina těch, jenž rádi uvidí třeba -jak se láme vlk v běhu.;) A to se nemusí psát takto natvrdo u státem chráněných živočichů. Mé dojmy jsou prostě stejné jako na počátku této dikuze.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 15:45
Ano paní Jeziková. Proto když Vám vlk sežere srnce, kterého jste neulovila tak Vám nevznikla žádná škoda, zde se začínáme blížit oné magické podstatě se zvěřinou a počítáním vlčích menu. Nevím jak by to vypadalo pokud by vám medvěd odtáhl již ulovenou srnu, ale to bude asi vzácné. Pytlák narozdíl od vlka není ve vlastnictví státu, takže jeden státní majetek nepožírá jiný státní majetek, nýbrž sprostě krade a dle toho nese svůj díl viny v případě lapení ( o současné pitomé úpravě lepší nemluvit). Zlámaný vaz jsem vůbec nepřisuzoval pastevcům, těm by do jurisdikce zvířat k upotřebení jen přibylo.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 15:37
Aniž bych chtěl nějak bojovat s možnou konspirační teorií o zmanipulovaných laboratořích po Evropě. Tak v tom co jste napsal nevidím žádný větší problém. Pochopitelně nejsem genetik, ale analýza DNA v roce 2006 prokázala příbuznost či návaznost na polskou populaci a analýza DNA z minulého roku na populaci lužickou. Pokud jsou vzorky z Lužice a je to s čím porovnat tak se najde příbuznost. V předchozích generacích zase větší shoda v příbuznosti s polským vlkem než třeba se slovenským a tak stále dál až k praotci vlkovi. Řekl bych stejně jako se rozebírá příbuznost u lidské populace a zkoumá se migrace a vznik jednotlivých národů pomocí testů DNA. No mohu Vás pane Schindlere ubezpečit, že až se počty vlků budou jen velmi vzdáleně blíži bobrovi a kormoránovi tak jsem pro lov všemi deseti. A dost možná, že Vám pískají stále stejnou píseň, protože za situace kdy je u nás šelem jak šafránu tak na legální lov nestačí jejich představivost. Dovolím si zdvořile opomenout tradiční výčet zeleného zla, protože bych se musel zeptat co s ním mám proboha společného - ta věčná snaha ze mě udělat aktivistu Hnutí Duha je asi dána podobností názoru na šelmy a zvykem jak se bavit se zeleným oponentem. Kdy se na jedné straně vytáhnou fotky liščátek a na druhé straně biopaliva. Nicméně jako se s Hitlerem kupříkladu víceméně shodnu v názoru na komunisty tak nejsem nacista a nemusím tak obhajovat plynové komory. A co se týče toho zákona o myslivosti tak já si to jak zde vidno velmi uvědomuji - to jiní tu stále dokola počítají ušlou zvěřinu ze zvěře, která jim neříká pane. Sice bych se mohl smát a v duchu se těšit na protáhlé obličeje "lidolovců" jak jim říká Nekola - a bylo by to možná zajímavé, jak píšete, ale jsme zcela na jedné lodi. Takže budu rád když se myslivost přestane tvářit jako vlastník zvěře, pak se totiž bude hodně blbě argumentovat vlastníkovi pozemku a začne více tlačit na to čím je ve skutečnosti a to je ochrana přírody v ryzí podobě, jakkoliv to může znít divně. Věřte, že jako ochranář (když už mám použít ty kategorie) jsem velký fanoušek myslivosti a budu nerad když svůj boj prohraje.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 13:51
Asi nezkameněl pokud bych jí tedy měl platit vlastníkům. Když státní vlk sežere státního srnce jsme jaksi nákladově na nule a stát si tak sám sobě nic neproplácí. Loajální myslivci tak můžou napočítat škody nejen za vlky, ale za všechno co žere maso (i občas) a nemůže se to střílet a poslat na kraj k proplacení dle průměrné spotřeby všech jednotlivých druhů. Výborná akce, jistě by to rozproudilo veřejnou debatu o vlastnictví zvěře a Nekola a jeho boys by samou radostí patrně pukli. Mám totiž dojem, že stále nechcete pochopit, že myslivost braná pasteveckou optikou jednou zláme vaz všemu co doposud znáte. Jedinou obranou před vlastníky, kteří by chtěli lovit ve stylu co je u mě je moje a pác ho, dříve než to zase zmizí - je ochrana přírody a jejího bohatství, kterou myslivci zabezpečují. Mimochodem když jste tu zmínila tu Holandskou přírodu v porovnání s Dánskou (což je samo o sobě odvážné) tak doporučuji cestu - osobně tomu říkám země plotů.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 13:08
Až na to, že se chtělo a hledalo a dělal se test DNA, který potvrdil slovenskou populaci karpatského medvěda. Ale jasne mohl to být náhodou příbuzný koupili ho jedlíci, sežrali v guláši a po dobrém obědě ho mrskli z letadla zrovinka na jediném místě v ČR kde medvěd žije - holt náhoda. Že by ho někdo zastřelil vzal si vše podstatné jako upomínku na lov a zbytek zahodil je prostě nemyslitelná - škoda, že tehdy nikoho nenapadlo obohatit média o myslivecké teorie. Pytláctví je prostě vždy ta nejméně pravděpodobná možnost a basta. Ti pánové v mysliveckých uniformách pašující medvědí kůže a trofeje ze slovenska nejsou pro náhled na tento případ podstatní - naprosto jiná kauza. Prostě toto se u nás neděje a neděje
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 12:51
Kdo hledá ten najde:). Takže přehled škod ve dvou krajích (moravskoslezský a zlínský) za roky 2003-2010 způsobené vlkem, rysem a medvědem. Škody za rok 2010 se liší od výše kterou jsem předložil z diplomové práce a vzhledem k tomu, že nepochybuji, že si je pisatelka vyžádala tak to vede k zamyšlení jak funguje státní správa. Údaje co napíšu mají původ z CHKO Beskydy. 2003 - 11 žádostí (1 tele, 17 ovcí a 3 jehňata) za 90 221 kč. 2004 14 žádostí (54 ovcí, 2 kozy) za 165 300,-. 2005 6 žádostí (16 ovcí) za 48 500,-. 2006 1 žádost (5 ovcí) za 15 000,-. 2007 4 žádosti (9 ovcí, jedno tele) za 33 500,-. 2008 11 žádostí (19 ovcí, 3 kozy, 2 telata) za 76 300,-.2009 2 žádosti (7 ovcí) za 24 500,-. 2010 2 žádosti (5 ovcí) za 12 100,-. Tedy žádná hrůza, škody jsou prošetřeny pracovníkem CHKO Beskydy a dovolím si tak navíc předpokládat, že mezi domácím psem a vlkem se po rozdílech příliš nepátrá a raději se škoda uhradí. Martin Myslín.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 11:53
Níže já Dánska paní Jeziková - Foto určilo druh, DNA původ, pitva příčinu smrti a vzhledem k tomu, že vlk nám svou cestu písemě nepopíše a to nejen proto, že tragicky zesnul tak už nevím na co bych měl při pokusu prezentaci ještě čekat. Ano je možné, že ho jako malého vlčka chytili v Lužici ožralí dánští turisté a poté co jim umíral na rakovinu ho vykopnuli v lese, ale nezlobte se to bych pak musel čekat na přiznání věčně, takže je lepší kráčet cestou vyšší pravděpodobnosti. Děda z lesa: JJ, ono to není ani podstatné - zda je důležitější než kdy a pokud lovíte jen ze své paměti tak smekám svůj trampský klobouk. Vlk jistě nemůže žít v Evropě všude, když bychom vzali mapu a maloval jste vy a pak já tak by můj odhad byl jistě větší (optimista od přírody), ale také bych nezabarvil celou Evropu. Tyto zprávy ukazují, že vlk je schopen migrace na velké vzdálenosti a není důvod ho nikde převážet a vypouštět - tedy alespoň pro mě.
Děda z lesa reaguje 14.3.2013 11:42
Martine, zatím spoléhám na svůj rozum a paměť, ale je možné, že už to občas zaskřípe. Ale už pro mne není vůbec životně důležité, zda se vlk v Dánsku náhodně objevil letos či předloni, životně důležité jsou tyto zprávy pro DH a její příznivce, aby na každé (byť ojedinělé) zprávě dokázali, že vlk může žít všude a urazí kvůli tomu i stovky km - jen ta naše republika je pro ně nějak nezajímavá.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 10:42
Paní Jezíková, ten můj zoufalý předpoklad se opírá o analýzu DNA uhynulého jedince a vzhledem k tomu, že druhý vlk se zjevil jen měsíc po tom prvním tak se domnívám, že termín zoufalý vývod není opravdu na místě. Fotkami zabitých liščat si myslivost kope vlastní noru ve které jednou skončí veškeré legální norování. Komu nestačí jako názorný příklad bezkontaktního výcviku pokračuje takto. Osobně mi je to zcela fuk, je to myslivecká věc, chytrému napověz...dál to každý zná. Nicméně předpokládám, že jednu krásnou okurkovou sezonu si nějaký jedinec stáhne všechny tyto fotky + hodnotná videa s patřičnými komentáři účastníků "lovu" a pošle do televize, novin a do jednoho měsíce i svému poslanci a senátorovi. K tomu pak přiloží zdejší diskusi kde se myslivci nepohoršují nad některými způsoby, ale pouze nad prezentací viz. diskuse "norování liščat" a bude vymalováno. Autorská práva netřeba řešit, je to veřejná prezentace a fotky neopustily tento web - nicméně předkladatele vyzývám, aby se držel tématu a fotky dával do té rubriky kam patří. Toto není diskuse kde se řeší norování ba ani diskuse ve které se útočí na myslivost ber kde ber.
Radek Pintner reaguje 14.3.2013 07:01
for Jan X-vážně je škoda,že otci praskla guma byl by tu klid.Hele chlapi stejně jako Nekola apd.Serte i na Jana Xindla.
karel zvářal reaguje 14.3.2013 06:44
Neurážím, nazývám věci pravým jménem. Lov vzduchovkou, lukem, štvaní srnčí...co to je jiného?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.3.2013 23:19
Já jen krátce, ano Honzo x, tuto prezentaci do masového média jakým je internet s volným přístupem všech lidí, já nepovažuji (a z části i myslivecká veřejnost) za vhodnou prezentovat. Bohužel v myslivecké praxi se nelze těmto úlovkům vyhnout, lze jim ale do značné míry předcházet. Prosím, nepište tu vulgárně- to myslím ke všem i k sobě ;)Jo, a debata je zde jiná Jane, lišky to nejsou, tak povol ;)
karel zvářal reaguje 13.3.2013 22:46
Pytláku, mezi těmi myslivci leží 7 LIŠEK.
Ellhenický Petr reaguje 13.3.2013 18:33
Dědo,jen tak pro zajímavost se podívej na "příspěvky" pro HD z MZe a pořád je to několik milionů. Nevím jak vykazují svoji činnost.Řadoví s prominutím "zblblíci" mající nějaké ideály dělají černou práci a pár u zdroje si mastí kapsu.Jak jsi uvedl 13 let chytají pytláka rysů, odměna vystoupila myslím až na 100.000,-Kč za případné dopadení a nic.Martine, nesnášenlivost vůči HD a podobným organizacím bych neviděl,tak černě. Většina myslivců je víc ochranáři než členové těchto skupin a neshody jsou z toho, že nadšenci z HD mají našprtáno většinou několik frází, ale o praktickém životě v přírodě moc neví. E.P.
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 18:06
Martine, známe se dlouho a natolik, že se k sobě nemusíme chovat jako malí kluci. Můj poměrně vlažný postoj k šelmám znáte, nepoměrně chladným postojem k Hnutí Duha se netajím a zdejší diskuze už můj názor nezmění. - Dle mého názoru HD nejde nijak extrémně o ochranu přírody, ale o peníze k vlastnímu žití a přežití. Mají skutečně perfektně propracovaný program vč. propagace a přesně ví, jak a čím oslovovat veřejnost. Jenže zlaté časy jsou minulostí, ministerstvo ŽP už není zelené, ministr zemědělství je lakomec, zdroj u NPŠ také vyschnul. Kůrovec a přivazování je už pasé, katastrofálně přemnožená spárkatá zvěř také vyšuměla, škody černou se týkají zemědělců (pro HD tenký led), 13 let činnosti hlídek bez prokazatelných úspěchů. Takže zbývá jen poslední kauza - bojovný odpor proti jakémukoliv zákonu o NPŠ, protože jinak by Šumavu zachvátili developeři a z celé Šumavy by byl lunapark. Snad na to někdo uslyší a nasype... - Jinak ten vlk u Thy je čtyři roky stará záležitost (mohl jej někdo srazit na lužicku a až tam vyhodit, jako před časem medvěda v Beskydech), foto u Lemu je zdálky a neprůkazné, ale jako senzace dobré. Chtěl jsem ještě reagovat na příspěvek o reitrodukci vlků z obůrek, ale mám určité zásady. Snad se k tomu někdo sníží.
Radek Pintner reaguje 13.3.2013 14:41
Souhlasím s Janem X.Je třeba obůrky,přikrmovat a jen dodám hned na hromádce odstřelit.Přesně takto má reintrodukce probíhat.A nečekat až něco přitáhne z východu.Nedej bože aby to zase byla VŘSR!!!!
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 14:20
Váš příspěvek ve 13:09 je prakticky o ničem, zbytečný výlev emocí. Předpokládám, že dobře víte o postupu AOPK ČR, která zadala projekt Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy na rok 2011-2014 k realizaci Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Projekt je financován nejen Státním fondem pro životní prostředí, ale i Evropským fondem pro regionální rozvoj. Hnutí Duha v tomto projektu vůbec nefiguruje a je pro mnohé označována jako nežádoucí a rušivý element. Z Vašeho pohledu pak bude určitě i divné poděkování AOPK ČR (27.4.2012) všem lesníkům, lesním správcům, revírníkům a myslivcům ze Vsetína, Rožnova, Ostravice, Fr.Místku, Jablunkova, Frenštátu a Luhačovic za pomoc a informace. O HD nic, časem bude opravdu nahraná...
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 13:13
Martine, ten lužický vlk u dánského národního parku Thy je letitá záležitost, další "vlk" u Lemu je stejně neověřená událost, jako vlčice s vlčaty na Šumavě. Čili - jedna vlašťovka jaro nedělá... - Jinak k tomu : ..."kde je možný v ČR vlčí výskyt", asi teoreticky všude. Ale ze všech zdejších debat vyplývá, ať si to potencionální vlci vyberou sami. Po staletí mají otevřené hranice, nepotřebují pasy, tak ať se snaží.
Martin Myslín reaguje 13.3.2013 13:09
Jistě, až bude CHKO chtít dělat monitoring při kterém je třeba zběhat hory doly, tak si půjde půjčit od myslivců a najme si brigádníky:), jen aby si zbavili HD. Myslím, že nikomu není bráněno, založit si vlastní organizaci, najít si finance a pustit se do hledání extrementů po horách. O ničem jiném to strašlivé přivlastňování šelem totiž není. Chudák kamarád, jako milovník žabiček a ještěrek asi ani netuší, že si je vlastně dokumentací a pozorováním přivlasňuje. No a kdyby onen dotyčný dokázal najít více hoven a zapojit více lidí jistě by se CHKO časem začala kamarádit výlučně s ním a duha by byla nahraná.
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 12:49
Zajímavý článek dnes (neviditelnypes.cz) : Šumava - experiment zelených Khmérů, cituji ..."zničení přírodní krásy na tak velké ploše je věcí, která nemůže nechat chladným vůbec nikoho. To, co se stalo, je svědectvím nezodpovědného chování ekologických fundamentalistů. Svědectvím toho, kdy se úzká skupina lidí zmocní společného vlastnictví a naloží s ním podle svého jedině správného názoru"... - Všichni víme, o kom je řeč. Stejně se to dá aplikovat na "přivlastnění si" péče o velké šelmy (a nejen ty), také se jedná o národní bohatství nás všech. Navíc si myslím, že už o tuto medvědí službu Hnutí Duha v podobě hlídek nikdo nestojí, HD je ze Šumavy zvolna vytěsňováno a ani CHKO Beskydy tuto činnost (divadélko pro veřejnost) dlouho využívat nebude.
Bohumil Zajíček reaguje 13.3.2013 10:36
Z vlastní zkušenosti vlčí a rysí hlídky po sobě zanechávají spousty stop v podobě plastových lahví plechovek od různých nápojů atd.Podle mě měšťáci co nemají v lese co dělat!tedy alespoň tak jsem je poznal...
Ondřej Procházka reaguje 13.3.2013 01:35
Mgr. Ondřej Bělka: Dlouho jsem odolával "1000" pokušení, ale přišlo mi to blbý, když se diskuze neůčastním. Jako její zakladatel si to zasloužíte.
Děda z lesa reaguje 12.3.2013 22:53
Schválně jsem čekal, kdo si přivlastní 1.000 příspěvek. Na Silvariu kdysi drtivě vedlo téma Motorkáři a čtyřkolkáři v lese (cca 1800) a hned druhé byly vlčí a rysí hlídky (asi 1500), takže je ještě co dohánět.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 12.3.2013 22:43
1 000 :o)
Aleš Pastorek reaguje 12.3.2013 14:06
Všichni, co čteme tuto zajímavou diskusi se modlíme a věříme, že se toho nedožiješ...........
Martin Myslín reaguje 12.3.2013 10:59
Jak řikám je čistě to slovenská záležitost. Jinak nevím Pavle co jste myslel tím, kéž bychom měli něco podobného i my? Ty přehledy a statistiky jsou známé a každý si je může vyhledat je dobré, že jste na ně upozornil. Je to standardní způsob jak stanovit a kontrolovat odlov, jediná a navíc těžko vychytatelná slabina (netýká se jen Slovenska) je fakt, že před stanovením plánu a kvót neznáte faktický počet jedinců, který jen nahrubo odhadujete a reagovat snižováním odlovu můžete až zpětně po poklesu úlovků. Rozpouštění organizací žalujících stát, no nevím...zajímavá myšlenka, která by jistě daný stát proslavila po celém světě.
Martin Myslín reaguje 12.3.2013 08:39
Jistě, státu přísluší právo rozhodnout, pokud není vázán nějakou mezinárodní dohodou. Což pokud správně tuším není slovenský případ, protože v případě vlka a medvěda má vyjednanou výjímku. Každopádně soudí se slovenská organizace se Slovenským státem, takže je to slovenská záležitost tak jak to má být. Osobně se nedivím, že se snaží je to jejich hlavní smysl a šelmy jim patří stejně jako Vám. Co se týká slovenského přístupu k vlkům tak jsem mu nikdy příliš nerozuměl - statistiky jsou sice na dvě věci, ale pokud zprůměruji ochranářské a myslivecké tak mi to často vychází, že máte možná více medvědů než vlků a lovíte více vlky. Každopádně není to tak dávno co vlk na slovensku přežíval jen na východě, takže si dovolím doufat, že až znovu tato situace nastane přizpůsobíte tomu lov i ochranu. Ale opět zdůrazním je to slovenská záležitost, ačkoliv v případě přeshraničních smeček jsem rád, že si většina sousedních států dohodla se Slovenskem výjímku na ochranu v příhraničních pásmech - zda to k něčemu bude je otázkou, ale vnímám to ze Slovenské strany jako vstřícné a přátelské gesto. Jinak osobně doufám, že Slovensko v dohledné době nebude největším či prakticky jediným exportérem šelem do ČR a myslím, že by mu brzy mohly zdatně sekundovat Polsko a Německo. Vlci se sporadicky objevují v Jeseníkách a Krkonoších, jsou foceni kilometry od hranic a rys se občas krom Krkonoš objeví i na Broumovsku odkud by mohl zamířit do Orlických hor - krom Karpat by se tak v ČR mohly šelmy usazovat v severních pohraničních horách, což je dobrá zpráva. Osobně jsem nikdy moc nevěřil na nějaké další větší šíření směrem z Beskyd na západ ve směru Odry a Jeseníky. Nyní je tam navíc dálnice, takže Polská a Německá populace by mohla snad převzít otěže po migrantech ze Slovenska. Jinak pro zajímavost jsem se dočetl, o pozorování a focení rysa na jih od Dunaje v Rakousku - jestli plaval nikdo samozřejmě netuší, ale i i tak je to úctyhodný výkon.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 11.3.2013 20:47
Já níže
Martin Myslín reaguje 11.3.2013 20:12
Níže já
karel zvářal reaguje 11.3.2013 19:15
Řek bych, že se situace kolem našich tří velkých šelem zbytečně dramatizuje. Z celosvětového hlediska nejsou ani trochu ohrožené, jejich populace velmi prosperuje. Jsou jiné druhy velkých šelem (tygr, sněžný levhart aj.), kterým hrozí daleko větší nebezpečí od pytláků. Např. v Indii v jedné rezervaci hlídali strážci v poklidu údajně 30 tygrů. Po inspekci na popud jednoho znalce zjistili 2 (slovy dva) exempláře!!! Samozřejmě pozdvižení, pátrání...kde asi kůže a kosti končí??? Tam by se mělo především napřít úsilí ochranářů včetně fin. podpory na nové parky a strážce, protože ochrana "per huba" je jaksi málo účinná...
Jan reaguje 11.3.2013 19:08
Tím jak stát nastavil podmínky pronájmu svých honiteb na další období,rozhodl taky o osudu šelem.Kdo je potká,střelí,když ne je blázen.Přitom právě v těchto převážně lesních honitbách by měli největší šanci.Kdyby nájemce měl možnost do toho zasahovat, na příklad při opakovaném každoročním prokázaném výskytu šelmy, -30% z nájmu.Byli by stopy,vzorky trusu a kořisti,pobytové znaky,foto atd,.Ti amatéři co to teď dělají prostě nemají zkušenosti,jenom chodí po lese a hledají něco podle brožury kterou dostali.Těch pár lidí kteří tomu opravdu rozumí na to nikdy stačit nebude,kvůli zkresleným výsledkům od těch svých hlídek.Komu není rady tomu není pomoci.
František reaguje 11.3.2013 17:48
Mě by zajímalo kdo zaplatí veškeré náklady na ten odborný seminář, včetně honoráře toho Mecha.Myslím že Myslín asi ne že?
Děda z lesa reaguje 11.3.2013 16:38
Také jsem zvědav na další vývoj "myslivosti" u nás, LČR teď nabízejí k pronájmu jen 126 vyloženě lesních honiteb, ale multimilionářů je u nás víc. A golf, tenis a myslivost s vlastní honitbou k tomu začíná patřit... - Jinak také moc nefandím přeshraničním vědátorům, ani soused H.Meynhardt, autor knihy Mezi divočáky, příliš neoslnil české myslivce.
Martin Myslín reaguje 11.3.2013 16:16
Paní Jeziková, mám a vždy jsem měl problém myslivost vnímat jako pasteveckou činnost. Vaše tvrzení, že ochrana šelem je parazitování na práci jiných tj. že šelma vlastně užírá myslivcům zvěřinu totiž do puntíku toto vnímání naplňuje. Myslivost dle mého názoru není činnost dodávající zvěřinu na stoly pracujících. Myslivost je totiž svou povahou hlavní složka ochrany přírody (ano čtete správně), myslivci v rámci svého koníčku pečují o zvěř, která není jejich majetkem, a zabezpečují její existenci pro další generace. Samozřejmě, že loví, což je zcela v pořádku a pro dnešní prostředí je tato činost nezastupitelná ať si někteří ochranáři říkají či myslí co chtějí. Stát jako majitel zvěře jim poskytuje toto právo za určitých podmínek a jednou z nich je krom úpravy lovu dle zákonů (jednímž z nich je ochrana vybraných druhů zvěře) i povinnost platit nájem majiteli na kterém tuto činost provozují. Dle mého velmi dobrá forma hospodaření z přírodním bohatstvím. Tudíž paní Jeziková, ta zvěř není Vaše, ale ničí potažmo státu, takže dbejte na to co Vám stát ukladá což je vlastně ještě jednodušší. Až a pokud se stát rozhodne prohlásit zvěř za mejtek majitele pozemku pak bude mít (pokud jím budete) vaše poznámka jistou váhu - samozřejmě, že i vlastník se má řídit zákonem jenž mu ukládá povinnosti, ale v tomto případě bude debata o užírání zveřiny šelmami o řád složitější. V této, dle mého mnohem lepší úpravě, je Vaše vnímání ryzím pastevectvím několika druhů zvěře a přirozené procesy jsou degradovány na prosté ekonomické ztráty - což je dle mého přijatelné na ovčí farmě (také tam se za činnost šelem platí náhrady), ale myslivost takto předkládaná veřejnosti, bude mít s tímto velké problémy ustát konkurenci jiných návrhů na hospodaření se zvěří. Jediné čímž totiž může vlastníkům (a že se na to někteří velmi třepou) před veřejností argumentovat je právě její neekonomické založení a správa volně žijících druhů pro budoucnost. Co se týká té Ameriky tak lépe čtěte, nic kopírovat nehodlám a myslím, že to většinou stačí napsat jednou. Za vaši exkurzi do vlčích poddruhů děkuji - níže jste strašila bastardizací migrujících vlků psy nyní máme krásnou nezkaženou linii - s čímž se samozřejmě ztotožňuji a jsem rád, že to takto vnímáte.. Jinak jak jsem napsal níže je jasné, že toto zkusíte, ale myslím, že důvody proč se dá poslouchat odborník na etologii vlků z jiného koutu planety jsem osvětlil dostatečně. BTW. dlouho se věnoval i zvěři v bývalém SSSR kde na velkém území žije tentýž podruh jako u nás - což se samozřejmě může jako vše, dalším výzkumem ještě třikrát upravit. Vlk je však stále vlkem - a více věcí ho spojuje než rozděluje.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 10.3.2013 20:02
No tak to je opravdu kapacita, která by neměla být jen tak "odstřelena". Velice rád bych si jej poslechl.
Martin Myslín reaguje 10.3.2013 19:34
Ještě si dovolím: L. David Mech, biolog, autor nyní čtyř knih o vlcích. Vlky studoval ve vlastních USA a na Aljašce, v Kanadě a v Itálii, a podílel se na sčítání a monitoringu v Sovětském svazu. Vlkům se věnuje s výjímkou čtyř let od roku 1958. Známé jsou jeho práce o vztahu vlků a jejich kořisti s ostrova Royale (vlk-los), v Minnesotě (vlk-jelenec) a z Aljašky (vlk-karibu). To jen na okraj, myslím, že nám o vlcích může něco zajímavého říci.
Martin Myslín reaguje 10.3.2013 19:17
Pan David Mech je jedním z největších světových odborníků na vlky paní Jeziková, pokud u nás bude hovořit jistě stojí za to si ho poslechnout a neshazovat ho jen proto, že je z jiného kontinentu. Ačkoliv se nedomnívám, že to co je ze zahraničí je vždy samospásné a myslím, si že je dost témat kde by se naopak mohli v zahraničí přiučit od nás, tak bych si nedovolil smést něčí celoživotní práci a zkušenosti tímto způsobem či dokonce vystoupení zahraniční kapacity vnímat jako urážku našich/vašich odborníků. Toto si dovolím označit za samonasírací (omlouvám se, ale nic jemnějšího mne nenapadlo) ve stylu rozčiluji si, protože jsem se chtěl rozčílit. Ani 1% v souvislosti s L.Davidem Mechem?? Opravdu silné kafe. Dědo o Šumavu se jak jsem uvedl dávno nezajímám a to slovo v souvislosti s Alpami používám dvacet let co tam jezdím - případná podobnost čistě náhodná, věřte mi. Kdysi jsem to vypustil během sáhodlouhých debat se známým, který po mne po návratu do ČR ničí svými návrhy na stavbu mnoha kilometrových sjezdovek v každých českých horách - např. Smrk v Beskydech. Co se týká zpackaných reintrodukcí - ne vždy se podaří, ne vždy se to dělá správně, a ne vždy se podaří i když se to dělá správně. Myslivci mají s vysazováním bohaté zkušenosti a úspěchy také nejsou pravidlem. Ty případy co jste jmenoval samozřejmě znám. Osobně nejsem fanda reintrodukcí, ačkoliv tu Šumavskou považuji zrovna za úspěšný příklad a souhlasím plně s Vámi, chránit šelmy tam kam si dojdou sami a do ničeho takového se již nepouštět. Dle mého je to drahé, politicky výbušné a dnes nejen v ČR hlavně zcela zbytečné. V ostravské ZOO jsem se dočetl, že vysazují kočky divoké na Slovensku, bližšího o tom nic nevím, ale tady jen krčím rameny bez názoru. Nicméně zpackaná či nezpackaná (rys Švýcarsko) reintrodukce nijak nesouvisí s mým názorem na existenci šelem - občas se v debatách objeví tendence to ochranářům o hlavu mlátit jako příklad toho, že šelmy do krajiny nepatří a i při dobré vůli mizí apod. To samozřejmě nikdy nebyl Váš případ - raději zmiňuji. Nicméně ani reintrodukce politicky neutrálních druhů (o to málo je to jednodušší) jako je tetřev či koroptev se ne vždy daří a jediné co z toho vyvozuji je úcta k těm co se o to stále snaží.
Děda z lesa reaguje 10.3.2013 11:42
Martine, chtěl jsem reagovat na Váš příspěvek (20:29)..."vyhubené šelmy se pomalu vrací"..., ale vrátil jste se k tomu sám, časem se dostaneme snad k rakouským medvědům, švýcarskému projektu Rys 2000-2015 nebo k reintrodukci rysů v německém Harzu... - Na co ale musím reagovat (i když to nesouvisí příliš s tématem), je Vaše slovo "LUNAPARK" u NP. Slyším-li tento výraz, otevírá se mi kudla v kapse. Výraz, který zde vypustilo Hnutí Duha v souvislosti s NPŠ a do nekonečna omílané klišé pro laickou veřejnost - ..."Šumava přijde o statut mezinárodního názvu Národní park, zachvátí ji developeři a stane se lunaparkem"... M.Zemana nemusím, ale přesně o tomto mluvil ve svém inaguračním projevu : negativní deviace institucí a masmédií, které se zaměřují na vymývání mozků, mediální masáž a manipulaci s veřejným míněním... - Jak vidno, vymývání mozků funguje. Omlouvám se za odbočení.
Martin Myslín reaguje 10.3.2013 07:34
9.3.20:29 Já. Jinak obdobně to mají švýcaři také s rysem. Pár rysů zde byl vypuštěn v roce 1971. Na reintrodukci se jako v dalších případech v západní Evropě podílela Ostravská ZOO a L.Kunc. Ve švýcarsku bylo nakonec vypuštěno sedm samců a pět samic. Proti rysům se takřka ihned zvedl obrovský odpor myslivců a chovatelů ovcí, často v jedné osobě - ale také podnikatelů v cestovním ruchu, kteří měli strach o populární kamzíky. na rozdíl od vlka, rys ve švýcarsku žije dodnes, nicméně často končí obdobně jako vlk. Do švýcarska jsem jezdil každoročně lyžovat (nejbližší známé město byl Luzern) a bydlení jsem výjimečně měl u místních lidí, pronajímatelů pokoje v chalupě kde bydleli. Kousek od nádraží (to je, ale ve Švýcarsku všude) a místní chodili kolem, občas se někdozastavil na kus řeči - musím říci, že tolik výmyslů o rysech jako tam jsem neslyšel už nikde. Každou noc jsem se pomalu bál usnout, protože ta kvežíznivá bestie mohla obcházet kolem a splést si mě s ovcí. Takže asi tak. Na druhou stranu Švýcarsko/Itálie je země kde jsem v živé přírodě viděl vlka, bylo to v oblasti národního parku Stelvio, časně z rána jsem pozoroval dalekohledem zvíře (vlk) při přechodu zarmzlého jezera. Mohl to samozřejmě být československý vlčák bez pána, není bezzajímavosti, že Itálie má největší chovy na světě, ale já jsem se rozhodl, že si tu vzpomínku nechám a uložím jako vlka. V oblasti na Italské straně prý žijí, ale moc jsem po tom nepátral - nechci si ten zážitek se zastaveným srdcem kazit:).Slovenští rysi se vysazovali ještě v Rakousku, kde ovšem neměli švýcarské štěstí a rysi, kteří se dnes v Rakousku objeví přicházejí ze Slovinska. Rakousko je na tom obdobně švýcarsku, ale odhaduji, že počet nimrodů tam je ještě o řád vyšší. Tímmto tvrzením si sice koleduji, ale Rakousko je obecně velmi odolné proti všem pokusům o kolonizaci šelem z okolních zemí - těžko říci proč. Martin Myslín
Děda z lesa reaguje 9.3.2013 23:44
Takže já...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 9.3.2013 23:05
Nee, to je určitě Martin M.
karel zvářal reaguje 9.3.2013 18:15
Dědo, moc dobrý argument!!! Kamarád má cestovku, hned po revoluci začal vozit Anglány a Holanďany k nám i na Slovensko. A oni doslova s otevřenou hubou padali na zadek! Nemohli se nabažit obyčejného datla, výr byl úplný zázrak...Proto jsem se smál, když nám před vstupem do EU zdůrazňovali, že ještě musíme zlepšit zákony o ochraně přírody...Takže buďme rádi za to co máme, kdo chce vidět velké šelmy, ať si pustí video... Slovákům jejich přírodu a šelmy nezávidím, ale ze srdce přeji. To je nedoceněný poklad, který měšťák vidí jen přes levnou lyžovačku, bohužel...A souhlasím i s tím nevysazováním šelem. U nás se od sedmdesátých let několikrát všechny tři druhy vyskytly, ale nevydrží. Ať je důvod jakýkoliv, nejsou pro ně podmínky.
Děda z lesa reaguje 9.3.2013 17:24
Jenom otázka k zamyšlení - proč typicky alpské země (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Lichtenštejnsko, Francie ap.) neoplývají přiměřeným množstvím velkých šelem ?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 21:04
No, děkuji ale argumenty mi asi došly paní Ježiková:), pohybuji se aktuálně čím dál více mezi myslivci a došel jsem i díky tomu k mírnému posunutí, svého- ze začátku radikalnějšího ochranářského přístupu v této problematice. Žádný další názorový posun se však konat rozhodně nebude:) Martina..teda pan Myslína plně chápu a v tomto jeho názorovém postoji jasně vidím známé úsloví či přísloví, že: Kdo chce najde způsob, kdo nechce hledá výmluvy.. Přeloženo- určitá část myslivecké veřejnosti v tomto případě spíše odmítá soužití velkých predátorů na našem území a důvody, argumenty již (nejen)diskuze dobře známe. Na toto "úsloví" se však myslivci pochopitelně můžou dívat zase obráceně směrem k "ochraně". Tady se samozřejmě nic nevyřeší. Jak už jsem tady psal, (někde hodně dole) tak bych byl rád, kdyby se i naše děti a vnuci na diskuzích bavily a hádali jako my o tom, kolika rysům byl odebrán vzorek trusu v Beskydech nebo kde byl naposled vyfocen vlk..ale také o tom, kde byl zase vyfocen např. tetřívek, koroptev apod.
Děda z lesa reaguje 8.3.2013 21:01
Velké šelmy, zejména vlci není moje parketa, nikdy jsem netoužil po ulovení šelmy. Žiji zde teď s kamarádem (Čechokanaďanem), který mne léta zval a pořád tvrdošíně zve "k nim" na lovy, já pořád tvrdošíně odmítám. Český myslivec má svá "zvířátka", baribal ani puma jej moc nezajímá (snad ještě wapiti). Takže mé tlachání o velkých šelmách berte s rezervou, není to tady vědecká konference.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 18:52
Dědo z lesa- ve Vašem názoru 18:14 vidím téměř soulad s mým celkovým názorem na působení šelem v ČR a ohledně toho křížení vlka a psa "čévéčka"- je více než jisté, že k tomu může docházet a logicky- v minulosti ke křížení vlka a psa pochopitelně docházelo. Československý vlčák je v přírodě životachopné, přírodní plemeno, které se více či méně může zapojit do rozmnožovacího procesu "našeho" vlka evropského, euroasijského. Tím ale neříkám, že je to vždy způsobem- hup na krávu...
Děda z lesa reaguje 8.3.2013 18:14
Martine, probíhá zde volná různonázorová diskuze a tak neberte tyto příspěvky tak smrtelně vážně. Bavím se o tom, že šelmy patří do divočiny (pokud něco podobného u nás ještě existuje) a ne do příměstských parků Berlína apod. V souvislosti s pohybem vlků v prostorách opuštěného vojenského komplexu mě napadla myšlenka o armádních zapomenutých vlčácích, je možné, že příměs krve se někdy u nějakého zdejšího vlka najde... - Jinak opakuji poněkolikáté - velké šelmy u nás ANO a zatím s absolutním hájením, ale pouze tam, kde jsou nebo tam, kam sami časem domigrují. Žádné umělé vysazení pod názvy introdukce či reitrodukce u nás nemá šanci.
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 17:36
Mám spíš pocit, že to bývá obráceně. Myslivci co šelmy odmítají rovnou no a poté některé skupiny myslivců co by je tu údajně určitě chtěli jenže ono jenže... šelma vlastě potřebuje hluboký prales, divočinu, prostředí bez kterého jistě jen živoří nebo živořit brzy začne. To je v čem se liší od své naopak velmi přizpůsobivé kořisti, naštěstí neb ona kořist je jaksi kořistí společnou. No a když se např. svéhlavý vlček přesto rozhodne na svůj domov desítky kilometrů od nejbližší chaty zapomenout, je jaksi takový nějaký divný - možná armádní vlčák:) (skutečně hezká poznámka dědo). Tzn. Vlk potřebuje divočinu a pokud to tak není (jako že příklady se vskutku množí) tak by to tak být mělo a máme to tak zakódováno. Buď jak buď ČR má svá omezení a i když bychom moc chtěli....atd. Myslím, že šelma v pvrní řadě potřebuje nechat na pokoji a prostředí si pak už vybere. Nemíním rozporovat, že pokud může bude to co nejdál od člověka - ale také nemíním z toho, že se jim daleko od člověka podařilo přežít vyvozovat, že se neumí přízpůsobit stejně jako se přizpůsobila kořist, také na jiné podmínky. Skandinávie, prostor obrovský - 200 vlků na celé Švédsko to jen dvakrát tolik co v Německé Lužici, méně než v Polsku, než na Slovensku - divočina nedivočina. Rozdíl hledejme v lovu a to nikoliv vlčím. no a když toto zajímavé téma opustím, tak musím naštěstí zjistit, že navzdory našim obavám a příkladům, nám poplenicoví vlci nehrozí. Jeseníky, Rychleby, Kraličák, Orlické hory, Krkonoše, Jizerky, Lužické hory, čs švýcarsko, Krušné hory, Slavkovský les, Šumava, Novohradské hory - všude tam je myslím prostředí sice o dost horší než na Slovensku (pocitově pro mne, vlkům myslím stačí dost žrádla a málo olova a dopravy), ale zároveň o dost lepší než v Lužici, není tak nutné mít vlky za Prahou a ve Vítkovicích. Toliko k prostředí v ČR pro rysa (toho si umím představit i v lesích kolem Hradce Králové např.) a vlka. Pan Zvářal: Všechny nešvary které jste vyjmenoval s Vámi sdílím, ale dle mého s návratem šlem nesouvisí. Drobná zvěř není primárně jejich potravou a naopak spárkaté u nás žije dostatečný počet. Změny, které jste popsal se také odehrávají v jiném prostředí než u nás kdy budou pravděpodobně žít šelmy. Drobná a velké šelmy jsou dva sobě navzájem vzdálené problémy. Co se týče HD tak nevím, ale když něco založíte přivážu se klidně s Vámi a možná se k nám někdo přidá. Osobně na to sice nejsem, ale někdy se má člověk odvázat, alespoň tak aby našel sílu se přivázat.
Děda z lesa reaguje 8.3.2013 16:05
Všichni máme jakousi zakódovanou úměru : velké šelmy = divočina, mělo by to tak být a v drtivé většině opravdu je. Ovšem v poslední době se snaží některé skupiny ochránců nás přesvědčit, že šelmy mohou žít všude. Zejména u vlků rády poukazují na vlky u Berlína, u rumunského Brašova a teď u Lužice. Brašovští popelnicoví "vlci" je kapitola sama pro sebe a němečtí ochranáři jsou zvláštní. Jediného příchozího medvěda Bruna si zastřelí, u vypouštěných rysů v Harzu zřídí hned odchytovou četu, která ty krotké od lidských sídel vrací zpátky, původ berlínských "vlků" je také znám... - Lužičtí vlci, kteří jsou jako doma ve vojenském prostoru Reitschen mezi opuštěnými budovami, sklady a halami (snad to nebudou opuštění armádní vlčáci) a vegetují i v průmyslovém komplexu Boxberg, také nebudí důvěru. Dle odhadu se jedná asi už o 80 kusů, bude zajímavé, čím se tam budou v budoucnu živit. Pořád by mělo platit - klasická šelma = divočina, "predátory" z okolí lidských obydlí, kontajnerů a popelnic jaksi nebrat...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 15:04
:o) Jarku Schindlere, dobře, velký bod!:o)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 14:14
Jane :) Já tady chci také bažanta! :)
karel zvářal reaguje 8.3.2013 12:15
Správně, Ondro, blíží se doba návštěv geriatrie...spletl jsem si "jardu" s "jónem". Mělo být 2,5 mld. Homo erectus.
karel zvářal reaguje 8.3.2013 12:00
Téma je to hezké, spor bude asi věčný. Přikláním se k názoru J.S. i P.V., i když svou pravdu má i M.M..Já podmiňuji snahy o návrat šelem návratem české krajiny do původního stavu. Dokud nebude drobná (zajíc, bažant,koroptev, tetřev, sluka, čejka, sysel,... ), je celkem bezpředmětné snít o orlech, rysovi, vlkovi. Tady ať duháci předvedou svou statečnost a přivážou se k MZe, příp. MŽP, ať tyto molochy zajistí rychlou nápravu zdevastované krajiny. Takové erozní rýhy, jaké jsou po letošním trojím tání, bych dal všem Babišům a spol. k náhradě. To jsou rygoly jak malý potok, že to ani nejde překročit. Teď to zaorají- a jako by se nic nestalo... Jenže miliony tun ornice mizí v nenávratnu. Dokud se nezmění vztah k rodné hroudě, která je pro mne "vlajkovou lodí" správného sedláka, a potažmo velikost honů, množství mezí, keřových pásů, nebude ani drobná. A množství drobné bude podmiňovat tu špičku pyramidy. Zajíc je významnou položkou v potravním spektru rysa, nebo i vlka. Takže já se dívám na šelmy přes tu chybějící potravní základnu tradičních druhů drobné zvěře. Až nevládní organizace spolu s dotčenými úřady vyřeší tento problém, budu snad i věřit, že je zde dobrá nika pro šelmy a dravce. Jinak je to stavění domu od střechy...
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 11:41
Začnu od zadu: Nemyslím, že přechod čehokoliv jsou vyhozené peníze - v západní evropě je to standard, pokud si zablokujeme dálniční sítí migrační koridory, neznamená to jen nešíření šelem (to by byly opravdu vyhozené peníze), ale rozkouskování země pro veškerou zvěř. Výhody a nevýhody této politiky můžeme vidět na obdobném rozkouskování řek splavy a jezy a nemožnosti přirozené migrace ryb. to že se u nás budují přechody tam kde se to hodí podnikavcům a ne zvěři je jiná otázka, ale v tomto bodě se rád nechám inspirovat západem jehož silniční síť se snažíme kopírovat. Co se zbytku: Nemyslíte, že výskyt šelem v západní Evropě tam co uvádíte nesouvisí s tím co píšu níže - tj. budou žít tam kde je necháme žít? S čímž také souvisí jejich množství ve Švédsku potažmo ve Skandinávii. Ostatně debaty tamních loveckých klubů o nejvyšším možném množství vlků na celou zemi, z hlediska dělby s lovci proběhly všemi médii. Nevidím rozpor s tím co tvrdím a neshledávám na tom nic co by potvrzovalo, že šelma potřebuje liduprázdnou a nenarušenou krajinu. Pokud jí zrovna v této krajině necháme na pokoji tak zůstane jen tam, pokud jí v takové krajině na pokoji nenecháme (Švédsko) a jinde ano bude žít jinde (Lužice). Lesnatost 50%, tady nechápu kde jsme to tedy vzali a navíc paušálně na všechny šelmy?? Nicméně takových míst u nás habaděj. A co se Lužice týká: Tam kde žijí vlci, je hnědouhelná elektrárna, povrchový důl, vojenský prostor včetně silnic a železnic, jako divočina nic moc tj. ta hustě osídlená oblast, kterou zmiňuji. Zalidnění okresu Frýdek-Místek kde vlci žijí či žili mnohem, mnohem více, ale o konkrétním místě mnoho neřekne. Tady je odkaz i fotografie krajiny o které si každý může obrázek udělá sám (vy ho samozřejmě znáte) pokud jde o zalidnění na km čtvreční beru zpět a za tu bohapustou lež se omlouvám. http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-luzici-ziji-uz-desitky-vlku-dokonce-i-v-uhelnych-dolech-kdy-se-rozsiri-do-cech?all_ids=1
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 10:30
Zdravím paní Jeziková, a děkuji za názor se kterým bohužel v částech nesouhlasím. Velké šelmy s výjímkou medvěda neptřebují ke své existenci tvorbu území kde by mohly v ČR žít. Šelmám vyhovuje, či přesněji mohou žít i v relativně hustě osídlené krajině. Příkladem v Nemecké Lužici, která se osídlením, zemědělstvím a průmyslem takřka neliší od české strany žijí již dnes desítky vlků, kterým se dle všeho daří a svůj počet zvyšují. Monitoring jednoho jedince ukázal bezproblémovou migraci vlka přes hustě osídlené Německo až k předměstí Waršavy a další jedinec domigroval a několik měsíců (do svého zastřelení tamním myslivcem/spletl si ho se psem) i žil až do Bavroska - opět přes hustě osídlenou krajinu. Co se týká rysa tak občasné informace o jeho výskytu ve vnitrozemí (např. Železné hory apod.) ukazují, že i on je schopen migrace a i jinak podmínky k jeho životu v pohraničních horách dávno máme. To, že v ČR byly šelmy stejně jako v celé západní evropě vyhubeny (narozdíl od Slovenska) souvisí více než s dnešní krajinou s odlišným přístupem v Historii, kdy se za Marie Terezie z tlaku vrchnosti podařilo krom šelem vyhubit i třeba prase divoké. Nepřístupná krajina může a asi i je vhodná pro přežití druhů v době jejich pronásledování, ale dnes na příkladech ze zahraničí můžeme vidět, že nemá přímou souvislost s jejich schopností se přizpůsobit změnám. Otázka prostoru tak dle mého nesouvisí s tím kde by šelmy žít mohly, ale kde je žít necháme. A i proto jsem níže nastínil možnou budoucí koncepci jejich lovu. Máme pohraniční hory kolem celé naší země - rys se do nich začíná šířit na vlka zatím čekáme, ale jeho příchod z Polska a Německa je otázkou času, dnes se objevují zprávy o výskytu vlků ve východních Krkonoších v Jeseníkách již byli v nedávné minulsti zastřeleni dva zatoulaní jedinci. Jsem proto přesvědčen, že prostor u nás existuje již nyní a poukazováním na potřeby šelem v podobě nekonečných lesů je víceméně způsob jak si říkat nejde to - protože takový prostor u nás mít nikdy nebudeme. S koncem Vašeho příspěvku bezvýhradně souhlasím. Myslivost několikrát ukázala, že je schopna uchovat druhy pro příští generace a měla by se tak věnovat šelmám, nikdo jiný takové možnosti nemá a šelmy potřebují zpočátku hlavně trpělivost a klid. Děti z HD poslouží k monitoringu do doby než začnou blokovat legální lov (po rozšíření šelem) mezi nimi a myslivostí jinou než politickosvětonázorovou třecí plochu nevidím. Když pominu osobní vášně tak v době nutné ochrany šelem a snad i budouvání možných migračních koridorů jsou s myslivci prakticky (tj. zájmech na výsledku) na stejné lodi. Pytlák je nejhorší myslivcův nepřítel a to, že někdo sčítá zvěř vedle něj mu nemůže vadit.
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 08:39
PV: Pokud by mělo dojít k tomu co píšete, tak si můžeme poplakat spolu. Protože i kdyby ty šelmy zůstali nerušeny neměly by brzy co žrát. Vyjádřil jsem se k tomu vícekrát, dokud mají myslivci nějakou sílu (po příštích volbách např.) tak velikost honiteb by se měla spíš zvýšit, co se týče vlastnictví zvěře tak to už je naprostá zhovadilost. Můžete mi prosím hodit nějaký odkaz kde si ten návrh můžu přečíst + nějakou bližší informaci zda je to jen návrh nebo se to vážně má projednávat. Omlouvám se, ale dlouho jsem spal/pracoval a o ničem podobném jsem zatím neslyšel.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 22:54
22:50 To já O.Bělka
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 22:25
Dobře, takže šelmy ano, ale v mantinelech, netlačit nic z pozice síly, nemluvit do ničeho bez znalostí, začínat se má od nejmenších. Vše beru, ale zeptám se znovu jak má tedy vypadat ochrana šelem v ČR z pohledu myslivosti? Zatím jsem se dozvěděl, že jinak než si ji představuje HD, ale tedy jak? Já totiž za situace toho našeho pidipočtu jinou alternativu než absolutní ochranu, monitoring stavu a prezentaci vlajkových druhů veřejnosti příliš nevidím - ekologistům chybí koncepce, jsme na fóru můžeme teoretizovat a vymyslet ji.
karel zvářal reaguje 7.3.2013 22:06
Zní to hezky: vlajkový druh, deštníkový druh...realita u obyčejných lovců vypadá zcela jinak. Tyto věci je třeba řešit postupně, je to úkol pro několik generací. Tlačit to z pozice nadřazenosti (síly) je kontraproduktivní. Pokud nezačne dialog, ale bude panovat vzájemná nevraživost, hádejte třikrát, kdo bude mít vrch?
karel zvářal reaguje 7.3.2013 21:51
Jen jsem tím chtěl naznačit, že mi chybí vypracovaná koncepce pro celý těžce zkoušený ekosystém. Jak psal děda, každý má svůj oblíbený druh. Já bych od duháků fakt ocenil, kdyby se více začali zajímat o změny zemědělské krajiny a přivazovali se pro změnu k John Deerovi. Kritizuji myslivce, že se zaobírají černou, srnčí...také mají jen svých pár oblíbených druhů, ale už nestíhají odlov lišky, no a kunou se zabývají ojedinělé výjimky. A tyto malé šelmy mají daleko horší dopad na stav fauny, než na většině území absentující velké šelmy. Ekologistům vytýkám, že nemají žádnou koncepci, jen si každý řeší ten svůj druh. Jsem pro velké šelmy, ale v přesně daných mantinelech, žádné hurá vypouštění. Toto je planeta lidí, velké šelmy se mají právo vrátit, ale soudný člověk uzná, že to nemůže být neomezeně. Pro mě neplatí, že "predátoři spasí svět, chraňte predátory!"
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 21:49
Důležité je vážení chránit tzv. deštníkové druhy a tam pochopitelně patří velké šelmy, pokud tyto nebudou nadměrně pronásledovany a rušeny ve své domovině pomůže se zákonitě i ostatním živočichům (proto deštníkový)Podívejte se třeba na Libavou, lidi tam zbytečně neotravují a příroda prosperuje od obojživelníků přes ptáky, zvěř až po rysa- ten tam je prý také. Citlivé hospodaření a porozumění všech dotčených skupin lidí v krajině je ale bohužel utopie.
Tomáš Houserek reaguje 7.3.2013 21:44
Pokud vím,tak před lety vystupoval v pořadu na vlastní oči zástupce hnutí "vesmírní lidé" a tvrdil,že veškeří vrabci byli deportováni vesmírnou flotilou na jinou planetu,později se mají vrátit o pro některé lidské jedince. :-) Ochranáři, to nejsou jen DUHA apod. Některým se dokonce povedlo u nás vysadit i divoké koně!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 21:37
Pane Karle, já vracím do krajiny vrabce:) Přes deset let chovám slépky a krmím to venku (zrní, oves.vločky apod.) To jsou někdy pěkná hejna a nejen domácích vrabců, ale také těch polních. Tímto způsobem udržuji i místní populaci krahujců :) A sýčka toho u nás slyším každý rok. Myslím si, že vše není tak špatné. Jo a tu číslovku obyvatel jste hodně zmenšil;)
karel zvářal reaguje 7.3.2013 21:25
Paní Anno, až dokážou vrátit do krajiny obyčejné vrabce, koroptve či moje oblíbené sýčky, pak jim uvěřím, že rozumějí (snad) šelmám. Od jisté doby mám k samozvaným všeználkům nedůvěru podloženou vlastními srážkami s...(ani kůň, ani vůl).
karel zvářal reaguje 7.3.2013 20:56
V Africe mizí raketově téměř všechny druhy, s vyjímkou člověka. Ten je evidentně přemnožený, a pokud světové organizace nezastaví tuto populační explozi, budoucnost černého kontinentu vidím (nejen já) černě. Ale ta regulace slona je skutečně nutná i na území parků, které během několika desetiletí neregulovaná populace promění v poušť. Jiná věc je černý trh se slonovinou, nosorožčími rohy, kůžemi všeho možného a trh s "masem z buše" přímo u místních. V tomto směru bych rád uvítal aktivity duháků a zanícených ekologistů. Přivažte se k tomu údu, ať ti lidi tak neblbnou...Planeta všechny neuživí, války by znamenaly totální zkázu. Urvínku, já vím něco nejen o slonech, ale zajímám se i o globální problémy. V tom souhlasím s V. Cílkem, že konec světa nastal, když lidstvo dosáhlo 2,5 miliónu obyvatel. To je ta největší šelma, to je ten nejzákeřnější predátor.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 20:30
p. Vilšer: HD nemá s reintrodukcí rysa na Šumavě nic společného, pokud vím, to byl a je projekt zcela nad její síly. Co se týká tohoto věčného tématu, tak tetřev mizí i tam kde se rys neukázal přes sto let a v zahraničí naopak prosperuje tam kde s ním rys území sdílí. Když navíc páni myslivci budu trochu cyničtější, tak pakliže mám dva ohrožené a mizející druhy z nichž jeden v území po vysazení prosperuje, zatímco druhého se nedaří vrátit nikde, tak se zcela jistě nerozhodnu zrušit existenci prvního s hypotézou, že by to druhému snad mohlo možná, kdo ví pomoci. V Čechách jsou hory bez rysů a bohužel i bez tetřevů všude kam se podíváte - a rozhodně si tak nemyslím, že bych např. pro záchranu koroptve měl zrušit veškerou predaci a teprve po zjištění, že to stále nejde přemýšlel co dál. U koroptve je to složitější, predace je všude, vztah tetřev vs. rys o to jednodušší, že příkladů kdy jsou společně a jde to a příkladů kdy je tetřev sám a nejde to se dá najít dost. Paní Jeziková: Nerozumíme si. psala jste o náhradách za strženou zvěř, proto jsem se ptal zda se v Beskydech loví té zvěře o tolik méně než v pohořích kde rys nežije. Jinou souvislost jsem na mysli neměl. Děda z Lesa: Pochopil jsem špatně, omlouvám se. Souhalasím, já ochranáře také za žádnou samostatnou skupinu neberu, jak jsem psal na jiném webu. Stačí je dát do jedné místnosti a pozabíjí se i bez myslivců. A možná i shodneme, já osobně nijak neplanu k hnutí duha a s ortodoxních zelených mívám psotník. Jenže co mohu pro šelmy udělat a zároveň se vyhnout HD? Protože musím uznat, že skutečně něco pro monitoring šelem a osvětu dělají. Většina aktivit této organizace je mi cizích, ale v jednom malém bodě se s nimi shoduji - řešení znáte. Jinak k té poslední větě - tady musím nesouhlasit a poněkolikáté upozorňuji, že odpůrci podobných organizací by měli vědět s kým mají tu čest a o prachy většině těchto lidí vůbec nejde, oni to přivazování ke komínům myslí skutečně vážně včetně jejich vedení. A tímto je nebráním a není to lichotka do jejich řad, prosté konstatování faktu. Znám jich dost.
Josef Kouba reaguje 7.3.2013 18:31
To co napsal Děda v 18:24 napsal už před lety J. Mlčoušek v jedné ze svých knih...:)
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 18:24
Martině , špatně jste pochopil, chtěl jsem pouze na tomto příkladě demonstrovat, že ochranáři jsou nejroztříštěnější skupinou u nás - jedni usilovně chrání mravence, druzí netopýry, další žáby, užovky, sokoly..., mají klapky na očích a vidí pouze své milované zvířátko či kytičku a nedomluví se ani mezi sebou... - Někdo má rád holky, jiný dolky a já zase nemám rád Hnutí Duha (a v tom se spolu nikdy neshodneme). Čím dál tím víc mě tato nevládní organizace přesvědčuje, že až tak o nějakou ochranu něčeho nejde, jde v prvé řadě o granty, finanční dary a příspěvky... Na webu o šelmách to ale není vhodné rozebírat, známe se.
Josef Kouba reaguje 7.3.2013 18:21
Pokud je mi známo z různé literatury, tak je velmi vhodné útočícího slona střílet do nohy z důvodu zastavení. Téma rys a tetřev: mám natočeno dost záběrů rysích stop, jak obchází tetřeví hřadovací stromy na tokaništích...
Josef Kouba reaguje 7.3.2013 18:04
Paní JA, tou jesení vo Vlkolínci myslíte "medvědí nájezdy" do ovocných sadů?...:)
karel zvářal reaguje 7.3.2013 17:31
S regulací slonů je to stejné, jako s čímkoliv jiným. Nemají kromě člověka přirozeného predátora. Lokálně se namnoží tak, že zcela zdevastují stromové a keřové patro. Přišlo se na to, že je lepší odlovit celou rodinu, než jednotlivé kusy. Např. mladí sloni (svědků masakru) bez starých vůdců mají zcela zvrácené chování a měli na svědomí lokální vyhubení nosorožců, které probodávali kly. Nebo cíleně zabájejí lidi...holt sloní paměť.
karel zvářal reaguje 7.3.2013 17:18
Jane x, to jako bych dnes dělal u nás rozbory, kolik má liška v potravě zajíce nebo bažanta. No jitěže velmi málo, protože jich také velmi málo je. To je právě argumentace ochranářů. Je rozdíl dělat spektrum potravy s pestrým výskytem zvěře, nebo v myší rok v honitbě s chybějící drobnou. Zabývám se sovami dlouhodobě, takže něco o metodice a rozdílech v jednotlivých letech na těch samých lokalitách vím. Jsem zvyklý za ta leta používat především vlastní hlavu. Nemám rád fanatiky a demagogii na obou stranách. Se zvěří je třeba hospodařit- jenže největší umění je najít tu správnou míru.
karel zvářal reaguje 7.3.2013 16:45
M.M. 16.28- velmi souhlasím. Ohledně té potravy, dědo, v posledním Světě m. je vědecký článek, že straka má 0% ptáčat v potravě...to dělali záměrně ve vyplundrované lokalitě??? Jak známo, straka je velmi nenáviděný plenič... A ta jedna liška u rysa- to je jako s těmi dvěmi prasátky u vlka. Minulý týden jsem byl u známého, chová koně na samotě. Onehdy našel kočku zadávenou, nenačatou. Ten den hledal druhou, a když přehazoval balíky v přístřešku, vyběhla liška. Opodál zadávená druhá kočka...takže ti predátoři své konkurenty v potravě ani mít nemusí- jednoduše je zamáčknou...Ale např. orel skalní má 10% kuny. Je rozdíl u rozborů z průměrně zazvěřené oblasti, nebo z míst, kde je opravdu "přetlak" šelem. HD asi většině myslivců připadnou jako kašpárci, já třeba jejich smysl také dost dobře nechápu. Otázkou šelem by se měli dlouhodobě zabývat odborníci, takové "monstr akce" ochraně zvěře moc neprospívají, jen "publicitě" HD.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 16:28
Paní Jezíková, ta má nekoncepce odráží dávnou představu panů Koubka a Červeného a vychází z faktu, že Šelmy jsou teritoriální. ČR by se rozdělila na několik zón v nichž by se šelmy chránili a lovili dle zařazení. V zónách ochrany by se rozmnožovali a mladí či staří jedinci by byli vytlačováni na okraj teritoria kde by se mohli legálně lovit (nikoliv na potkání). Když si vezmete Beskydy tak zde na české straně žije stále cca 16 kusů rysa ostrovida, za patnáct let tu stále bude žít cca 16 kusů rysa ostrovida, protože více se jich sem prostě nenaskládá a obodbně na tom později budou další pohraniční hory. Na tom je pak založena tato podotýkám ideální představa, která zatím patří daleké budoucnosti. Co se týká toho ubírání zvěře - mohli byste mi pomoci, skutečně se v Beskydech uloví méně zvěře než v Jeseníkách nebo Orlických horách? Na Šumavě se uvádí rys až na třetím místě v mortalitě za myslivci a dopravou. Proč se na to ptám, zajímá mne zda bude vskutku nutné vymýšlet kompenzace myslivcům v oblastech kde rys žije? Osobně si myslím, že zvěř není jejich, ale v ochraně šelem bylo světonázoru až až, praxe trpí.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 16:16
I přes Vaše i své naoko silné příspěvky s Vámi vlastně souhlasím. Jsem již delší dobu přesvědčen, že nám jde vlastně o totéž, jen se občas neshodneme v detailech. Ostatně jak níže uvádím tak si myslím, že ochraně šelem zájemci nejvíce prospějí svým vstupem do MS. Takže opět k silnému na oko: co se toho háku týká, tak tam se přiznám že naprosto nerozumím té stálé averzi. Co vlastně ta HD v případě šelem dělá špatně? Party mladých lidí (a stále narůstající) chodí do přírody a hledá (a také nachází) stopy šelem, pořádají semináře pro školy a po Beskydech montují cedule s hezkými obrázky pana Kunce, kterými informují veřejnost. Člověk by si skoro řekl, že myslivec při jejich spatření musí pookřát a s úsměvem jim zamávat na pozdrav, jenže oni prostě dělají vše špatně. Nechytají pytláky (ačkoliv nálezy upytlačených jedinců tu jsou a myslivecká stráž se také nějak zapoměla vyznamenat), zveřejňují údaje poskytnuté samotnými myslivci příp. členy akademie věd (Červený, Koubek a jejich opakuji jejich 500 rysů), špatně sčítají šelmy (Myslivecká statistika je v tomto ohledu patrně přesnější) a jejich členové sbírají zkušenosti a ne vždy se můžou měřit s myslivci (jak kteří a jak se kterými, kolik myslivců rozeznává všechny druhy lovných kachen např.). Tak nějak mám pocit, že onu averzi působí jejich nedokonalé vyjádření ohledně pytlačení a nikdo na světě snad není tak vztahovačný jako myslivci o čemž by mohl vyprávět pan Chaloupek. Víte osobně bych uvítal mysliveckou představu jak ty šelmy chránit. HD ( a to jsem některými jejich členy svými názory považován téměř za myslivce) tvrdí, nestřílet a monitorovat, a přesně to také činí. Zatímco myslivci neříkají buď nic, nebo varují před opakováním akce kormorán či přímo straší veřejnost, já si ještě tu hysterii s vlčím návratem v roce 1994 včetně prohlášení některých myslivců vcelku pamatuji. Pak se těžko divit když se ta samá veřejnost dá snadno přesvědčit o tom, že myslivci šelmám nepřejí, protože dost často skutečně nepřejí a dávají to najevo. Je mi jasné, že 100 000 lidí 100 000 názorů a vyjádření, o tom žádná a chápu to, ale je třeba pak chápat výsledky v prezentaci odpůrců myslivosti, kteří se samozřejmě ukrývají i mezi ochránci šelem. Takže co dělat jinak s ochranou šelem v ČR? Níže jste se vyjádřil negativně k vysazení rysa Ostrovida na Šumavě, mě třeba vychází, že bez ní by se tu dnes krčilo cca 20 kusů v Beskydech a Javorníkách a tak tuto akci z hlediska ochrany šelem považuji za úspěšnou.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 15:56
Ještě poznámky : K.Zvářal - V publikaci Trofejové šelmy Slovenska (Hell, Sládek, 1974), str.149-164 jsou publikovány i rozbory obsahy žaludků u 88 rysů (dnes již nelze), liška tuším pouze v 1 případě, jezevec a kuna 0, tetřev a jeřábek ano (i když omezeně). - M.Myslín - trochu rozdíl bude v plachosti "doma" odchovaných tetřevích kuřat a kuřat divokých. U šelem a jejich škod by nešlo o jejich výši, ale o vlastní princip.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 15:40
I přes naše naoko silné příspěvky si myslím, že nejen já, ale i P.Vilšer, a.Jeziková a mnoho dalších máme kupodivu jeden společný záměr - ochranu šelem u nás. - Háček, resp. veliký hák je právě v tom, že HD a její příznivci si prakticky "přivlastnili" velké šelmy a údajně je chrání před pytláky a myslivci. A my, jako lesníci a myslivci, na oplátku zase chráníme velké šelmy před přehnanou péčí HD a jejich spřízněných ochranářů... Bludný kruh - pytláci a myslivci upytlačili za poslední léta na 500 rysů, hlídky HD za 13 let své činnosti nechytili a ani nenapomohly k usvědčení jediného pytláka, nerovný boj, trpí především šelmy samé.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 14:15
Děda z Lesa: Jasné, nejen proto píšu scifi. Šumavě pro stránce flóry, bych se tu vyhnul stejným obloukem jako to dělám poslední tři roky co jsem toto téma vyhodnotil jako diskusní obdobu utkání Sparta:Slavie, i když tuším, že se zákazy vstupů jsem s Vámi musel být za jedno (v tomto se totiž dost často hádám s ochranáři všeho druhu). Reintrodukci medvěda si také neumím představit ne proto, že by se mu nedařilo, nebo, že by požíral houbaře, ale kvůli hysterii, kterou by to vyvolalo. Vlka vysazovat netřeba, jednou tam dorazí sám a s rysem se zeptám jak se daří tetřevovi tam kde rys nežije? A jak mu je v Rusku a Švédsku společně s rysem? Co se škod týká tak ty v Beskydech na ovcích jsou na takové úrovni, že bych je patrně dokázal (k nelibosti manželky) hradit i sám, takže s případným výskytem na Šumavě bych to na rozklad státního rozpočtu netipoval. Pan Zvářal: Dobrá je kniha o vlčici Lupíně, co se týká socializace (o výcviku se u vlků opravdu hovořit nedá) máte pravdu. A ohledně těch kříženců je možné opravdu vše, pravděpodobnost mi, ale velí vidět to na člověka.
karel zvářal reaguje 7.3.2013 14:03
Na Slovensku je rysů více než na Šumavě, a je tam i hlucháň... Byla by zajímavá studie, kolik má vlastně rys v potravě menších šelem (liška, jezevec, kuna). Třeba v Krkonoších rys nebyl a vypouštění tetřevi žili max. půl roku...U nás je zkrátka přepredátorováno. Dokud se s tím něco zásadnějšího neudělá, nemá valného významu provádět introdukce tetřeva, koroptví aj.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 13:50
Martine, "skrze Šumavu" resp. kůrovce, HD, jejich hlídky, tetřevy, I.zóny, zákazy vstupů ap. jsme se utkávali mnohokrát, můžeme v tom pokračovat i zde... - Reakce na Vaši poslední větu (13,24) - Současné vedení NPŠ není pro všechny 100%, ale např. má velkou snahu vrátit na Šumavu tradiční život, zejména drobné sedláky a farmáře s jejich chovy dobytka, ovcí a koz - a pak jim tam nasadíme vlky a medvědy ! Připomíná to situaci, kdy po desetiletí prováděném posilování šumavské populace tetřeva z Rakouska, Ruska, Švédska ap. (mnohamilionové investice) se tam pak nasadil rys...
karel zvářal reaguje 7.3.2013 13:42
Martine, vznik kříženců od dob Lorenza Spallanzaniho se obejde bez krveprolití. Bylo by pro chovatele lákavé se podepsat pod vylepšení českého vlčáka, jenže to by nesměla socializace a výcvik probíhat klasickou cestou, ale od slepého klubíčka na flašce a kontaktu jedině s člověkem - a to by se možná vydařil tak každý desátý. Ošetřovateli (v zoo) přede mnou žrala divoká vlčice z ruky, mě se bála, ač už měla být na lidský pach zvyklá. Zde velkou roli hraje individualita jedince a doba socializace. Podle mě ti kříženci opravdu mohli být nepodaření kříženci českého vlko-vlčáka, ale nelze absolutně vyloučit ani možnost popsanou AJ. A prapůvodní domovinu psa se asi nedovíme, je to tak dávno, že jakékoliv důkazy jsou po čase posunuty o x tisíc let zase jinam.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 13:39
Děda z lesa/Pan Vilšer: Jasně, že si občas zapřehání - mládí jak známo bývá radikální a zrovna požadavek na snížení rychlosti tam kde se silnice potkala s vlkem poprvé od její stavby, mne přišel praštěný, mírně řečeno. Ono i kdyby tam natloukli hned příští týden třicítku tak vlčí přechod by se z toho nestal a nohu z plynu by stejně nikdo nesundal. Ale nejde paušalizovat: i mezi hlídkaři jsou lidé se znalostmi, stejně jako mezi myslivci jsou lidé bez nich. Asi nemá cenu zde vypisovat nejrůznější zážitky z kontaktů se zástupci obou skupin. U HD je neinformovanost dána zápalem. tím že jde o organizaci, která má za cíl zapojit veřejnost (takže se za hlídkaře dá označit každý kdo projde krátkým školením a pak chodí ve skupině po horách) a rovněž logickou neexistencí nějakých zkoušek. U myslivců to zase bývá dáno mnohdy nulovým zájmem o jinou přírodu než kterou spravují a (nezlobte se lépe to nenaformuluji) a okolím ze kterého k myslivosti přišli. Dle mého dělá HD i přes spousty zbytečných akcí mnoho dobrého pro povědomí o velkých šelmách, ale postupně docházím k závěru, že nejlepší formou jejich budoucí ochrany je vstoupit do MS.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 13:31
Vrátím se ještě k té myšlence, že "volnější" povolený lov medvědů vede k jejich devalvaci. S paní Jezikovou se shodujeme v tom, že ochranný odstřel se týká mladých, na okraj teritoria vytlačených jedinců, kteří pak mohou být nebezpeční pro své okolí. A regulační odstřel (lov pro lokální snížení stavu) je zase omezen vahou, obvykle do 100 kg. - Mám před sebou dovezený prospekt společnosti Sankt Hubert a.s., Liptovský Ján, poměrně detailně propracovaný. Kromě rozsáhlých všeobecných podmínek a různých poplatků - chybená rána na medvěda 500€, postřelení medvěda 2.500€ - obsahuje i kompletní ceník všeho, co lze u nich lovit. Jelen, srnec, muflon, černá, jeřábek, sluka, liška, jezevec i vlk (1.170€ - 29.250,-Kč). - A i medvěd (bude-li jim toho roku přidělen), pochopitelně o něj členové nestojí a raději jej nabízejí poplatkovému lovci. Ale i ten ceník je vypovídající - medvěd do 80kg - 2.536€, do 100kg - 3.515€ a do 120kg 4.750€ a dost ! Jen okrajově, kdyby náhodou, se zmiňují o dalších přirážkách za každý kg... - Takže ani zde určitě nehrozí povolený lov nějakých teritoriálních monster, které by následně ohrozily kvalitu slovenské populace. - Jen z čiré zvědavosti jsem si propočítal lov 250 kg medvěda a se všemi různými poplatky jsem se dostal na částku 500.000,- Kč, takže děkuji...
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 13:24
Pan Vilšer: 11:50 byla reakce na dědu z lesa týkající se jejich klubovní výzdoby. Děkuji paní Jezíkové za zajímavý příspěvek. Ano v přírodě nelze vyloučit nic, reagoval jsem na vyjádřené obavy, že namísto vlků budou do ČR ze slovenska migrovat jejich bastardi. Jak jsem uvedl dle toho co jsem zatím vyčetl považuji křížení v přírodě za naprostou vyjímku danou odlišnou etologií druhů kdy se něčeho obdobného jen velmi obtížně dosahuje v ideálně vytvořených podmínkách. Prakticky nemá pes šanci přežít útok smečky a ideální setkání správných jedinců (viz. vznik ČSV) v ideální dobu je rovno malému zázraku, zázraky se však jistě dějí. K uvedenému jiště stojí za úvahu poslední dobou prováděné výzkumy původu psa, které s velkými porodními bolestmi kladou vznik psa domácího do východní Asie - výzkum DNA z mumií amerických psů z předkolumbovském období (střední Amerika) nalezly příbuznost se psy z Evropy a byla tak vyjádřena myšlenka, že se pes v Americe objevil společně s člověkem a amrický divoký vlk se na jeho vývoji již téměř nepodílel. K tomu se dá i za uvažovat, že v dobách kdy byl vlk na území ČR hojný a psi se v přírodě mohli objovovat stejně často ne-li častěji než dnes byl by v případě snadného křížení již evropský vlk naprostým hybridem, což dle stálé možnosti odlišit ho dle lebky naštěstí není. Doma si tak sice chováme vlka (proto mi občas uniká nenávist těch co chovají psy vůči vlkům), ale tomu jsme zapojení zpět do přírody maximálně stížili. Domácí kočku tak považuji za limitující faktor k šíření kočky divoké mimo neobydlená území, ale psa za takovou překážku k šíření vlka nevnímám. Dokonce ani z psů a vlků chovaných pohromadě nebývají partneři. Vlk je společenské zvíře se složitým sexuálním chováním a lidově řečeno pes mu většinou nemá co nabídnout. Musím seomluvit paní Jezíkové, při čtení příspěvků jsem zmínku o hybridazici přečetl v souvislosti s varováním před šířením takových hybridů a s narážkou na ozdravnou možnost lovu. Vzhledem k tomu, že jsem se za 15 let naposlouchal mnoha bizardních důvodů proč je nutno zlikvidovat těch možná patnáct jedinců v CHKO Beskydy, jsem to vnímal jako další zástupný důvod proč střílet. Při čtení dalších vašich příspěvků si to již nemyslím. Osobně jsem jak známo odpůrce lovu velkých šelem (v rámci ČR) a přeji si vytvoření oblastí jejich výskytu - legální lov pak mimo tyto oblasti po jejich obsazení šelmami. Na mysli mám vlka a rysa, medvěd u nás nemá dle mého šanci jinde než v okrajových částech Beskyd. Nicméně nebýt politicky třaskavého tématu dovedl bych si narozdíl od předchozích druhů představit jeho reintrodukci do Jeseníků a na Šumavu - ale to je scifi.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 12:31
M.M. - o té "neopatrné holce" poblíž Val.Meziříčí pochopitelně vím, tam mě zase trochu pobavilo to, že povolaní členové vlčích hlídek nedokázali určit, zda se jedná skutečně o vlka... - A dorazil mě hned následný požadavek Hnutí Duha, že by se zde měla omezit rychlost vozidel(!), asi je to v těch místech vlčí promenáda.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 12:02
Zdravím pane Vilšere. Nevěděl jsem, že jste to Vy, nicméně to křížení Vám určitě nevyvracím, jen se na základě všeho co jsem zatím četl domnívám,že k němu mohlo dojít spíše v zajetí a jsem přesvědčen (opět nic v čem bych s Vámi nesouhlasil), že hybridizace vlků psem domácím je zanedbatelné nebezpečí pro vlčí populaci kde této možnosti narozdíl od kočky divoké/domácí brání etologie obou druhů. Dokonce si dovolím poznamenat, že vlčí přítomnost by teoreticky mohla znamenat i velmi limitující faktor pro toulavé psy, pro něž by se tak pytlačení zvěře mohlo stát vskutku adreanlinovým sportem.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 11:50
Při Vašem rozhledu se vyplatí pamatovat si co píšete, takže o rysovi z dálnice od Pana Červeného vím již pár let. A vzhledem k tomu, že také vím že umíte být k zapáleným ochranářům i trochu škodolibý tak bych Vám možná ani nepokazil číhanou na toho kdo se první chytne na ten dvojsmyslný název:). Jinak jak asi víte tak letos skončila pod kolami v Beskydech vlčice( shodou okolností jen den po té co se jí amatérskému nadšenci podařilo natočit na fotopast). Bohužel mi poslední dobou často vychází dávno řečený vtip, že o zvěři si člověk sledováním příkopů udělá přesnější obrázek než běháním po lese:(. Nicméně, ač milovník tak musím uznat, že ten chudák rys slouží i po smrti dobře a v klubovně mu to sluší.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 11:26
A sepsujte mne také za rysa, ale nemůžu za toho kluka neopatrného, starý rys by přes dálnici za provozu nešel.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 10:56
JJ, vinen a zasloužil jsem:)). Pokus aktualizovat si stránku. Díky za přivítání, trochu jsem to flákal a evidentě se okradl o dost zajímavých informací. Jdu Vám chválit fotky, luxusní klubovna:)
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 10:41
Martine,jak vidno, máte tu radost dvojnásobnou (sorry, ale momentální reakce), jinak vítejte, dlouho jsme se nikde nepotkali.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 10:14
Dobrý den. S radostí zjišťuji, že téma opět žije a po přečtení téměř dvouměsíční diskuse, bych se jen na okamžik chtěl vrátit k jednomu z témat, které zde zazněly. Paní Jeziková, zde uvedla riziko šíření vlčích a psích kříženců, vzhledem k tomu, že jsem postupně přešel od německých ovčáků k plemeni československý vlčák, jsem se o tuto problematiku zajímal a přečetl články od lidí, kteří chtěli kříženců dosáhnout cíleně. Jednalo se o články pana K.Hartla (zakladatele plemene) a články dalších chovatelů, kteří doma chovají psy a vlky. U všech se jako nit táhly textem (zdroje mám doma, takže mohu uvěst v případě zájmu - nyní musím psát z paměti) velké problémy při cíleném křížení. Při pokusech vlk vs. fena psa, vlk ve velkém množství případů fenu zabil, ani při plném hárání feny u něj nedocházelo k pohlavnímu vzrušení a ani v případě kdy došlo ke krytí často nedocházelo k zabřeznutí. Z tohoto důvodu byl dávný armádní pokus učiněn obráceně (vlčice-pes). Vybraná vlčice však všechny krycí psy postupně odmítla, některé i zranila až byl nakonec vybrán pes Cézar, sedmiletý, těžko zvladatelný velmi zlý a ostrý pes, který vlčici po souboji nakryl. Odmítání krytí, potíže se zabřeznutím a útoky vlků na psy se opakují u všech takovýchj pokusů (Sarloosův vlčák). Chovatelé mající možnost chovat vlky a psy dohromady uvádějí odmítání psa vlkem i v případě kdy tito spolu vyrůstají a jinak se snášejí bez problémů. K možnosti náhodného křížení vlků a psů v přírodě, vyšel v časopise fauna článek pana Hartla, opřený o zkušenosti dalších chovatelů (opět uvedu hned jak budu mít možnost), náhodné křížení v něm téměř vylučuje, i v řízených podmínkách kdy se pes a vlčice znali netvořili pár a ke krytí nedocházelo ani při ideálním načasování. Možnost takové šťastné náhody při setkání v přírodě je tak minimální. Pes přistižený vlky v jejich teritoriu bývá navíc napaden a zabit což opět snižuje možnost správného setkání v pravý čas. Strach z křížení vlků se psy si proto dovolím odkázat do říše knih Jacka Londona. A výskyt popisovaných vlčích kříženců tipuji na výsledek lidské práce. Není bez zajímavosti, že v devadesátých letech o sobě v Beskydech dával nejvíce vědět kanadský vlk uprchlý českému chovateli (vlk vyfocen L. Kuncem) a z obdobných zdrojů bych tak viděl i případné vlčí křížence u nichž si troufám tvrdit, že by v případě setkání s opravdovými vlky dopadli stejně jako člen konkurenční smečky (případná vyjímka by byla tak vzácná,že by to s genefondem vlků hnulo jen těžko). Omlouvám se za minimální ozdrojování, které však mohu doplnit v případě potřeby (toto téma mne zajímalo velmi dlouho). Na tomto základě tak odmítám předchozí vyjádření paní Jezikové o nutnosti snížení či likvidaci populace vlků ve snaze jí ochránit před bastardizací domácím psem a považuji ji za velmi hypotetickou až vyloučenou. Omlouvám se za odobčení od aktuálního tématu. Martin Myslín
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 10:01
Dobrý den. S radostí zjišťuji, že téma opět žije a po přečtení téměř dvouměsíční diskuse, bych se jen na okamžik chtěl vrátit k jednomu z témat, které zde zazněly. Paní Jeziková, zde uvedla riziko šíření vlčích a psích kříženců, vzhledem k tomu, že jsem postupně přešel od německých ovčáků k plemeni československý vlčák, jsem se o tuto problematiku zajímal a přečetl články od lidí, kteří chtěli kříženců dosáhnout cíleně. Jednalo se o články pana K.Hartla (zakladatele plemene) a články dalších chovatelů, kteří doma chovají psy a vlky. U všech se jako nit táhly textem (zdroje mám doma, takže mohu uvěst v případě zájmu - nyní musím psát z paměti) velké problémy při cíleném křížení. Při pokusech vlk vs. fena psa, vlk ve velkém množství případů fenu zabil, ani při plném hárání feny u něj nedocházelo k pohlavnímu vzrušení a ani v případě kdy došlo ke krytí často nedocházelo k zabřeznutí. Z tohoto důvodu byl dávný armádní pokus učiněn obráceně (vlčice-pes). Vybraná vlčice však všechny krycí psy postupně odmítla, některé i zranila až byl nakonec vybrán pes Cézar, sedmiletý, těžko zvladatelný velmi zlý a ostrý pes, který vlčici po souboji nakryl. Odmítání krytí, potíže se zabřeznutím a útoky vlků na psy se opakují u všech takovýchj pokusů (Sarloosův vlčák). Chovatelé mající možnost chovat vlky a psy dohromady uvádějí odmítání psa vlkem i v případě kdy tito spolu vyrůstají a jinak se snášejí bez problémů. K možnosti náhodného křížení vlků a psů v přírodě, vyšel v časopise fauna článek pana Hartla, opřený o zkušenosti dalších chovatelů (opět uvedu hned jak budu mít možnost), náhodné křížení v něm téměř vylučuje, i v řízených podmínkách kdy se pes a vlčice znali netvořili pár a ke krytí nedocházelo ani při ideálním načasování. Možnost takové šťastné náhody při setkání v přírodě je tak minimální. Pes přistižený vlky v jejich teritoriu bývá navíc napaden a zabit což opět snižuje možnost správného setkání v pravý čas. Strach z křížení vlků se psy si proto dovolím odkázat do říše knih Jacka Londona. A výskyt popisovaných vlčích kříženců tipuji na výsledek lidské práce. Není bez zajímavosti, že v devadesátých letech o sobě v Beskydech dával nejvíce vědět kanadský vlk uprchlý českému chovateli (vlk vyfocen L. Kuncem) a z obdobných zdrojů bych tak viděl i případné vlčí křížence u nichž si troufám tvrdit, že by v případě setkání s opravdovými vlky dopadli stejně jako člen konkurenční smečky (případná vyjímka by byla tak vzácná,že by to s genefondem vlků hnulo jen těžko). Omlouvám se za minimální ozdrojování, které však mohu doplnit v případě potřeby (toto téma mne zajímalo velmi dlouho). Na tomto základě tak odmítám předchozí vyjádření paní Jezikové o nutnosti snížení či likvidaci populace vlků ve snaze jí ochránit před bastardizací domácím psem a považuji ji za velmi hypotetickou až vyloučenou. Omlouvám se za odobčení od aktuálního tématu. Martin Myslín
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 08:01
Teď jenom krátce..ve vzpomínaném Slovenskem dokumentu, bylo ukázáno, že v trusu medvěda byly nelezeny drápy medvíďat.
Děda z lesa reaguje 6.3.2013 23:03
O.Bělka, znovu, zase a opět narazíme v souvislosti s Vaší obavou o devalvaci slovenských medvědů na to základní - doložitelný stav nejen medvědů, ale i vlků, rysů, možná vč. divokých koček. Povolený ochranný a regulační odstřel medvědů se pohybuje řádově v desítkách kusů (40-50) a je jinak devalvující na celkovou populaci 500 ks nebo 1.500 ks. Jinak ochranný odstřel se zřejmě týká pouze mladých, zatoulaných jedinců, regulační lov neumím posoudit (pí.Jezíková ?), navíc tito teritoriální kusy mají trvale obsazená svá stávaniště v jádrových oblastech (NP a CHKO), kde je žádný lov snad neohrožuje, degradace populace tak určitě nehrozí. - Ještě bych rád podiskutoval problém o zabíjení mladých (běžné např. u lvů), ale později, dlouhé příspěvky čte málokdo.
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 22:18
Co žerou Olaši a ty, to skutečně nevim a je mi to putna. Ale zato vim na rozdíl od tebe Hurvínku, jakej je u nás stav velkých šelem a taky vyder k poměru k ostatním živočichum. A tudíž tedy vim, že jejich redukce je na místě
Josef Kouba reaguje 6.3.2013 21:29
Pro J.A. myslíte ve svém příspěvku v 20:34 ing. Podhorce, nebo ing. Slašťana?...:)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.3.2013 21:13
Myslím tím témata o Africe a cikánech alias romech nejsem rasita.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.3.2013 21:06
Děkuji Vám paní Ježiková za pro mne fundovanou odpověď. Musím říci, že mám takový lepší pocit, že to s těmi medvědy u vás na Slovensku není tak špatné, jak jsem se domníval..ale je třeba neusnout na vavřínech ! :)Jsem rád, že navštěvujete tuto diskuzi, protože zde mimo jiné zvedáte jeji kulturní úroveň a Váš přehled o dění velkých šelem je zřejmý. Byl bych rád ostatní diskutéři, aby se tady psalo pokud možno k tématu. Afriku, cikány či romy atd. bych zde netahal...díky;)
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 21:06
Decimování vyder????? Mrak (srnčí, bažanti, kačeny)????? Hurvínku ty máš opravdu úžasnej přehled. Ty bys toho rysa nastřelil jen z toho důvodu, že to je šelma kočkovitá a cikáni žerou šelmy psovité
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 20:36
Aspoň by tě ten medvěd sežral a byl by od tebe konečně pokoj. Jestli chceš zkusit svoje štěstí ty žoldáčku, tak já ti ty 2 vteřiny poskytnu s klidnym usměvem na tváři. Třeba ukážeš co v tobě je. Víš proč Pavel střílel slona do kolena ty polointligente? Aby ho zastavil při útoku ty romošuku
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 20:00
No Jan x alias Hurvínek by na to šel s 50 joulovou vzdůšou, nebo se skobičákem. Taky to s nim jde ve městě mezi lidma dobře. Jako vzorný pionýr jsem s ním na prvního máje sundaval balónky jedna radost.
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 19:19
Na tom odstřelu "městského" medvěda jednotnou střelou z brokovnice něco bude. Rusové taky ví moc dobře, proč jdou na medvěda k brlohu s bajkalkou
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.3.2013 16:18
Na paní Ježíkovou bych měl dotaz..Jsou nějaké nové informace ohledně, řekněme rámcového odhadu věkové skladby u medvěda hnědého na SK? Pokud jsem měl informace, tak "volnější" lov trofejových samců, zkrátka velkých kusů zapřičinil hmotnostní úbytky a tím vlastně devalvaci tamějších medvědů. Z etologie medvědů je známo, že samci pokud mají možnost, zabíjejí malá medvíďata aby medvědice mohla rychleji zabřeznout a byly předány geny silného teritoriálního samce. Odstřelem velkých samců dochází nejen u vlka ale i u medvěda k poklesu kvality, když to tak nazvu a k lokálnímu nadbytku medvědů nevalných kvalit, resp.nebývají předány geny dominantních mohutných samců.. Rád se dozvím více, děkuji a zároveň konstatuji že chov puškou bohužel nenese pozitivní změny v populaci nejen u medvědů.
Děda z lesa reaguje 6.3.2013 12:32
V souvislosti s odchyty nežádoucích jedinců - zaujalo mne tvrzení pracovníka správy CHKO Beskydy Fr.Šulgana, že šelem v Beskydech hlavně ubývá, protože na Slovensku je povolen "regulační odchyt" - zdroj ČT24.cz z 28.2.2013. - Pokud sleduji, tak se zatím podařilo odchytit pouze 3 mladé medvědy a vybavit je obojky s telemetrickým sledováním...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 5.3.2013 21:32
Souhlasím, tihle experti od policie by potřebovali více proškolit u těchto zásahů, divím se že je na Slovensku pouští k těmto akcím, tohle nebyla vykradena sámoška. Toto ale nebyl první případ, jo Jane x právě policajti si rádi střelí i když to zásah přímo nevyžaduje, raději tedy ti myslivci nebo správa parku zkrátka někdo kompetentnější.
Josef Kouba reaguje 5.3.2013 20:40
Myslím, že před časem bylo v televizi jak na Slovensku stříleli policajti medvěda ve městě. Super záběry. Kdo to viděl, dá mi za pravdu. Snad ho chtěli před tím i uspat, už nevím přesně. Větší amaterismus se hned tak nevidí...:)
Radek Pintner reaguje 5.3.2013 17:49
J.A.10000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 bodů PLUS a necháte mě kousnout do kejtky z rysiny?
Děda z lesa reaguje 5.3.2013 00:16
Pavle V., omlouvám se, přehlédl jsem zmínku o možnosti jiného "zužitkování" onoho neopatrného rysa. Ono totiž chvíli trvalo, než dorazili kompetentní (dr.Červený, ing.Bufka) a provedli vlastní nutnosti (stěr zubů, DNA, rozbor obsahu žaludku ap.), takže pochopitelně zbytek zakopán, nejsme zase až velcí gurmáni...
Josef Kouba reaguje 4.3.2013 22:27
Medvěda jsem jedl několikrát, ale řekl bych, že nic moc. Možná je rozdíl mezi jarním a podzimním. Já měl smůlu, že jsem jedl jen ty jarní, kteří se živili jen masitou újedí. O rysovi jsem vícekrát slyšel, že je výborný. A já pitomec ho vyhodil. Vlka bych ale nejedl, tak jako psa. Lišku jsem ale už ochutnal.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.3.2013 20:27
Jo, tak teď už můžeš jen vzpomínat a oblizovat se, protože nevěřím že tuto pochoutku hned tak ochutnáš:o) no, ale třeba se pletu...;)
Děda z lesa reaguje 4.3.2013 14:24
Paní Anno, a to jste se dívala na Google Earth, kde je vše krásně zelené a působí celkem sympatickým dojmem. Až při pohledu na zvětšenou klasickou mapu, protkanou všemi dálnicemi, rychlostními komunikacemi,silnicemi a silničkami, železnicemi - tady si člověk uvědomí tu hrůzu dnešní kulturní krajiny a je rád, že snad ještě někde ten zelený kousíček se zvěří zůstane, migrující zvěř jsou dnes sebevrazi. Závidíme vám oboje Tatry a okolí.
karel zvářal reaguje 4.3.2013 14:03
Dědo, možná jsme se ještě mohli zeptat Santy K., protože to je také taková studnice moudrosti: Ekologie není věda, ale ideologie...Nezná špinavé peníze...Globální oteplování neexistuje...Není třetí cesty...Je mnoho cest, jak dospět k jednomu cíli, vše záleží na lidech. Před pětadvaceti lety se Číně vysmívali, dnes je komunističtí kapitalisti válcují...Takže Jane X, je možné být současně lovec i ochranář, není v tom rozpor. Kdo tvrdí, že ne, tak je hloupý. Při rozumném hospodaření lze mít od každého trochu, i když v případu velkých šelem jsem pesimista, aspoň v našich (českých) poměrech. Občas některá vyrazí směrem na západ, ale ztratí se jak Okawango v Kalahari...prý: Asi se vrátil...(nebo zde svou pouť skončil?). Takže osobně jsem velmi rád alespoń za utěšené stavy na Slovensku. Morava je žírná, zvěře dostatek, jenže je zde "přelidněno". A protože mám rád přísloví, končím tímto: hodně psů, zajícova smrt...
Děda z lesa reaguje 4.3.2013 12:30
Jako nimrod dříve narozený a v totalitě v nevědomosti vystudovaný (Jan x, 00:45) musím podotknout Jane x, že se velmi pletete. My, staří myslivci (když budu parafrázovat Miroslava Horníčka) máte tu výhodu, že známe odpovědi na všechny otázky, nevýhodou ale je, že se nás nikdo na nic neptá. Tak buďte tak hodný a zeptejte se, co Vám není v problematice velkých šelem jasné... - O.Bělka - klidně zůstaňte takovým, jakým jste, i ortodoxní ochranář musí mít vlastní mozek a chápat dnešní realitu. Krajina Česka není a ani nemůže být totožná s krajinou před 100 lety, velké šelmy jsou citlivé na svůj biotop, bohužel nejsme Rumunsko či Slovensko. U nás zůstanou velké šelmy pouze v Beskydech a ani výstavby nákladných ekoduktů neumožní jejich šíření dále na západ (?), života schopná populace rysa na Šumavě a v Bavorském lese také zůstane, jiné drastické změny nelze očekávat - to už se ale zase opakuji.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.3.2013 11:55
Zajímavé studie, něco na nich bude. Jane X jednou možná příjdeš na to, že dělat kompromisy je jedinou možnou formou jak ulehčit problémům. Nejhorší jsou právě ti zabedněnci na obou táborech, kteří neuhnou ani o píď a zatvrzele se budou domáhat svojí jediné pravdy. Nakonec potom bývá jediný poražený, a to je příroda. Uvedu příklad. Ty by jsi např.nechal chodit medvědy kolem předměstí? A nechal je hrabat v kontejnerech.? Mezi lidma? Tihle medvědi už se nikdy nevrátí k tradičnímu obstarávání potravy a medvědice to učí další generace.. Přistoupení k lovu těchto medvědů na výjimky souhlasím. Ano, na vině je člověk ale ten musí taky uvést tyto věci do nejlépe původního stavu. Nejsem bezpáteřní, jen nejsem zaslepen ( v tomto případě hysterickou pseudoochranou za každou cenu. Rozumě hospodařit v civilizaci to je budoucnost.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 23:38
Téda, paní Ježikova tak to mě samozřejmě těší, až se červanám.. ;o)Pokud to situace dovolí, můžeme se určitě potkat..ehm, tady třeba bývají srazy lidí z těchto stránek, bohužel mi to zatím nikdy nevyšlo podívat se na sraz. S kolegou Pavlem Vilšerem s krycím názvem eurohorn :)se uvidíme třeba na těch Hukvaldech (okres F-M), takže možnost tu je... Jinak ještě k danému tématu.. nemyslím si, že černý zástřel na hájenou šelmu je důkaz o jeji přemnoženosti. Můžeme to vidět i jinou optikou, třeba jako silný lovecký pud, vášeň, střelit si např. vytouženého vlka i v době, kdy jsou kvoty jejich odlovu už splněny. Můj postoj je, že jsem názorově mezi ochranáři a myslivci a myslím že je to dobře- takový zlatý střed. Jan Lev má v podstatě pravdu, v oblastech výskytu velkých šelem nebývají tak veliké škody ohryzem, loupáním apod.
Děda z lesa reaguje 3.3.2013 22:14
Jane Lve, včera jste moji fotografii v oddíle Trofeje okomentoval slovy : ... takovou fotografii může vystavit jenom blb, škoda rysa ... a dnes jako milovník šelem na stejném místě uvedete, že máte legálně uloveného lva... - Protože se jedná o zvíře z legendární "velké pětky" a téměř nedostupné, pochopitelně Vás považuji zatím za lháře a předpokládám, že nás zde obšťastníte bohatou fotodokumentací z tohoto lovu... - Jinak Vaše níže uvedené plky o vlivu vlka na "komunitu" losa a odloučenosti alfa samců a dalšími "vyobcovanými" samci se snad netýkají ČR ani v daleké budoucnosti.
jan lev reaguje 3.3.2013 21:14
Pánové, jestli můžu. Hospodařit se šelmami skutečně znamená, že se musí také lovit. Na druhou stranu specielně bez vlků se neobejdete ve chvíli, kdy máte silnou komunitu losa (zničí Vám olšiny a následkem toho zcela rozvrátí život kolem potoka, přesněji, je to poté jako po vypasení obyčejným skotem) nebo skutečně vysoké stavy jelenů. To druhé platí místy i u nás, ale bohužel v našich pidihonitbách nenajdete nadhled pro "vlčí oblast". A reakce na pana O.B., pokud jsem měl možnost poznat, tak v oblasti s aktivní vlčí smečkou většinou na alfa samce skutečně nikdo nestřílí. Většinou jsou to krásná silná zvířata s poměrně krátkou životností i tak. Co naopak téměř vždycky musí rychle ven je bývalý alfa samec, protože protože pokud utekl od smečky a zůstal živý, tak potom skutečně může (někdy i ve spojení s dalšími vyobcovanými samci) způsobit na zvěři pořádnou paseku.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 19:11
Já to přece vím "vlkobijče";) že názor máš na šelmy již vyjasněný- střílet, střílet...:) Jinak, rozhodně souhlasím s tím, že kdyby byl např. u vlků takový počet jako je počet srnčí zvěře či vysoké nebylo by to rozhodně v pořádku, tato situace by však nenastala ani kdyby se do vlků vůbec nestřílelo. Je to prostě nemožné. Jsem pro lov vlků, ale taky aby tento lov měl jasná pravidla co se týče oblastí i počtu odlovu. Pohlaví či věk u vlků však v praxi nejde zohlednit a je doloženo, že tím trpí jejich populace, která má jistou logiku ve struktuře smeček a potažmo i jejich početním stavu. Zabitím alfa vlka "prý" dochází paradoxně ke zvednutí jejich počtů. Slováci mají nádhernou přírodu a myslím si, že s ní umí hospodařit trvale udržitelně.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 13:39
Ne, vůbec se nechci dohadovat paní Jezikova, nejsem ten typ. Veďme tedy diskuzi. Já to považuji za docela malicherný "spor" ,počet vlků při lovu z Tv dokumentu. Vycházím li z toho, že pes domácí, (při průměrné váze a velikosti vlka) dokáže strhnout srnčí, muflončí nebo daňčí dojdu k tomu, že lovecky schopnější vlk dokáže ještě více... Jinak v dokumentu je několikrát uvedeno, že Slovenské Tatry jsou perlou přírody, nejen ve střední Evropě. Proto se domnívám, že v této přírodní lokalitě je bezzásahovost člověka vůči predátorům na místě. Trofeje, hmotnost zvěře v této, ale i jiných slovenských oblastí jsou na velice kvalitní úrovni a vliv velkých šelem tam není rozhodně kontraproduktivní činitel tohoto jevu. Vlci a nejen ti, se však střílí na Slovensku i tzv. na černo o tom něco vím a nechci to zde "rozpatlávat". Pavle, každopádně se budu snažit dorazit na Hukvaldy tak tam "pokecáme" a vyjasníme si stanoviska ;o))))
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 09:55
Jo a paní Jezikova obdivuji jak z TV dokumentu poznáte, že laň je (byla) po všech stránkách ve výborné kondici...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 09:51
No, Pavle tohle vlákno pomalu trhá rekordy :) Tak tomu chci jenom pomoct:) Jinak.. samozřejmě způsob vlčího lovu je nejčastější kolektivní to ano, ale věřím tomu, že vysílenou šmolu zvládne i jedno vlčisko, ne..? Nebyly jsme u toho a samotného vlka není třeba nějak podceňovat.. ;)
jan lev reaguje 2.3.2013 22:40
já osobně bych rysa chránil i za cenu podstatných ztrát na srnčím, protože benefit v ozdravění býložravců je obrovský!!! a vlk? proč by lovil laně, když je u nás prasat, že nevíme, jak je tlumit ...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.3.2013 22:14
Pane Koubo, můžete mít pravdu, ale berte v potaz, že vlk nebude (navíc sám) lovit až 95kg laň v plné kondici.
Josef Kouba reaguje 2.3.2013 21:46
U té laně bych si dovolil nesouhlasit. V naší oblasti se počítá za odstřelovou laň o váze do 70 kg, ale vyvržená, takže živá má poněkud víc, řekněme 90-95. Samozřejmě chovná karpatská laň bude mít víc...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.3.2013 21:41
Jene, taky jsem viděl Strážce divočiny. Vlk samotář nahnal samotnou laň do říčního koryta, kde vysílená již nemohla odolat jeho ataku. S tou váhou bych to viděl ale jinak, vlk mohl mít klidně až do 50kg a laň kolem 70-80 žádných 120, to není laň wapiti :)
Josef Kouba reaguje 2.3.2013 21:40
Jak loví vlk... Foto ID 149395 a 2195 na LovuZdar.sk
Jiří Wenzl reaguje 2.3.2013 20:16
Kolego Vilšere, přece dobře víte, že takto může vidět pouze hov...No a pak přijde s tvrzením, že vlci žijí v norách.
František reaguje 2.3.2013 10:38
Podle toho co říkal v televizi Šulgan který předváděl vábení rysa,je to jednoduchá věc,vlci budou čekat dopoledne nalevo od silnice a rysi odpoledne napravo,za medvědy dojdou na sněžnicích které předváděli společně.
Děda z lesa reaguje 1.3.2013 21:00
Paní J.A. - Sčítání v Beskydech jsem provedl včera v 19,57, rychle a zadarmo, zjištěný rozdíl od více jak 70 lidí nebude velký. Zúčastní se jej 2 profesionálové (Dana Bartošová z CHKO a Mirek Kutal z Hnutí Duha), ostatní budou děti z hlídek. Nevím, kolik je teď v Beskydech sněhu, ale předpokládám, že toho moc neprochodí... - Záchranou bude, pokud se podaří vysledovat rysici s telemetrií a následně pak vybavit i její mláďata, postupně pak mohou mít vystaráno bez zbytečných hlídek, které jsou opravdu k ničemu.
Tomáš Houserek reaguje 1.3.2013 18:57
Dokud budou mít na Slovensku polovníci dostatek zvěře,pravděpodobně budou částečně vlka tolerovat,až v případě že bude opravdu přemnožený a začne zvěře ubývat, po té se teprve budou zvedat ze židlí a prosadí si svoje. Kdyby se na Slovensku za nájmy platilo tolik co tady, už dávno by byla vlčí stopa raritou..zaplať pán bůh za to,že to tam tak ještě není,tedy doufám...
karel zvářal reaguje 1.3.2013 17:28
Měl by být nějaký centrální registr, kde by se došlá data porovnávala. Při velkých neshodách provést inspekci. Pokud by některá ze stran vědomě klamala, nebrat na její podklady ohled! Divím se, že takové disproporce v zjištěných počtech nejsou předmětem vážné diskuse na vyšší úrovni, protože někde je evidentně chyba. V éře fotopastí a zvukových záznamníků je to napováženou.
Tomáš Houserek reaguje 1.3.2013 17:17
Kdo se vlastně na tom sčítání bude podílet? Ochránci? Nedal bych jim na to ani korunu,protože se obávám,že ten skutečný stav se nikdy nedovíme.
Děda z lesa reaguje 28.2.2013 19:57
Nejedná se o sčítání u nás, ale o celé Slovensko. U nás v Beskydech to bude asi jasné - okolo 15 rysů, 5-10 vlků a 2-3 medvědi.
František reaguje 28.2.2013 19:34
Teď na Primě ukázali jak bude ode dneška do neděle probíhat sčítání šelem u nás v Beskydech,tak nevím co řešíte,v pondělí to budeme vědět,dokonce tam jeden předváděl jaké zvuky vydává rys.Takže Dědo už to začalo.
Děda z lesa reaguje 28.2.2013 17:31
A je klid, způsob sčítání velkých šelem na Slovensku je pro české myslivce asi velký oříšek. Ale základ už asi je - jakýsi grant EU na sčítání medvědů a koček ve výši 1,5 mil.€ (?). Pokud je to pravda, škoda jej nevyužít a hlavně rychle. Společná iniciativa by měla vzejít od Slovenského polovnického svazu, Slovenské polovnické komory, ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí. Akce by měla mít dobrou organizaci, sčítání v NP a CHKO pomocí jejich zoologů, ve St.lesích zkušení lesníci, v mysliveckých spolcích místní myslivci - tedy všichni znalí svých lokalit. Sčítacích dnů by mělo být co nejvíce, časově koordinovaných na určité časové rozpětí, aby nedocházelo k duplicitě. Jako doplněk možná fotopasti, ale nedovedu si představit jejich počet ani umístnění. Pochopitelně sčítat vše - medvědy, vlky, rysy a divoké kočky. - Hezky se mi to radí, že ? Ale praktické provedení bude opravdu tvrdý oříšek, možná bojkotovaný ochránci, je to ale nutnost a je nejvyšší čas.
Děda z lesa reaguje 27.2.2013 22:48
Buďme rádi za pár stálých a pár občas migrujících šelem od sousedů, žádná invaze i přes urputnou snahu ochránců nehrozí. Beskydy nelze nafouknout a ani snaha o realizaci ekoduktu u Jablunkova za 600mil.Kč stav medvědů či vlků u nás rapidně nezvýší. Znovuvysazení rysa v osmdesátých létech na Šumavu se zdařilo, snad ještě se za čas objeví pár lužických vlků na severu z vojenského prostoru Reitschen - to je vše. - Jakákoliv další snaha o reintrodukci šelem kamkoliv v ČR ze strany HD a dalších ochranářů narazí na tvrdý odpor místního obyvatelstva a je v současné době prakticky neproveditelná.
karel zvářal reaguje 27.2.2013 16:12
Už fakt nevím, jak to mám říct! Jsem pro velké šelmy i dravce a sovy, ale v určitých mantinelech. Problémové druhy řešit. Raději 400 zdravých vypasených medvědů, než 1000 hladných bloudivců, kteří v zimě nespí a shánějí něco pod zub. Budu parafrázovat komickou louku: v naší přírodě zoufale chybí tygr šavlozubý a autožrout (nápodoba kamenožrouta). Oba by se postaraly o přiměřenou regulaci silně přemnoženého a panovačného druhu, který si usurpuje právo rozhodovat o osudech ostatní fauny. Díky lékařské péči se ho mor ani prašivina netýká...
Děda z lesa reaguje 27.2.2013 16:05
Zase - 16,04
karel zvářal reaguje 27.2.2013 14:03
Paní Anno, ale dělají to dobrovolně, nikdo je k tomu nenutí. Koukám hodně na NatGeo, tam grizzly na jaře decimuje kolouchy wapiti, uloví i tele bizona. Když vlci narazí na laň s koluchem, uloví tedy mohutnější laň? Co ten 1-2 měsíční kolouch si počne sám?...A že vlk je "sanitár" - souhlasím, že zdaleka ne stoprocentní, ale na příběhu "nově založené" černobylské krajiny je vidět, že tam žijí veškeré velké šelmy současně s dobrými stavy jiné zvěře. Já jsem pro regulaci šelem (krkavců i hojných dravců), ale nemám rád demagogii a emoce na obou zúčastněných stranách. A samostatnou kapitolou je nedostatečná účast státu v otázkách docenění práce lesníků a ekozemědělců. To byl, je a bude plebs vedle přeplacených bankéřů, právníků a ajťáků. Přitom tvoří mnohem cennější honoty, než přehazování miliónů vidlemi a virtuální transakce.
Děda z lesa reaguje 27.2.2013 13:32
Také už jsem pomalý - 13,31
karel zvářal reaguje 27.2.2013 13:22
Kdyby to bylo okolo těch 10% stavu ulovených lovci, tak by to bylo velmi přijatelné číslo, pro vlky velmi lichotivé. Já jsem uvažoval se 40 kg masa na kus, protože asi přednostně loví kolouchy a selata (snazší kořist, šťavnatější maso). V zimě staré a zesláblé kusy. Zajíce a jinou drobnou jsem nekalkuloval, to bych přenechal rysovi, orlům, lišce, krkavci, výrovi...Kdyby predátoři dohromady ulovili ca do 50% stavů zvěře ulovených myslivci, bylo by to spravedlivé, protože lovců je řádově desetkrát víc jak velkých šelem a dravců. Navíc loví z dlouhé chvíle (lovecká vášeň), nikoliv z nutnosti.
Děda z lesa reaguje 26.2.2013 22:29
Zapomněli jste ještě na jednoho - figuruje v mysliveckých statistikách u druhého nejsilnějšího medvěda na území Slovenska. - Javorina, okres Poprad, 324,44 CIC, lovec D.A. (nesmělo se uvádět jeho jméno), až teď - Dubček Alexander... - Je ale lepší diskutovat trochu odborně o velkých šelmách než o tom, že vlk je kriticky ohrožený kvůli tomu, že nežije na Drahanské vrchovině u Brna. Stejně ohrožený je i kamzík, protože nežije na Řípu...
karel zvářal reaguje 26.2.2013 21:05
Co vy víte! Díky VLKu vlci žijí a díky hnutí DUHA se tvoří duha...to je též určitě vědecky doloženo.
Radek Pintner reaguje 26.2.2013 20:50
kluku ty jsi blb!!!!
František Dvořák reaguje 26.2.2013 17:17
Omlouvám se 26.2.17.13. František Dvořák
Děda z lesa reaguje 24.2.2013 16:44
Páni v Bruselu si zřejmě vzali k srdci ochranářské klišé, že zvěř nezná hranice a posuzují Karpatský oblouk jako jeden celek a zatím nevyčerpatelnou zásobárnu velkých šelem. Prim zde má Rumunsko, které zabírá 55% z celkové rozlohy Karpat, Slovensko sice jen 17%, ale nejatraktivnějších. A pokud na některém slovenském okrese dojde ke snížení stavu (součást stížnosti J.Lukáča do Bruselu), je uvolněné teritorium okamžitě obsazeno vlky ze sousedního okresu, v příhraničí pak ukrajinskými či polskými smečkami (jak uvádí i K.Zvářal). - ČR se podílí na rozloze Karpat pouze 3%, ale naše HD by rádo vidělo na této ploše neúměrné množství šelem, šířících se neustále dále na západ - jenže už není kudy.
karel zvářal reaguje 24.2.2013 15:12
Všechno zlé je k něčemu dobré. I pro toho vlka je selekce na plachost evolučním prvkem. Jestli je to on, ona, nebo ono, to asi polovníci moc neřeší. Který se dostane na mušku, ten ji koupí. Z těch čísel odlovu je jasně vidět, že obavy ochranářů jsou naprosto liché. Vlci byli, jsou a budou. Pánům v Bruselu je celkem jedno, zda je to 400 nebo 700. Přesných počtů se nikdy nedopídíme vzhledem k imigraci polských a ukrajinských jedinců. Ani v desítkách kusů to nepůjde odhadnout, když to bude sedět ve stovkách, tak to bude úspěch. Podobně by se mohlo hospodařit i s medvědem, svět by se nezbořil. A ten uřvaný ochranářský folklór berme jako fakt, taková je doba. Zase jakási opozice je nutná.
Tomáš Houserek reaguje 24.2.2013 14:45
Docela by mě zajímalo,jak myslivci na Slovensku k tomu odlovu vlků přistupují,jestli loví přednostně samice nebo samce,štěňata apod.
Děda z lesa reaguje 24.2.2013 12:59
Začetl jsem se do opakovaných stížností Juraja Lukáča (LOZ VLK) ke komisi EU proti lovu vlků na Slovensku. Komise EU pravděpodobně na tyto stížnosti nereaguje a snad i proto, že LOZ VLK na svých stránkách uvádí mj. i počty ulovených vlků. Např. za 10 let (r.1986 - 1995) bylo uloveno 1.267 vlků - v r.92 - 152 kusů, v r.95 - 158 ks, roční průměr činí téměř 130 kusů, což je dnešní běžná kvóta ročního lovu. A vlci neubývají, spíše naopak - čili něco je špatně - chápou to tak i páni v Bruselu, resp. jejich poradci. Jsme opět u toho nejpodstatnějšího : pokud nebude známo přesné číslo počtu vlků (ale i medvědů), ochranáři s letitým jimi uváděným stavem 250 - 400 ks moc neuspějí, protože pokud by byl tento stav pravdivý, bylo by Slovensko již delší dobu bez vlků nebo na počtech, kdy by se plánovaný lov vlků nepodařilo nikdy splnit.
karel zvářal reaguje 24.2.2013 07:40
Dobrý příspěvek, tak to nějak může být. Na NatGeo šel pěkný snímek o vlcích z Yellowstone. Na území smečky s vlčaty vnikla sousední silnější smečka, v tom roce bez vlčat, a ca 10 dní se zdržovala na přístupové cestě k noře, dokud vlčata nepošla hladem. Mě vždycky v těchto případech fascinuje ta naše (lidská) jistota, že toto chování je "pudové". Co když si alfa pár silnější smečky "řekne": nebudete mít mladé, stejně jako my. U šelem a dravců se často hovoří o lovecké strategii a taktice, proto si myslím, že kromě instinktů predátoři dokáží zapojit také hlavu. A oni jsou opravdu schopni velikost vrhu upravit podle potravních možností. To není jak u pána tvorstva, který se množí i s "nafouklým bříškem"...
karel zvářal reaguje 23.2.2013 21:24
10%-ní odlov vlků neznamená nic, to by šly stavy stále nahoru (při jejich plodnosti). Jako reálnější se mi opravdu jeví ta početnost okolo 400 vlků, protože při stavech 2000 si neumím představit tu spotřebu zvěřiny- do roka dvou by byl krám komplet vyžraný...bez přispění rysa, lišky, medvěda, krkavce a orlů. Vlk je velmi akční, takže jedna a ta samá smečka může být (a zcela jistě tomu tak je) klidně započítaná několikrát. Je škoda, že není k dispozici rozsáhlejší telemetrický monitoring, který by pochybnosti o početnosti vlků mohl ukončit.
Děda z lesa reaguje 23.2.2013 19:45
Stížnost LOZ VLK, Hnutí Duha ap. ke komisi EU na překročení povolené kvóty lovu vlků na Slovensku vyvolá pro ně opět jen předpokládanou reakci - při kvótě 120 kusů se jich uloví "jen" 119, při 130 ks "jen" 129 atd., myslivci si vždy poradí... - Rovněž nechápu stížnost přímo do Bruselu, podobné přestupky by se měly řešit doma, navíc všem rozumným musí být jasné, že po ulovení 130 kusu nelze technicky během krátké chvíle zastavit lov vlků skoro na polovině slovenského území.
Tomáš Houserek reaguje 23.2.2013 14:09
Minulý rok jsem byl v obci Štola ve Vysokých Tatrách na jelení říji. Pro neznající to je u Starého Smokovce,Tatranská lomnice apod. Každé ráno tam chodila medvědice s medvídětem vybírat popelnice. Asi bych měl opravdu pochybnosti o tom,že by byl medvěd na Slovensku ohrožený druh.
Děda z lesa reaguje 23.2.2013 11:49
Po přesném údaji o počtu medvědí populace touží nejen slovenští myslivci, ale i početná veřejnost. Jediní, co po tom netouží, jsou ochranáři - veškeré studie obou táborů se shodují v tom, že únosný stav pro Slovensko je 500 jedinců. Současné (zatím neprokázané stavy) v počtu 1.000 - 1.400 kusů. Oficiální a potvrzená legalizace některého z těchto čísel jim vezme vítr z plachet a nejen to...
Tomáš Houserek reaguje 23.2.2013 10:56
Na Slovensku to s těmi ochranáři taky nebude žádná sláva. Ochranáři udávaji stav medvěda okolo 700ks a myslivci hlasí stav až 1200ks.
Josef Kouba reaguje 23.2.2013 10:45
Doporučuji dnešní příspěvek v 10:09 v diskusi Vystrielané vlky na Slovensku na LovuZdar.sk
Josef Kouba reaguje 23.2.2013 10:00
...:) Zajímavé počty. Slovenští ochranáři mají spočítány velké šelmy s mírnou nadsázkou na kus a na nepoměrně větším areálu výskytu. U nás se pohybujeme v toleranci desítek, až stovek procent. Kdo mi poví, kde je pravda?...:)
Tomáš Houserek reaguje 23.2.2013 00:07
Organizace AOPK prezentuje výskyt velkých šelem u nás v počtu: 2-5 Medvědů h. 5 - 17 ks Vlka Obecného a 65 - 100ks Rysa Ost.
Tomáš Houserek reaguje 22.2.2013 23:46
V tomto odkazu je mapa s výskytem Rysa v ČR. Jednoznačně je na tom nejlépe Šumava, to i možná díky podpoře ze SRN. Trošku mě udivuje slabý výskyt v krkonoších, možná díky podpoře polských lovců. :-) http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=49
Tomáš Houserek reaguje 22.2.2013 23:43
Vkládám možná pro některé užitečný odkaz. Je tam vyfocen i rys s monitorovacím obojkem. (Ten je obzvlášť chráněn :-) http://www.beskydy.ivb.cz/selmy-v-beskydech/rys-lynx-lynx/7-rys-lynx-lynx
František reaguje 22.2.2013 20:43
Já taky neříkám že je ulovili psy,každá statečná kočka vyleze před psem na strom a pak ...Minulý týden byl jeden u Val.Mezu. v Zašové ale volali pozdě, byl u uhynulého koloucha ,jak myslíš že dopadl medvěd co byl předtím v Krhové.
František reaguje 22.2.2013 18:08
Já nevím co pořád řešíte,máte to ve svých rukách,tu číču jsem viděl 7x a 5x bylo "maladěc",1xBB a 2xJGDT je pro ni po najití čerstvé stopy špatná kombinace.
Radek Pintner reaguje 22.2.2013 15:41
Hele Jane x klidně si krákorej,blbec mne neurazí a inteligent nejsi.Pa P.s.a víš jak vypadá šelma?Nezapomeň,že nelítá.
Radek Pintner reaguje 22.2.2013 14:08
Jane mám na vás dotaz.Zajímá mně z které strany sudet jste?Z německé či České?A to X je xindl nebo se za své pravé jméno stydíte??Debatovat s vámi o životním prostředí nehodlám z důvodu,že to nemá smysl.Píšete blbosti,ale dík za odpověď na otázky.Radek
Tomáš Houserek reaguje 21.2.2013 21:48
Aaaaa konečně se dostavil i kolega škůdník. Jen ho nechme,ať nám to obhájí.
Radek Pintner reaguje 21.2.2013 21:22
A Fčil mudruj!!!!!A jestli je eurohorn zelený fašista tak rada:ZDRHEJ jde po tobě zelený gestapo!!!!CHACHACHA...Mám na Vás dotaz: jaká pravidla máte na mysli?Ty gumítkovská?Tak tato pravidla mi začínají lézt krkem.Jak kormorána tak bobra jste prosrali,začíná rys a co bude pak??Až zapalatíte za chybná rozhodnutí,omluvíte se a začnete diskutovat pak snad vám dám šanci.Zatím běžte gumítci do řiti.
Radek Pintner reaguje 21.2.2013 21:13
Má životní zkušenost s gumítky při organizované stávce v 90 letech proti spuštění Temelína a podpora Greenpís.
Radek Pintner reaguje 21.2.2013 21:12
Hele gumítku máš jméno?Pokud ne tak se sem neser!!!A ty tvé výplody jsou na úrovni gumítka zelenáče,protaženého školením jak ekologové u Temelína,kde stávkovali za franky a nevěděli proč.Ti mi taky tvrdili,že je liška užitečná,žere maliny,jahody max.myši a na otázku co žere v zimě když maliny a jahody nejsou byly rázem v prdeli.
Tomáš Houserek reaguje 21.2.2013 13:52
Vysílač GPS musí mít baterii a přijímač signálu, čili pochubuji,že by jakakoliv šelma mohla mít něco takového pod kůží a když už, tak by to bylo nesmírně drahé zařízení. K monitoringu savců se všeobecně používají obojky,které mají dostatečně silnou baterii k dlouhodobému monitoringu. Čili si myslím,že používané čipy u vypuštěných šelem jsou podobné,jako mají naši psi. Přiložím čtečku a zjistím,kde bylo zvíře vypuštěno,jak staré apod.
Tomáš Houserek reaguje 21.2.2013 11:43
Pane Vilšer, chcete tím snad říct,že ten zabudovaný čip pod kůží má vlastnosti GPS? Předpokládal jsem,že je to pouze informativní čip s daty o zvířeti.
Aleš Pastorek reaguje 21.2.2013 09:09
Ten příspěvek v 8:25 od "reaguje" byl napsán úplně perfektně a věcně. Škoda, že to pisatele odhlásilo....
Jaroslav reaguje 20.2.2013 22:58
Od Šumavy k Tatrám.Začali jste medvědem,vlkem,rysem a jste u bobra a kormorána .Co špaček a vinohrady?
Jan Novák reaguje 20.2.2013 19:14
Tady to vře...
Jaroslav reaguje 20.2.2013 15:58
Normované stavy kormoránů???
Tomáš Houserek reaguje 20.2.2013 10:26
Copak vy nevidíte,že se Jan X ohromně raduje z toho,jak vás tady rozčiluje. Nemá cenu s ním a ani s žádným jiným ochráncem vůbec diskutovat,jedině s klackem v ruce. Myslím si,že oni se v tom úplně vyžívají,jak nám předhazují své hloupé argumenty.
Radek Pintner reaguje 20.2.2013 07:31
Jane,ruku na srdce kdopak to posral s kormorány?Myslivci?A bobrem?Myslivci?Kdepak!!VY ochranáři,kteří upřednostňují určité druhy před ostatními!!!A kdypak se vám vymkne rys?Či medvěd a rys a vlk??S tímto rádoby ochranářským přístupem běžte laskavě do ....A já mám za Vaše špatné rozhdnutí platit???Pokud ano tak jste slušně řečeno pro Chocholouška mega vážný klient a smíchy nebudu usínat já při vzpomínce jak mu cpete do hlavy ochranářské hovadiny.Nezvoní už u Vás???A mohl byste mi prosím ještě než se začnete léčit objasnit mi váš název -latentní ochranář???Nějak se tomu názvu směji neb na netu je to tajemný,skrytý,bezpříznakový.Hele nejste špión???Jan X 00???Ta slova mě spíš připomínají -do všeho se seroucí-promiňte ten výraz,neznám vás,ale takto na mne působíte.Zřejmě v paneláku v Sudetech bydlící.Ty Sudety jsou opsány z vaší stránky nechci urážet,ale je to široký pojem Sudety.Jen aby jste nebyl z Prahy.Tam jsou gumítci nejhorší.Vše znají do všeho kecají a nepoznají srnu od srnce natož rysa od kočky.A kormorána si pletou s kachnama.A jestlipak víte proč má bobr placatý ocas?Ne?Protože mu ho kouří kachna no.
Josef Kouba reaguje 19.2.2013 20:28
K příspěvku liška versus rys... Před lety vyšla docela hezká knížečka od Rudo Morice Z polovníckej kapsy, přeložená i do češtiny Z myslivecké brašny. Jsou tam popisovány zážitky asi největšího lovce rysů polesného Bohdana Mulera z Vychylovky na Kysucach. A právě tam je vzpomínáno zabíjení lišek rysem...
František Dvořák reaguje 19.2.2013 18:35
Ne nejsem ochranář,dokonce mám i myslivecké zkoušky,ale myslivost již hodně dlouhou dobu neprovozuji,ale sympatie k této činnosti mi zůstaly.P.Jeziková původní příspěvek jsem situoval k p.štěrbovi,který se oháněl tím,že pozná jestli je zvěř nemocná nebo ne,vy jste se do toho sama zamíchala,to jak s váma budou rybáři kamarádit,poznáte za dva, tři roky až jim budete platit škodu,no nepomůže vám ani Stalin,ani Milada Horáková.Snad to tak zlé nebude.Plkejte si tady dál,ono stejně nemá cenu na vás pár reagovat,tak jak tady diskutujete,tak to je akorát tak pro vyžití a zábavu p.Nekoli.
Radek Pintner reaguje 18.2.2013 20:02
A ještě k reakci 17.18.Máme jako myslivci mediální šanci s něčím vyléZt na veřejnost?Je vůbec zájem médií to zvěřejnit?Myslím si,že není chuť myslivce nějak poslouchat či znát jejich názory.Není na to asi vhodná doba.Leda když se někde postřelíme nebo se střelí pejsek nebo kočička a někdo si stěžuje.To se to pak rozmázne,ale že gumídci chrání některé druhy do přemnožení byť snaha o odlov byla,ale zamítnuta či na vyjímku tak o tom se moc nemluví.Že by média neměla zájem??????Dokud gumídci za špatná rozhodnutí nebudou finančně postihováni tak se nic nezmění!!NIKOHO to nebude zajím LEDA by se vyskytla nějaká choroba,která by začala ohrožovat lidi tak pak se zase bude nadávat na myslivce,že s tím nic nedělají.Ale můžou vždy něco dělat????A netuším PANE kde jste došel k názoru ve vašem příspěvku,že OCHRANÁŘI přesvědčí společnost o snížení počtu určitých druhů/kormorán,bobr/???Či přesně o NESMYSLNÉM chránění???Nebyly jste to čistě náhodou VY gumídci,kteří tyto druhy hájí jako .....?A teď se budete bít v prsa a žádat snížení?Chcete slíznout smetánku???Jste za ty kecy na sebe hrdej???Koukejte zaplatit škody!!!Lovte teda VY střílejte,střílejte,střílejte.Teda pokud Vám dá někdo vyjímku abyste mohli střílet.Pak můžete říct společnosti-něco jsme posrali,ale děláme nápravu a OMLOUVÁME se,že jsme to špatně řešili.Pak si vás budu vážit.
Radek Pintner reaguje 18.2.2013 19:32
A rys už předloni strhl v oblasti České Sibiře 2 telata a u Borotína další 3.Jak jsem nakoupil tak prodávám,bylo to na sklonku zimy,ale i ten nejstarší myslivec nepamatuje rysa u nás.Leda tetřívky,koroptve atd.Ale RYS?TADY?Čípak je to gumítci zásluha,že se objevuje i v místech kde nikdy nebyl?A jenom migruje?Je to horší jak pytlačící psi.Moc škody na mase nenadělá,spíš loví protože loví.Zvěř nemá šanci si na něj zvyknout.A to je špatně.A nějaká změna?Těžko leda by nějakého gumídka kousl na Václaváko do řiti.Pak by se dala očekávat změna.
Radek Pintner reaguje 18.2.2013 19:25
to jsem byl ja,spadlo to,asi je to rozbité.
Josef Kouba reaguje 18.2.2013 18:27
odkaz:http://www.youtube.com/watch?v=qwGDCzBp5Jo http://www.youtube.com/watch?v=kmtok8Wc-8I&list=PL0E0E81616B0D0CCE
Josef Kouba reaguje 18.2.2013 18:25
odkaz:http://www.youtube.com/watch?v=qwGDCzBp5Jo http://www.youtube.com/watch?v=kmtok8Wc-8I&list=PL0E0E81616B0D0CCE
Děda z lesa reaguje 18.2.2013 10:00
Rozezlení slovenští myslivci teď řeší, že na ně podalo stížnost ke komisi EU jejich LOZ VLK kvůli překročení limitu lovu vlků, místo povolených 130 kusů jich bylo uloveno 136. Navíc se k této stížnosti pochopitelně připojilo i naše Hnutí Duha a ochranáři z Polska a Maďarska, kteří již asi považují slovenské šelmy za majetek EU. Kvóty lovu medvědů obvykle nelze naplnit i o 10 kusů, jednodušší lov vlků lze naopak rychle překročit - asi to bude i ponaučení pro slovenské kolegy, jak příště vykazovat jejich počet ulovených vlků.
karel zvářal reaguje 16.2.2013 08:03
Tato otázka by byla aktuální v polovině devadesátých let, kdy k údajnému vypuštění mělo dojít. Od té doby jsem nepostřehl častější zmínky o stržených ovcích. Zřejmě si někdo na to posvítil už tehdy. A narodilo se už mnoho čistších a čistších vlkův... Obecně velké šelmy nemají a nebudou mít v Česku velikou perspektivu. Od povahy "švédů" (pravděpodobně myšleno švejci+šmejdi) bych ani nic jiného nečekal. Poté, co jim zemědělství a ochranáři zlikvidovali drobnou, byli by na palici, kdyby totéž dopustili se spárkatou. Celá dnešní doba je turbulentní a svým způsobem "pošahaná". Chybí koncepce, viditelná snaha něco změnit shora dolů a elementární shoda. A dokud se nenarovnají problémy ohledně zkulturnění vyplundrované agro"krajiny", tedy návrat drobné, těžko mlčící většina připustí vypuštění dalšího džina... Asi jsem to přehnal, ale již dlouho se nebojím podívat se pravdě a lásce do očí.
František Dvořák reaguje 15.2.2013 18:08
Ještě k příspěvku p.Štěrby.Pan Štěrba byl zděšen nálezem zardoušené srny a dvou srnčat u krmelce.Bohužel,tak jako srna půjde ke krmelci,kde má založíno se nažrat,tak přijde rys ke krmelci se nažrat,kde ví,že mu kořist přijde pod hubu.Kdyby si pro ni nezašel,tak by jsme ho považovali za většího blbce než tu srnu.Bohuže,tam kde se vyskytují šelmy,zakrmujeme takto provozovanými krmelci 2x.Co se týče zardoušených srnčat,rys je predátor a ten jak známo,nemá slitování,to mu nemůžeme mít za zlé.Srna přišla ke krmelci asi první byla zardoušena,srnčata určitě z povzdálí sledovala marný boj mámy,bez ní však neutekla a tak to rys vzal z jedné vody načisto.Toto však není vina rysa,ale tohoto způsobu zakrmování,tedy člověka.Mimo krmelec,kdy by se rys musel namáhat,by patrně padlo jedno srnče a dalšího pronásledování by se rys vzdal.Nic však v těchto případech není 100%, v malém procentu případů dojde k tomu,že je napřed ulovena srna a výsledek by byl stejný jako u krmelce.František Dvořák
Děda z lesa reaguje 15.2.2013 16:25
Níže u vás stačí Lednice a problémy okolo, u nás máme Kateřinský potok a Vodní svět Podkovák (zřízený CHKO Český les). Populace se zde odhaduje na 280 - 300 párů, nemá přirozeného predátora, dobře a rychle se množí. Dám do videí klípek, co dokáží za pár dní (okolí Hošťky u TC). Stát vyplatil za škody bobrem (dle zákona 115/2000) v r.2010 celkem 10.700.000,- Kč.
karel zvářal reaguje 15.2.2013 15:23
Souhlasím, je třeba pracovat s uznanými kriterii, nikoliv fantasmagoriemi "nadšených ochranářů". Nečekal jsem, že údaje o bobrovi vzbudí nějaký rozruch, protože ten nijak myslivosti neškodí. Na tomto příkladu je ale vidět, jak dotyční absolutně neberou v potaz možné problémy a škody vzniklé jednotlivým správám povodí, majitelům blízkých sadů, parků a pod. U nás se objevil tuto zimu a začíná pěkně řádit. Řeka Dřevnice je v těch místech široká ca 12 m. Když položí několik takových stromů do koryta, silně ho zneprůchodní, což bude nebezpečné hlavně při povodních, resp. velké vodě. Povodí Moravy to určitě bude muset řešit s předstihem, samozřejmě že s tím budou spojeny náklady s odstraňováním překážek a čištění koryta. Jsem zvědav, zda budou tito "množitelé" bobrů stejně ochotně platit vzniklé náklady. To určitě svedou na "přírodní živly". Takže cifry, které uváděli, jen dokreslují jejich absolutní odtržení od reality. Jsme střechou Evropy, na našich říčkách a potocích by mnoho bobrů žít nemělo, stačí nad míru těch současných 3500. Stanovit oblasti chovu v lužních lesích - a jinak lovit.
Děda z lesa reaguje 15.2.2013 14:59
Definice kriticky ohroženého druhu dle stanoviska IUCN je : - Taxon je kriticky ohrožený, když čelí krajně velkému nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení ve volné přírodě. Další kritéria : Silný pokles velikosti populace, početnost populace méně než 250 jedinců. Druhá skupina jsou "ohrožení", třetí skupina "zranitelní". U nás se dělí na kriticky ohrožený - silně ohrožený - ohrožený. Daným kriteriím se ale už vymykají bobr, vydra, kormorán a krkavec.
Děda z lesa reaguje 14.2.2013 22:46
Snahou našich ochranářským týmů či skupin je dostat "to své" zvířátko, ptáčka, plaza, broučka, kytičku, rostlinku ap. na známý Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Před chvílí jsem jeden z nich (autoři Plesník, Hanzal, Brejšková) dočetl včetně zdůvodnění jejich ochrany. Nejdřív to ale musím vydýchat...
karel zvářal reaguje 14.2.2013 20:41
Přesně tak, budižkničemové non plus ultras. To je jedna z mých největších frustrací "porevoluční" doby. Kdyby ten prosklený vršovický moloch neexistoval, vůbec nic by se nestalo! Pokud nebyli schopni za dvacet let vytvořit zákonné a ekonomické podmínky pro trvale udržitelné hospodaření na půdě, můžou jít k čertu! To se musela sepisovat petice, aby se tím konečně začal někdo zabývat... Tak si aspoň zvyšují "důležitost" tím, že vypouštějí velké šelmy (a tím zachraňují přírodu)...A na krkavce u nás také dojde, stejně jako na kormorána, za chvíli bobra a jiné PŘÍSNĚ CHRÁNĚNÉ likvidátory všeho živého, resp. ničitele hrází, parků atp. Omezenost je věčná, leč každá generece si musí natlouct nos, aby poznala, že ti naši předkové nebyli vůbec hloupí. Všeho moc škodí, a týká se to i přísně chráněných predátorů. Skutečné rovnováze zdar!
karel zvářal reaguje 14.2.2013 16:04
Nejsem odborník, jen sleduji media a občas navštívím místa s jejich výskytem. Saský příklad s vlkem ukazuje, že nejsou nároční na prostředí. Rovněž rys by měl u nás dost vhodných lokalit díky dobrému zalesnění a zazvěření. Nejproblematičtější by byl medvěd. Snad Jeseníky, Bílé Karpaty. Ale ty počty jsou opravdu nereálné. Kdyby to někdo chtěl mermo mocí realizovat, kdo bude platit škody? V dnešní krizové situaci...Spíše si myslím, že by se měli zaměřit v první řadě na druhy (téměř) vymizelé (lesní kurovití), protože realizace projektu by měla být snazší. Velké šelmy je více méně módní trend a vyjadřuje se k tomu hodně zmanipulovaných a naivních lidí. Kdyby v lese se potkali s medvědem, tak si nejsem jist, jestli by nezměnili názor, zda jsou tak nutní... Mě spíš zajímá přemnožení černé, lišek a kun, protože to je daleko větší příčina úbytku zvěře, než si jsou (nejen) envi schopni připustit. Popravdě řečeno, nechal bych to (počty), jak to je, a na ukázku do každé zoo. Místo různých exotických pitomostí. S živou šelmou se skoro nikdo v reálu nepotká, takto by to bylo názornější a naprosto bezproblémové.
Děda z lesa reaguje 14.2.2013 15:35
Ale kam ? Rys je jasný a "zabydlený", ale kam vměstnat 100 vlků a zejména 50 medvědů ? Beskydy jsou dle Bartošové i Kutala již plně obsazené...
karel zvářal reaguje 14.2.2013 15:06
Asi před patnácti lety šel envi pořad o bobrovi. Rovněž tam byl dotaz na cílový stav, bylo řečeno 1000...Dnes jsme na stavu 3500..., a jelikož se bobr "nemůže přemnožit", je možný (cílový stav) 24000! Takže taková je situace s našimi envi snílky. U těch velkých šelem by bohatě stačilo 500 (350 rys, 100 vlk, 50 míša).
Děda z lesa reaguje 14.2.2013 13:29
Pokud u nás budou faunu i floru ovládat samozvané nevládní ochranářské organizace, tak to jiné nebude. Velké šelmy mají u nás zelenou imunitu a status přísně chráněného a kriticky ohroženého živočicha. Čili i trpící přestárlý kus bude požívat tuto imunitu. Bohužel nikdo z ochránců a propagátorů šelem u nás není schopen definovat nějaký konečný stav či vymezit jejich teritorium. Ptal jsem se kdysi na jiném webu a odpověď byla : 1.000 kusů (400 rysů, 400 vlků a 200 medvědů). Kam s vlky a medvědy už nedokázali kvalifikovaně odpovědět, někteří ale tvrdili, že kromě okolí Labe a jižní Moravy všude. - Jinak sanitární odstřel přestárlých rysů si nedovedu představit, 99% nás myslivců nevidělo živého rysa a ještě poznat, zda je 8letý či 16letý ? Snad až pro neschopnost lovu začne někomu chodit na dvůr na husy či kachny...
Tomáš Houserek reaguje 12.2.2013 23:05
To bude asi o té trofejové zvěři,rys asi těžko bude strhávat jelena o 200kg,to je jasný,ale v lese nežije jen jelení. Škody páchané vlky je taky především o jejich početnosti.
Josef Kouba reaguje 12.2.2013 22:20
Pro kolegu TH: Nedomnívám se, že máš pravdu v upřednostnění vlka před rysem. Roky jezdím na Slovensko, mluvím s lidmi, kteří o tom něco ví. Rys většině nevadí, ale u vlka je to něco jiného. Skontaktuj se s lesáky a myslivci z Nízkých Tater, Oravy a pod a uvidíš co Ti řeknou. S tím povídáním o lovu vlků slabých kusů se Ti vysmějí. Ano, můžeme si myslet, že silní jeleni ulovení vlky po říji, byli postřeleni. Ale jak chceš vysvětlit stržený jeleny medailových hodnot s parožím dosud v lýčí. Tam se o předchozím postřelu asi bavit nebudeme. Někdy si zajdi na LovuZdar.sk a přečti si tam názory na vlky...:)
Josef Kouba reaguje 12.2.2013 22:18
Pro kolegu TH: Nedomnívám se, že máš pravdu v upřednostnění vlka před rysem. Roky jezdím na Slovensko, mluvím s lidmi, kteří o tom něco ví. Rys většině nevadí, ale u vlka je to něco jiného. Skontaktuj se s lesáky a myslivci z Nízkých Tater, Oravy a pod a uvidíš co Ti řeknou. S tím povídáním o lovu vlků slabých kusů se Ti vysmějí. Ano, můžeme si myslet, že silní jeleni ulovení vlky po říji, byli postřeleni. Ale jak chceš vysvětlit stržený jeleny medailových hodnot s parožím dosud v lýčí. Tam se o předchozím postřelu asi bavit nebudeme. Někdy si zajdi na LovuZdar.sk a přečti si tam názory na vlky...:)
Tomáš Houserek reaguje 12.2.2013 20:37
Ještě jen dodám,že radši 10 vlků,než jeden rys. Vlk narozdíl od rysa,jak už jsme se zmiňovali loví především slabé a nemocné kusy. Ovšem pro rysa je nemocná či vitální zvěř bez rozdílu,zabijí pro zábavu a to na jednoho rysa se počítá až 60 ks usmrcené zvěře za rok. Jeden rys na 100km2 není žádná pohroma,ale když jich tam bude 10?
Tomáš Houserek reaguje 12.2.2013 20:26
Paní Jeziková, rys na Šumavě je a není jich tam málo. Mám tam dobrého přítele,který má statek a občas mu rys nějaký ten kus dobytku skolí. Největším problémem je,že dle mého názoru ochranáři skutečný stav tají a tajit budou a na druhé straně jsou myslivci a pronajímatelé honiteb,kteří naopak zase stavy nadsazují a divit se jim nikdo nemůže. Ochranu a vysazování šelem sponzorují buď stát,EU,sponzoři,ale chov zvěře a vše okolo platí myslivci z vlastních kapes. Myslím,že jsou daleko vzácnější druhy zvěře,které by stálo za to je navrátit zpět do naší fauny,než se zabývat vysazováním predátoru do lesů,kde už teď je té zvěře tak málo.Můj názor je,že pro vlky,medvědy,rysi nemáme v naší zemi dostatek místa a veškeré investované miliony byli a budou vynaloženy zbytečně.
karel zvářal reaguje 12.2.2013 16:29
Třeba nám z rysí bionomie zůstalo něco utajeno... Co víte, jestli nelítají na sabat?...po těch lysohlávkách...
Děda z lesa reaguje 12.2.2013 16:17
Šumavské rysí hlídky byly v roce 2006 o něčem úplně jiném - volně cituji pracovníka správy NP. - Skupina chlapců a dívek po ohlášení vyrazila nadšeně do okolních lesů, usilovně hledali a hledali, sbírali a sbírali - lysohlávky. Aby byla patrná jejich aktivita, odevzdali pak vyplněný sčítací lístek s údajem, že bylo pozorováno celkem 36 (slovy třicet šest) rysů ! Dotyčný lesník má údajně tento legendární sčítací lístek zarámovaný a pověšený ve své kanceláři...
Děda z lesa reaguje 12.2.2013 11:38
Ale byly vyjímky, někdy v roce 2006-07 (snad lze dohledat na starém Silvariu) se objevili zajímaví mladíci pod nicky Tajfun, Uragán, Tornádo a německými jmény s předponou von..., svoje příspěvky prokládali německými výrazy, měli vlastní přepadové komando, údajné množství vlastních informátorů, vlastnili chemickou laboratoř atd. Pořád byli někomu na stopě, zejména myslivcům v okolí Makyty (asi osobní spory), vyhrožovali že tam, kde bude upytlačena šelma, bude vytrávena celá honitba od toho býložravého dobytka... - Jejich příspěvky byly opravdu velmi tvrdé a ve stejném duchu, po chvili bylo všem jasné, kdo se dokázal infiltrovat do hlídek - holé hlavy, černé oblečení, kanady. Oni to brali jako jakousi součást jejich cvičení či vyžití se, ale nikdy nic nezjistili, vedení HD pak asi zjistilo oč jde, a tyto hlídky se vytratily.
Děda z lesa reaguje 12.2.2013 11:20
Je opravdu čas odklonit debatu, tak jako ministr Kocourek odklonil své milióny od manželky před rozvodem... - Začnu tím, proč osobně nemám rád a nechápu činnost hlídek, organizovaných každoročně Hnutím Duha. Vůbec prvotní zdůvodnění poslání hlídek - zastrašování a zrazování pytláků - muselo u znalých lesníků a myslivců vyvolat přinejmenším ironické úsměvy. Těžko si představit otrlého pytláka, který prchá před štěbetajícími dívkami, které v družném hovoru hopsají po lesních cestách...
karel zvářal reaguje 11.2.2013 13:49
Dědo, moc dobrý příspěvek, o tom debata hlavně je, o počtech a jak jich dosáhnout, příp. zjišťovat. Z té Poľany je zpráva od profesionála, tak by měly vypadat všechny. U ochranářů pojem ochrana= absolutní ochrana, max. odstřel vysloveně problematických kusů. Pokud medvědi v polovině prosince nespí, může to být i tím, že ještě nejsou dostatečně zabělení. Není divu při takové exploataci potravních zdrojů...Z mého pohledu (bližšího myslivosti) by se počty medvědů měly snížit ca dvojnásobně a potom s nimi skutečně hospodařit, včetně starých (trofejových=poplatkových)kusů. Získané prostředky vložit do ochrany a opravdového managementu zdravé (nikoliv přemnožené) populace.
Děda z lesa reaguje 11.2.2013 12:27
Už jsme se zasekli na meritu - dokonalé a věrohodné určení početního stavu (je na to platný fond z EU). Pokud budou myslivci a lesníci tvrdit stav 1.000 - 1.200 ks a ochranářské spolky stav 400 ks, pak je opravdu vše "na vodě" a nelze praktikovat žádná rozumná a podložená opatření. - Přečetl jsem si na Zvolen.sme.sk zajímavý článek z 9.2.2013 : V CHKO Polana (20.500 ha) provedli v polovině prosince (!) sčítání šelem s výsledkem 37 medvědů, 16-18 vlků a 10 rysů. Ke sčítání na sněhu šéf CHKO J.Rybanský ještě uvádí, že stopy medvědů byly zjišťovány většinou v okrajových částech a že v centrální části Polany se již medvědi uložili k zimnímu spánku... Přesto zde vychází hustota 1kus/550ha, což je zhruba 5x více, než doporučují i ochranáři. Jen pro zajímavost - v Yellowstonském NP je přemnožený grizzly uváděn 1 ks/3.800ha. Ale už asi stočme diskuzi jiným směrem.
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 16:25
U nás v Česku je stanovení ročního přírůstku velmi jednoduché, máme na to dokonce i legislativu - vyhl. MZe č. 491/2002 a následně č. 553/2004 - jednoduše JKS x KOP = roční přírůstek. Chyba je v tom, že se netýká velkých šelem... Opět narážíme na to nejdůležitější - aspoň trochu solidní odhad populace, poměru pohlaví a věkové rozvrstvení. Asi nejpřesnější sčítání medvědů bylo prováděno v letech 1966-1967 s výsledkem : P.Inovec 2, Stráž.hornatina 8, Malá Fatra 35, Or.Magura 10, Roháče a Záp.Tatry 17, Slov.Beskydy 3, Choč 6, Velká Fatra 52, Kremnické h. 19, Žiar 8, Polana 36, Vtáčník 7, Nízké Tatry 58, Slov.rudohoří 49, Slov.ráj 8, Vysoké Tatry 22 a vzdálený Vihorlat 2 - celkem 342 jedinců. V r.1968 pak 381, 1969 - 449, 1970 - 457, 1971 - dokonce 560 ks. Tolik nedávná historie, dnes by se muselo kromě okolí Bratislavy, Lučence a Košic sčítat všude... Zajímavý je i tehdejší odborný názor na výši lovu, bylo doporučení ve výši max. 10% stávajícího stavu, což v dnešní době odpovídá cca 100 - 120 kusům (?).
karel zvářal reaguje 10.2.2013 15:29
Paní Anno, domnívám se, že legislativa v tomto směru (lov medvěda nad 100 kg) se bez tlaku poľovníckej lobby nepohne. Jen je třeba nevzdávat to po prvním (ani desátém) jednání. Ochranáři jsou velmi zásadoví, ale pokud se na ně půjde s logickými argumenty, není důvod některé pasáže zákona neupravit. A jinak velmi dobrý příspěvek, od Vás mě nepřekvapil, jen jsem se domníval, že na toto vlákno zabloudil poľovník, který chce zůstat raději v anonymitě. Myslivosti zdar!
karel zvářal reaguje 10.2.2013 13:46
Nevím, zda má smysl pokračovat v této diskusi, protože zde zúčastnění to asi nevyřeší. Není asi tajemstvím, že nejsem lovec, ale ochranář. Ale to neznamená, že jsem pro absolutní ochranu. Jsem pro skutečný management, tedy uměřený lov. Jsem pro velké šelmy, ale v určitých, více či méně stanovených mezích. Chránit opravdu vzácné živočichy, řádově v desítkách či stovkách jedinců, ale tam, kde početnost jde již do tisiců nebo desetitisíců a způsobuje to úbytek jiných predátorů, nebo vymizení chráněných druhů (koroptev, tetřev, tetřívek, jeřábek), jsem pro lov dříve lovených šelem a dravců. Každý extrém je špatný - jak nemilosrdné vybíjení, tak i ochrana za každou cenu. Šelmy a dravci obecně jsou schopni autoregulace. Komu to hlava nebere, resp. je na to citlivý, tak ať se touto problematikou raději nezabývá. Ale v této silně synantropizované krajině je třeba udržovat rovnováhu z lidského pohledu, protože příroda si vytvoří svou "rovnováhu"- viz. mizivé stavy kurovitých. Mám na to po letech svůj názor, který nekoresponduje ani s jedním mainstreamem. Ale to mi nijak nebrání se k tomu opětovně vyjadřovat. Proto uvádím příklady i od jinud, protože doložit kanibalismus je na bázi náhody, resp. stálého monitoringu jedince. Nemusí to být vysoké procento, ale svůj vliv to má. Výsledkem je mj. převaha samic. Můj názor je ten, že jak se otevřela otázka kormorána a bobra, či konfliktních medvědů a vlků, bude se v budoucnu odborná veřejnost muset nějak popasovat i s jinými, dnes přísně chráněnými druhy. KZ
karel zvářal reaguje 10.2.2013 12:54
Plně se ztotožňuji s příspěvkem 9.2. 22.12.. Ten pán ví o čem píše a co mám zejména na mysli. Ne se handrkovat o imaginárních číslech! Doložené jsou střety s vozidly, pytláctví, úhyn slabých mláďat při pohybu ve sněhu. Jen jsem chtěl vyslovit svůj názor, že na Slovensku je místy přemedvědováno a osobně bych se přimlouval za lov starých mrzoutů s velkým teritoriem, jak to popsal citovaný myslivec. Rovněž tak nečekat, až dojde ke střetu s civilizací u kontejnerových, ale vývoj populace udržovat v rozumných, nikoliv maximálních stavech.
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 12:51
J.A. - Nic obvykle nepokazím, jen jsem troch citlivý např. na vyjádření, abych se těch medvědů jel zeptat, příp. co je to mortalita, že grizzly zabije baribala či lev levharta... Snažím se o to (i když by to neměla být česká starost), aby se zde co nejvíce lidí shodlo na tom, že současné roční přírůstky vysoce překračují ochranné či regulační odstřely. Ale stanovit jej přesně s odchylkou 10% si netroufali a netroufají ani znalci (Jamnický, Škultéty, Lapšanský, Somor, Hell, Sládek, Randík...). Díky za snahu výpočtu, zhruba ke stejnému číslu to směřuje. Chce to ale to hlavní - co nejpřesněji zjištěný počet, poměr pohlaví a i přibližně věkové složení. Vzájemný poměr bude vysoce ve prospěch samic, na ochranný odstřel doplácejí především zatoulaní mladí medvědi.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 11:57
No, jestli si myslíte, že přírůstek rovná se narozená mláďata, tak jste opravdu, ale opravdu znalec. Říká vám něco mortalita mláďat?
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 11:52
Inu, jste opravdu dobrý. Od minimálního přírůstku až po fotopasti. NPŠ jich má naistalováno cca 130 kusů a nestačí to. Pochybuji, že jich 10-30 spasí Slovensko.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 11:33
Na knížecí dotaz knížecí rada. Nejsem v manažmentu správy CHKO, ani jiný osvícený...Odpověděl jsem již v předešlém vstupu- přírůstek je zcela minimální. Jako noví lví samci zabíjí mláďata starého vládce tlupy, jako grizzly zabije baribala, pokud ten před ním neuteče na strom, jako lvi zabíjejí mláďata levhartů a gepardů, teritoriální medvěd zabije mladého, pokud ten před ním neuteče. Stačí? Nebo chcete vysvětlit, co je to teritorialita? Proč si medvěd značkuje stromy u ochozů? Pro legraci, že? V éře fotopastí pořádat takové akce je zcela nesmyslné. A po deseti letech napsat, že nevíme nic (resp. velmi slabo poznáme), to bych si to šel raději hodit. Dal bych 10, možná i 30 fotapasti na ochozy a měl bych přehled nejen o medvědech, ale všech šelmách.
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 10:28
Karel Z. - Opět knížecí rady a fráze. Dozvěděli jsme se, že jiný přírůstek je při stavu 500-600 ks a jiný při množství jako herinků...(asi i vědecky doloženo), ale zhruba kolik ?! Vysvětlete mi, případně nějak doložte tu probíhající silnou autoregulaci.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 08:33
Dědo, nezbude Vám nic jiného, než tam zajet a udělat s medvědy interview... Opakuji, hned v první větě se "odborná veřejnost" vyznává ze své neznalosti. Hodně napoví také tabulka váhových (věkových) kategorií a v ní jeden jediný v 2. roku. V takto nahuštěné (přemnožené) populaci probíhá silná autoregulace. V prvním roce samice dokáže mláďata před samci ubránit, ale po osamostatnění jsou vydána na milost a nemilost. Hodně jich také zahyne na silnicích a kolejích. Jiný přírustek by byl při početnosti, 500-600 ks, jiný je při stavu, kdy jich je jak herinků a každých pár set metrů o sebe packají. Nejvíc mě na tom baví ten pojem "manažment". To je asi tak, jako bych manažoval čtyři roční období...
Děda z lesa reaguje 9.2.2013 22:57
V seznamu žadatelů o tzv. ochranný odstřel v roce 2010 je 9 měst, 10 obcí, dvakrát městské lesy a dvakrát lázeňská místa. To dostatečně vypovídá o zatoulání se medvědů mimo jejich běžné území. Tady se opravdu nedá mluvit o lovu (přísně chráněná šelma), ale o odstřelu nežádoucích jedinců, asi převážně vytlačených mladých samců. Tím se asi i zvyšuje nepoměr pohlaví ve prospěch samic. A hlavní slovo u povolování odstřelu prý nemá ŠOP či MŽP, ale LOZ VLK jako pravidelný účastník všech řízení, pak trend je jasný. Pořád bych ale strašně rád zjistil aspoň přibližný roční přírůstek medvědí populace na Slovensku...
Tomáš Houserek reaguje 9.2.2013 21:48
Vlk je jistě velmi přizpůsobivý,ale jednou je to psovitá šelma a hirerachie u nich zcela určitě probíhá tak jako jinde na světě.Zde máte další publikaci. http://www.vlci.info/lov/jak-vlci-lovi/
Děda z lesa reaguje 9.2.2013 20:00
Bláhově jsem na slovenském webu vznesl dotaz, zda je možno ze současného stavu medvědů spočítat roční přírůstek a zda tento přírůstek je vyšší než mimořádně povolený ochranný odstřel. Bohužel slovenští myslivci jsou v poslední době již znechuceni neustálýml diskuzemi o jejich šelmách, hovoří o jejich horách jako o udržované zoologické zahradě Evropy pro celou EU. Jejich diskuze o šelmách jsou podobné našim o přemnožených prasatech - bezvýsledné řeči a rady. Trochu mne překvapila někým uvedená statistika počtu medvědů : rok 1990 - 835 ks, rok 1998 - 1.148 ks, rok 2006 - 1.517 ks. Jinak tam panuje stejná averze k ochranářům, tam jsou nazýváni drédisty a náušničkáři...
Tomáš Houserek reaguje 9.2.2013 16:03
Prvděpodobně to bude z dálného východu,kde jsou samozřejmě podmínky trochu jiné,ale né tak odlišné,aby vlci lovili jiným způsobem. Jediné co jim asi bude překážkou je hustší vegetace.
Josef Kouba reaguje 9.2.2013 14:19
Obávám se, že tento popis lovu vlků platí pro stáda sobů, nebo jelenů wapiti...
Tomáš Houserek reaguje 8.2.2013 22:58
http://selmy.ursus.cz/vlk/V-zivot.html Nejlépe si prostudovat celou stránku, zmiňují se tam i o lovu divokých prasat.
Tomáš Houserek reaguje 8.2.2013 22:55
Odborný popis lovu vlků z Ursus.cz
Tomáš Houserek reaguje 8.2.2013 22:53
Technika lovu vlčí smečky. Vlci upřednostňují kolektivní způsob lovu. Jeden nebo několik vlků sleduje stádo a poutá na sebe jeho pozornost, zatímco zbytek smečky stádo obklíčí. Jakmile je stádo obklíčeno vyvolají v něm paniku a donutí k běhu. Silnější zvířata ztratí odvahu a opustí ta slabá, která by za normálních okolností chránily. Právě na tento okamžik vlci čekají. Vyberou zvíře, které se chová nějak zvláštně, a otestují ho během. Pokud zjistí, že je vhodnou kořistí, oddělí jej od stáda a začnou ho štvát. Při štvaní běží vlci v řadě za sebou - když se ti v čele unaví, vymění si místo s těmi vzadu. To smečce dovoluje udržovat vysoké tempo po dlouhou dobu, čímž donutí kořist vydat velké množství energie. Velká rychlost, kterou dokáží vyvinout, dává kořisti jen malou šanci na únik. Při štvaní vlci útočí na slabiny, břicho, nohy a čumák kořisti. Když kořist zeslábne vlivem ztráty krve a únavy, strhnou jí na zem a zadáví.
Pavel Štěrba reaguje 8.2.2013 20:22
20:18, tím neříkám, že tu šelmy nemají své místo, ale kam až to jsou schopný ti ekoteroristi zavést?
Tomáš Houserek reaguje 7.2.2013 14:35
Pane Hurvínek, váš příspěvěk mne opravdu pobavil. :-).
Tomáš Houserek reaguje 7.2.2013 00:22
Ano slabý je v naši myslivecké mluvě rovněž malý.V tom jsme si trošku neporozuměli.
Tomáš Houserek reaguje 7.2.2013 00:08
Já osobní zkušenosti s vlky nemám,takže přít se s vámi nemohu. Pouze prezentuji moje poznatky z National Geographic a odborné literatury. Nicméně jsem nikde netvrdil,že vlci černou a vysokou neloví,pouze jsem konstatoval,že loví pouze slabé kusy a za tím si stojím.
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:47
Co se týče ochranářů,tak to je momentálně největší nepřítel myslivce. Už jen když se člověk zamyslí nad káňaty,výry,zákaz lovu sojky apod. To jsou lidé,kteří naprosto nerozumí rovnováze fauny. Omlouvám se za OT.
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:40
Když to teď po sobě čtu...to je čeština. Admini by mohli zavézt možnost si příspěvek opravit.
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:37
K to mu prvnímu přízpěvku. Nemyslím si,že by myslivci v rysovi viděli trofej,ale především konkurenta.K čemu by jim byla trofej,se kterou se lovec nemůže pochlubit a pochybuji,že by si ho někdo někde nechal preparovat apod. Nicméně se proslýcha,že v beskydech ho má na půdě každej. :-)
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:32
Vlci jsou nepochybně velmi dobří lovci,jejich úspěšnost je tuším někde za hranicí 60%.Vyjadřoval jsem se pouze k lovu divokých prasat. Vy se zmiňujete o unikajícím zvířeti poraněném vlkem,ale například u zvěře vysoké je u zdravého kusu poranění vlkem téměř vyloučeno.Pokud se tedy bavíme o podmínkách,ve kterých je vysoká s vlkem plně obeznámena. Jinak v místech,kde se vyskytuje vlk v hojném počtu naprosto vymizí zvěř srnčí. Je to naprosto jednoduchá kořist. Co se týče rysa,tak ten v průměru ročně usmrtí 60ks zvěře,ale vzhledem k tomu,že loví na nějakých 100Km2,tak ty škody jsou zanedbatelné pokud se jich tedy nekoncentruje větší množství na jednom místě.
Děda z lesa reaguje 6.2.2013 23:16
Také zdravím, já to vím, přečetl jsem toho za život mnoho. A v poslední době jsem si také (a opět se smíšenými pocity) přečetl stížnost českého Hnutí Duha k Evropské komisi na lov vlků na Slovensku... Jedná se o stížnost z 29.8.2011 a pro nečinnost další opakovanou stížnost z 19.12.2012, opravdu dost dobře nechápu smysl. Snad jen existuje bláhová naděje, že přemnožené slovenské šelmy se houfně pohrnou k nám !? Asi si také podám stížnost na to, že tady přes kopec Němci si ohrazují kukuřice 4řadými el.ohradníky a naše prasata se u nich nemohou dosyta nafutrovat...
Patrik Dvořák reaguje 6.2.2013 22:48
Nechci bejt chytrej,ale pokud na Slovensku je daleko větší přírustek než povolený odstřel, kam to asi směřuje??? No a pokud jsou místa kde se jakoby neloví, tak asi proč , že???Na Slovensku se normálně na černo loví medvědi, jelikož přiblblí ochranáři to hájí co to jde, pokud na danou oblast mají mít tři medvědy a je jich tam deset, tak co asi, nemluvím o povoleným odstřelu max. mladýho jedince do cca120kg, tak nějak jsem to slyšel, potom následuje domluva s poplatkovým lovcem a na černo se to nějak udělá.Za sebe říkám, že pokud nemají rozum úřady , tak aspon že ti normální mylslivci.Pokud by např.u nás povolili rozumný odstřel bobra , najdite mi MS , který by si ho vystřílelo , kdyby na něho mohli pozvat poplatkáče,ale ne tady se to střílí na černo a všichni to ví,ale hlavně že je chráněnej, fakt ti co rozhodují jsou imbecili jak sviňa.
Děda z lesa reaguje 6.2.2013 22:14
Naváži na Vás. Kdysi jsem na jiných stránkách ocitoval vyprávění slovenských lesníků o tom, že i vlci si dokáží zajistit tzv. živé konzervy - a byl jsem napaden ochranáři, že jde o výmysl. Jednalo se o pravděpodobně nasycenou smečku vlků, která napadla mladého jelena tím způsobem, že mu překousala šlachy na achilovkách. Jelena tak cíleně zbavila pohybu s tím, že až vytráví, vrátí se ke své nepohyblivé kořisti ... A skutečně se tak stalo - zdokumentováno a publikováno. I vlci přemýšlejí.
karel zvářal reaguje 6.2.2013 18:52
Tak krásně jste začal na vedlejším vláknu, že vlk prase neuloví, leda slabé a choré, a tady je to úplně jinak...S takovou ti sasští wolfíci dlouho nepobudou. A na té Libavé by se jim určitě líbilo!
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 18:17
Rys,vlk,medvěd jsou krásné šelmy,které mají můj veliký obdiv,ale potkat je ve své honitbě,za kterou platím neskutečné peníze LĆR a kde mi páchají značné škody na zvěři,tak nevím nevím. Až nám budou ochránci platit za škody způsobené těmito šelmami,tak jako my musíme platit škody zemědělcům, tak pak se teprve můžeme bavit o nějaké podpoře v tomto směru.
Děda z lesa reaguje 6.2.2013 13:29
Tak, jako zde diskutujeme o šelmách my, tak zrovna tak se diskutuje na slovenských webech a diskutují tam nejen myslivci. Zhruba se shodují v tom, že jejich medvědi jsou dvojnásobně přemnožení a odpovídající stav pro Slovensko by měl být cca 500 jedinců, v tom se shodují i s vědeckou a odbornou komunitou. Každému, kdo umí trochu počítat je jasné, že z 1.000 ks medvědů je jejich roční přírůstek několikrát vyšší, než je povolený odstřel. Sledoval jsem statistiku lovu od r.2002 na stránkách Zoskupenia VLK - z každoročních žádostí jednotlivých spolků v počtu 80-100ks je povolena zhruba polovina. A ve většině případů se jedná o tzv. ochranářský odstřel, lov jedinců, kteří vybírají odpadky u horských chat, pronikají do vesnic, likvidují včelíny či si zvykli na maso volně se pasoucích zvířat. Je zajímavé, že jsem tam nenašel jediný povolený odstřel medvěda v okresech Čadca, Bytča, P.Bystrica, Půchov, Ilava, Trenčín, N.Město n.V.,Myjava - okresy, sousedící s námi. Pravděpodobně dohoda s Hnutím Duha...
karel zvářal reaguje 6.2.2013 12:39
Tak jsem ten článek od p. Kalaše také prošel a hned v první větě mu musím dát za pravdu. Ano, šelmy "poznajú velmi slabo". Ochranáři, samozřejmě, poľovníky bych z takového hodnocení vynechal. Současný stav s medvědí populací lze charakterizovat jako přemnožení. Správně zde bylo řečeno, že nebylo nad to, když populaci kontrolovali myslivci. Nechat běžet vývoj samospádem je všechno jiné, jen ne "manažment", kterým se uvedený pán ohání. A vyjdu opět z první věty, která nejlépe charakterizuje povědomí "ochranářů". Místo chápání jsme svědky tápání, následně i ťápání. V témže čísle je článek z Chorvatska o lovu medvědů. Jsou tam, lovci si je hlídají a udržují populaci v zdravých proporcích. Zatímco u nás na to jdeme "vědecky", jak správně upozornila A.J., tam to jde podle selského, tj. loveckého rozumu, a medvědi tam žijí spokojeně také. Jako člověk, který zná zblízka mentalitu "odborné veřejnosti", bych rád na závěr svého vstupu se od takového vidění "rovnováhy" distancoval a jednoznačně upřednostňuji staletími vyzkoušený model. Jsem si jist, že by to medvědí populaci prospělo. Myslivosti zdar!
Jan Novák reaguje 6.2.2013 11:56
Já kde jste zašitý a oni tady, kde je Vilšer je i Nekola a obráceně...
Bohumír Nekola reaguje 6.2.2013 09:07
Jinak jsem slyšel názor, že v kulturní krajině s hospodářskými, zájmovými chovy zvířat hrozí skutečnost, že jak se velké šelmy jednou naučí chodit do oplůtku na pastvině, přestávají lovit spárkatou ve volné krajině.
Bohumír Nekola reaguje 6.2.2013 09:01
Vilšere, po vaší bezprizorní soudružským pižmem navoněné rádobymyslivosti odtržené od vlastnictví se lesy (nadměrný, okus, ohryz -hniloby stromů, od samého počátku vývoje, ztráta zmlazení, budou vzpamatovávat celé generace.
Bohumír Nekola reaguje 6.2.2013 08:49
Vždyt názory pana Myslína byly, sic v uhlazené formě, jako přes kopírák kdyby je přednášel bezprizorní kolektivní lovec z města - člen ahistorického MS -viz.komunist. Hradecký Durišův program, kterého po cizí honitbě provádí vnucený nájemce bez chápání složitého ekosystému..
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 20:22
Pavel V. - se skialpinistou, rybářem a ochranářem M.M. jsem před lety vedl dlouhé diskuze na jiných webech, v dosti otázkách jsme se shodli, v některých ne - právě v názoru na velké šelmy a jejich záchranářské hlídky. Jinak také narazil na B.Nekolu a po mnoha bezvýsledných debatách s ním to také vzdal. Pozdravujte jej, odmlčel se.
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 18:27
OSSM - Orgán státní správy myslivosti (na každém okrese).
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 17:48
Paní J. - Slovensko si libuje ve zkratkách, kterým nerozumím. Prosím Vás, co je za zkratku ŠOP SR, která se vyjadřuje ke všem žádostem k odstřelu medvědů a dle jejich vyjádření pak MŽP buď povolí nebo ne. Jinak NV u medvědů by určitě bylo vítané, vzhledem k tomu, že je to převážně také noční zvíře, lepší odhad identity kusu, chování po ráně, v případě postřelení směr úniku ap. Pokrok se nedá zastavit a postupem času bude NV běžná výbava (movitého) myslivce.
Bohumír Nekola reaguje 5.2.2013 16:25
Dědo z lesa. Dnes už snad nelze zamlčet, co v českých zemích napáchala ministrem zemědělství za KSČ -Durišem zakládání tzv. lidových mysl. společností, odtržení myslivosti od vlastnictví půdy, znárodnění půdy, kolektivizace jak lesnického, tak zemědělského majetku.. Dodnes nebyla obnovena v mysl. legislativě na úrovnivymahazelnost práv -jednotlivce -vlastníka -myslivce.Důsledek k dnešnímu dni je nasnadě... A tím je likvidace listnatých stromů z cca 50% v porostech na 12 % za 60 let kolektivní myslivosti, nejvyšší úbytek drobné zvěře v Evropě. Nehledě na soustavné snižování biodiverzity, sdruhovosti v honitbách svérázným výkladem myslivosti..Ten ,,řád" by zase zavedla nájemní lobby kolektivních lovců - ČMMJ? To snad ne a tudy cesta nevede už 60 let..
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 15:06
J.A. - Četl jsem před časem článek, že v měsíci srpnu během 14 dnů byli v okolí Strečna sraženi a usmrceni auty dva medvědi. A místní myslivci tvrdí, že v jejich revíru o výměře 2.200 ha žije 10-12 medvědů... Z toho až zamrazí, navíc na Lovuzdar.sk se myslivci běžně baví o tom, že se ročně upytlačí asi 100 kusů a stejný počet vlků. Ze zvědavosti bych se ještě rád dočkal, že někdo provede seriózní a fundované sčítání medvědů a zavede v jejich chovu nějaký řád, bez ohledu na ekologicko-ochranářské aktivity různých skupin.
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 12:43
Děda z lesa - 12,42
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 12:03
Pavle, myslíte Martina Myslína ? Pokud vím, není myslivec, ale vášnivý skialpinista (pokud máme na mysli stejnou osobu).
karel zvářal reaguje 2.2.2013 06:58
Také jsem o tom něco zaslechl. Údajně jeden chovatel psů chtěl vylepšit českého vlčáka o vlčí geny, ale experiment se mu nezdařil- zvířata byla nezvladtelná. Bylo mu líto je utratit, tak je vypustil. A prý v oblasti Beskyd...Takže těm zkazkám a teoriím o možných křížencích i celkem věřím. Např. v severní Americe se velmi šíří kojot, a to i do míst, kde dříve vůbec nebyl, tj. do oblastí s hojným výskytem vlka. A některé ulovené kusy rovněž vykazují kraniologické znaky kříženců- větší než kojot, menší než vlk. Tam asi nelze podezírat někoho z úmyslného zavlečení genů, zřejmě osamělý jedinec se spojil s jiným druhem. Jak jsem vzpomínal již toho Grolara, kterémuž nálezu rovněž nechtěli vůbec věřit. Pokud je schopen se křížit polární medvěd s grizzlym, proč ne kojot a vlk. Nakonec polární medvěd je evolucí přetvořený hnědý medvěd. Jen je větší a má bílou srst.
Děda z lesa reaguje 1.2.2013 20:16
Spoléhal jsem na to, že sčítání pomocí DNA bude nejen přesné, ale i rychlé. Ale asi o skutečný počet nikdo nestojí. Kdysi jsem četl od odborníků (P.Hell aj.), že únosný stav pro Slovensko je 500 jedinců. Co se bude dít s nadbytečnými 500-700 (?) kusy ? Medvědy nikdo nechce introdukovat, nechtějí je ani ZOO, odchyt je drahý, odstřelu tolika kusů zabrání ochranáři... Ví se, že je to časovaná bomba, ale jak z toho ven ? Odstřelu u vás brání i naše Hnutí DUHA, která pořád doufá, že přemnožení slovenští medvědi budou muset migrovat do Beskyd a dále do Čech...
Skrofa reaguje 1.2.2013 18:19
Ochranáři rádi dělají psí kusy s čísly. V diskuzi na stránkách "Vlčí svět" uvádějí, že na Slovensku žije asi 130 - 150 vlků a v jednom z dalších příspěvků uvádějí statistiku odlovu vlka na Slovensku, kde lov za některé roky přesahuje i 100 jedinců. Pakliže věří svým "nasčítaným" stavům vlků, pak se divým, že ještě nesepsali diplomovou práci na téma "Neuvěřitelná reprodukční schopnost vlků".
Děda z lesa reaguje 1.2.2013 17:08
Díky. Jak početnou medvědí populaci má teď Slovensko ? Podle ochranářů (Zoskupenie VLK) asi 600 kusů, podle myslivců asi 1.200 kusů. Kde je pravda ?
Děda z lesa reaguje 1.2.2013 15:58
Paní Jeziková, dotaz : Asi v roce 2008 dostalo Ministerstvo zemědělství či životního prostředí velký mezinárodní grand na sčítání medvědů na Slovensku pomocí DNA. Uplynulo několik let a výsledek pořád nula. Nemáte nějaké informace ?
Ladislav Bacina reaguje 1.2.2013 09:09
No já si myslim že dobře vědí co dělá pravá i levá ruka.Stačí se jen podívat na šelmy.cz a je to každýmu jasný.Jen proniknout do tajů rysích hlídek,asi by jsme se divili.Stránky mají docela hezký a demokraticky tam zrušili diskuzi.To co píše Zdenek, tak to se neděje jen na Brdech.
zdenek.myslivec reaguje 31.1.2013 00:22
Osobně jsem sledoval rysa na čtyřicet metrů na Brdech ve vojenském prostoru při lovu jelena ,kde se tam vzal ,vypustily ho tam ti ochránci přírody ilegálně.ještě bych dodal ,setkal jsem se tam i z kohoutem tetřeva ,když tam budou rysy jak dlouho tam ten tetřev bude.
Děda z lesa reaguje 20.1.2013 12:09
Dlouhodobě sleduji zajímavý vývoj rysí populace u nás a zejména pak "statistiky", které uvádějí : rok 1980 - 1 kus, 1985 - 18 ks, 1990 - 47 ks, 2000 - 211 ks, 2010- 290 ks a teď 304 jedinců. Dle údajů z rysích lokalit se vyskytuje v Beskydech cca 16 ks, na Šumavě okolo 60 kusů, v pošumaví, Českém lese, Jeseníkách ap. ještě asi pár jedinců. Pořád mi ale chybí cca 200 kusů, kde se asi toulají ? Nadhodnocená "statistika" spíše nahrává institucím jako Hnutí Duha a dalším ochranářům, protože chybějící rysy upytlačili myslivci...
Pavel Štěrba reaguje 20.1.2013 10:39
Dobu lovu by měl mít i na tom vymezeném území. Když se nabude regulovat i tam, tak to mimo tohle území nikdo neudrží. K poslední větě pana Ellhenického se připojuji
Ellhenický Petr reaguje 20.1.2013 10:22
Ano, rys do naší přírody patří, ale jen tam kde má na to podmínky.Jasně stanovit oblasti výskytu a chovu.Pokud se bude toulat v nížinách kolem chalup, tak je to to samé jako medvědi u kontejnérů na Slovensku. V roce 1989 jsem byl na škole v Holešově, kdy byli i kluci ze Slovenska, kde se v té době rys lovil.Miro Širučka tvrdil, že rys se stejně jako liška nemůže vystřílet,je to pouze o náhodě, kdy se na něj narazí.V té době měl uloveny dva rysy, ale jen když je někde překvapil a byl rychlejší než oni.Jsem pro, aby i rys mimo vymezené území měl svoji dobu lovu, jinak by to mohlo dopadnout jak s kormoránem. K příspěvkům níže se nechci vyjadřovat, protože ve většině případů mají všichni svoji pravdu a neradi přijímají názory druhých
Ladislav Bacina reaguje 7.12.2012 08:14
a po roce to tu je zase:vypuštěny 3páry rysů(legálně???)Sytová-Harrachov Zeleným moooooooc děkujem!!
Jiří Wenzl reaguje 20.9.2012 12:33
Pozorován medvěd v lužních lesích u Břeclavi: http://www.zkracovatko.cz/Hi5v8o
karel zvářal reaguje 22.8.2012 13:41
Nejde mi o reinrodukci, ale doplnění, resp. výměnu. Deku starého nevrlého medvěda nechat pracháčovi a poplatek by šel ve prospěch výzkumu medvědů. Do jeho volného teritoria vypustit kontejnerová medvíďata. Spoléhat se na samoregulaci je sice in, ale jde to řešit "se ztrátami" i ku prospěchu medvědí populace, i lidské. Když to porovnám s úhyny na komunikacích, je to banalita. Desítky medvědů pod auty a vlaky ochranáři nekomentují, ale chraň bůh, když je to cílená regulace.
Martin Myslín reaguje 22.8.2012 13:14
To by nebylo špatné, abych pravdu řekl tak jsem kdysi uvažoval podobným směrem, ale dnes již nejsem fanda reintrodukcí. Naše ochrana přírody si nemůže takovou válku s myslivostí dovolit. Je nutné chránit rysa a další šelmy tam kde jsou a pomoci jim migrovat přirozeně, ale nedovedu si představit dnes někomu do revíru vypustit uměle rysa. V ČR by mohl žít na spoustě míst kde ještě chybí (celé pohraniční hory, Vysočina, Železné hory, Brdy apod.), ale byla by to taková mela, že je politicky lepší chránit a počkat až se rozšíří sám. U vlků je to podobné, tam ještě čekám brzkou návštěvu severu čech z německé Lužice a taková reintrodukce medvěda např. na Šumavu by byla naprostá politická sebevražda, ten sice vadí myslivcům nejméně, ale našlo by se určitě dost buřičů veřejnosti a novináři by měli o čem psát a co přehánět - bohužel. U medvěda je obecně nutné zamezit mu možnost přiživovat se na odpadcích a jedince s takovým chováním nekompromisně lovit - zbytek nechat na pokoji, on nejlepším udržovačem populace medvěda je medvěd sám. Pokud máme oblast kde mohou být, slabší kusy budou vytlačováni na okraj areálu, tam je nutné mít migrační koridory (v tom vidím prostor pro spolupráci s myslivostí) fakticy zelené mosty umožňující migraci a zbytek co uhne ze směru lovit. U všech šelem je tak zbytečné řešit počty (o ty se postarají samy), ale řešit oblasti kde je chceme mít a kde nikoliv a tomu přizpůsobit lov.
karel zvářal reaguje 22.8.2012 11:30
Ten náš rys se vrací určitě, jinak bych slyšel krkání a možná našel stopy lišky, a to je také fakticky v "panenské" populaci. Odebrat znamená pro mě raději odchytit a vypustit v méně problémové oblasti. Jsem rád, že se shodnem, že se vrací ke kořisti, alespoň naprostá většina jedinců. Co mi ale začíná vadit, je krotkost tatranských medvědů, tam se čeká asi na průšvih. Populaci medvědů v těsném kontaktu s lidskou civilizací vidím nerad a mám na to svůj názor, podobný jako u rysa. Jenže u nás ochrana funguje tak, že koukají a "monitorují". Jsem pro aktivní přístup (transfer) v těchto problémových záležitostech, i např. kvůli osvěžení krve.
Martin Myslín reaguje 22.8.2012 10:14
To byste musel "odebrat" každého rysa, který navštíví "panenskou" populaci kořisti, která na něj není zvyklá a leze mu tak až do tlamy. V případě normálních podmínek, např. Beskyd kde se rys vyskytuje prakticky nepřetržitě, by toto Vaše rozhodnutí znamenalo likvidaci kvalitního kusu v rámci rysí populace tj. z mysliveckého hlediska "chovu" zvěře krok na druhou stranu. Pokud beru v potaz kvality jednotlivých zvířat tak musím připustit občasnou existenci vyjímečného kusu, který dokáže ulovit a nepotřebuje se vracet (což bude naprostá výjímka, ale od Kunce vím, že se může objevit). Takové zvíře vlastně posouvá evoluci vlastního druhu a odstraňovat jej z populace je zbytečný zásah - pokud vím tak v Beskydech bylo zdokumentováno vracení rysa ke kořisti až do úplného obrání kostí což je normální stav. Zvěř je tu na přítomnost šelem zvyklá a když by se objevil frajer pro kterého je jednoduší lovit než se vracet není důvod ho za schopnost likvidovat (Vím, že takové zvíře kdysi Kunc posílal v rámci reintrodukce do Švýcarska). Mimo trvalý výskyt je takové chování pravděpodobně častější a to z důvodu snížené schopnosti kořisti čelit predaci - z vlastní zkušenosti vím jak se měnilo množství sežraného masa u vydry dle délky jejího výskytu v revíru a navyklosti ryb na její přítomnost. Dalším faktorem je, že rys sežere málo z hlediska své velikosti a pokud kořist následně někdo odstraní, musí lovit znovu ať chce nebo nechce.
karel zvářal reaguje 18.8.2012 12:52
Ještě dovětek k tomu plýtvavému loveckému chování, tj. "lov pro zábavu". Pokud by to byl trvalý znak, tj. ulovení kořisti s minimální spotřebou zvěřiny, byl bych pro odebrání takového jedince z populace. Pokládal bych to za patologickou (nepredátorskou) úchylku. Pro panelákového ochranáře asi nepřijatelné, jako nekonformní ochranář se na věc dívám pragmaticky.
karel zvářal reaguje 18.8.2012 07:51
Zajímavé téma, myslím si, že rys se ke kořisti vrací. Vzít z každého kusu ani ne na jedno nasycení, tak špatný hospodář určitě není. Když má mláďata, která se učí lovit, v tu dobu je to něco jiného a k takových věcem zřejmě dochází- co jsem slyšel(četl) - až tři stržené kusy u krmelce. Ale na druhou stranu jsem viděl dokument, kde matka dovedla koťata k zahrabanému kusu a evidentně z něho nežrali poprvé, odhaduji podle zbytků tak potřetí. V Africe lví smečka obere zebru za noc, jednotlivec by se vracel, ale většinou se postarají hyeny, supi. Levhart vytahuje na strom a obírá celé. Gepard se musí rychle nažrat, protože často to ani nestihne- šakal, hyeny, supi. U něho kořist a vracení jsou neladící slova... Ten náš rys by s takovou si kořist brzy vyhubil, protož ročně by musel ulovit 200-300 kusů, čemuž zkrátka nevěřím. V zimě při hlubokém sněhu je lov pro něho namáhavý, zvěřina se nekazí, není důvod, aby se nevracel. Horší je to v létě, kdy kus brzo napadnou mouchy. To z kořisti asi vícekrát než dvakrát, možná třikrát, nevezme...nevím, nechci si hrát na odborníka, rysa na provázku (s GPS) nemám. Ale při porovnání množství stop na jeho území loni a letos tam k viditelným změnám nedošlo. Že by lovil někde úplně jinde?
ooo reaguje 18.8.2012 03:08
Dravcum bylo dano do vinku se nejak zivit,coz delaji.Ale lide jim meni zivotni podminky(nejen jim)Nemeli by jsme prisuzovat zveri lidske vlastnost,zabijeni pro radost,nenavist atd.Lide si ceni v prirode jen to,co jim nese uzitek.Kdyz ne dnes nebo zitra,tedy aspon v budoucnu(JJ).Ps.To bude zase "facek".Preji vse NEJ kazdemu.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.8.2012 00:51
Koukám diskuze pokračuje. :) Jinak jsem to tady psal a je to snad celkem známá věc-a sice.. zvířata jako třeba kočkovité šelmy se učí lovit a zdokonalovat loveckou techniku v podstatě po celý svůj život. Co je pro nás a zvláště pro určitou část myslivecké veřejnosti plýtvání "zvěřinou" je z pohledu té které šelmy vlastně "škola lovu" ve které se špatný prospěch trestá paběrkováním nebo smrti hladem. A jak už psal Martin v této souvislosti, jsou jedinci s trvale "špatným prospěchem" kteří těžko uloví něco jiného než hlodavce a když se zadaří tak žerou drobnou. Početní mnohde nepřiměřené stavy spárkaté zvěře jsou pochopitelně podanou rukou k tomuto prospěchovému zdokonalování. "Příroda je zkrátka logická".
tomas baca reaguje 17.8.2012 22:29
pane zvářal těch 50% je hloupost od kamarádu vím že tato šelma loví i jen tak pro radost a ke kořisti se většinou nevrací jako to dělá vlk či medvěd , kamarád stopoval rysa od strženého kusu srnčího kde rys pojedl tak na řízek pro dospělýho chlapa po třista metrech našel druhý stržený kus u kterého chyběl také jen kus zvěřiny , u rysa a kočky jde jen o vybití lovecké a chut zabíjet .
Lubomír Černý reaguje 17.8.2012 11:18
Můj příspěvek.
karel zvářal reaguje 15.8.2012 18:49
Je třeba si uvědomit, že 15 kg srnec představuje hmotnostně (objemově) 500 myší velikosti myšice. Počítal jsem za hlodavce i veverku, hryzce, potkana, tj. i větší. On z toho srnce vezme ca 50%, zbytek dojede liška, kuna, kerkavci...Myš spolkne celou. Takže na ca 50 srnců ulovených za rok připadají tisíce hlodavců. Asi před deseti lety šel dokument o vlkovi na severu Kanady. Ten rok nepřitáhl karibů, přesto vlci měli vlčata (tuším jen 2), ale i tak byla pro vědce záhada, čím je krmí. Chodili zdánlivě poprázdnu (tj. z mordy nic neviselo), přesto vlčata prosperovala. Nakonec zjistili, že byl dobrý rok na lumíka, takže táta vydavoval desítky těchto plodných hlodavců.
Martin Myslín reaguje 15.8.2012 12:16
Rys sice hlodavce loví, ale stále je nutno brát na zřetel, že je to sice nejmenší velká šelma v ČR, ale stále šelma velká. Literatura uvádí denní konzumaci 1,5 - 4kg masa, najednou obvykle nesežere více než dvě kila a tam kde je na něj zvěř zvyklá se proto ke kořisti vrací. Každopádně přepočteno na hlodavce by to bylo velké kusové množství. Rys je sice loví, ale procentuelní zastoupení jsem četl cca 20% v závislosti na ročním období a do toho jsou započteni i nehlodavci tj. zající. Primární potravu tvoří srnec, na druhém místě jelen a až daleko zatím se objevuje zbytek. Jeden rys uloví za rok cca 60 ks srnčí zvěře, samozřejmě pokud je lovecky zdatný (paběrkující nemahla existují rovněž) a zvěř mu neleze přímo do tlamy. Odpověď na otázku pana Vilšera by mne rovněž zajímala - divoká prasata rys narozdíl od vlka loví jen příležitostně a uvádí se 6% kořisti, zjištěna selata a minimálně i lončáci. Zajímavější by byl asi sika, o dospělém jelenu si rys může nechat zdát, ale sikáč je přeci jen úměrnější porce. Krom jmenovaného se rys dokáže zaměřit na mufloní zvěř, a od myslivců jsem slyšel ,že ta se na něj velmi špatně adaptuje.
karel zvářal reaguje 13.8.2012 18:01
Chtěl jsem napsat 20, říkám si, co se stane... a just! Jistě, když jeden den 10, tak druhý 30. Ale aspoň vidíte, jak ten pojem škodlivosti je relativní a kolik šelmy zachrání sazenic před ohlodáním a stromků před okusem. Každá mince má dvě strany, je třeba se na to dívat s rozvahou.
Josef Kouba reaguje 13.8.2012 17:45
Nedomnívám se, že deset myší postačí 20-25 kg rysovi. Jednou jsem otevřel 10 kg jezevce, měl jich v sobě 15...
karel zvářal reaguje 13.8.2012 17:43
Pane Kouba, to máte pravdu. Politika státu (resp. ochrany přírody) je v tomto směru naprosto tristní a tragická. Mělo by se to každopádně zohledňovat, tím by z každého myslivce byl automaticky ochranář, nikoliv na... dobrovolný krmič dravé zvěře. Myslivost je velmi záslužná a nedoceněná činnost, v dnešní ekonomicky nelehké době zvlášť. Jako se platí škody na hospodářském zvířectvu, měl by být i nějaký kalkul pro tyto případy.
karel zvářal reaguje 13.8.2012 17:23
Loni jsem neměřil, ač běžně s sebou pásmo vozím. Odpíchl jsem to podle ukazováku a doma proměřil a kryje se to +- s letošním změřením. Letos 6,5-6,7x7 cm. Záleží, jak zlehka došlápl a jak hluhoké bylo blato. Divokou kočku bych si přál najít, její stopy znám ze Slovenska. A ty menší šelmy nemusí lovit ze sportu, klidně i vědomě. Kocouři (lev, levhart, - a možná i ten záhadně "nemnožící se" rys) často zabíjejí cizí koťata, aby se mohli nárokovat samici pro sebe. On dobře ví, že liška je konkurent a že pokud ji uloví, zbude více myší pro něho. Já si právě myslím, že málo známe jejich potravu a že dospělý rys, pokud na noční potulce spráší 10 myší, ani se za srnou nemusí hnát. Asi nejvíce "škodí" - tedy loví větší kořist, když má koťata a potřebuje rychle vydatný zdroj.
Josef Kouba reaguje 13.8.2012 17:18
Ono je to těžké... Když někdo platí 300-500 tisic nájmu za revír, tak je celkem pochopitelné, že bude pro něho nepřítelem každý, kdo mu ujídá z "jeho" zvěře... Není mi známo, že by nájmy honiteb s výskytem velkých šelem byly z tohoto důvodu snižovány...
Martin Myslín reaguje 13.8.2012 15:23
Zdravím pane Zvářale, měřil jste stopy? Díval jsem se na region a krom rysa možná i divoká kočka? Jinak rys cíleně likviduje jak lišky tak kočky (dělají to ze sportu i v zajetí) to máte pravdu.
karel zvářal reaguje 13.8.2012 15:01
Velké šelmy a silná slova patří k sobě, stejně jako začátek a konec Gausovy křivky. Tím mám na mysli "věčnou vlastnost" některých diskutujících s evidentně nedokončenou měšťankou. Teď k věci. Loni a letos jsem ke své velké radosti narazil v těch samých místech na velké kočičí stopy. Na rysa se mi zdály malé, považoval jsem ho loni za mládě, ale do letoška nijak nepovyrostl. Je to mimo území Beskyd. No a protože čas není mým pánem, prošel jsem si pokaždé okolí, stačilo po cestách. Všímal jsem si stop srnčí a dančí zvěře na ochozech a v blízkosti vysychajících kaluží. Kdybych neviděl ty rysí stopy, neřekl bych, že se tu pohybuje. Zato jsem neviděl žádnou od lišky nebo kočky domácí, ale také např. od zajíce. Jestli je pravda, co se povídá, že rys loví se zápalem menší šelmy jako konkurenty, nedokážu posoudit. Možná se mu jen klidí z cesty, jen co zavětří jeho značky. Jak vyplývá z textu, jsem příznivcem přítomnosti šelem, pokud to evidentně nenarušuje rovnováhu. Což v tomto případě platí. I když pod pojmem rovnováha si každý představí asi něco jiného. Myslivec desítky-stovky kusů spárkaté, ekolog jednotlivce- desítky kusů. Rozhodujícím měřítkem je přirozená úživnost prostředí pro početná stáda spárkaté, která bez zimního přikrmování na hlubokém sněhu by měla velké ztráty. S místními nimrody jsem se nebavil, takže nemám přehled o normovaných a skutečných stavech. Ale soudě podle množství stop na tom nebudou špatně. A to je prosím ne příliš vhodný biotop s převahou mladého smrkového porostu (hustníky, tyčovina) a mýtin na hřebenech, bez možnosti pastvy na polích.
Josef Kouba reaguje 7.3.2012 17:43
Ten kdo psal poslední "okénko" o lovu šelem na Slovensku píše nesmysly. Měl by si nejprve ověřit fakta, než pustí ven bláboly. A mimochodem, domnívám se, že vlk jako lovná zvěř se loví, ne zabíjí...
Martin Myslín reaguje 15.2.2012 13:00
Co dodat. Stává se to. Vybvuji si dokument kde vzpomíná ruský voják na útok sibiřského tygra - jistě nic přijemného, dotyčný měl štěstí a přes rozsáhlá zranění dokázal v mrazu přežít několik hodin než kamarád dovedl pomoc. V tomto případě tygr nechtěl žrát a útočil jen díky vyrušení. Ta oblast kde žijí tygři není totiž až tak obrovská (minimálně ne tak jak jsem si vždy představoval) a s lidmi se tu a tam setkávají. Co se vlků týká tak není asi na místě tvrdit, že se to nemůže nikdy stát - konečně v Rusku se tak děje, četl jsem o pár případech z Kanady a Indie, v USA občas zaútočí kojoti. Ale v Evropě mi takový případ znám zatím není, u nás se šelmy drží v horách a tam se jisté etnikum zatím nestěhuje.
Ondřej Procházka reaguje 13.1.2012 18:39
Pavel Vilšer: Zajímavý nápad, přenechat prostor velkým šelmám, které by cigánský problém vyřešily. To mě nenapadlo. Díky za námět k přemýšlení, jak jej uvést do praxe.
Miroslav Dlabaja reaguje 12.1.2012 21:30
pane Vilšere plně sohlasím se zřízením chráněných dílen pro romy(vlastně nevím, proč to naše mocipány ještě nenapadlo)Reagoval jsem na Váš příspěvek z 16.12.2011 16:18(ten mě trošku překvapil)a ostatní jsem moc nepročítal netýká se to myslivosti.
Miroslav Dlabaja reaguje 12.1.2012 11:22
pane Vilšere, měl byste se zamyslet co zveřejňujete za názory. Myslete si co chcete, ale nechte si to pro sebe. Nejvíc prostředků prošustrují mocipáni, které svobodně volíme a jejich takzvané krytí(podnikatelé). Lidi probuťe se žijeme v demokracii, která se řídí pouze jediným kritériem PENÍZE.
křovák reaguje 1.1.2012 22:47
No Pavle, konečně společný názor:-)
R V reaguje 16.12.2011 23:07
No Hurvínku, ty jsi opravdu kretén, že většího jsem neviděl, ty zbytečně chovanej státem, retardo!!!Když už chceš někoho vychovávat po sparťansku, tak prosim tě buď příkladem a z té skály skoč jako první!!!
František Bárta reaguje 16.12.2011 21:15
Ty si 10x horší než retard a taky seš živej BLBEČKU!
křovák reaguje 10.12.2011 16:08
tak pan Drha už vyfotil i rysa ve volný přírodě, tak už tu chybí jenom divoká kočka... tu snad nezvládne, na šumavě je na ní kosa.-)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.12.2011 16:41
Dneska jsem šel pěšky po cestě II.tř. asi čtyři kilometry a za tu dobu jsem viděl dva kusy srnčího v příkopech, vzdáleny byly od sebe si 200m. Tak mě to zamrzelo..rys je zlatý a hlavně je to součást a byla to součást naši přírody, tak je to třeba i plně respektovat. Řidiče střílet nemůžeme tak je třeba hledat jiné vyníky, na kterých se dá lépe "pomstít". Jinak diskuze, je díky Hurvínkovi ale i dalších vulgaristů opravdu na úrovni. Myslivci, zamyslete se, jestli má cenu takto veřejně reagovat. Diskuze se změnila v žumpu daleko větší, než nám zde ukázal pan rysobijec Trna. Ondra Bělka
Ondřej Procházka reaguje 30.11.2011 21:02
Vašek Tkáč: Ser na něj. Rozhodl jsem se na ty jeho výplody nereagovat-většinou se to ani nedá. Pojď to zkusit taky. Nech ho sedět na židličce někde u rybníka, žrát šunku a čumět na ptáky. Tam nic nezkurví a třeba ho to začne bavit víc, než smrdět tady. Co říkáš?
Vašek Tkáč reaguje 30.11.2011 20:43
Hurvínku jediný kdo tady něco przní jsi TY!!
Martin Till reaguje 30.11.2011 00:04
Nechtěl jsem se zapojovat,jsem jen tichý pozorovatel aleposlední příspěvek p.Baručáka mě taktéž dostal!!!smál jsem se asi 10min:-))))).Dobře P.Baručák,dobře!!
Vašek Tkáč reaguje 29.11.2011 16:52
Michal Baručák: Tak teď jste mě dostal. Popřemýšlej o tom Hurvajz. :D
Michal Baručák reaguje 28.11.2011 18:40
Hurvajz,možná jsi si při svoji inteligenci nevšiml,ale blíží se Vánoce,tak sedni ke stolu,vem si tužku a papír a napiš Ježíškovi,jestli by ti nedonesl mozek,že už ho opravdu potřebuješ!!
Ondřej Procházka reaguje 28.11.2011 09:48
:D:DHurvajz ty pořád nechápeš, že mě nemůže rozhodit názor 36 stupňového otvoru, který nastavuje tobě, tak mě s ní pořád neobtěžuj. Díky. Jinak hezká fotka z ptačí rezervace:D:D.
Ondřej Procházka reaguje 27.11.2011 21:22
Hurvajz, holky mě něchtějí nejspíš proto, že vždycky nějak zjistí, že "diskutuju" s tebou. Řeknou si:"Sakra, on odpovídá tomu nepříliš inteligentnímu tydýtovi Hurvínkovi?? No tak to radši nic, co kdyby chtěl Hurvajz diskutovat i s námi?? Nebo ještě něco horšího?? Bleeee. Rychle pryč-Ondra je sice hezkej, inteligentní a perspektivní kluk, ale ti jeho parťáci v diskuzi...". :D:D:D Hurvínku, Hurvínku, ty jeden kluku nadržená...poslal bych ti fotky svojí "dívky pro život", ale nemůžu se bohužel spolehnout na tvoje slovo, že až půjdeš večer spinkat, zůstanou ruce na dece. No a ona by asi neměla radost, že se nějakej trumpeta ukájí nad jejíma snímkama. Tak sorry, že tě nemůžu přesvědčit o opaku tvých příspěvků. Páčko.
Ondřej Procházka reaguje 26.11.2011 23:49
Tady to zase vypadá...už aby toho mamlase admin zase vykopl. Podle toho,co tu zase plká, začínám věřit, že je to policajt. To by sedělo.
František Fibiger reaguje 26.11.2011 17:54
Tak se mi zdá,že ti ta černá díra odmítá poslušnost,že tak o tom švihání furt meleš.No že by i vona pohrdala volem?
František Fibiger reaguje 25.11.2011 22:48
Pavle!Ten kretén polišskej se vyžívá v tom,že celej net ví,že ten pitomeček je po matce jen boží hovádko,který nemá jinou možnost se projevit(případná střelba na lidi,mu už nestačí)a tak se cpe všude kde je sice za kreténa,ale jak vidíš,tak je na to zvyklej.To mu říkají celej život. Tak zkusil honit frčky!Tam nepotřebuješ rozum.Stačí bejt krysa.
Veronika Mrkvová reaguje 25.11.2011 19:27
Martine nefotila jsem. Z šelem mám nafocené medvědy v Nízkých Tatrách. Toho rysa jsem nečekala. Pak jsem nečekala, že ho uvidím po 2 a po 3 to bylo už za tmy a šel vidět jen dalekohledem. Břetislave asi jsi mě špatně pochopil. Já jsem měla na mysli populaci která by byla snesitelná ve vztahu k spárkaté zvěři.
tomas baca reaguje 25.11.2011 06:36
břeto mluvíš jistě z vlastní zkušenosti ,protože na takový hovado by slušná ženská nevlezla to ti pak opravdu nezbívá nic než to tvoje ferari s iq šumící trávy ,té stačí tvé iq houpacího koně že...
Martin Myslín reaguje 24.11.2011 11:07
Souhlasím s panem Schindlerem. Na takové tele nemá cenu reagovat. Byla to vcelku zajímavá diskuse, ale po jeho vymazání tu zůstanou pouze reakce, které nedávají moc smysl a obsahem (na jeho adresu však naprosto oprávněným obsahem) mohou odradit slušné diskutující. Nikdy jsem si nemyslel, že to řeknu, ale zlatý pan Trna a jeho žvásty - to šlo přejít a byl klid, v případě převlékače kabátů to však nabourává diskusi jako celek a mne osobně nebaví pátrat po tom co napsal Pavel a co ten blbec kdovíkdo. Slečno či paní Mrkvová, děkuji za příspěvek - nefotila jste?
Veronika Mrkvová reaguje 22.11.2011 18:51
Mohu li se vyjádřit v této nesourodé diskusi tak rysa jsem měla možnost několikrát vidět na Šumavě v okolí nové pece. Vždy ze stejného posedu. Podívaná krásná i když tu sezónu jsem svého přiděleného srnce neulovila. Takže rysi rozhodně v revíru chci ale v omezené míře. Ale rysi ano patří tu.
Lubomír Černý reaguje 22.11.2011 18:15
Kolego Schindlere,máte naprostou pravdu,tím že na jeho příspěvky reagujeme ho podnítí k další činnosti.Je na místě jeho naprostá ignorace,přestane ho to bavit.
František Bárta reaguje 22.11.2011 12:39
Tak koukám,že ten kretén některým motá hlavy.Chce to trochu myslet a když tak si kliknout na jméno.U toho čerstvě přihlášeného se ještě line neuvěřitelný smrad a debilita z jeho příspěvků přímo tryská.Snaží se maskovat romošuk,snaží,ale ubohost a diletantství se zamaskovat nedá.
František Fibiger reaguje 21.11.2011 20:36
Tahle můžeš reagovat jen ty.Hovado černošukácký.Žetě máma nezastudila kokote polišáckej.Jenže ta tě pohodila u Déčka.Alespoň sis tam našel děvku.Sice špinavá,smrdí,ale laciná že!
František Fibiger reaguje 21.11.2011 18:16
Ten cigošuk policajtskej má právě čas a možnosti se tady prezentovat jako blb.Jen mi nejde do hlavy,jak s tím blbem může vydržet ta cigošukna.Asi jí nezbyl jinej ubožák než to hovado!Holt smradlavá k smradovi!
Lubomír Černý reaguje 21.11.2011 16:09
Souhlasím,pryč se šmejdem nebo že by se nás pro změnu třeba dvacet přihlásilo pod jménem Karel Gott,Břetislav Hurvínek,Jan Poustka atd?Pak by to mělo ty pravé grády.
Martin Myslín reaguje 21.11.2011 14:35
Tohle by měl řešit Admin - nemělo by být možné zaregistrovat si jméno jiného diskutujícího (v tom je výhoda registrací) a takový účet okamžitě mazat, pokud možno i se zaznamenáním IP adresy. Bude to sice věčný boj, ale na druhou stranu něco takového může diskusi zcela zlikvidovat. Na Silvariu se to před registracemi dělo stále - někteří lidé jsou prostě hovada založením.
František Bárta reaguje 21.11.2011 14:22
On nemá holku.Klepe KOFOLU. To by byl průser,kdyby KOFOLA a nemyslící HOVADO měli mladý.
Ondřej Procházka reaguje 21.11.2011 14:11
Hurvajz ty ty kokotiny co tu píšeš vymýšlíš se svojí holkou?? (holkou, bože, důkaz toho, že tije asi 16 let). Tak to mě její názor na mě sere jak loňský sníh. Proč by taky měl, důkaz její zaostalosti je to, že je s tebou. Pokud si teda nevymýšlíš, což je ti dost podobný. PS: Vyřiď jí, ať nepolyká-mohl by se totiž narodit podobný kripl jako jsi ty.
Martin Myslín reaguje 21.11.2011 11:31
Pane Kuchejdo s tím kulovým to už poněkud přeháníte. Co se rozeznávání týká, tak nevím kolik běžných turisttů sebou po lese tahá sněžnice to za prvé a za druhé mi k rozpoznávání neméně pomáhá fakt, že jsem se kdysi zúčasntnil, občas pošlu něco na účet a každou skupinku tak většinou vede nějaká známá tvář- doufám, že Vám to postačí a debatu o věku a ekonomické činnosti typického účastníka tím považuji za výřizenou. Pokud máte statistická data, dokazující, že většina hlídkařů nejsou studenti tak se vám omlouvám, ale já vycházím z toho co potkávám. To ovšem nijak neznamená, že mám něco proti hlídkařům a ani to nesnižuje jejich práci, vlastně netuším proč Vám to tak vadí. Každopádně bych uvítal změnu slovníku, protože jediné co je tu zcela kulové jsou naše vzájemné informace o jiném diskutujícím - jako hlídkař máte pracovat s veřejností a nevím k čemu Vám tak bude jeden nasraný ctitel šelem žijící v Beskydech. Pavle, můžete mi přiblížit co se tu děje - k názorovým veletočům ani radikálním prohlášením jste sklony nikdy neměl a trochu mne to mate? To za vás píše JAN?
Ondřej Procházka reaguje 21.11.2011 11:05
obtížná
Ondřej Procházka reaguje 21.11.2011 11:04
Plýtvavě loví...tak tady všichni vidíme, co za nedovzdělaný a pologramotný pako se snaží zapojit do diskuze. Hurvajz, ty smrade,jsi už hodně obížná veš. Vsadim se, že i ten rys, co ho tu bráníš, tě už má plný zuby a nejradši by tě kousl doprdele. Už aby tě zase vykopli.
František Bárta reaguje 21.11.2011 08:51
Rys je super.Jako předložka k posteli!
jan.kuchejda reaguje 21.11.2011 07:23
Pane Vilšer, co si mám představit pod pojmem "Rys plýtvavě loví."? Jestli tady pan Myslín ví kulové o vlčích hlídkách, tak vy víte kulové jak o vlčích hlídkách, tak o rysovi....a pak se tady zbytečně rozčilujete a zvyšujete si tlak...neděláte dobře Pavle...
František Fibiger reaguje 20.11.2011 22:48
Bože to hovado je tady!!
jan.kuchejda reaguje 20.11.2011 22:10
pane Vilšer, jaké škody dělá rys v lese? Moh byste to specifikovat? Nedávno jste tu psal, že hory pro vás nejsou řeznictví a tedy nepožadujete plné regály masa. Tuž co vám pořád vadí na tom, že rys není vegetarián a potřebuje tež cosik pojíst?
jan.kuchejda reaguje 20.11.2011 22:05
Pro Lubomír Černý - Pro trénovaného jedince, který se umí pohybovat v horách není ani 14cti hodinový přesun zimním terénem nějak extrémně náročnou záležitostí. Není třeba za tím hledat nějaký vojenský výcvik.
jan.kuchejda reaguje 20.11.2011 22:03
pane Vilšer, jaké škody dělá rys v lese? Moh byste to specifikovat? Nedávno jste tu psal, že hory pro vás nejsou řeznictví a tedy nepožadujete plné regály masa. Tuž co vám pořád vadí na tom, že rys není vegetarián a potřebuje tež cosik pojíst?
jan.kuchejda reaguje 20.11.2011 22:01
Pane Myslím, už prosí vás nemyslete, protože se opravdu pletete. Přehled o rysech máte hezký, ale o vlčích hlídká evidentně víte velké kulové. Studentská záležitost to už není nějaký ten pátek. Ostatně zajímalo by mě, jak rozeznáte vlčí hlídku od běžných turistů :-))
František Fibiger reaguje 19.11.2011 23:23
Ahoj pane Trno!Před pár dny jsm se dostal ke zprávě,že nedaleko od pralesa Žofín ( cca 25km )severně se stalo veliké neštěstí.Vlak tam přejel RO.A to ještě nenapadl sníh.Je vidět,že je jich skutečně strašný množství.Pevně věřím,že i další klucí budou mít podobně smutné zprávy.Kar byl opravdu veliký.Ještě dva dny nám bylo zle.
František Bárta reaguje 19.11.2011 21:47
Tak tu máme zase BLBA Jana.To hovado je fakt vymaštěný.Jak napíšeš první větu,debile,tak se hned pozná vůl,i kdyby jsi si dal jméno jakékoliv.Admin nechť toto hovado opět smaže.
František Bárta reaguje 18.11.2011 21:21
Ten to nikdy neudělá,protože pak by se ukázalo co je zač.Takový jako tenhle debil nemají charakter,takže asi máme smůlu.
František Bárta reaguje 18.11.2011 09:16
Já můžu být v klidu.Tady nemáme cikána na míle.S Tebou je to těžký.Pořád se opakuješ.Zkus něco originálního.Takhle to vypadá,že jsi zamrznul ve věku pěti let BLBEČKU.
František Bárta reaguje 17.11.2011 23:18
Táhni chudinko,mezi chlapama nemáš co dělat.Když mluví ostatní,tak Ty šoupej nohama romomrde.
František Bárta reaguje 17.11.2011 23:08
Táhni do hajzlu vejškrabečku.Jen sem vlezeš,už to tady smrdí.Až polezeš od tý svý opice,tak zkus SAVO BLBEČKU.To se to schovává a mele,když nemáš tu odvahu se podepsat.Seš hnuj,nic jinýho a nás nemůžeš urazit.Jenom holt smrdíš,jen hubu otevřeš.
přemysl Trna reaguje 16.11.2011 23:51
TRNA.Moc pěkná diskuze,já bych přidal jen je třeba na jaře nahlásit kolik těch rysích chcípáku kdo zabil a kolik členu rysích hlídek dostalo přes držku.Jo a na jaře je zapotřebí lovit kočky aby kotata pochcípala.Stejně je ten bastard určenej k samolikvidaci tak proč mu nepomoct.Likvidaci a zabíjení rysu lovu zdar.
Martin Myslín reaguje 16.11.2011 09:24
Pane Kuchejdo, nemyslím, že se pletu. Vlčí hlídky během svých vlastních horských zimních pochodů (Jsem skialpinista), potkávám pravidelně a studentů je mezi nimi více než dost. Pochopitelně jsou tam i lidé starší, ale celkově je to spíše mládežnická organizace. Tím samozřejmě jejich práci nijak nesnižuji, monitorují šelmy, pohybují se v horách a vychovávají mladé k lásce k přírodě - to je dle mého naprosto v pořádku. Od myslivců občas slýchám, že plaší zvěř, ale já osobně jsem je nikdy nepotkal mimo cestu, kterých je ostatně v Beskydech více než dost a po napadnutí sněhu není těžké se přesvědčit kdo kudy chodí. Jinak stále dokola - počty rysů vs. počty srnčí - pánové rys se jako teritoriální tvor o své počty v lokalitě dokáže postarat bez problémů sám, takže neřešme počty, ale místa kde ho necháme na pokoji a kde se pytláctvím můžeme zabývat společně, konečně proti pytlákům má myslivost zřízenou vlastní stráž a s ní by mohly různé hlídky a další doborovolníci vcelku logicky spolupracovat. Rys loví plýtvavě když k tomu dostane příležitost, tj. když mu nezkušená zvěř poleze až do tlamy. V určených lokalitách pro výskyt rysa se to často stávat nebude, zvěř přivykne - záběry z Bílého kříže dokazují, že rys se ke kořisti opakovaně vrací, patrně tak učiní vždy kdy to bude jednoduší než strhnout jinou. Rys je navíc poměrně malá šelma a najednou toho moc nesežere - takže ranní nález stržené srny s ožraným zadním během, je logický i když emoce chápu. Myslivost vs, Oschrana přírody má mnoho jiných a složitějších problémů než je rys. Ten je teritoriální, počty se tak dají stanovit pomocí oblastí a loví velmi početnou kořist, jejíž stavy jsou na vrcholu. Dravci vs. drobná jsou o dost komlikovanější problém - ale nevyvolávají ani polovinu emocí jako velké šelmy. Rys, Vlk a potažmo medvěd jsou dle mého řešitelné na jedné až dvou emotivních schůzích a jak to tady čtu tak se tu s obou táborů sešlo tolik rozumných lidí, že po pár roztrhaných občankách a dvou večerech bychom byli schopni dát dohromady plán na ochranu velkých šelem v ČR. Možná jsem optimista, ale můžete si za to svými názory sami:).
Jiří Wenzl reaguje 10.11.2011 10:45
Pane Kuchejdo, jsem si jist, že kolega Vilšer si obstarává drtivou většinu masité potravy pohodlným nákupem v řeznictví či jiných obchodech ( stejně jako Vy), a nikoli trmácením po horách s nejistým výsledkem. Jsme na mysliveckém serveru - takže lze předpokládat, že zdejší přispivatelé se na hory nechodí jen kochat, ale občas (když se zadaří) i kuchat.
Lubomír Černý reaguje 9.11.2011 14:08
Pane Kuchejdo,nebudu obhajovat pana Vilšera,to jistě zvládne sám,ale zajímají mne Vámi uvedené zimní čtrnáctihodinové přesuny bez ohledu na počasí.Nechci se nikoho dotknout,ale představa že v zimě vyjdu např.v 6hodin ráno s baterkou a při baterce zase dojdu ve 20hodin večer a přitom mám cosi monitorovat je pro mne nepředstavitelná.To skoro vypadá na nějaký vojenský přesun.Ale je fakt,že nejsem žádný zkušený horal.Lubomír Černý
jan.kuchejda reaguje 9.11.2011 08:12
Tak každého uráží něco jiného. Mě zase jako člověka, který chodí rád do hor, zase prozměnu uráží tady pan Vilšer, který si evidentně plete hory s řeznictvím, které musí mít vždy plné regály zvěřiny...
Ladislav Bacina reaguje 4.11.2011 08:05
Honzo pěkně napsané.Ale má to jedno velké ALE!!!Hnutí duha a to konkrétně na str. šelmy cz.Píše že za dopadení pytláka vyplatí odměnu100 000kčněkde uvádí že jen 50 000kč a to i jen za informaci která povede k dopadení!Tyto praktiky mi připadají trochu divné a mě jako myslivce uráží.
jan.kuchejda reaguje 3.11.2011 11:45
Váš problém je, že se pohybujete v hluboké minulosti. Vlčí hlídky už dnes nefungují v jednotné linii "prevence proti pytlákům" (OK, tady by se dalo o smylu určitě diskutovat, ono dopadnout chlapa s puškou je něco diametrálně odlišného, než o tom mluvit), ale navíc provádějí podrobný monitoring šelem (např. sběr pobytových znaků a jejich potravní či DNA analýza v laboratoři, fotopasti, mapování teritorií), přičemž tato data jsou zasílána na AOPK. Pod jejich činností dnes najdete kupříkladu také mapování migračních koridorů zvěře (samozřejmě hlavně šelem) a připomínkování aktivit, které mohou vést k narušení přitozených biotopů v Beskydech. Nikoho z nich nenajdete jak pobíhá kolem krmelců anebo cpe letáčky na posedy. To bylo možná někdy před lety. V terénu najdete dnes místo studentů najdete mnohdy zkušené horaly, kteří jsou schopni v terénu realizovat i čtrnáctihodinové zimní přesuny bez ohledu na počasí. Myslím, že průsečíků možné spolupráce VH - Myslivci postupně přibývá.
Ladislav Bacina reaguje 3.11.2011 09:26
Je dobře že fungují VH(honosný název)ale já v tom nevidím smysl.Tato skupina lidí si hájí slepě jen to svoje.Stejně jako většina myslivců.Už VH dopadli pytláka,byď jen toho který neprávem lovil třeba spárkatou nebo drobnou?My se tu s pytláky potýkáme porád a musíme si poradit sami.Na pomoc od 158 se nedá spolehnout.Oni když nemjí benzín tak nikam nejedou a přesto ani vlak nejde!
jan.kuchejda reaguje 2.11.2011 23:54
Pane Myslín, velmi se pletete. Vlčí hlídky už nějaký ten pátek nejsou z 95 procent studenti. Řek bych, že teď to bude tak 40 na 60 ve prospěch nestudentů. A věkové rozmezí současných hlídek? Mám informace, od kamaráda, který VH dělá, že v projektu VH jsou dnes zapojeni lidé od 18 do 55 let. Rovněž mě pobavil příspěvek od křováky ve stylu "mladí a naivní"...hoši hoši...zatímco tady diskutujete nad fakty z minulosti, tam venku se věci neustále mění.
Lubomír Černý reaguje 1.11.2011 07:30
Kolego Baručáku,je to pořád dokola.Naprostá většina účastníků této diskuse se shoduje,že rys má své místo v naší přírodě,ale ty rozumné počty,to je alfa,omega sporů.Pro pana Křováka jako nemyslivce jich bude málo,zrovna tak pro ty myslivce v jejichž revíru se rys nevyskytuje a škody rysem je nepálí.Ale v revírech kde se rys pravidelně zdržuje,opravdu dokáže způsobit značné škody a nemůžete se divit,že mu tam nemůžou přijít na jméno.Černý
Michal Baručák reaguje 31.10.2011 21:59
Nějak mě to odhlásilo,Baručák Michal
křovák reaguje 31.10.2011 15:47
Já nechci mít srnčí, stačí mi polovina stavu, než je dnes. Nejde ti přece jen o prachy do sdružení a maso, nebo jo?
Roman Skřejpek reaguje 23.10.2011 19:38
Přemysle,když už jseš v takové ráži,tak ukaž kdo je ten ubožák a kdo by měl dostat po držce.Toto je jen ze tvé strany ubohý výkřik z davu a do tmy.Jinak Křováci žijí v Kalahary (Afrika)a s přírodou to opravdu umí.Kdyby ve tvém příspěvku nebyla poznámka o bití po ubohé držce,byl bych přesvědčen že označeného člověka si vážíš.Jo vědět o stopování a přírodě aspoň špetičku co dokáží Křováci. S pozdravem Roman
přemysl Trna reaguje 22.10.2011 23:02
Objevil se tady nějakej křovák velkej ubožák co potřebuje dostat lepáka přes celou jeho ubohou držku.
Roman Skřejpek reaguje 20.10.2011 14:15
Martine děkuji za vysvětlení.Kopance se dělají na obou stranách.Pokud se celá kampaň o znovuzavedení predátorů nezvrhne jen na osočování a podezírání té či oné strany je naděje na úspěch.Já osobně se domnívám že ze strany Myslivců hrozba není.Není však každý myslivec ten kdo v zeleném jest a zbraň nosí. S pozdravem Roman
Jiří Wenzl reaguje 20.10.2011 11:36
K příspěvku kolegy Myslína: Pokud vím, tak ČMMJ před časem podepsala s Hnutím duha spolupráci ( tedy spíše jakýsi pakt o neútočení), což se v praxi projevilo tím, že Hnutí duha čas od času publikuje své postoje v časopise Myslivost (např. v tom periodiku zveřejnila výzvu - odměnu za "udání" odlovu chráněných šelem). Pro myslivce je tedy "shora" již udán směr vývoje. Jenže myslivci, ač ozbrojeni, nejsou armádou podléhající disciplíně...
Martin Myslín reaguje 20.10.2011 11:15
Pan Skřejpek: Zadravím Vás, Váš koníček respektuji a takovým myslivcům fandím. Hlídkaři jsou z 95% studenti a z těch jsou z 80% studenti oborů dotýkajících se nějak přírody (zoologie apod.). V budoucnu mnoho z nich bude pracovat na místech státní ochrany přírody, proto tu celou dobu tvrdím, že než ta věčná konfrontace tak je lepší spolupráce. Mladí se k myslivcům zrovna nehrnou, naproti tomu Hlídkaři nemají o zájemce nouzi, proto myslím, že by vůbec neškodilo, kdyby se s nimi pár myslivců občas prošlo po lese - jednak se to pak u nich názorově trochu naředí a druhak by vzájemné poznání mohlo v budoucnu vést k lepšímu porozumění. Šlo by vlastně o mysliveckou práci s veřejností po které se v časopisech o myslivosti tak volá. Co se financování týče tak většina činnosti hlídek je založena na dobrovolné práci (tím dost ušetříte), dále jsou si schopni sehnat granty a dotace (systémově je to sice špatně, ale když ty možnosti jsou tak jen blázen by je nevyužil - konečně dotace dělám i já profesionálně ve firmě) no a na dalším místě jsou příspěvky různých dárců. U těch dotací to funguje tak, že obdržíte částku na projekt a do něj můžete napsat i zaměstnance na dobu určitou po dobu trvání projektu - to je pak sledováno a hlídáno. Nevím kolik takových je v hlídkách, ale pro zajištění zázemí pro dobrovolníky stačí pár jednotlivců. Dalším zdrojem peněz mohou být i různé granty od větších a známějších spolků na ochranu přírody po celé Evropě.
křovák reaguje 18.10.2011 18:49
To bylo pro Vás, pane "přemysle Trno"
křovák reaguje 18.10.2011 18:48
Hlídky jsou většinou studenti, pravda, mnohdy zcela naivní... myslivci co ovládají pravopis jako by vychodili tři třídy základní školy mě už ale unavují, a jsou koukám poměrně rozšíření. Opravdu by mě zajímalo, jakým způsobem oni splnili myslivecké zkoušky a zkoušky na zbrojní průkaz. Jistě díky známým, protože takové do očí bijící ignoranství se vylučuje se schopností naučit se takové penzum učiva.
Roman Skřejpek reaguje 17.10.2011 23:32
Tam kde rys či vlk budou moci žít,nechť žijí.A myslivec by měl být ten poslední který by měl usilovat o jejich život.Je však pro mne záhadou kdo a z čeho financuje tak zvané hlídky ať rysí či vlčí.Myslivost je pro mne ne koníčkem ale životním stylem a abych mohl žít tento život musím každý den pracovat.Jako OSVČ v oboru kamnářství musím zaplatit sociální a zdravotní dávky a pár peněz odkládat na daně a další provoz mého podnikání.Pokud zůstanu doma,nemám placenou dovolenou,nemám stravenky a vše nutné co potřebuji musím koupit jen a jen za své.Proto mne udivuje,že se jen tak někdo poflakuje po lese a říká se tomu hlídka,přece za ty lidi musí někdo platit vše co jsem již vyjmenoval.Kdo tedy mrhá penězi daňových poplatníků.Státní dluh roste,všude ve světě provoz myslivosti a s tím spojen lov poplatkových lovců pomáhá státním pokladnám a jen u nás v Absurdistánu je vše naopak a peníze se utrácejí za poflakující se hlídky.Myslím si, že tito lidé jsou spíše škůdci a flákači.Slušní a pracovití studenti si hledají práci aspoň vždy blízkou oboru který studují.Je to ostuda této společnosti že tyto mladé lidi učí lhát,protože nasčítaná zvěř je jen lživou správou o ničem a zajímalo by mne,kdo a za kolik a zda vůbec tato bez cenná data zpracovává.Co ještě budeme muset vše snést?Není již na čase říci už dosti rozkrádání této země.Každý z nás žijící v této zemi věděl že byla nutná změna,nikdo však netušil že ta změna nás dovede do těchto konců.Dnes už vládnoucí garnitůra ani nemukne že se zase musíme odrazit ode dna a doženeme vysněný západ.Dnes už s výsměchem nám všem říkají a to bude hůř,dobře jste se už měli.Tady už nejde o život rysů a medvědů a vlků a dokonce ani nás padesátníků.Tady jde o životy naších dětí a vnoučat.A pro to Prozřete. S pozdravem všem Roman
Roman Skřejpek reaguje 17.10.2011 23:29
Tam kde rys či vlk budou moci žít,nechť žijí.A myslivec by měl být ten poslední který by měl usilovat o jejich život.Je však pro mne záhadou kdo a z čeho financuje tak zvané hlídky ať rysí či vlčí.Myslivost je pro mne ne koníčkem ale životním stylem a abych mohl žít tento život musím každý den pracovat.Jako OSVČ v oboru kamnářství musím zaplatit sociální a zdravotní dávky a pár peněz odkládat na daně a další provoz mého podnikání.Pokud zůstanu doma,nemám placenou dovolenou,nemám stravenky a vše nutné co potřebuji musím koupit jen a jen za své.Proto mne udivuje,že se jen tak někdo poflakuje po lese a říká se tomu hlídka,přece za ty lidi musí někdo platit vše co jsem již vyjmenoval.Kdo tedy mrhá penězi daňových poplatníků.Státní dluh roste,všude ve světě provoz myslivosti a s tím spojen lov poplatkových lovců pomáhá státním pokladnám a jen u nás v Absurdistánu je vše naopak a peníze se utrácejí za poflakující se hlídky.Myslím si, že tito lidé jsou spíše škůdci a flákači.Slušní a pracovití studenti si hledají práci aspoň vždy blízkou oboru který studují.Je to ostuda této společnosti že tyto mladé lidi učí lhát,protože nasčítaná zvěř je jen lživou správou o ničem a zajímalo by mne,kdo a za kolik a zda vůbec tato bez cenná data zpracovává.Co ještě budeme muset vše snést?Není již na čase říci už dosti rozkrádání této země.Každý z nás žijící v této zemi věděl že byla nutná změna,nikdo však netušil že ta změna nás dovede do těchto konců.Dnes už vládnoucí garnitůra ani nemukne že se zase musíme odrazit ode dna a doženeme vysněný západ.Dnes už s výsměchem nám všem říkají a to bude hůř,dobře jste se už měli.Tady už nejde o život rysů a medvědů a vlků a dokonce ani nás padesátníků.Tady jde o životy naších dětí a vnoučat.A pro to Prozřete. S pozdravem všem Roman
přemysl Trna reaguje 17.10.2011 00:11
Mistr Trna,Ja se za svuj postoj vuči takove škodne jako je rys nestydím,protože pravda je na me straně.Nechcete slyšet na muj nazor a ja mam souhlasit s vaším,to utčitě ne.Bude nutne aby zasáhla ekonomika a ta je neuprosna,mrhaní peněz ze statního rozpočtu na podporu něčeho co není schopne přežít je nutne zastavit.Příroda byla bez toho mrzáka a nikomu nechyběl a navíc bylo víc srnčího a tím byly pokladny ve združeních plnější a to bylo dobře.Rys tady nemá vubec co pohledávat a je nutne ho lovit všemi dostupnými prostředky,poplatk.lov,vysoke zastřelne a odstupnovat to podle kočka s kotaty nejvíc ,kočka samotna a pak kocoury.Další ekonom likvidací by měli projít rysí hlídky ,ktere se vubec neumí v lesích chovat a v zimních měsících odhánějí zvěř od krmelcu a tím zvěř strada a hyne.
myslivec1314 reaguje 15.10.2011 12:21
pro karel Gott.Dojdi si do Bohnic máš to blízko třeba ti pomohou.myslím že ti zjistí debilitu nejméně 10 stupně.Ale opravdu se nehlaš mezi nás myslivce.Všem lesu lovu.
myslivec1314 reaguje 15.10.2011 12:21
pro karel Gott.Dojdi si do Bohnic máš to blízko třeba ti pomohou.myslím že ti zjistí debilitu nejméně 10 stupně.Ale opravdu se nehlaš mezi nás myslivce.Všem lesu lovu.
přemysl Trna reaguje 15.10.2011 01:09
MISTR TRNA.No vidíte pánove kde dochází argumenty tak tam chudaci a ubožaci sahají až k nadávkám a urážkám.Mě je to jedno duležitý je,že ubytek toho dobytka rysího je zřejmý a že se to nedá zastavit a rys stejně zmizí z naší krasne přírody.Vy ekohnupy to stejně nezastavíte a hlavně s tim nemužete vubec nic udělat a to je na tom to nejlepší.Já nemusím ztrácet čas s lidmi vašeho smýšlení a dohadovat se tady o takove nicotě jsko je rys,který není vubec žádným přínosem pro přírodu,ale jako předložka dobrý.Stavte se tady třeba na hlavu stejně tady mlátíte prázdnou slámu a nic víc dělat nemužete.Vaše přitrouble argumenty a názory nIkdo nebere vážně a jsou pouze k smíchu JAKO JSTE VY.Rysa je potřeba vystřílet i za pomoci hlídek aby věděli potom přesnej počet,kterej tady byl.Myslivcum vyplácet vysoke zastřelne.Tím by bylo po problemu.Ušetřila by státní kasa poměrně dost peněz než když se podporuje ochrana tohoto bezvýznamneho druhu kočkovite šelmy.Všem myslivcum v teto sezoně přeji LOVU ZDAR A obzvlášt lovu škodne.
Jiří Wenzl reaguje 11.10.2011 13:09
Ale já jistý druh perpeta mobile už dávno vynalezl (tedy spíše řečeno objevil), milý kolego Vilšere. Dle tohoto principu totiž funguje obyčejná lidská blbost. Je totiž nekonečná, nelze ji nijak zastavit, a je k ničemu:-).
Jiří Wenzl reaguje 10.10.2011 13:50
Připojuju se k postoji kolegy Schindlera. Kdybych podlehl svrbění prstů, a reagoval na zmrtvýchvstání pana Trny, tak jako bych nasedl na kolotoč, který nelze zastavit.
Martin Myslín reaguje 23.9.2011 12:49
No Pavle, proti gustu....ale abych byl přesnější tak se v igelitové tašce našly jen ubohé zbytky medvěda, takže ten někdo možná věděl. Jinak u těch Evenků je škoda, že to nezůstalo jako před pár set lety - dneska to má levhart mandžuský asi spočítané a tygra asi také jen v ZOO, civilizace je neúprosná. Jinak s rysem je to stejné jako s tím srncem - jeden střílí druhý sbírá - "Stůj co to máš!" - "No to jsm rád, že Vás chlapi vidím, jinak jsem se tou mršinou táhl až já nevím kam. A chtěl bych Vám říci, že takový bordel jsem v životě neviděl, jdu se psem, najednou rána a srnec v trávě - jak to že mezi sebou trpíte taková hovada, co neumí mířit a pro tu zvěř si ani nejdou, co?!!! Já to poženu vejš, pánové - Srstku na Vás!! I když upřimě já někoho takto vidět, tak se asi nevyptávám, v zimě nosím kuklu a tu bych zúročil:)
Martin Myslín reaguje 23.9.2011 10:57
Už jsem to tu považoval za mrtvé a ono ejhle:). Musím přiznat, že debatu níže moc nechápu. Má jít o stanovení únosných počtů rysa v ČR na základě lesnatosti, velikosti jeho teritoria a počtu obyvatel na km2? Pokud vám jde pana Schindlere jen o to dokázat, že statistiky jsou mnohdy nesmyslné a počet rysů u nás nejde přesně stanovit, tak kde to mám podepsat? Ale pokud (možná nechápu smysl toho tahu na branku tak mne prosím opravte) má jít o výše zmíněné - tak nevím, nevím. Kontrolní otázka, jaký je počet obyvatel CHKO Beskydy na km2? Co se potřebnosti rozlohy teritoria týká tak tam záleží na množství kořisti. A co se týče lesnatosti tak v poli rys žít nebude, ale není mi nic známo o tom, že by se louky štítil natolik, že by po ní nepřešel a mimo "les opět v les" tak nemigroval. Stanovit únosný počet rysa je vcelku zbytečná práce - stanovme území kde se může vyskytovat a až se tak stane, tak se jinde může lovit. Pohraniční hory+Odry, Chřiby, Vysočina atd. jsou dost velké území. Přesněji, pokud vím tak o lesnatosti Orlických hor Krkonoš, Jizerek apod. se baviti netřeba a rys jaksi nikde. Míst kde by tak mohl žít a nežije je tu tedy ještě více než dost a pokud se budeme držet teorie, že rys je teritoriální šelma a vyhání konkurenci a většina hor je stále bez rysů....tak přemnožení asi není na pořadu dne. Co se týče pytláctví tak ho jako faktor vnímám rovněž, pan TRNA je naštěstí mimo hru, ale níže jedno přiznání padlo. Střelené kusy se našly na Šumavě i v Beskydech, v Jeseníkách dokonce padli i dva vlci, v Beskydech dokonce medvěd a s dalším v kufru byli na hranicích chyceni dva čeští myslivci rok poté. O míře pytláctví samozřejmě můžeme jen spekulovat, ale když si představím pravděpodobnost nálezu kadavéru v lesích a stráních českých hor tak má člověk problém ty spekulace krotit. Martin Myslín
MartinToman reaguje 23.9.2011 01:43
Pane Schindler, klobouk dolů nad vašimi příspěvky, opravdu dobré počtení, pod které se lze jen podepsat a plně s ním souhlasit. Když porovnám logiku a smysluplnost vás a oponentů, tak na druhé straně je to vaření z vody.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 21.9.2011 15:02
Ať nejsem chytán za nepřesnost věty, upřesňuji ji - "Musím říci, že se mi do toho úzkého rámečku, nepíše delší text zrovna moc dobře..."
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 21.9.2011 12:13
Zhruba 70 rysů v Čechách a cca 30 na Moravě jsou (snad) nejnovější čísla. Za přesnost neručím. Opr. Ve větě- "Pokud to mám brát vážně (proč ne) mám důvod se domnívat..."
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 20.9.2011 18:39
No, jak se to vezme.. v rámci zušlechťování "užitkové" zvěře v chovech je střílení nutné! V případě ohrožených rysů si tím nejsem tak jist ;)
František Bárta reaguje 19.9.2011 20:15
Pane Bělka.Já se jako dítě nechovám.To nemějte obavy.Já tady nekňourám nad ubožáčkem rysem a těmi ošklivými myslivci.Vás třeba nenapadlo,že rys který překročí do naší drahé vlasti,může jít zase zpátky? A i kdyby se rysí hlídky roztrhly,nemůžou vědět o každé kočce.Takže o přesném monitoringu si můžete nechat zdát.A nezkoušejte mě přesvědčovat,že máte úplný přehled.Vy také nemůžete vědět ani čtvrt z toho,kde a za jakých okolností jaký rys uhynul.Tak si nechte to osočování myslivců na nepodložených výmyslech.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 19.9.2011 13:52
V mém příspěvku dole o populačních geneticích, mělo být místo, genetického driftu, spíše lépe- aby nedocházelo ke snižování genetické diverzity, tato totiž vede k poruchám při reprodukci a tím k postupnému zániku mnohde izolovaných populací. Pane Černý, suouhlasím s Vámi, kolega M.Myslín je v tomto třída. Jinak nesouhlasím, že jsem zarputilý ochránce, se kterým není vůbec žádná řeč. Budete se možná divit, ale např. v případě kormorána, bobra i dalších druhů jsem pro, aby byly spíše v péči myslivců než orgánů ochrany přírody. To jest, je třeba snižovat jejich stavy!
Lubomír Černý reaguje 19.9.2011 12:27
Pane Bělka,naštěstí ten Vámi zmíněný extrémní trest,či jak nazýváte zrušení mysl.sdružení v jehož honitbě dojde k nelegálnímu odstřelu rysa je taková blbost,že se divím,jak to vůbec můžete vyslovit a naštěstí to nikdo a hlavně Vy nemůžete realizovat.Neměli bychom vůbec raději preventivně sebrat flinty ve všech oblastech kde byl rys spatřen?Vaše odpověd vůči pytláctví je vedle jak ta jedle.Pokud Vy chcete prokázat pytláctví o kterém mluvíte,tak je to na Vás prokázat konkrétní případ,jinak jsou to jenom kecy a žádná fakta.O rysích hlídkách si myslím své a nebudu to komentovat a jevíte se mi jako jeden ze zarputilých ochránců se kterými je zbytečné ztrácet čas.O mnoho lépe vystupuje např.Váš kolega M.Myslín,který svým postojem a příspěvky mnohdy donutí k zamyšlení a přiznání si,že má v něčem pravdu.
František Bárta reaguje 18.9.2011 22:08
To vypadá,že tonoucí se stébla chytá.Zatím nám pan Bělka nic konkrétního nevypotil,tak to zkouší nepodloženými argumenty.To je trošku smutné,nicméně mě to již nemůže rozhodit,neboť na myslivce se svádí kdejaká špína.
tomas baca reaguje 18.9.2011 18:58
pan bělka co by ochranář muže teoreticky zachranovat cokoliv ,pořád by rušil myslivce a přitom oni jako státem dotovaní ,,ochránci přírody,, dělají hovno , joo takhle vypustit pár kožešinovejch farem nebo chránit něco na ukor něčeho to jo to by jim šlo , ale ještě sem nikoho z nich neviděl v zimě zakládat seno do krmelcu a dělat jiné prospěšné aktivity muj názor ZRUŠIT dotace ochranářum na nesmyslné projekty a dát je na lepší věci
Lubomír Černý reaguje 18.9.2011 18:03
Pane Bělko,už jsem nechtěl více reagovat,ale přesto.K příspěvku pana Kalouska se nebudu vyjadřovat,souhlasím s Vámi,že v prokázaném případě je na místě pokuta atd. ale jistě nemíníte vážně zrušení mysl.sdružení.To bylo jako fór nebo jak to mám chápat?A ty Vaše manipulace,že jistě sám vím že se v lese těžko hledají svědci.Pane Bělko nevím co tím míníte.Od toho jsou slavné rysí hlídky,zoologové,biologové v terénu atd. aby případné pytláctví odhalili.A že seriozní výzkumy přišly na to,že má být o 40%více kotat?To je přeci zase jen odhad,přesný součet nepřesných čísel.To samé co nám myslivcům předhazujete při sčítání zvěře.Jsme zase na začátku a proto těžko hledáme společnou řeč.Vy jich budete mít pořád málo i kdyby to pravda nebyla,viz obdoba kormorána, myslivci ho budou chtít redukovat.Tím netvrdím,že ho již redukují a Vás prosím uvádějte jenom prokázané odstřely,jinak to jsou jenom údaje ,nezlobte se na mne,vycucané z prstu a nikam to nevede.Černý
Lubomír Černý reaguje 16.9.2011 19:23
Závěr mého odstavce nebyl kolego Schindlere určen Vám,koukám že jsem se špatně vyjádřil,ale k ochráncům.Tím to se Vám omlouvám,myslím si že náš postoj k rysovi je obdobný,rys jistě ano,ne všude a s určitou regulací.
Lubomír Černý reaguje 16.9.2011 18:50
Než jsem to ze sebe vypotil,tak mne to odhlásilo...Už poněkolikráte,nevím čím to je.L.Č
František Havran reaguje 15.9.2011 20:23
škoda,že se této diskuze neúčastní doc.Červený z ČZU (autor Myslivecké encyklopedie). Etologií a telemetrií rysa se zabývá už dlouho a asi by nám řekl nejlépe, jak to vlatně je ;)
František Havran reaguje 15.9.2011 20:21
Jiří Wenzl reaguje 15.9.2011 15:08 .... Omlouvám se - vytratilo se mi tam slůvko "ZDRAVÝ" srnčí kus...TO tady totiž je v některých z téměř 500 příspěvků prezentováno. A pravda to není. Pokud má dobrou příležitost - je mu jedno, jestli je kus zdravý, nebo ne..
R V reaguje 15.9.2011 19:38
Na rysa jen s rozumem, jinak to ani nejde a i já jsem názoru, že v celé Čr určitě néééé!!!
Jiří Wenzl reaguje 15.9.2011 15:08
Cituji - František Havran reaguje 14.9.2011 23:53...jednoznačně nesouhlasím, že rys nestrhne srnčí kus...konec citátu. Pane Havrane, to tady nikdo netvrdil. Situace je právě opačná.
LADISLAV KALOUSEk reaguje 15.9.2011 11:29
Tím že predátor zmizel ze dne na den je samozřejmě myšleno že byl uloven.Já jen abychom si rozuměli...............
LADISLAV KALOUSEk reaguje 15.9.2011 08:17
reaguje Kalousek Ladislav-nebyl jsem přihlášen.
František Havran reaguje 14.9.2011 23:57
Pánové - na odlehční: Víte kdy se střílí Rys a Vlk ??? No kdykoliv, když je více jak 1 metr sněhu, protože do jara jsou už jenom kosti ;)... Jinak souhlasím s názorem pana Petra Pořádka. Stanovil bych hranice a oblasti výskytu, kde by se opravdu lovit neměl. Na cestách je bezpochyby usmrceno vetší % zvěře, než má na svědomí rys. Avšak - jednoznačně nesouhlasím, že rys nestrhne srnčí kus. Pánové - viděli jste už rysem strhlý kus vysoké? Ne? Tak já ano. (Podotýkám bylo to na Slovensku, nikoliv v ČR). Nemyslím si, že by si na srnčí netroufl, když zvládl strhnout jelení šmolu...
František Havran reaguje 14.9.2011 23:53
Pánové - na odlehční: Víte kdy se střílí Rys a Vlk ??? No kdykoliv, když je více jak 1 metr sněhu, protože do jara jsou už jenom kosti ;)... Jinak souhlasím s názorem pana Petra Pořádka. Stanovil bych hranice a oblasti výskytu, kde by se opravdu lovit neměl. Na cestách je bezpochyby usmrceno vetší % zvěře, než má na svědomí rys. Avšak - jednoznačně nesouhlasím, že rys nestrhne srnčí kus. Pánové - viděli jste už rysem strhlý kus vysoké? Ne? Tak já ano. (Podotýkám bylo to na Slovensku, nikoliv v ČR). Nemyslím si, že by si na srnčí netroufl, když zvládl strhnout jelení šmolu...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.9.2011 20:08
:))))
Jiří Wenzl reaguje 14.9.2011 18:54
No - Ondřeji, to já si dovedu i představit, s jakým odporem se do toho zavšiveného rysího kožichu soukal. Ovšem nic jiného mu holt nezbylo. Hrdost praktického myslivce mu nedovolila, aby to vzdal s nějakými "študáky". Taky slyším, jak se pošumavskými lesy rozléhá jeho nadávání, když je nucen s umělým rysím chrupem rdousit jeden kus za druhým, a vzhledem k tomu, že se mu to příliš nedaří, tak jestě dostřelovat: "To kvůli Myslínovi! Bác! To kvůli Wenzlovi! Bác"! Sakra, zase vedle! Bác!" Až u posledních dvou kusů - srny se srnčetem - přeruší horlivý myslivec Trna svou vražednou mašinérii, a na chvíli se zamyslí...No nic - referát je holt referát... A naposled zařve: "To máte za toho bastarda Bělku!!!"Bác! Bác!;-)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.9.2011 18:03
Jiří, ty mě ničíš..:)) Mám (snad) docela dobrou vizuální představivost, a tak si pana Trnu představuji v tom přestrojení..:) A ještě jak u toho nadává - "Však já vám ukážu, že prej to srnčí nelikviduje! Tady nebude nic!! Já vám dám!! Sakra.. aby si mne snad ještě nějaký horlivý lovec nespletl s tím zavšiveným bastardem... :o)) Ondra Bělka
Jiří Wenzl reaguje 14.9.2011 17:42
Přiznám se, že to náhlé ticho mne taky deprimuje. Jsem zvědav, co je toho příčinou - jestli pana Trnu ranila argumentační mrtvice, ze které se už nevzpamatoval, anebo se snaží do 22.října vyrobit důkazy pro svůj omračující referát. Představuju si, že pobíhá někde v Pošumaví v přestrojení za rysa, a jen tak pro zábavu likviduje jeden kus srnčího za druhý;-).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.9.2011 16:56
Pan Trna jistě chystá velký come back, a novými argumenty nás zcela utluče. Nechme mu proto ještě čas. Možná od něj něco výjde i v tisku, např. proč je nutné zbavit naši přírodu jednou provždy od rysů a možná i o od jeho ochránců :) Nechme se překvapit, vždyť nám to sliboval. S rostoucím počtem dynamicky až agresivně se roztahujícího a nepůvodního siky by leckde mohl pomoci i vlk.:) Žeeeee? :)) Raději ať si "vezme" "Japonce" než našeho "Evropáka" :) Je to samozřejmě utopické a naivní, ale už mi tady bylo smutno, tak jsem tady něco napsal, no... ;) Ondra Bělka
Jiří Wenzl reaguje 8.9.2011 13:22
A jejda, já pana Trnu nechtěl zabít - já se jen chtěl vyhnout té srážce, před kterou varoval pan Werich... Doufám, že je živ a zdráv - pouze nám raději uhnul z cesty.
Martin Myslín reaguje 8.9.2011 06:25
Koukám, že pan Trna asi piluje referát. Každopádně hned jak se přihlásí tak si plánuji cestu. Pavle (i ostatní) jste samozřejmě vítán, mrknul jsem na mapu a mám to po cestě:). Mimochodem nádherný kraj, to okolí Vám závidím. Také je však možné, že rána pana Wenzla byla smrtelná a pak se těším, že se zde začne lépe diskutovat, co člověk to názor či postoj a je věčná škoda, že to zde logicky muselo srazit na debatu s jedním extrémistou. Velké šelmy jsou dle mého tématem co si normální věcnou debatu zaslouží.
Jiří Wenzl reaguje 7.9.2011 00:34
Tak vidíš, Ondřeji - ten seminář se koná v centru likvidace srnčí zvěře rysem ostrovidem, jak zde alarmoval pan Trna, a na tom semináři nemají jinou starost, než jak srnčí zvěři nabídnout tu nejlepší medecínu. Obávám se, že pan Trna bude mít s tím referátem velkou práci - možná proto se tu dnes ani neozval;-).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.9.2011 19:29
Díval jsem se, že v programu toho semináře o srnčí zvěři není vůbec zařazena problematika rysa ostrovida. To možná napovídá, že závažnost té "komedie" o obrovských škodách rysem na Šumavě i jinde nebude tak horká. Jo a nebylo tam napsáno, že je to pouze pro mysliveckou veřejnost. Což je určitě dobře, protože i "obyčejní" milovníci přírody mají právo si poslechnout, jaká je současná situace v chovu této naší nejkrásnější i mnohde nejhojnější zvěře. Pan Trna by si tedy mohl eventuelně připravit svůj vstup.
Martin Myslín reaguje 6.9.2011 15:52
No jsem zvědav s čím příjde. Pěkná rána pane Wenzl. Každopádně doufám v pozvednutou rukavici a pokud se tak stane vypravím se tam osobně (záleží zda je seminář přístupný i nemyslivecké veřejnosti), člověk se něco dozví o srnčí zvěři a pana Trnu si rád s přednáškou o cenách zvěřiny sežrané zavšivenými mrachami poslechnu. Pojedu z Moravy takže když bude zájem není problém se domluvit:). Když už tam budu tak se hned můžu zeptat místních na tu honitbu několik let bez srnčí.
Jiří Wenzl reaguje 6.9.2011 14:16
To víš, milý Ondřeji - byl bych mizerným myslivcem, kdybych ani po měsíci obeznávání nepochopil, kde má tento edukačně obvzláště odolný kus zranitelné místečko. Nebylo to ani moc těžké - jestliže se tady celou dobu tak sebejistě promenádoval - hluchý k našim argumentům. Neslyšel ani cvaknutí mého napínáčku...Také bych si rád zajel do jihočeských Hoslavic (kdyby to nebylo přes republiku), abych tam pana Trnu viděl ležet v ohni po palbě otázek té vzdělanější části myslivecké veřejnosti. Pokud tam po všech těch prohlášeních zde (o tom, že své názory míní prezentovat široké myslivecké veřejnosti) nepojede, tak u mne není chlap, ale pouhý tlučklávesnice. Bližší podrobnosti o semináři jsou zde: www.sparkata.cz
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.9.2011 09:29
:) Jiří, trefa do černého! Tak se střílí ;) Škoda, že je ten seminář tak daleko. Rád bych si poslechl ty dech beroucí argumenty chovatele Siky. Jistě tam zazní v plné palbě. Jinak ještě pro Trnu, v Ostravě nežiji, to za prvé. Za druhé- nevím, že by byla Ostrava na konci světa. Tam bych hádal spíše tu Vaši oboru. Za třetí, vaše ubohost má setrvávající tendenci, nevím z jakého důvodu by měli být Ostraváci pozadu. Za toho pomalého jste tady hlavně Vy, dobře jste si tímto naběhl. Za další..ano jsem mladý a jsem tomu rád. Podobně jako Jirka Wenzl, který citoval Jana Wericha i já se řídím tímhle velkým klasikem. Tady by se hodilo asi tohle: Stáří, to není zásluha pane Trno, protože každej mladej blbec je nakonec i starej blbec. Ondra Bělka
Jiří Wenzl reaguje 6.9.2011 01:03
Ta pošumavská obec se jmenuje "Hoslovice".
Jiří Wenzl reaguje 6.9.2011 01:00
Pane Trno, přece po nás nemůžete chtít, abychom kvůli kvůli Vám neustále přebíjeli patrony, jestliže ani po více než měsíci soutředěné palby nejste ani trochu zasažen našimi argumenty. Přiznám se, že s tak odolným kusem jsem za 34 let výkonu práva myslivosti ještě nesetkal...Tato diskuze už žádné pokračování nemá, bylo by to jen plýtvání municí - pokud jste natolik přesvědčen, že jste jako pracovitý, obětavý, zodpovědný a odborně zdatný chovatel spárkaté zvěře našel klíč k povznesení chovu srnčí zvěře, zůčastněte se 22.října odborného semináře o problematice chovu srnčí zvěře. Myslím, že lokalita, kam je seminář situován, plně vyhovuje Vašim nárokům, neb se koná ve výše jmenované pošumavské obci (poblíž Vimperka, Strakonic a Horažďovic) - v hospodě "U starýho kance", takže tam budete takříkajíc "mezi svými". Jsem zvědav, jak bude přijat Váš referát na téma "Rys ostrovid, jak ho neznáte - aneb zavšivená bestie" - tedy zda bude odměněn bouřlivým potleskem, anebo rozpačitým pokašláváním, neb se s Vašimi názory stanete Trnem v patě moderní české myslivosti. Přihlásit se laskavě můžete zde: radekbartik@gmail.com
Martin Myslín reaguje 6.9.2011 00:58
Ach jo Trno. Těžko zde můžete volat po argumentech když si ty své taháte z palce. Prezentoval jste tu honitbu kde rys zlikvidoval veškerou srnčí zvěř natolik, že tam již pár let nebyla viděna - několikrát jsem Vás žádal o její upřesnění. Z Vašeho kličkování soudím, že jste si své lži velmi dobře vědom. Stačí jeden pohled do mysliveckých, tedy nikoliv ochranářských statistik, abyste zjistil, že množství rysí kořisti je k její celkové populaci jako ten příslovečný prd do Šumavy. Co se týče toho úbytku srnčí zvěře, velmi jasně Vám jej tu prezentoval pan Schindler - stavy jsou opravdu před zhroucením. Zároveň jste mohl již stokrát vyjádřit v čem je slovenská příroda horší než česká. Dále tu bylo řečeno, že rys je v oblastech kde se vyskytuje až třetím faktorem mortality srnčí zvěře. Je zřejmé, že pro Vás nic z toho nemá cenu a já otevřeně říkám, abyste své úžasné smýšlení o české přírodě prezentoval co nejširšímu publiku. Veřejnost se bude tetelit blahem nad zjištěním jak jsou u nás myslivci vyspělí a jak zvládnout přepočítávát vhodnost existence toho či onoho na kilogramokorunu ušlé zvěřiny. Věřím, že budete mít spoustu fanoušků a to i mezi představiteli české myslivosti, kteří právě s takovým obrazem svého koníčku bojují. Ostatně jak jste dopadl v časopisech Myslivost a Blesk? Chtěl jste cenu sežrané zvěřiny prezentovat v šokujícím odhalení a zatím jsem nic nečetl? Schindler: Na řadě mých příspěvků je myslím dostatečně patrno, že absolutní ochrana na věčné časy není má specialita. Ptal jsem se na názor pana Baci, neb ten mi z jeho příspěvku nebyl jasný. Co se "únosnosti" vlčí popualce týká tak např. ve Švédsku si schválili 200 kusů?? Kde to číslo na celý ten ohromný stát vzali to těžko říci, každopádně povolují odstřel "nadbytečných" a šmahem dodávají, že je třeba místní populaci oživit, neb má malou gentickou variabilitu a není příliš velká. Co se Slováků týká tak osobně příliš nerozumím tomu proč neloví medvědy jinak než na výjímku a zároveň stříli stovky vlků ročně. Dle mého tam bude medvědů stejně nebo spíše více než těch vlků - ale ono popravdě vlastně těžko říci, protože jednotlivé KLU si rovněž nejsou počty zrovna dvakrát jisty. Což ostatně vyplývá z jejich oficiálních vyjádření. Vlci mají zkrátka tu smůlu, že vzbuzují snad největší emoce ze všech zvířat. Jsou ti co by je nejraději viděli všechny mrtvé a také ti co je obdivují a chtěli by je chránit za každou cenu - to se sice objevuje u dalších šelem, ale vlčí téma dokáže mnohem spolehlivěji rozhýbat i laickou veřejnost. Takže ona "únostnost" dle mého nespočívá ani tak v logice přiměřenosti jejich počtu k okolí, ale bývá pomíjívým výsledkem momenentálního skóre mezi fanoušky a odpůrci vlků jako druhu. Vlci jsou významným regulátorem černé zvěře a v ČR by si místo jistě našli, jenže stačí si vzpomenout na emoce a la červená karkula jaké proběhly v Beskydech po jejich objevení a je jasné, že tady se logika hledá těžko.
přemysl Trna reaguje 6.9.2011 00:58
TRNA.Bělko napiš ještě něco at se pobavim.Ty tady jsi tak akorat za brouka pytlíka,který všechno ví a všude byl nejmín dvakrat.Reaguj na pana Vokála ohledně pozabíjene mufloní a dančí zvěři.To si rad přečtu ten blud co vytvoříš.Uvědom si,že nikoho nenapadam pouze ventiluju svuj názor.Tak mě napada,že Ostrava je na konci světa tak tam s tou informovaností budete asi pozadu.Pozdravuj Rudu z Ostravy.Ty jsi vlastně ještě mladý ještě názorově nevyzrálý člověk,který se má ještě co učit.Tak jen piš a zbírej zkušenosti ale hlavně jdi se podívat občas do přírody.
přemysl Trna reaguje 5.9.2011 19:45
TRNA.Dobrý den pane Vokál mate podobne informace a děkuji,že jste je ventiloval vy a ne ja.Pánove BĚlko,Wenzle a Myslíne nabijte patrony a přineste už konečně nějake opodstatněne informace a argumenty proč by statní kasa měla podporovat chov rysa.Zatím předvádíte pouze otřepane ,naučene a nepravdive udaje.Chov sparkate zvěře musí být založen na pracovitosti,obětavosti, zodpovědnosti a na odborných znalostech a ne na tom co nam tady zustává po devastaci rysí populací.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 5.9.2011 19:43
Dále na řadě by mohl být ten sika. Teď vážně, diskuze není na nějaké společenské úrovni pane Vokále, neboť začal přispívat oborník Trna, který velice hulvátsky napadá všechny ochranáře, dokonce význačné myslivecké osobnosti (např. Pan Hromas aj.) a rysa, což je taktéž ubohé. Je to tedy vizitka jeho, ale také části myslivců, kteří před těmito až fanatickými názory, veřejně prezentovanými zavírají oči. Ondra Bělka
Roman Vokál reaguje 5.9.2011 16:55
Ale pánové, diskuze už není na nějaké společenské úrovni. Pan Trna má svůj názor a tak ho prezentuje. Já souhlasím, že rys je obrovský problém a bylo by třeba ho řešit než bude pozdě. Problém s mufloním stádem který jsem psal níže, se odehrál na prachaticku. Ale perou se i v jiných lokalitách jižních Čech. Rys prokazatelně slovil několik kusů daňčího a jsem zvědav co je dále na řadě.
Jiří Wenzl reaguje 5.9.2011 16:12
Pravda, kolego Černý - ani jsem si v tom zaujetí pro věc nevšiml, že se všude kolem válejí prázdné patrony.
Lubomír Černý reaguje 5.9.2011 14:55
Pánové,pánové,že Vás to ještě baví.Já bych řekl,že munice je dávno vystřílena.
Jiří Wenzl reaguje 5.9.2011 01:07
Pane Trno, to je diskuse jak "u blbých" - já jsem přece nenapsal, že v hlubokých hvozdech Šumavy či Novohradských hor není žádná srnčí zvěř - to jste si tak sám překroutil. Já jsem napsal doslova ( je únavné to stále opakovat), že - cituji svá slova"...Ano, pane Trno - snažil jsem Vám najít jiné (než to Vaše "rysí") vysvětlení, proč v hlubokých hvozdech Šumavy či Novohradských hor potkáváte tak málo srnčí zvěře..." - konec citátu. Jak vidíte, napsal jsem "tak málo srnčí zvěře", a nikoli "žádná srnčí zvěř". Dosud jsem se nesetkal s tak natvrdlým oponentam, kterému jsem byl nucen vysvětlovat rozdíl mezi slovy "málo" a "žádná" . Doufám, že mne té námahy ušetříte, a pochopíte tento rozdíl. Co se týče potravy rysa ostovida - mám pocit, že jste přesvědčen, že tato šelma se živí jen srnčí zvěří. to by ovšem nemohla žít i v ještě vyšších horách než, v těch našich - třeba ve Vysokých či Nízkých Tatrách. Příroda je mnohem pestřejší, než si dokážete představit - proto se rys může živit rozmanitou potravou, od norníka rudého, přes některé zástupce avifauny až po kamzíka. Otázka není postavena tak, že BUĎ budeme chovat srnčí zvěř, NEBO rysa ostrovida. Stejně tak by mohl přijít nějaký pěstitel lesa, a vyhranit svůj problém na dilema - BUĎ les, NEBO jelení zvěř, a to by se asi nám nimrodům nelíbilo. Východiskem z rozdílného nahlížení na to, jak má vypadat naše příroda, je v přiblížení se k rovnovážnému stavu, k její samoregulaci. Tak třeba pro pěstitele lesa je rys vítaným pomocníkem v boji proti škodám zvěří.
přemysl Trna reaguje 4.9.2011 16:15
TRNA.Pane WENZL tak vidíte jake píšete rozporne informace.V hlubokých hvozdech Novohradských hor či Šumavy není srnčí a mužete mi teda vysvětlit co tam asi tak žere.A tím mi davate za pravdu nevzdělanost odborníku na ekologii a přírodu.Jak je možne,že podporují chov rysa v teritoriu bez srnčího,ktere tam podle vaší teorie není a tím dochází k týraní rysa hlady.Jste znalec a odborník na svem místě.Podle vaší teorie souhlasím s chovem rysa proto,že vychcípá hlady,když podle vas byl vypuštěn na místa bez potravy.
Jiří Wenzl reaguje 4.9.2011 15:01
Cituji - "Jeden z diskutujících se mě snažil poučovat o nadmořske výšce a chovu srnčí zvěřě" - konec citátu. Ano, pane Trno - snažil jsem Vám najít jiné (než to Vaše "rysí") vysvětlení, proč v hlubokých hvozdech Šumavy či Novohradských hor potkáváte tak málo srnčí zvěře. Vy jste ovšem nepoučitelný - namísto, abyste se trochu zastyděl, tak začnete tvrdit, že ekologicky vzdělaní odborníci na rozdíl od Vás neznají problematiku chovu rysa - přitom v případě rysa ostrovida znáte pouze jednu chovnou metodu - likvidaci tohoto druhu zvěře.
přemysl Trna reaguje 4.9.2011 14:07
TRNA.Pane Schindlere zase vedle.Když rysa vysadili Němci,tak se u nás ještě lovil.Znám osobně několik uspěšných lovcu kteří si ho v te době ulovili.Když se dostal k nam za draty.Následně v několika hlavách vzniknul nápad vypustit ho omezeneho prostoru vojenských lesu.Kde s ním mělo být hospodařeno spíš měl být lovnou škodnou zvěří pouze pro vyvolene komunistickeho režimu.Odborníci kteří za vypuštěním rysa stali nepředvídali ,že dojde ke změně režimu.No a ted mame dědictví se kterým si nevíme rady.Ekologove a aktiviste pro rysa ani neznaji problematiku chovu rysa a tím z neznalosti spíše škodí než pomáhají.Moje názory na chov rysa bych nazval razantními než extremními ale to je věc názoru každeho diskutera.Jeden z diskutujících se mě snažil poučovat o nadmořske výšce a chovu srnčí zvěřě,ktera se tam prý nevyskytuje.Tak proč tam toho rysa vypustili,nezda se vám to podivne,že se do těchto vyšších poloh vysadí rys a nema tam potravu.Vcelku podivna zaležitost ale ve smyslu k odstřelu pro prominenty to dava smysl.RYS je na naše poměry už značně rozšířen na většině uzemí at se vam to líbí nebo ne.Škody jím zpusobene jsou už dnes velke,ale nikomu z funkcionářu ČMMJ se do tohoto problemu bojí říznout.Nelze přece zavírat oči před likvidací sparkate zvěře a uvádět učelově zkreslene udaje do statistik.Píšete o udržování rovnováhy v přírodě na to se podíveje.Protěžovat jeden druh zvěře na ukor druheho druhu zvěře to je ta vaše ekologická a společenská prospěšnost.Chceme li mít dobrý chov sparkate zvěře tak musíme s ní kvalitně hospodařit a s rozmyslem odlovovat ty nekvalitní kusy ktere do chovu nepatří.Bohužel rysí populace nas značně poškozuje tím,že zabíjí z hladu a nebo pro zábavu vše co mu přijde do cesty.Jedina možnost je prostě rysa lovit a zastavit devastaci spárkate i ostaní drobne zvěře.
přemysl Trna reaguje 3.9.2011 16:13
TRNA.Bělko,jen piš co chceš i klidně nadavej na siku.Vždyt je to otom ,že probíhá nějaká diskuze a nemusím snad psat co mi ty budeš určovat nebo mě dokonce vyhazovat.Vždyt tvoje argumenty jsou taky jednostrané a taky nepřipouštíš jine argumenty.Je vidět z tvých příspěvku určitou zaslepenost vidět zkutečný stav věci.Zatím nikdo nikde v tisku razantně nevystoupil proti rysí populaci.Kdyby se tak stalo tak zcela určitě by jsi nam tuto zkutečnost zdělil take,proto že by to bylo v publikaci a tak je to správné.Máš pravdu,že nema dal smysl se zde dohadovat.Ono bude lepší se přesunout do novin a časopisu aby se myslivci mohli k teto problematice ve větší míře vyjádřit.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.9.2011 14:17
Pane Schindlere, to máte pravdu, že Trna má problém číst i pochopit nebo dokonce odpovědět na napsaný text. Pokud mám být stejný jako on, pak bych musel napsat zhruba asi toto - Rys, žádné škody nedělá to jsou vylhané statistiky! Stejně jsou vylhané statistiky o jeho počtech!! Jen z toho důvodu, aby byl umožněn jeho lov. Aby si někdo mohl pověsit jeho "deku" a lebku na zěď! Jen jen dobře, že vám užere nějakou tu zvěřinu, beztak máte plné mrazničky! Bavme se raději o škodách spárkaté zvěře na polních i lesních kulturách, které se budou muset mnohde razantně snížit, protože tyto škody jsou řádově ve stovkách miliónů korun!! Jsem zvědav z čeho to chcete zaplatit...No a teď bych jako mohl nadávat na všechny myslivce... Ještě bych zase ponadával na toho Siku.. To hovado sípavé, které neumí ani zatroubit, bych postřílel do jednoho! A tu Vaši trapnou oboru bych vystřílel nebo bych tam nasadil Moskevské strážní psy, ti už si s něma poradí... Že to není ode mě pěkné, Trno? Vy ale tímto jednostranným způsobem stále argumentujete a zřejmě je to způsobeno vaši senilitou nebo něčím jiným. Dejte si v této diskuzi raději pauzu, protože stejně nic nového nepřinášíte jenom tapetujete, tapetujete, tapetujete... Až když se zde objeví nějaký odpůrce, nebo né zrovna příznivec rysa, pak se za něj zavěsíte a štěkáte jako voříšek schován za bezpečným plotem své milované obory. Ondra Bělka
přemysl Trna reaguje 3.9.2011 13:32
TRNA.Pane Schindler,jste opět mimo nejsme v Bavorsku tam at si dělaji co chtěji.Jestli já nemam co povídat do problematiky o rysovi.Tak vy taky ne vaše zkušenosti nejsou taky žadné.Kde jste vzal těch padesat tisíc srnčího,asi z nějakejch zmanipulovanejch statistik,ktere jsou tak schvalně uvaděny aby nevyplula pravda o škodach zpusobené ryse.Jo na toho siku se zaměřujte jak chcete.V tom problem nevidím ja ho taky lovím.Vy jste opomenul komentovat příspěvek pana Vokála.Psal o vyzabíjené tlupě muflonu,to je prej černej Petr,psal asi Bělka.Jedina cesta jak obnovit zdecimovane stavy spárkate zvěře je pozabíjet rysy a obnovit chovy spárkaté zvěře.Píšete ,že muj názor je extremistický no tak je mě to nevadí.
Martin Myslín reaguje 2.9.2011 16:38
Takže vyhubit pane Baca? Ptal jsem se na názor. Peníze za rysa jsem u Vás bohužel nepostřehl ceny ušlé zvěřiny sežrané šelmami tu chtěl veřejnosti představit pan Fibiger a Trna.
tomas baca reaguje 2.9.2011 16:25
ještě s vlkem začínejte to ste se už opravdu zbláznily ,psal jsem tu už o penězích co se týče rysa u vlka by to asi bylo min.10 krát horší co se týče škod a co plochy kde by ste ho pásly
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.9.2011 16:08
Zdravím do diskuze. Kde k tomu došlo? Víte i když je muflon řazen převážně mysliveckou veřejností mezi naši původní zvěř, bohužel není tomu tak. A naše příroda nám "ukázala" že muflon zde není schopen čelit ani opakovanému ataku rysa. Zvláště, když se rys objeví nově v oblastech chovu mufloní zvěře má prostřený stůl jako na ovčí salaši. Ostražitost (již zvyklejších muflonů) na toto ohrožení rysem nedokáže adekvátně a efektivně reagovat a zachránit si tak své krky. To ovšem není případ srnčí zvěře nebo mladé zvěře černé aj. Bude se to zdát možná divné, ale muflon patří spíše do obor. Nebo do oblastí, kde se rys není schopen dostat. Těchto oblastí je u nás dosti. Každá fauna se vyvíjela vždy specificky na daném území. Tady vidíme zářný příklad, že přirozená kořist rysa- hlavně srnčí zvěř mu odolá a že rys není schopen tyto populace decimovat. Do určítého stupně regulovat ano, ale né zlikvidovat. Muflon- nerad užívám termín nepůvodní zvěř, to má již s našim ryzím predátorem horší. Muflonů u nás žije poměrně dost na rozsáhlém území a občas se hold stane, že některá oblast chovu nebo oblast s jeho nepravidelným výskytem bude mít onoho "černého Petra". Vlci až příště :) Ondra Bělka
Martin Myslín reaguje 2.9.2011 16:01
Rys a muflon - naleznete níže, už jsem se k tomu párkrát vyjádřil. Muflon snáší predaci mnohem hůře než původní druhy naší zvěře, dost možná je to tím, že dle některých vědeckých teorií vznikl zpětný zdivočením z domácí ovce (zveřejněno i v časopisu Myslivost) a po dobu svého vývoje ve středomoří si na žádnou zvykat ani nemusel. Otevřeně říkám, že mi je milejší původní šelma než exotická ovce, ale protože vím ,že myslivost slaví s chovem tohoto druhu celosvětové úspěchy tak připomínám, že rysa není nutné mít po celé ČR (za předpokladu, že se jeho stavy zvednou mimo úroveň ohrožení). Bavili jsme se o "rysích" oblastech takže to je dle mého cesta jak mít v ČR rysa i muflona. Každopádně na příkladu volného chovu oborové zvěře nemůžete tvrdit, že si rys zlikviduje zvěř.
Roman Vokál reaguje 2.9.2011 15:36
Jen malá připomínka k tématu. Je pravdou, že rys likviduje zvěř. Mám potvrzené informace od kolegů myslivců, že zlividoval celé stádo muflonů. A teď prosím o argumenty.
Martin Myslín reaguje 2.9.2011 12:05
Jaké patrony TRNO? Doložte tu honitbu několik let, vinou rysa, bez srnčího a pak můžeme pokračovat. Musí to být strašné místo když i na té Šumavě bloudí oněch pár kusů. Každopádně je skvělé, že se touto nenásilnou formou můžete dovzdělat - tím děkuji panu Wenzlovi. U koho pan Trna skládal zkoušky by mne zajímalo, ale nyní ho nebudu trápit větším množstvím dotazů než je schopen pojmout. Diskuse se nazývá velké šelmy tak ať se nedržíme jen Trnova rysa - co vlk vážení myslivci i nemyslivci jak vidíte jeho budoucnost v ČR?
Jiří Wenzl reaguje 2.9.2011 00:27
Ale kdeže, Trno - už nás nebaví plýtvat ostrou municí, abyste pak opětoval palbu tím svým poplašňákem. Vysvětlení, proč v hlubokých hvozdech Šumavy či Novohradských hor bloudí jen pár kusů srnčího hledejte nikoli v existenci rysa ostrovida, ale v nárocích na biotop srnčí zvěře. Kdybyste stejně jako já absolvoval zkoušku z myslivosti u Prof. Hromase či Švarce (1977), tak byste věděl, že srnčí zvěř je zvěří okrajů lesních komplexů a mozaikovitě se střídající zemědělské krajiny s menšími lesíky či remízky v nižších nadmořských výškách, v teplejších oblastech rebubliky - typicky např. u nás na jižní Moravě, kde "problém rys" nikdy existovat nebude, jak jsem již uvedl, ale stejně to nebylo nic platné. Vaše představa o chovu srnčí zvěře v horách, aby se tam musela brodit metrovými návějemi sněhu a byla nucena strádat v neúživných smrkových monokulturách je zcestná. Do těchto tvrdých podmínek patří zvěř jelení (náš jelen evropský - nikoli ten Váš oblíbený bastard sika). Jo - a našel jsem níže zmíněný článek o rysovi, ve kterém se píše o důkazech, že rys se vrací ke strženému kusu srnčí zvěře, aby maximálně zužitkoval svůj lovecký úspěch. Je to tady: http://forum.hunting-shop.cz/clanek/317-ekologove-vyfotili-rysa-v-beskydech/ Jsem si jist, po několika měsících trpělivého školení, budete mít rysa docela rád. Chce to jen tady vydržet, a nevzdávat to.
přemysl Trna reaguje 1.9.2011 23:26
TRNA.Tak co oponenti,příznivci diskuze stagnuje.Není divu došli vam patrony tak nevíte jak dál.To víte do nekonečna nemužete obhajovat ty vaše bludy.Je pravda na mé straně ,jak mam každý tu příležitost se přesvědčovat v přírodě.Srnčí chov jste nechali zdecimovat a nechcete si to přiznat.Po celý Šumavě bloudí par kusu srnčího.Novohradský hory taky prazdný,ale jen když tady mame toho zmetka vysazenýho prohnilým komunistickým režimem.Tak co Bělko,Myslíne,Wenzle už vam došli poučky a chytrosti z knížek a časopisu.Nic novýho nemate.Prostě nejsme zemí kde by mohl ten vaš rys existovat.Je zapotřebí ho urychleně začít lovit než vyzabíjí vše žive co mu přijde do cesty.Zbíjení rysu zdar.
MartinToman reaguje 31.8.2011 08:53
pro p. Myslín- tak jak jste to napsal vy tak s tím samozřejmě souhlasím. O tom co jste tu napsal, se přít nemusíme.Snad až na to, že podle mého, naprosté většině myslivců nejde ani tolik o to maso, které rys strhne a znehodnotí, ale o to, že je mu té zvěře prostě líto, že už se s ní v honitbě nebude potkávat a bude mít prázdný revír, kde neuvidí ani chlup. Jak jste psal, zvěř opravdu není hloupá a začne se působní rysa přizpůsobovat a to i tím způsobem, že se snaží dostat z jeho dosahu, což samozřejmě není v těch případech, kdy rys obsáhne při lovu velkou oblast a neustále putuje z místa na místo.Ale jsou i případy, kdy se rys stěhuje za potravou, až když v jeho nejbližší lokalitě prakticky žádná není.
Martin Myslín reaguje 31.8.2011 01:07
Pane Tomane, ono je to vcelku nasnadě. Rys, stejně jako další šelmy, loví jen to, nač stačí - zdravotní kartu nečte a když má dost žrádla co mu vleze téměř až do tlamy, tak se určitě nemusí vracet dojíždět zbytky. Kdysi jsem po návratu vydry do našeho povodí nacházel ryby s vyžranými vnitřnostmi - léta tam nežila tak se jí to lovilo. Již pár let jsem však nic takového nenašel, kořist si zvykla a holka musí šetřit. Pan Kunc kdysi popisoval jak svého rysa nechal přes výběh pozorovat srnčí a srnec na neznámého tvora reagoval tak, že sklonil parůžky - jak by to v přírodě s takovým kusem dopadlo je zřejmé. Kořist však brzy uvykne a šelma se musí začít opravdu snažit, pak loví nejčastěji nemocnou či jinak oslabenou zvěř a ke kořisti se opakovaně vrací - viz. ony záběry z Bílého kříže v Beskydech, které to potvrzují. Nechci zevšeobecňovat, ale rys je naší nejmenší velkou šelmou a není schopen sežrat najednou více než 1,5 -4kg masa, takže pokud myslivec objeví strženou srnu, může být překvapený, jak málo rys sežral a jak tedy plýtvá. Pokud navíc nález odstraní a rys se nemá kam vrátit, musí lovit znovu. Navíc bylo pozorováno, že se rys nemusí vracet ke kořisti denně – na jiných místech v Beskydech byly pozorovány návraty až po několika dnech či dokonce po týdnu! Ono, šelmy se sice obecně specializují na handicapované kusy, ale nějak oslabeno může být v rozhodný moment i naprosto zdravé zvíře. Vlci kupříkladu nemají problém při vysoké sněhové pokrývce strhnout zcela zdravý kus a při šikovné taktice jsou schopni nahnat vysokou např. do údolí potoka a tam jí skolit. Jenže zdravý kus má většinou mnohem větší naději na únik než oslabený a šelma si přirozeně vybírá co nejjednodušší práci. V tomto prostě záleží více na kořisti než na šelmě, neb ta se (pokud má na výběr) nebude hnát za něčím, co jí svou vitalitou již na dálku přesvědčuje o zbytečnosti takového počínání. Tím méně tak bude činit syta. Volí zkrátka cestu nejmenšího odporu, nenavyklá zvěř je však svou naivitou oslabená stejně jako ta zdravá vysoká zapadlá do sněhu a když je takové všude dost tak co by se dravec staral o včerejší oběd. Když zabrousím trochu do filozofie tak si tímto vysvětluji masakry na stádech domácích zvířat kdy vlci často zabíjejí více než sežerou. Domácí zvířata jim svou reakcí na predaci patrně nezapadají do běžného schématu kořisti, jsou prostě divná. Celkově shrnuto, plýtvavý lov si může dovolit jen rys mimořádných loveckých schopností, či v mimořádných situacích – nenavyklá kořist, mnoho kořisti shromážděné na jednom, pro ni nevýhodném prostoru (krmelce, obory), domácí zvířata. Málo se také zmiňuje, že ne každý rys je dobrým lovcem a i v této říši se najdou hvězdy a také žebráci, kteří paběrkují na hlodavcích apod. Jinak k pánům a jejich starostem, sledování konkrétního rysa v Beskydech ukázalo, že za zimu během sledování navštěvoval 17 honiteb na české straně a o něco menší území na Slovenské – pokud se tak jeho roční spotřeba rozloží na celé teritorium, jde o jednotlivé kusy. Samozřejmě, že i tak stále žere maso a z toho se dají získat koruny – pokud je příroda lednicí a myslivost živočišnou výrobou je každý predátor již ze své podstaty zlodějem. Já Vám navíc takovou argumentaci nezazlívám, je čestná, přímá, na nic si nehraje a já nejsem myslivec, má ostuda to tak není. Rád si o tom brzy přečtu v periodikách, jen nečekám odezvu z časopisu myslivost. Jo a pane Trna na fotozáběrech z Beskyd se k zabité kořisti nachomýtl srnec – tady i přes veškerou rysí snahu srnčí vyhubeno nebylo a již několik let jej tak mohu sledovat. Také by mne zajímal Váš názor na vlky – loví více černé než rys a kolik tak dnes stojí kg zvěřiny?
Jiří Wenzl reaguje 30.8.2011 23:09
Pane Tomane, nejsem si vědom, že bych tu rysa podával jako mrchožrouta. Jsem si ovšem vědom, že ulovení dejme tomu kusu srnčí zvěře rysem je na počátku potravního řetězce, který v našich podmínkách končí krkavcem či černouu zvěří a mrchožravým hmyzem. Pomocí fotopasti byly sice prokázány opakované návraty rysa ke stržené kořisti, ovšem nikoli až do úplného zkonzumování kořisti (i s chlupama)- tolik pro upřesnění. Pokud mne ohledně mých tvrzení srovnáváte s panem Trnou, pak tu chybí obdobný důkaz oponenta, který by svědčil ve prospěch jeho tvrzení, že rys strhne kus (srnčí) zvěře, nechá bez užitku ležet, a žene se ihned za dalším kusem. Takto jedná opakovaně - jen tak pro zábavu - dokud nevyhubí veškerou (srnčí) zvěř ve svém teritoriu. Pak se ta bestie za svou krvavou zábavou přesune jinam. Tedy - řekl jsem A - pomocí fotopasti byly prokázány opakované návraty rysa ke stržené kořisti. Říkám tedy i B - rys u jediné kořisti nekončí, aby ji zcela zkonzumoval, a pak tam i umřel hlady.
MartinToman reaguje 30.8.2011 22:59
Pane Bělka o základech ekologie, tu nejspíš nikoho poučovat nemusíte. Nepleťte sem pořád nedohledanou nebo sraženou srnčí, já jen poukazoval na to, že i vy ekologové, ochranáři.. (doplňte si sám co vlastně jste, já to nevím), tu pořád vedete tu svoji a záměrně neřeknete vše o daném tématu ale jen to co se vám hodí do krámu, aby váš předmět zájmu vyšel jen tom nejlepším světle. Což jste i názorně ukázal vaší poslední reakcí.Kdyby jste si pozorně přečetl moje komentáře níže, tak by vám došlo, že jsem vůbec neřešil to, kolik rys udělá škody.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 30.8.2011 19:28
Ona ta stržená kořist rysem zase poslouží jako potrava, nejrůznějším masožravým nebo všežravým druhům. Ti si nacpou žaludky a zachrání se tak třeba v této lokalitě životy zajícům, srnčatům, jeřábkům atd. V přírodě vůbec nic nepříjde na zmar. Základy ekologie první stupeň ZŠ. Ani netušíme jak je to v přírodě všechno provázané. Já jsem našel několik kusů nedohledané nebo sražené srnčí zvěře. Jsem si jist, že takových padlin je u nás moře. Proto nevyčítejme a nezáviďme "žvanec" rysovi. Zameťme raději před vlastním "lidským" prahem a nechme rysa na pokoji. Ondra Bělka
MartinToman reaguje 30.8.2011 15:11
p Wenzl - Ano rys se ke své kořisti často vrací a to za té situace, kdy nenajde, nebo se mu nepodaří ulovit jinou, uznávám že v některých lokalitách se to může dít často, ale vy to tu podáváte takovým způsobem, že rys u kořisti končí a je každá kost ohlodaná, takže když řeknete A, musíte říct i B, jinak za chvíli budete přesný protipól p.Trny
Jiří Wenzl reaguje 30.8.2011 00:15
Trno, já jsem neodpadl - jen se řídím radami pana Wericha ;-). Pokud naši přírodu považujete za svůj dvorek, tak je jakákoli diskuze zbytečná.
přemysl Trna reaguje 29.8.2011 22:36
TRNA.Bělko.Je tady debata o rysech tak nezavádějte duskuzi jinam.Nechci mít rozhodijící slovo.Za to vy jste ten nejchytřejších to je fakt.Vždyt od počatku diskuze melete jedno a to samý co jste si přečetl v myslivosti ale les jste neviděl a zvěř tak možna v enciklopedii.Jestli mi myslivci chceme zachovat srnčí v našich revírech tak ten parazit rysí musí nekompromisně a hlavně rychle pryč.Vy by jste si nechal na svem dvoře vztekleho psa který by vam škodil.Tak je to s rysem.Muj nazor se vám zda extremistický nebo jak mi tady říkate,je mi to uplně jedno.Až vyjde v novinách a v myslivosti muj článek tak vam zdarma pošlu výtisk.Zítra budu kontaktovat redaktory z Blesku a z časopisu Myslivost.No a časem vas pozvu na lov škodne.Koukam,že Wenzl už taky odpadl no co nema nic noveho s čím by přispěl do diskuze.Zdravá příroda je možná pouze bez rysu.Jo mam lepší napad co až vyhubíme srnčí tak vysadíme jelena siku japonskeho to by měl ten hajzl po žížalkách.Když jsem viděl jak si poradil s vlčakem tak takovahle kočička by byla slabý soupeř.
tomas baca reaguje 29.8.2011 22:19
jsem pro rysa ale v zoo a na šumavě či v jeseníkách a v jiných příhodných lokalitách pár kusu ale aby se tu rozmnožoval predátor ,uměle vysazovanej za naše peníze s tím nesouhlasím , chtěl bych vědět pokud možno částku kterou ročně stojí projekt na záchranu rysa ,dále pak částku kterou od státu pobírá hnutí duha a jiné jim podobné organizace , když k těmto cifrám přidáte škody zpusobené rysem které zde spočítal pan fibiger ,na základě udaju které mu poskytli jistě dobře informovaní pánové bělka,myslín a jiní. tak dojdeme k celkem velké sumě která by mohla být každý rok využívána k ochraně jiných druhu zvěře ,ptactva a k obnově jejich ekosistému ,,biopásy,zvěř.políčka,meze,příkopy,remízky , áleje a jiné prospěšné věci my děláme myslivost jako koníčka a vše si hradíme sami ,rybáři ,včelaři a jiní to samé a blbejm ochráncum přírody kteří ve výsledku přírodě ještě více ubližují ,,vypuštěním kožěšinových zvířat do volné přírody ,vytrháváním kleče v jeseníkách ,lobováním za vystřílení kamzíka v jeseníkách ,ochranou přemnožených dravcu, ochrano kormorána a jinejma blbostma,,se cpu naše peníze hnutí duha je jen cpaní peněz danových poplatníku do pr.... či kopru . nikoho nenabádám ale pokud budu mít soukromý rybník a objeví se mi tam škudce tak s ním zatočím no a pokud mám v pronájmu honitbu a zvěřinu prodávám abych získal peníze na provoz honitby a měl tam strakatého škudce také bych se s touto otázkou vyrovnal
Radek Chadim reaguje 29.8.2011 22:17
Pane Trna, až vám povolí lov rysa, doufám, že začnete počítat, kolik škody udělá zvěř spárkatá a stejně důsledně budete postupovat i u této zvěře, jinak tu přírodu opravdu neochráníte :-).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.8.2011 22:02
Pane Trno, lepší je sbírat hluboké vědomosti od Vás, že? :) To by tahle myslivost šla velice rychle do kolen, kdyby jste měl Vy rozhodující slovo. Vaše filozofie: teď vyhubíme rysy, potom třeba orly, vydry a komu se to nelíbí, toho taky vyhubíme :)) BRAVO!
přemysl Trna reaguje 29.8.2011 21:42
Pane Fibiger jsme teměř sousedi vyhledam vas
přemysl Trna reaguje 29.8.2011 21:33
TRNA.Bělko,to je sranda 14 000 000 kč hypotetických to číslo bude tak o polovinu větší.Co kdyby jste se na to složil s Myslínem a HD ze sveho jste to zatáhli.Velice obdivuji razanci pana Fibingera se kterou vstoupil do diskuze a hlavně s přesnými udaji.Na těch číslech je jasně vidět kudy se musí ubýrat myslivost.Každe odvětví by mělo přinest uspory do státního rozpočtu a ne z něj sat prachy.Tak když se na to kopukam očima ekonoma musím tuto sumu v článku který chystám uvest 21 000 000 kč.Spravně jste uvedl ,že tady diskutuje par lidí ale široká veřejnost a rozumný politik ražení pana Stráskeho který dokázal zatočit s aktivistama na šumavě je dobrý potenciál.Trochu zadiskutovat na patřičných místech a s vlivnýma lidma.To je ten spravný směr kudy se dát a klidně si tady obhajujte nesmysl proti statnímu rozpočtu.Ubrat prachy na pochybne projekty ekologum ,tudy vede cesta šetření financí statního rozpočtu.Mít ve svem okrsku dobreho senatora a ještě se sním osobně znat je taky dobra cesta.Uspory a škrty musí být všude.Tak proč neutlumit komunistickej pochybnej a drahej projekt na chov rysa.Pane Fibiger nemam ten vas email,věřím že vaše informace a hlavně se potkat osobně by přinesli značný pusun spravným směrem k povolení odstřelu těch bastardu.Jinak se mi líbí nazor zlikvidovat srnčí,k tomu už moc nechybí a chovat rysa.Prosim vas Bělko proč jste k Hromasovi nepřipsaj ještě Palase to by byli všichni odborníci pohromadě.Je vidět že opravdu zbírate vědomosti na spravných místech.Jo moc se mi líbí kec od vas Bělko soulad se zasadami ochrany přírody,tak že jinak ten zbytek srnčího co tady mame nechat SEŽRAT RYSEM.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.8.2011 20:01
Ale tak se hned nerozčilujte pane Fibigere. Svoji práci děláte jistě dobře o tom není řeči, rozhodně nejste to, co jste napsal ani v ironii! Já jsem pouze reagoval na to slovo "co nejvíce" V době, kdy je třeba se ohlížet i na škody zvěří, které také nejsou zanedbatelné. Zvláště, když jste sám nakousl těch hypotetických 14 000 000,-kč škod rysem ostrovidem. Kdyby jste totiž napsal, že myslivecká sdružení chtějí nebo mají zájem chovat srnčí zvěř v přiměřených stavech, tak by to vyznělo samozřejmě jinak. Samozřejmě, každý si pod slovem "přiměřeně" představuje něco jiného..ale to už nechme být. Zvěř pochopitelně nežije na náměstích. Jen u nás na frýdecko místecku je spoustu nehonebních ploch, je těžké pochopit, že ta zvěř která tam žije není myslivecky obhospodařována? A zřejmě není ani započtena do sčítacích formulářů. Tudíš stavy srnčí zvěře rozhodně nejsou na vymření. Vymření už se týká jiných zvířátek. Činnost v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři a její trvale udržitelný výskyt v ekosystému, nezněla tak nějak definice o myslivosti?Této myslivosti se sluší popřát ZDAR! Komerční a konzumní myslivosti ZMAR! Tohle napsal J. Hromas a P. Hell- "Má-li být myslivost v budoucnosti akceptována a respektována, musí být provozována ekologicky, trvale udržitelným způsobem, na !vědeckých základech! a v souladu se zásadami ochrany přírody!" Pochybní autoři? Neřekl bych. Diskuze se moc neposunula vážení. Ondra Bělka
František Fibiger reaguje 29.8.2011 18:45
Pane Bělka,velice se omlouvám za svůj názor-zachovat co nejvíce srnčí zvěře v přírodě.Byl to nesmyslný názor hlupáka,který nedosahuje Vašich výšin.Nedošlo mi,že srnčí je - hojné na nehonebních pozemcích!!Bože jakej já jsem blbec!Nejvíce je jí přeci na náměstí!!A tak jsem zkistil,že pro tuto diskuzi nemám dostatečné vzdělání,moje hloupé názory na srnčí zvěř(neznám normované stavy).Tekže jsem skončil s diskutováním!Pane Trna,pokud budete potřebovat při publikování o stavu nákladů na rysa,můj mail máte.Všem kolegům hodně zdaru při lovu veškeré zvěře myslivosti škodící.Lovu zdar!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.8.2011 11:30
Opr. ...opečovávané pro jejich užitek.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.8.2011 11:19
Pane Fibiger, to jste to "narovnal".. cituji Vás - v zájmu mysl.sdružení přeci je, co nejvíce srnčí zvěře v přírodě zachovat! Hamty, hamty..A tak se znovu ptám, kolik je to "co nejvíce" kolik tedy zvěře mysl.sdružením stačí. Kolik je dost srnčího na 100 ha.honebních ploch? Srnčí zvěř je totiž "ledas kde" hojná i na nehonebních pozemcích, víte? Já tu srnčí zvěř miluju, to říkám otevřeně, ale nic se nemá přehánět co do početnosti jakých koliv stavů DIVOKÉ zvěře, lidmi záměrně opečovávaných pro jejich užitek. Jsme zase u toho pastevectví, které konečně Vy sám uznáváte jako tu pravou formu myslivosti.
Martin Myslín reaguje 29.8.2011 10:17
Níže já
František Fibiger reaguje 29.8.2011 00:13
Teda pane Bělko,nevím jak to říct jinak,ale něco tak hloupého jako je - zajistěte pár stovek kilometrů...No to jste trochu přefoukl né?Copak je vůbec v lidských možnostech něco takového?Ztráty se přeci sčítají!Je jedno když jde o zvěř ulovenou myslivcem, rysem ,sraženou autem nebo utopenou při povodni.Prostě v té přírodě schází!V zájmu mysl.sdružení přeci je, co nejvíce srnčí zvěře v přírodě zachovat!Něco takhle nízkého bych od Vás nečekal.Jen se mi zdají takové obrovské částky vynakládané státem,na ničení jejich každoroční práce hrubým výsměchem všem myslivcům.A to vysvětlit prostě nejde.Fibiger F.
Jiří Wenzl reaguje 29.8.2011 00:06
Cituji - "přemysl Trna reaguje 28.8.2011 22:45 TRNA.Pane Černý děkuji vam za podporu v mem boji za opravdovou ochranu přírody" - konec citátu. Pane Trno, a kterou přírodu chcete chránit? Tu Vaši se sikou japonskou?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 28.8.2011 23:24
Ále pane Fibiger, zajistěte pár stovek kilometrů cest, kde dochází k obrovským ztrátám na zvěři a máte 14 mega na zpátek. Hledejte rezervy jinde, nechte rysa rysem.. A kde proboha pořád chodíte na to, že jsou ochranáři královsky placeni? Kdo Vám to nakukal? To jsou v převážné většině neziskové a nestátní organizace pane! Aby dostaly nějaké love, tak musí mít perfektně od A do Z připravený projekt. Ani to jim nepomůže. Těžko Vám to ale někdo vysvětlí.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 28.8.2011 23:04
Pane Lubomíre, tady je možná pan Trna sám, ale jinak zdaleka ne..V té (převážně) starší "gardě" jsou takové názory taky slyšet. Jen to titulování určitě nebude tak hrubé. Teda rád bych tomu věřil, že není, protože to je opravdu síla. Pane Trno, zřejmě máte pravdu, mé znalosti i znalosti mnoha dalších přispěvovatelů jsou zde opravdu hlubší. A to nemusíme být denně v lesích. Víte, ono krom toho lesa existuje mnoho nejrůznějších pramenů, včetně internetu, které lehce vyvrátí Vaše rudé, nekompromisní vidění. Já pochybuju, že ti všichni zainteresovaní odborníci v této problematice jsou, jak přesvědčivě opakujete, pochybní a hloupí autoři. Za pochybného "autora" tu vystupujete leda Vy sám. Není autor, který by publikoval takovéto až extrémistické názory na vyhlazení živočišného druhu. Pokud snad v "podhoubí" rostou takovéto názory, tak je to velké varování pro společnost a potažmo pro přírodu.
přemysl Trna reaguje 28.8.2011 22:45
TRNA.Pane Černý děkuji vam za podporu v mem boji za opravdovou ochranu přírody a za přaní uspěchu v chovu zvěře.Nedivte se mi ,že nadávám,ale když vidím na vlastní oči jakou spoušt rys za sebou zanechává a moji oponenti jsou zaslepený.Oni nejsou zaslepený ale neví o teto problematice vubec pouze umí číst kraviny v publikacích a pak ty blbosti šíří dal.Ještě jednou děkuji a brzy se přesvědčíte,že nebudu sam.
Lubomír Černý reaguje 28.8.2011 22:13
Pane Trna,nezlobte se na mne,ale zdaleka nejsem zajedno s Vašimi extremními názory ohledně vyhlazení rysa,se kterými jste tak sám.Já bych byl pro povolený a řízený odlov,nikoliv vyhubení.Mohu pouze souhlasit s tím,že pokud má příležitost,uloví více než může spotřebovat,je to šelma a příležitost jistě využije.A prosím Vás,přestante ho titulovat zavšivenou zkurveninou atd.I ta nejhorší škodná je zvěř a škodnou ji nazval jenom člověk,ona za to nemůže a dobrý myslivec by taková slova neměl vůbec vyslovit.Nic ve zlém,přeji hodně úspěchů Vaší obůrce a rysové at se jí zdaleka vyhnou.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 28.8.2011 17:32
Já bych snad věřil tomu, že pan Trna celé dny sedí v oboře a hlídá své siky s kulovnicí v ruce. Co kdyby náhodou párek rysů dostal chuť i na "japonce". Po ruce má laptop a své hysterické, fixní obavy z těch skvrnitých "bestií" nám zde barvitě líčí. Naprosto izolován od skutečností a snad i od 21.století. Nebuďme ale přílišní optimisté, protože takových Trnů určitě bude v řadách ČMMJ více. Ostatně i v ochranářských uskupeních se najdou podobní hysterici. Ti ovšem nemají (teda většinou) střelnou zbraň ;)
Lubomír Černý reaguje 28.8.2011 15:41
Pane Wenzl,je možné že se k strženému kusu někdy vrátí,rozhodně z toho nelze dělat nějaké pravidlo.Ke kusům,které jsem měl možnost vidět já,se nikdy nevrátil a z jednoho vzal tak málo,že lze stěží tvrdit,že měl nějaký zvláštní hlad.
přemysl Trna reaguje 28.8.2011 12:18
TRNA.Pane Gott nic víc než výkřik uboheho zoufalce jste nepředvedl.Asi budete ještě nevyzrálý člověk.
přemysl Trna reaguje 28.8.2011 11:16
NÍŽE TRNA
Jiří Wenzl reaguje 27.8.2011 15:53
Pane Tomane, já si dovedu představit situaci, že rys po ulovení jednoho kusu norníka rudého v zápětí uloví další kus - ovšem v případě srnčí zvěře ( o níž je tu především řeč) by to bylo dosti podivné. Naproti tomu je pomocí fotopastí vyvrácena tradovaná představa, že rys se k ulovenému (většímu) kusu zvěře nevrací - tedy rozhodně se to (nevracení se) netýká zimního období. I rys se v zájmu vlastního přežití musí snažit, aby jeho lov byl dostatečně efektívní, a vynaložená energie byla dostatečně kompenzována.
MartinToman reaguje 27.8.2011 14:16
pro příspěvek 27.8.2011 09:36 - Ano, ve větším počtu obývá jen Beskydy a Šumavu a určitě ještě Jeseníky. Možná mám špatné informace ale někde jsem se dočetl, že na Slovensku mají populaci 350-400 kusů. U nás možná kolem 100. Když porovnám jeho možnosti v SR a u nás, myslím že naše stavy budou růst jen velmi pomalu, pokud vůbec. Pro p. WENZL - Pro zábavu je možná špatné vyjádření, ale rys uloví další kus i když má potravy momentálně dostatek a další nutně nepotřebuje, samozřejmě že to nedělá vždy, nebo pravidelně.
Jiří Wenzl reaguje 27.8.2011 08:31
Pane Tomane, že dospělý rys loví pro zábavu stejně jako my nimrodi je fakt kardinální blbost - typický příklad antropomorfismu. Zdravý kus nenechá odejít - on mu uteče. Tato fakta tu ovšem lze opakovat až do do zblbnutí - no a pak se nelze divit, že to tu vypadá jako diskuse slepých s hluchými.
MartinToman reaguje 27.8.2011 03:41
Přijde mi, že někteří by chtěli rysa vidět každé odpoledne při procházce nejlíp i v městském parku, kolik myslíte že tu bylo rysa dřív a jaké tu byly pro něj podmínky? Teď prostě není prostor aby bylo této šelmy o moc více kusů než je momentálně.Na druhou stranu je pravda, že jeho neuvážený odstřel je hloupost, pokud bude populace stejná jako dosud. A taky argumentujete, že počet stržených kusů rysem z celkového hlediska je zanedbatelný. To je taky pravda, ale na druhou stranu chudáci ti co jim v honitbě tu z celorepublikového pohledu zanedbatelnou část odpraví Tam podle mě může být ten úbytek dost vidět. Taky mi přijde, že tu jsou 2 tábory a přijde mi že oba se předhánějí ve větších blbostech. rys vyhubí celou populaci spárkaté atd. / rys neloví pro zábavu, zdraví kus nechá odejít a počká si na slabý atd.. Chtělo by to trochu soudnost
MartinToman reaguje 27.8.2011 03:35
Přijde mi, že někteří by chtěli rysa vidět každé odpoledne při procházce nejlíp i v městském parku, kolik myslíte že tu bylo rysa dřív a jaké tu byly pro něj podmínky? Teď prostě není prostor aby bylo této šelmy o moc více kusů než je momentálně.Na druhou stranu je pravda, že jeho neuvážený odstřel je hloupost, pokud bude populace stejná jako dosud. A taky argumentujete, že počet stržených kusů rysem z celkového hlediska je zanedbatelný. To je taky pravda, ale na druhou stranu chudáci ti co jim v honitbě tu z celorepublikového pohledu zanedbatelnou část odpraví Tam podle mě může být ten úbytek dost vidět. Taky mi přijde, že tu jsou 2 tábory a přijde mi že oba se předhánějí ve větších blbostech. rys vyhubí celou populaci spárkaté atd. / rys neloví pro zábavu, zdraví kus nechá odejít a počká si na slabý atd.. Chtělo by to trochu soudnost
Jiří Wenzl reaguje 27.8.2011 00:31
Pane Trno, budete se divit, ale já vám ten otřesný zážitek setkání s rysem ostrovidem upřímně závidím - tedy pokud k němu vůbec kdy došlo, a není-li otřesné pouze to, jak se o této krásné šelmě vyjadřujete.
Josef Kouba reaguje 26.8.2011 22:59
Naprosto souhlasím s kolegou Schindlerem...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 26.8.2011 19:42
Já dokážu pochopit obavy pana Fibigera. Nejsem zaslepený absolutní bezmeznou ochranou rysa. Na druhou stranu, povolit v jednom sdružení legální odstřel rysa je veliký precedens, který bude automaticky lavinovitě uplatňován v dalších a dalších sdruženích. Mám společně s kolegy reálnou obavu, aby tento postup nebyl jednoduše zneužit. Navíc jak jsem níže uvedl existují výjimky k lovu na zvláště chráněná zvířata. Rys je tak plně v rukou myslivců.
Martin Myslín reaguje 26.8.2011 14:45
Příspěvek 12:04 já. Jinak pane Fibiger těch 250 kusů je myslivecké sčítání, tak jak jsem psal, statistika z roku 2009 - přehnané to samozřejmě je, ale nikoliv mnou. Vy jste se ptal na optimální stavy, já zase na to kolik kusů byste snesl? Co se tedy týče těch optimálních stavů tak rys jako teritoriální šelma chrání své území, aby nezašel hlady a nějaké přemnožení tak nehrozí - silnější kusy vytlačí ty slabší za hranice území a ti si pak hledají své místo na slunci. Proto jsem tu několikrát zmínil neřešme počet rysů neb se jich nikdy nedopočítáme, ale řešme oblasti kde mohou žít a kde je chceme mít. Takže optimální dle mého názoru bude až se rys rozšíří do všech pohraničních pohoří + Oder, Železných hor, Vysočiny, Chřibů apod. Rys se tam nepřemnoží, kořist si nevyhubí takže určujícím faktorem jeho budoucnosti je pouze to kde ho sneseme my. Pokud budou obsazeny vhodné lokality v ČR může se tam kde si myslivost prohlásí rysa za nežádoucího klidně lovit. Taková zonace již byla navíc zpracována, stačí jí jen oprášit a použít. Zatím za situace kdy máme jediné dvě stabilní populace je to předčasné a zbytečné. Samozřejmě, že někomu kdo každého rysa přepočte na cenu ušlé zvěřiny je zbytečné toto vysvětlovat, neb rys je škůdník v jekémkoliv počtu a všude. Ale dle mého by se s myslivci měla v tomto směru (tedy nikoliv bude to tak jak jsem psal), vést diskuse - tedy o místech nikoliv o počtech. Samozřejmě opět zatím předčasně, rys u nás zatím trvale nežije nikde mimo místa u kterých je předpoklad, že by v nich neměl být. Plus to nešťastné pytláctví. Jinak s panem Chadimem souhlasím v tom, že rys je oproti domácím a zavlečeným predátorům zcela marginální problém. Pokud na jednu stranu jako zákonádárce tvrdím, že zde nechci mývaly, psíky a norky a na druhou stranu omezím počet jejich lovců tak nevím co tím chtěl básník říci. U domnácích predátorů jakbysmet i když tam je předpoklad, že pak přibude negativních ohlasů a soudů s myslivci, neb lístek má kde kdo a odstřelit někomu psa je dost citlivé. 13:57 - to máte těžké blázni jsou na obou stranách, na ekolist se podívám i když pochybuji, že se my i Vy svých šílenců tak lehce zbavíme:). Jinak souhlas. Co se týče úvodního příspěvku tak já osobně pro odlišení pytláka bez lístku a pytláka s lístkem používám pytlačící myslivec. Ale je to o terminologii, před myslivci není samozřejěm třeba šelmy chránit, je pouze třeba s nimi komunikovat, ale proč slovíčkařit. Každopádně dle mého už by hlídky měly dávno spolupracovat s mysliveckou stráží, bylo by to oboustraně výhodné.
Martin Myslín reaguje 26.8.2011 14:38
Příspěvek 12:04 já. Jinak pane Fibiger těch 250 kusů je myslivecké sčítání, tak jak jsem psal, statistika z roku 2009 - přehnané to samozřejmě je, ale nikoliv mnou. Vy jste se ptal na optimální stavy, já zase na to kolik kusů byste snesl? Co se tedy týče těch optimálních stavů tak rys jako teritoriální šelma chrání své území, aby nezašel hlady a nějaké přemnožení tak nehrozí - silnější kusy vytlačí ty slabší za hranice území a ti si pak hledají své místo na slunci. Proto jsem tu několikrát zmínil neřešme počet rysů neb se jich nikdy nedopočítáme, ale řešme oblasti kde mohou žít a kde je chceme mít. Takže optimální dle mého názoru bude až se rys rozšíří do všech pohraničních pohoří + Oder, Železných hor, Vysočiny, Chřibů apod. Rys se tam nepřemnoží, kořist si nevyhubí takže určujícím faktorem jeho budoucnosti je pouze to kde ho sneseme my. Pokud budou obsazeny vhodné lokality v ČR může se tam kde si myslivost prohlásí rysa za nežádoucího klidně lovit. Taková zonace již byla navíc zpracována, stačí jí jen oprášit a použít. Zatím za situace kdy máme jediné dvě stabilní populace je to předčasné a zbytečné. Samozřejmě, že někomu kdo každého rysa přepočte na cenu ušlé zvěřiny je zbytečné toto vysvětlovat, neb rys je škůdník v jekémkoliv počtu a všude. Ale dle mého by se s myslivci měla v tomto směru (tedy nikoliv bude to tak jak jsem psal), vést diskuse - tedy o místech nikoliv o počtech. Samozřejmě opět zatím předčasně, rys u nás zatím trvale nežije nikde mimo místa u kterých je předpoklad, že by v nich neměl být. Plus to nešťastné pytláctví. Jinak s panem Chadimem souhlasím v tom, že rys je oproti domácím a zavlečeným predátorům zcela marginální problém. Pokud na jednu stranu jako zákonádárce tvrdím, že zde nechci mývaly, psíky a norky a na druhou stranu omezím počet jejich lovců tak nevím co tím chtěl básník říci. U domnácích predátorů jakbysmet i když tam je předpoklad, že pak přibude negativních ohlasů a soudů s myslivci, neb lístek má kde kdo a odstřelit někomu psa je dost citlivé. 13:57 - to máte těžké blázni jsou na obou stranách, na ekolist se podívám i když pochybuji, že se my i Vy svých šílenců tak lehce zbavíme:). Jinak souhlas. Co se týče úvodního příspěvku tak já osobně pro odlišení pytláka bez lístku a pytláka s lístkem používám pytlačící myslivec. Ale je to o terminologii, před myslivci není samozřejěm třeba šelmy chránit, je pouze třeba s nimi komunikovat, ale proč slovíčkařit. Každopádně dle mého už by hlídky měly dávno spolupracovat s mysliveckou stráží, bylo by to oboustraně výhodné.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 26.8.2011 14:26
Můj vstup
Radek Chadim reaguje 26.8.2011 13:02
V předchozím mém příspěvku patří: S tím přepočítávání chodu přírody na peníze jsem myslel MIMO JINÉ to, že většina z nás dělá myslivost jako koníčka, a ukažte mě jiného koníčka, do kterého se neinvestují peníze...
Radek Chadim reaguje 26.8.2011 12:54
Acho jo, pořád dokola. Pane Fibiger i ostatní odpůrci ochranářů: ochránáři jsou schopní lidé, kteří si umí sehnat peníze na obhajobu myšlenek, kterým věří, tak nevím, v čem je problém. Takovýchto lidí v našem státě je velká spousta, od věřících přes stavbaře po ekonomy a regionální politiky - jim také vyčítáte, že si tamhle něco stavaři (obce, kraj) staví a že si od státu na to dokázali vyhádat peníze, to snad nemyslíte vážně! A že je jednotná myslivecká organizace nejednotná a neumí si prosadit zase svůj zájem narozdíl od těch ochranářů, jako např. odstřel koček a zavlečených druhů zvířat všemi myslivci a né jen pověřenými osobami, což je podle mého mnohem větší problém a zajímající 99% aktivních myslivců, než jen pár rysů roztroušených po republice, to je jen a jen problém nás myslivců! S tím přepočítávání chodu přírody na peníze jsem myslel především to, že většina z nás dělá myslivost jako koníčka, a ukažte mě jiného koníčka, do kterého se neinvestují peníze - od sportu, přes motorismus, rybářství a nevím co ještě, nic není zadarmo a do budoucna to bude ještě mnohem dražší. Zpět k rysovi, vy ty statistiky moc žerete, a statistiky jsou jen slova, které chce slyšet ten, kdo ji má na starosti. Realita počtu zvěře bývá většinou někde jinde, a u spárkaté zvěře platí poslední dobou to, že někde jinde znamená mnohem výš. Takže nedávná pohádka od Jaroslava Schindlera měla začít: minimální stavy 20, normované 40, skutečné 60-80. To že si člověk myslí, že tam nejsou a na jaře je nenapočítal neznamená, že tam skutečně nejsou - vím to z vlastní zkušenosti, kdy jsem v naši honitbě každý den, přesto nemůžu tvrdit, kolik zvěře tam ve skutečnosti je a odhad je vždy jen hodně hrubým odhadem. Počty spárkaté zvěře jsou dlouhodobě podhodnocovány ať už důvody jsou k tomu jakékoliv. Takže nějaký rys těžko může něco vyhubit při dnešní hustotě rysa. Navíc při dnešních malých honitbách je teritorium rysa hned přes několik honiteb, takže ten úbytek v jedné konkrétní honitbě nemůže být až tak znát.
Martin Myslín reaguje 26.8.2011 00:46
Pro jistotu vážněji - pane Trna, rys je teritoriální šelma. Slabší kusy jsou vyháněny mimo teritoria a hledají si jiná. Vaše vysvětlení, že rys se stěhuje po vybití kořisti je tak zcela mylná.
Martin Myslín reaguje 26.8.2011 00:41
Ještě se zeptám pana TRNY na tu honitbu kde rys zlikvidoval všechnu srnčí, že tam není již několik let viděna tak jak psal. Slibuji, že jí osobně navštívím s fotoaparátem. U nás se bohužel rys drží stále v těch kopcích a i přesto tu srnčí stále nějak záhadně přežívá - v polních honitbách o něm u nás nemám zprávy. Šumavský "poddruh" bude patrně mnohem rafinovanější.
Martin Myslín reaguje 26.8.2011 00:27
Já se zase pane Fibiger nedozvěděl vůbec nic o druhu divoký pes v ČR a rovněž si myslím, že jste mne s ním neseznámil záměrně - takže si z toho nic nedělejte. Také mi i nadále není známa finanční efektivita záchrany tetřeva a dalších druhů. Jinak popravdě nemíním hledat tuny informací jen proto, abych se ač přijdu s čímkoliv dozvěděl, že je to moc. Klidně Vám to přiznám - je to drahé a maso z toho nekouká. Co se týče té spotřeby rysa tak dle zcela nepravděpodobné statistiky mysliveckého sčítání u nás žije cca 250 rysů vynásobte to počtem kořisti tedy 50 až 70 a porovnejte s odstřelem srnčího za jeden rok - tady je pochopitelně myslivecká statistika zcela přesná. Pak můžete jít komukoliv vysvětlovat jakou je rys pohromou pro srnčí zvěř jako druh - jistě budete všude pochopen. Jinak ten zásadní detail spotřeby rysa je myslím myslivecké veřejnosti samozřejmě znám. Rys ostrovid je druh zvěře a předpokládám, že se o potravních nárocích snad učí i na zkoušky. Pokud je to tedy pro Vás šokující informace ke zveřejnění v časopisech tak je asi něco špatně. Mimochodem zkuste mrknout na velikost teritoria jednoho rysa. A co se peněz týká tak na tom budete obdobně jako s tou spotřebou - veřejnost bude silně nakloněna argumentům o užitečnosti zvěře a o tom co se vyplatí a nevyplatí chránit. Pokud se budete dívat na přírodu skrz mrazák a se smutnýma očima pastevce ovcí vysvětlovat jak přicházíte o peníze zatímco se rys ostrovid krmí zadarmo v lese jistě si každého získáte. Z tohoto vnímání přírody podezírají někteří zavilí odpůrci myslivosti všechny členy v ČR. Bývá to nejčastější bod, který je donekonečna vytahován a myslivci přirozeně odmítán (nebo tak většinou není) z Vaší strany by tak šlo o dojemné přiznání, kterému by každý ochranář určitě zatleskal a velmi rád mu čelil v jakékoliv debatě.
Jiří Wenzl reaguje 25.8.2011 23:26
Nechápu, jak může být kolegovi Bělkovi vytýkáno, že neví nic o myslivosti, jestliže před tím zde byly vydviženy jeho znalosti ohledně pobytových stop zvěře. Ruku na srdce - není mnoho myslivců, kteří by se tak dokonale orientovali v trusu naší zvěře.
František Fibiger reaguje 25.8.2011 23:10
Pane Bělko!Já jsem položil lednoduché otázky!Zkuste jednoduše odpovědět.Je to problém?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 25.8.2011 23:00
Jo, já nevím nic o myslivosti a vy dva víte všechno.. vtip týdne? :))
R V reaguje 25.8.2011 22:22
Neví o ní nic,jen má rád rysa :-)
tomas baca reaguje 25.8.2011 19:37
pane bělkajá chtěl jen vysvětlení od vás co vy víte o myslivosti že o ní mužete kázat
Martin Myslín reaguje 25.8.2011 12:37
Níže já
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 25.8.2011 08:29
Dlužno dodat, že znát zákony, vyhlášky aj. je jedna věc, druhou věcí je jejich dodržování. Stále ale nemohu najít ani pár slov v tom obsahu myslivosti o např. dovezených býložravcích jako je již zmíněný Sika japonský a jeho včlenění do naši přírody. Tam je třeba uplatňovat sankce za zprzněný genofond jakž takž čistého "našeho evropáka". No jo, ale pomůže to dnes k něčemu, nějaká sankce? Naše příroda dostává na "prdel", ale né vinou působení velkých predátorů.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 25.8.2011 08:03
Krásně napsáno Radku, doporučoval bych pověsit tuto definici a zákonné předpisy některým myslivcům nad postel :) Ono by to ale stejně u některých nepomohlo.. Pan Baca- já opravdu neznám ochranáře, kteří řadí prase divoké do nepůvodní zvěře o tom jsem opravdu ještě neslyšel. A jestli vím či nevím o myslivosti hovno, není tak důležité jako to, jestli o té myslivosti, jejich zákonech apod. ví sami myslivci. Jak zmínil pan Koubek či pan Červený, oba odborníci na myslivost, biologii aj. znalosti !části! myslivecké veřejnosti jsou velice chabé. To se týká samozřejmě i části ochranářů, aktivistů abych byl korektní.
Radek Chadim reaguje 24.8.2011 23:24
Pane Fibiger, já nerozlišuji lidi na chytré a méně chytré, ale na lidi se společným názorem jako mám já podpořený argumenty, a na bezohledné sprosťáky hájící jen svoje zájmy neuznávájící kohokoliv jiného (ale to není váš případ v této diskuzi). Nejlepší argumentací myslivce je, když mu dojdou jiné argumenty, přepočítávání chodu přírody na peníze, s tímto principem opravdu nejde nic chovat, ani jelena, ani rysa. Pro josefa polenika: mohl bych vědět, co pak ten rys žere, když si ten rys podle vás zdecimuje nějaký oblíbený druh, který tvoří významnou složku jeho potravy?
Radek Chadim reaguje 24.8.2011 23:16
Co je to myslivost dle zákona: a) myslivostí se rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví, b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d), c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů 4) a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů: savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),... to jest podle zákona myslivost ve vztahu k velkým šelmám :-)
tomas baca reaguje 24.8.2011 20:30
pane myslín prase do nepuvodní zvěře zařadily sami ,,ochránci přírody ,, tvrzením že se jedná o zvěř uteklou z obor která zde zdomácněla tak co tu kydáte za žvásty já se jen ptal pana bělky co mu dává právo vysvětlovat co je myslivost když o tom ví hovno
František Fibiger reaguje 24.8.2011 19:14
Fibiger Fr.
josef polenik reaguje 24.8.2011 14:09
Začal jsem číst tuto diskuzi a zase rychle přestal.Pár lidí si napíše svuj názor a pan Bělka vše komentuje (pro mě) se závěrem jasné ochrany šelem.p.Pořádek je zřejmě jeden z mála inteligentních lidi na tomto servru a dobře to napsal.Znam taky případ kdy rys zcela zdecimoval druh zvěře a kdo jim dá náhradu?Nikdo,nebo jen část,ale hodnota chovu se nedá vyjádřit.Je to jako když vám veme voda domov!Taky vám pojištovna zaplatí škodu,ale věci okolo vám nikdo nenahradí.Takže můj názor je udělat oblast chovu a mimo oblast lovit.Co se týká hlídek,tak nevim,proč si žíkají ekologové,když tlučou hřebíky do stromu????Ale jinak mě tito lidé nevadí.LESU LOVU
Jiří Wenzl reaguje 24.8.2011 00:33
Pane Trno, pokud ta označení zastánců rysa (dřívě "ekovůl", "ekohňup" - nově "ekobuzna","ekochcípák") jsou protiargumerty na předložená fakta, hovořící ve prospěch rysa, pak jste se v diskusi o rysovi vůbec neposunul. K pochopení Vašeho stanoviska vlastně stačil Váš vstupní příspěvek, a ani nebylo třeba aktivizovat mozkovou činnost a mrhat elektřinou : přemysl Trna reaguje 24.7.2011 21:14 RYSA LOVIT A RYSÍ HLÍDKY NECHAT PUSOBIT ALESPON BUDEME VĚDĚT KDE TA ŠKODNÁ JE TRNA PŘEMEK
Martin Myslín reaguje 23.8.2011 23:52
níže já
přemysl Trna reaguje 23.8.2011 23:15
Jo jo Schindlere TVOJE INTELIGENCE je vcelku dobra.To je vidět.Tady je názorný a přesný příklad kultury vzdělanosti ekobuzny.Rysí bastardi tady stejně vychcípaji,proto že vy ekochcípáci jim v tom sami pomužete.Až vyzabíjí a sežere ostatní druhy zvěře tak stejně chcípne hlady a o to vam jde.
R V reaguje 23.8.2011 22:24
Přečti si zákon o mylslivosti 449/2001 je tam myslivost přesně definována. Víte, ještě k věci, já myslím, že ho redukovat ani nemusíme, rys tady stejně nepřežije, byť se o to budeme snažit.
přemysl Trna reaguje 23.8.2011 22:21
Pane Myslín nebudu na vaši žadost psat pořad dokola jakou zvěř likviduje ta svině.I ten největší magor snad z mých kvalitních a na praxi založených příspěvku už ví co je to za zvěř ktera je tim všivakem rysím zabíjena.Jedna malá připomínka bavíme se tady o státní zvěři ,statním hajzlovi rysovi.No a co ta soukroma zvěř na vlastních farmách a oborach.Kdo zaplatí tady ty vznikle škody na osobním vlastnictví.Na mem pozemku a na me zvěři statní parazit živ nebude.At jen přijde ten mrzak už se těším až napadne sníh.Mam velice dobre a silne lovecke psi puvodem z ruske armady.Ty ví jak ochranit muj majetek.Lonskou zimu tam okolo plotu už brousili 2 kusy ale lidske vlasy je odradili.Letos v zimě NA PLOT davat nic nebudu.Nevím kdo napsal že kdyby mu rys napadl psa tak ho zastřelí plně souhlasím.Mě jestli bastard rysí napadne sičaky nebo pujde po mlade jelení zvěři tak neodejde.Springfild 30-06 je dobra zbran.Na mem pozemku výkrmna pro tu zkurveninu rysí nebude.At tam vleze pytlačící pes,nebo rys je poněm.Pane Černý souhlasím s vama.Pan Bača ma pravdu Bělko.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2011 20:58
Zkusím uvést příklad...Myslivecké sdružení má normovaný stav 40 ks srnčí zvěře. Normovaný je takový kdy mi tento maximální počet zvěře ještě umožňuje aby nevznikly možné škody od té, které zvěře. MS tento stav 40 kusů nahlásí, ale ve skutečnosti vinou nepřesného sčítání nebo schválně nepřesného sčítání běhá v této honitbě reálně 48 ks srnčího. Jestliže rys strhne např. dva kusy, tak pro dané MS nevznikne žádná škoda. Kdyby více těchto honiteb, stejně jako v tomto modelovém sdružení se 40 kusy srnčího, počítaly s nepřesnými čísly tak můžeme uvést, že rys žije ze vzduchu. Což je pochopitelně absurdní. Samozřejmě, že reálně to srnčí padlo, ale je takové jednání, které jsem uvedl u MS v pořádku? Rys se pohybuje po rozlehlém teritoriu, zvěř kterou strhne v např. 12 MS neudělá takovou škodu, která by v současné době měla být natolik závažná aby jeho populaci bylo nutno redukovat nebo dokonce vyhubit! Tyto případné škody se "rozmělní" do více honiteb. Stále platí, že mortalita u např.srnčí zvěře je daleko větší vlivem dnešní "přetechnizované" doby, v zimním období, negativním tlakem černé zvěře aj. Tomáši, já jsem to nemyslel zle, jen jsem chtěl znát názory myslivců. Nehledej v tom žádnou drzost. Klidně napiš co je podle Tebe posláním myslivosti.. nebo proč jsi se rozhodl vykonávat právě tuto činnost. Né, každý to přesně ví, co je obsahem myslivosti a zde konkrétně chodí spoustu nemyslivců, kteří si ale knihy nebo časopisy o myslivosti moc nečtou v téhle "internetové" době.
Martin Myslín reaguje 23.8.2011 19:13
No, pane Baco - Vy pokud si vzpomínám, jste k druhům nepůvodním a exotickým zařadil prase divoké, takže nevím proč najednou taková útočnost. Nevyprovokovaná vědomostní shrnutí druhých tu mnoho nepřináší
tomas baca reaguje 23.8.2011 17:21
pane bělka s tím co tu píšete ohledně šelem a ochrany přírody dle vás ,,ochranářu ,, s tím moc nesouhlasím .ale to aby vy ste rozebíral co je myslivost no to už je vrchol drzosti jak mužete mluvit o něčem , o čem víte hovno
Martin Myslín reaguje 23.8.2011 17:00
Hlavatka? To byla spíše rybářská než ochranářská akce - problematiku Otavy neznám, ale do Orlice se jich vysadily tisíce. Dnes je po nich veta - část zemřela na tvrzení "to je nějakéj divnej pstruh" a štastnější zbytek dojíždí na stáří. Pokud se nebude dosazovat tak to asi obdobně skončí i na té Otavě. Lipan to holt nemá jednoduché, ale hlavatka (aniž by mi chyběla) je proti kormoránům ještě zlatá.
Lubomír Černý reaguje 23.8.2011 15:34
Pane Bělka,každý myslivec ví že zvěř není jeho,vyjma zvěře kterou střelenou dostane podílem,zrovna tak by měl každý ochranář vědět,že jeho není ani ten rys, broukem zamořená Šumava nebo kdysi do Otavy potají vysazená nepůvodní hlavatka,která decimuje lipana.I ochránci mají ve svých řadách extremisty.Je těžké pochopit,že když mi chodí v zimě ke krmelci 4kusy srnčího,já jim přilepšuji jak se dá a rys mi strhne kus nebo dva,že mi to není jedno?A nemotejte sem pořád střílení v té Vaší drtivé většině.I dnešní myslivost již je o něčem jiném než jen střílení.
Martin Myslín reaguje 23.8.2011 15:33
Pane Černý já Vám to vůbec nemám za zlé, zvláště když jste napsal co jste napsal. Držím place s vkládáním, na video se rád podívám. Na debatu o financování si vzpomínám, u mne stále stejné a u Vás asi taktéž - státu Vaše starost nevadí stejně jako mu nevadí vysazování ryb - tyto argumenty však již byly vystřeleny kdysi, jak správně píšete. Co se týče přemnoženosti rysa tak je to dost snadné. Rys Ostrovid nebude v žádné oblasti díky své etologii přemnožen de facto nikdy - není to totiž možné a já to slovo použil neb bývá myslivci v souvislosti s jeho výskytem často skloňováno, zaroveň jsem tím chtěl zdůraznit, že nevím o žádné oficiální myslivecké akci s vyčíslením neúměrného a v konečném důsledku negativního tlaku na nějaký druh. Přemnožit se tedy nemůže a na stanovení nějakých číselných oblastních kvót nevěřím. Myslím, že všichni známe mysliveckou statistiku a ta ochranářská by asi nebyla lepší. Naopak velmi snadno by šly stanovit oblasti ve kterých by byl rys trvale hájen a ve kterých legálně loven. V oblastech s jeho výskytem by si přijatelné množství stanovovaly šelmy samy a myslivci by mohli lovit mladší a slabší kusy vyháněné mimo teritoria. Než by však k něčemu takovému mohlo dojít, musel by se počet rysů a rysích teritorií v ČR zvýšit tak, aby legální lov v kombinaci s pytláctvím neznamenal jeho konec jako druhu (jak píše pan Křivánek) a aby v situaci kdy máme pouze dvě stabilní populace nedocházelo k legálním zástřelům migrujících jedinců do oblastí kde by byl výskyt rysa žádoucí. Např. migrující jedinec na trase Beskydy-Odry. Při současných stavech mi proto nemějte za zlé, že trvám na jeho absolutní ochraně. Pokud se podaří vytvořit stabilní populace v pohraničních horách tak, aby rys mohl migrovat do dalších vhodných lokalit nevidím v legálním lovu ve stanovených mimorysích oblastech problém. Pokud bychom šli cestou stanovení dejme tomu přijatelného počtu jím lovené zvěře tak bychom se hádali jako psi na věčné časy, protože přijatelný počet je něco co každý vnímá dosti odlišně a navíc známe ta "reálná" čísla. Stanovení oblastí "chovu" by mohlo být kompromisem, touhy ochrany přírody mít v ČR stabilní populaci velkých šelem a myslivosti toužící po chovech užitkové zvěře - jenže v době kdy se rysi záhadně ztrácejí tam kam vlezou je to nemožné a tak bude i nadále přetrvávat současný stav-nestav.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2011 14:58
vypadlo mi- "pastevectví"
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2011 14:56
...stále se "motáme" kolem toho nejzákladnějšího. A to, co je obsahem myslivosti. Docela trefně pojmenoval tuto činnost Martin Myslín. V kontextu s tím, jak se část myslivců domnívá, že zvěř patří jim, když o ni svědomitě pečují. A chraň vás šelmy, jestli tady u nás v honitbě budete "pytlačit".
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2011 14:35
Ono je třeba jasně definovat co ta myslivost vlastně je. Co je její náplní, co je jejím hlavním posláním. Pohledu na ni je samozřejmě spoustu. Co myslivec, to názor. Jeden např. střílí lišky celoročně, další ne, protože je to proti jeho etice atd.atd.. Je objektivní pravdou mnohokrát přetřásanou, že aby vznikla škoda na zvěři musí být jasně definováno z jakým stavem to které sdružení hospodaří. Kolik zvěře je "tak akorát" na danou oblast apod. Tím, že si chce v drtivé většině každý ve sdružení střelit a proto je třeba mít vždy v zásobě nějaké to srnčí apod. bohužel absolutně neobstojí jako argument, že je rys škodná a že vznikla reálná škoda kterou je třeba vymáhat.
Lubomír Černý reaguje 23.8.2011 14:04
Omlouvám se nějak jsem se překlepl.Dokončím.Viděl jsem na vlastní oči dost stržených kusů.Zajímalo by mne,kdy tedy bude v určité oblasti rys přemnožený,podle čeho se to bude určovat,něco reálného,čísla atd.Jinak Vás mohu ujistit,že ač jsem viděl rysa několikrát,tak jsem nevystřelil a nevystřelím pokud to bude zakázané.Pokud se mi podaří vložit video ,vložím Vám tam toho rysa.Přeji hezký den.
Lubomír Černý reaguje 23.8.2011 13:55
Pane Myslín,podobnou debatu jsme již vedli a jeden druhého nepřesvědčil,máte pravdu že škoda vzniká pouze státu,ale je paradox,že mu vůbec nevadí že zvěř přikrmujeme,vysazujeme remízy atd.atd.To všechno stojí peníze ač chceme nebo nechceme.Proto se také snažíme,vlastně jsme z mysl.podstaty povinni udržet stavy nejenom srnčí zvěře na výši regulované pl.odstřelem, a nemůžete mě mít za zlé,že Vaši touhu po přítomnosti rysa nesdílím a sdílet nebudu.V
Martin Myslín reaguje 23.8.2011 13:19
Možná. Ovšem dle strmě klesající úrovně jeho příspěvků, bych se měl spíš bát, že se mi odpovědi dostane. Tato diskuse měla pro mě i tak smysl, dle ostatních příspěvků začínám přemýšlet proč se vlastně myslivci a ochranáři pořád hádají. Mám pocit, že s rozhledem zřejmě klesá emoční zápal a je více společného než rozdíleného.
Jiří Wenzl reaguje 23.8.2011 12:38
Pane Trno, navzdory mému fyzickému hendikepu po těžkém úrazu páteře v minulosti mi zůstal zdravý rozum, takže jsem schopen rozeznat stopy jízlivosti ve Vaší "omluvě" - cituji Vaše slova: "Pane Wenzl je řada na mě se vam omluvit.Ve vašem případě chapu,že když jste takto hendikepován tak nemužete být v lese.Přijměte mou omluvu za určite invektivy k vaší osobě.Ted jsem si uvědomil určitou zrudnost tohoto systemu informovanosti uživatelu.Když nemate vubec šanci si ověřit a porovnat skutečný stav problemu v praxi a sbíráte informace jakkoliv pravdive či nepravdive.To potom stačí par nezodpovědných ochrancu přírody,kteří pustí do oběhu dezinformace a problem je na světě." - konec citátu. Pane Trno, dopouštíte se velkého omylu, jestliže si myslíte, že jako vozíčkář trávím veškerý zbývající čas doma u PC, a do lesa se kvůli svému fyzickému postižení ani nedostanu. Pravda - když jsem před úrazem (červenec 1987) pracoval jako taxátor (v letech 1980 - 87) v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů byl jsem v lese prakticky pořád, což se po úraze radikálně změnilo. Chtělo to hodně úsilí a žádalo si dostatek technického vybavení, abych se do lesa, tam, kde jsem se cítil dobře, mohl podívat i nadále. Je omyl se domnívat, že nyní jako vozíčkář již nemohu mít ty správné informace, a že podléhám nesmyslům, které si v dlouhých chvílích trávených u PC vyčtu z internetu. Pane Trno, po úraze páteře se člověk zároveň nestane debilem, jehož není možno brát vážně. Vaši "omluvu" tedy z těchto důvodů vážně brát nemohu.
Lubomír Černý reaguje 23.8.2011 08:37
Již jsem na toto téma reagoval,co jsem měl na srdci jsem řekl a dále jen pročítal nové příspěvky ale vidím že téma je pořád žhavé,jsou extrémní názory rysa vystřílet,nebo chránit za každou cenu.Osobně si myslím,že to tady na těch stránkách nevyřešíme.Řekl bych že nejúčinnější by bylo do sporu zapojit stát,nesmrdí korunou a začít od něj vyžadovat náhrady za prokázané škody,když se budou hromadit,nebude chtít platit a povolí regulační odstřel.Ruku na srdce,požadovali jste někdo náhradu za stržené kusy?Ani naše sdružení není výjimkou,kolega mi tvrdil,že pokud budeme chtít uplatnovat škodu,tak nám ještě sdělí že máme přemnožené srnčí a on jej jenom redukuje.A to běhání,vyřizování s nejistým výsledkem.Proto si myslím,že naprostá většina honiteb je na tom stejně,škody mají,ale jenom o tom mluví a jsme zase na začátku...nejsou škody,není přemnožen,nebude povolen reg.odstřel.
přemysl Trna reaguje 23.8.2011 01:29
TRNA.Odhlasilo mě to tak pokračuji.Česke přísloví čí chleba jíš toho písen zpívej.Bude jistě ještě několik let trvat než se prosadí odlov rysu to je pravda,ale stane se to.Již jsou druhy naší fauny kde se to již stalo jak v některem příspěvku taky zaznělo.U rysa který nema predatora,jen teda toho člověka myslivce pytláka se to stalo už ted.Jen že, co si počít z mezinarodníma umluvama o ochraně život.prostředí jen držet hubu a krok,vždyt jsou za to prachy.To ,že se z toho platí většina neodborneho potencialu nikoho nezajíma a myslivci at si poradí jak umí.Proto taky ještě nikdo za rysa nezaplatil těch 100000 kč pokuty.Zazněli tady argumety o silnějši a zdravější zvěři.Nebo,že se po vylovení vrací zvěř zpátky,zvěř se stává ostražitější.Další argument,že likviduje lišky.Prej příroda je bohatší.Někdo psal udaje v číslech pro a proti rysum.Shrnutí je při tom jasné musí něco žrát a i zabíjet aby přežil.Tak jasně škodí a co škodí je zapotřebí odstranit.Kdo z vas ochrancu přírody si necha poškozovat svuj majetet asi nikdo co.Zvěř je statní tak je to jedno a z cizího krev neteče.No a honorář za tuhle špinavou praci se hodí.V případě rysa největšího škudce v naší jinak ted už krasne přírodě se bude muset razantně zakročit.Pozor už se tak děje prej je někdo pytlačí a nejsou to nahodou ochranci sami aby nepřišli o sve dotace.To by byl pro ochrance docela problem kdyby došlo k přemnožení,tak budou radši lhat ve statistikách,aby byl stav počtu rysu menší.No a prachy jsou doma.To je přesně česka povaha.Žít na ukor někoho jineho.V tomto případě na ukor přírody.
Jiří Wenzl reaguje 22.8.2011 14:05
Dobře, pane Trno - budu tedy dále pracovat s hyptézou, že jste reálný člověk, kupodivu myslivec, který jako uchazeč o lovecký lístek prokázal své znalosti z biologie a ekologie zvěře. Já jsem taky reálný člověk - proto je naše setkání teoreticky možné. Určitou překážku představuje jen vzdálenost mezi našimi bydlišti a komplikuje ji moje tělesné postižení (paraplegie). Naštěstí internet umožnuje výměnu názorů, vědomostí i zkušeností bez ohledu na fyzickou vzdálenost i fyzickou zdatnost diskutérů. Proto této možnosti i nadále využívám - aktuálně třeba tím, že si dovoluji oponovat Vašemu tvrzení, že fakta, hovořící smířlivě ohledně vlivu přítomnosti rysa v naší přírodě, která jsem přinesli kolegové Křivánek, Myslín či Bělka - jsou přitroublá, nepravdivá, vylhaná, či dokonce zbytečná.
přemysl Trna reaguje 22.8.2011 07:32
Pane Wenzl nejsem žadný Hurvínek nebo Bohuš.Mate li zájem tak se mužeme klidně i potkat osobně a diskutovat.Věřte,že jsem myslivec a jen se mi nelíbí přitrouble,vylhane,nepravdive a tím zbytečne nazory na podporu rysa v ČR.Tady pro něj nemame podmínky k chovu a proto neprodlenš lovit.
Jiří Wenzl reaguje 21.8.2011 23:11
Pane Trno, já už začínám věřit níže předložené hypotéze, že nejste tím, co tvrdíte, ale ve skutečnosti jste adminem čerstvě vymazaný Břetislav Hurvínek (dříve Jan), a toho mysliveckého troubu jen hrajete, abyste zkoušel naši trpělivost. Jen jste změnil taktiku - namísto nadávání nám nimrodům, že jsme vrazi nevinných zvířátek to stejně přitroublým způsobem zkoušíte jaksi s opačných pozic.
Jiří Wenzl reaguje 21.8.2011 09:10
Pane Trno, možná se budete divit, ale Vaše reakce je rovněž předvidatelná. Jako obvykle pominete protiargument oponenta ( např. že v Rusku navzdory lovu nejde o likvidaci rysa), a zopakujete svoji nenávistnou mantru. Jistý pokrok vidím v tom, že tentokrát jste své přesvědčení o nutnosti likvidace rysa nezdůraznil velkými písmeny, dokonce jste tento krásný výtvor přírody opoměl počastovat obvyklými dehonestujícími přízvisky. Pro začátek to stačí.
přemysl Trna reaguje 21.8.2011 01:30
TRNA.Pane Wenzl přesně jsem čekal,že vytahnete výzkumák.To je přesně to ,že vy jste někde jinde.Uvědomte si, že v te hospodě mužou sedět i zaměstnanci takových institucí.Vždyt i lide ve výzkumaku se mohou mýlit a nejsou nejchytřejší na světě.Do takových institucí se uklízeli lide kteří toho v provozu moc neznali a byl od nich pokoj.Samozřejmě,že pro mě je duležitější poslouchat zkušenosti a znalosti třeba i v hospodě když maji hlavu a patu.Rys je možná jedním z kamenu domu jak píšete ale bez něj se obejdeme.Absolutně neduležitý a nepodstatný članek v přírodě,který by přispěl ke zlepšení stavu přírody u nas spíše naopak.Prostě jinudy cesta nevede než uplna likvidace rysu po celem uzemí a postarat se o to aby ekologicke hnutí a podobne nesmysli byli postaveny mimo zakon a nemohli už více škodit.Potkávám se z mnoha lidmi z politiky a na neoficialní pudě se začíná pomalu hovořit i na toto tema povolení odlovu.
Jiří Wenzl reaguje 20.8.2011 23:27
Pane Trno - elementární ekologické povědomí by Vám nedovolilo tvrdit, že predátor je schopen vyhubit svou kořist (naproti tomu neuváženě vyhubit rysa člověk může snadno). Pokud považujete hospodu za instituci, jíž je třeba naslouchat více, než Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti, je každý odborně podepřený argument zbytečný. V Rusku loví (velké) šelmy, protože si to tam kvůli jejich početnosti mohou dovolit, nikoli kvůli jejich vyhubení. Nikdo tu netvrdí, že bez rysa se naše příroda neobejde. Je to ale jeden ze stavebních kamenů, ze kterých je složena naše (středoevropská) příroda. Kdyby příroda byla dům z tvárnic, a někdo jednu tvárnici ukradl, dům by stál dál, i když by v něm zela díra. Nevidím na tom nic špatného, jestli někteří lidé nechtějí žít v děravém domě.
Jiří Wenzl reaguje 20.8.2011 18:42
Pane Trno (ani se nemusíte přihlašovat jménem), je vidět, že ani na slovo vzatý odborník obsáhle argumentující ověřitelnými fakty nemá vliv na zmírnění Vaší nenávisti k jednomu vzácnému příslušníku naší fauny. Je pak těžké vzdělávat naše myslivce směrem k ekologickém povědomí, jestliže někteří jedinci jsou nevzdělatelní.
Jiří Křivánek reaguje 20.8.2011 14:51
Dobrý den! Původně jsem se nechtěl do této diskuse zapojovat, ale nakonec mi to přeci jen nedalo. Mám pocit, že tato diskuse je přesným odrazem stavu, který v naší myslivosti panuje, jak ji kdo chápe a co od ní očekává. Je smutné, že se v posledních dvaceti letech naše myslivecká komunita diferencovala na „masaře“, „lovce“ a „myslivce.“ A právě v tomto duchu celá diskuse vyznívá. Lze to pochopit právě z onoho velkého počtu diskusních příspěvků, které do určité míry tento průřez umožňují. Na existenci velkých šelem, konkrétně rysa, je třeba pohlížet v širších souvislostech. Dlužno říci, že ani v minulosti nebyl rys na našem území nikterak hojný a jeho výskyt byl omezen pouze na určitá území. Tato skutečnost ruku v ruce s velkým a hlavně finančně motivovaným úsilím zapříčinila, že byl rys velmi záhy vybit. Výrazné teritoriální chování rysa, kdy se jednotliví jedinci pohybují po značně velkých územích, narazila na rozšiřující se lidskou populaci. Ta pronikla do lesnatých a horských oblastí a postupně vytlačila i poslední zbytky rysí populace. Každý živočich i rostlina vyžaduje určité životní podmínky a obývá určitý biotop. Pokud je nemá, relativně rychle mizí, nerozmnožuje se a populace zaniká. Pomineme-li jesenickou a beskydskou populaci, která se díky průniku rysů ze Slovenska přirozeně udržovala v minimálních počtech i přesto, že byla pytlačena, nikde jinde se rys na našem území od konce 19. století nevyskytoval. Poslední český rys byl zastřelen v roce 1835 a poslední spolehlivý doklad o výskytu je z roku 1885. Pokud budeme posuzovat úspěšnost šumavské reintrodukce z 80. let minulého století, je více než diskutabilní. A právě zde je třeba si říct, proč. Téměř třicet let vysazování a přirozeného rozmnožování rysa a jaký je efekt? Na počátku šumavské populace stálo 17 rysů, v současnosti se střízlivý odhad počtu rysů od Českého lesa až po Novohradské hory pohybuje někde okolo 70 kusů. Je to hodně či málo? A proč je tomu tak? To jsou otázky, které si musíme neustále klást. Jelikož rys nemá žádného přirozeného nepřítele, připadá v úvahu zas a zas jen člověk. Předpokládá se, že člověk se nelegálním lovem podílí až na 80% mortality šumavských rysů. A právě zde je ono „jádro pudla“. Řada myslivců rysa zcela bez ostychu uloví, přestože, je od roku 1975 chráněný. Nevidí v něm přirozenou součást přírody, ale konkurenta – loveckého i potravního. Konkurenta, který je připravuje o trofeje, zvěřinu a nepřímo i o možnost umořovat poplatky z nájmu honitby. A zde se nabízí další otázka, zda tomu opravdu tak je. Na mortalitě srnčí zvěře se rys podílí různou měrou, udává se cca mezi 5 – 40%, a to podle podmínek. Více než šedesátiprocentní podíl tvoří člověk lovem a zbytek (proporcionálně velmi proměnlivý) tvoří škody na zvěři způsobené zemědělstvím, silničním provozem, nemocemi a pytlačícími psy. V oblastech, kde se rys nevyskytuje, bývá jak lov člověkem, tak na druhé straně škody ostatními vlivy daleko vyšší. Jak ze zkušeností vyplývá, rys prokazatelně redukuje jen stavy srnčí zvěře a muflonů. Jsou pro něj jednoduše nejpřijatelnější. Přestože je schopen ulovit i slabé kusy jelení zvěře a menší kusy zvěře černé, k výraznému ovlivnění stavu zde nedochází. K výraznému poklesu stavů srnčí zvěře nedochází ani v případě, kdy mortalita způsobená rysem činí 25-30%. Rys samozřejmě loví i drobnější zvěř a také lišky, které mohou v určitém období a u některých tvořit vysoký podíl potravy. Přes redukci zvěře, kterou člověk není schopen (a mnohdy ani nechce) udělat, přispívá k zlepšení kvality zvěře, její kondice a jejího přirozeného chování, které je mnohdy otupeno neustálým kontaktem s lidmi. I když dojde ke snížení daného zvěře v dané lokalitě, zvěř se posléze opět vrací, neboť areál působnosti rysa je obrovský. Člověku „ masaři“ především vadí, že srnčí „sežere“ rys a ne on, a člověku „lovci“že si místo několika srnců střelí jen jednoho. Ale je o tom myslivost? Nezastiňuje někdy osobní prospěch tak trochu bohulibé cíle myslivosti, kdy by člověk „myslivec“ měl poskytnout prostor i ostatním druhům, s kterými sdílí prostředí. Snažit se hledat kompromis a nenechat propuknout vášně, které myslivce staví mimo roli ochránce přírody a všeho živého. Povolení lovu by přineslo v dnešním právním a morálním marasmu, který prorůstá i do myslivosti, konec existence rysa na našem území. Ohlédneme – li se necelých padesát let dozadu, zjistíme, že tehdejší vyhláška č. 4/67 která umožňovala v tehdejším Severomoravském kraji legální lov rysa, byla příčinou toho, že byli rysi z Beskyd během několika let vystříleni. Atraktivita tohoto úlovku a zášť proti rysovi je natolik velká, že dnes by to netrvalo ani tak krátkou dobu. Je třeba si uvědomit, že rys, jakkoli je chráněný, je stále ohroženým druhem, na hranici záchovnosti populace. Mladí samci, kteří jsou vypuzeni z teritorií starších rysů a občas se zatoulají i do vnitrozemských oblastí méně charakteristických pro rysa, nejsou důkazem zdárného šíření druhu. Stálý výskyt rysa je omezen pouze na oblast Šumavy, Českého lesa a Novohradských hor. Průniky do Slavkovského lesa, Brd či Doupovských hor jsou ojedinělé a zpravidla nemají díky omezenému prostoru a pytláctví dlouhého trvání. Developerské, turistické, průmyslové a bůhvíjaké další využití představuje pro zvěř a myslivost možná daleko větší nebezpečí než rys. Samozřejmě i myslivci si musí sáhnout do svého vlastního svědomí, aby na ně nepadalo černé světlo a nebyli stavěni do pozice likvidátorů rysa. Jak jinak si lze vysvětlit výsledky některých průzkumů a anket, podle nichž bylo během cca 20 let (po přepočtu na danou oblast, v níž se prováděly) téměř 500 rysů (Koubek P. & Červený J., 2003). A to je číslo víc než alarmující! A ještě jen tak na okraj. Přemýšlel někdo z Vás, proč v podstatě zanikla populace losů na Třeboňsku a v přilehlém okolí. I to je důsledek „mysliveckého“ přístupu některých lidí. Stavy losa, který se zde pravidelně vyskytoval od konce 50. let a zdárně se i rozmnožoval, nedokázaly narůst. A to i v době, kdy byl nad myslivci ještě „nějaký ten bubák,“ kterého se báli. Pročpak asi?? Po roce 1989 se stavy pytláctvím neustále snižovaly, dálnice D1 přerušila migraci losů z Polska a poslední ránu jim zasadili naši rakouští sousedé, kam se část losů uchýlila po odstranění drátů. Jelikož se tam los nevyskytoval, nepožíval ani žádné legislativní ochrany, a tak ho bez milosti vyplenili. Chceme totéž i u rysa?
Martin Myslín reaguje 20.8.2011 07:49
Hmm, tak na Prachaticku. Přesná poloha té honitby, kde srční kolega neviděl již několik let, by nebyla? Prosím buďte jednou konkrétní. Jinak kdybyste o problematice něco málo věděl tak byste byl seznámen s faktem, že mufloní zvěř narozdíl od srnčí snáší predaci velmi špatně - již jsem to psal níže může to mít souvislost s jejím původem. Vaše pořadí "srnčí již neviděl několik let a dochází už i k likvidaci mufloní zvěře" je tak další ukázka Vašeho skvělého mysliveckého rozhledu. Co tam ten rys asi žral, když tam srnčí není již pár let a do mufloní zvěře se pustil až nyní? Nebo to mu mufloni dokázali narozdíl od naší srnčí zvěře tak skvěle unikat, že mizí až nyní?
Jiří Wenzl reaguje 19.8.2011 23:43
Pane Trno, kolikrát nám tu ještě budete opakovat tu Vaši nenávistnou mantru? Tato diskuse není budhistický motlitební mlýnek. Pokud jste navzdory absenci elementárních vědomostí o biologii či ekologii skutečně vlastníkem loveckého lístku a budoucím majitelem honitby, pak je to jen důkazem, že dnes obé může získat každý hňup - postačí, když je dostatečně solventní. Váš primitívně exploatační pohled na přírodu patří do středověku. Apropos - nejsou toto Vaše slova? Cituji - "Pani ekovrazi naší přírody víc už mi nestojíte ani za to abych pokračoval v diskuzi.Vše duležite jsem vam už zdělil,tak si tady přitakávejte a plácejte se po rameni jak děláte dobře ,že se staráte o to aby ta vraždící stvura byla v našich revírech.- konec citátu. Pan Werich byl moudrý člověk - ze zkušenosti věděl, že na rozdíl od srážky s libovolným předmětem se na blbost lidskou naráží nikoli jednou, ale znovu a znovu.
R V reaguje 19.8.2011 17:43
Pavle, to samé, ale platí i o rysovi!!! Taky by se měl držet v oblastech jeho původu a né dál. S tím snad budeš souhlasit.
Martin Myslín reaguje 19.8.2011 17:09
Pavle já vím. Rusky se pilně učím a doufám, že jednou v životě procestuji nějaká zajímavější místa, která tato země nabízí. Vaše zkušenosti vám navíc závidím jak jsem již několikrát psal. Na šelmu bych sice nikdy nevystřelil (není k jídlu), ale nikomu to nevyčítám a lov v mezích či z nutnosti regulace mi nevadí. Ta příroda tam musí být nádherná - to co mi jsme zničili a znovu zkoušíme nahradit oni všude zničit nestihli a dnes už tak snad neučiní. Já jen reagoval na fakt, že tu pan TRNA kde koho nazývá soudruhem a pak jako inspiraci k lovu rysa u nás užije termín CCCP - což v kontextu s předchozím vypadá trochu jinak než když toho užije někdo jiný. Navíc nevím co tím chtěl říci či co chtěl srovnávat. Spíš jen tuším - každopádně na blbce jinak než blbě občas nejde reagovat:).
Martin Myslín reaguje 19.8.2011 15:07
Lov v CCCP?? To je trochu mimo dobu, i když asi jako Vy sám. Každopádně již chápu proč jste tu diskutéry tituloval soudruhy. Jinak Rusko je krásná země a na východ od nás nejen Rusko, třeba v oproti nám o dost menším Estonsku žije 1100 rysů. Až jich bude tolik v ČR tak se možná i toho legálního lovu dočkáte.
přemysl Trna reaguje 19.8.2011 14:45
Trna. Názorný příklad brzkého lovu v ČR http://www.myslivost-lovectvi.cz/fotografie/ulovky:3/54146/
Martin Myslín reaguje 19.8.2011 14:11
Níže já
R V reaguje 19.8.2011 00:07
Ondro, do naší společnosti myslivost patří!!! Ale zpět k tomu co jsem chtěl, já nepochybuji o tvém vzdělání, nic méně, když jsme pod takovým drobnohledem, tak si asi umíš představit ten scénář, kdyby s tou zvěří opravdu nikdo nehospodařil, že jo??? Když se tak nad tím zamýšlím, tak bych to lidem i přál!!! To by jsme se asi divili, co by se dělo pak. Jinak to pytláctví, to mě osobně taky mrzí, ale to se musí změnit trestní zákon a stím my asi nic nezmůžeme. O to by se museli zasadit jiní, třeba p. Palas a jemu podobní, jenže to už nemá s rysem nic společného. A co se týče mysliveckých zážitků a trofejí, prosim tě neházej nás do jednoho pytle! Né všichni jsme myslivecký omyl.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.8.2011 21:06
Rostislav Kejdana reaguje 18.8.2011 19:46
Pane Bělko, jsem z Beskyd aktivně provozuji myslivost ve dvou horských honitbách a nemám obavu že by výskyt velkých šelem nějak ohrozil zdejší stavy srnčí a vysoké zvěře. Nepopírám, že rys si svou daň v podobě srnčí vybere ale rozhodně nedecimuje její stavy tak jako třeba automobilová doprava na místních komunikacích. O nějakém větším rozšíření populace rysa nejsem přesvědčen a to pro stále méně a méně klidných a odlehlých míst v našich lesích, nemluvě o rozmachu turismu a nelegálních motocyklových sportů na hřebenech Beskyd. O Vlčích hlídkách, které spadají pod organizaci Hnutí duha se raději vůbec nebudu vyjadřovat. Mám s nimi osobní zkušenost a mohu zhodnotit pouze slovy kdo nezažil neuvěří.
Jiří Wenzl reaguje 18.8.2011 19:26
Pane Trno, pokud Vás pobouřilo tvrzení pana Wericha, tak Vám musím sdělit, že to byl inteligentní člověk. A pokud jste přesvědčen, že tu prokazujete svoji vzdělanost, a že výrazy jako např. "ekovůl", "ekohňup" zvyšujete kulturu diskuze, tak tím prokazujete jen to, že si nevidíte ani na špičku vlastního nosu. Pro osvěžení paměti Vám zkopíruju jeden Váš diskusní příspěvek, kterým jste dle Vás vzdělanostně i kulturně "obohatil" tuto diskusi: přemysl Trna reaguje 7.8.2011 21:38 PANE fIBIGER plně vas chapu a souhlasím s vama.Jestli potřebujete naboje tak vam nějake pošlu sponzorským darem.Pro pana BACU konečně někdo napsal pravdu k tomu je potřeba určita statečnost.Pro Pana Welzla sika japonský nikoho nezabíjí pro zábavu je to býložravec.Jinak by na šumavě neměl být ale časem bude rozšíří se po cele republice to se nezastaví.Z druhe strany bude tady alespon druh zvěře ktera nam nahradí pozabíjenou srnčí zvěř rysem.Sika je bojovník ten by toho hajzla utlouk jako dokázal zabít vlčaka který se mi podhrabal do oburky.Bylo by dobre založit združení na ochranu drobne a srnčí zvěře před rysem a nechat si to zaplatit od statu jako to dělaji ty ekohnupove.
František Fibiger reaguje 18.8.2011 19:14
Moje jméno FIBIGER pane Myslín!
přemysl Trna reaguje 17.8.2011 23:19
TRNA.No jo pánove Wenzle a Myslíne ted jste předvedli skutečnou vzdělanost a kulturu diskuze ,ale mě muže urazit opravdu jenom inteligent a to vy dva určitě nejste.Přesně takhle se chovaji a vyjadřují chudaci a ubožaci z vašich řad na Šumavě,ktere nam ukázala televize.Je vidět,že vam už konečně došli argumenty.Vážený pane Fibiger děkuji vam za podporu,ale nic si z těch odborníku nedělam,protože oni odborníci ani znalci naší přírody nejsou a nikdy nebudou.Přečetli si nějake udaje v pochybných publikacích a to je vše.Les a celkově přírodu viděli z vlaku.Máte pravdu bylo by třeba je přestat financovat a bylo by po ochráncích přírody.Dále s váma souhlasím s těmi nájmy.Ted mě napadá,že ty finance ktere tunelujou by měli dostat myslivci a rozdělovat dle sveho uvážení a potřeb.Nikdo jiný nemá přehled o honitbach a zvěři jen myslivci.Ekohnupove si to jenom myslí,že ví a znaji vše.Tak soudím dle jejich argumentu a názoru ktere hraničí až s názory komunistickeho režimu.Co vy dva nebyli jste náhodou komunisti,protože ty taky obhajovali nesmysli a nepravdy jako vy.Čest praci soudruzi.
František Fibiger reaguje 17.8.2011 20:42
Je to moje!F.Fibiger
Jiří Wenzl reaguje 17.8.2011 13:03
Pane kolego Myslíne, jak jsem se už zmínil, zatím byly na jižní Moravě ohlášeny dva nálezy (kadávery) šakala - jeden u Uherského Hradiště a druhý na Břeclavsku. Je předpoklad, že vlivem postupující globální změny klimatu ( posun klimatu na jižní Moravě ku stepnímu charakteru) lze jeho výskyt u nás očekávat častěji.
Martin Myslín reaguje 17.8.2011 11:21
Souhlas s panem Wenzlem. Krom jiného by Pálava asi nebyla to pravé:). Když už tu diskutujeme o šelmách tak si dovolím využít Vašeho gegrafického umístění a zeptám se jak jste na tom u Vás se šakalem? Občas se sice něco zjeví v médiích, ale jak znám novináře tak bude lepší se zeptat se místních co se v přírodě pohybují. Trna: Jsme na stránkách o myslivosti, proto jsem použil nikoliv ekohňupovskou, ale mysliveckou statistiku - tedy odhad populace rysa ostrovida a skutečný odtřel srnčí zvěře. Jinak mi nezbývá než politovat těch tisíce živočišných druhů, kteří musí prožít svůj život ve stresu z predace - příroda je tím evidentně systematicky narušována a těžko říci proč to tak evoluce chtěla. Každopádně mne moc mrzí mizející srnčí zvěř v polích v okolí Českého Krumlova, Budějic a Třeboně - měl byste si zkontrolovat zda se tam nevyskytují gepardi či psi hyenoví, jsou to známí predátoři savan a pokud v polnostech dochází k drastickému úbytku srnčí zvěře jsou obavy z jejich výskytu na místě. Navíc v jejich případě se podepisuji pod Váš názor o nutnosti dostat predátory v ČR zpět do ZOO. Samozřejmě uvítám jakékoliv publikovatelné údaje o mizející srnčí zvěři v souvislosti s rysem, gepardem či třeba tygrem, prostě cokoliv co máte k dispozici. Nebo alespoň místní zdroje o úbytku srnčí zvěře kvůli rysovi - postačí i vyjádření dotčených organizací. Ohledně rysa by měla být možnost požádat o výjímku k odstřelu - takže pokud je opravdu místně přemnožen a páchá nedozírné škody likvidující srnčí zvěř neměl by být problém to podložit a zažádat. Ono pouze na základě vašeho plácání by se totiž pan Bělka nemusel té kůže dočkat nikdy. To Vaše sdružení hodnotím jako dobrý nápad, rád Vám dmluvím umístění banneru na stránkách ČMMJ, aby Vás noví členové snáze nalezli. Je třeba dostat do podvědomí lidí existenci kvalitních odborníků na ekosystém a hlavně je v očích veřejnosti jasně a zřetelně oddělit od ostatních myslivců.
Jiří Wenzl reaguje 17.8.2011 00:38
Pane Trno, ve slušné diskusi se podloženými argumenty trpělivě vyvracejí tvrzení oponenta. To ovšem ve Vašem případě má stejný účinek, jako pověstné házení hrachu na zeď. Dosud na Vás neulpělo ani zrnko z předložených argumentů. Namísto toho své oponenty, kteří chápou roli rysa v naší přírodě (středoevropském ekosystému), nazýváte ekohňupy, ekovoly, negramoty, primitivy atd. Přitom Vaše černobílé vidění světa, ve kterém dělíte názorové skupiny na příznívce a odpůrce rysa je navýsost primitívní, svědčící o naprosté ekologické negramotnosti. Tak třeba já jsem příznivcem existence rysa např. ve Slovenském Rudohoří - m.j. i kvůli jeho výskytu jsem na Slovensko kdysi jezdil. Taktéž jsem příznivcem jeho výskytu třeba v našich Beskydech. Avšak kdyby někoho napadlo vypustit rysa třeba na Pálavu, tak bych byl proti. Jsem si jist, že ani rysovi by se tento nový domov nelíbil, protože by nesplňoval jeho nároky. No - pár zrnek jsem ještě přihodil...Raději se ale budu řídit moudrým tvrzením pana Wericha - a totiž, že nejhorší srážka je srážka s blbcem.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 16.8.2011 21:29
Názory lesáků na rysa z té Šumavy mne zajímají. Stále netrpělivě čekáme pane Trno. Pokud to má lesák v hlavě v pořádku, bude spíše hájit šelmu, která "rozráží" zvěř, aby nedělala a neměla čas vytvářet škody na porostech. Pane Trno, rys je exot v naší přírodě, ale Vy jste ho přetrumfnul.
Martin Myslín reaguje 16.8.2011 20:17
To shrnutí od pana Voitha je vcelku jasné a přesné. Celá plocha republiky navíc rozhodně neodpovídá nárokům rysa ostrovida a na spoustě míst by tedy žít nemohl i kdybychom stokrát chtěli (A pokud by to někdo chtěl tak je blázen). Už jsem to tu psal: Beskydy, Javorníky, Bílé karpaty, Chřiby, Vysočina, Odry, Jeseníky, Sněžník, Orlické hory, Broumovsko, Krkonoše, Jizerky, Lužické hory, čs švýcarsko, Krušné hory, Český les, Šumava, Novohradské hory, a k tomu dejme tomu Křivoklátsko, Doupovské hory, Železné hory, Hradecké lesy. Toť pouze výčet možností, tj. lokalit kde by rys žít mohl, vše by záleželo na dohodě - rozhodně není nutné jej nyní kamkoliv reintrodukovat, stačí ochrana v místech kde se vyskytuje. Trna: Jen další výkřik a argument opět žádný. Pokud chcete odstranit druh z přírody tak se budete muset smířit s tím, že je třeba uvést trochu více než, že žere srnky. Názory těch vašich "odborníků" musely být nesmírně zajímavé, škoda, že si z nich nepamatujete více než pár nadávek na jeden druh zvěře - holt myslivec jedna radost. Každopádně pokud byste Vy přímo chtěl něco pro nápravu existence původní šelmy v ČR udělat - tak Vám rád zařidím pár vystoupení na besedách s veřejností. Byl by to takový pěkný kontrast s dalšími účastníky a pro mnohé by to mohlo být poučné?
Martin Myslín reaguje 16.8.2011 20:16
To shrnutí od pana Voitha je vcelku jasné a přesné. Celá plocha republiky navíc rozhodně neodpovídá nárokům rysa ostrovida a na spoustě míst by tedy žít nemohl i kdybychom stokrát chtěli (A pokud by to někdo chtěl tak je blázen). Už jsem to tu psal: Beskydy, Javorníky, Bílé karpaty, Chřiby, Vysočina, Odry, Jeseníky, Sněžník, Orlické hory, Broumovsko, Krkonoše, Jizerky, Lužické hory, čs švýcarsko, Krušné hory, Český les, Šumava, Novohradské hory, a k tomu dejme tomu Křivoklátsko, Doupovské hory, Železné hory, Hradecké lesy. Toť pouze výčet možností, tj. lokalit kde by rys žít mohl, vše by záleželo na dohodě - rozhodně není nutné jej nyní kamkoliv reintrodukovat, stačí ochrana v místech kde se vyskytuje. Trna: Jen další výkřik a argument opět žádný. Pokud chcete odstranit druh z přírody tak se budete muset smířit s tím, že je třeba uvést trochu více než, že žere srnky. Názory těch vašich "odborníků" musely být nesmírně zajímavé, škoda, že si z nich nepamatujete více než pár nadávek na jeden druh zvěře - holt myslivec jedna radost. Každopádně pokud byste Vy přímo chtěl něco pro nápravu existence původní šelmy v ČR udělat - tak Vám rád zařidím pár vystoupení na besedách s veřejností. Byl by to takový pěkný kontrast s dalšími účastníky a pro mnohé by to mohlo být poučné?
tomas baca reaguje 15.8.2011 23:16
roberte souhlasím
R V reaguje 15.8.2011 14:16
Rys možná ano, ale jen na místech, které jsoum mu vlastní a né na celé ploše republiky, tak bych to shrnul...
Martin Myslín reaguje 12.8.2011 10:08
Pane Trno, V lese a přírodě jsem od dětství prakticky stále (ona kniha se dá otevřít i na posedu, nebo u řeky při rybolovu), proto miluji když mi "starý praktik", dělá lekce z času v přírodě. O mém trávení času nevíte lautr nic, stejně jako já o Vašem, co však tady lze posoudit jsou názory a ty jaksi musí být opřené o nějaká ta fakta. Já navíc vážně nevím, proč mají všichni co nejsou schopni pochopit, že myslivost je opravdu velmi náročný multidisciplinární obor, ve kterém je třeba se vzdělávat celý život, tu zvláštní tendenci označovat se za staré praktiky. Takové co vlastně ví všechno nejlépe a studovat si nic nemusejí. S tím by jste možná ještě vystačil před 100 lety, ale dnes je odmítání znalostí a výmluvy na starou praxi tak akorát pro smích. Opravdový starý praktik, který mne brával do lesa nebo k řece, mne vážně učil věci, které v knížkách nenajdete, nebo jen velmi zřídka. Např. mluvil o tom, že příroda je chrám a vstupovat by se do ní mělo s pokorou, tvor, kterého zabíjím chtěl určitě žít a já mám dobře vědět proč to dělám a mít k němu úctu - opravdu nemá cenu to psát, zná to každý kdo měl to štěstí se v mládí k někomu takovému dostat. Každopádně starý praktik četl spousty literatury a udržoval si kontakt s oborem a ačkoliv nemusíme mít na vše stejný názor tak dokáže kvalitně argumentovat i přes to kolik stráví v přírodě času. Bohužel musím rovněž přiznat, že jsem v časech kdy mne myslivost velmi přitahovala, narazil i na starého primitiva Vašeho ražení. A dlouho jsem pak nevěděl, který z těch dvou je tou výjímkou a který pravidlem. Dnes to již naštěstí vím, ale vůbec se nedivím, že mnozí mladí mají k myslivosti silný odpor a jsou přesvědčeni, že jde o staré bouchaly a masaře, kteří nesnesou v přírodě nic co jim užírá ze stolu. Obyčejně to vzniká tak, že mají při svém dětském zájmu o přírodu tu čest narazit na někoho jako jste Vy kdo jim o důvodech nutné palby na škodnou nesdělí nic krom faktu, že se jedná o bastardy co nepatří do přírody. část z nich se dá ekologům, část se zaměří jinam, ale všichni se neopomenou svěřit se svým skvělým zážitkem vrstevníkům. Pak se všichni diví proč nám roste věkový průměr v myslivosti. Já se klidně budu přít s někým jehož názor na velké šelmy je úplně jiný než můj, s někým kdo má jinou představu o jejich počtu, s někým kdo se domnívá, že jsme krajinu přeměnili natolik, že se již nemají kam vrátit. S člověkem, který mi vyčíslí škody na zvěři a vysvětlí mi ekonomickou obtížnost jejich návratu. S člověkem, který prostě bude argumentovat a své názory si dovede obhájit. Klidně se s ním zhádám (a že jich znám) pošlu se s ním do patřičných míst, ale zároveň si jej mohu vážit a jeho argumenty mne budou nutit, hledat, zjišťovat informace a třídit si vlastní znalosti. To však není Váš případ a já doufám, že jste poslední koho jsem zde musel dvakrát osobně urazit. Za to, že jste mne utvrdil v názoru o příslušnosti mnohých pytláků tak Vás za to mohu oblažit informací kdo Vám nasadil rysy do revíru - nebylo by sice fér vynechat desítky lidí co se na tom podíleli, např. lesáky a myslivce ze Slovenska co ty rysy nestříleli, ale chytali, nicméně duchovním otcem je pan Ludvík Kunc. Informace, kterou jste si mohl zjistit za 10 minut, ale bohužel jí v paroží Siky napsanou nenajdete. Tady na severní Moravě za to mohou slovenští kolegové co zapoměli velké šelmy definitivně vyhubit - jak napsal pan Wenzl.
Jiří Wenzl reaguje 11.8.2011 23:57
Pane Trno, Vy se ani nemusíte přihlašovat svým jménem. Takou tirádu zášti jsem již dlouho nečetl. Vaše nenávist k jednomu zvířeti se přenáší na každého, který si Vám dovolí oponovat pádnými argumenty. Nikoli my, kteří chápeme roli rysa ostrovida v přírodě, používáme prázdné fráze - to Vy tu neustále opakujete svoji mantru, že rysa (tu bestii, tu svini atd.) je třeba vyhubit. Jediným Vašim argumentem je Vaše nenávist. K nám na východní Moravu se rys rozšířil ze Slovenska. Koho byste hnal k zodpověnosti v tomto případě? Přírodu? Slovenské polovníky, kteří si rysa vystřílet nenechají? Moudře vědí, že právě s rysem je jejich příroda krásnější.
Martin Myslín reaguje 11.8.2011 10:29
Níže bohužel já.
Patrik Dvořák reaguje 11.8.2011 09:42
Pane Trnko, nevím jak to myslíte jestli zcela vážně asi snad ani ne, víte já jsem zastáncem tlumení za jakoukoliv cenu přemnožené škodné , jsem proto ,aby se pružněji reagovalo pokud se nějaký druh zvedne nad určitou mez,ale rys mezi ně určitě nepatří.Víte ani já bych nstřelil po lišce , kdybych věděl, že jejich není, jenže po republice se jich promenádují tisíce, tak proč je nelovit a tak je to se vším co je přemnožený a chovám se podle toho , ale rys to není pane.
Jiří Wenzl reaguje 11.8.2011 01:44
Pane Trno, nerozumím Vaší interpretaci výsledků zdejší "ankety" - cituji Vaše slova:"...došli jsme ke stejnému názoru.." - konec citátu, a totiž, že většina myslivců zde sdílí Vaši nenávist k rysu ostrovidovi. Je zarážející, jestliže se v srdci myslivce - druhdy rozvážného hospodáře se zvěří - usídlí nenávist k některému živočišnému příslušníku naší přírody. Takto "postižený" jedinec neslyší na žádné argumenty nepřiživující jeho nenávist. Nenávist je slepá a hluchá. Tvrdíte, že znalosti odborníků-ekologů o problematice rysa ostrovida jsou velmi malé, protože jejich angažmá v oboru je sotva dvacetileté, kdežto myslivci jsou tady po staletí, a tudíž "vědí, co je pro naší přírodu to pravé" . Tak třeba dle Vaší obliby je pro naši přírodu "to pravé" introdukovaný jelen sika japonský, kdežto rys ostrovid, který tu byl ještě stovky let před myslivci, je "to nepravé". Kdybyste rozuměl ekologii - tedy tomu komplikovanému, jak funguje příroda - nikdy byste nenapsal - cituji Vaše slova ..." myslet si,že rys žije ze vzduchu a zavírat oči před zabíjením ostatních druhu zvěře je hazard z přírodou... - konec citátu i seriozní diskuse s Váma.
Jiří Wenzl reaguje 11.8.2011 00:23
Mýlíte se pane Trno, odborníci na ekologii (tj. na vztahy mezi organismy jejich životní prostředí) tu před rokem 1989 byli. Ovšem jelikož jste se o tuto vědní disciplínu nikdy nezajímal, tak jste o nich nevěděl.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 11.8.2011 00:17
Moje
přemysl Trna reaguje 10.8.2011 23:27
Trna Přemysl ano pane Spejbl beru váš názor na vědomí.Je dobře vidět jací lide jak kultivovaní jsou zastánci šelem u nás.
přemysl Trna reaguje 10.8.2011 21:49
NÍŽE TRNA PŘEMYSL
Jiří Wenzl reaguje 10.8.2011 13:55
Milý kolego Vilšere, uznejte, že ozbrojené složky musí mít přirozený smysl pro disciplínu;-).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 9.8.2011 16:28
Můj vstup
Jiří Wenzl reaguje 9.8.2011 16:17
K příspěvku kolegy Myslína jen doplním svoji obavu, a totiž, že by bylo krajně nešťastné, kdyby se tento server proměnil v platformu pro vznik mysliveckého extrémismu, ve kterém by se názorově jednotná a dostatečně odhodlaná a vybrojená skupina obyvatel rozhodla vzít "spravedlnost" do svých rukou a od slov přejít k činům. Bylo by nešťastné, kdybychom (my nimrodi) za situace, kdy musíme neustále prokazovat svoji společenskou prospěšnost, bezbřehou výmluvností "prokázali" jistou nebezpečnost, a dostali se tak do hledáčku Bezpečnostní a informační služby. Je třeba vzít v úvahu, že nimrodem je v naší republice sotva 1 obyvatel ze 100, a z těch 99 zbylých jich několik (včetně lékaře-odborníka "na hlavu") rozhoduje, zda nám může být vydán zbrojní průkaz. Apropos - když už jsme na diskusi o velkých šelmách: kéž bychom tu naší myslivosti neprokazovali medvědí službu.
Martin Myslín reaguje 9.8.2011 14:45
Já se připojím k panu Wenzlovi. Diskuse tu běží na více místech se stjnými tématy po několik měsíců či dokonce let a řada z nich stále žije svým vlastním životem. Navíc z této debaty mám odlišný dojem, sice jsem nepočítal přesně množství názorů pro a proti. Nicméně bych tuto diskusi s klidným svědomím odprezentoval na akcích ochránců šelem ať se i ti militantnější přesvědčí, že nic na světě není černobílé a že velké množství myslivců je svým založením významnou složkou ochrany přírody, mají široký rozhled a nevšímají si pouze té "své zvěře" a rozhodně nepřemýšlí ve stylu "sežrat, nesežrat" jak je často prezentováno v médiích. Že takoví nejsou všichni je nasnadě, ale nemůžu říci ,že by zde většina střelila rysa - to by opravdu bylo zvláštní vyústění debaty a vedení ČMMJ by si pak mohlo rovnou začít trhat zbytky šedivých vlasů. Bohužel musím říci, že pokud je i osoamocený blb vybaven puškou a nemusí se bát žádného postihu to to u nás nemá šelma lehké i když je jí zbytek nakloněn.
Jiří Wenzl reaguje 9.8.2011 13:58
Osobně nevidím na rozdílnosti názorů v demokratické diskusi nic pobuřujícího, co by měl řešit kdosi rozhodující shora. Předpokládám, že zadavatel této diskuse neměl předem naplánované vyústění této diskuse ( jakési skóre pro a proti), které by konvenovalo s jeho pohledem na věc. Bylo by zarážející, kdyby vyústěním této diskuze bylo až dětsky upřímné popření usilovné snahy vedení ČMMJ, a totiž mediálně mnohokráte ubezpečované laické veřejnosti, že většina našich myslivců disciplinovaně respektuje zákony ČR ohledně ochrany přírody.
Martin Myslín reaguje 9.8.2011 08:54
níže já
Martin Myslín reaguje 9.8.2011 08:52
níže já
Jiří Wenzl reaguje 9.8.2011 01:26
Pane Baco, kde jste proboha přišel na to, že na Pálavě rostou orchideje, a k tomu ještě na jakousí "kozí" teorii o jejich šíření??? Jsem z jižní Moravy, Pálavu znám velmi dobře - na orchideje je příliš vyprahlá (proto se jí říká Pálava, že je v létě sluncem rozpálená). Pro Pálavu je typická stepní květena - doma jsou tam koniklece, kosatec nízký, třemdava bílá, kavyly atd. Ochideje se vyskytují na vlhkých (orchidejových) loukách - typicky např. v Bílých Karpatech. Rozumná koza se orchidejím vyhne, neb jsou jedovaté. Mýtus o nezbytnosti průchodu semen orchidejí trávicím traktem kozy patrně vnikl chybnou interpretací pasáků koz, kteří si tím vysvětlovali zvýšený výskyt orchidejí na "kozích" pastvinách - ten ovšem byl způsoben tím, že kozy, které jinak sežerou vše nač přijdou (včetně keřů co nemají trny), orchideje v zájmu svého zdraví ignorovaly. Ty tak byly zbaveny konkurenčně zdatnějších rostin, a mohly se za nezbytné pomoci mykorhytických hub šířit. Mohu Vás ubezpečit, že jediné kozy, které pomáhají orchidejím v Bílých Karpatech přežívat i po ukončení pastvy dobytka, jsou ňadra dobrovolných ochránkyň přírody při pravidelném kosení luk.
Radek Chadim reaguje 8.8.2011 22:51
Poslední (a doufám že poslední) je můj.
tomas baca reaguje 8.8.2011 21:26
opět sem tvořil déle tak mě to odhlásilo píspěvek je muj
Michal Svoboda reaguje 8.8.2011 21:12
Pane Myslin,plne s vama souhlasim,jsem s Beskyd konkretne Vychodnich ,kde se rys,vlk,medved vyskytuje. Zveře v beskydech ubylo a celkem radikalne ,ale ne vubec vlivem predatoru nybrž vlivem Neustaleho vybijeni,sniženim vyměr honideb a to hlavne u jeleni zvěře. Co se tyka rysa a srnči .Tak z mych skušenosti to srnči si na rysa časem zvykne a jelikož v naši honidbe je každoročne pozorovan mužu řict ze početni stavy jsou stejne a dokonce posledni 3 roky i o neco vetši. A vykřikovani pana Trny je usměvne .. toť vše
Martin Myslín reaguje 8.8.2011 20:42
níže já
Jiří Wenzl reaguje 8.8.2011 19:35
Pane Trno, vy jsete můj příspěvek nečetl pozorně - píšu tam, že šíření rysa se u nás (na jižní Moravě) přeed třiceti lety zastavilo v Hostýnských vrších. Do našich širých lánů se rys nikdy nedostane - v bezlesí žít nemůže, už třeba kvůli své lovecké taktice (přepadový lov ze zálohy na krátké vzdálenosti). Reálné je spíše rozšíření šakala z maďarských stepí - už tu byly ohlášeny 2 nálezy (kadávery). Co se týče mého vzdělání (profese) - reagoval jsem na to, že jste si mé příjmení spletl s polárníkem Welzlem.
přemysl Trna reaguje 8.8.2011 19:23
Pane baca mame asi společne známe i já mam podobne informace a to vskutku pravdive.Pane Wenzl přeji vam ,že mate na polích 100 ks srnčí zvěře tak si je vyfotte protože až tam ta bestue rysí dorazí tak nebudete mít nic.To,že jste lesní inženýr neznamena, že víte všechno .Ija mam lesní vzdelání ale na rozdíl od vas žiju vjižních čechách kde ta svině žije taky.Taktež jsme tady měli podobný počet srnčí zvěře jako vy tam u vás a ted nemame nic.Rys je ta největší příčina jeho likvidace proto střílet na potkání.Jo toho siku střílejte taky na potkání nikdo vam v tom nebrání.Já ho taky lovím a je to velmi zajímaví lov.Jen se pozastavím nad tím ,že jste lesak možna i zaměstnanec LČR a schvalujete škody na zvěři.Mam hodně kamaradu kteří pracujou zřejmě tam co vy ale shodují se s mým nazorem,že likvidace rysa je nezbytna.Nazory mgr.Bělky jsou už mimo diskuzi.asi mu došli argumenty tak si pro ně šel do afriky.Počkáme až se vrátí.LOVU RYSU ZDAR
Jiří Wenzl reaguje 8.8.2011 19:16
Milý kolego Vilšere, já vycházím z pozorování Prof. Veselovského, taktéž (bývalého) ředitele (pražské)ZOO. Ten na rozdíl od kolegy Grzimka na své pozorování nezískal grant, neb brát prachy kvůli takové hovadině by mu bylo bylo stydno. Pravda - kvůli tomu, že prohlásil, že na nějaký grant - s prominutím - sere, neměl prachy na cestu do Serengeti. Nechyběl mu však zdravý rozum, a tak i za nuzných podmínek k práci dospěl k závěru, že stará resp. nažraná šelma pozorujíce potenciální kořist ve svém akčnímu rádiusu to sice "zkusí", ovšem tak, že alespoň vstane, a pak znavena úsilím lehne. Přestárlí resp. přežraní jedinci se dokonce ani vstát neráčejí - spokojí se pouze s tím, že potenciální kořisti věnují pouze lačný pohled.
tomas baca reaguje 8.8.2011 18:22
pane bělka ta kočka je línej tvor možná doma na parapetu ale v lese se z ní stává neuprosnej zabiják , nechápu poznatek pana myslína ten píše ,,Problémy pokud vím, může způsobit u zvěře mufloní, která má dle všeho ochranné instinkty na predaci silně narušené. To je však řešitelné tím, že mufloní zvěř nebude chována v lokalitách s přítomností rysa. ,, a jak to chcete řešit pokud tam už mufloní zvěř je ....příspěvek níže je muj
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.8.2011 17:27
Tak u lišky je třeba známo, že projde kolem zajíce nebo bažanta a ten ví, že od ní momentálně nic nehrozí..mají zřejmě ti ušáci vynikající pozorovací schopnosti, o kterých se nám může jen zdát :) Nebyl jsem sice na černém kontinentu, ale i z četných TV dokumentů o africké fauně bylo patrno, že antilopy, gazely nebo zebry jdou skoro až pod nos odpočívajících nebo se rozhlížejících lvích dam :)Faktem však zůstává, že zvláště kočkovitá šelma je ve své podstatě "líný" tvor. Proč bude mrhat energií, když má plné banděro..? Ta šelma totiž musí s energií výborně hospodařit chce li přežít. Na toto zase poukazoval již zmíněný pan Kunc. Ještě k té Africe.. Když vidím toho chudáka, totálně vyčerpaného geparda u čerstvě stržené gazely jak ho od ní odhání drobný šakal, musím uznat, že psovití jsou na tom mnohdy daleko lépe. Za normální situce by měl samozřejmě ten šakal smůlu.
Jiří Wenzl reaguje 8.8.2011 15:36
Oprava :....my nimrodi....
Jiří Wenzl reaguje 8.8.2011 15:35
Mýtus o "lovu pro zábavu" je klasický antropomorfismus, kterým člověk dělí zvířara na ty "hodné" (resp.dobré - rozuměj člověkem poživatelné) a "zlé". Pro zábavu (přiznejme si to) lovíme jen my, nirodi. Náš každodenní příjem potravy získáváme jiným způsobem, než lovem. I šelmy nají rády pohodlí. Představa, že se starý nasycený rys zvedne ze svého pelechu, aby se jen tak pro zábavu hnal za hbitou mladou srnou je stejně pošetilá, jako představa, že vysloužilý nimrod odpočívající po chutné večeři v křesle u TV raději vstane, a přepne program ručně, než aby použil dálkový ovladač.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.8.2011 13:40
Já bych ještě snad doplnil, že zvíře nezná pojem tzv. lovit ze zábavy. Takto to vnímáme a posuzujeme jen my lidé. Co považujeme za zábavu nebo plýtvání při lovu u predátora je v podstatě nacvičování a vybrušování techniky při útoku na kořist. Je logické, že tam kde je "hloupé" nezkušené zvěře dostatek, nebo lépe nadbytek má i mladý ostrovid dostatek možností k loveckému tréningu.
Martin Myslín reaguje 8.8.2011 12:59
Nevím proč se mi to zoobrazilo 3* - omlouvám se. Děkuji za zpřesnění , nebylo mi to jasné vzhledem k těm počtům rysa. Na ČR to možná bude ještě vyšší číslo. Jinak máte určitě pravdu vhodných lokalit bude více i ve vnitrozemí
Radek Chadim reaguje 8.8.2011 11:55
73 tisíc km čtverečních jsem myslel rozlohu ČR - samozřejmě né všude jsou podmínky pro život rysa, ale na druhou stranu jsou i vnitrozemské lokality, kde by rys mohl žít a ony také jsou.
Martin Myslín reaguje 8.8.2011 11:23
Zdravím. Myslím, že pan Chadim ty lži popsal velmi trefně:). O skutečných počtech velkých predátorů v Beskydech i jinde se můžeme jen dohadovat. Jen příliš nerozumím těm 73 tisícům km čtvrečních - tím jste pane Chadimo myslel jaké území? Má víra na CHKO Beskydy tj. 1160 km2 je cca 25 rysích rezidentů, 5 medvědích a 0 vlčích. Dle vyplácených škod na ovcích soudím na maximálně dvě procházející smečky. Jedna v jižní části CHKO na Valašsku a druhá u slovenských hranic (Morávka, Bílý kříž). Vzhledem k počtu ostatních predátorů a divokých prasat na témže území bych se pod příspěvek pana Chadimy okamžitě podepsal. Co se stavů srnčí zvěře v CHKO týká tak asi nemá cenu uvádět mysliveckou statistiku, neb zde přítomní určitě znají její nevýhody, nicméně srnčí se v CHKO trvale vyskytuje ve slušných počtech a krom ní samozřejmě i jelení zvěř. Dále se v Beskydech vyskytují druhy jako tetřev, tetřívek či jeřábek. Výzkumy ze Šumavy prokázaly, že nejčastějším predátorem těchto druhů je liška, jejíž stavy rys cíleně snižuje a nepřímo tak pomáhá s ochranou těchto vzácných druhů. Rys byl sice v Beskydech několikrát vyhuben, naposledy legálním lovem v druhé polovině minulého století, ale krom několika přestávek jde o jediné území v ČR kde se vyskytuje takřka kontinuelně a o nějaké devastaci místní přírody nemůže být řeč. Debata na téma v jakých počtech se může v kulturní krajině ČR vyskytovat tak aby to bylo v souladu se zájmy člověka je dle mého legitimní, ale řeči o tom, že rys či jiní predátoři nemají v přírodě místo je zcela od věci. Pohled na strženou srnu jistě není hezký, ale ten samý se nabízí u srny sražené nebo špatně střelené. Několikrát tu padlo zda rys loví či neloví pro zábavu. Vždy mne překvapí, když tuto otázku s negativním podtextem, řeší lidé, kteří sami lov pro zábavu provozují. Sám pro zábavu lovím, takže mi to k odsouzení živočišného druhu přijde poněkud irelevantní. Za sebe si myslím, že rys stejně jako další šelmy pro zábavu lovit může, ale jen za předpokladu, že k tomu dostane příležitost. Tu mu však jen stěží poskytne na něj uvyklá silná a zdravá zvěř. Ludvík Kunc v zoo kdysi zkoušel k výběhu se srnčí zvěří přivést svého rysa Sixiho. Dle jeho slov před ním zvěř nejen neprchala, ale jeden srnec proti němu dokonce sklonil parůžky. Jak by to dopadlo v přírodě je vcelku nasnadě. Příchod rysa do lokality kde byl dlouhodobě nepřítomen může mít za následek prudké snížení stavů srnčí zvěře, ale není to jev trvalý. Problémy pokud vím, může způsobit u zvěře mufloní, která má dle všeho ochranné instinkty na predaci silně narušené. To je však řešitelné tím, že mufloní zvěř nebude chována v lokalitách s přítomností rysa. Dalším problémem je zimní shromažďování zvěře u krmelců, kterého může rys využívat. Každopádně není mi známo, že by rys někde vyhubil svou kořist a obavy o stavy srnčí jsou myslím zbytečné, navíc jak píše pana Wenzl – srnčí obývá celou ČR což nikdy nebude případ rysa ostrovida. Ještě se zastavím u pana Baci – vyhubení vrcholového predátora není problém a několikrát se nám to v minulosti podařilo. Je možná obtížné vyhubit predátory z nižších pater pyramidy, protože ti byli sami v minulosti loveni většími šelmami a jejich populační schopnost tak systematickému snižování stavů odpovídá. Velcí predátoři se v minulosti regulovali vnitřně – například rys jak známo nesnese ve svém velkém teritoriu konkurenci, slabší kusy jsou vyhánění a po nasycení krajiny, jsou odsouzeni k nekvalitním okrskům a živoření. To je ostatně dobře vidět v Beskydech kdy jeden z největších odborníků na šelmy Ludvík Kunc odhaduje populační možnosti na maximálně 25 kusů což je také po desetiletích setrvalý stav.
Martin Myslín reaguje 8.8.2011 11:22
Zdravím. Myslím, že pan Chadim ty lži popsal velmi trefně:). O skutečných počtech velkých predátorů v Beskydech i jinde se můžeme jen dohadovat. Jen příliš nerozumím těm 73 tisícům km čtvrečních - tím jste pane Chadimo myslel jaké území? Má víra na CHKO Beskydy tj. 1160 km2 je cca 25 rysích rezidentů, 5 medvědích a 0 vlčích. Dle vyplácených škod na ovcích soudím na maximálně dvě procházející smečky. Jedna v jižní části CHKO na Valašsku a druhá u slovenských hranic (Morávka, Bílý kříž). Vzhledem k počtu ostatních predátorů a divokých prasat na témže území bych se pod příspěvek pana Chadimy okamžitě podepsal. Co se stavů srnčí zvěře v CHKO týká tak asi nemá cenu uvádět mysliveckou statistiku, neb zde přítomní určitě znají její nevýhody, nicméně srnčí se v CHKO trvale vyskytuje ve slušných počtech a krom ní samozřejmě i jelení zvěř. Dále se v Beskydech vyskytují druhy jako tetřev, tetřívek či jeřábek. Výzkumy ze Šumavy prokázaly, že nejčastějším predátorem těchto druhů je liška, jejíž stavy rys cíleně snižuje a nepřímo tak pomáhá s ochranou těchto vzácných druhů. Rys byl sice v Beskydech několikrát vyhuben, naposledy legálním lovem v druhé polovině minulého století, ale krom několika přestávek jde o jediné území v ČR kde se vyskytuje takřka kontinuelně a o nějaké devastaci místní přírody nemůže být řeč. Debata na téma v jakých počtech se může v kulturní krajině ČR vyskytovat tak aby to bylo v souladu se zájmy člověka je dle mého legitimní, ale řeči o tom, že rys či jiní predátoři nemají v přírodě místo je zcela od věci. Pohled na strženou srnu jistě není hezký, ale ten samý se nabízí u srny sražené nebo špatně střelené. Několikrát tu padlo zda rys loví či neloví pro zábavu. Vždy mne překvapí, když tuto otázku s negativním podtextem, řeší lidé, kteří sami lov pro zábavu provozují. Sám pro zábavu lovím, takže mi to k odsouzení živočišného druhu přijde poněkud irelevantní. Za sebe si myslím, že rys stejně jako další šelmy pro zábavu lovit může, ale jen za předpokladu, že k tomu dostane příležitost. Tu mu však jen stěží poskytne na něj uvyklá silná a zdravá zvěř. Ludvík Kunc v zoo kdysi zkoušel k výběhu se srnčí zvěří přivést svého rysa Sixiho. Dle jeho slov před ním zvěř nejen neprchala, ale jeden srnec proti němu dokonce sklonil parůžky. Jak by to dopadlo v přírodě je vcelku nasnadě. Příchod rysa do lokality kde byl dlouhodobě nepřítomen může mít za následek prudké snížení stavů srnčí zvěře, ale není to jev trvalý. Problémy pokud vím, může způsobit u zvěře mufloní, která má dle všeho ochranné instinkty na predaci silně narušené. To je však řešitelné tím, že mufloní zvěř nebude chována v lokalitách s přítomností rysa. Dalším problémem je zimní shromažďování zvěře u krmelců, kterého může rys využívat. Každopádně není mi známo, že by rys někde vyhubil svou kořist a obavy o stavy srnčí jsou myslím zbytečné, navíc jak píše pana Wenzl – srnčí obývá celou ČR což nikdy nebude případ rysa ostrovida. Ještě se zastavím u pana Baci – vyhubení vrcholového predátora není problém a několikrát se nám to v minulosti podařilo. Je možná obtížné vyhubit predátory z nižších pater pyramidy, protože ti byli sami v minulosti loveni většími šelmami a jejich populační schopnost tak systematickému snižování stavů odpovídá. Velcí predátoři se v minulosti regulovali vnitřně – například rys jak známo nesnese ve svém velkém teritoriu konkurenci, slabší kusy jsou vyhánění a po nasycení krajiny, jsou odsouzeni k nekvalitním okrskům a živoření. To je ostatně dobře vidět v Beskydech kdy jeden z největších odborníků na šelmy Ludvík Kunc odhaduje populační možnosti na maximálně 25 kusů což je také po desetiletích setrvalý stav.
Martin Myslín reaguje 8.8.2011 11:21
Zdravím. Myslím, že pan Chadim ty lži popsal velmi trefně:). O skutečných počtech velkých predátorů v Beskydech i jinde se můžeme jen dohadovat. Jen příliš nerozumím těm 73 tisícům km čtvrečních - tím jste pane Chadimo myslel jaké území? Má víra na CHKO Beskydy tj. 1160 km2 je cca 25 rysích rezidentů, 5 medvědích a 0 vlčích. Dle vyplácených škod na ovcích soudím na maximálně dvě procházející smečky. Jedna v jižní části CHKO na Valašsku a druhá u slovenských hranic (Morávka, Bílý kříž). Vzhledem k počtu ostatních predátorů a divokých prasat na témže území bych se pod příspěvek pana Chadimy okamžitě podepsal. Co se stavů srnčí zvěře v CHKO týká tak asi nemá cenu uvádět mysliveckou statistiku, neb zde přítomní určitě znají její nevýhody, nicméně srnčí se v CHKO trvale vyskytuje ve slušných počtech a krom ní samozřejmě i jelení zvěř. Dále se v Beskydech vyskytují druhy jako tetřev, tetřívek či jeřábek. Výzkumy ze Šumavy prokázaly, že nejčastějším predátorem těchto druhů je liška, jejíž stavy rys cíleně snižuje a nepřímo tak pomáhá s ochranou těchto vzácných druhů. Rys byl sice v Beskydech několikrát vyhuben, naposledy legálním lovem v druhé polovině minulého století, ale krom několika přestávek jde o jediné území v ČR kde se vyskytuje takřka kontinuelně a o nějaké devastaci místní přírody nemůže být řeč. Debata na téma v jakých počtech se může v kulturní krajině ČR vyskytovat tak aby to bylo v souladu se zájmy člověka je dle mého legitimní, ale řeči o tom, že rys či jiní predátoři nemají v přírodě místo je zcela od věci. Pohled na strženou srnu jistě není hezký, ale ten samý se nabízí u srny sražené nebo špatně střelené. Několikrát tu padlo zda rys loví či neloví pro zábavu. Vždy mne překvapí, když tuto otázku s negativním podtextem, řeší lidé, kteří sami lov pro zábavu provozují. Sám pro zábavu lovím, takže mi to k odsouzení živočišného druhu přijde poněkud irelevantní. Za sebe si myslím, že rys stejně jako další šelmy pro zábavu lovit může, ale jen za předpokladu, že k tomu dostane příležitost. Tu mu však jen stěží poskytne na něj uvyklá silná a zdravá zvěř. Ludvík Kunc v zoo kdysi zkoušel k výběhu se srnčí zvěří přivést svého rysa Sixiho. Dle jeho slov před ním zvěř nejen neprchala, ale jeden srnec proti němu dokonce sklonil parůžky. Jak by to dopadlo v přírodě je vcelku nasnadě. Příchod rysa do lokality kde byl dlouhodobě nepřítomen může mít za následek prudké snížení stavů srnčí zvěře, ale není to jev trvalý. Problémy pokud vím, může způsobit u zvěře mufloní, která má dle všeho ochranné instinkty na predaci silně narušené. To je však řešitelné tím, že mufloní zvěř nebude chována v lokalitách s přítomností rysa. Dalším problémem je zimní shromažďování zvěře u krmelců, kterého může rys využívat. Každopádně není mi známo, že by rys někde vyhubil svou kořist a obavy o stavy srnčí jsou myslím zbytečné, navíc jak píše pana Wenzl – srnčí obývá celou ČR což nikdy nebude případ rysa ostrovida. Ještě se zastavím u pana Baci – vyhubení vrcholového predátora není problém a několikrát se nám to v minulosti podařilo. Je možná obtížné vyhubit predátory z nižších pater pyramidy, protože ti byli sami v minulosti loveni většími šelmami a jejich populační schopnost tak systematickému snižování stavů odpovídá. Velcí predátoři se v minulosti regulovali vnitřně – například rys jak známo nesnese ve svém velkém teritoriu konkurenci, slabší kusy jsou vyhánění a po nasycení krajiny, jsou odsouzeni k nekvalitním okrskům a živoření. To je ostatně dobře vidět v Beskydech kdy jeden z největších odborníků na šelmy Ludvík Kunc odhaduje populační možnosti na maximálně 25 kusů což je také po desetiletích setrvalý stav.
Radek Chadim reaguje 8.8.2011 09:20
V prvním příspěvku pana Bělky je napsáno 5 medvědů a 15 rysů - když vezmu, že jsou 4 druhy lží, velká, malá, statistika a myslivecká statistika, tak jich ve skutečnosti nebude 15, ale 50, a medvědů nebude 5, ale 15. Ale i těch 15 medvědů a 50 rysů na 73 tisíc km čtverečních není nic hrozného, oproti 200 tisícům divočáků a 100 tisícům lišek, tisícům motáků a jezevců. Jestli ve škodlivosti chcete porovnávat neporovnatelné řádově desítky rysů s řádově statisíce divočáků, tak to samosebou nejde. Rys je zatím tak vzácný, že si zasluhuje ochranu každý jeho jedinec. Pokud se lokálně přemnoží - tak je to většinou jen sezonní záležitost, která by se podle mého názoru měla řešit jinak než lovem - např. odchytem a převezením do vhodnější lokality. Navíc rysy by mohli i pomoci redukovat lišku, divočáky a další druhy, které se ani intenzivním lovem nedaří povětšinou držet na alespoň nestoupajících stavech.
Jiří Wenzl reaguje 8.8.2011 00:56
Pane Trno, že rys ostrovid zabíjí jen tak pro zábavu je nepodložený mýtus, kdežto že přivandrovalý sika japonský se samurajskou bojovností vytlačuje a znásilňuje (bastardizuje) našeho domácího jelena evropského je vědecky doložená skutečnost. Vzdělaný a zodpovědný myslivec pochopí, které zvíře pro je pro naší přírodu větší hrozbou, a kterým směrem je třeba lovecky zakročit. Co se týče srnčí zvěře - v dnešní době těžiště její početnosti neskýtá les (kde by se potenciálně mohla stát kořistí rysa), ale lány polí ( více než 40 let existuje fenomén tzv. "polní srnčí"), kde jí rys kvůli svému skrytému životu resp. taktice lovu nikdy ohrozit nemůže. U nás na jižní Moravě stavy srnčí zvěře spíše narůstají, než by klesaly. Tak třeba v našem MS lze na mnohahektarových lánech orné půdy v zimě pozorovat i více než stohlavé koncentrace srnčí zvěře, a to v naprostém bezpečí. Jedinými predátory jsme vlastně jen my - nimrodi, a motorová vozidla. Ne - já nejsem Eskymo Welzl, který by tu po návratu od Samojedů chtěl rozdávat své rozumy. Jmenuji se Jiří Wenzl, jsem lesním inženýrem, takže bych o diskutované problematice měl cosi vědět. U nás na jižní Moravě nebezpečí přicházi ze západu - nikoli z východu. Šíření rysa se před třiceti lety zastavilo jeho zabydlením v Hostýnských vrších. Ačkoli do nejzápadnějších Karpat (Chřibů a ždánického lesa) to má z Hostýských vrchů sotva 15 km, tak zatím se řeku Moravu přeplavat nepokusil. Sám pochopil, kam sahají jeho meze.
František Fibiger reaguje 8.8.2011 00:08
Je hezké když pan CHadim přiznává,že rys dělá škody,ale jedním dechem dodává,že stejnou škodu dělají i divočáci,lišky,jezevci atd.Myslím,že ti co mají snahu snížit stavy škodné(včetně rysa)to nedělají proto,aby za každou cenu zničili jeden druh.Ale myslím že jde o snížení stavu predátorů,kteří se chrání státem ale nikde neni řečeno kdy se dosáhlo nebo dosáhne opt.stavů a kdo je bude na tomto stavu bude udržovat!Z příspěvků je vidět obava (oprávněná)o stavy naší užitkové zvěře.Je proto nefér podezřívat myslivce z masaření jenom proto,že mají obavu o zvěř.Myslím,že právě toto je pokrytecké.Kdo jiný než myslivci mají zodpovědnost za regulaci stavů predátorů? (snad ne zákonodárci?)
přemysl Trna reaguje 7.8.2011 21:38
PANE fIBIGER plně vas chapu a souhlasím s vama.Jestli potřebujete naboje tak vam nějake pošlu sponzorským darem.Pro pana BACU konečně někdo napsal pravdu k tomu je potřeba určita statečnost.Pro Pana Welzla sika japonský nikoho nezabíjí pro zábavu je to býložravec.Jinak by na šumavě neměl být ale časem bude rozšíří se po cele republice to se nezastaví.Z druhe strany bude tady alespon druh zvěře ktera nam nahradí pozabíjenou srnčí zvěř rysem.Sika je bojovník ten by toho hajzla utlouk jako dokázal zabít vlčaka který se mi podhrabal do oburky.Bylo by dobre založit združení na ochranu drobne a srnčí zvěře před rysem a nechat si to zaplatit od statu jako to dělaji ty ekohnupove.
Patrik Dvořák reaguje 7.8.2011 21:08
Asi tak, myslivci mají ze zákona povinnost se starat o to ,aby pro další generace jsme zachovali to co je teď. Tak to prostě dělejte, od toho jste myslivci a pokud něčeho je moc , tak to prostě tlumte, je těšký si představit , že někdo v Práglu ví jak by se to mělo dělat tam či tam , nebo mě někdo tady řekne, že je to vpořádku, že se nicneděláním něčemu pomůže??? těžko, prostě přemnožený predátor nemá a nemůže mít větší práva , jak přemnožená spárkatá, myš, potkan , prostě všeho tak akorát, prostě vklidu dělejte myslivci myslivost a ochranáři ať dělají ochranu tomu čeho je fakt málo a je to vpohodě.
Radek Chadim reaguje 7.8.2011 21:02
Já nepopírám, že škody rys nedělá, dělá, ale při jejich počtu je to v globálním měřítku únosné a existují elegantnější řešení, jak tento problém řešit. Ono je pokrytecké všechno svádět na šelmy, když divočáci udělají stejnou škodu, jako lišky, jezevci, dravci a já nevím co ještě, jenže z divočáka je hodně loveckých příležitostí a kus masa, tak tam se drží huba, aby se náhodou nezjistilo, že jsou mnohde ve vyšších stavech, než je únosné a proto ubývá srnčí a drobné. Tak se raději bude střílet po všem možným, jen aby se to vyváželo. Tohle je teprve ta správná logika věci. Netvrdím, že nejsou dnes chráněné druhy, které by se časem měli lovit - někteří dravci, kormorání, volavky, jezevci po celý rok, protože jejich stavy už jsou takové, že neohrožují existenci druhu a naopak ohrožují existenci těch druhů, jimiž se potenciálně živí, ale zrovna rys mezi ně určitě nepatří.
tomas baca reaguje 7.8.2011 20:19
jde tu o to že rys je jako pytlačící kočka domácí oni neloví pro hlad ale pro zábavu kočka vám taky donese na práh domu osm myší a jde se nažrat z misky granulí ,s rysem je to stejné, zabije kus srnčího ze zálohy sežere kus masa a za hodinu zabije další kus ,nemužete tudíž počítat spotřebu rysa na rok ,násobením ,,kilo zvěřiny krát,, to opravdu nejde když na deset kilo zvěřiny sežrané zabije pět kusu srnčího , v tomto státě se opravdu chrání veškeří predátoři na ukor drobné ,zpěvného ptactva ,srnčího a jiných tvoru . naši dědové lovili škodnou po celý rok bez vyjímky a je zajímavé že vyhubit ji nestihli. naši rádoby ochránci přírody zde budou stále mlít hlouposti ,zachranovat kurovce ,,viz.šumava,, pouštět nám do přírody zvířata z kožešinových farem