ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Inzerce E-shop
Získat aplikaci Adobe Flash Player

Vyhledávání



Přihlášení

Nejlepší fotografie

Vzpomínka na zlatého srnce
Vzpomínka na zlatého srnce
vloženo: 29.4.2014 18:39
autor: Jirka Šír

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014

Nejlepší video

Fotografie

Nejsilnější trofeje roku

NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2012
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2013
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2014
Jelen lesní
bodová hodnota: 202 CIC
váha: 157 kg
věk: 12 let
K jubileu
K jubileu
vloženo: 6.2.2014 19:56
autor: Jagdforest

Srnec obecný
bodová hodnota: 147 CIC
váha: 19 kg
věk: 7 let
Kapitální...
Kapitální...
vloženo: 5.2.2014 19:09
autor: Jagdforest

Daněk evropský
bodová hodnota: 198 CIC
váha: 85 kg
Daněk
Daněk
vloženo: 8.2.2014 19:23
autor: Michal / admin /

Prase divoké
bodová hodnota: 126 CIC
váha: 218 kg
věk: 11 let
Zlatý kanec.
Zlatý kanec.
vloženo: 17.3.2014 23:31
autor: Petr Korbel

Muflon
bodová hodnota: 239 CIC
věk: 8 let
Kapitálny baran
Kapitálny baran
vloženo: 24.5.2014 07:06
autor: JUDr. Norbert Horváth

Nejlepší naháňky roku

NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2014
Bóly 2014
Bóly 2014
počet kusů: 154
vloženo: 1.3.2014 07:45
autor: JUDr. Norbert Horváth

Debrecen 1.2.2014
Debrecen 1.2.2014
počet kusů: 122
vloženo: 2.2.2014 16:17
autor: JUDr. Norbert Horváth

Vzpomínka
Vzpomínka
počet kusů: 38
vloženo: 2.8.2014 09:50
autor: Kalous

Spoločná poľovačka AB - Centrum Safari
Spoločná poľovačka AB - Centrum Safari
počet kusů: 36
vloženo: 19.1.2014 09:10
autor: mirojevo

LZ Konopiště, Komorní Hrádek
LZ Konopiště, Komorní Hrádek
počet kusů: 30
vloženo: 19.2.2014 08:11
autor: Václav Hlaváček

Statistika

  • 103224 fotek (50 dnes)
  • 4396 videí (2 dnes)
  • 306 odkazů (0 dnes)
  • 4821 inzerátů (14 dnes)
  • 300 diskuzí (0 dnes)
  • 344847 komentářů fotek (77 dnes)
  • 9982 komentářů videí (2 dnes)
  • 1507013 hlasování fotek (406 dnes)
  • 34384 hlasování videí (4 dnes)
  • 24093 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 40 online

Fotograf měsíce

  1. Děda z lesa (2546 hlasů)
  2. Josef Vršan (2302 hlasů)
  3. Milan Ječný (1314 hlasů)
  4. Jaroslav Vlosovský (1285 hlasů)
  5. František Antl (1228 hlasů)
  6. Jan Halík (1053 hlasů)
  7. Miroslav Franěk (1009 hlasů)
  8. Behenský Pavel (922 hlasů)
  9. Tomáš Pospíšil (908 hlasů)
  10. Jindra Peřina (798 hlasů)

Připomínky a názory

Diskuze

Velké šelmy

Mgr. Ondřej Bělka vložil 16.1.2010 09:55
Podle posledních zpráv u nás žije pět medvědů, patnáct rysů a zřejmě dvě až tři vlčí smečky - V Beskydech.
Mimo Beskydy už je to vesměs pouze rys. Tady už se odhady v počtech různí. Podle dotazníku myslivcům (několik let zpátky) se vyjádřilo vysoké procento myslivců, že by klidně na rysa vystřelila, protože tuto možnost mají jedenkrát za život a rys je přece "škodná". Jaký máte názor na působení rysa u nás i velkých šelem obecně. Chránit, lovit? Hospodařit např. s rysem jako s jinýma šelmama..? Co říkáte na působení tzv.Vlčích/Rysích hlídek v terénu za ůčelem ochrany velkých šelem před pytláky i myslivci?
Chcete reagovat na toto téma? Zaregistrujte a přihlaste se.
eurohorn@eurohorn reaguje 30.8.2014 15:55
..nezabudol, protože jsi blb a takového nic nemáš! Možná tak vysoký cholesterol, cukr nebo tlak....
Jozef Begala reaguje 30.8.2014 15:19
Zabudol si na jedno slovíčko - o vysokej úrovni mojich myšlienkových tokov.
eurohorn@eurohorn reaguje 29.8.2014 13:40
..jsem si jist, že ano, pokud by si to tady přečetla, zvlášť o teplokrevných lososech a Vysokých školách lesnického zaměření, (rozprávkární dle tebe-:). Pak by měli i ti policisté zcela jasno o úrovni tvých myšlenkových toků....
Jozef Begala reaguje 28.8.2014 17:11
Len či by to aj polícia pochopila ako nadsádzku.
eurohorn@eurohorn reaguje 25.8.2014 18:34
...no blbej seš na to dost, když nepoznáš nadsázku, křupane!....
Jozef Begala reaguje 25.8.2014 16:38
Takže to už je zrelé pre políciu!
eurohorn@eurohorn reaguje 25.8.2014 15:47
Nikoli brilantní uherský vědče a mágu, vznešených myšlenek, brilantního uvažování a neomylných závěrů. Píšu tobě, a sice v tom smyslu, že se asi obětuji pro celek, a pojedu tě zastřelit, protože jinak tě tady budeme mít jak sovětské vojáky navždy, ale ani o vteřinu déle.
Jozef Begala reaguje 25.8.2014 13:42
To píšeš o sebe?
eurohorn@eurohorn reaguje 25.8.2014 12:44
...debila zas pustili z léčebny na internet...
Jozef Begala reaguje 24.8.2014 19:06
Zabudol som dodať, že počas Doby ľadovej bolo more zamrznuté do hĺbky 750 m. Predtým až 2 km. Čo by bránilo vorvaňovi vynoriť sa a nadýchnuť sa atmosférického vzduchu.
Jozef Begala reaguje 24.8.2014 19:01
Uznávam posledný interglaciál, trvajúci už 400 miliónov rokov - toľko podľa prírodovedcov žije na Zemi žralok, jeho 400 druhov. A žiadnu dobu ľadovú by nemohol prežiť bez potravy - napr. veľrýb, ako je vorvaň. Ten vraj vydrží pod hladinou mora najviac z veľrýb - až 2 hodiny. Čo znamená, že jeho by vyhubila už nie tisícročná Doba ľadová /100 tisíc už vôbec nie/, ale už viac ako 2 hodinová. Hehe!
Sojka reaguje 22.8.2014 16:49
No film Doba ledová, já fandím veverčákovi :-), tak nějak jakoby má lidské vlastnosti :-). M
eurohorn@eurohorn reaguje 22.8.2014 14:13
..nějak mě to maže delší texty, takže ještě snad to, že prasečiny typu filmu Doba ledová nehodlám ani komentovat, to je jedna slátanina horší druhé, ale má to bohužel vliv na mladé lidi, kteří si v paměti odnesou přesně takové zhovadilosti a ještě nad nimi může létat pterodaktyl, aby ten guláš byl co největší. Za toto by měli takové režiséry zavřít po dobu, než si za trest udělají Přírodní vědy-:)
eurohorn@eurohorn reaguje 22.8.2014 14:08
-:) no Martine, ony mě ty šavlozubé kočky totiž fascinovaly svoji brutální dentickou výbavou, pod kterou jsem si jako kluk představoval ledacos, a přečetl postupem času vše dostupné. A vůbec všechny druhy lvů recentních. O americkém lvu, medvědu krátkočelém, a vlkem dirus vím mlhavě jen to, že existovali, takže tak, trefil ses mě jenom do noty..-:)
Martin Myslín reaguje 22.8.2014 13:31
Dobrý:)))). Takové detaily bych nedal - chodící slovník hadr. Nicméně myslím, že si stále nerozumíme - populární šavlozubý tygr (tak se ovšem říká kde čemu) tedy smilodon respektive jedna kočička z tohoto rodu by měla vyhynout před 12 000 - 10 000 lety a s člověkem se tak setkávala. Nemohu tu brouzdat po stránkách, proces je proces, ale když pominu populární kreslenou Dobu Ledovou, kde měl v péči o lidské mládě jednu z hlavních rolí. Tak si ho vybabuji v Putování s pravěkými zvířaty i v Putování s pravěkými lidmi což by už od BBC mělo mít větší vypovídající hodnotu. Společně s americkým lvem, medvědem krátkočelým a vlkem canis dirus tam dělal prvním lidem největšího antagonistu...samozřejmě mínění si mohu opravit, ale žiju v tom takto celý život a do diskuse to také patří. Velká šelma to je:).
eurohorn@eurohorn reaguje 22.8.2014 11:40
Tak to je samozřejmé, že jde o rozdílné familie, navíc geograficky jinam položené, smilodon se jistě ne neprávem označuje přídomkem californicus, a pokud mě paměť neklame a píšu to z hlavy dobře, pocházel z vývojové větve Machairodus, která vyšla z Proailuria-:). Nálezy prvních kosterních pozůstatků jsou datovaány 1,6 mio před naším letopočtem. V daném časovém úseku ne na území dnešní Ameriky člověk dosud nevyskytoval. Panthera spelea byla ryze evropská šelma, součastník předků člověka. Takže asi tak. Jsem rád, že ty telepatem jsi!-:) P.V.
Martin Myslín reaguje 21.8.2014 21:56
Myslím více rozdí geografický než časový - jinak jsou to jiné rody - někdy je dobré si to po sobě přečíst a připomenout si, že ostatní nejsou telepati:). Ale to téma je zjímavé - zatím vážně není vysvětleno proč megafauna přežila předchozí interglaciály. Každopádně lov je patrně nesmysl - některým lovcům bych sice přál rozdat si to s oštěpem i dnešním lvem, ale pochybuji, že by to tehdy když čšlo o všechno byl vyhledávaný sport.
Martin Myslín reaguje 21.8.2014 21:25
Smilodon se pokud vím s člověkem setkat mohl a asi setkával - rozdíl je mezi nimi hlavně geograficky, samozřejmě pokud beru nejslavnějšího smilodona, jinak je to rod s dlouhým vývojem. Alespoň myslím, píšu z voleje, ale je to koníček:). S tím Alexandrem to je samozřejmě teorie a pravdu budete mít Vy, ale mám rád tajemno a mám přehnanou představivost.Proto čtu kryptozologii a fantasy_)
eurohorn@eurohorn reaguje 21.8.2014 20:56
No Martine, smilodon a panthera spelea je alespoň mezi námi dvěma dost podstatný rozdíl, kdy první se časově nikdy s člověkem nemohl setkat, kdežto lev jeskynní byl souputníkem jak člověka neanderthal tak i kromagnon. Předpokládám, že panthera spelea nepřežil ústup doby ledové a v časech Alexandra Velikého žil již v celé Asii recentní panthera leo, než byl téměř vyhuben člověkem až na malé ostrůvky v Indii a pod.
Martin Myslín reaguje 21.8.2014 20:39
Teprve to pročítám:). Přiznám, že lososa jsem ještě nechytil, snad až můj vnuk, takže nemohu posoudit dle osobní zkušenosti. Každopádně měl jsem jednoho koktavého kamaráda a to by bylo vysvětlení. On takový Los, los teplokrevný je. Se šavlozubým tygrem nemohu sloužit, ale panthera spelea možná žil ještě za Alexandra velikého takže u něj kdo ví...:)
eurohorn@eurohorn reaguje 21.8.2014 14:53
o:.. vysokovzdělaný..
eurohorn@eurohorn reaguje 21.8.2014 14:52
Tak se Martine přidej, ten hornouherský pavedec nás rozesmává trvale, čítávám to zrána, pro rozjasnění mysli a úsměv na tváři-:), a když toto vidím, vytýkám Komenskému že šel do exilu-:)! Tys tady nebyl, když nám Jožo tvrdil, že je losos teplokrevný a že šablozubý tiger bol vyhubený pračlovekom, lebo naň poloval před a počas ruje-:)))!!!! Inu má brilantné, vznešené a neomylné názory a myšlenky jak sám rád o sobě píše, lebo je vysokovdělaný...-:)
Martin Myslín reaguje 20.8.2014 23:03
Vidím, že se tu bavíte:), a úplně nejvíc trpí kroužkovaní ptáci, kolikrát se chytí znova, jakoby prosili o zbavení se toho cizího předmětu:)MM
karel zvářal reaguje 20.8.2014 21:31
Jožinko, nevím, co chceš ode mně "slyšet", ale snad si nemyslíš, že po tvých gaučových blábolech změním názor. Desítky hodin lekcí B. Smithe, nejlepšího amerického (i světového) odborníka na sledování velkých koček, mě utvrdily v neškodnosti radiotrackingu. Buďto dolož vlastní výzkum, že obojky mění chování zvířat (tj. škodí), což je jistě úsměvná varianta, nebo alespoň uveď nějakou publikovanou citaci, která tvůj gaučový objev podpoří. A to, že se nemýlíš, je nad slunce jasnější, hlavně v tom počítání uvolněných vajíček...
Jozef Begala reaguje 20.8.2014 08:35
"S obojkem loví irbis, kuguár aj., a mají normální mláďata. Když to těmto šelmám nijak zásadně nevadí, tak pomalému mišovi to nemůže vadit vůbec ve sběru mravenců a lesních plodů." Odkiaľ to vieš??? Ja mám dokument, v ktorom irbis sa s obojkom dostal do blízkosti dediny, kde sa vyvaľoval na chrbte, akoby prosil ľudí o jeho odstránenie. Tak normálne mláďatá nemohol mať. Aspoň to výskumníci nezistili. A medveďovi v zbere mravcov a čučoriedok určite nevadí, vadí v oddychu a v spánku. Preto je z toho nervózny a dáva to "kliatim" najavo všetkým medveďom v okolí. Tie potom utekajú ku kontajnerom a neboja sa ani ľudí. U medvedíc to vyvoláva zvýšenú aktivitu, tá zvýšenú stratu energie, ktorú nahrádza zvýšeným príjmom potravy a ten zvýšený počet vajíčok /až 4/ k zreniu a po oplodnení k zvýšenému počtu mláďat vo vrhu. Bodaj by som sa mýlil, ale ja sa nemýlim.
Jozef Begala reaguje 20.8.2014 08:22
"... to by děckám okamžitě zakázali mobily." Decko si mobil na noc vypne, dá ho do tichého režime a v pohode sa vyspí. Maco toto nemôže - má ho na krku stále, hoci niektoré GPS vysielačky sa v čase spánku dajú vypínať, obojok je však stále cudzí predmet na krku. Zviera ho cíti pri každom pohybe. Tak skús ty dať decku na krk mobil, na 24 hodín denne, o tri dni by si s ním išiel k psychiatrovi. Ak nie skôr.
karel zvářal reaguje 18.8.2014 07:33
Lepšie pozeraj, gaučový pavedec! Když se grizly vykrmuje trávou, proč je taková strkanice u řeky při tahu lososů? Trávu žere na jaře, když opustí brloh a tráva má dostatek cukrů a minimum vlákniny (jiná potrava není v tu dobu). Před uložením se popase (kromě lososů) na čučoriedkách a brusinkách. S tvojí briliantovou neomylnou logikou by mohlo být na Slovensku medvědů klidně jako jelenů a ovcí dohromady, však? Keď grizly žere trávu a má pol tony...tak prečo nie maco? S obojkem loví irbis, kuguár aj., a mají normální mláďata. Když to těmto šelmám nijak zásadně nevadí, tak pomalému mišovi to nemůže vadit vůbec ve sběru mravenců a lesních plodů. Schválně si ten obojek někdy půjč a pár dní s ním vegetuj. Tak se ti na tom gauči bude líbit, že ani do Tesca nevstaneš...
eurohorn@eurohorn reaguje 18.8.2014 07:20
Bohajeho BB, co pleteš grizzlyho s evropským medvědem, ten není spásač!! A ta medvědice byla TEĎ v dobré kondici, ale ne jako medvídě! A zo čtvorčat? No možno, asi ju vodila tá srna čo na ňu polovali počas ruje a před ňou-:), kašpare.
Jozef Begala reaguje 18.8.2014 05:33
Čítajte, vy traja mudrlanti! Prešovský kraj nie je púšť Namíbia /aj na nej žijú slony!!!/. Keď tu sa neuživí medveď, tak potom ani v Tatrách. Grizly v Amerike sa na zimu vykrmuje obyčajnou trávou. Tá medvedica bola vo výbornej kondícii - malá, ale podľa lesklej, uhladenej srsti bola dobre živená. Najskôr jej matka mala na krku obojok s vysielačkou, pre ktorú nemohla ani spávať v čase, keď s ňou bola gravidná. A možno pochádza aj zo štvorčiat. Ale pre nedostatok potravy to určite nie je.
karel zvářal reaguje 17.8.2014 10:11
Souhlas s e@e. Nejlepší výmluva je, Jožine, hledat důsledky vlastních špatných rozhodnutí u někoho jiného, jen ne u sebe. Ta teritoria nejsou jen tak pro srandu, medvěd se v něm musí uživit, proto ostatní vytlačuje, proto si ho značkuje. "Znalci" z VLKu by chtěli mít medvědy i na Žitnom ostrove, ale pak se nemůžou divit různým anomáliím. A ten malý vzrůst není degenerace, je to přizpůsobení špatným potravním podmínkám. Nikde není napsané, že každý medvěd musí mít mnimálně 150 kg. Normálně to selektuje příroda, ale stejně dobře, nebo ještě lépe to zvládnou myslivci. Raději méně medvědů dobře živených, než "stouky kriplou". Když honíš kvantitu, zákonitě trpí kvalita. To snad i tvá blbá hlava pochopí... a s tou telemetrií jsi umanutý, to by děckám okamžitě zakázali mobily.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.8.2014 08:54
poslouchej BB /blbý begala/, degenerovaný seš možná ty. Medvědice vzhledem k malému vzrůstu byla potravně poddražena v době kdy byla medvídětem a kdy jí rostla kostra. Proto zůstala vzrůstově malá. Následné osvalení už to nezachránilo. Stává se to mladým samicím, vytlačeným na okraj teritorií, kde už není dostatek potravy. Jejich medvíďata jsou už navždy slabá a hledají potravu např. u kontejnerů. Za to nemůže telemetrie ale vaši hňupi z VLKu, kteří mají medvědů neustále málo, i za cenu aby pak žili kde chtějí a měli problémy s hledáním potravy i zazimováním, případně se ani nepářili.
František Dvořák reaguje 17.8.2014 05:56
Begalo,podívej se na to z druhé strany.Pokud nejsi provokatér a ty tvrdíš,že ne,tak ten tvůj příspěvek svědčí o tvé blbodsti.
Jozef Begala reaguje 16.8.2014 19:19
V Prešove bola nedávno zastrelená medvedica. Mala 7 rokov a bola mimoriadne malá. Neveští to degeneráciu? A za tým telemetriu?
eurohorn@eurohorn reaguje 24.7.2014 20:47
Podlý admin tě opět Jožko vymazal, ale nebuď smutný Anny ti založila v legislativě rubriku piš tam a hotovo!
eurohorn@eurohorn reaguje 24.7.2014 16:28
...Po napsání převratné myšlenky..??? si hrkneš?...takže seš abstinent, protože nic převratného jsem dosud od tebe nečetl!!! A kam ještě píšeš? Abych se tou vzácností mohl pokochat?
Jezikova Anna reaguje 24.7.2014 12:15
Dávaš pozor jožo? Podľa toho čo tu píšeš, si zlý strážca, pretože ten alkohol ťa pretvoril na boží trest.
Pavel Štěrba reaguje 24.7.2014 06:54
Jožo na chlast zapomeň, Ty ho na vymýšlení 3,14čovin nepotřebuješ......
Jezikova Anna reaguje 23.7.2014 21:03
Jožo, všetku zver bez výnimky, ktorá menila srsť či už na jeseň alebo na jar(prefarbovala), si po vedeckom posúdení označil ako zver chorú. Všetci, okrem teba videli, že zver je v štádiu výmeny srsti, kedy nevyzerá ohromujúco. A všetci okrem teba vedeli, že je to dočasné, normálne a nevyhnutné pre prežitie zveri. Tebe ešte aj to príde nenormálne, keď si poľovník poriadne hrkne (logne). A takéto uvažovanie už je na zamyslenie, či je tvoj postreh normálny., pretože nevážiť si boží dar, akým alkohol bezosporu je, si zasluhuje trest. Tak si daj pozor. Checheche.
eurohorn@eurohorn reaguje 20.7.2014 11:34
Jaj Jožko náš neomylný, brilantno uvažující zo vznešenými myšlenkami, pozri videa srčí zvěř, volačo som ti tam na prvej strane napísal..-:)))
Radek Pintner reaguje 20.7.2014 09:39
Ještě jednu otázku na tebe Jožko mám, jak poznáš pohledem, že je ženská k tomu? Dík
Radek Pintner reaguje 20.7.2014 09:36
Jožo, ty musíš bydle ve čtvrti, která se jmenuje Bohnické Šialence. A kamarádů asi taky moc nemáš, protože každý soudný člověk ,který tě časem pozná musí zdrhnat. Tvé názory a porovnání jsou hodny uznání Bohnické lékařské komory. To cos níže napsal je stejný blbábol jako bys ne/porovnával okurky a rajčata. To co tebe nezajímá ostatní berou jako základ výzkumu. Proč ty to nebereš? Jednoduchá odpověď. Teba to nezaujíma. To co je dokázané,ty vyvracíš a porovnáváš neporovnatelné. Nechceš rovnou srovnat třeba žížalu s kancem? A kráva také brucho??? Jaj ty kokot aj ja mám brucho a nedojím. Tak mi to vysvětli? A když je dobré jídlo tak se i přežeru a páč čím starší manželka tím lepší žvanec tak si domysli jak občas vypadám. No občas.No chutná mi. A NEDOJÍM!!!!! A solím a hnačku nemám. Tobě chybí jediné-selský rozum. Ale jak se říká-kde nic není ani smrt nebere. Ty máš povahu, chci to napsat slušně, přirovnám to k písní Olympiku -jájájá jenom já. A že je to blbost tě nezajímá páč kdyby dle tvých slov byl losos teplouš tak mu zmznou kulky na to šup takže by si v té chladné vodě nevrznul a bylo by po rybách. A hle? Losos tu je. Není to tím,že není teplokrevný? Jožko co říkáš? Jednoduché že? A že ti to tvá povaha či rozum nebere? Kašli nato, to není důležité. Že ti tu leckdo lecos vysvětlil? S.r na to, není to důležité. Že ti tu nadáváme? S.r na to, to není důležité.Že ti tu píšeme, že jsi blb? To je fakt, to neokecáš, ale co na tom. Kašli na to. To není důležité. Že jsi nás nepřesvědčil o svých názorech. Na to nes.r!!To je důležité. J.X. ti přitakává a ostatní?? Není to na zamyšlenou? 1 z x návštěvníků tohoto uvadajícího fóra? S.r na to. To není důležité. Jenže pro nás TY nejsi důležitý. S.r na to. My se ti budeme zase jenom tlemit a to tak dlouho dokud TY sek budeš vkládat své magorské téze a názory. Nic víc. Nekašli na to.Piš sem toho co nejvíc, blíží se podzim, čas lovů a společných honů tak ať nevázne zábava. Pa pa a pozdravuj doktora Cinického.
Sojka reaguje 19.7.2014 19:05
Nekecejte Begalo, admin už tu vaši moudrost o genetetické poruše vymazal, ale to nic nemění na tom, že ani nevíte a nepoznáte, kdy zvěř přebarvuje. Asi tak, jako losos je teplokrevný. MS
Sojka reaguje 19.7.2014 14:08
Pane Begala, aspoň přibližný odhad věku zvěře (nejen srnčí) je jedním ze základů, na kterých je postavena středoevropská myslivost a hospodaření se zvěří. Překvapuje mě, že takový myslivecký génius jako vy to neví, ale na druhou stranu, co bych nechtěl, když prase v letní srsti je podle vás genetická porucha :-). MS
eurohorn@eurohorn reaguje 19.7.2014 10:39
Jožo, mám tě rád, ze zvěří to myslíš dobře, ale věř a věz, tá tvoja neomylná intuícia stojí za hovno...a také věř tomu, že jsem dalek tomu abych ti nactiutrhal! To ty patrně posuzuješ lidskou figuru s figurou zvěře, což je průser, ta zvěř ví kdy má dost, jen člověk se neúměrně přežírá, a tudy cesta nevede.....
Radek Pintner reaguje 18.7.2014 20:25
Nebo proč motáš Jágra s neurčováním věku srnčí zvěře? Hele a když nepoznáš jak je zvěř stará, jak poznáš, že je redy? Jak ty poznáš jestli ženská na kterou jsi upadl, že je chovná? Podle spoďárů? Co když má tanga? Nebo chodí naostro? Podle much? Nebo musí vyndat z úst můstek či protézu? Docela by mne to zajímalo tvé určování ještě plodnosti dle-nevím čeho-u žen. Hlavně jim nečum do občanky!!!!!!To je pak chytrý každý!
Radek Pintner reaguje 18.7.2014 17:13
No to nám Uheráčku vysvětli, nač Jágr potřebuje znát věk svých bruslí? A doufám, že to bude pecka!
eurohorn@eurohorn reaguje 18.7.2014 14:40
PS: kdo ti blbe nakukal, že seš znalec????
eurohorn@eurohorn reaguje 18.7.2014 14:39
Věk posuzované zvěře je prvořadým činitelem pro opravdového znalce zvěře. Tedy pro znalce to důležité je, pro tebe však nikoli, ba i ten Jágr bude vědět o srnčí zvěři přibližně tolik co ty, a navíc on by si patrně nic nedomýšlel a neotravoval nás prasečinama, nedělal předčasné závěry na základě hrubé neznalosti a především se nezešměšňoval vlastní tupostí!!!
Radek Pintner reaguje 18.7.2014 07:50
Kdepak, ten sedí u telky a studuje zoom apod.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.7.2014 12:17
...nechval den před večerem...-:)
Radek Pintner reaguje 17.7.2014 11:49
Děti to je klídek co?
Jezikova Anna reaguje 16.7.2014 15:15
To je pravda jožo, že posudzuješ odborne. Napríklad výmena srsti u zveri je príznakom strašnej choroby a zlej genetiky a to sme mnohí doteraz nevedeli, ale už si nám otvoril oči. Len škoda že ty si ich pri posudzovaní mal zatvorené.
eurohorn@eurohorn reaguje 16.7.2014 13:23
...vysoko odborně... no to jo, ale musíš k tomu ještě někoho mít, protože sám neposoudíš ani stáří srnců, ty znalče-:) Já se nečervenám v očekávání, ba ani při představě, že zas a opět, nakonec jak jinak, napíšeš krávovinu, ty ses nám už odprezentoval, ty znalče....
Jezikova Anna reaguje 16.7.2014 09:48
Jožinko, ale niekedy pri čítaní tvojich komentárov pri fotkách a videách je tiež dôvod na sčervenanie. Asi to bude tým, že okuliare potrebuješ, ale nepoužívaš. Inak si neviem vysvetliť niektoré tvoje "odborné" posúdenia zveri.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.7.2014 12:46
...apropos, on je horný z Horných Uher, tak co se divíš?!, a možná dokonce z míst o kterých Radku píšeš.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.7.2014 12:44
...teplokrevný losos pije výhradně mix z čech a proto se mu i huba kroutí! Co pil v minulosti v době ledové- asi nic, bol na suchu, lebo vieš, ako Jožo velmi písal, taká doba nebola, a tvrdit opak ne nevedecké-:)))!-:)
Radek Pintner reaguje 14.7.2014 09:19
Nejsi z horních 10 tisíc, ale díky tobě dnes vím, že losos zčervená cestou ke tření v ledové vodě díky indiánům a ohnivé vodě, kterou domorodí indiáni lijí do horských toků. To aby teplokrevný losos cestou neprochladl. Jsou to fakta, protože jak losos pluje v alkoholu, zčervená a zkroutí se mu rypec. A to jsou fakta, která jsem viděl v telke a to nepopřeš!!! Jen nevím jakou značku chlastu losos preferuje, protože ti co to přeženou, plují břichem nahoru u břehu a nežerou je ani nalití medvědi. Co myslíš? Mají radši whisky či nějakou domácí pálenku. Že by tam byl fridex je utopie, v době ledové fridex rudoši neznali. A ani to nemohla být jiná syntetická kapalina. Co myslíš? Neviděl jsi něco někde? Myslím to co přilévají do té vody.
Radek Pintner reaguje 13.7.2014 19:16
Jaká lež? Když může být losos teplokrevný tak proč TY bys nemohl být Uherák s Pičíny? TAK TO MI LASKAVĚ VYSVĚTLI!!!!
Radek Pintner reaguje 13.7.2014 15:15
´ Či z Píny?To je jedno, Pičína je vedle Píny. Mají společné severojižní hranice.
Radek Pintner reaguje 13.7.2014 14:59
Takže ON je z Pičíny? Tak to se prošel kluk jeden!A cestou zblbnul.
eurohorn@eurohorn reaguje 13.7.2014 09:47
...myslím Ráďo, že to bude infiltrovaný severokorejec, vlasním jménem Jož-Beg-Kund, ale mohu se mýlit! Zas na druhé straně, ty znalosti, respektive neznalosti o naší fauně poukazují, že přišel z daleka-:)
Radek Pintner reaguje 12.7.2014 07:59
Pavle to jako Čim Ping Begala??? A jeho manželka se jmenuje Ničim Neping Begala???
eurohorn@eurohorn reaguje 11.7.2014 21:59
....jó tak už vznešené myšlenky?...já pořád doufal, že jen brilantné a neomylné,.... ty ses o sobě učil mluvit od severokorejských vůdců, že, kašpare???
Radek Pintner reaguje 11.7.2014 20:44
Vznešené? Těžko, spíš ujeté a ty dvě tebou jmenovaná zvířata mají 100 x víc rozumu než ty Uheráčku!!! Jo a do ftipkárny nelez, mohly bychom prasknout smíchy a to nechceme páč nás teprve čeká vrchol letošní sezony!
eurohorn@eurohorn reaguje 11.7.2014 13:25
Přesně Jožo, přesně! ...odborník se diví, laik žasne...-:) Běž psát do legislativy, do ftipkárny, tam se snese i velká blbost...
Radek Pintner reaguje 10.7.2014 22:21
A taky místo Turka by to mohl být Švéd!!!
Radek Pintner reaguje 10.7.2014 22:19
Robítě? Prdlajs!!Zase si tolik maďare nefandi!!! Prudíš tu Uheráku sám za Vaší stranu. A dej si majzla aby ti nějaký Turek neudělal široký úsměv šavlí!
eurohorn@eurohorn reaguje 10.7.2014 13:03
A karle, divím se, proč, Jožo vypisuje do velkých šelem, o kterých neví nic, krom toho čo vypozeral z videí. Vždyť ten chlap viděl vlka, jen když se mu řiť zapařila....
Jezikova Anna reaguje 10.7.2014 06:51
Maličká korektúra pán Zvářal. Begala predtým než ho vyrazili bol osamelý vlk, nie baran. Aj keď popravde ten Váš baran mi pripadá naozaj výstižnejší.
karel zvářal reaguje 9.7.2014 22:28
Pavle, s tím teplokrevným lososem a středoškolskými znalostmi bys to přehnal. Dvanáctileté dítě, které kouká na Spektrum, může vidět skupinu dvaceti ledních medvědů, jak se obezřetně střídají u kadaveru velryby uhynulé stářím. Půl roku nežrali, a když potom záliv ne a ne zamrznout, drží je to při životě. Hlad je sviňa, to ví každý normální člověk, akorát osamelý baran v tom má dokonalý mišmaš.
eurohorn@eurohorn reaguje 9.7.2014 20:50
..6.7./20:34/...kanec je na hranici subadultný - adultný, teda jedlý...-:))) Mě nazýváš tupcem, blbe z východu, ale sám nevíš že pojem adultní znamená zcela dospělý, a tedy dle tvého scénáře naprosto nejedlý, a naopak subadultný je dospívájící-:)! Přečti si po sobě co to vlastně píšeš hňupe! Jinak, již kňour sekáč, od 3. roku věku je plně dospělý-:)....bože bože...
Jezikova Anna reaguje 9.7.2014 10:41
Mám nové vedecké poznatky!!! Keď zver vydrží "do švestek", má nádej, že sa dočká zimy. V zime sa uzdraví. A na jar uhynie. Dokonca v prípade, že sa nejedná o starý kus, bude potrava pre veľké a možno aj pre menšie šelmy. Begala potvrdí, že je to najnovší neomylný výsledok dlhoročného vedeckého výskumu. Len ešte nie je dostatočne preskúmané, čo sa stane v prípade, keď to uhynuté zviera je stará veľká šelma. Neviete niekto?
Pavel Štěrba reaguje 8.7.2014 08:08
Správně Jožo, nenazývej Jana X myslivcem. Hodně by nás to urazilo....
Pavel Štěrba reaguje 7.7.2014 19:10
Stačí nám to:-)
Radek Pintner reaguje 7.7.2014 18:57
Zaplať pán bůh, že už budeš konečně držet h.bu!
Radek Pintner reaguje 7.7.2014 11:49
Ještě 1 otázka na Jožku.Víš co je v pr.eli měkkého? A nenapovídat prosím.
Radek Pintner reaguje 7.7.2014 11:48
Hnačka Pavle,ale kdyby měl ten jelen sra.ku tak ho ani ten medvěd nedá. Znáš to sám,když to přijde to je fofr.Mě spíš zajímá jak nemůžou psi strhnout srnu. Ta k Všeználku,máš tu 2 otázky tak na ně.
Pavel Štěrba reaguje 7.7.2014 09:02
Je dost možné, že ten kňour postřelený byl (střelený jsi Ty). Možná protos ním měli vlci tak snadnou práci. Krom toho, starý kňour se v tlupě nepohybuje, pouze bývá často poblíž, takže si ho šelma může jen těžko z čriedy vybrat. Hele Jožo, co tě vede k neomylnému úsudku, že medvěd nedokáže ulovit starého jelena?
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 21:17
.....ale tak, zkus tu úvahu rozvést ještě jednou a trochu to propracovat. Co myslíš, třeba tomu kňourovi bylo spíš 6, nežli 5. Třeba taky 7.
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 21:13
....bezva Jožo, Ty prostě nezklameš.....
Radek Pintner reaguje 6.7.2014 21:10
Jožo,tvůj poslední příspěvek normální člověk, který se pohybuje přírodou-ČASTO- nenapíše. Protože už v ní leccos viděl. Vystup si občas z elektríčky, podvaž nohavice,to kvůli hnačce ,courej se a koukej. Pak se tady omluv a odhlaš se. Ahoj
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 17:55
Jožo v tom dokumentu z Tater vlci napadli kňoura. Hádal bych mu tak 5 - 6 let. Tedy žádný mladík, ale už hrubý kňour. A rys se tam otíral ve zbytcích ze starého jelena, kterého strhl medvěd. Jak je to možné, že se ti vlci a maco pustili do staré flákoty?
eurohorn@eurohorn reaguje 6.7.2014 13:39
...ježišmariááá....tak to je zlatý hřeb Begalovy tvorby!!!!...takže pohyb ušnicamí zver vyčerpává proto je v létě jak kost a v zimě jako gula lebo má velfare. A takto prežila tu dobu ladovú nie??? A kdyš budeš nemocný, žádné léčení když vydržíš až do švestek, máš naději že se dočkáš zimy a uzdravíš se docela.....panebože za co !!!???
Pavel Štěrba reaguje 6.7.2014 09:49
....dobre že ty dokumenty robiť nievieš....
eurohorn@eurohorn reaguje 5.7.2014 20:46
Tvůj problém je, že vůbec nebereš v potaz tzv. dokázané dějinné příčinnosti, a vysvětlení nejen těchto jevů tebou, ale i mnoho dalšího, jsou bláboly tak neuvěřitelné, že je dokáže vyvrátit každý středoškolák - viz teplokrvný losos-:) Prasečiny povyšuješ na pravdu výlučně TY!!!
eurohorn@eurohorn reaguje 4.7.2014 07:11
...domluv mě tam povolenku na odstřel alespoň jednoho druhu, ať má Ivo nějakou práci...-:)))!!!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.7.2014 19:51
Teď jsem koukal na krásný dokumentík na You Tube s názvem - Tatry divočina zamrznutá v čase, paráda. Krásné záběry přírody včetně všech tří velkých šelem, no už se tam těším.:) Doporučuji kouknout je to osvěžující relax..
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.7.2014 13:27
Oprava : s koženou (s kým čím):)
eurohorn@eurohorn reaguje 3.7.2014 07:20
...ále kuš, Ondro,.....-:)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.7.2014 22:55
:) No Pavle, trochu mě to připomíná tu známou filmovou repliku, jen to naroubuju na šelmy.. "Rozkaz zněl jasně, ten vlk medvěd a rys nesmí projít.. ani z koženou brašnou pardon s obojkem koženým..tečka, hotové, vyřizené..:)
eurohorn@eurohorn reaguje 2.7.2014 21:32
V případě obdržení povolenky k lovu šelmy, je vždy prvořadé šelmu ulovit, Jožo tečka-:). A je dobře, že se tak děje, šelma je ozdobou revíru i žádanou trofejí už od dob našich panovníků! To iba ty sníváš čo by bolo keby bolo, ale sám si viděl maximálně 3,14ču stařenčinu-:)+ volaaké video, ktoré poplantáš k obrazu svojmu......
eurohorn@eurohorn reaguje 23.6.2014 21:16
Nekolego romomile, kluku jeden ušatá, pokud jsi jakoukoli šelmu (mimo cigánů) v přírodě neviděl, tak vůbec nevíš očem je řeč. Až nějakou uvidíš, dej vědět, pak se o tom můžem pobavit. Ty si myslíš, že když to má velkou tlamu jak když vůl zívne, a je to současně černé, tak že je to musí být šelma! Ne hochu, to je mindža cigošky -:)... a jaké já mám cíle a priority, to je ti vzdáleno v myšlenkovém spektru jak hvězdy! tak nemluv za mě, a začni u sebe -:)!
Lubomír Černý reaguje 22.6.2014 15:03
Kolego Vilšere,máte naprostou pravdu.
eurohorn@eurohorn reaguje 21.6.2014 13:08
Pane Černý, nedivte se. Kolik lidí zde píšících vůbec vidělo jakoukoli velkou šelmu v přírodě naživo? A jaké promile z nich ji mohlo lovit nebo ulovilo? Takže následují popisy z doslechu, knih, videí, a to od erudovaných až po fantasmagorické.....Vilšer
Lubomír Černý reaguje 15.6.2014 14:49
No,já už se přizpůsobovat nehodlám,možná by stačilo,kdyby se naopak hrstka lidí začala chovat slušně a přestala si to plést s tzv.ringem.Připadám si někdy jak mezi malými dětmi.To je ode mne všechno,nebudu to tu blokovat.
karel zvářal reaguje 15.6.2014 13:36
Pane Černý, zas tolik to neprožívejte, dyť vo h...o de! S obdivem sleduji po očku jiný portál, kde admin funguje vzorně. Pokud zde povolil ring volný, tak se buďto musíte přizpůsobit, nebo sem nechodit. Když odfiltrujete hlušinu, dá se tu občas něco dozvědět. Já to neberu zde jako studnici moudrosti - na to jsou knihy a kabelovka, ale jako zdroj kratochvíle. Právě ty Jožinovy hefty to správně koření.
Lubomír Černý reaguje 15.6.2014 12:38
Pane Zvářal,nevím jestli jste měl na mysli můj příspěvek o zazdění tématu Velkých šelem a cituji Vás:a sám k problému nenapíše ani B.Ú.tak to jako by neřekl nic.Reagoval jsem na toto téma několikrát,možná v době kdy jste ještě nebyl registrovaný,co jsem chtěl tehdy říci jsem řekl,nemá smyslu se opakovat a kdo chce snadno si to najde.Ale to neznamená,že si se zájmem nepřečtu co píší jiní a proto mi vadí,že toto téma směřuje tam, kam všechny ostatní.Pokud to nebylo myšleno na mě,omlouvám se a pusťte to z hlavy.
jirka hanys reaguje 15.6.2014 12:22
Jožo, nastav i ric.
Radek Pintner reaguje 15.6.2014 11:42
A víte co? Ahoj, trpte si tu ..............dál.
Jezikova Anna reaguje 14.6.2014 18:48
Jožo, čo si to za nezmysel napísal dnes o 4:26??? Ja mam "hybernovať"??? Na toľké študovanie by si už mohol vedieť aspoň správne písať odborné výrazy. Slovo hibernácia v definíciach 1 výskyt slova hibernácia v definícii... hibernatio hibernácia, zimný spánok zvierat. Hibernatio arteficialis umelá hibernácia, uvedenie organizmu do stavu, ktorý je podobný zimnému spánku niektorých živočíchov, aby sa znížili metabolické nároky tkaniva pri niektorých operáciách Zdroj: http://www.cudzieslova.sk Súvisiace slová hibernácia Chyby: hibernácya, hybernácya, hybernácia.Jožo trafil si zas do čierneho.
Jezikova Anna reaguje 14.6.2014 09:34
J.X., aby si sa nemusel trápiť, toto je k slovu VZNEŠENÝ uvedene na wiki: Výraz vznešený Slovo:vznešený Synonyma: • majestátní • honosný • ušlechtilý • velkolepý
Jezikova Anna reaguje 14.6.2014 09:23
A teraz trocha k téme. Rozumní poľovníci napríklad nikdy nevyhubia medvede, pretože im prinášajú nezanedbateľný úžitok a tam kde sa vyskytujú, sú pýchou ich revírov. Preto ich netreba chrániť prostredníctvom príživníkov a laikov typu VLK a DUHA, ale prostredníctvom profesionálov z radov lesníkov a poľovníkov. Ak tieto skupiny ľudí, ktorí sú s lesom v každodennom styku, dostanú aspoň časť financií od štátu, ktoré berú dnes diletanti vydávajúcim sa za ochrancov šeliem, potom by nabetón nastal vzostup kvality medvedej populácie, hlavne v lokalitách, kde medveď patrí prirodzene a nie je problémový.
Jezikova Anna reaguje 14.6.2014 09:07
J.X čoboli v československu boli v porovnaní s nedotknuteľnými v Indii úplná šľachta. Nedotknuteľní bola skupina ľudí v Indii, ktorá nepatrila do žiadnej zo štyroch vznešených kást a príslušníkom týchto kást bolo odporné sa cigánov čo i len dotknúť. Naproti tomu jeden čobol sa dokonca stal aj prezidentom Československej republiky ale cigáni sú ešte aj dodnes v ich domovine - Indii a možno aj inde, veľkou časťou obyvateľstva považovaní za nečistých. Rozmýšľal si prečo? Takže tam niekde hľadaj príčinu odporu voči cigánom. Prečítaj si históriu o ciganoch a možno potom pochopíš aj výraz "vznešený". Jožo, 13.6 o 18:18 si napísal : "Čo mám teraz robiť - babo raď!". Baba ti poradila a ty si v ten istý deň o 20:53, teda o necelé tri hodiny napísal:"Babo, mňa nezaujíma, čo ja mám robiť". Je to podľa teba normálne?
Jezikova Anna reaguje 13.6.2014 22:59
Jozef, priemerná dĺžka ľudského života je príliš krátka na to , aby si sa dočkal odpovede na tvoje otázky, takže začni s hibernáciou spokojne ihneď a hibernuj dlho. Obávam sa,že na tvoje otázky sa odpovede v najbližších 10 000 rokoch nedočkáš. A prečítaj si ty debil čo si sa pýtal 13.6 o 18:18: Čo mám teraz robiť - babo raď. A naraz ťa to nezaujíma . Si normálny?
karel zvářal reaguje 13.6.2014 18:44
Jožo, já s tím problém nemám, ta silná vrstva popela v sedimentech na celé planetě tomu jednoznačně nasvědčuje. Ale s tebou jako popíračem vědy je škoda ztrácet čas. Život je nesmírně vynalézavý a přízpůsobivý, vzpamatuje je i z téměř zničujích katastrof... Už zase házím hrách, proto souhlasím s Annou, někam se ukryj a čekej na Soudný den. To je v USA ožehavé téma, též se mu na kanálech věnují.
Jezikova Anna reaguje 13.6.2014 18:24
Baba radí: jožinko, nauč sa hibernovať. Ako medveď, alebo jež. A začni už dnes.
Jezikova Anna reaguje 13.6.2014 08:26
Cigáni boli pôvodne vo svojej domovine najopovrhovanejšia skupina medzi tamojšími kastami a preto ma neprekvapuje, že nerozumejú čo je a čo nie je vznešené.
karel zvářal reaguje 13.6.2014 06:20
Ondro, kdyby admin nesmazal Jožovo vlákno, mohly se všechny "vědecké" novoteorie probírat tam. Pokud mě někdo napomene, že toto není vlákno o..., a sám k problému nenapíše ani B.Ú., tak to jako by neřekl nic. A diskusi na téma vzniku psích plemen velmi vítám, jako klukovi mě to také vrtalo hlavu. I v té genetice jsme spíše blíže začátku, než úplnému poznání všech zákonitostí a triků přírody. Protože nevěřím ani na Marťany, ani na to, že by naši praprapředci byli tak kovaní v oboru a prováděli umělou inseminaci za účelem zmenšení tělesného rámce. Ten pekinéz kromě minivelikosti má navíc výraznou deformaci lebky, s takovým defektem by jeho "původní" prapředek těžko mohl lovit. Je tedy jasné, že se o to postaral člověk. A podle mě domestikace psa proběhla pravděpodobně mnohem dřív, než jsme schopni doložit. Údajně to bylo před 40 tis. lety, mám za to, že bychom jeden řád klidně mohli přidat. Nedávno šel dokument o kojotech v sev. Americe, kde zažívají mohutnou expanzi, včetně osídlování měst. Podle lebek některých ulovených kusů je zřejmé, že se jedná o křížence s vlkem, takže bych i věřil tomu, že u některých psích plemen to bylo stejné. Ale s liškou či fenkem si to těžko umím představit...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 12.6.2014 22:14
Proboha, co se tu pořád řeší..no abych navázal tak nějak "filozoficky"..Nakonec pane Begala i lidé jsou studení jako psí čumák a někteří jsou zase naopak teplejší až to hezké není :) Viděl jsem i teplé psy no možná jsou občas teplí i vlci.. každopádně je to zajímavé a nosné téma..:)Jinak jsem se díval na dokument o vlcích a psech a je velice zajímavé zjištění některých vědců, že předkem mnohých psích plemen není pouze vlk, dodnes nejsou uspokojivá vysvětlení. Je nasnadě, že když se podívám třeba na Pekinéze tak mi do hlavy neléze, že vlk je nějakým jeho předkem.. vypadá spíše jako jeho zadek.. ;)Ne vážně, tohle je podle mě na zajímavější debatu, než to co se tu "řeší". Třeba je to ale "prkotina" a někdo zde nějaké své vysvětlení přinese.
karel zvářal reaguje 12.6.2014 21:34
Jožo, alebo je ta oná studenoritná ve znamení ryby, alebo má čisté zrkadlo a bílá jak známo odráží světlo-). Jiné vysvětlení pro tvé neomylné poznání nemám. Co jsem chytil rybu, vždycky byla studená.
Jezikova Anna reaguje 12.6.2014 19:41
Na téme o veľkých šelmách nebolo nič úbohé. Téma, ktorú vložil pán magister Bělka, je o vzácnej a vznešenej zveri. Napriek rozdielnym názorom diskutérov to bola interesantná téma až do doby, kým sa tu neobjavili úbožiaci ako si ty J.X a begala.
Lubomír Černý reaguje 12.6.2014 10:20
Pánové,již jste stačili"zazdít"i tak staré,zajímavé a kdysi hojně navštěvované téma,jakým Velké šelmy bezesporu byly.Velká škoda,že Vás p.Begala nutí svojí neesmírnou aktivitou stále reagovat.
Sojka reaguje 12.6.2014 07:06
Aha, takže had když zimuje, tak nedýchá, protože je vypnutý :-):-):-) a nehýbe se :-):-):-), takže nemá žádný energetický výdej :-):-):-).
Sojka reaguje 10.6.2014 17:32
Už zase další perly, jedna za druhou, od nedouků v biologii, jeden podkarpatský génius a jeden ušatý cikánofil :-). Pane Begala, ve vztahu k teplu existuje dělení na živočichy ektotermní - tělesná teplota se mění podle teploty prostředí (všichni bezobratlí živočichové, paryby, ryby, obojživelníci a plazi); endotermní živočichové (teplokrevní, homoiotermní): udržují svou tělesnou teplotu na určité výši nezávisle na změnách teploty okolí; heterotermní živočichové - zimní spánek (hibernace) – např. ježek, letní spánek (estivace) – třeba bodlín. Zase jste nic nového neobjevil, jen by to chtělo se doučit základy.
karel zvářal reaguje 10.6.2014 15:12
Poslyš, tiskový mluvčí, ty se patrně domníváš, že jsi jediný s přístupem na kabelovku, však? Zrovna minulý týden jsem koukal na dokument z Kanady. Bizon uhynul v důsledku stáří, bylo to koncem zimy. Probuzený míša nemohl toto sousto nechat bez povšimnutí. Otevřel ho, přišel i další medvěd, po něm vlci, krkavci, straky a dokonce i orel. A mouchy dílo dokonaly. Takže ty pohádky si nechej pro vnoučky...
karel zvářal reaguje 10.6.2014 14:23
Jožo, admin asi pochopil, že je naprosto kontraproduktivní mazat tvé FM, páč právě ony zvyšují návštěvnost tohoto wěbu. Jako největší košický myslitel v oblasti managementu zveri jsi mě ale velmi zklamal. Predátoři neloví dle tebe staré kusy, ani sající mláďata. Tak jak je možné, že komár si nepochutnává na "mladé krvi", ale odebírá hostiteli tu "špatnou"? Rád bych si ten článek "Interview s komárom" přečetl celý. Hoď to prosím na web! Parazitům zdar!
Jezikova Anna reaguje 10.6.2014 13:57
Aha! Takže na obnovu krvi netreba komáre?
Jezikova Anna reaguje 10.6.2014 11:02
Dal si tomu! A naporiadok. Napíš ešte, čo sa stane v tele s krvou, ktorá je tridsať rokov stará a nikto ju nevymieňa, pretože ho neštípu komáre a ani sa nezraní. V tom prípade telo podľa tvojej teórie krv nevyrába, pretože nie je potrebná a navyše by jej potom bol v tele prebytok a do krvného riečišťa by sa nezmestila. Nakoniec by taký živočích vybuchol pod tlakom krvou preplneného tela. To je objav jožo, hodný tvojho výskumu.
Pavel Štěrba reaguje 10.6.2014 07:57
Dobrá Jožo, zeptám se Tě tedy jinak! Jak se podle Tebe v těle oddělí stará krev od mladé? A ji komár rozpozná?
Sojka reaguje 10.6.2014 07:05
Spíš kosočtverci na druhou.
Sojka reaguje 10.6.2014 07:04
Pane Begala, proboha!!!! Teplokrevný živočich je schopen udržovat stálou tělesnou teplotu nezávisle na teplotě okolního prostředí = savci,ptáci. Studenokrevný živočich - teplota těla je proměnlivá v závislosti na okolním prostředí a jeho teplotě, což ovlivňuje metabolismus, potravní a pohybovou aktivitu atd. = bezobratlí, kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci a plazi.
Josef Voborník reaguje 10.6.2014 06:34
Aničko - ne spíš kosoštvorcu ?
Jezikova Anna reaguje 9.6.2014 21:15
No vidíš jožo. Si jeden z milióna. Výnimočný exemplár, podobný okrúhlemu štvorcu.
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 21:05
Nepřekrucuj to Joži, před tím jsi napsal blábol o tom, že hmyz odsaje starou unavenou krev.
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 16:37
Jožo, Tvá ironie je mi volná a tu mou neřeš, mohl bych na Tebe reagovat mnohem hůře a všechny soudy by mi daly za pravdu. Osobně se divím, že Tě ještě nezbavily svéprávnosti. Já se Tě ptám v souvislosti s Tvým posledním bludem ohledně odsávání staré krve hmyzem - máš vůbec ponětí, co jsou to bílé krvinky a jakou mají funkci?????? Odpověz mi stručně a jasně a nehledej to na wikipedii, nebo Tě už začnu podezírat, že ses na devítiletce dostal akorát k tomu, že Ema má mámu a máma mele maso.
Josef Voborník reaguje 9.6.2014 15:32
Je to čím dál jasnější - Jozef Begala kontra zbytek světa.
Jezikova Anna reaguje 9.6.2014 13:32
Jožo vypadá to tak, že si niekedy pojedol "bláznivé huby", ale prežil si, no nie bez následkov. Aj kliešť dokáže spôsobiť vážne poruchy mozgu (napríklad kliešťovú encefalitídu atď...). Príčina tvojich výplodov mi začína byť jasná.
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 10:42
Á propos, o bílých krvinkách a jejich funkci jsi neslyšel? To je přírodopis tuším sedmá obecná....
Pavel Štěrba reaguje 9.6.2014 10:24
Jozef Ty jsi hlava...... Podle té Tvé teorie by se úplně klidně mohlo znovu zavést pouštění žilou. Konečně, proč by jinak Stvoritěl stvořil komára, když ne k odsátí starej a nepotrebnej krvi!!!! Takže vzhůru až do starověku..... Panu Koláři se upřímně omlouvám, že jsem nedodržel slib mlčení, ale to se nedá.....
Sojka reaguje 9.6.2014 09:28
To nic nemění na tom, že losos žádnou larvu nemá, nejedná se o nepřímý vývoj, z jikry se vylíhne normální plůdek a do moře migrují ryby o velikosti cca 20 cm, prostě jen blábolíte nesmysly a ještě máte tu drzost se dotazovat, kdo chodil do jaké školy a přitom neustále prokazujete základní neznalosti biologie, co biologie, spíš přírodopisu pro základní školy.
Sojka reaguje 9.6.2014 09:12
To existuje i u ryb, vývojové stadium úhoře říčního se označuje larva.
Sojka reaguje 9.6.2014 08:19
Dovolím si uvést na pravou míru další neskutečné bláboly samozvaného génia ze Slovenska. a) ryby patří mezi studenokrevné živočichy, to se učí již děti v hodinách přírodopisu na základní škole, tipoval bych to tak na 3.-5.třídu b) losos nežije jako larva v moři několik let, z jiker se normálně líhne plůdek (po cca stejné době jako u pstruha), který cca po dobu dvou let (někdy i déle) zůstává v blízkosti místa líhnutí a pak teprve putuje do moře, kde dosahuje pohlavní dospělosti. V této fázi se označuje jako strdlice a často se zaměňuje se pstruhem. LOSOS ŽÁDNÉ LARVY JAKO VÝVOJOVÉ STADIUM NEMÁ! Génius ze Slovenska si to zřejmě plete s úhořím monté. c) není pravda, že všichni lososi po tření uhynou, někteří jedinci zůstávají na místě d) Narozdíl od tichomořských lososů se část lososů obecných tře během života víckrát. Asi 5 % lososů, převážně samic, se tře dvakrát za život, zhruba 1 % dokonce třikrát. Mezi výtěry následuje 1-2 letý pobyt v moři.
Jezikova Anna reaguje 9.6.2014 06:56
Jožo, modlivka, jež a teplokrvný losos sú tiež veľké šelmy? Najväčšia šelma si tu ty. Do školy si nechodil a je to na tebe poznať. Ale aj tak by ti škola nepomohla, pretože kto sa hlúpy narodí, hlúpy aj umrie.
Jezikova Anna reaguje 8.6.2014 21:57
Nie, len chcem vedieť, či si chodil do školy a do akej.
Jezikova Anna reaguje 8.6.2014 19:15
Begala a ty si chodil do školy?
Jezikova Anna reaguje 8.6.2014 06:41
Základná škola? Čo je to? Ty si tam chodil begala? Ja teda určite nie. Načo zbytočne zabíjať čas.
Jezikova Anna reaguje 7.6.2014 21:43
Pán magister Bělka snáď pochopí a prepáči nám.
Jezikova Anna reaguje 7.6.2014 21:40
Ja si myslím, že los sa chodí pod vodu nadýchať čerstvého vzduchu. Niečo podobné, ako bobor, ale ten je teda naozaj ryba - r.k. cirkev ho tam zaradila už dávno. Kosatka naopak sa vynára dýchať nad hladinu, takže s losom asi príbuzní nebudú, ale kosatka nie je ryba to znamená neomylne, že kosatka musí byť tiež veľmi veľká šelma, pretože je cicavec a podobne ako los sa živí aj lososmi. Len neviem kde hniezdi a akú teplú krv má. Keď ju niekedy ulovím, zistím všetko vedecky, poradím sa s begalom a napíšem.
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2014 20:48
Nie, nie nie, to je iba dalšie bludárstvo a klamárstvo. Je to ryba!!! Prečo by ho inak Stvoritěl posielal pod vodu?!
Jezikova Anna reaguje 7.6.2014 20:34
Pán Štěrba, los ako všetci vieme je jedna z najväčších šeliem, živí sa hlavne lososmi, za ktorými sa potápa, ako správne uvádzate. Ale nie je teplokrvný, on je teplomilný, pretože žije výlučne v teplých oblastiach a ešte si k tomu vyhrabáva teplé brlohy v horúcom piesku.
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2014 18:25
Jožo myslel los, ale napsal losos. Los je teplokrevný, a navíc se umí i potopit pod hladinu, takže je to taky skoro ryba. To je toho s jedním překlepem. Vy toho hned naděláte.....
Sojka reaguje 7.6.2014 17:16
Eurohorn - tak to vidíš Pavle, já vždycky myslel, že losos je teplokrevný až na pánvi nebo na grilu :-) a on je teplokrevný už i v teplé vodě :-). Halt člověk se porád učí :-). V červenci jedu do Norska na ryby, tak ty tresky a mníky budu muset ošahávat, jestli jsou teda teplo nebo studenokrevné :-):-):-). Asi pak o tom napíšu nesmírně vědecký článek :-). M
Jezikova Anna reaguje 7.6.2014 17:07
Bože dobrý to tu je hrôza. Pre begalu z googlu : Obojživelníky majú tenkú, mäkkú a vlhkú kožu bez šupín. Sú studenokrvné. Medzi obojživelníky patria napr. mloky, salamandry a žaby. Plazy sa vyvinuli z obojživelníkov. Majú suchú, šupinatú kožu. Cicavce sú jednou z najúspešnejších skupín živočíchov, sú teplokrvné a vyvinuli sa z plazov. Ryby sa vyvinuli z bezstavovcov. Žijú vo vode a dýchaju kyslík rozpustený v nej. Sú studenokrvné.
eurohorn@eurohorn reaguje 7.6.2014 08:30
Pepa: ano, přesně tak je to v hlavinkách mnohých lidí-:)a název bude Jožo Begala kontra celý svět! Milan: Teplokrevný losos? - Jistěžééé!, ihned když vpluje do teplých vod!!!-:)! Východní skvost Jožka: " Zoopsychicky?-:), a to jsi probůh sebral kde?-:)))!!Leda že seš sám zoopsychicky narušený! Jinak, rys u nás není, srnče má geneticky zakódováno čekat na matku, která jej 2x denně kojí, a většinou leží odložené v travách, které jsou na lesních pasekách cca 1,5 metru vysoké, mezi tím stromky vysazené a náletové. Jakýkoli pohyb zvyšuje možnost že jej srna nenajde a proto čeká! V tom se těžce pohybuje i chlap, natožpak cca srnče do 2 kil!, to nemá šanci v rojnici černé zvěře uniknout. No ale to ty z praxe neznáš, ty iba čítáš a pozeráš.......a proto jsou tvoje jednoduché závěry a myšlenkové toky na posrání-:)))!, ty bohatá zkušenosťo....
Josef Voborník reaguje 7.6.2014 07:35
A los se nejlíp loví na umělou mušku, případně do sítí, jeřábek je menší druh jeřába, havran je samec od vrány a koroptev samice od bažanta. Se všemi těmito názory jsem se již setkal, ale v životě by mne nenapadlo, že se něco podobného může vyskytnout na odborném mysliveckém fóru - i když zrovna toto fórum bude asi brzo nutno přejmenovat na "Jozef Begala kontra zbytek myslivců v České a Slovenské republice".
Sojka reaguje 7.6.2014 05:50
Losos je teplokrevný živočich???? MS
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.6.2014 17:55
Jozefe, já Vás obdivuji jak máte ve všem jasno např: "lvice nezabřezla, protože měla na krku obojek.." No a to s tím srnčetem je taky podivnost, je to hodně o náhodě a šikovnosti predátora, aby úspěšně ulovil. Vy mate ale jasno- predátor chytí kořist, protože kořist je po zdravotní stránce vlastně kripl..a dobře mu tak.. Jinak spoustu Darwinových teorii bylo vyvraceno, neboť máme zase nové modernější poznatky ve vědě a výzkumu, takže s kolegou Darwinem zacházet opatrněji, pochopitelně zásluhy prvního velkého přírodovědce, biologa nelze zpochybnit konečně byl přeci první nebo jedním z prvních.
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2014 17:29
....dobrý:-)
eurohorn@eurohorn reaguje 6.6.2014 15:10
Pavel to bude jasné! Jožo, jako věřící by si přál aby vznikl nový druh a sice "ježek nábožný", a podsouvá nám možnost takového křížení s tím, že samice ježka na rozdíl od kudlanky by samce nesežrala, a žil by proto déle.... Ty nič nepozeráš!, beťár, a co ses učil ty a většina z nás v 5. obecné, nevyvrací tu možnost, že Jožo iba chýbal, alebo mu to nik neprozradil-:)!!! Možná že tak jak v Rusku chodili učitelé na východ (sibiř) za trest, tak proč ne v našich menších podmínkách do Košic, co? Tak už to víš, a dej Jožovi pokoj, vie boh ako to je, a možná ani on, ba ani Jožo ne, aj keď husto pozerá videa, tak co už my dva...no, iděm pozerať imelo na jabloňách, tak sa majtě....
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2014 08:57
Pane Koláři, je mi to jasné, já už jen potřebuji zjistit, jak je to s tím ježkem. Pak už dám pokoj, a nechť převezme štafetu zase někdo jiný. S Jožim pochopitelně není možné vyhrát, neb on běží maraton. Jožo, já vím jak je to s kudlankou/modlivkou, mně to řekli už v páté třídě při hodině přírodopisu. Ovšem aby to Tobě nikdo nevyvrátil, tak sis to prostě potřeboval ověřit na videu. Já se tě ptám, jak souvisí sežrání samečka kudlanky nábožné samičkou s věkem ježka!!!!
eurohorn@eurohorn reaguje 6.6.2014 07:52
-:) Jane a kde sis to byl odsedět?-:)
Karel Kolář reaguje 5.6.2014 21:58
Tedy pánové na co se zvrhla diskuze o manažmentu velkých šelem to je fakt nevídané. Pavle Šterbo, přece vám musí být jasné, že vaše reakce u toho chytrolína povedou pouze k dalšímu zvracení nesmyslů. Jen tak na okraj. Před pár lety jsem se několikrát osobně setkal s nebožtíkem Doc. Kovaříkem a s Ing. Kasinou. Kasina mi připadal jako docela rozumný chlap. Nechápu proč pustil panu Begalovi do Myslivosti ten příšerný blábol o černé zvěři. Ale jinak přesně to vystihl Václav Janda!! SUPER :-)
Pavel Štěrba reaguje 5.6.2014 21:11
Písal jsi to Jožo, písal! Vždy když Ti dojde zásoba slov, tak píšeš o hulvátstvu a oplzlostech. Ale pochop už konečně, že Tvůj mundus imaginalis je opravdu imaginalis. Upřímnou snahu máš, to ti věřím, ale Ty věř mně, že Ti to nejde. To už Tě zase kadruju že. Dobrá Joži, budeme se držet manažmetu zveri, sice to nepatří do velkých šelem, ale vůbec nerozumím té teorii s ježkem a kudlankou. Asi jsem poněkud natvrdlý, tak mi to zkus vysvětlit nějak polopaticky.
Pavel Štěrba reaguje 4.6.2014 19:06
Moc mne to nebaví, ale Karel Zvářal a Pavlem Vilšerem si taky potřebují vydechnout. Jdeš na to fikaně Jožo, stačí několikrát opsat to co napsal jiný, přidat k tomu nějakou svojí pavědecky zdůvodněnou 3,14čovinu a litanie na 3 A4 strany je na světě. Ty si to určitě nepřipouštíš, ale tvůj problém je v tom, že ničemu nerozumíš, nic neznáš, nic jsi nezažil, ale kecáš do všeho a to takovým způsobem, že z toho deset let tráva neroste. Viz splácání samečka kudlanky nábožné s věkem ježka v zajetí a ve volnosti. Někdy se na to ani nedá odpovědět. Připomínáš mi Internacionálu, kde se zpívá: "Již chví se světa základ vratký, my ničím nejsme, buďme vším!" To je ono Joži, ničím nejsi, tak chceš být vším.... A neboj, upalovat tě nebudu, zase takovou hrozbu pro zvěř ty tvé fantasmagorie nepředstavují, on se toho nikdo doufám nechytne. Krom toho, byl by hřích pálit na hranici dokonalé Stvořitelovo dílo, byť bylo stvořené až sedmý den z čistého rozmaru a nudy. Ale upřímně, mít tě doma, tak už mám tu vraždu odseděnou:-)
vaclav janda reaguje 4.6.2014 15:49
Cist se to neda,ale vypotil toho hodne!Jen tak dal.
Kamil reaguje 4.6.2014 15:20
Jen se podívám co je tu nového a vidím toho kreténa Begalu a jeho stostránkový eleborát debilit a už to ani nečtu a jdu.
Radek Pintner reaguje 4.6.2014 09:27
Jožko,dokumenty nenatáčejí hlupáci,jen blbci to špatně chápou,nic víc.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2014 23:49
Omluva za komolení a přidání slov je pozdě, dobrou..
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2014 23:44
V souvislosti s tím tunelem a jeho světlem na konci, jsem si vzpoměl na jeden vtip... Optimista- ten vidí světlo na konci tunelu, pesimista vidí tmu, realista vidí dvě přibližující se světla a strojvůdce vidí tři debily na kolejach.. :o) Jinak Pavle proč jsi mi to neukázal když s tím rysem..? Já si tam toho vůbec nevšiml taky si do mě mohl ducnout ať si na to kouknu. Jinak Josífek Begala má výdrž a já myslím že by mohl psát populárně vědecko fantas tické (magorické) statě a povídky- jak se říká na každém šprochu je pravdy trochu no ne..? :))
eurohorn@eurohorn reaguje 3.6.2014 20:18
V Sobotu a v Neděli, jako každoročně jsem se zúčastnil přehlídky trofejí v Hukvaldech. Byly tam trofeje z větší části Beskyd. Upoutal mě od daleka silný srnec s dosud bílým nevytlučeným parožím. Srnec byl čtyřletý obodován ve vysokém stříbře! Vedle něj vylo asi 6 fotek formátu A4, ze kterých bylo patrno že tohoto rysa strhnul rys. Srnci vyžral játra a na 2 dlaně z kýty a šel dál. Srnce našli brzy, snad 2. den, vše bylo možno nafotit dokud to bylo čerstvé. Takže Jožo, viděl jsem už vícekrát rysí práci, a tento srnec nebyl pro rysa starý a nejedlý nebo že mu nechútil, a nesežral mu střeva jako pochoutku. Bylo vyfoceno přesně co srnci chybí. A jak píše Pavel, jde ale asi o to, co chybí případně přebývá tobě, kdeže ty si vraj si maturoval z polovníctva, a imelo rastě na jabloňách, a srncom repka nevadí, a pračlovek vybil tygra šablozubého a další neskutečné skvosty oživující tuto bez tak již upadající diskuzi-:), které nepřející admin bohužel občas smaže! Jen tak dál Jožo, piš dál a všem a hlavně do časopisů!!!-:)))a pozeraj dalej videa z Afriky a Ameriky! Seš špica!!!
Pavel Štěrba reaguje 3.6.2014 15:53
No Joži, jelikož máš těžkou obsesi ve sledování přírodopisných dokumentů, tak to asi budeš číst velmi nerad, ale i dokumenty někdy natáčejí hlupáci. Blbci jsou všude, dokonce už dorazili i do Košic. A zuboženou zvěř já nemám a Ty nemáš žádnou, takže sledováním pořadů na animal planet toho moc nevyřešíme. To neznamená, že bych na ty dokumenty taky nekoukal, jen si ze všeho tak jako Ty, hned nedělám bernou minci. Asi nejsem taky premůdrelý, abych sledováním televize vydedukoval, že srnčí zvěři nevadí řepka, tak jako jsi to vygeneroval z mozkovny Ty a ještě to nějakou prazáhadnou teorii zdůvodňoval na sobu caribou:-) Asi Ti už v žádném dokumentu neřekli, že srnec je typický okusovač, jelikož má malý trávník s chudší mikroflóru a tak tu řepku prostě špatně tráví. Sob bude asi zřejmě spásač, možná oportunista - nevím - takže by tu řepku asi strávil lépe, pokud by mu ji někdo na Yukonu zasel:-) Ale Ty jsi prostě neskutečně obsedantní kašpar co bude klidně na potkanech vyvracet škodlivost radioaktivity pro člověka. Děti mi na stůl pohodily DVD Pohádky z mechu a kapradí, jestli chceš, pošlu ti to, ať máš z čeho čerpat geniálné informácie Ty mozgovno imelová.
Pavel Štěrba reaguje 3.6.2014 07:24
To je právě to smutné, že to máš z vlastní mozkovny....
Pavel Štěrba reaguje 3.6.2014 07:01
"srna dokáže ubránit svoje mláďa pred rojnicou niekolkých diviačat s matkou" - NO TO JE PECKA. Jožo ty dokumenty už opravdu přestaň sledovat, nebo alespoň vynech jelínka Bambiho a medvídka Pů!
eurohorn@eurohorn reaguje 2.6.2014 20:00
Jožko, jožno, ty zas perlíš! Tak poslyš, krokodil patří mezi sauridy, tedy ještěry a želvy mezi rod želv. Nikdy nepřišla zmínka o tom, že by mezi jejich předky mohli být teropodní dinosauři. Na cos to zas přišel-:)??? Slyšíš ten hluk?- to se Darwin ne obrací, nýbrž rotuje v hrobě-:) Naopak vzhledem k zvláštnímu typu pánve a odlehčení dlouhých kostí, /kost havranní/ téměř 100% nastala transformace bipedních dino do ptačí říše. A k těm šelmám, tak oni vyhledávají střeva a hovna?! Nesuď dle obsahu vlastní mozkovny a pamatuj si, že velké šelmy jsou natolik čistotné že téměř okamžitě sežerou játra, někdy plíce a srdce. Jen mrchožrouti mají natolik silné žaludeční enzymy, že sežerou i střeva s obsahem....ale piš dál, moc se bavím a hlavně to všem napiš do Myslivosti!!!-:)
František Dvořák reaguje 2.6.2014 16:01
Ono to světlo na konci tunelu fakt kamion nebyl.A co toho mohl napravit,co příroda pokazila.
eurohorn@eurohorn reaguje 2.6.2014 12:15
Faktem zůstává ta skutečnost, že po uvedeném dopadu zbylo dostatek materiálu aby z toho následně mohli vznikat prvotřídní blbci. A jožo můj panelákový, čuj, už jsi někdy viděl jít rojnici divočáků /bachna + selata/ loukou, následně slyšel předsmrtné vypískunutí a pak už jen drcení kostí srnčete? A poměrně velkého??
Pavel Štěrba reaguje 31.5.2014 16:19
Doufám, že to světlo na konci tunelu není protijedoucí kamión..... Byla by škoda, kdyby Slovensko přišlo o krále komiků....
karel zvářal reaguje 31.5.2014 10:50
Jozef, píšeš to tak přesvědčivě, že kdybych nebyl tak dlouho na světě, možná bych ti uvěřil... Nejvíc se u mne zapíšeš do historie poznatkem, že lidské maso lidožroutům (lev, tygr, levhart) nechutná- jen po úpravě!))). A co ty padliny v afrických savanách, taky nepoživatelné? Tak proč se o ně supi s hyenami strkají a nenechají to nicotným mouchám? Zkrátka jako bludár (mystifikátor) jsi bezkonkurenční!
karel zvářal reaguje 31.5.2014 08:17
Mým největším omylem a slabostí na těchto stránkách jsou reakce na tvé poluce, Jožo. Jako kluk pamatuji stovky koroptví a zajíců na protějším zatravněném kopci. Dnes tam kromě prasat (v noci) nepotkáš živáčka. Nebyly v tu dobu cukruše, dnes jich je jak nasetých. A to uběhlo utraných 40-50 let a jsou takové markantní změny v složení fauny... takže tisíce a desítky tisích let ve vývoji planety musely přinášet mnoho a mnoho změn. Život je změna, vše je v pohybu...to není z mojí hlavy, jsou to upravené převzaté citáty a já jim dávám za pravdu. Máš sice jakési "protiargumenty", ale v NatGeo by neobstály. Globální doba ledová byla před cca 600 tis. lety. Od té doby na místo vyhynulých organismů nastoupily nové. Říkat si k tomu můžeš co chceš, je prostě tak. Já také o teorích přemýšlím, sám třeba pochybuji o platnosti (jednoho) velkého třesku pro vznik všech miliard galaxií. Je to složitá problematika, vznik planet a vývoj života na Zemi, ale snaž je jak chceš, mě jsou bližší vysvětlení skutečných odborníků. Např. ten tvůj "antipavlovský" reflex o nepoživatelnosti sajících mláďat... onehdy jsi hlásal, že maso starých zvířat krokodýlům aj. nechutná))). Jednou tak, jindy zas opak... jak se vyspíme, že?
eurohorn@eurohorn reaguje 30.5.2014 21:41
-:))) !!!
karel zvářal reaguje 30.5.2014 19:03
Jožo, já ti v podstatě závidím, protože jsi věčné dítě: kašlat na argumenty, stále si vést svou. Ale jako Stvoritelov tiskový mluvčí nemáš jinou možnost, než věřit "šéfovi". Kdybych šel do důsledků tvých teorií, tak trilobity a dinosaury vyhubil pračlovek lovom v čase párenia, však? Jinak by tu přece byly dodnes... Žádná doba ledová, žádný zničující úder supermeteoritu, výbuch supersopky... Jako nepolepšitelnému darwinistovi se mi tvé báchorky líbí, protože mají svou logiku. Jenže doba pokročila a dnešní lidské poznání (geologie, paleontologie) je jinde, než v době vzniku písma. A s těmi medvědy a tuleni: uveď aspoň jedno místo z dnešní doby, kde při výskytu ledního medvěda vrhají tuleni mláďata na břeh. Ten led je jejich jediná šance jim uniknout. Liška led neprobourá (zmrzlý sníh), když se o to pokouší medvěd, aspoň stará má čas vklouznout do vody. A tak jako se každý rok vracejí vlaštovky, osídlili sysli od jihu Panonskou nížinu, což trvalo lisíce let při každoročním posunu o cca 1 km... A tak jako vždy jsem házel hrách, protože ty už máš nachystanou odpověď. Jak jinak...
Pavel Štěrba reaguje 30.5.2014 07:06
Jožo, tento týden se objevila zpráva, že v Norsku nafilmovali Yettiho. Možná už se ta doba ledová kvapem blíží, když po lesích běhají takové potvory ..... 3 km silný led, a pod ním sysle, no to bude něco.....
Jezikova Anna reaguje 29.5.2014 21:44
A nemôžu v tom všetkom byť mimozemšťania? Aj begala tak píše, ako keby bol z nejakej inej galaxie - "ak nebude ľad, tulenice budú vrhať mláďatá na ľad".
Josef Voborník reaguje 26.5.2014 19:50
No, já si myslím, že pračlovek toho šablozubého tlgra rozhodně nevykynožil. S primitivními zbraněmi, které něl k dispozici, to nemohl dokázat. Jeho vymizení bylo zapříčiněno zejména klimatickými změnami a následným nedostatkem potravy - dnes /mírně přehnáno/ hrozí vyhynutí lednímu medvědovi bez ohledu na to, že je loven spíš výjimečně a roční úlovky se v celosvětovém měřítku pohybují maximálně v řádu desítek kusů. Oteplování v arktické oblasti proň znamená snížení možnosti lovu tuleňů a hlad. S tím nemá tlak ze strany člověka nic společného. Pro každého živočicha platí, že k jeho přežití a prosperitě je nejdůležitější stav jeho životního prostředí. Potravní oportunisté /nejtypičtějším příkladem ze savců je potkan/ se dokáží přizpůsobit téměž všemu. A to platí do značné míry i např. pro lišku. V současné době se třeba u nás daří zvyšovat stavy sokolů stěhovavých. Proč to nejde např. u raroha velkého ? Inu, zejména proto, že přirozený areál raroha se víceméně kryje s výskytem sysla a ten je dnes vzácností. A takových příkladů je možno uvést desítky. Ne lov počas ruje nebo stres, životní prostředí je ten nejdůležitější a limitující faktor. A není až tak podstatné, zda za jeho změnou stojí člověk /i když přiznávám, že to je ten nejšastější případ/, nebo třeba to oteplování. Následky jsou stejné.
eurohorn@eurohorn reaguje 22.5.2014 20:24
No pozri Jožo, 3-4 hovoříš, dobre, ale jako je to možné, keď vo svojích teoriách uvádzaš, že zvýšená natalita veškerých druhov polovnej zveri je predovšetkým dosledkom lovu počas ruji, a to při medveďoch nenastává???-:)....iba ten šablozubý tiger,to volaako nechápem, ten by musl mať 10torčata, jako obranu před kynožením od pračloveka...-:)))
Josef Voborník reaguje 21.5.2014 11:05
Neviděl bych to tak složitě. Medvěd jako vrcholový predátor na Slovensku /samozřejmě kromě člověka/ nemá nepřítele. Rozšiřování jeho areálu je pouze zbožným přáním pseudoochránců zvířat - ti mladí medvědi už vlastně nemají kam jít a čím dál častěji gochází k tomu, že je staří teritoriální samci zabíjejí, bez ohledu na to, že by tam měli potravy dost. Jediným řešením je jejich regulace odstřelem a zejména by prospělo celé slovenské medvědí populaci zrušení zákazu lovu starých medvědích samců - samozřejmě by se muselo jednat o přísně regulovaný lov, zaměřený na produkci hodnotných trofejí. Současná praxe jen zvyšuje počet případů pytláctví.
eurohorn@eurohorn reaguje 6.5.2014 12:10
... a co takhle prostě ARABI ???....-:) romský jazykozpytče?
eurohorn@eurohorn reaguje 3.5.2014 21:07
Jó ARABY....no tak to jÓÓÓ !!!-:)
eurohorn@eurohorn reaguje 1.5.2014 18:56
...kdepak, Jožo je klenot proti tomuto polocigánskému póvlu!!!
Jezikova Anna reaguje 1.5.2014 13:37
J.X. už si ako begala. Kočovní cigáni boli vykázaní za chotár dediny a vzbudzovali odpor. Úžitkové krížence však existujú na celom svete. Kríženci sa bežne pomenovávajú "bastardi". J.X. a ty si si na 100%istý, že si čistokrvný cigán? Lebo aj gadžovia sem tam zhrešili s cigánkami a to by mohla byť príčina tých bielych olachov. Čistota rasy sa u cigána pozná najskôr podľa toho, ako intenzívne sa u neho prejavuje "tulenia nemoc".
Jezikova Anna reaguje 1.5.2014 07:47
Diskusia o cigánoch je tu namieste páni! Veď sú to šelmy a poriadne veľké. Nie sú síce autochtónny druh, ale sú chránení zákonom. Vo svete sú však oblasti, kde je lov hyen povolený. Checheche...
Miroslav Zajíček reaguje 30.4.2014 11:42
A kdo ji měl 2x je prase...Doplnění starého přísloví.
eurohorn@eurohorn reaguje 30.4.2014 07:36
Tak se jdi vyjadřovat někam doprdele, ale hodně rychle, romošuku, nás to naprostio nezajímá, běž drbat třeba kozu, tvoje volba...
Lubomír Černý reaguje 30.4.2014 06:28
Šmarjá,kde to zase jsme? Zde jsou VELKÉ ŠELMY!!!
karel zvářal reaguje 29.4.2014 09:09
Kde domov můj...
eurohorn@eurohorn reaguje 29.4.2014 08:42
...no ještě že si tu trofej ohodnotíš sám-:), ta trofej je totiž tak hodnotná, že za přesně takové v letech 1938-1945 v oblastech vlivu 3.Říše zavíralo natvrdo, /zákon o hanobení rasy!!!/...a oprávněně! To až komunisti připustili, aby vznikal mix za jakého pocházíš ty! A co z tebe leze víme všichni. Tak běž psát maily do hnutí Romea....ne sem, tady je téma Velké šelmy a ne Jak jsem šukal cigánku!
Jezikova Anna reaguje 28.4.2014 21:08
J.X. nedrístaj. Olašské princezné sú dobre strážené pred lumpami ako si ty. Keby to bola pravda, čo si napísal, tak už si mŕtvy. Olahovia nenávidia obyčajných cigánov viac ako kohokoľvek iného. Ale tá atrapa v stane vôbec na princeznú nevypadá.
eurohorn@eurohorn reaguje 21.4.2014 11:13
Zdravím Aničko, tak už probraná z hybernace-:)?, no máte pravdu, živě si ten zástřel 5-ti cigošů pamatuji, bylo to bez úlomku, a pro střelce bez následků. Jakpak taky ne, když mu šli podpálit barák a řvali, že všechny zabijou! Škoda že měl jen klasický zásobník na 5 ran, no mít tak nomezený polopautomat, jistě by se pochlapil víc....-:) má moji nehynoucí úctu!
Jezikova Anna reaguje 20.4.2014 20:31
Oprava - ...pochopiť nedokážeš...
Jezikova Anna reaguje 20.4.2014 20:29
Begala, begala, trafená hus zagágala. Jezikova naozaj zostane Jezikovou, ale nezostane volom, begalom ani cigánom. To je medzi nami rozdiel. Lenže ty to nepochopiť nedokážeš, takže škoda rozprávať volovi o sobote.......
Jezikova Anna reaguje 19.4.2014 20:10
O šelmách po tejto zime neviem takmer nič, pretože nájsť stopy včetne pobytových, bolo takmer nemožné. Snáď niečo vedia páni zo zoskupení VLK a DUHA.
Jezikova Anna reaguje 19.4.2014 19:54
J.X. zapamätaj si: Vôl zostane volom, begala begalom a cigán cigánom aj keď im kráľovské koruny nasadíš!!! Ten mizivý a zanedbateľný podiel "slušných " cigánov možno vyjadriť v zlomku promile a prirovnať to možno k situácii keď slepá kura zrno nájde. Tú atrapu zo stanu si daj za sklo a dobre schovaj. Pán magister, možno to nakoniec nebude až také čierne, pretože keď bude cigánov majorita, vykape ich mnoho na choroby a hlad a znova sa to nejako zreguluje. Na Slovensku sa nájde dovtedy určite viac ľudí typu Kotleba a možno aj v okolitých krajinách. A klepetá dostanú cigáni, ktorí porušia zákon. To, že cigáni dokážu ovládnuť a terorizovať dôchodcov a slabých a to dokonca aj medzi sebou, ešte neznamená, že im to prejde aj u zdravej a silnej časti národa. Tá sa bude brániť a účinne, pretože cigánov možno celkovo zaradiť medzi poserov, to nie sú odvážni chlapi. Jeden osamotený Slovák dokázal po "nežnej" zabiť v sebaobrane 5 útočiacich cigánov a ani nesedel. A nebol to ani prejav rasizmu. Jednoducho sa bránil lotrom a náhodou to boli cigáni. Keby ho boli napadli bieli, určite by sa bol bránil takisto. Takže J.X. čítaj a zapamätaj si!!!!!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 17.4.2014 00:03
No jo no, to víme že nás početně za pár let cikáni převálcují, kdyby byli stejně tak aktivní/ agilní v zapojení se do pracovního prostředí, jako ve- řekl bych- dynamické "výrobě" další generace nezaměstnatelných potížistů, vyvíjelo by se to poněkud líp. Nakonec to skončí asi tak, že budou bydlet jen v těch stanech (viz foto) protože např. činžovní domy povětšinou "zrasovali" tak ,že je z toho normálmímu majoritnímu pracujícímu člověku, blivno.. To je bohužel realita ne dogma.
František Fibiger reaguje 16.4.2014 19:11
Pavle,schválně:Pročblechy nesvítí?Protože by to potom v každé cigánské osadě vypadalo jako v LAS VEGAS!
eurohorn@eurohorn reaguje 16.4.2014 18:27
Ty dylino už nevíš cos komu kdy lhal...a že si té tvé černé Váží cigáni, a jak že půjčuje až do Anglie...no nic, běž lovit potkany vzduchovkou! Podnikání v oblasti půjček je provázáno investičními firmami typu Provident a dalších zlodějů. Pochybuji, že by se tá tvá cikorka k tomuto jen přiblížila, půjčuje aniž by platila z přijmu daně, ty multikulturní demente! To jsou bankovní služby??? No seš větší vůl než jsem myslel, ty generále sniperů! V okrese Blansko je nejmíň cigánů z celé ČR, v Blansku samotném žádný, ale je tu silná enkláva skinů, cigoš by tady nevydržel, byl by bit na 1. potkání, už jen zato, že se vůbec nechal potkat!!!-:)) Zájmově zkoumej do hloubky třeba vůni sperma orientálce, ale neobtěžuj mě s tím, nemám zvláštní potěchu si s tebou psát a to cokoliv, tak to respektuj! Tím končí moudrost světská....
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.4.2014 20:51
Zdravím Pavle, jo žiju si přímo ;) Nějak jsem neměl chuť a vlastně ani čas sem psát a vůbec chodit na tyhle stránky..teď už po cca roce občas budu na "příjmu". Škoda, že je ta diskuze občas taková nesmyslná, hrubá a zcela mimo téma. Nechme Adolfa spát a cikány nechme jako téma třeba do hospod..Jo díky Karle za informaci.
eurohorn@eurohorn reaguje 15.4.2014 19:52
JUDr Horvát, cigánský snipere, zcela jistě cigán není, seš slepej nebo co?! A o tom jak chtění a "vysoko" jsou Olaši, to předvádí to tvá černé ferarri dokonale, jejím zaměstnáním je lichva, sám jsi to psal a tím je to pro mě uzavřená záležitost, takže zase ksindl! Jinak na nettu byl odkaz na nějaké stránky "jak zabít beztrestně cigána" má to asi 6 tis. registrovaných členů. Tak takhle jsou ti tví cigoši oblíbení, olach neolach jedna banda. To strýc Adlof věděl dobře... Jinak Ondro, ty ještě žiješ?-:)?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.4.2014 15:11
Bau mit .: Myslíš Karle zateplení baumit..? Tak to jo, vlčí kožíšek bude kvalitní.. Jinak bych potřeboval cikána nebo roma- ono je to buřt na výkopové práce. Už jsem zaměstnával několik a jsou sakra dobří jen se musí platit hned jak to "zrobí", jinak bych upadl několikrát na břitvu. Každopádně mám dobré zkušenosti výkopy byly rychle a dobře provedeny, sice mě to stálo navíc vždy několik vajíček ale dobrý- slepice mi zůstaly a já žiju.. :)
karel zvářal reaguje 15.4.2014 14:58
Jeníštu, to je krásná mnemotechnická pomůcka, to by mě nenapadlo, fakt! Horváth=Oláh. Měli jsme na rotě dva, čierny a biely Jaro. Ten druhý by tě určitě hnal za takové národnostní určení. A k dotazu Ondřeje B.: také mi připadal ten vlk jako vlčice v dubnu..., nebo zrovna poobědval selátko. Zachycený na Koko*ínsku, čili migrant z lužické populace. To musela být předminulý víkend v hospůdkách v okrese na severu veliká sláva, což? Šedí vlci Jablonec... lepší jak bau mit.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.4.2014 19:55
Jane, romošuku bláznivá, jsem poněkud citlivý, když se nějaké pako bez podstatnějších znalostí jako ty, sere do majitele lovecké cestovky. Víš, Judr. N. Horváth, má jméno maďarské, a není to cigán! narozdíl od tebe! Vše v úlovcích svět, je uloveno poplatkově v Rumunsku, kde na rozdíl od nás a Slovenska kripli z VLKu a DUHY nejsou u moci, tam se o zvěř i šelmy stará Státní správa,a proto tam nejsou přemnožováni krkavci, kormoráni, bobři a veškeří dravci, na základě čehož je tam dostatek lovné zvěře, tedy medvědů, vlků, rysů, jelenů, černé ba i drobné, a proto tam lze myslivecky hospodařit! A to jsou Karpaty!!! Tak se zas věnuj Arance či jak se jmenuje, nechyběl jsi tady, a radím ti po sté, vyser se na myslivost, ty fekete pine !
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.4.2014 18:49
Sakra sakra !!!!! Teď jsem potil více jak třičvtrtě hodinu text a zmizelo to..! No nic, rád vás čtu lidi i po těch čtyřech letech :)) Show must go on.. Jo, kde byl "uloven" fotopastí ten vlk u nás ? Nemůžu to najít, ale myslím že to nebyla žádná "divočina" jako Beskydy apod. Vlk působil na snímku tlustě- mohla to snad být vysoce březí "fena"..? Odpovím si sám- však proč by nemohla, však vašeho vlka jsem taky neviděl a věřím že ho máte.. :))
Jezikova Anna reaguje 14.4.2014 08:12
J.X. ty nie si iba sprostý. Si aj slepý.
Jezikova Anna reaguje 19.3.2014 21:52
Pán Zvářal, celkom jasne a zlomyseľne Vám odporúčam presťahovať sa do raja prekypujúceho zdravím - oblasti Černobyľu.
karel zvářal reaguje 19.3.2014 20:21
Filmaři se po letech do Černobylu vrátili, aby natočili pokračující pohlcování civilizace přírodou. Na cca 2200 km2 žije asi 100 vlků (10-12 smeček). Zajímavé je, že jen asi 500 lišek, počet rysů neuvedli, ale prý přibývají, objevili se i medvědi. Jinak spárkatá všeho druhu, prasata k vidění běžně ve dne - díky absolutnímu klidu. V Bělorusku žije asi 1600 vlků, tj. 1 na cca 100 km2 (nedávno ještě 3000). A i tento počet kvůli útokům na psy, dobytek i lidi plánují snížit na cca 500 - údajně optimální stav. Navzdory přetrvávající vysoké radiaci rostliny i zvěř překypují zdravím a život zde kypí nepředstavitelným způsobem.
eurohorn@eurohorn reaguje 23.1.2014 08:35
No všimnul jsem si, že do úlovků svět, vložil pan Klásek 3 krásné historické fotografie výřadů medvědů. Nevím sice odkud to je, předpokládám Rumunsko, ale je to krásné, a to až tak, že by se to mělo poslat mailem hnutí Duha...-:)
Josef Voborník reaguje 19.1.2014 23:47
S tým pohárikom alebo štyrmi máte pravdu. Ospravedlnenie neprijímám, lebo sa mi nemáte za čo ospravedlňovať.
Jezikova Anna reaguje 19.1.2014 17:00
Ten, komu nekontrolovane povolia nervy, platí rundu. Chcete byť arbiter? Pohárik alebo štyri, by sa ušli aj Vám pán Voborník. Prijmite prosím moje ospravedlnenie.
Josef Voborník reaguje 19.1.2014 16:29
A ještě dodávám, že skutečný gentleman a lady, za což vás všechny považuji, nikdy nikoho druhého neurazí neúmyslně - a právě na to je potřeba dávat pozor.
Josef Voborník reaguje 19.1.2014 16:25
Docela se divím, že jste mne nepoznala podle stylu psaní - a nic proti té Vaší debatě nemám, jen se, jak jsem již jednou napsal, obávám, aby jednomu z vás nepovolily nervy a "v zápalu boje" nenapsal něco takového, nad čím by se ten druhý mohl urazit - takových případů na tomto i jiných fórech už bylo víc než dost. Nezbývá, než věřit, že k tomu nedojde a spoléhat na vaši inteligenci a zejména smysl pro humor.
Jezikova Anna reaguje 19.1.2014 12:16
Pre toho čo reaguje. Máte takmer stopercentnú pravdu. Ale ako povedal môj sedemdesiatročný priateľ - "teraz, v sedemdesiatke mám prestať piť? Po tom čo som do toho investoval také veľké peniaze?". Vážený pane, ja to za vážny spor nepovažujem, je to také skrátenie dlhej chvíle, nikoho nechcem urážať, dokonca pán Myslín ma veľmi zaujal niektorými precíznymi článkami týkajúcimi sa archívnych záznamov. To sú články zaujímavé a poučné a je obdivuhodná jeho schopnosť informácie v takom rozsahu získať. Niečo podobné hľadám aj u pána Zvářala, ale nejako sa mi to zatiaľ nedarí, ale nevzdávam to. A ak ste si všimol, aj "urážame " sa pomerne kultivovane. Medovinu mám síce zabezpečenú až u dvoch tu diskutujúcich (páni Štěrba a Pintner), ibaže oni asi majú nejakú poruchu pamäti. Škoda, že ste zostal v anonymite. Ak sa naozaj niekedy stretneme a netrafí Vás hneď .... uvidíte, že ste to dobre odhadol.
Jezikova Anna reaguje 18.1.2014 21:51
21:49
Skrofa reaguje 18.1.2014 20:45
To že je to veľká zriedkavosť bude způsobeno spíše početností vlků a tím, že se zdržují spíše v oblastech s nižší hustotou komunikací a s méně frekventovanými komunikacemi. A obávám se, že ne zdaleka pouze v 5% tam zvěř zůstane. Spousta řidičů policii ani nezavolá. Chtěl jsem jen napsat, že to nevidím, jako takový nesmysl (auto jako predátor), jak jste názor Karla Z. označila, ale už končím. Z ostatních diskuzí, které pročítám, jsem vyvodil závěr, že Vy stejně máte vždy poslední slovo a já tolik energie nemám.
Jezikova Anna reaguje 18.1.2014 20:35
Pán Zvářal, na google je na prvom mieste takáto definícia predátora: "Dravec alebo predátor alebo epizit je živočích, ktorý usmrcuje iné živočíchy a živí sa nimi. Často stojí na vrchole potravinového reťazca. Konzumovaný živočích sa nazýva korisť. Predátori lovia korisť buď priamo (napr. mačkovité), alebo do pascí (napr. križiakovité). Medzi predátorov sa nezaraďujú saprofyty (rozkladače), ktoré síce môžu konzumovať iné živočíchy, ale nezabili ich - uhynuli z iného dôvodu." Je auto živočích? Živí sa auto usmrtenou zverou? Nie. TAK NIE JE PREDÁTOR!!! Tu nejde o slovíčka ale o princíp, takže skúste nejakú medicínu Vy pane, možno tie omega mastné kyseliny v prírodnej forme. A kto tu vlastne propaguje intenzívny lov alebo totálnu likvidáciu šeliem alebo dravcov? Ja teda nie. Aj ja som sedliak pane. Ale raz ma pri pichnutí vidlami kopol kôň, upozorňujem, že do riti, nie do hlavy. Dávajte si teda s vidlami väčší pozor! A nielen na kone.
karel zvářal reaguje 18.1.2014 20:23
Panenko skákavá!!! To snad není nožný!!! Tak nedá pokoj a nedá, starý praktik! Poslouchejte, já když něco píšu, tak vím proč to píšu! Řeší se tu, která laborace je lepší, "aby to neodcházelo". U těch kolizí je to úplně stejné!!! Nedělám si statitistiku, ale mockrát jsem našel nosem sražený kus, o kterém nikdo nevěděl. Páč si nevozím prdel v autě, ale provozuji jednostop. Jednou jsem srazil srnu (žigulem v noci). Kamarád chová krkavce, tak jsme tam druhý den jeli. Nezapamatoval jsem si přesně místo, takže jsme srnu nakonec našli, ale mimo ní i další tři kusy, celkem čerstvé, určitě letošní. V příkopě zarostlém kopřivami. A to na cca 200m. Hodně kusů odchází potlučených dál než 100m - několik nálezů podle krkavců a strak. Takže to, k čemu volají myslivce, není ani náhodou stoprocentní obrázek o obětech dopravy. Dobrou noc všem!
Jezikova Anna reaguje 18.1.2014 20:13
Skrofa, viem na čo slúžia ploty okolo diaľnic aj to nižšie v takej súvislosti uvádzam. Ale či si to uvedomujeme , alebo nie, ploty plnia aj tú druhú úlohu. A tam kde ploty nie sú a dochádza k stretom áut so zverou je v 95 zo 100 prípadov rovnaký scénar. Vodič zastaví, privolá políciu, tá poľovníkov a tí zrazenú zver odpracú alebo ťažko zranenú dohľadajú a dostrelia. Vlkom nenechajú nič. Drobné živočíchy usmrtené autami sú potravou iných živočíchov ako vlkov. Preto za nezmysel označujem tento výrok pána Zvářala :"Těm VLKÚM, podobně jako krkavcům a liškám, poskytuje zase silnice bezpracnou kořist." Prípad keď vlk alebo vlci zožrali autom zrazené zviera nepoznám, aj keď ho celkom vylúčiť nemožno. Ale rozhodne to nie je zrovnateľné s líškami a krkavcami, skôr je to veľká zriedkavosť.
karel zvářal reaguje 18.1.2014 19:29
I bez podpisu je jasné, kdo je autor. Panní Anno, já jsem sedlák, víte, a když si kus soustavně nabíhá a nereaguje na křik a mávání, tak ho těmi vidlemi nakonec dloubnu. Děkuji Skrofovi za podporu, protože jinak je to dialog s "hluchým". Ano, považuji auto za predátora. Jelikož způsobuje celkem významnou mortalitu, nikoliv však rozhodující. Jestli Vám to hlava nebere, zkuste jíst mořské ryby, tam je dostatek omega mastných kyselin. Když vídám co pár set metrů rozmliažděného ježka, říkám si - dobré, je jich dost. A je to už velmi dlouho, a ježci jsou stále! Určitě víte, že já horuji za větší pozornost menším šelmám, zejména skalačky. Ta opravdu vybije během noci holubník, či stromovou kolonii kavek, slabý, silný - všechno jedno! Když jsem nedávno vzpomněl výborný článek dr. Sýkory z Pardubicka, nikdo nereagoval! Já jsem ochranář, ale myslící ochranář. Duháka ze mě neuděláte, i kdyby jste měla k dispozici štáb psychologů. Jsem pro lov vlka, pokud jsou jeho stavy neúměrné. Za což mě nemají rádi. Stejné je to i s hojnými dravci. Kde hospodaří výr, postará se v první řadě o ty hřadující káně, které proti obloze snadno najde, než koroptvičky ve stařině. I ten predátor potřebuje predátora, jelikož ten tlak ho posouvá ve vývoji. Ale ten lov musí být úměrný, nikoliv intenzivní. Vždy by mělo něco zůstat. Minimálně pro potěchu oka (orel), nebo neviditelný rys pro dobrý pocit hospodáře.
Jezikova Anna reaguje 18.1.2014 19:14
ešte oprava - ....zver nemala dôvod.....
Jezikova Anna reaguje 18.1.2014 19:12
Je to síce jasné, ale o 19:10 podpisujem
Skrofa reaguje 18.1.2014 19:08
Já s tím, co napsal Karel o střetu vlků s dopravními prostředky souhlasím. Vlk není tak neinteligentní zvíře, aby nedokázal rozlišit, že mu na silnici hrozí nebezpečí. Navíc díky společenskému způsobu života se dovede daleko lépe poučit ze smrti či zranění člena smečky. Evolučně je úspěšnost druhu závislá na tom, jak se dovede přizpůsobit změnám prostředí a doprava je nedílnou součástí našeho prostředí. Paní Anno, opravdu si myslíte, že ty ploty tam jsou pro ochranu zvěře? Nenechte se vysmát.
karel zvářal reaguje 18.1.2014 18:08
V jednom známém českém seriálu z nemocničního prostředí říká doktor Štrosmajer sestře: Kdyby vlastnost nadnášela, tak vy se budete vznášet jak holubička! To, co mi "doporučujete", jste jistě seznala, že v první řadě schází Vám. Viz např. dotaz z 3.1. v 10,55 (Kde šelmy/vlci/ obhospodařují spárkatou, pane Voborníku? Pomóóc, nevím nevím...) Takže ještě polopatičtěji pro naši Nanynku: Ony ploty tam nejsou kvůli lásce ke zvířátkům, ale aby tato nezpůsobovala kolize, které jsou při rychlosti nad 100 km fatální. Ploty brání PŘIROZENÉ migraci. Zvěř se se ztrátami okolo 10-20% úplně v poho vyrovná. Zajímavé, že z té "snůšky nesmyslů" jste po mečiarovsko-jezíkovsky opomněla tu JINOU antropogenní mortalitu. Ta totiž má daleko, ale daleko HORŠÍ dopady!!! Kdyby nebylo ztrát, zvěř by neměla důvod se množit. Člověk je součástí přírody. Její přirozenou součástí! I s jeho autem. Takže pokud se to Vám zdá nepřirozené, já kolize s vozidly na cestách NEpovažuji za rozhodující v kontextu životaschopnosti populace. Za 15 let se stavy v Lužici zvedly z jednoho páru na 10-12 smeček (cca 100 ex.). Kolize s dopravou tam jsou, ale i ve středoevropských podmínkách (což je průser nad průsery, však!), dokáže vlk bez problémů přežívat a prosperovat. P.S.: Zase pozvěte psychologa a vypoťte "oponenturu" ke zcela nespochybnitelným faktům. Vy to jen tak nevzdáváte, však! A o té vzpomínané Komárkovské pokoře si můžete nechat jen zdát, neomylná Anno!
Jezikova Anna reaguje 18.1.2014 08:23
Veľmi zaujímavé. Obhajoba toľkých nezmyslov na jednom mieste. Vlci živiaci sa autami zrazenou zverou. Auto ako predátor. Pane na chvíľu prestaňte s Vašim "odborným " samovzdelávaním a ozrejmite si základné pojmy ako napríklad : prirodzená selekcia, predátor, korisť a podobne. Ak Vy považujete úhyny na cestách za podružnú banalitu(tento názor máte asi sám) tak vysvetlite tie stovky kilometrov plotov okolo diaľnic. Samozrejme nie z pohľadu vodiča ale z pohľadu ochrancu zveri.
karel zvářal reaguje 17.1.2014 21:10
Rozhoduje výsledek, podle toho si vytvářím názor na problém. Pokud populace prosperuje, jsou úhyny na komunikacích podružné banality. Auto je predátor, který je vidět a slyšet. Zbytek smečky se z toho poučí. Platí otřepané: chybami se člověk (i vlk) učí. Těm vlkům, podobně jako krkavcům a liškám, poskytuje zase silnice bezpracnou kořist. Něco za něco. Kéž by jiné způsoby antropogenní mortality byly vždy tak férové a předvídatelné.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.1.2014 18:21
... no richtig-:) a ta vlčice v Lužici se možná zabila když zkoumala německou gramatiku a nečekaně narazila na německé "ostré S" tedy Saharfeses"-:)))
Jezikova Anna reaguje 17.1.2014 17:00
Iba malá otázka pán Zvářal. Vy považujete úhyny na komunikáciách za prirodzenú selekciu? Pán Myslín rozdiel medzi nami je asi taký, že pokiaľ ja sa snažím písať pravdivé a skutočné príbehy z praxe, Vy sa snažíte vytvoriť a prezentovať teóriu podľa ktorej by mali všetci postupovať. Aj to je zábava.
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 16:36
Nic nepodsouvám, koho střílení nebaví ten to nedělá, to není morální odplivnutí, ale fakt. Také mne baví tahat ryby za hubu a pochybuji, že to baví je. Lidi té touze nerozumí, ale měli by ji respektovat, to je celé. V podstatě bych mohl napsat jak se mají domluvit radikálové, když se tu nejsou shcopni domluvit dva myslivci, tvrdící, že šelmy jsou klenot přírody a dva "ochranáři" tvrdící, že člověk má zasahovat do narušené přírody:). Pavle, celek je jednak vždy více než součet částí:), ale když půjdu mimo poučky, tak vyjímky neznamenají, že vlci loví ve většině silné jedince, predace je vždy obdobná - cesta nejmenšího odporu - příkladů jsem napsal dost a věřte paní Jezíková, že ve vztahu predátor kořist se najdou podobnosti v rybníce i na horách. Toto prostě, bohužel praktické pozorování několika případů (neuražte se, ale vlastní oči nejsou samospásné, neb člověk prostě nemůže vidět vše) vyvrátit nemůže. Děkuji za přání, pokud nám nějaké šelmy přeběhnou budu tomu blíž:). S tím bojem beze zbytku souhlasím, vlk do všeho jde s jistotou - ale jsou známy případy zabitých vlků domácí smečkou, nedávno pokud si dobře vzpomínám takto zašla vlčice v Lužici. Ne vždy je ta jistota správná:) a dá se tak dle mého říci, že si vlci teritorium brání, ačkoliv Váš příklad může být častější. Děkuji všem, mizím slavit. A ať se pořád nehádáme, ačkoliv Pavlovi názory čtu se zaujetím i když si nemusíme rozumět, o Karlovi pak samozřejmě nemluvě, tak najdu něco z těch dějin. MM
eurohorn@eurohorn reaguje 17.1.2014 16:04
Martine popsal jsem jednotlivosti, protože jak je známo mozaika se se skládá výlučně z jednotlivých kamenů. Popsal jsem pouze nejčastější způsob lovu vysoké vlkem, který jsem zažil a viděl na vlastní oči. Jiným způsobem zase chodí vybírat desátek ze stát domácího zvířectva. Nečerpám z četby ba ani z filmového dokumentu..., a přál bych ti to zažít taky!!! A dále: stává se i to, že domácí smečka útok jiné smečky ustojí, což se děje nesmírně zřídka jen v okamžicích nezbytí. Vlk útočí výhradně tehdy, kdy si je jist úspěchem, nebo neútočí vůbec../tedy na rozdíl od člověka/! Smečka která se rozhodne bojovat o cizí teritorim, je si natolik jistá svojí převahou, že pokud se už k tomu rozhodne, pak teritorium získá. Vlk je nesmírně inteligentní a proti přesile nebojuje, ví dobře, že zranění by pro něj mohlo mít fatální následky. Doufám, že si rozumíme nyní exaktně-:)... a pokud ne, kolegyně jistě k tomu řekne svoje...
karel zvářal reaguje 17.1.2014 15:46
Neumím si představit, že po Německu bude běhat tisíc vlků, jak spřádají v plánech ochranáři, pro mě už 200-300 vlků je dostatečný počet. Spíše vidím řešení v tom, co už jsem zmiňoval několikrát, tj. oživení krve např. slovenským či rumunským vlkem (menší smečkou?). A že hynou na komunikacích? - přirozená selekce. Tak jako hynou ježci, zajíci, srnčí, černá... S tím se v poho vyrovnají.
karel zvářal reaguje 17.1.2014 15:32
M: 1*! Náhánění na zamrzlou plochu nebude až tak rozšířené vzhledem k hornatému charakteru Slovenska. Jó ve Finsku by to bylo jiné kafe! A i tak to potvrzuje to co se ví, že vlk je inteligentní šelma (zas Vás na*eru, chytrý lovec-bača), který nebude vymýšlet nesmysly, když mu situace hraje do karet. "Žádný chromajzl, žádný dehydrovaný po hnačke- dnes děti budem o hladu!" Takhle jste si představovala vlčí myšlení v našem pojetí? Dobře to píše Martin, negativní selekce platí obecně, samozřejmě s množstvím neopatrných či jinak šťastně ulovených kusů. A s tou západní Evropu jste umanutá! Kdybyste to hlásala 20 let zpátky, srazím paty a ani neceknu. Ale živý příklad existuje a já jen doufám, že nebudem číst historii posledních vlků, ale po letošní mírné zimě budou aspoň v Sudetech volat Willkommen Wolf! Protože na migranty z východu to nikterak nevypadá. A na tyto zprávy se pro změnu těším já.
Jezikova Anna reaguje 17.1.2014 15:07
Porozumeli pán Myslín. Vy vo svojej gloriole nechcete ustúpiť nikomu. Preto prekrúcate fakty , podsúvate výroky a podobne. Mne podsúvate ľuďom nepochopiteľnú túžbu niečo zastreliť, eurohornovi neznalosť zákonitostí predácie, porovnávate ryby v rybníku s vlkmi v prírode a podobne. Pochopte konečne, že v človekom tak vážne narušenom ekosystéme ako je západná časť Európy nemôže prirodzená predácia fungovať na takých istých princípoch ako v prírode nenarušenej alebo narušenej málo. Máte výhrady voči mnou a eurohornom uvádzaným faktom a pozorovaniam ale vyvraciate ich nie protiargumentmi z daných lokalít, pretože o nich neviete z praxe takmer nič, ale Vami vykonštruovanými zákonitosťami. Stále odmietate odlišné prostredie u nás a porovnávate ho s podmienkami na iných kontinentoch, alebo takmer s pravekom. Predáciu hadicapovanej zveri šelmami tu nikto nepopiera, ale táto má veľmi malý význam. Nakoniec slabú zver poľovníci lovia prednostne a to zo zákona a silnú, nádejnú podľa parametrov určených takisto zákonom ponechávajú v revíri. Vlk do prírody Karpát bezosporu v únosnej miere patrí a tú únosnosť je potrené ponechať na uváženie skutočným odborníkom. Či si vlk nájde miesto aj v okolí Prahy a v ostatných revíroch tak, aby sa nejednalo o ostrovčekovitý až reliktný výskyt, to ukáže čas. Ale ľudia, ktorí nestratili zvyšok súdnosti a nedali sa ovplyvniť demagogickými zlátaninami pseudoochrancov, si dokážu utvoriť svoj vlastný názor a pochopia, že na niektorých častiach územia veľkým šelmám proste nenávratne "odzvonilo" a to trvale. Pochopia aj to, že snažiť sa za každú cenu opičiť nemá význam. Veľké šelmy si s trochou odvahy dovolím prirovnať skôr k nejakému vzácnemu kultúrnemu dedičstvu ako k nevyhnutnej súčasti celého narušeného ekosystému. Tak a už sa odteraz veľmi teším na Vaše závery páni.
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 14:23
Ještě poznámka. Smečka vytlačí jinou smečku což se tedy stává, ale že smečka nepustí jinou to se již nestává? Tak Vám nevím, ale pokud je jiná smečka domácí při svém pokusu zahnána, tak platí ono nepuštění. Výlučné vytlačení by fungovalo jen v případě když by každý takový pokus skončil úspěšně, což je dost nepravděpodobné. Předpokládám, že jsme si nerozuměli.
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 14:19
Děkuji za praktický poznatek, už jste to tu jednou uváděla. Dovolím si tak poznamenat, že taktika při které se vlci snaží dostat kořist na led je nová tam, jinak si jí vybavuji již dětských knížek. Z druhé strany Beskyd tak vlci činili v údolí Ostravice, a u Morávky využívali koryto řeky. To, že na ledě neselektují mi naznačuje, že se jaksi stále nechápeme- led, propast, tekutý asfalt v americe (dodnes důl pro archeology) nenutí šelmu selektovat, proč taky. Šelma neprovozuje průběrný lov, nebo možná provozuje a následně pak pro vlastní potěchu loví trofejní kusy:).Cílený lov nejlepších kusů je záležitostí stavu kdy predátor má nad kořistí obrovskou převahu a není na výsledku lovu existenčně závislý, loví pro zábavu a může si to tak dovolit. To co tu Pavle píšete jsou totiž jen příklady, pouhé jednotlivosti - co se tím vlastně snažíte dokázat? Že predace není o vyřazování handicapovaných? Že probíhá náhodně a celá evoluce reagování predátor/kořist je mylná. Už jsem to tu uvedl, do bazénu dejte štiku, část rybiček zraňte a za týden se uvidí, prostřelte ve vlčím revíru nohu srnci a schválně jestli ho vlci minou, uvažte kozu na provaz v lese a uvidíme, nechte jedno stádo ovcí se psem a druhé bez psa a kam asi vlk přijde - to je prostě základ. Cesta nejmenšího odporu - což v součtu celé predace, navzdory propastem a terénním výhodám, neznamená nic jiného než starý známý fakt, že predátor odstraňuje z přírody handicap a jeho vliv na kořist je tak kladný. Dokazování na milionech jednotlivostí, že to nefunguje je k ničemu, neb v součtu je to pořád nasnadě. Ochranáři, kteří tvrdí, že vlk je "JEN" zdravotní policie plácají z neznalosti, popírat to je ovšem ještě mnohem větší nesmysl. Kdysi jsem si dal do rybníka jeseny mezi nimi pár zlatých, za měsíc tam neplaval ani jeden, proč asi. Ona ta predace probíhá a probíhala dávno před člověkem a je trochu naivní se domnívat, že odstraňování pomalých, slabých a nemocných, vymyslel až člověk a před ním nic takového neexistovalo. Opakuji po sté, člověk v tomto predátora nahradit dokáže, o kvalitě zvěře před staletími v Karpatech a dnes se můžeme přít s profesorem Komárkem, ale příroda s jedním velkým predátorem je ochuzená příroda. Dnešní příroda navíc již není pouhým neobdělaným polem co má nést alespoň nějaký užitek (jak ji vidí Nekola) ani loveckým revírem kde je šelma trpěným druhem protože její lov může být zajímavý. Ta má mnoho funkcí a je proto logické, že existuje nemalá řádka lidí, kteří tam šelmy chtějí mít, zkuste je proto pochopit a oni pak možná pochopí Vás při dost lidem nepochopitelné touze něco zastřelit. Svět pak bude hned lepší.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.1.2014 10:04
Tam, kde ještě žijí vlčí populace zcela divoce, nastává běžně situace, že z původního teritoria je smečka vytlačena smečkou jinou, silnější. A ne, že ji tam nepustí-:)! Dále, způsoby lovu vlka, jsou dva základní, např: ve 2 vlcích a ve smečce. Ve smečce mohou "zařvat" kusy nejpomalejší, staré+mladé, při prostém štvaní. Nebo naopak, smečka utvoří podkovu, a přední vlci klidně strhnou některý z vedoucích kusů rúdlu jelení zvěře. Dále, pokud je to lov v době kdy vlci loví pro mladé, pak jdou cíleně za kusem jelení zvěře, který uniká přímočaře, kus si nadhánějí a zaútočí okamžitě, jakmile tento kus dostanou do nevýhodných terénních podmínek. Většinou jsou vlci v tomto případě úspěšní. Bez selektování a výběru podtrhuji, ne jak tvrdí ochranáři všeho typu vlk = "zdravotní policie" a lovi jen kusy mladé, přestárlé a nemocné. Podobné nesmyslně trestuhodné bajky jsou jak z pera páně Begalova, že vraj staré kusy im nechutia-:)
Jezikova Anna reaguje 17.1.2014 09:57
Páni Myslín a Zvářal, ja tu uvádzam svoje praktické skúsenosti získané v našich revíroch, tieto si cením a staviam ich nad rôzne teoretické štúdie získané kdekade, najviac v Amerike. Aj keď sa snažíte postaviť ma tu do úlohy posadnutého zabijaka šeliem, obidvaja dobre viete, že to tak nie je. Aj keď možností bolo dosť. Moje praktické poznatky parodujete a nechcete im rozumieť. Mne to až tak veľmi nevadí, táto diskusia je svojim spôsobom pre mňa poučná, pretože v nej poznávam aj názory a povahu ľudí teoretikov a je aj celkom zábavné s Vami diskutovať. Vôbec sa na Vás nehnevám a teším sa na Vaše ďalšie príspevky, hlavne na Vaše referáty z histórie šeliem pán Myslín. Navrhujem Vám zamerať sa na poľovníctvo v Rumunsku, kde sa mi pre jazykovú bariéru(priznám, že z mojej strany, sprievodca totiž ovládal celkom dobre päť jazykov ale nijaký slovanský) nepodarilo získať podrobnejšie informácie. Tam sú šelmy zaradené medzi zver, obhospodarujú ich poľovníci a tak je to správne, pretože ich výsledky jasne preukazujú, že to vedia a hlavne majú na to aj podmienky. Šelmy totiž v revíroch majú v takých počtoch, ktoré im môže Európa závidieť. Na záver uvediem jeden praktický poznatok. Kolegovia z revíru v okolí Starej Bystrice tvrdia, že vlci u nich už dlhšiu dobu majú nový systém lovu. Keďže vlčie svorky sú tam málopočetné(3-4 kusy), tak v zime nepredbiehajú a nepredstavujú sa pred prenasledovanú zver ale ju vytlačia na zamrznutú - hladkú a šmykľavú plochu údolnej priehrady na pitnú vodu a tam ich majú k dispozícii ako na tanieri. A údajne vôbec neselektujú. Je to už oblasť s povoleným lovom vlka s určenou dobou lovu, východne od slovenskej "rezervácie" v Beskydoch, ktorá má slúžiť na zazverenie Českej republiky vlkmi. Tí čo v priľahlej oblasti na území ČR žijete, asi skutočnú situáciu poznáte.
karel zvářal reaguje 17.1.2014 09:24
Pavle, nemám se proč nasírat, řekl jsi to velmi přesně. Jako jsme se shodli včera ve dvě... A tak jako červená niť se táhne mými příspěvky názor, že s velkými šelmami je třeba hospodařit, stejné je to i s jejich ochranou. Tím mám na mysli nejen lov samotný (důvod? - strhávání hospodářských zvířat, absence vztekliny...), ale do naředěné populace vypouštět dovezené jedince kvůli zamezení inbreedingu. Páč v dnešním bariérovém světě to mají imigranti těžké. Když toto chovatelské opatření někomu přijde úsměvné (viz. níže)!(, tak radikálové typu duhák by mě za to zabili. Čiže jak vidno, mám to pohnojené na obě strany, ale to už tak někdy bejvá, mejlej se i ministři, jak pravil náš velký pohodářský klasik, kteréhož fyzickou podobu jsem jaksi nedopatřením podědil. Takže Pavle, pravdu díž (ať mám aspoň něco mimomysliveckého k vytknutí), když píšeš o klenotu přírody. A o ten mi jde v první řadě! Mám pochopení pro lovecké choutky, ale někde musí být konec... a musí nastoupit ochrana.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.1.2014 08:50
A možná Vás některé naseru, ale není pomoci. Na základě mých zkušeností s šelmami a to ať již s lovem nebo pozorováním, jsem názorově nejblíž s Anny. Možná někdy neřekne to co chce zcela implicitně, ale má na rozdíl od většiny zde, zažité zkušenosti osobní, a navíc měla a má dosud možnost čerpat i ze zkušeností starých kolegů, kteří mezi šelmami prožili celý svůj život. A to pánové, to je škola života, ničím nenahraditelná, ne pouhá vědomost z knih a publikovaných prací, která je jistě chvályhodná, nicméně zde mnohdy interpretovaná dle osobní pocitovosti a v podpoře vlastních hypotéz....a Karle, věř tomu, že čím víc šelem má člověk uloveno, tím si jich víc váží jako nezastupitelného klenotu přírody.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.1.2014 08:22
Vážení, tato debata už velmi dlouho nesměřuje nikam, a mám pocit, že se zvrhává v to, aby jeden dokázal druhému jeho blbost. Ale Milane, s tím Novým Zélandem a silnými jeleny, tak tos tomu dal...
Martin Myslín reaguje 17.1.2014 07:03
JJ, Bez selekce, predace je prostě o lovení těch nejsilnějších to je přeci evidentní. Na těchto příkladech je pak jasně vidět, že vlk má v přírodě význam jen jako další zvěř pro potěchu lovce a jeho pušky:). Vyřazení nemocných a přestárlých začala vlastně až s moderní myslivostí, do té doby byly Karpaty něčeho podobného ušetřeny a chromý slabý jelínek mohl být v klidu, stačilo počkat hezky vzadu a odensl to ten blbý co běžel nejrychleji. Níže jsem uvedl letitou studii pana Mecha, vlk/los takže ještě dvacet Vašich hypotetických příkladů, kdy silný jelen vběhl vlkovi do tlamy, zapadl do ledu, spadl do propasti a hned bude jasné, že predace je o lovu těch nejsilnějších, lov slabých a nemocných je báchorka a šelmy v součtu snižují počty kořisti bez ohledu na její zdravotní či jinak znevýhodňující stav, prostě tak nějak náhodně.
karel zvářal reaguje 17.1.2014 06:39
Nic jiného, než obvyklé plky, jsem od Vás něčekal. Stále to nestačí k tomu, abych přestal ctít velkou myšlenku prof. Komárka, že vlci do Karpat patří a že s jejich přítomností je v přírodě silná zvěř... Víte co, zkrátíme ty tanečky a půjdem k jádru věci: kolik máte doma kůží z velkých šelem, třeba z toho vlka?
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 23:49
V rôznych video a v románoch Jacka Londona prebieha lov vlčej svorky ako vo Vašej rozprávke a vlci tam uvedomele vyberajú chromé a slabé kusy. Ale v našich zemepisných oblastiach tí vlci niekedy a skôr veľmi často koristi nadbehnú a potom už nečakajú na posledné chromé kusy, ale ulovia zrovna ten prvý kus na čele bez selekcie. No a tie Vaše perly pán Zvářal, možno ani nie sú pravé perly. Niekto za perly považuje aj kozie bobky. Veľmi ich teda nikomu neponúkajte!
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 23:21
Saská Lužica ako príklad neregulovaného života vlkov? No to je teda silná káva. Človek a ním vytvorená civilizácia reguluje vlkov aj inak ako odstrelom, niekedy omnoho horšie. To už tu dole okrem mňa napísal aj eurohorn a tuším konkrétne aj o tej Saskej Lužici.
karel zvářal reaguje 16.1.2014 21:49
15,32: no to je to, o čem už delší mám silné pochybnosti, tedy o tom "priemernom vzdelaní". Saská Lužice je nedotknutá tundra? Či snad Arktida? V házení perel... nehodlám pokračovat!!! 16,32: když smečka žene stádo a vybírá slabý, chromý, starý či jinak hendikopovaný kus - to není "bačování", to není selektivní výběr? Neútočí na čelo, na rychlé a silné kusy, ale na poslední... A ten piedestal, když jste ho vzpomněl, si leda stavíte sám, v přírodě to funguje i bez něho, jaksi "samo". Zvěř má také jakousi úroveň myšlení. Nebo jen ti s LL a vyšší dívčí?
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 19:42
A pána profesora Komárka si neberte ako zámienku. Nikto ho tu neuráža, neobviňuje, proste sa možno trocha pomýlil. On by to tu určite pripustil, pretože určite to nebol človek vehementne presvedčený o svojej neomylnosti. Česť jeho pamiatke! Kiež by česká myslivost mala viac takýchto ľudí.
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 19:36
Pán Myslín, ja o koze a vy o voze. Ak ste nepostrehol tú moju recesiu v zmienke o beskydských vlkoch, tak ju teraz deklarujem. Ostatné sú zas Vaše úvahy a skúsenosti čiastočne odlišné od mojich, ale o tom táto diskusia vlastne je. Predátor naozaj neloví čokoľvek a kedykoľvek ale loví v prípade racionálnej potreby - hlad, kŕmenie mláďat. Tak mi nepodsúvajte prosím nejakú chaotickú predáciu, to nikde netvrdím, naopak, vlkom určitú "inteligenciu" priraďujem. A moje vyjadrenie o jeleňoch sika si v súvislosti s výrokom pána Zvářala prečítajte ešte raz alebo dvakrát. Pán Zvářal konštatuje: "Přemnožení býložravci hynou na nemoci a jejich dopad má daleko horší vliv na celkový stav populace". Ja túto jeho teóriu dostatočne jasne spochybňujem, takže mi znova podsúvate niečo, čo netvrdím. Ak sa neviete sústrediť, odpočiňte si a potom reagujte, pretože viem, že ani Vy si iný status ako neomylnosť nepripustíte. Nie sme na arbitráži a netreba veci fiškálsky obracať naopak.
Sojka reaguje 16.1.2014 16:32
Pane Zvářal, šelma či dravec loví podle příležitosti a možností, ne podle inteligence nebo bačováním. Štiku taky ošidíte kusem plechu a vlk/rys/medvěd, když bude mít příležitost, tak bude lovit to, co se nabízí. Na tom není nic špatného, špatně je stavět je na nějaký piedestal, protože tak to v přírodě nefunguje. MS
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 15:49
Pán Zvářal, vlci neregulovane žijú už asi len takých oblastiach, kde niet ľudí. Napríklad arktická oblasť alebo nedotknutá tundra. Na to netreba u priemerne vzdelaného človeka žiadne zvláštne štúdium. Ale ak toto chce niekto uvádzať ako príklad pre naše oblasti, je to niečo, čo nemožno nazvať inak ako nezmysel. No Vám asi okrem trpezlivosti došli aj argumenty. Ale zo zásady neustúpite, že?
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 15:38
Selská inteligencia u vlka? Hotový nezmysel. Inteligencia vlkov spočíva hlavne v ich schopnosti koordinovane zver uloviť a vyhnúť sa nebezpečenstvu. Sedliak neutratí posledné zvieratá, ale vlk ak má príležitosť, tak áno. Cielene na ďalší chov vlk nenechá nič. Ak je v danej časti jeho teritória už potravy málo, alebo nič, "ide o dom ďalej". Len si treba uvedomiť, že tak ako vlci dokážu zver prenasledovať, takisto aj zver dokáže pred nimi z oblasti uniknúť alebo sa skryť. A keď vlci odídu, zver sa vráti a úkryty zas načas opustí. Toto sú moje skúsenosti a poznatky z dlhoročnej praxe, ktoré mi v začiatkoch vštepovali moji bývalí starší kolegovia, prax mi ich potvrdila a zhodujeme sa na nich aj teraz s mojimi kolegami z oboru.
karel zvářal reaguje 16.1.2014 15:13
Dyť vy vážená (polo)bohyně ani nevíte, kde ve světě žijí vlci neregulovaně a stavy zvěře jsou tam dlouhodobě stabilní?!! Elementární neznalost! Chcete komusi cosi dokazovat, ale je to opět jen demagogické mlžení. Víc času vám nevěnuji, nedosahuji v trpělivosti velikosti Martina Myslína. Sice máte dvorního psychologa, ale je vám to úplně k ničemu!
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 15:06
Áno pán Zvářal, máte znova pravdu. Vlčia svorka má svoje teritórium a nepustí tam inú svorku. Typické je to asi v Beskydoch, kde tamojšie vlky nepustia na východ migrujúce vlky zo západu. Alebo nie??? A že v oblastiach bez vlkov hynú premnožené bylinožravce to by tiež mohla byť pravda, ale tu mi už nič vhodné neprichádza na myseľ. Že by to boli jelene sika v západných Čechách? Alebo celkovo diviaky, aj keď nie sú zrovna bylinožravce? Pán Zvářal, ani sarančata nemožno s vlkom porovnávať, vlk je totiž predátor a kobylka nie je predátor a patrí do inej živočíšnej ríše ako vlk. Vypadá to tak pán Zvářal, že moje úvahy nie sú demagogické a sú správne. No a Vašu vedomostnú úroveň ste prezentoval a Vaše zaradenie ste pomenoval a určil Vy sám tu nižšie.
karel zvářal reaguje 16.1.2014 14:58
Sojko vševědoucí, copak Homo sapiens sapiens není velký predátor? Jak dlouho tam ten jelen je, na tom Zealandu? Desetitisíce let, nebo pár století? Já NIKDY nebudu zpochybňovat význam člověka v chovu zvěře! Dokáže to stejně dobře jako vlk, tedy udržovat stavy na přijatelné úrovni. Ale tady je řeč o vlkovi jako Bačovi, a to je "poněkud" rozdíl. Trochu obrátím to lidové rčení 'šelma sedlák'. I ta šelma má právo na jakousi "selskou" inteligenci, nebo ne?
Sojka reaguje 16.1.2014 14:43
Pánové (Pavel + Karel), já s vámi souhlasím, jen jsem chtěl říci, že ani prof.Komárek, ač můj oblíbený autor nejen mého dětství:-), prostě nemohl předvídat co všechno a jaké změny nastanou. I v tomto kontextu je třeba chápat některá vyjádření. Co se kvality populace týče, bude vždy záležet na tom, co za etalon zvolíme, protože vždy to bude subjektivní kriterium. Stačí se podívat na Nový Zéland, tam žádní velcí predátoři nejsou a trofejová (nejen) kvalita vysoké by mohla být hodnocena jako naprosto skvělá, pokud přistoupíme na myšlenku, že trofej je výrazem kvality. Takže velké šelmy jistě nejsou podmínkou kvality, spíše doplňujícím faktorem v případě, že úživnost atd. budou populaci vyhovovat. MS
eurohorn@eurohorn reaguje 16.1.2014 14:02
...a Milane, k tomu Komárkovi, to by musel být jasnovidec, nejen že nepočítal s tím, že se naše území stane ruským satelitem, ba ani to, jak po roce 89 zareagují zemědělci na dotovanou objednávku plodin, z nichž jsou monokultury v tak hrůzném rozsahu!!! Protože oba dva toto víme, a známe i Komárkovo dílo, nepovažuji jeho předpoklad "za utnutí", naopak, toto tvrzení mělo své opodstatnění v daném časoprostoru. Nynější biotop se změnil natolik, že jindy tolik hojné druhy drobné zvěře téměř neznáme, srnčí je vytlačována a pozici zaujímá adaptabilní černá zvěř. Ať je však tomu jakkoliv, to co níže napsala kolegyně Ježíková, platí do posledního písmene ať se to týká rumunské transylvánie či vojenského újezdu Libavá. Jen tam, kde nedostali ochranáři a nimrodi prostor a volnou ruku, zůstalo vše alespoň přibližně takové, jak by být mělo! Vlk medvěd i rys jsou zvěř a jako s takovou by měli hospodařit především ti co o veškerou zvěř pečují s nasazením nemalých finančních zdrojů, nikoli ti, co od zeleného stolu vypouští své chaotické myšlenky, směřující jen pro jejich dobro a placená místa ve St správě !!!
karel zvářal reaguje 16.1.2014 13:50
Vážení, na prof. Komárka nedám dopustit, a Vy, co mu vytýkáte omylnost, mu nesaháte ani po kotníky. Ano měl ji v prognóze s černou, ale měl by ji KAŽDÝ soudný člověk, co se týká stavu dnešní krajiny. TO je ten nejčernější sen všech krajinných ekologů! Prasečí ráj to napohled! Ale rozhodně se nemýlil v hodnocení vlivu vlka na zdravotní stav jelena. Vlk a jelen tu byli dlouho před příchodem člověka. Jeden druhého potřebují, i ten jelen potřebuje vlka, nejen vlk jelena jako žrádlo. Přemnožení býložravci hynou na nemoci a jejich dopad má daleko horší vliv na celkový stav populace. Vlk, paní Jezíková, není saranče stěhovavá: vyplenit a pryč! Vlčí smečka má své teritorium, kam nepustní sousední "pytláky". V tom jsem měl na mysli jejich bačování, ale to Vy jistě víte, že vlk jeleny nepoklízí. To je opět Vaše demagogicko-překrucující folklór, snaha udělat z druhého neinformovaného (resp. špatně informovaného) hlupáčka. Můj názor je stejný jako prof. Komárka: vlk do Karpat patří. I já jsem pro jeho lov. Nikoli však intenzivní, ale uměřený.
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 13:30
Pán Zvářal, s prvými vetemi Vášho príspevku z.13.1 o 21:40 súhlasím a som s Vami vo vzácnej zhode. Iba vlkovi by som na Vašom mieste udelil iný, omnoho výstižnejší prívlastok ako "inteligentný bača". Vhodnejší by bol výraz "inteligentný nájazdník". Bača sa predsa o stáda okrem iného aj postará, ale vlk iba loví a to systémom prepadov a tým spôsobom, aký nižšie opísal pán Myslín, teda loví v danom okamihu najľahšie dostihnuteľnú korisť, bez ohľadu na silu zvoleného jedinca.
Sojka reaguje 16.1.2014 13:25
Já si prof.Komárka nesmírně vážím, ačkoliv již řadu let není mezi námi, ale on i mistr tesař se někdy utne. Stejně tak prof.Komárek předpovídal velmi špatnou budoucnost černé zvěři nejen v Karpatech a rozhodně ani netušil, jaká bude realita, kterou vidíme v dnešní době. Takže určitě ano, prof. Komárek byl zkušený zoolog, myslivec, lovec atd., ale neznamená to, že vždy a ve všem měl pravdu. MS
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 13:13
Uvediem ešte jeden , lepší príklad. Jelenia zver u VLS Libavá. Niet nijakých pochybností, že sa jedná o najkvalitnejšiu voľne žijúcu populáciu jelenej zveri V ČR, takisto ako niet pochybnosti, že je to výsledok práce profesionálnych lesníkov a poľovníkov. Vlci tam nijako kvalitu zveri v cca 100 ročnej minulosti neovplyvňovali a neovplyvňujú ju ani teraz. Ale lesníci z VLS si do remesla zrejme nedajú kecať nepovolaným. Toto sú tie výsledky práce profesionálov a odborníkov, na ktoré sa stále odvolávam a ktoré tu niekto stále spochybňuje, znevažuje, prekrúca a snaží sa to ešte aj vedecky vysvetliť.
Jezikova Anna reaguje 16.1.2014 09:58
Pán Myslín, český predstaviteľ myslivosti pán Komárek je známy, požíval a dodnes požíva medzi poľovníkmi na Slovensku, včetne mňa, patričnú úctu. Ale ako sa hovorí "aj mistr tesař se utne". Ani Vy pane, ani pán Komárek ste totiž nezobrali do úvahy jeden nesmierne dôležitý faktor a to vtedajšiu hustotu osídlenia daných lokalít. Dnes už ani zďaleka nemožno hovoriť o podobných takmer nenarušených biotopoch, hlavne v západnej časti Karpát. V Sedmohradsku podľa mojich osobných skúseností poľovníctvo riadia direktívnym spôsobom absolventi vysokej školy, fakulty poľovníctva, ktorá v Rumunsku pôsobí už dlhé roky. Opäť parketa pre Vás pán Myslín. A kvalitu zveri z tejto oblasti asi ani nemusím zdôrazňovať. Vlk je tam však šelma, ktorá sa loví intenzívne, ale prežíva bez problémov. A lovia sa aj veľké medvede ako za Ceausesca. Loví sa aj iná vzácna zver, ktorá sa v tamojších revíroch vyskytuje - kamzík, hlucháň, rys ale zásluhy na jej prítomnosti nemožno v žiadnom prípade pripísať vlkom ani iným šelmám. Ani ochranárom a pseudoochranárom. Je to jasná ukážka cieľavedomej práce profesionálnych odborníkov s patričným poľovníckym vzdelaním a praxou.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.1.2014 19:09
Ne, svět se chová lépe k cigánům než k vlkům, protože jinak by musela bý zákonná doba lovu, aby se to dalo vůbec nějak srovnávat s vlky...
Jezikova Anna reaguje 14.1.2014 14:34
J.X. tvoje vysvetlenie je perfektné a je k téme. Cigáni podľa tvojho popisu žijú podobne ako vlci po celom svete a podobne ako k vlkom sa k nim aj svet správa.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.1.2014 09:27
..jo tak kvůli jedinečnosti je nikdo v celé Evvropě nechce..to jó.
karel zvářal reaguje 13.1.2014 21:40
Martine, gratuluji k pozoruhodnému citátu! Neumím si představit, že by s ním přišel někdo jiný... Člověk, resp. jeho historie na této planetě, je poslední vteřina "dne", ale v nabubřelosti a pýše rád "přepisuje historii". Už jen ten pojem 'hierarchie smečky' napovídá, že vlk není tupý újedník, ale spíše inteligentní bača. Myslivosti zdar!
Martin Myslín reaguje 13.1.2014 20:40
No, trochu se vrátím k debatě o predaci. Dovolím si tu odcitovat pana Komárka, slavného myslivce a propagátora myslivosti: „Nejsem žádný přepjatý ochranář, ale mám rád pravdu. A musíme si poctivě říci, že jsme našli, když přišli evropští myslivci do Karpat, všude mohutnou jelení zvěř. Nebyl jí sice taková početná stáda jako dnes, kdy chce začátečník střelit jelena ve všem pohodlí za tři dny, ale nebylo jí také málo. Byla to zvěř zdravá, silná a dokonalá, ačkoliv vlků bylo jistě nejméně zrovna tolik jako dnes. Dnes máme vlků málo a jelení zvěře plné revíry, ale její kvalita, co se západních Karpat týče, rychle poklesává. Jenom v Sedmihradsku, kam přišli myslivci nejpozději, se dosud s hojnými vlky udržují mohutní jeleni. Proto si myslím, že vlci do Karpat patří i nyní, jako tam byli vždycky, než jsme tam začali hospodařit s puškou a jedem my.“ A ještě jeden. "Výběr, který vlci prováděli v Karpatech byl vždy mnohem lepší než náš takzvaný průběrný odstřel. Vlci měli v pěstování jelenů rozhodně mnohem lepší výsledky než myslivci, kteří se toho ujali sami". A příště už zase něco o historii šelem v Českých zemích, snad už se mi vrátí rozpůjčovaná literatura:)
eurohorn@eurohorn reaguje 13.1.2014 16:49
...to možná platí pro tebe, i když ze znalosti latiny bych tebe zrovna nepodezíral, nicméně "každý co jeho jest"....
eurohorn@eurohorn reaguje 12.1.2014 20:16
Jane, romošuku bláznivá, zvládám nějaké řeči dobře, ale nikdy mě nenapadlo, že bych se měl v majoritní společnosti učit mluvit cigánsky. Vy parchanti mluvte jazykem národa, ne kterém parazitujete. A víš co, pojď se radši bavit o cestovce A.H. která měla krásné logo "práce osvobozuje", a která umožňovala vycestovaní i nemajetným cigánům až do Polska..-:)
Jezikova Anna reaguje 12.1.2014 14:30
J.X. píš teda cigánsky všetko. A basta. Naučíme sa spolu s eurohornom cigánsky. Naučiť sa cigánsky nie je nijaký problém, je to jednoduchá reč, ktorá obsahuje mnoho prevzatých výrazov, pretože cigáni vo svojej domovine dokonalejší jazyk nepotrebovali a doteraz nie je cigánsky jazyk nikde kodifikovaný. Nikto ho totiž nepotrebuje. Je to jazyk, ktorý sám osebe, bez prevzatých výrazov, nie je v dnešnej modernej dobe použiteľný. Pamätám sa však na dobu, keď cigáni mali zakázané prezradiť ostatným význam cigánskych slov, alebo prekladať cigánsku reč do iného jazyka. To preto, aby nikto nerozumel, na akej lotrovine sa práve dohovárajú.
eurohorn@eurohorn reaguje 12.1.2014 10:29
Jane, piš česky ne papuánsky, tos nechodil ani do základky?
Jezikova Anna reaguje 12.1.2014 08:30
J.X. chápanie ekológie nemôže byť ani moderné ani zastaralé. Môže byť buď správne alebo nesprávne. Ale to nemôže posudzovať človek tvojho typu. Píš teda radšej o veľkých šelmách, hoci tomu takisto nerozumieš, ale píšeš celkom zábavne. Skoro ako majster begala.
eurohorn@eurohorn reaguje 11.1.2014 16:19
Nechápu proč tak daleko, proč ty barevnější vozil strýc A. většinou jen do Polska? Slyšel jsem, že to bylo proto, že celý život nic nedělali-jak je tomu ostatně dodnes, tak je chtěl naučit tábornicky žít a pracovat-:) Kdyby se to zopáklo, zbylo by i na šelmy!
Jezikova Anna reaguje 11.1.2014 14:31
J.X. máš toľko peňazí, aby si tú rýchlu reintrodukciu šeliem zaplatil a to omedzenie lovu odškodnil? Ja som zas pre urýchlené vytvorenie podmienok na osídlenie Marsu alebo inej planéty, s výhľadom presťahovať tam urýchlene všetkých ľudí tvojho typu. A keď nie na Mars, tak aspoň do Angoly alebo do Sudánu.
eurohorn@eurohorn reaguje 8.1.2014 14:02
Jasně Pepo, je vidět, žes měl jak mediím tak k cigošům vždy blíž než já v tom lese-:), a na ty sociální dávky by mohli slyšet nejen Duháci ale i všeliké odnože rádobyochránců....
Josef Voborník reaguje 8.1.2014 11:30
Pavle, neříkej to tak šeredně ! Nevypadalo by daleko líp, kdyby se v médiích objevilo, že "nepřizpůsobivé spoluobčany se podařilo účinně zapojit do projektu na záchranu a rozšíření velkých šelem na celém státním území, přičemž tato celospolečensky prospěšná činnost sebou přináší i snížení vyplácených sociálních dávek."
eurohorn@eurohorn reaguje 7.1.2014 13:06
..ovšem za cenu nižších sociálních dávek pro poloopálené typu Jan a zcela opálené. Dále by bylo vhodné šelmám nabídnout tyto spoluobčany ke konzumaci.
Martin Myslín reaguje 5.1.2014 15:03
To je pořád dokola, vlci i jiné šelmy samozřejmě kašlou na nějakou chovnou hodnotu, stejně jako byste na ní kašlali vy kdybych Vás vyhnal s oštěpem na tři měsíce do pralesa - vcelku docela dobře pochopitelný fakt a nevím proč se tu o něm věčně diskutuje. To je proboha něco tak elementárního. Kdo tvrdí, že si šelmy vybírá jen (věnujte zvýšenou pozornost tomu slovu) nejslabší kořist lže, ale dost možná spíše jen nevědomky zjednodušuje - neboť nejslabší, není jen v užším slova smyslu kořist před svým vlastním zcepeněním, ale v daném okamžiku ta nejsnažší a nejednoduší. Při vysokém sněhu, dvacet metrů od bažiny nebo od rokle, byste se také nevrhli po mrňavém mláděti, když máte možnost zvládnout o řád většího samce a tím se z dostatku žrádla vyhnout dalším dvěma možná marným lovům, a pokud Vám vlezou jeleni až pod kyj tak jich umlátíte co nejvíc, protože co když zítra nevlezou. Ale ve výsledku vždy volíte cestu nejmenšího odporu - ti co se tu snaží na pouhém vyvracování tísíckrát řešeného zjednodušení o nejslabší kořisti dokázat něco jiného (a co vlastně??) tím pro změnu dokážou popřít celé fungování přírody a potažmo i evoluční teorii. Ve výsledku i před tísíc či milión výjímek daných situací na místě, totiž predátor působí na kvalitu kořisti. Když za Vámi na louce pustím své psy s jasným povelem zaručeně se do zadku zakousnou tomu nejstaršímu, nejpomalejšímu, nebo nejpitomějšímu co přehlédl strom. Vezměte štiku a dejte si jí do nádrže, k ní naházejte rybičky a číst si označte a neoznačené nějak zraňte a schválně kterých tam časem bude více? V další nádrži můžete nechat všechny rybky zdravé a sledovat za jak dlouho jejich populace bude vybita či zdegenrována naprosto nemožným a nekontrolovaným predačním působením:). Padlo tu jméno pana Mecha, už jsem to tu psal, ale opakování matka moudrosti. Takže z léta probíhajícího výzkumu ze Severní Ameriky z USA, Isle Royale (546 km2) vztah predátor/kořist - vlk a los. "Ze 131 losů, za kterými se pustila velká smečka vlků jich 11 odhalilo přítomnost vlků rychleji než oni jejich a uteklo. 120 ne, 24 zůstalo na místě a bojovalo s vlky od prvního útoku, vlci to do pěti minut vzdali a los zůstal naživu. 96 losů se pokusilo o útěk a 43 zmizelo než je vlci dohonili. Smečka dostihla 53 losů, z nich se 12 zastavilo, bojovalo a všichni přežili. 41 losů běželo dále i poté co je vlci dostihli a 34 jich nakonec uteklo. Na 7 prchajících losů smečka zaútočila a 6 jich nakonec zabila, zbývajícímiu se podařilo nakonec vyklouznout i se zraněním". Vcelku hezká ilustrace, že to s likvidací těch nejsilnějších nebude tak horké.
karel zvářal reaguje 5.1.2014 12:44
Joži, viděl jsi někdy "vozou hradbu" pižmoňů? Boží bojovníci by si z nich mohli brát příklad. Zadky dovnitř, rohy ven - jen pojď vlčku, "komenziblíž!" Buch! a je o jednoho míň...
eurohorn@eurohorn reaguje 5.1.2014 12:22
Víš co, békolo, ty raději netvrď nic, ty nemáš jasno ani v obyčejné srnčí zvěři, a o šelmách víš jen to, co ti kde pustili za video, zčehož ještě 1/2 schomtáš se svými paranormálními objevy, včetně ochranářských komentářů.
eurohorn@eurohorn reaguje 4.1.2014 18:49
No tak já se zas vrátím k těm jelenům a vlkům. Níže jsem psal a vyvracel bláhovosti o tom, že vlk neloví silné jeleny v říji. V průběhu roku je loví jelení zvěř rovněž, je mu jedno jestli je to jelen či to dřív byla kráva pasená poloninským způsobem. Vlci znají terén a vědí kam kus štvát, a pokud se dostane do nepříznivých terénních podmínek je to jeho konec. Pokud jste to někdo viděl, těžší jelení zvěř na rozdíl od srnčího, běží přímočaře a rychleji se unaví. Bývá hlavně za vyššího sněhu relativně snadná kořist. Nacházely se stržené kusy silných jelenů v lýčí, kdy nebyla obava že by je někdo zjara postřelil! To byly výlučně úlovky vlků, které ještě třeba potahal medvěd. Ten 1000x opakovaný ochranářský blábol, že vlk loví hlavně mladá a nemocná zvířata jsem slyšel už před 30ti roky, od Animal Planets, kdy se jednalo o ochranu afrických koček! Nic než blud, lež a komedie pro laickou a ochranářskou veřejnost, to vše povyšované na zoologickou moudrost, ovšem na úrovni Jožo Békaly. Ale nebylo to pro chlapy z terénu a další co vidí a umí naslouchat či mají nějaké zkušenosti, kteří pokud by měli možnost se zapojit, by jistě věci uvedli na pravou míru! To se však ochranářům nehodí, mladším už natřískali klíny do polic, a proto je dnes i ta myslivost v otázce lovu velkých šelem bipolarizována. Bydlet na Slovensku, na východě, kde se vlk častěji vyskytuje, byl bych snad pořád v honitbě, dokud trvá jeho zákonná doba lovu a mohl jí s dopřáním Sv. Huberta využít!
karel zvářal reaguje 4.1.2014 15:52
Pane Janda, je mi jasne, ze v pokryteckem Cesku nebyva zvykem se tak nebezpecne odkopat, ale ja uz jiny nebudu. Kdyz mi nekdo vytyka, ze nemam praxi a sam nema elementarni vedomosti, tak mu to povim po svem. Praxe neni o tom, ze ste videl X selem na pravem boku, ale ze znam jejich etologii a ekologii, vime? Mne na Morave vlci netrapi, to mate pravdu, ale vemte si, ze ti chalapi neznaji sklopec a nema jim kdo poradit! To jsou veci ktere mi vadi a do kterych siju. Jak se rika, vse souvisi se vsim. Neni drobna, a ta neni kvuli velkym selmam, ale malym selmam a pernate neumerne namnozenym. A ten Medlen Vedni se mi libi, taky si hned skocim na kalisek!
vaclav janda reaguje 4.1.2014 15:36
Pane Zvarale,klobouk dolu,jak vy dovedete vse zplacat dohromady-Wyoming vlci,malebna Morava,kuna,prase a konci to u Medlema Vedniho.Nic ve zlem.
Jezikova Anna reaguje 4.1.2014 09:39
9:33
karel zvářal reaguje 4.1.2014 07:08
Rone, díky za reakci, už jsem se chtěl na to definitivně vyprdnout, protože to je opravdu házení lesklých kuliček... Dobrý rozbor, Martin to zvládá ještě bravurněji. Takto bezobsažně tlachat a vytáčet se umí jen Nanynka. Na dovolené jsem byl jednou jedinkrát (a to celkem povinně) za dob starého JZD. Jinak veškerá ŘD vypráskaná na amatérský výzkum (1400 budek, šplhání po dravcích, čápech), všechny víkendy, hodně po odpolednech. Třikrát prodělaná borelióza - k mojí blbosti neléčená (červené kolo nijak nebolí, nesvědí), takže dnes nesu následky - poloviční kr-Ipeľ. V předdůchodovém věku nezaměstnatelný, čtyři roky Drábkův klient... Možná kdyby mě na Kysuciach zaměstnali jako rangera, tak bych si i přivydělal...veď stačí len chcieť!!! Neví nic o přirozených vztazích ve volné přírodě, ale tlachat bude statečně a druhé kádrovat)!(!)!(. Já o ten Žlutýkameň zblízka ani nestojím. Těch gejzírů jsem viděl na kabelu nepočítaně a vodu tak nějak znám důvěrně. Ale ty nové pořady o vlcích - jsem zvědavý, kde by se obyčejný smrtelník dostal do blízkosti smečky, příp. lovících vlků! Predátor typu vlka opravdu nemůže vyhubit svou kořist. To daleko víc nebezpečný je všežravý predátor typu prase nebo kuna. Ty přežívají na kukuřici a jabkách, ale jak najdou hnízdo nebo zajíčka... Myslivcům zdar, kastrůlkářům a trofejářům...
Ron Gordon reaguje 3.1.2014 22:28
Jo Karle, teď jsi to dostal, nechlastej, nerejdi doma a privyráběj si. Nevím, proč ti Anča takto radí, když si cestu nechala zafinancovat od syna, který žil sedum lét v Kanadě. Jo, kdyby ti poradila, pošli syna na sedum lét do Kanady a on ti to zafinancuje, tak to by bral.
Jezikova Anna reaguje 3.1.2014 19:16
Keď už sme spomenuli ten Yellowstone park, v jeho histórii sa okrem iného uvádza, že pôvodná populácia bizónov lesnej(veľkej) formy bola takmer vyhubená a bola doplnená inou formou bizóna a to prérijnou(menšou) formou. S vlkmi to bolo ešte horšie. Boli vyhubené úplne a až po rokoch boli do parku reintrodukované z rôznych odchovov a rôznej proveniencie. To je aj dnes vidno v mnohých video odtiaľ, kde vlci vo svorke vykazujú značné rozdiely v morfológii a sfarbení. My sme tam vlky ani medvede a pumy nevideli. Wapiti boli pomerne hojné a údajne cez tuhé zimy migrujú do južnej časti parku alebo ešte južnejšie na pláne vo Wyomingu. Takže takmer nedotknuté ostali len unikátne gejzíry a iné prírodné výtvory, pretože aj pôvodný les tam zničil obrovský požiar. Dnes tam les tvoria prevažne mladé, husté borovicové monokultúry. Významná fauna menovite vlci nie sú autochtónni, čo nesporne trocha znehodnocuje ich význam. Park je verejnosti prístupný len autami po asfaltových cestách a peši po vyznačených niekde aj vybudovaných nadzemných chodníkoch z ktorých vybočenie sa prísne sankcionuje. Sú tam vybudované aj hotely s ubytovaním a parkoviská pre autá. Takisto tam premáva niekoľko historických špeciálnych vyhliadkových autobusov. Prepáčte mi čiastočné odbočenie od témy.
eurohorn@eurohorn reaguje 3.1.2014 15:37
apropos, Karle, ten lesní děd mám být já?-:)
Jezikova Anna reaguje 3.1.2014 15:17
Moje cesty v Amerike financoval môj syn. Vidieť Yellowstone bol už môj detský sen a splnil sa. Tento prekrásny výtvor prírody nebol vzatý pod ochranu kvôli zveri a šelmám, ale kvôli výskytu unikátnych prírodných výtvorov. Tam sa tak narýchlo nedalo urobiť si obraz o vplyve šeliem na faunu, preto tá diskusia s rangermi. Vedia a videli toho omnoho viac ako Vy pán Zvářal. Ľadový medveď síce je tiež veľká šelma ale pochybujem, že je namieste tu o ňom diskutovať. Inak tie Vaše naštudované rozprávkovo fantastické príbehy a z nich odvodené poučky nikomu neškodia, sú takisto úsmevné a buďte si istý, že v praxi nebudú nikdy akceptované. A možno keby ste menej rejdil doma a začal si privyrábať, prípadne prestal piť pivo, ušetril by ste si aj na nejakú zámorskú prírodovednú výpravu. Len treba chcieť.
karel zvářal reaguje 3.1.2014 14:50
Určitě jste v souvislosti s vlky četla o alfa páru, který ovládá smečku a jen on se množí, ostatní vlci slouží "králi". A ukazuje se, že je nejen alfa pár, ale může to být i alfa smečka v dané oblasti, která diktuje, kolik přibude vlčat. Ti vlci sice neumějí počítat, ale vědí, že jsou závislí na kořisti, kterou často horko těžko zdolávají (bizon), hodně jich při tom zahyne, nebo je vážně zraněno, což pro ně znamená totéž. V normální přírodě tyto vztahy fungují. U nás je to odlišné hlavně tím, že šelmy nereguluje např. vzteklina, takže místo ní musí(?) nastoupit člověk- lovec. Proto jsem pro rozumnou regulaci velkých šelem, což mnoho skalních ochranářů přivádí k nepříčetnosti. Proto jsem rád, že slovenský příklad s vlky funguje, fungoval by i se velkými (starými) medvědy (příklad Chorvatsko), určitě i rys by unesl uměřený lov.
karel zvářal reaguje 3.1.2014 14:35
Nejsem tak zámožný člověk a ani nemám tolik času, abych mohl rejdit po celém světě a dělat si obrázek o vlivu šelem a jiných predátorů na faunu. Mně bohatě stačí naše malebná Morava, se kterou "vyčtené" závěry porovnovám. A i kdybych peníze měl, tak jsem zásadně proti ekoturistice, protože se jedná o pouhý byznys a lidi svou přítomností jen ruší zvěř a zasírají přírodu. Proto jsem propagátorem vzdělávání skrze kabelovku. Nedávno šel nádherný snímek o ledních medvědech. Co nasnímaly kamery ve tvaru sněhové koule nebo menší kry, to nikdy člověk neuvidí, natož aby se mu to s obrovským štěstím podařilo nasnímat!!! Do té doby jsem si myslel, že medvěd je tupý násilník, schopný akorát tak se probourat do tuleního brlohu pod sněhem a ledem. Medvědice doprovázená dvěma medvíďaty předvedla tak úžasný lov tuleně, že mi to vyrazilo dech. Opatrně, zadní tlapou napřed, se ponořila do vody bez jediného šplouchnutí a kryta ledem se pomaličku, bez jediného zvuku či vlnky, blížila k tuleňovi na kře. Tuleň nespal, takže se musela ponořit a objevila se přesně v místech, kde před pár vteřinami ještě tuleň byl (cca 20-25 m). Matce ho zradila medvíďata, když jim nečekaně zmizela z očí a dala se do pohybu směrem k ní. I na příkladu ledních medvědů je vidět, že vztah predátor- kořist je v neustálém vývoji a dynamice. Přežijí jen silní a pozorní, u šelem zdravé, šikovné a chytré. A odvolávat se na to, že u nás to funguje zcela jinak - tím jen nahráváte hádejte komu? Ti průvodci v Yellowstonu také nejsou vševědoucí, navíc ten snímek je poměrně čerstvý, takže se nedivím, že fakta o samoregulaci šelem jsou pro Vás, ale např. i pro lesního děda, "nepříjemným zjištěním".
Josef Voborník reaguje 3.1.2014 14:33
Paní Jezíková, myslel jsem to samozřejmě v teoretické rovině, něco jako Karpaty za Komárka, kdy se dalo mluvit o lovu, ale ne o myslivosti. V současné době samozřejmě takové lokalita u nás ani u Vás neexistuje - snad někde v USA, Kanadě či na Sibiři.
Jezikova Anna reaguje 3.1.2014 13:53
V Yellowstone sme spolu so synom strávili štyri dni, môj synak bol sedem rokov v Kanade, mimo iné nadviazal v Yellowstone kontakt aj s tamojšími strážcami ( sú to veľmi príjemní a zhovorčiví ľudia), ale podobné poznatky ako tu prezentujete, tam z ich úst nezazneli. Zver tam možno vidieť na každom kroku a ľudí sa nebojí. Zver sa tam vôbec neloví, samozrejme okrem lovu šelmami. Nemyslím si však, že táto oblasť alebo oblasť Černobyľu sú správne príklady. Sú to svojim spôsobom v porovnaní s podmienkami v ČR, SR a okolitých štátov extrémne a u nás nemožné príklady. Hlavne Černobyľ. Tá moja niekoľkodňová odmlka Vás napadla dnes? Koľko dní trvala? A ako mi prospela?
karel zvářal reaguje 3.1.2014 11:27
Paní Jezíková, myslím, že jsme se pochopili, občas nějaká bouřka k pročištění vzdoušku nezaškodí, a ta několikadenní odmlka Vám prospěla. Co se týká obhospodařování spárkaté šelmami, tak nádherná ukázka jsou lesy kolem Černobylu, kam se šelmy po mnoha desetiletích vrátily. Veškerá zvěř bez problémů prosperuje. Trofejovou hodnotu bohužel neznám. Takový notoricky známý příklad je Yellowstonský národní park. Tam vlčí smečky jsou vůči sobě velmi kruté. Vlčata má často jen jedna, a to ještě ne každým rokem. Pokud má vlčata slabší smečka, ta dominantní jim brání v přístupu k brlohu, dokud přírustek nepojde hlady. A i jinak mezi sebou krutě "válčí", ale zpravidla mimo záběry kamer. Příroda je krutá, ale spravedlivá.
Jezikova Anna reaguje 3.1.2014 10:55
Páni so záujmom čítam a oprašujem si históriu výskytu šeliem v českých zemiach popisovanú pánom Myslínom. Moje príspevky nesmerujú proti osobe pánov Myslína a Zvářala, sú to moje osobné názory získané v praxi a od praktikov. Nesnažím sa nachádzať nejaké univerzálne recepty na zlepšenie situáciu a záchranu veľkých šeliem. Neviem prečo ma títo dvaja páni nevedia vystáť, ja proti nim osobne nič nemám, nevadí mi dokonca ani "kádrovanie" mojej osoby pokiaľ nie je urážlivé. Diskusia priamo vyžaduje rôznorodé názory a nikoho netreba za jeho názor kameňovať. Eurohorn podľa očakävania nesklamal a napísal profesionálny a praxou overený názor. Pán Voborník, vo Vašich príspevkov je vždy zjavná snaha o objektivitu, iba teraz mi nejak neprichádza na myseľ nejaká známa lokalita, v ktorej jeleniu zver "obhospodarujú" prevažne alebo výlučne vlci. Toto nepovažujte prosím za nejaký útok, je to jednoducho môj postreh.
Josef Voborník reaguje 2.1.2014 19:37
Toto je naprostá pravda. Pravdou ovšem také je, že tam, kde stavy jelení zvěře "obhospodařují" převážně nebo výlučně jen vlci a medvědi, tam je sice zvěře méně, ale % kapitálních kusů je vyšší bez ohledu na to, kolik jich ti vlci strhnou. Ovšem třetí pravdou je i to, že v takovém případě je těch zralých, kapitálních jelenů relativně málo bez ohledu na péči, kterou jim člověk věnuje, protože i mezi nimi si vlci vyberou svou daň a je jim úplně jedno, co je z lidského hlediska cílem chovu a zejména lovu.
eurohorn@eurohorn reaguje 2.1.2014 18:46
A dále, co se Vašeho popichování s p. Ježíkovou týče, tak vlk strhne opravdu cokoli. Vždy jsme se obávali, že říji naruší smečka vlků, a bude po ní, respektive bude noční a tichá a lov bude špatný. Proč ten jelen kurva ví víc, než ochranář, čeho se má bát?! Proč utichá jelen, kterého by se to tedy netýkalo? No jednak proto, protože to tady nečte, a zadruhé proto, že bylo běžné nacházet stržené kusy i medailových jelenů, kteří měli být předmětem lovu v dané říji a najednou zmizeli. Už jsme věděli svoje. Jinými slovy vlk uchvátí či nadežene druhému cokoli, do tak nevýhodného terénu (koryto potoka, zvor, atd.,) kde velikost a síla není k uplatnění a tam kus strhne! Jistě, strhne i kolouchy a laně, ale nikdo z nás, pokud není prognostikem jako hradní pán, tak nikdo nepředpoví ani nezpočítá v% kolik stržené jelení zvěře bylo juvenilní, subadultní a adultní! A kde máme vše ostatní, co vlk loví také, takže s těmi množinami, viz níže, bych to až tak exaktně nerozebíral, aby se do té 5. třídy nebylo třeba opravdu navrátit!....
eurohorn@eurohorn reaguje 2.1.2014 18:24
Nemyslím Martine, pojem karpaťák a zejména na Slovensku, je mezi lesníky a myslivci natolik jasný a specifický, že jiná záměna s ničím jiným není možná. pro každého je to jelen, nikoli např. pstruh. Je dobře, že o tomto poddruhu něco víš. Jinak, co máš s Aničkou, to je věc druhá. Nicméně ta Anny, je z těch slovenských příspěvkářů tady jediná, která má lesnickou minulost, bohaté lovecké zážitky spojené s věkem, zkušenostmi a znalostí přírody. A nic narychlo vyčteného, vše zažité! Kéž by se to tak dalo říct o každém, to by bylo fajn...
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 12:38
Ještě dodám, že u posouzení míry škod, je třeba mít vždy na paměti konkrétní historickou situaci. Šumavu příliš neznám, ale srážky se zvěří tady v Beskydech se významě lišily v závislosti na druhu hospodářské činnosti, lesní pastva vs. pěstování lesa, léta provozované a pak omezované polaření (lesní políčka do vyčerpání půdy, poté osázeno lesem většinou smrkem) atd. Využívání hor se časem měnilo zjednodušeně na ose lov-zemědělství/pastevectví-dřevařství a každá z těchto lidských činnosti měla jiné škůdce a jiné názory. Tím jsem chtěl říci, že třeba v té době už medvědice neměla šanci potkat na šumavě volně se pasoucí krávu - ale to bych musel do hloubky a to sotva stíhám u Beskyd:)
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 12:30
Zdravím Pavle, Slovensko mám za rohem, většinu i prolezlé a vidět jelena není až taková vzácnost, skoro bych si dovolil říci, že je to vcelku běžné. Poddruhy znám, a není to jen v každé publikaci, ale byly k tomu diskuse i zde. Fotku uvádím jako jediné spojení, se kterým tento "běžný" výraz pojí Google, čímž dokládám, že pod pojmem Karpaťák může mít kde kdo na mysli kde co, nicméně to není o faktech (vážně si myslíte, že jsem nikdy nepotkal jelena, nebo že jsem nečetl alespoň penzum?), ale o výukovém diskusním stylu paní Jezikové bez vyžádání, čili v osobní přestřelce těžko hledati fakta. Karle těžko říci, dneska už to nikdo nevypátrá. Předpokládám, že poslední medvědice byla takovým klenotem, že místní lesníci znali téměř každý pohyb (o to zajímavější byly pak potíže s jejím ulovením) a dovolím si hádat, že měla i jméno:) a její stopě v blátě věnoval každý zaměstnanec láskyplný pohled se směsicí soucitu. Aniž bych tedy chtěl naše předky podezírat z narpstého klamu, tak je myslím mírná úprava možná. Když byla chuť medvěda ulovit škody se mohly v raportu knížecí milosti zvýšit, a pokud jej bylo třeba uchovat a chránit, mohl z něj být naopak naprostý vegetarián. V závislosti na řádění Míšy z Brodské si také umím docela dobře představit vypuštěného polokrotkého medvěda z domácího chovu atd.
karel zvářal reaguje 2.1.2014 11:46
Martine, tak mě napadá něco, co mi také někteří otloukají - házení lesklých kuliček..., nevím. Ale jako téma k diskusi velmi dobré! Co je zajímavé, jak ta osamělá medvědice žila na mravencích, broucích a jahodovém listí, zato ti prášilští medvědi řádili jak černá ruka. Jestlipak ty škody viděl někdo od pojišťovny, nebo to bylo jenom jako...? Nemohla tam třeba být záměna s vlkem, který hodně dobytka (asi ovcí) jen potrhal a ony pošly v důsledku zranění? Ale celkem bych i věřil na imigranty z východu. Tehdy žádné bariéry nebyly, daleko menší informovanost, takže mohl projít nepozorovám až tam. A co je pozoruhodné, že už tehdy byli nadšenci, keří se zabývali výzkumem potravy. Osobně bych si tipnul konzumaci padlin, které u té medvědice nebyly nalezeny, to znamená, že se hospodařilo s každým úhynem jinak, než by člověk předpokládal.
eurohorn@eurohorn reaguje 2.1.2014 10:19
Pěkná,opět pěkné Martine, ale prosím Tě ty "Karpaťáky nech spát". Víš tys, jak jsem pochopil, je neviděl ani na fotce. No já a předpokládám, že Anny, rovněž i já, jsme je lovili. To není tvůj cap of tee. Pojem Karpaťák je na Slovensku spjat nerozlučně s jelenem. Dle zoologické taxonomie cervus elaphus montanus. Jeho původní rozšíření bylo po Čerhovské pohoří včetně. Nyní je již asi uměle vysazen pro posílení populace i mimo svůj přirozený výskyt.
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 09:16
Ještě jeden článek k historii Šumavských medvědů (Jan Andreska, Živa 6/2012) Otázku, proč medvěd hnědý (Ursus arctos) přežil právě na Šumavě o 100 let déle než kdekoli jinde v Čechách, si v minulosti kladlo více autorů. Za hlavní podmínku pokládali rozlehlost a zachovalost pralesovitých porostů. Zdá se ale, že to nebyla příčina jediná. Medvěd byl ceněnou lovnou zvěří. Na schwarzenberských panstvích byla myslivost omezena předpisy, které po r. 1738 lov medvěda ze strany lesních správců sice připouštěly, podmiňovaly ho ale výslovným povolením majitele. To s ohledem na rozlehlost schwarzenberského dominia mělo pro ochranu druhu klíčový význam. Postupem času se dědictvím po rodu Eggenbergů (Krumlov, Vimperk) a nákupem (Prášily) stalo jeho součástí zalesněné jádro Šumavy. Do menších panství v okolí se medvědi při svých potulkách občas dostávali a byli tam (zpravidla ihned) loveni. V posledním období své existence právě odsud pronikali na území dnešního Rakouska a do Bavorska. Z rozlehlého panství Český Krumlov se o medvědech zachovala řada informací. V letech 1690–1719 zde bylo uloveno 38 je - dinců. Záznam o srovnatelném množství úlovků pochází pouze z panství Zwiesel v bavorské části Šumavy (přiléhající k panství Prášily – Dlouhá Ves), kde se uvádí v letech 1760–1800 těžko uvěřitelných 60 medvědů. Ke Krumlovu patřilo pohoří Blanský les s vrcholem Kleť. Tam byli r. 1772 vypuštěni dva medvědi z krumlovského hradního příkopu. O výsledku této svého druhu reintrodukce se k naší škodě nezachovaly žádné doklady. Podstatná je zpráva o rozmnožování medvědů na jižním úpatí Kleti – r. 1799 byla u Křenova poblížČerveného Dvora) pozorována samice se třemi mláďaty. O medvědech žijících v šumavském regionu se vědělo i ve Vídni. Karel Krill, správce schönbrunského zvěřince a císařsko-královského štvanicového amfiteátru se v dopise datovanémr. 1773 dožadoval od opata premonstrátského kláštera v Schlög -lu na dnešních česko-rakouských hranicíchodkoupení všech medvědů z tamních lesů. Opat Siard II. Dengler mu odpověděl: „...že se v oblasti asi tu a tam vyskytuje jeden nebo dva medvědi, už několik let, ale nebyl žádný zastřelen. Pokud by snad byl nějaký spatřen, jistě by zase zmizel dřív, než by o tom mohla být do Vídně doručena zpráva.“ Roku 1779 ulovil myslivecký mládenec u Prášil medvědici o váze 360 liber, která dala 40 žejdlíků sádla a kožešinu. Podle dochovaných zpráv u sebe měla dvě šestitýdenní medvíďata, což ale neodpovídá termínu rozmnožování. Ani lednový termín úlovku není obvyklý, obojí zjevně ukazuje chybu v určení období lovu a stáří medvíďat. Roku 1782 obsahovala smlouva mezi majitelem panství Prášily (tehdy ještě Kinských) a obyvateli Stodůlek klauzuli, která jim umožňovala pást v Kinského lesích o 40 kusů hovězího dobytka víc jako náhradu za škody způsobené medvědy a vlky na paseném dobytku. Roku 1799 u Prášil ulovili dva mladé medvědy a myslivec dostal vyplaceno 8 zlatých. Za kůže ale inkasovala správa panství jen dva zlaté. Proto v korespondenci mezi prášilským lesním úřadem a krumlovským mysliveckým úřadem padl 15. 3. 1800 návrh, že mladí medvědi nemají být loveni, což bylo vzápětí schváleno v Krumlově. Navíc po nákupu panství Prášily r. 1799 Schwarzenbergy si kníže Josef I. vymínil, že medvěd v této oblasti může být loven pouze s jeho osobním souhlasem. Škody, které medvědi působili, byly zřejmě citelné. Roku 1800 je doložena náhrada Janu Wagnerovi z Kubovy Hutě za čtyřletého strženého vola, následujícího roku náhrada mlynáři Matěji Schönbauerovi z Březových Lad za dva stržené voly. Po podobných konfliktech kníže změnil názor a předal péči o šelmu r. 1802 do rukou lesníků s tím, že prokazatelně škodící jedince mohou lovit. Další zástřel na panství Prášily je zaznamenán záhy. V r. 1804 byl v lesích u Kvildy patřících k panství Zdíkov uskutečněn lov, k němuž se zachovala písemná relace: „Podle oznámení schätzenwaldského jízdního myslivce Hoeniga z prášilského panství byl složen ve kvildských lesích barona Wimmera silný medvěd. ... Letos strhl na 30 kusů dobytka. ... Jelikož odstraněním tohoto lupiče byli také prášilští poddaní zbaveni nebezpečného nepřítele, považuje podepsaný za povinnost poslušně předložit obdržené oznámení.“ Lesník Johann Eisner z revíru prášilského panství Březník (Pürstling) hlásil r. 1808 do Českého Krumlova přítomnost dvou medvědů. Jeden z nich napadl jeho čtyřletého býka. Eisner žádal o povolení uspořádat na medvědy lov – žádosti bylo vyhověno, nicméně doklad o výsledku chybí. Soudní odhad panství Zdíkov z r. 1815 konstatuje, že medvěda ani jelena zde není možné pokládat za zvěř stálou, lze však počítat téměř každý rok s odstřelem několika kusů. Přes tento optimistický odhad však po zástřelu z r. 1804 není žádný následující úlovek zmíněn. Nejjižnější části panství Zdíkov, tedy katastry obcí Kvilda a zejména Bučina, vstupovaly poměrně úzkou enklávou mezi panství Prášily a Vimperk, kudy v době, kdy zde medvědi žili, nutně museli migrovat. Po vzniku obcí Bučina (1790) a Knížecí Pláně (1792) se migrační možnosti v regionu nejspíše povážlivě zhoršily. Rok 1833 přinesl dva doložené zástřely patřící do kategorie poslední. 8. Ledna objevili na lesní správě Wolfstein v Bavorsku psi medvěda zimujícího v brlohu. Po čtyřdenním stopování a pronásledování tak byl uloven poslední medvěd bavorské Šumavy. 30. října zastřelil kanovník Gregor Hain na Multerbergu na rakouské straně Šumavy jedince, jehož exponát se nachází ve sbírce Kremmsmünsterského kláštera. Šlo ve skutečnosti o poslední exemplář horního Mühlviertelu usmrcený střelnou zbraní, o rok později (1834) byl zahuben medvěd v pasti nalíčené u dnešního Medvědího mostu přes potok Stinglbach vytékající z masivu Plechého. Roku 1839 byl na Šumavě v revíru Želnava na schwarzenberském panství Český Krumlov střelen medvědí samec, věnovaný Národnímu muzeu v Praze. Tím byl zřejmě rozdělen poslední pár schopný rozmnožování a v této části Šumavy zůstala osamělá medvědice. Ta zde žila, pravděpodobně sama, dalších 17 let. Z obavy, aby nezahynula věkem, nebo nebyla ztracena po ulovení pytláky, kníže Jan Adolf rozhodl, že má být zachována ve sbírkách na Loveckém zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Medvědici zastřelil 4. 11. 1856 u osady Jelení Vrchy (Hirschbergen, nyní Jelení) lesník Johann Jungwirth, je vystave na na Ohradě a pokládána za posledního medvěda Šumavy. Tomuto úlovku předcházejí dva pozoruhodné historické záznamy, první z Topografie Johanna G. Sommera (1841): ke zvířatům, která lze v Čechách zřídka potkat, náleží i medvěd, který sice ne každý rok, ale tu a tam, v pralese na Želnavě, v divočině kolem Plechého a Třístoličníku, bývá střelen.“ Z r. 1842 pochází cestopisná glosa Johanna G. Kohla, popisující panství Krumlov, především lesní divočinu v okolí Plechého a Prášil, jako jediné místo v Čechách, kde ještě lze potkat tuto šelmu: „Starají se tu o ně do určité míry v tom smyslu, aby měli přehled o jejich počtu a jejich osudech, tak, aby je uchránili před pytláky a hladem.“ Není možné vyhnout se několika nedostatečně doloženým, v literatuře ale udávaným úlovkům v regionu Šumava – Český les. Osm let před ohradskou medvědicí se uvádí blíže neurčený úlovek na Šumavě, kdy střelcem byla kněžna ze Schwarzenbergu (Petz 1988). V té době již existovalo lovecké muzeum v Ohradě, kam jeho správce Václav Špatný sháněl exponáty, a to ze všech schwarzenberských panství. Je prakticky vyloučeno, že by případný úlovek mohl skončit kdekoli jinde než v tamní sbírce. Tento údaj prozatím pokládejme za sporný. Časopis Lumír v r. 1857 zmiňuje úlovek medvěda ve Stadionovských lesích u Chodova, který nastal snad o rok dříve, chybějí ale další potřebné údaje. Johann Krejčí r. 1860 referuje: „...že podle nejnovějších zpráv se v šumavských pralesích vyskytují ještě jeden nebo dva medvědi.“ Problematický je příběh medvěda údajně se potulujícího v hraniční oblasti centrální Šumavy – dospěl z revíru Tusset (Stožec) přes Schillerbergerwald (Radvanovický vrch) do revíru Schattawa (Zátoň) pod Boubínem, tam zanechal 26. 2. 1864 stopy na lokalitě Walerer – Erlen – Au. Následně ho patrně ulovil pytlák z Volar a jeho kůži prodal ve Vodňanech. Tato historka se tradovala mezi českými lesníky, otci autora tohoto článku ji vyprávěl obvykle dobře informovaný lesmistr František Vodička. Nicméně, není známo místo ani jméno lovce a chybí jakýkoli materiální doklad. Spekulace, že medvěd přišel z Bavorska, je do značné míry vyvrácena výše uvedenými údaji. Jistě nelze vyloučit, že šlo o migranta z velmi vzdálené popu lace, přesto ale tento případ pokládejme za sporný. Podobně neurčitá je i zmínka v Ottově slovníku naučném o nálezu medvědích stop na Šumavě r. 1875. Další poněkud problematický úlovek, který publikoval Ladislav Vodák (1970), je tzv. debrnický medvěd. Ten měl být uloven v r. 1870 v polesí Debrník. Preparát pocházející z majetku továrníka Lercha z Hamrů je uložen v Západočeském muzeu v Plzni. Vodákův nález vyvolal diskuzi, která neměla jednoznačný závěr. Za nedostatečně doloženou pokládají zprávu J. Andreska a E. Andresková (1993) s poznámkou, že úlovek by se v r. 1870 stěží obešel bez pozornosti již tehdy aktivních médií a myslivostí se zabývajících autorů (nezmiňují ho ani František Špatný, ani J. E. Chadt-Ševetínský). Tím ovšem není řečeno, že je zcela vyloučen. Porovnáme-li datum u debrnického medvěda s daty posledních jedinců doložených v blízkém zahraničí, zjistíme, že tyto úlovky byly zaznamenány o více než 30 let dříve. Další zprávy o výskytu medvědů v regionu byly spolehlivě vyvráceny. Zánikem krušnohorské populace v 18. stol. a šumavské v 19. stol. skončilo období výskytu medvěda hnědého v Čechách.
Jezikova Anna reaguje 2.1.2014 08:37
Vy toho netušíte omnoho viac.
Martin Myslín reaguje 2.1.2014 08:26
Vrr:))))Netušil jsem, že výraz slovenský karpaťák je u Vás ustáleným zoologickým pojmem. S malým k na začátku a s malým s, tím mohu označovat kde co a to od pstruha obecného v Oravě až po svého kamaráda Joža z Malé Fatry. Nicméně, abyste neřekla, že se od Vás nechci nechat poučit tak jsem ten ustálený výraz zadal do Googlu a představte si jedna jediná fotka jelení trofeje a jinak vůbec nic. Takže opět pokus o shrnutí něčích vědomostí, a stále stejně pitomý. Co jsem vlastně nevěděl, čím jsem se prozradil? Že nevím co si jako první vybaví Jeziková pod pojmem Karpaťák:)))
Jezikova Anna reaguje 2.1.2014 07:04
Pán Myslín, o úrovni Vašich vedomostí úplne svedčí Vaša otázka nižšie : Lekce z Jelení zvěře, skutečně jste si jista že nebyl míněn srnec? V súvislosti so spomínaným výrazom "slovenští karpaťáci" si srnca nepredstaví ani odborník na srnčiu zver Jožo Begala.
Martin Myslín reaguje 1.1.2014 17:28
Závěr Vašeho posledního příspěvku směřujte nejlépe sobě:), Vaše "diskutování" a "argumentování" je zábavné samo o sobě, ale dost často se před odpoutáním někdo ze svých pocitů vyzná. Jasné argumenty:))))) Vždyť jen bezobsažně tlacháte, za každou cenu v opozici, ale tancování s ničím, krouti, uskakovat, a blábolit. Když nebudu počítát Vaše divoké snahy v diskusi o legislativě tak si vážně nejsem schopen vybavit jedinou zásadní věc ve které se v případě šelem rozcházíme. Což by mělo být u každého jiného po těch všech hádkách zvláštní, nikoliv však u Vás. A co jste vlastně předvedla níže? Lekce z Jelení zvěře, skutečně jste si jista že nebyl míněn srnec? Šelma odstraňuje zvěř bez ohledu na její chovnou hodnotu - vážně objevné, pokud to neplatí ve 100%, ale jen v třeba v 85% tak je to zcela mylné? Takže relativizace a odmítnutí tvrzení na základě nemožnosti jeho aplikace ve sto procentech. Pan Zvářal navíc napsal "především slabší kusy", vy píšete ty co se mu podaří ulovit. S logikou žáka páté třídy je zjevné, že ona množina především slabších kusů a těch co se mu podaří ulovit bude velmi podobná:). No a to je to na čem umíte stavět, jeden takřka nulový rozdíl v tvrzení, následuje poučka o tom co druhý vůbec neřekl a osobní výpad. Většinou zábavné, občas méně:)
Jezikova Anna reaguje 1.1.2014 14:46
Ešte musím dodať, že žiadne moje vyjadrenie nesmerovalo ku krompáčom ale úplne jasne ku zbrani. Ste roztržitý pane. Inak ak dobre čítam, dostávate "školenie" aj na iných vláknach a to od ľudí, o ktorých nemôžete povedať, že poľovníctvu nerozumejú.
Jezikova Anna reaguje 1.1.2014 14:24
Pán Zvářal k tomu o 14:13. Vám ani nemá veľký zmysel oponovať. Nedokážete pochopiť ani jasné argumenty. Preparátora Joža nepoznám a ani neuhádnem kto je ten predátor. Ale kľudne to môžete zverejniť čo viete.
Jezikova Anna reaguje 1.1.2014 14:13
Pán Zvářal chce to kľud. Kuna a líška nie sú veľké šelmy a diskusia vôbec nie je o nich. Neviem čo Vás to napadlo ťahať do tejto diskusie tieto šelmičky. A tá jednoduchá výmena rysieho samca, to teda je niečo úžasné. Poslednej Vašej vete nižšie s otázkou "kde?" nerozumiem. Ja veci nazývam pravým menom a preto blud nemôžem označiť ako múdrosť. A výrazy typu "tak si dál hrajte pošetile na Patronku Karpat" si pre budúcnosť ponechajte pre niekoho z Vašej blízkej rodiny!!!
karel zvářal reaguje 1.1.2014 14:04
Kromě ochranářů a myslivců znám i preparátory, a někteří se svěří (Pane, tak to já tedy nedělám...) Znám realitu mnohem líp, než byste do teoretika řekla. Takže dřív než začnete vypisovat oponentský posudek, raději den dva přemýšlejte, jak to dělá např. Jožo. Nemám to daleko ke slovenské hranici, o pohybu zvěře mám dost informací a vlastních poznatků, občas něco prosákne o důvodech "zmizení". Nejsem to já, ten člověk predátor, ale někdo jiný. jestlipak uhodnete kdo...
karel zvářal reaguje 1.1.2014 13:51
Určitě je Vám jasné, jak jsem to myslel a pro koho je to "zlo". Děkuji za vyjádření ke krompáčům, aspoň něčemu teda rozumím. Víte, chytit do zátvoru domácího starého dominantního samce rysa (když se to náhodou podaří), nebo ho i ulovit, a na jeho místo vypustit mladého nepříbuzného - jestli tomuto chovatelskému opatření nerozumíte, tak si dál hrajte pošetile na Patronku Karpat. Jen obdivuji Martina za jeho obří trpělivost, protože diskuse s Vámi je ve většině případů o ničem. Všechno popřete, relativizujete, překroutíte. To je ta tolerance, to je ten rozum, na který já apeluji. Přítomnost šelem v synantropním prostředí (kuna, liška) je na jinou diskusi, u velkých šelem je to složitější (hlavně u medvěda), ale zvěř se velmi dokáže přizpůsobit přítomnosti lidí. A když se někdo neustále ptá "kde?", říkám budete se divit kde, jen při setkání použijte místo prskavky dalekohled.
Jezikova Anna reaguje 1.1.2014 13:35
opravujem - ... nepovažujem za zlo...
Jezikova Anna reaguje 1.1.2014 13:33
Pán Zvářal teraz vážne. Predátor, v tomto prípade vlk, odoberá z populácie kusy, ktoré sa mu podarí uloviť, bez ohľadu na ich chovnú hodnotu. To je známa a potvrdená skutočnosť z praxe. Teória, ktorú tu uvádzate Vy je výplod fantázie. Na prítomnosť veľkých šeliem v revíri mám názor totožný s Vami len s jedným rozdielom. Ja totiž prítomnosť veľkých šeliem nepovažuje za zlo. Prítomnosť veľkých šeliem v revíri svedčí o tom, že revír sprvujú rozumní ľudia, nie teoretici ale praktici. A prítomnosť šeliem je v revíri nevyhnutná okrem iných dôvodov aj z dôvodu možnosti uloviť ju. Alebo sa šelma dá uloviť aj v revíri, kde sa nenachádza? Tí ľudia z LOZ VLK sú zbytoční, mnohí veci nerozumejú a niekedy sú bezdôvodne veľmi protivní. No a Vaša teória o príleve novej krvi do populácie šeliem nepotrebuje komentár. Cudzí samec by s 90% istotou bol zlikvidovaný domácim dominantným teritoriálnym samcom, alebo by skončil ako kontajnerový nežiadúci jedinec. Veľké šelmy sa nedajú chovať ako napríklad zajace. A vedľa ste aj s prirovnaním populácie karpatských jeleňov na Slovensku a jeleňov v Čechách. Vždy bol medzi nimi rozdiel, je to iný genofond a iná forma jeleňa, určite by o tom vedel fundovane napísať eurohorn. No a v západnej časti ČR netreba podceňovať ani vplyv siku na populácie pôvodných jeleňov. K situácii v prehľade o výskyte veľkých šeliem, ktorá je aj v ére fotopascí taká aká je, podotýkam, že je to možno aj dobre. Ten, kto vedieť chce a potrebuje vie pomerne presne, čo v revíri je. Koho by ste mal hnať svinským krokom, to ani sám neviete. Ste oduševnený teoretik, ale Vaše závery nie sú správne. Naozaj a o 12:15 sú Vaše postrehy kompletne mylné, snaď až na tú zbraň. A nežiadajte odo mňa nejaký iný návrh na riešenie. Netrápim sa s vymýšľaním návodu na prežitie veľkých šeliem. Iba koštatujem, že čím viac je v teritóriu ľudí a to nielen poľovníkov, tým je tam menej šeliem a považujem to za nevyhnutnú daň civilizácii.
karel zvářal reaguje 1.1.2014 12:15
Paní Anno, jistě znáte lidovou moudrost, že všechno zlé je k něčemu dobré. A zrovna tak já nahlížím na přítomnost velkých šelem. V jiné diskusi se řeší, čím to, že ti slovenští karpaťáci jsou jaksi jiní, silnější. Nedomnívám se, že je to větší úživností honiteb a pilnějším přikrmováním. Ten predátor opravdu odebírá z populace především slabší kusy, a ti fyzicky vyspělejší, rychlejší, a často schopní se účinně bránit, prostě přežijí. A tak jako budete mít v trezoru raději jednu dražší, zato přesnou a spolehlivou zbraň, než tři krompáče, tak podobně raději jednu dobře obodovanou trofej nad krbem, než tři průměrné. Kvalita, to je oč tu běží! A stejně tak jsem za kvalitu u šelem a rozumné hospodaření s nimi. Starší kusy odlovit, naředěnou populaci posílit cizím samcem kvůli obnově krve a mít lepší přehled o celkovém výskytu, než je tomu dnes. V éře fotopastí někteří argumentují tím, že "ani pořádně nevíme, co tu máme". Takového "odborníka" bych hnal svinským krokem. Takže jsem za vlka, ale také za VLKa, protože je to potřebná protiváha kvůli těm, co ty zkušenosti mají...
Jezikova Anna reaguje 1.1.2014 11:28
Pán Myslín, znova zbytočne kombinujete. Ako vnímam seba a kde sa zaraďujem, to Vy nemôžete vedieť, ale pán Zvářal nižšie označil všeobecne človeka ako predátora, teda aj seba, Vás, mňa aj všetkých ostatných ľudí, nielen poľovníkov zaradil medzi predátorov. Čo myslíte, zaradil nás správne? Ale Váš príspevok o 9:31 sa dobre číta a je naozaj obsahovo bohatý.
Martin Myslín reaguje 1.1.2014 09:31
Krásný nový rok všem! Po Beskydském vlku se pokusím o krátké shrnutí, naštěstí jak se zdá tak krátkodobého, konce medvědí historie v ČR. Nejdříve data, tady upozorním, že bohužel dost často narážím na rozdíly v dataci a dokonce i v časopise myslivost jsem našel odchylku v udávaném věku posledního šumavského medvěda či přesněji medvědice. Ve výčtu tedy jeden zdroj (Červený, Koubek, Bufka – Medvědi v ČR, časopis Vesmír 85) “Medvěd hnědý byl v Čechách vyhuben v průběhu 18. a 19. století. Poslední doložený zástřel z Čech pochází od Jeleních vrchů v Želnavském polesí na Šumavě ze 14. listopa¬du 1856. Nedoložené údaje však nasvědčují ještě pozdějšímu výskytu v této oblasti. Podle kroniky zátoňského polesí byly r. 1864 pozorovány medvědí stopy blízko Erlenau (Olšiny) a pravděpodobně ještě téhož roku medvěda zastřelil pytlák z Volar. Další, avšak neověřené údaje o šumavském výskytu pocházejí z let 1870 (lesní správa Debrník), 1873 (Ždánov), 1875 (Luzný), 1876 (Kašperské Hory), 1889 nebo 1898 (Včelná) a 1892 (Lakaberg). Na ostatním území Čech byl medvěd vyhuben již mnohem dříve. Například v Brdech byl poslední medvěd zaznamenán r. 1660, v Křivoklátských lesích byl poslední medvěd uloven 21. 8. 1692, v Krkonoších 16. 11. 1726, v Jizerských horách r. 1741 a v Krušných horách na Ašsku r. 1763. Na Moravě, zejména v Jeseníkách a Beskydech, se medvědi udr¬želi déle, pravděpodobně díky pravidelným potulkám jedinců ze Slovenska. Na Drahanské vrchovině byl poslední zástřel evidován r. 1683, na Českomoravské vrchovině poslední medvěd padl r. 1717 v revíru Předín, v Jeseníkách kolem r. 1790 nedaleko Jeseníka. Ještě po r. 1850 bylo uloveno 7 medvědů v Moravskoslezských Beskydech a Vsetínských vrších – v revíru Salajka (1860), na Baraní a na Ostra-vici (1876), u Rožnova (1885), opět na Ostra¬vici (1886), na Travném u Horní Morávky (1887) a u Valašské Bystřice (1890). Poslední moravský medvěd byl pravděpodobně uloven r. 1893 na bývalém arcibiskupském velkostatku Hukvaldy, někdy je však tento údaj zpochybňován. Jeden medvěd se toulal ještě r. 1908 po Moravskoslezských Beskydech v okolí Baraní a Kavalčanky, ten se však vrátil zpět na Slovensko. Od té doby nebyl medvěd hnědý na území České republiky spatřen po více než půl století.“ Podrobněji mohu zatím rozebrat jen lov posledního šumavského medvěda, ke kterému mám podklady. Tady asi není bez zajímavosti uvést, že s blížícím se koncem českých medvědů se majitelé panství z rodu Schwanzerberků pokusili zatáhnout za záchrannou brzdu a vyhlásit jejich ochranu a to dvakrát v letech 1721 a později 1800, k zachování populace byli v roce 1772 dva medvědi na Kleti dokonce vysazeni. Spolu s pokusem o reintrodukci bobrů, což byla zřejmě první záchranná akce savčího druhu tohoto typu na světě, je to další ukázka, že ne všichni v minulých dobách smýšleli stejně. Bohužel nepodařilo se a po odlovení posledního medvědího samce roku 1839, zbyla na Šumavě jediná medvědice, která zde žila sama dlouhých sedmnáct let. V Časopise Šumava č. 21/1985 je osud posledního medvěda rozebrán ing. M. Vaňkem, z jeho článku jsou následující informace, které volně přepisuji. “Díky průzkumu mysliveckého mládence Františka Almesbergera víme řadu podrobností o jejím osamoceném životě. Z nalezených výmětů se od jara do června živila především mravenci a jejich kuklami, které hltala i s částmi hnízd, vybírala vosí hnízda, požívala brouky a další hmyz při jehož hledání obracela i velké balvany. Z rostlin to byly mechovky, listy čerstvých jahod a brusinek a o června borůvky, brusinky, maliny, později bukvice. Nikdy nepožívala větší zvířata ani ryby. Oblíbenou potravou jí byl oves a velkou pochoutku představoval med domácích včel z úlů na pasekách v lese. Člověka nikdy nenapadla a při setkání se vždy kvapně vytratila. Zimovala od prvního sněhu, většinou od října, vylézala většinou v dubnu a v tu dobu se pohybovala celým obvodem. Zimní doupata si každou zimu zřizovala jinde, každoročně byla objevena dvě, mezi nimiž měla vyšlapanou cestičku. Majitel panství měl obavu, aby v důsledku stáří medvědice neuhynula a rovněž se i velmi obával pytláctví, z tohoto důvodu povolil lesnímu personálu odstřel, ulovený medvěd byl určen pro muzeum Ohrada v Hluboké nad Vltavou. První pokus se uskutečnil po prvním sněhu (kvůli kvalitnější srsti) desátého listopadu. Po třech dnech ploužení byla nalezena stopa v Jakuském lese. Jedenáctého medvědice prorazila řetěz střelců, jeden z lovců chybil úplně, druhý jí poranil na tlapě. Opětovně se ploužilo a až třináctého listopadu byla opětovně objevena stopa. Druhá naháňka začala čtrnáctého listopadu v devět hodin. Pětasedmdesát honců natlačovalo medvědici velkým křikem ke střelcům. Těch bylo čtyřicet šest, z toho jedenatřicet hajných a patnáct lesních úředníků. Medvědice běžela podél fronty střelců, jeden jí chybil, druzí dva před zdivočelým zvířetem v panice uprchli a čtvrtý jí střelil zmáčknutím obou spouští najednou. Medvědice naznačila, skočila do houští ve směru dalšího myslivce. Ten byl připraven ke střelbě, ale medvědice se už neobjevila. Byla později nalezena zhaslá čtyřicet kroků od šťastného střelce. Pak byla naložena na saně a čtyřmi hajnými tažena do Želivské myslivny, kde bylo občerstvení. Večer byla zvážena, 200 liber tj. 126 kilogramů. Příští den naložena opět na saně a koňmi odvezena do Českého Krumlova, tam přeložena na žebřiňák a za velkého zájmu veřejnostmi vezena přes České Budějovice na Hlubokou. Celou cestu jí doprovázel želivský revírník Antonín Zeihfreund, který popsal celý průběh lovu, tohoto záznamu následně použil vrchní lesmistr Heyrovský z Hluboké (praděd pozdějšího ing. Heyrovského) ve svém raportu majiteli panství. Střelec, praktikant Johann Jungwirth byl celý život velmi vážený a do své smrti byl zván medvědím Honzou, na místě skonu posledního medvěda stojí dodnes památník s nápisem Bärenstein 1856, který je součástí dnešní medvědí stezky.“ Ještě se mi podařilo na internetu objevit krátkou vzpomínku preparátora posledního medvěda pana Václava Špatného pocházející z jeho osobní korespondence – cituji " 16. listopadu 1856 v 11 hodin dopoledne přivezl želnavský lesní posledního medvěda na Hlubokou k vrchnímu lesnímu úřadu. Jel s mackem přes Krumlov a Budějovice, kde vůz davem zvědavých diváků byl obklíčen. Od dotyčného úřadu provázeli medvěda veškeří myslivci do hlubockého skvostného hradu a uprostřed 3. náhradí složili jej na chvojné lůžko… Na knížecí nařízení shromáždili se všichni lesníci a myslivci v loveckém oděvu a opatřeni tesáky. Po 7. hodině ukázali se jeho jasnost panující kníže Jan Adolf ze Švarcenberka, její jasnost kněžna vznešená jeho choť… V tom čase, co se panstvo na macka dívalo, hrála knížecí kapela fanfáry. Čtvrtého dne byl mně k vycpání odevzdán. Šťastný mladý střelec Jan Jungwirth musel se panstvu na hradě hlubockém shromážděnému představiti. Byl tam výborně častován a 40.zl obdarován."
Josef Kouba reaguje 31.12.2013 20:26
Knihy zde vzpomínaného Fr. Budína se dají poměrně dobře sehnat na Aukro.
Jezikova Anna reaguje 31.12.2013 19:51
Pán Zvářal, podľa doterajších výsledkov činnosti človeka v prírode nie je dôvod na veľký optimizmus. To si len ľudia naivne myslia, že konajú dobro v prírode. A bohužiaľ nie je v silách žiadnej skupiny ľudí nič v prírode napraviť, alebo len výnimočne a veľmi málo. Môj pohľad je preto bližšie k realite takej, aká je. Nesnažím sa nič prispôsobovať svojim predstavám, ani robiť naivné závery, ktoré sú ďaleko od reality. Pán Myslín, zdá sa mi, že to, čo ste tu prezentoval ako historické dokumenty, je zaujímavé a poučné. Ak si ešte odpustíte vyhodnotenie historických udalostí podľa Vašich predstáv a obmedzíte svoje príspevky na tvar kroniky, čiže reálneho popisu udalosti, budú Vaše príspevky o to cennejšie. Toto všetko čo píšem je naozaj moje úprimné presvedčenie a nikoho nechcem uraziť. Na záver roka Vám teda všetkým prajem veselý dnešný Silvester a v Novom roku hlavne zdravie a osobnú pohodu. Páni, ale bohužiaľ jedno Vám nesľubujem. Nepolepším sa. Eurohorn, každý, kto aspoň raz niesol z obchodu alebo od známeho med, je nepochybne medonosný. Rum najčastejšie odkvapkáva z práznej fľaše do panáka a to tak často, ako často načneme a vypijeme novú fľašu. Takže aj na zdravie.
karel zvářal reaguje 31.12.2013 18:39
Paní Jezíková, je mi jasné, že v tomto případě se úcta ke zvěři nejlépe projeví dle tradic po jejím ulovení. Při mém neskonalém optimismu věřím, že je v lidských silách zvládnout to i jinak.
eurohorn@eurohorn reaguje 31.12.2013 12:09
A mě by Anny v rámci toho dluhu zajímalo, jak jste přišla na to, že pan Myslín je medonosný, nebo odkud a jak často mu ukapává rum-:)! A ten text by mě zajímal rovněž!
Jezikova Anna reaguje 31.12.2013 10:42
Pán Myslín, zaujímal by ma a určite aj ostatných, text napísaný na pomníku posledného vlka z Beskýd.
Jezikova Anna reaguje 30.12.2013 23:10
Pán Zvářal, očakávať rozum, cit a toleranciu medzi predátormi je nezmyel. Pán Myslín, ja nakoniec z Vás asi vykrešem hviezdu diskusie. Už teraz mi dlhujete najmenej liter rumu a kilo medu za inšpiráciu.
Jaroslav Schindler reaguje 30.12.2013 21:14
Tak to smekám pane Myslín.
Martin Myslín reaguje 30.12.2013 11:48
Zdravím Karle a děkuji moc, i všem ostatním samozřejmě. Ne pane Schindlere, bohužel jsem to tentokrát musel vážně přepsat, ale zase tak strašné to nebylo, být kancelářskou krysou má své výhody, tedy v rychlosti psaní, další mne asi nenapadají:). Jsem, ale rád, že se pokus líbil a snad brzy vyhrabu něco dalšího, kamarád má ode mne půjčenou knihu kde je přesný popis lovu posledního vlka na Českomoravské vrchovině, měl bych tu někde mít hon posledního medvěda v ČR, lov s uspávačkou na Náchodského medvěda v osmdesátých letech a pokud mne nebudete plísnit za textový průjem tak mne ještě napadá jistě velmi poplatné dobovým představám, ale nicméně kronikářsky zaznamenané vlčí obléhaní Paříže atd. Jinak Pavle, jak jistě chápete, veseleji se mi píše o střeleném vlku v Bavoří z minulého roku, než o honu na poslední kusy nějakého druhu, ale je to historie, takže proč ne. Každopádně poslední udávaný Beskydský vlk byl vlastně zatoulanec, má jako dost ostatních posledních zastřelených šelem svůj pomník (a zřetelně se jedná o poctu úlovku, ne jen střelci), ale kdo ulovil skutečně posledního českého vlka to zatím nevím a kdo ví jestli to byl lov o kterém se dá napsat takto detailní a pěkná vzpomínka s mysliveckou tradicí, s poctami zvěři i střelci. Ale kdo hledá najde:).
Jaroslav Schindler reaguje 30.12.2013 10:39
Pane Myslín výborné. Jen bych řekl že s tou trpělivostí, nebo spíš za tou trpělivostí, je CTRL-C a CTRL-V. Jestli se tedy nemýlím?
eurohorn@eurohorn reaguje 30.12.2013 10:22
Pěkné, Martine pěkné, toto má smysl rozhodně větší, než informace kdy kde chcípnul v EU vlk či rys a proč, kdo za to může, či kdo jej oplakával...
karel zvářal reaguje 30.12.2013 07:16
Martine, normálně jsi mi vyrazil dech. Obdivuji tvou trpělivost!
karel zvářal reaguje 29.12.2013 15:09
Před polednem šel na dvojce pěkný dokument o návratu zubra a velkých šelem. Proto si dovoluji nesouhlasit s paní Annou, že "to dnešní myslivci už nedokážou aj keby chceli, pretože šelmy loviť nevedia, nemajú skúsenosti". Můj názor je ten, že jsou jiní, zdaleka ne tak krvelační a posedlí, ikdyž vyjímky existují, pravda. Historii známe dostatečně a snad jsme z ní poučili. Návrat zpátky není možný, určitě ne v původních stavech. Ale na určitý kompromis soužití predátora člověka a velkých šelem věřím. Vše je otázkou rozumu, citu a tolerance.
eurohorn@eurohorn reaguje 29.12.2013 11:32
Doufám, že počátkem října už byl rys přebarvený a ta kůže stála za to! Jinak to co píše Anny pode mnou by nebylo až tak od věci!
Jezikova Anna reaguje 28.12.2013 21:00
Pán Myslín a nebolo by k tejto téme vhodné vrátiť sa o pár storočí naspäť a trocha si zaspomínať na staré časy, keď veľké šelmy boli ešte všade. Ako ich postupne ubúdalo, pretože vtedajší lovci, aj keď nemali zbrane porovnateľné s dnešnými, dokázali veľmi úspešne šelmy loviť. Dokonca ich dokázali v niektorých krajinách, včetne zemí českých úplne vyhubiť. To dnešní myslivci už nedokážu aj keby chceli, pretože šelmy loviť nevedia, nemajú skúsenosti. Veľký slovenský lovec rysov Bohdan Muller z Vychylovky za svojej služby ulovil asi 10 rysov a o niečo viac ich aj dokázal odchytiť živých pre rôzne ZOO. A rysy sú v tejto lokalite dodnes. Veľký východoslovenský vlkobijca pán Žolna takisto ulovil snáď pár desiatok vlkov, včetne malých vĺčat ale takisto tam vlci sú dodnes. Medveďov na Slovensku lovil kadekto,šľachta, poľovníci, pytliaci, vojaci cez vojnu, rôzni funkcionári aj zahraniční lovci a medveďov je stále viac ako dosť. Takže mi to vychádza tak, že čím východnejšie, tým sme menej zdatní lovci. Na západe Európy boli aspoň v minulosti lovci a myslivci omnoho zdatnejší, pretože v súlade s vtedajšou spoločenskou objednávkou dokázali veľké šelmy zlikvidovať. Dnes následníci týchto lovcov a myslivcov sa snažia na základe spoločenskej objednávky robiť činnosť, aby šelmy do prírody vrátili. Len sa im to nejak nedarí. Asi vedia lepšie loviť, ako šetriť tie šelmy. Ale možno sa mýlim a záchrana pre veľké šelmy príde práve z tých krajín, kde ich v minulosti vyhubili. Však by sa to aj patrilo. Lem by bolo múdre rozumy brať v takých oblastiach a od takých ľudí, za ktorých činnosťou vidno výsledky v podobe rozvinutých populácií veľkých šeliem. Nie z internetu. Teda navrhujem tému - história veľkých šeliem v západnej Európe. A skutočné fakty na túto tému môžete pán Myslín z kroník, literatúry a iných prameňov, dokonca aj z internetu získavať a tu pre naše potešenie zverejňovať dlho-predlho. Už sa teším.
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:43
Aktuální téma proběhlé médii je vskutku velké - vlci v Krkonoších, repsektive vlci objevující se za rok 2013 na více místech severních pohoří čech. Mají šanci, Rýchory, Vraní hory, Broumovsko atd.?
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:40
Rys zřejmě přicházel z jihu Ve výše zmíněné tiskové zprávě se vyjádřil i vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy a krajského střediska Havlíčkův Brod AOPK Václav Hlaváč. „Mluvil jsem s pracovníky střediska správy a údržby dálnic, kteří zajišťovali odvoz rysa, a byl jsem taky na místě srážky. Po zhodnocení všech okolností je myslím jisté, že rys přicházel od jihu podél Želivky," uvedl vedoucí správy. Informace o sraženém zvířeti se na Pelhřimovsku zatím příliš nerozšířila. Podle slov starosty Koberovic Ladislava Laciny ve vsi o rysovi dosud nevěděli. Nejen pro rysy představuje dálnice velkou překážku a hrozící nebezpečí. Organizace Alka Wildlife a Hnutí Duha Olomouc se této problematice v tiskové zprávě věnovaly více. Další informace třeba o takzvaných zelených mostech jsou v infobloku pod článkem. Dálnice jsou pro zvířata problém Nešetrně postavené dálnice jsou pro velké savce často nepřekonatelnou bariérou. Alespoň částečně pomoci by mohly například dobře navržené zelené mosty, které zvířatům umožňují silnice překonat. V ČR ale Ředitelství silnic a dálnic staví ekodukty často bez konzultace s odborníky na zcela nelogických místech (například na pražském vnějším okruhu), a naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, chybí politická vůle či finance na jejich realizaci. Dálnice D1 je jednou z největších bariér pro savce v rámci celé České republiky. Vedle rysů se ji pokoušejí překročit například i losi. Známý je případ z června roku 2001, kdy se migrující los několik dní neúspěšně snažil dálnici překonat. Nakonec musel být uspán a následně převezen na druhou stranu. Zlepšení by mohla přinést dohoda o modernizaci D1, kterou v květnu loňského roku podepsalo ministerstvo životního prostředí s protějšky z rezortu dopravy. Ta bude zahrnovat výstavbu dvou nových „zelených mostů" a úpravu několika stávajících tak, aby zvířata mohla bezpečně překonat komunikaci. Zdroj: Tisková zpráva ALKA Wildlife a Hnutí DUHA Olomouc, web Šelmy.cz Autor: Dominika Dufková
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:39
A něco pro Josefa:) Pavel NAVRÁTIL, moderátor: Do Krkonoš se vrátili vlci. Lidé je ve volné přírodě viděli na Rýchorách nebo na svazích Černé Hory. Petr ZÁLIŠ, redaktor: Podle některých pastevců už ale vlci v Krkonoších zase nejsou. Vystříleli je prý pytláci. Správa Krkonošského národního parku ale o zabití těchto vzácných šelem nic neví. Podle ochranářů se trvalá populace vlků v nejvyšších českých horách určitě nevyskytuje. Pro Hitrádio MAGIC Petr Záliš, Krkonoše.
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:38
Na počátku října byl na dálnici D1 na Pelhřimovsku nalezen mrtvý rys. Místo srážky leží na osmdesátém kilometru dálnice směrem na Brno nedaleko obce Koberovice u Humpolce.
Martin Myslín reaguje 28.12.2013 19:37
Sakra střela nazdařbůh a přesto něco kejhlo:). V neustálé snaze mne rozčílit jen shazujete sama sebe:). Tak se trochu pohneme - mrknu co je nového ve světě šelem a dodám téma
Jezikova Anna reaguje 28.12.2013 09:56
Blahoželám pán Myslín. Správna dedukcia. Ale všetky sa zlikvidovať aj tak nikdy nepodarí.
Martin Myslín reaguje 27.12.2013 17:16
Zdravím Pavle, Jsem zde a živý - poslední dobou mnoho práce ve firmě, u počítače jsem tak nechtěl trávit zbytky volna. Téma se tu ovšem nijak nehnulo, takže se zdá že jsem o nic nepřišel - každopádně vlk, který nezaútočí na ovci střeženou psem není dle mého bastard, ale vlk toužící po životě, střílet ty co na ovce útočí a za bastardy k odtřelu určené prohlašovat ty co na ně pro změnu neútočí prakticky znamená, že je třeba likvidovat všechny.
Jezikova Anna reaguje 23.12.2013 16:34
Eurohorn, radšej nevyvolávaj duchov.
eurohorn@eurohorn reaguje 18.12.2013 13:59
Kam zmizel Martin Myslín ?
Jiří Pater reaguje 3.12.2013 18:56
VLČÍ/RYSÍ HLIDKY K SMÍCHU
eurohorn@eurohorn reaguje 3.12.2013 08:59
Ano díky Bohu jsou...
Jezikova Anna reaguje 1.12.2013 13:49
Niektorí bačovia športku podávajú, tak prečo by nemohli vyhrať? V EÚ sú ešte krajiny, kde sa vyskytujú normálne vlky a aj správne pstierske psy. To iba cigáni sú na celom svete rovnakí.
Skrofa reaguje 1.12.2013 11:34
Takže ta šance nereálná není, protože spousta volů ze sebe dělá mudrce!
Jezikova Anna reaguje 1.12.2013 00:53
Alebo že bude zo psa slanina, z vlka baranina, z vola mudrc a z cigána pracovitý človek.
Josef Voborník reaguje 27.11.2013 14:57
Tím mimo mísu jsem mínil, že téma je o velkých šelmách, potažmo o vhodnosti využití psů k ochraně stád proti nim a ne že bych se podceňoval, ale já mezi velké šelmy, aspoň z hlediska tohoto tématu, určitě nepatřím !
eurohorn@eurohorn reaguje 27.11.2013 11:04
Pepo nejseš mimo mísu. Pastevečtí psi jsou schopni roztrhat kohokoli, kdo jim vleze na teritorium, pokud nejsou pod vlivem pána. Prostě hlídají...nic víc. Že jsi to odnesl ty, je věc druhá. Toto je stinná stránka či rub této mince..
Josef Voborník reaguje 27.11.2013 10:10
Jsem teď trochu "mimo mísu" - ale se středoasijským psem mám osobně velmi špatné zkušenosti. Ledaskdo mektá blbosti o "nebezpečných bojových plemenech", ale právě tihleti psi, patřící ke stádu, dokáží v rukou nezkušeného chovatele udělat nemyslitelné průsery. Mně jeden takový "sápající stroj" prokousl lýtko i s holínkou. Nezlobil jsem se na něj, to plemeno to má v popisu práce, ale došlo k tomu tak, že "chovatel" ho měl uvázaného na řetězu u boudy na neoploceném dvoře pár kroků od veřejné cesty. Když po ní kdokoliv šel, pes se mohl zbláznit, až jednou ten řetěz utrhl - měl jsem v ruce kybl, takže jsem se jakžtakž ubránil, než doběhl majitel, ale co kdyby tam místo mě šlo děcko ? Tak jsem se postaral, aby majitel dostal tučnou pokutu a vida, během krátké doby stál na dvoře masivní kotec.
eurohorn@eurohorn reaguje 27.11.2013 09:59
Láďo, to se rozumí samo sebou, že to musí být tvrdí a silně teritoriální psi! Jinak by neuspěli, ten vlk taky není žádné jehňátko-:). Jde je o to, že veškeré pokusy na západě, které jsou povyšovány na vědecké práce a jsou na ně vypsány tučné granty, používají zcela nevhodný materiál. Jak psí tak i vlčí! Psy co neviděli x generací vlky a odchované, doma krmené vlky, co nikdy neuvidí psy, obojí bez teritoriálních nároků, tedy jedince naprosto nevhodné. Řekl bych, že je to objednáno ochranáři, co se snaží dokázat, že se tyto druhy bez újmy mohou potkávat či dokonce žít vedle sebe, a proto nic nebrání vlku v rozšiřování...-:). Tito podražení jedinci snad, ale opravdoví ovčáčtí psi /i kříženci/ a divocí vlci, to je něco naprosto jiného, to má vypovídající hodnotu a tak by to mělo také zůstat, bez zásahu člověka!!!
Ladislav Bacina reaguje 27.11.2013 08:19
nevém jak vy,ale já jsem měl možnost vidět kavkazáky a středoasizijský psy při práci na obyčejném cvičáku.Je to takzvaně surové plemeno a neskutečně tvrdá povaha.Párkrát se to tam i mezi sebou popralo(v košíku)
Jezikova Anna reaguje 27.11.2013 00:02
Áno eurohorn. Asi takto si predstavujem nezbastardenú populáciu vlkov a správne pastierske psy. Za povšimnutie stojí aj skutočnosť, že prítomní pastieri nijako nepomáhali svojim psom, verili im a nechali ich pracovať. Toto video je hotový skvost, nie pre prirodzenú tvrdosť psov hraničiacu až s brutalitou v ňom zachytenú, ale pre neprekrútenú, jednoduchú realitu, bez vplyvu "enviro".
eurohorn@eurohorn reaguje 26.11.2013 16:50
Dobří psi, moc dobří, kde jinde než na východě mají psi možnost prokázat co je v nich! A ani sa něoňúchavali-:), tam bylo hned jasné kdo je kdo!-:)
Jezikova Anna reaguje 26.11.2013 00:20
Ďakujem pane, je to výborné. Sú to ale psi plemena šarplaninac. Omyl na mojej strane vznikol otvorením sekcie lovecký pes vo fotkách.
Ladislav Bacina reaguje 25.11.2013 20:39
jde o video kde je vidět práce kavkazkých ovčáků.Jak brání stádo ovcí před vlky.Video je pod názvem PES a VLK.Z pohledu kynologa zajímavý.Pes a vlk vloženo: 16.12.2010 13:35 vložil: Petr Pořádek ml
Jezikova Anna reaguje 24.11.2013 23:09
Vážení priatelia, táto téma je o šelmách.Obrovská škoda by bola prestať. Takže??? Pán Bacina nejak sa mi nedarí na Vami uvádzanej stránka nájsť niečo s témou spojené.
Ladislav Bacina reaguje 8.11.2013 11:30
stačí se podívat na sekci lovecký pes-str. 19
eurohorn@eurohorn reaguje 7.11.2013 18:04
Tak paní kolegyně, přesně tak-:), i já takové zažil...
Jezikova Anna reaguje 6.11.2013 20:29
Celkom dobrá debata. Ten čo reaguje 6.11 o 11:15 (asi pán Voborník) má môj súhlas. Nejaké percento slovenských bačov však dodnes má na salaši psov, ktorí spoľahlivo košiar pred šelmami ochránia. Samozrejme akciu väčšinou dokončujú pastieri. Hlavnou úlohou psov je prítomnosť šelmy včas zistiť a hlasitým štekaním zobudiť pastierov a do ich príchodu udržať šelmy na "dištanc", prípadne aj na ne zaútočiť. Viem si živo predstaviť, čo by s vlkom urobila svorka 8-10 silných a ostých psov neurčiteľného plemena o váhe od 30 do 60 kg aké majú rumunskí pastieri na ochranu svojich stád. Keď sme prechádzali podvečer autom v blízkosti salaša, psi zúrivo naše auto prenasledovali a nepochybne by boli dokázali zastaviť aj medveďa. To boli naozaj psy ako si predstavuje eurohorn.
eurohorn@eurohorn reaguje 6.11.2013 16:07
...ano, asijský levhart obláčkový, tuším felis nebulosa...-:)
Josef Voborník reaguje 6.11.2013 11:40
A včera nebo předevčírem jsem někde četl, že na Slovensku má platit nový zákon, který by měl omezit držení velkých šelem /tygři, lvi a pod./ v soukromých chovech různých zbohatlíků. Nakonec to dopadne tak, že když jim to bude zakázáno a majitelé nebudou vědět, jak se jich zbavit, tak někomu určitě ta zvířata "utečou". To by teprve mohlo být zajímavé. V přírodě Velké Britanie se údajně dnes potuluje nezjištěný počet levhartů. Tak se bratia Slováci mají na co těšit.
eurohorn@eurohorn reaguje 6.11.2013 10:17
Pepo, dnes bych řekl ne 90 ale 99% ovčáckých psů vlka xxx generací nevidělo a vidět nebude, a proto západní yýzkumy považuji za naprostou pavědu-:)...a nemusím zkoumat jestli přijde na pomoc pán... stačí, když se setkají cizí psi na vodítku kdy je vede pán, a servou se. Pokud jsou na volno, je pravděpodobnost střetu menší.
Josef Voborník reaguje 5.11.2013 19:48
Eurohorn - to, co jsi napsal 2.11. v 09.53, s tím bych souhlasil - ale platí to skutečně jen pro několik málo plemen ovčáckých psů, dosud nezkažených civilizací. Dovoluji si tvrdit, že 9o % psů, s kterými se vlk náhodou setká, mu poslouží bez velkých problémů jako potrava. Vícekrát jsem četl o tom, jak vlci na Slovensku dokázali zlikvidovat barváře, který se vzdálil od svého vůdce. A dokonce i lajky sibiřských lovců, které bez váhání napadnou medvěda, se vlků zpravidla bojí. Ovšem ovčácký pes u stáda, který se spoléhá na to, že mu v nejvyšší nouzi přijde pán na pomoc, to musí být jiné kafe.
Jezikova Anna reaguje 5.11.2013 18:29
Toho vlka by bolo dobre ako inštruktora vypustiť tam, kde sa vlci so psami priateľsky oňuchávajú.
eurohorn@eurohorn reaguje 5.11.2013 16:57
...á tak Togliattti..tak rus to byl, no tak to ničevóóóó...
Jezikova Anna reaguje 5.11.2013 16:20
Stalo sa vo svete: Návštevníci cirkusu v meste Togliatti boli minulú nedeľu poriadne vydesení. Počas jedného čísla s vlkom ho totiž krotiteľ neudržal a zviera si to namierilo rovno do publika. Jedného muža dokonca napadol a uhryzol ho. Ľudia v panike utekali preč, aby sa zúrivý vlk nepustil ešte aj do nich. Nakoniec sa ho zamestnancom cirkusu podarilo skrotiť, aký však bude jeho ďalší osud, nie je známe. Taktiež sa nevie, ako je na tom napadnutý divák.
Jezikova Anna reaguje 2.11.2013 10:02
Eurohorn dávam 1*****. A už celkom zvedavo čakám na reakciu, ktorá nepochybne bude nasledovať.
eurohorn@eurohorn reaguje 2.11.2013 09:53
Víš Martine, za mě toto: pes musí za všech okolností hlídat stádo proti veškerým šelmám, na to je chován a držen. A to nekompromisně! Každé spatření šelmy musí u psa vyvolat automaticky útok na ní, a dle možnosti její odehnání. V tradičně pasteveckých zemích např.(Mongolsko) tomu tak je, stejně jako je běžná interakce s vlkem. Západní změkčilá kultura dělá výzkum na vypuštěných vlcích a psech, co vlka po X generací vůbec neměli šanci spatřit. No tak se oba očichávají a to je alarmující.... ale tam, kde je občas zadáven pes vlkem či vlk psy, to je jiná píseň! Pastevečtí psi i na poloninách museli být ostří, a myslím že již před 1. svět válkou bylo vydán zákon (možná jen nařízení, už nevím-:), "o kymácích", kdy každý pastevecký pes musel nosit na krku zavěšený klacek, který mu bránil ve štvaní zvěře. Pokud neměli toto břemeno, mohli být lesníky střeleni. No, najdi si to někde-:). A to byli ještě psi, kteří udrželi vlky ale bohužel i zhusta pytlačili. To jediné má spojitost s myslivostí, stejně jako ono kontraverzní video když rumuni brali na medvěda sekery při útoku na stádo. Tomu rozumím, to je boj s přírodou o chleba náš vezdejší. Reintrodukcím vlka, rysa, medvěda už méně, vidím v nich šelmu, tedy lovnou zvěř. Ámen.
Jezikova Anna reaguje 2.11.2013 09:52
Nerozumiete? A napriek tomu stále diskutujete. A stále kladiete otázky, ale odpovede, ktoré dostanete, Vám nikdy nevyhovujú. Vlk, ktorý pokojne chodí pomedzi ovce a ovčiarske psy, podľa môjho názoru normálny nie je(v prípade Vami popísaného videa mi normálny nepripadá ani pes a dokonca ani pastier), a čo nie je normálne, zvyčajne je nevysvetliteľné. Preto tomu vysvetlenie nehľadám, ani hľadať nikdy nebudem a nechcem. Vy ste si možno pre porovnanie vzal príklad z príbehu o červenej Karkulke, kde ten zlý vlk sa na chvíľu tváril ako dobrý a Karkulka to tiež považovala za normálne. Ale potom bol znovu zlý a to veľmi, až kým neprišiel dobrý poľovník a prípad neuzavrel. Takže mne už vedecky nedokazujte nič, nevnucujte mi Vaše názory a ja si zas s Vašim láskavým dovolením ponechám svoje. Možné však je aj to, že keď si to video pozriem, názor zmením.
Martin Myslín reaguje 2.11.2013 09:05
Milé, že to opakujete, spíš bych ocenil vysvětlění proč je dle Vás ten vlk bastardem, nemá místo v přírodě a vlk z něj už nikdy nebude? Protože chodí po louce kde se pasou ovce? Protože nezakousl psa, který na něj neútočil? Opravdu tomu nerozumím
eurohorn@eurohorn reaguje 31.10.2013 18:49
...ja richtig" !!!
Jezikova Anna reaguje 31.10.2013 10:48
Áno eurohorn, už 27.10 o21:36 dávam taký istý recept ako Vy a ešte koplexnejší. Pre úplnosť ho tu zopakujem : "Tých zbastardených psov sa pastieri zbavia ľahko, horšie to bude s tými vlčími bastardmi, ktorí naozaj nemajú miesto v prírode a je treba ich zlikvidovať kým je čas, pretože z nich nikdy vlci už nebudú!!!"
eurohorn@eurohorn reaguje 31.10.2013 07:56
Paní kolegyně, nevím, možná se mýlím, ale myslím z logiky věci, že pastevecký pes by se s vlkem přátelsky očichávat neměli,a pokud ano, psa bych rychle vyměnil....
Martin Myslín reaguje 31.10.2013 07:05
Ono se dá říci, že barzoj období dvacátých, třicátých a čtyřicátých let v SSSR přežil spíše díky své existenci v zahraničí. Teprve po válce se začaly obnovovat historické tradice. Stalin sám kupříkladu vrátil do RA hodnosti a v pracovně mu visel portrét Suvorova a Kutuzova, ruská rasa psů se tak začala vracet či více rozmnožovat v Rusku. Nicméně se domnívám, že před válkou mohlo být těch psů více ve světě než v mateřské zemi. Vlk ovečku nezahryzl a do konfliktu nešel, pes splnil úkol a vlk se dle normálního chování vyhnul bitce - kdo se možná choval divně byl pes, ne vlk.
Jezikova Anna reaguje 30.10.2013 22:13
Janko x zabudol si uviesť, že po zbadaní neapolského mastina si sa ešte tak trocha pos... To len kvôli úplnosti.
Jezikova Anna reaguje 30.10.2013 22:02
Zvářale , či už táraš alebo nie 1***
karel zvářal reaguje 30.10.2013 21:11
Čo to táram, Reagan...
karel zvářal reaguje 30.10.2013 21:05
Když si podali ruce Bush s Gorbačovem, proč by to nesvedli vlk a pes (geneticky vlk). Nejsou o nic blbější... Václav Chaloupek skamrádil všemožnou havěť: Jde i spontánně, tj. ve volnosti.
Jezikova Anna reaguje 30.10.2013 20:54
Konečne nech sa už niekto odváži vyjadriť zrozumiteľne k otázke - je normálne aby sa divý vlk oňuchával pokojne s pastierskym psom???? Nežiadam psychologické rozbory ale obyčajný sedliacky názor.Ďakujem.
Josef Voborník reaguje 30.10.2013 20:44
A blokádu Leningradu údajně nepřežil ani jeden pes a ani jedna kočka.
eurohorn@eurohorn reaguje 30.10.2013 18:32
Víš Karle, žil jsem kousek odtud cca před 30 roky, bylo to trochu jinak. Páni skončili v gulagu, kdo měl takové psy byl buržuj, a doporučovali jim, aby raději chovali vepře. Ti zdatní lovci, těm stačila na kožešinovou zvěř, vlka, rysa, rosomáka a medvěda lajka, maximálně dvě. Ti psi opravdu, co vím sám, přežili jen na Sibiři, v tom centrálním Rusku fakt nebylo ještě v 80tých let moc co k žrádlu... ale hlavně že zbrojili a lítali v raketách jak diví!
karel zvářal reaguje 30.10.2013 17:58
Pavle, ten mužik, který se bárinovi o ty krasavce staral, by to nikdy nedovolil. Pán je měl pro zábavu, on je miloval. To nebyli žádné vypijůvky, ale odborně zdatní ochótniki. Psi (a nejen oni) přežili války, studenou válku, všemožnou propagandu... Zbraně řinčí, huby žvaní, ale karavana jde dál...
eurohorn@eurohorn reaguje 30.10.2013 17:44
...dropi, Pepo, zejména dropi...., vzhledem k rozběhovému pomalému vzletu. Vláďa Léňa i Džugašvili to zarazili, protože jen soudruzi mohli lovit!, a byl zázrak, že barzoj a ostatní chrti v říši zla přežili do dnešních časů!
Josef Voborník reaguje 30.10.2013 17:26
Tak s tímhle by se dalo celkem souhlasit - až snad na to, že greyhound se dodnes v Anglii používá ke štvanicím na zajíce, jde samozřejmě o ryze sportovní záležitost, kterou pškně popisuje v jedné ze svých knížek Vladinír Paulišta. A s těmi barzoji se taky pleteš - hlavním objektem lovu s nimi rozhodně nebyla zvěř jelení a srnčí /obojího bylo a je v ruských stepích poskrovnu/, ale zajíc, liška, vlk a ze spárkaté zvěře sajga tatarská. A v Kirgizii a okolních státech se místní rasy chrtů, které se proti barzojovi vyznačují větší vytrvalostí, používají dodnes. A jen tak pro zajímavost - kdo ví, jaká pernatá zvěř se v ruských stepích lovila s chrty ? Možná, že se tak loví dodnes, ale již před II. světovou válkou šlo o lov pytlácký a zakázaný.
Martin Myslín reaguje 29.10.2013 20:08
Ještě se zeptám tou degenerací přirozených vlastností šelmy myslíte psa nebo vlka? Vlk se dle mého choval poměrně přirozeně
Martin Myslín reaguje 29.10.2013 20:06
Jak bych se také mohl vyjadřovat k Vašemu pojetí slova označujícím něco jiného - jde přeci o Váš výtvor. Jinak bastard tj. v běžné řeči a obecném vnímání kříženec (v jiném kontextu meč, levoboček - obojí opět ve smyslu kříženec atd.) Pokud jste to oproti běžně užívanému kontextu slova rozšířila i o další významy (jako například o synantropní medvědy) je to sice neobvyklé a matoucí, ale postačí mi vysvětlení, které jsem obdržel. Pak již nebyl důvod se v tom vrtat, natož nějak takticky či netakticky, jak píšete. Ohledně té lebky to je přesně to o čem jsem psal, trofeje vědecké určené jako lebky kříženců se objevily již vícekrát na více místech, ale nepředstavují důkaz o křížení psa a vlka ve volné přírodě. Potvrzuje pouze existenci kříženců ve volné přírodě a to je vzhledem k hojnému výskytu takových kříženců v domácnostech k potvrzení prvního velice málo, na což jsem v předchozím narážel. Barzoj je barzoj, celé to vzniklo mou poznámkou, že vidět barzoje jako o něco slabšího proti vlkovi je jen mírně řečeno. Nic víc nic méně. Barzoj je prostě slabší než vlk a za férových podmínek je v silné nevýhodě – není nutné to složitě rozebírat, zvláště když tvrdíme to samé. Jinak v Rusku se Barzoj v jisté formě arény používal, jednalo se o hipodrom, opět z důvodu, aby vlk přešel do běhu a opět nešlo o fair play, i když tady nešlo o lov, prostě podobně jako na coridě, vítěz byl znám předem. Není bez zajímavosti, že při skutečném lovu, se vlci obvykle svazovali a po oslavách opět vypouštěli (zranění tak nebyla ani při chrtí přesile patrně velká), místo i způsob se pečlivě volily tak, aby se vlci nedostali k sítím hromadně a neobrátili se proti psí smečce a v době mimo lov se vlci mnohdy dokonce přikrmovali, aby jich v kraji vydrželo větší množství než by se mohlo normálně uživit. ////Pavle, Irský vlkodav je kapku jiná kategorie než Barzoj, nejde jen o velikost, ale ačkoliv patří k chrtům vznikl křížením s molosy////Josefe shodou okolností je chová soused a pošťuchování s mými vlčáky je vzhledem k historii použití dost komické. Osobně to není nic pro mě, pomalé dospívání a malá šance na dožití.
Josef Voborník reaguje 29.10.2013 10:27
O štvanicích na vlky moc pěkně psal E.T.Seton. V zšsadě se používaly různorodé smečky - teriéři nebo nějací slidiči našli vlčí stopu, chrti ho uštvali a zastavili a dogy provedly hrubou práci - ale problém byl v tom, že málokterý pes si na dospělého vlka, drženého smečkou "v šachu", troufl zaútočit jako první. Jediné plemeno, které neznalo strach a šlo vždy jako první do útoku, byl bulteriér. A k předchozímu dotazu - irský vlkodav byl skutečně vyšlechtěn mimo jiné pro lov vlků, i o tom Seton píše, jenže poslední irští vlci byli uloveni někdy ve středověku a nevím, nevím, jak by si s vlkem poradili dnešní přešlechtění vlkodavové. Naproti tomu takový středoasijský pastevecký pes by byl určitě vlkovi důstojným soupeřem. Já o něm říkám, že to už snad ani není pes, ale sápající stroj.
eurohorn@eurohorn reaguje 29.10.2013 09:13
...na základě čeho vznikla rasa a název "irský vlkodav" ?....
Jezikova Anna reaguje 29.10.2013 05:57
Dobrá skladačka. Barzoj prchá pred vlčiakom. Teda pes pred psom. Aréna, namiesto stepi alebo salaša, to je pre mňa nepredstaviteľne nevýhodný priestor pre chrta a priznajme si, že nezmysel. V arénach bojujú iné druhy psov a určite sú medzi nimi aj také, ktoré by vlka dokázali poraziť. Logicky každý psovod vytvára také podmienky pre svojich psov, aby dosiahli úspech. Teda nepúšťa jedného psa na svorku vlkov, ale svorku psov na jedného vlka. Lov vlkov psami nie je o fair play. Kríženca vlka potvrdil pred časom, podľa mne dostupných informácii, VÚLH Zvolen na zaslanej lebke vlka, uloveného v poľovnom revíri. K bastardovi ako ho popisujem a vnímam v určitých prípadoch ste sa takticky nevyjadril. Mne to zistenie "priateľstva" medzi divým vlkom a psom nepripadá normálne a označujem ho ako veľmi nežiadúce. Nenachádzam pre takéto správanie iné pomenovanie, ako degenerácia prirodzených vlastností šelmy. A šelma s degenerovanými prirodzenými vlastnosťami je svojim spôsobom takisto bastard.
Martin Myslín reaguje 28.10.2013 10:39
Já se s Vámi nepřu, ale je to tak jak říkáte - psi byli dva a čekalo se na příchod jezdce a přesně tak to i je. Dva psi, zoufale prchající vlk či hůře vlčice nebo vlče, kteří ví co příjde v člověku, takže o boj žádný zájem, nekrytí a ke psům otočení zády - jak by to bylo jiné v aréně, aby vlk neměl kam a pak bych chtěl vidět kdo by k němu pustil chrta. Barzoj sice může mít čtyřicet a možná až padesát kilo (ačkoliv takového jsem zatím nepotkal a standart FCI váhu neuvádí) ale zásadní rozdíl je v síle stisku a technice boje - Barzoj je totiž stále chrt, čemuž odpovídá stavba těla a tlama. U vlka je autory co se tím zabývají (L.Kunc, a rovněž kontroverzní Desenský, ale zkušenosti jistě má) například popsáno drcení kostí, se kterými si neporadil Rotwajler či Německá doga. Jsou jistě psi se silnějším stiskem, ale to nejsou chrti. Za svůj kynlogický život se sice s chrty moc nepotkávám, ale už jsem viděl barzoje prchat před vlčákem. Takže asi tak. Bohužel nemám informace o potvrzeném křížení vlků a psů v přírodě, udává se to u amerických barevných vlků (letitý dohad, američtí indiánští psi přišli rovněž z Asie), ale v Evropě jsem zatím nic takového nečetl. Lebky popsané odborníky jako lebky kříženců mohly patřit tulákům z lidských pokusů o křížení, formy ČSV jsou tu přes padesát let a i před tím se to zkoušelo v ZOO a v soukromých chovech. Pokud něco máte od odborníků, buďte prosím konkrétnější - docela by to otočilo vše co jsem zatím od těch co se křížením vlků a psů zabávají četl nebo slyšel. Samozřejmě tu možnsot nevylučuji, to asi nikdo, jednak bychom se tím okradli o dobré čtení Londonovských románů a druhak ta možnsot určitě existuje, ale data mi chybí.
Jezikova Anna reaguje 28.10.2013 10:00
Čo sa týka veľkých šeliem, myslím si,že otázka sa týka veľkých šeliem u nás, to znamená v ČR prípadne na Slovensku, dokonca si myslím, že je pánom magistrom Bělkom smerovaná do konkrétnej oblasti - Beskydy. Prínos k téme šelmy od pána Schindlera je úplne realistická odpoveď pre Jana. Na rozdiel odo mňa. Tvrdiť, že barzoj proti vlkovi nemá šancu je pri telesných proporciách tohoto psa veľmi dikutabilné. Dobre vyvinutý barzoj má váhu aj 50kg a výšku do 80 cm, čo niektorý vlk ani nemá. Na jednom videu dva barzoje vlka hravo dobehli, strhli a spoľahlivo držali do príchodu jazdca. Nepochybujem, že by ho boli dokázali aj sami usmrtiť. Ale podstatný rozdiel je v povahe barzoja a vlka. Vlk loví korisť na obživu, tým spôsobom, aby sa nezranil a o boj s inými šelmami, ak nie je prinútený, nemá záujem. Barzoj však vlky prenasleduje a boj s nimi vyhľadáva, hoci to nepotrebuje, pretože je na to vyšľachtený a cvičený. Čo sa týka skríženia psa a vlka v prírode, určite to nie je jednoduché, ale tá možnosť tu je a dokonca je potvrdená odborníkmi. Bastardom nemusí v mojom poňatí byť len kríženec. Na Slovensku a aj v Amerike sa často vyskytujú napríklad čistokrvné medvede, ktoré sú nenapraviteľne synantropizované a tie ja takisto nazývam bastardmi. Šelma má zostať prirodzenou šelmou, nepotrebuje nijakú ľudskú "výchovu" lebo inak to už nie je plnohodnotná šelma.
Martin Myslín reaguje 28.10.2013 08:15
Vy jste to věděl já včera ze zájmu googloval a skutečně by to měl být mrož, kterého uvádíte. Samci mají přes tunu což prakticky znamená, že je těžší a tedy větší než lední medvěd (který je zase loví)- takže zase jsem se něco dozvěděl. ČSV byl armádní výzkum a po mnoha potrhaných psech a hrozicím zániku projektu, kdy se vlčice odmítala špičkovými vybranými NO nakrýt, použil Hartl ze zoufalství agresivního problémového a armádou již dávno odepsaného psa (Cézar z březového háje), který vlčici okamžitě aktivně sám napadl (jako cokoliv) a pak si jí podřídil. Pro pořádek je třeba uvést, že v opačném gardu se stávalo, že vlk fenu psa i v době hárání zabil, v nejlepším případě si jí jen nevšímal. Každopádně pro velké ztráty fen (psi útoky vlčic logicky spíš přežívali), se to téměř nepraktikovalo. Nejen ČSV a Sarloos, ale další vlčí kříženci po celém světě (v USA velmi populární) jsou výsledkem téměř laboratorních podmínek při křížení a pochází z pár zakládajících vlků - pravděpodobnost, že by se psu podařilo něco takového v přírodě je minimální a při známé legendě o hárající feně přivázané za účelem zkvalitnění krve do lesa by majitel ráno našel jen zbytky obojku. Ještě dodám k těm Barzojům - tenhle pes by proti vlku neměl nejmenší šanci, o něco slabší než vlk je tak velmi mírně řečeno. Celé to vždy spočívalo v tom, že vlk zoufale prchal před lidmi (primárně nebojoval) psů musela být přesila a člověk rovněž dokončoval co psi začali. Barzoj je sice velký chrt, ale i tak je to tintítko a obecně pokud jde o život je to trochu jiné nežpři pouhém odbíjení vlka od stáda s tím, že mu to za to nestojí.
Jaroslav Schindler reaguje 28.10.2013 07:49
Opravuji překlep.... ten malinois.
Jaroslav Schindler reaguje 28.10.2013 07:35
Tak to vypadá, když si schizofrenik nepamatuje na, co se ptal. Co meleš o kosatce jako dravci. Ptal ses snad na největší ŠELMU. Tedy řekl bych, že na řád Carnivora. Kosatka určitě není šelmou, patří snad do řádu Kytovců (Cetacea). No i v těch šelmách ses spletl. Odobenus rosmarus rosmarus je třikrát těžší než ten tvůj tuleň….. Dále zase nesmysly …..Vlk ohučel vlčáka a už to bylo. Vlk sice mohl „ohučet“ vlčáka ale pak určitě nic nebylo teplouši. Další tvůj nesmysl z diskuze Záraz. Píšeš…… „Tato rada pochopitelně je jen pro lovce z Aljašky nebo ze Sibiře kde je takový krásný lov se psem malinoisem povolen.“ Ten malinou je krátkosrstý belgický ovčák, chytráku. Proč asi třeba na té Sibiři používají převážně místní plemena? Kafraš ke všemu a do všeho, a přitom blbost z tebe přímo čiší.
Martin Myslín reaguje 27.10.2013 23:08
Jednou už to tu padlo vícekrát, zdravím pane Jando. Videa bohužel zatím nejsou dostupná na internetu, až budou a věřím, že budou hodím sem odkaz. Josefe napomenutí beru a už se budu kontrolovat. I při přátelském setkání nedošlo ke ztrátě ovce a pes tak de facto svou povinnost splnil, vlk do souboje nešel takže nevím proč ho hned považovat za bastarda a rychle likvidovat. Co se týká sexuality tak souhlasím, vlčice se psem většinou nenechá nakrýt ani v případě kdy ho dobře zná. Cílené pokusy o nakrytí vlčice neznámým psem pak končí ve většině případů zlým potrhnáním psa a moc dobře to nešlo ani běhěm armádních kynologických pokusů. Pes je sice domestikovaný vlk, ale jeden z největších rozdílů mezi ním a vlkem je právě v sexuálním chování (mimo jiné), pravděpodobnost, že by k něčemu takovému došlo v přírodě je mizivá (výskyt přírodních bastardů tak rovněž). Pes co by to zkusil v té situaci u stáda by špatně dopadl. Dle všeho se spíš jednalo o zvířata mladá a na obou stranách bez negativních zkušeností s opačným druhem. Zvláštní ježe bezkonfliktní setkání byla relativně častá. Jinak musím s překvapením poznamenat, že jsem čekal nějakou reakci na fotky - medvědi v Beskydech se nefotí každý den, natož na turistické cestě:). S tou největší šelmou jsem to tipl dobře, Jan zkoušel chyták a na medvěda zapoměl-osobně přiznám,že bez googlu nevím, ale tipoval jsem nějakého ploutvonožce a v těch se nevyznám. Tuleně středomořské jsem měl možnost pozorovat v Řecku, ke svému tehdejšímu překvapení a jestli jsou v průměru naváhu těžší než brtník netuším - samci mají až 300 kg, což náš medvěd může mít taky a jací ploutvonožcí žijí na severu o tom nemám z hlavy přehled.
Jezikova Anna reaguje 27.10.2013 22:05
Ano policajné agentky oddávna využívajú svoje vnady a tak ľahšie získajú informácie. Ale potom beda hlúpemu lotrovi!!!!!
Jezikova Anna reaguje 27.10.2013 22:02
Sexuálny kontakt tak, ako je popísaný z videa, je vysoko nepravdepodobný. Ktorý pes so zdravým karom by tú háravú suku neprikryl ty mudrák???
Jezikova Anna reaguje 27.10.2013 21:57
Ja vždy vidím vlka iba raz. Vlk mňa takisto.
vaclav janda reaguje 27.10.2013 21:36
Jen tak ze zvedavosti bych se chtel optat kolikrat jste spatrili VLKA ve volne prirode ?Pro nize prispivajici.Jestli jsem nekoho urazil tak se predem omlouvam.VJ.
Jezikova Anna reaguje 27.10.2013 20:57
Ten francúzsky vedecký tím získal zaujímavé a znepojivé poznatky. Ja sa prikláňam k názoru, že psi majú byť a prevažne aj sú najspoľahlivejšia ochrana hospodárskych zvierat pred vlkmi, spoľahlivejšia ako zbraň. Ale aj nevyhnutné použitie zbraní má tiež svoje opodstatnenie. Lenže pes, ktorý sa spriatelí s vlkom patrí do poviedok Jacka Londona alebo do domácnosti ako domáci mazlíček, nie však na ochranu stád a vlk, ktorý nemá strach zo zranenia pri strete so psami je určite bastard. Ten "správny" prístup psov k vlkovi je na videách, kde svorka ruských barzojov sledovaná lovcami na koňoch, je vypustená na vlka. Pritom barzoj je predsa len pes o niečo telesne slabší ako vlk, takže preto svorka, ale väčšina pastierskych psov z oblastí s výskytom vlka sú robustné psiská silnejšie ako vlk. Ani ostrosť a bojovnosť im nechýba, majú vrodenú vlastnosť stádo chrániť, takže nemôžu sa kamarátiť s vlkmi. Tak ako policajti s gangstermi. Vlk na rozdiel od psa asi nikdy nie je "gladiátor"(viď napr. jagoš). Tie poznatky o psoch a vlkoch ako ich opísal pán Myslín, môžu byť naozaj skutočné, ale sú skôr alarmujúce, ako hodné ďaľšieho výskumu. Tých zbastardených psov sa pastieri zbavia ľahko, horšie to bude s tými vlčími bastardmi, ktorí naozaj nemajú miesto v prírode a je treba ich zlikvidovať kým je čas, pretože z nich nikdy vlci už nebudú!!! A už sa celkom teším na Vaše reakcie dámy a páni, zvlášť na Vašu pán Voborník.
vaclav janda reaguje 27.10.2013 18:14
Pan Jaroslav Schindler to napsal dobre,skoda ze se z toho zde stava "zumpa".
Josef Voborník reaguje 27.10.2013 17:46
Paní Aničko, toto Vás nebylo hodno ! A Martine, ty taky přestaň být zbytečně vztahovačný ! O Vás obou si myslím, že jste fajn lidi, respektive o Martinovi to vím, neb se známe osobně a myslím, že kdybyste se setkali, velmi rychle byste našli společnou řeč. Ale z Vašich slovních soubojů mám dojem, že kdybyste vzali vidle a začali místo do sebe rýt někam do hnoje, udělali byste líp ! Nebuďte ve při !
Jezikova Anna reaguje 27.10.2013 11:27
Vieme. Je to Martinus Myslinus!!!
Martin Myslín reaguje 26.10.2013 19:34
Teď jsem si zájmem přečetl popis videí natočených francouzským vědeckým týmem, zabývající se ochranou hospodářských zvířat před vlky. Videa se zaměřila na konfrontace vlků s pasteveckými psy. Krom klasických setkání tedy pronásledování vlků psy dokonce i kilometry od stáda, byly představeny záběry velmi poklidných vlčích návštěv. V mnoha případech na sebe pes a vlk jen zírali a to bez jakékoliv agresivní či bojácné reakce a bylo dokonce natočeno i vzájemné seznamování, tj. přátelské očichání psa a vlka po kterém se obě zvířata rozešla svým směrem. Záznam přímého boje se získat nepodařilo a obecně psi vystupovali mnohem méně agresivně než se čekalo. Vlk se jako divoké zvíře zbytečným soubojům při kterých hrozí zranění vyhýbá přirozeně, ale psi se chovali podobněji než se myslelo.
eurohorn@eurohorn reaguje 26.10.2013 18:15
ano Jarku, máš pravdu až teď jsem si to přečetl znovu, ale jsem pevně přesvědčen, že kdybych se upsal znovu a napsal místo cervus třeba civrus a pod, každý by mě asi porozuměl....ale máš recht, nemá to smysl-:)
Josef Voborník reaguje 26.10.2013 12:21
Prostě hezky česky ledvěd mední.
Jaroslav Schindler reaguje 25.10.2013 19:40
No řekl bych Pavle, že to ví pomalu každý jen není zájem se zapojovat do diskuzí s JanemX, Zasvinil tu, co mohl. Jo kdybych byl puntičkář tak musím konstatovat ,že jsi se do druhového jména netrefil ani na druhý pokus. Mauritimus ani maritumus to tedy asi tak úplně není. (já vím, samozřejmě dvojnásobný banální překlep). Ale puntičkář nejsem, takže je mi to jedno:
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 11:41
A když půjdeme zpět k šelmám tak si dovolím další fotku z té série, která ke mě šťastnou náhodou doputovala. Nestává se často, že se podaří turistovi v Beskydech medvěda potkat, natož vyfotit a ještě ve dvojici.
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 11:36
Nemyslel jsem Vás, ale Jana, který se o tento chyták pokoušel - když po Vaší přesné odpovědi neuspěl, zkouší to s druhou největší šelmou. Dle mého zapoměl na ledního medvěda on, ne Vy. Nenechte zlost zbytečně cloumat svým majestátem:)
eurohorn@eurohorn reaguje 25.10.2013 09:16
Martine, napsal jsem níže, již 24.10 /15:47/ ..Ursus mauritimus....,a to je co?! Předpokládám že latinský název medvěda ledního znáš! Tak jaký "zapomnělo"!!! Tak se laskavě věnuj textům, kde nás tvé komentáře mohou poučit, a nikoli invektivám k p. Ježíkové! A víš co Martine, je smutné, že jsem zareagoval jen já a ten Jan X, alias Patrik Gažo, co ho máte za blbce, ty milovníku velkých šelem...-:) .. a ty mě Patriku přestaň zkoušet,-:) protože já už bohužel začínám zapomínat to, co ty teprve začínáš objevovat..-:)...
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 08:12
Předpokládám, že to bude nějaký ploutvonožec a měl to být původně chyták s tím, že na existenci ledního medvěda se zapomělo
Martin Myslín reaguje 25.10.2013 08:11
No já se alespoň snažím v části příspěvku držet tématu - což se o Vás říci nedá. A tak trochu doufám, kdy Vás to konečně přestane bavit, ono když Vás na návštěvě kousne malý ratlík do kotníku tak to ze slušnosti chvíli vydržíte, ale po určité době Vám nezbude než se mu věnovat, jakkoliv je závažnost Vašeho ohrožení malá a samotná věc trapná a nespolečenská. Tudíž i když je možná zajímavé jak rychle dokážete střídat vztek a nadávky se zoufalým brekotem a rezignací a za pozornost by možná stála řada Vašich dalších výlevů já opakuji, že mě to nebaví. Na tyto stránky chodím proto, abych se něco dozvěděl o přírodě, vyměnil názory, pohledy a pokud se už mám s někým hádat tak poučné a zábavné jsou opět jen ty diskuse, ze kterých si člověk odnese nějakou znalost a které ho nutí učit se a formulovat vlastní myšlenky a to opět k tématu. Když uvedu příklad tak to byla u velkých šelem diskuse s panem Schindlerem, a i debaty s dalšími byť v méně hádavém duchu spadají do této kategorie. Naopak Vy se svou věčnou snahou o napadání osoby nikoliv názoru a stupňujícími se osobními ataky (nic dalšího sem ostatně nevnášíte) jste pro mne zajímavá asi stejně jako pro instalatéra přeplněné WC. Jistě, dá se to vyřešit a není to ani obtížné, ale koho by to bavilo? Je to totiž nechutné, plné sraček a až příliš to připomíná práci. Jinak si zkuste povšimnout, že psychologii a dokonce i rodinné příslušníky jste do diskuse zatáhla původně vy - to jakým způsobem kontruji je jen způsob jak z Vás nakonec dostat dlouhou sadu nadávek a celou tuto unavující záležitost ukončit. Já nemám důvod tu řešit cokoliv osobního ani se patlat v jakémkoliv oboru, nesouvisejícím s přírodou. MM
Jezikova Anna reaguje 24.10.2013 23:32
23:31 je pre Vás pán Myslín.
Jezikova Anna reaguje 24.10.2013 23:31
Najlepšie by bolo, keby nás obidvoch v téme Veľké šelmy admin vymazal. Vás pre Vašu aroganciu a mňa preto, že Vám odpovedám tiež arogantne.
Jezikova Anna reaguje 24.10.2013 23:25
Pán Myslín Vaše narážky na moju matku a otca sú obrazom Vašej úbohosti. Ste naozaj hlupák na pohľadanie, ktorý sa hrá na psychológa.
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 23:17
Děkuji, ale Vy nejste všichni, ono kdyby ano byl by svět dost jednoduché místo. A bohužel nejsem až tak skvělý. Možná by někdo dokázal z Vašeho skluzu k hrubým urážkám učinit nějaký závěr, možná zoufalství či tak něco, ale to by patrně dokázal jen ten nejlepší psycholog v SR. Já si na to netroufám:) Na druhou stranu...přemýšlela jste někdy o tom proč pořád opakujete tu stejnou větu - říkala Vám jí v dětství často maminka? Nebo měl tatínek na Trenčiansku krejčovskou dílnu?
Jezikova Anna reaguje 24.10.2013 21:35
Priložím niečo tiež. Pán Myslín uznávam Vašu prevahu po psychologickej stránke nad všetkými diskutérmi. Fakt ste asi najlepší v ČR, neporaziteľný, ale úchylný ste, až to bolí. Na hrubé vrece patrí hrubá záplata.
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 19:28
Zase chyba, to mne opět čekají věci. Každopáně milý Jene, balení bab sem patří asi stejně jako další tvé postřehy a jen naprostý blázen by tisíce km od domova ztrácel čas něčím co si může opatřit kdekoliv za barákem
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 19:25
Jinak Milane, ono to bude levnější, ryby nejsou tak drahé jako lov. Každopádně pro mne je východ exotika, s bonusem malých kulturních bariér, bohužel jsem zazím byl jen Moskvě a na Ukrajině - přírodní zážitky tak minimální, ačkoliv okolí Černobylu zajímavé bylo, a tvé zkušenosti ti dost závidím. O Pavlovy nemluvě.
Martin Myslín reaguje 24.10.2013 19:07
Dobrý večer. Mimochodem, když jsme už u těch medvědů tak ke mě doputovala fotografie medvěda z Beskyd. Je to přes několik známých, ale byl jsem ujištěn, že zveřejnění nevadí. Přikládám na jednu z fotek na ukázku: Onen turista vyfotil ráno medvědy ze vzdálenosti několika metrů a překvapivě kousek od nejnavštěvovanější Beskydské destinace. Takže dědo, sice stejné jako výhra ve sportce, ale občas se někomu zadaří obojí:). ///Paní Jeziková vskutku nevidím smysl v naší diskusi. Nicméně dle další kraviny, kterou jste napsala, jsem rád, že s Vámi Váš fiktivní kamarád nemluví a schizofrenii tak můžeme s určitou pravděpodobností vyloučit. Zbývá prostá snaha být něčím zajímavá, což se Vám ovšem obvykle zadaří již po pár minutách v debatě na libovolné téma a v tomto směru tedy můžete být klidná. Technicky vzato nepovažuji psychologii za vědu, ale za soubor náhodných zjištění a psychology pak dělím na ty užitečnější, co se o taková zjištění pokouší, na ještě užitečnější co je dokážou aplikovat ku pomoci druhých a na ty méně užitečné, kteří se v nich zoufale pokouší najít vědecký systém. Samozřejmě, že existuje i řada těch, co díku studiu čehosi záhadného a obtížně uchopitelného staví pak ochotným prosťáčkům na odiv svou (obvykle ani vůči běžnému okolí nijak výraznou) schopnost vyznat se v druhých a pouští se do hodnocení toho či onoho jak na běžícím páse. Vypovídající hodnota i vzhledem k předchozímu je ovšem na stejné úrovni jako hospodský žvást kohokoli nestudovaného, bohužel s tím, že méně inteligentní posluchači (rovněž vzhledem k běžnému okolí) v tom mohou cosi hodnotného spatřovat. Je to web o přírodě, takže bych si pro budoucnost rád různé invektivy odpustil, samozřejmě, že se nedá reakci ubránit, ale méně je někdy více.
eurohorn@eurohorn reaguje 24.10.2013 15:47
...Ursus maritumus...
eurohorn@eurohorn reaguje 23.10.2013 19:20
...nevie čítať,...a hovorí papuánsky-:)))
Radek Pintner reaguje 23.10.2013 18:49
Tak si stoupni na váhu a uvidíš.
Josef Voborník reaguje 23.10.2013 04:38
Člověk křížený s volem.
Jezikova Anna reaguje 22.10.2013 20:42
Tam nie je pár chybičiek. Je tam jedna veľká chyba. Ak chceš vedieť aká, aj to ti napíšem. Ale neriskuj!!!
eurohorn@eurohorn reaguje 21.10.2013 10:08
Patriku Gažo, (Jane x), ku*vy na Kamčatce nás myslím moc nezajímají...
Sojka reaguje 18.10.2013 23:17
Martine, to je ale dobrá investice, těch7 tis éček, Kamčatka, ryby, zážitky, to se nezapomíná :-). M
Josef Voborník reaguje 18.10.2013 23:08
Je to tak, na Island se občas nějaký ten medvěd dostane přes moře a asi to nebude tak úplně zřídka, protože turistům, kteří se vydají na pobřeží, je doporučováno aby chodili ozbrojeni kulovnicí nebo s průvodcem. Útok hladového medvěda na člověka se tam občas stává a zpravidla to končí smrtí - jednoho nebo druhého.
Děda z lesa reaguje 18.10.2013 21:47
Když je tady zmínka o ledních medvědech, kolega, který se teď vrátil z Islandu, Vyprávěl zajímavost : Island je bez zvěře, ale před časem tam poblíž nějakého městečka připutoval lední medvěd, údajně snad z Grónska. Místní obyvatelé, zvyklí pouze na racky, tuto "atrakci" houfně obstoupili. Jenže vystresovaný medvěd po chvíli zaútočil a byl proto okamžitě zastřelen...
Josef Voborník reaguje 18.10.2013 13:32
Teď budu trochu mimo naše revíry - ale i ledního medvěda, který je jinak přísně chráněn, je možno poplatkově lovit ! Každoročně je totiž určitý, limitovaný počet ledních medvědů povolen k odstřelu původním obyvatelům - Eskymákům. A když nějaké vesnici je tento medvěd přidělen, je to jen na jejích obyvatelích, zda si ho střelí sami či zda jeho lov umožní poplatkovému hostu. V Myslivosti před časem vyšel článek, jak si ledního méďu tímto způsobem ulovil i občan naší republiky. Takže všechno jde a je to jen a jen o penězích.
Josef Kouba reaguje 17.10.2013 19:22
Lidi o čem tady přemýšlíte, jakým způsobem tu kterou šelmičku poplatkově lovit. To vše už je vymyšleno a nabízeno loveckými agenturami, včetně % úspěšnosti, tedy pokud se jedná o solidní agenturu, která vám řekne pravdu...:)
eurohorn@eurohorn reaguje 17.10.2013 18:35
...no, mladí musí odpočívat, to je jasné-:) my starší už ne, my si odpočneme až v hrobě, pokud nás nenechají zfajrovat-:)
Jezikova Anna reaguje 16.10.2013 22:02
Odpočinok pán Myslín je to, čo teraz najviac potrebujete. Na analýzu Vášho posledného príspevku už nepotrebujem ani psychológa. Ste jasne na hranici Vašich schopností a síl. Alebo je to vplyv sedatív, či niečoho iného?
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 20:39
No jak řikám musí to být safra profík, a když tak ráda narážíte na věk, zeptejte se ho v kolika letech je ještě únosné mít fiktivního kamaráda. Samozřejmě předpokládám, že na Vás mluví, ale pokud zvládne i komplikovanější dotazy mimo Váš obor měla byste si pohovořit i s někým z jeho skutečných kolegů. Sakra, člověk se snaží, ale s těmi předsevzetími to budu mít už asi pořád nahnuté. Se zvěří nedělat zhola nic, vlastně ani nejde, i ochrana je vlastně něco:), ale vážně, na malém člověkem narušeném prostoru se nějak hospodařit musí vždy - takže souhlas. Ale obojky? Měl jsem husí kůži už když jsem četl o té reintrodukci rysů v GB. Každý z nich obojek s GPS pro uklidnění lidí z přítomnosti šelmy. Já vím, že to někde jinak nejde, ale je to takové divné. Vlastně pak stačí natáhnout kolem rezervace pod zemí elektriku, aby zvěř dostala z obojku šupu kdykoliv se přiblíží k hranici. Což je další krok, ale je tahla syrovější než běžná iluze přírody ještě ke strávení?
Jezikova Anna reaguje 16.10.2013 20:06
Eurohorn, teraz sa mýlite. Na Slovensku sú oblasti, kde žije rozhodujúca časť kvalitnej populácie medveďov a tieto oblasti sú po poľovníckej stránke spravované personálom a osobami, ktorí by nikdy nedovolili nadmieru medvede vystrieľať. Je to ich pýcha a ich činnosť je určite nedocenená. Možno aj preto, že menej hovoria a viac pre prírodu robia. Pán Myslín, ak Vy môžete z internetovej diskusie vykresliť môj profil, prečo by to isté nemohol urobiť Váš kolega z oboru na Vašu osobu. Ja zo slušnosti jeho anamézu na Vás tu neuvádzam. Ale súhlasím s väčšinou jeho záverov, pretože svojim vystupovaním ich takmer na 100% potvrdzujete, takže ho považujem za omnoho schopnejšieho analytika ako ste Vy.
karel zvářal reaguje 16.10.2013 19:58
To se právě nevylučuje. Enviro by se kolem toho motali dál a de facto by dohlíželi na odborný management populace. Nedělat se zvěří zhola nic - no uznej, že na to nepotřebuji žádné školy. Tam je naopak žádoucí: čím blbější (fanatičtější), tím lepší.
eurohorn@eurohorn reaguje 16.10.2013 19:50
Ano Milane! Bezhlavý lov napřed s vymizením adultních samců, následně a dnes, bezhlavé chránění za každou cenu. Tady šlo především o samčí teritoria, pevná a neměnná, jiný samec tam nesměl, medvědice ty teritoria překrývaly. Nemám na to ale žádný výzkum-:)... Karle medvědi mít obojky nemusí, ale kdyby jich bylo o 20-30% méně, nestávali by se z některých popelnicoví medvědi, což se všeak nestane, to by se duhoví ekoteroristé zbláznili a přišli o slušné přijmy.
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 19:36
Pavle, chápu správně, že naznačujete přispění špatně vedeného lovu k dnešním stavům? Nechápejte to jako útočný dotaz, jde o další názory a poznatky. Navíc vězte, že proti lovu medvědů nic nemám a jak jsem psal níže tahanice o množství s uskupením vlk jdou mimo mě.
karel zvářal reaguje 16.10.2013 19:35
To zase tak dramatický rozdíl není. Za 100 kg stovku, za dvoumetrákového jednou tolik. Host by věděl, že to dává na dobrou věc. Někde níž jsem to vzpomínal, ono to funguje, stačí se rozhlédnout (Hrvatska). Mně hrozně vadí ta krátkozrakost fanatiků, kteří pro stromy nevidí les. Kdyby se samčí populace naředila na dvě třetiny současného stavu, možná by snesla i více, vůbec nic by se nestalo. Přestože se pářili subadultní, množství zabřezlých medvědic se nezměnilo. Mám na mysli lov vysloužilých ("senilních") kusů, kteří nejlepší léta mají za sebou a do reprodukce se ani často nazapojují. To je podobná "filozofie" jako u černé. Bachyně je posvátná, situaci zachrání "svědomití" staří kňouři. To jako dohlédnou na těch x desítek nažhavených kňourků??? Bláhovost... A ochranářská naivita je se zvěří nehospodařit. Medvědi by byli, bylo by jich trochu míň než teď, ale měli by obojky, znal by se přesnější stav atd. atp. Jenom chtít. Myslivosti zdar!
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 19:32
JJ, Deset dní za sedm tisíc éček pro skupinu. Kamčatka. Až si trochu vydělám, chystám se tam na ryby - medvěd (vidět, ale z dálky) by byl bonus k tomu:)
eurohorn@eurohorn reaguje 16.10.2013 18:42
To neva Milane, buď rád, že sis užil co jsi mohl-:)
eurohorn@eurohorn reaguje 16.10.2013 18:41
-:) Karle, věř a věz, že za 100 kg medvídka je cca 100 tis. Kč. Bohužel, o tam mladé jedince není zájem, a dále už je zákon, tak co s tím? a 10 tis. Éček, tak to je levnější medvěd na Kamčatce...-:) V krvavých letech 1993-5 se pozabíjeli staří medvědi kolem 220-250 kg, a pak bylo desetiroční vyložené bídy a chudoby výskytu těch adultních. Pářili se proto subdadultní, a výsledkem je dnešní stav a množství medvědů na Slovensku!
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 17:58
Když už vám tak ležím v žaludku tak čtěte co píšu a nemusíte si pak na pomoc volat pána boha ani Vašeho fiktivního kamaráda - studoval jsem to co on (už to tu zaznělo), takže proto ona zvědavost na profesionála tvořícího anamnézu z internetové debaty. Každopádně stále platí, že v případě nás dvou bude méně pro všechny více a nebudu se tak dokola vyjadřovat k jednotlivým bodům Vaší další sady osobních blábolů a zmatených životaběhu osvětlujících výkřiků. Karle samozřejmě souhlasím, že u nás lovit šelmy je nesmysl, bylo to čistě akademické. Pane Černý, na toho lesníka jsem si vzpoměl jako na zajímavou kuriozitu, když se tu zmíňovali způsoby lovu. Doufal jsem, že někdo přidá něco přidá - což se povedlo, takže díky. MM
Sojka reaguje 16.10.2013 11:38
Pavle, já nevím, rysa jsem nikdy nelovil:-). ale ukazovali mi to v Rusku a stejně tak potvrdili, že nejsnadnější je to se psem nebo pak na náhodu :-). Lovit jsem tam tehdy možnost neměl. Tzv. jak se říká, loví sa iba na stretnutie :-). Milan
Lubomír Černý reaguje 16.10.2013 11:17
K tomu vábení,dvakrát mi došel v srnčí říji na hlas říjné srny.Nemohlo jít o žádnou mýlku,dotáhl jsem jej až na 50 kroků,dál jsem již nevábil,zradil bych ho.Čekal ještě dobrou čtvrthodinu,zdali se srna ozve..Nicméně za mojí třicetiletou mysl.praxi to byly pouze dva případy,takže o nějakém cíleném vábení nemůže být ani řeči.
karel zvářal reaguje 16.10.2013 10:51
Čo to táram...desať tisíc!
karel zvářal reaguje 16.10.2013 10:49
Pro domácí sleva, to se týká inostranců... Tam bych pod tisíc E bych nešel. Ale to sú len hlúpe fantasmagorie.
Jezikova Anna reaguje 16.10.2013 10:37
Pán Zvářal, tentoraz Váš názor celkom beriem až na toho zbohatlíka. To si už zaslúžilý poľovník, ktorý nie je zbohatlík, odstrel medveďa zadarmo nezaslúži? Verte, nie je úplne všetko len o peniazoch.
Jezikova Anna reaguje 16.10.2013 10:27
Tie pravidelné trasy rysov v Beskydoch je potrebné hodiť na internet aj s vyznačením časových údajov. Chemik na ministerstve financií? Nič nové a preto sú aj výsledky týchto ministrov také, aké sú. Prvé, čo mi spomínaný psychológ povedal bolo, že očakáva Váš zvedavý dopyt na jeho meno. Živíte sa tým, čo ste študoval. Iba Vy a pánboh vie čo ste študoval. Bolo by celkom normálne, keby ste bol chemik, ale samozrejme chemický závod potrebuje odborníkov aj z iných oborov. Aj v kravíne sú potrební odborníci a môžem Vás ubezpečiť, že to niesú kravy. Váš vzťah voči mne, súdiac podľa Vašich vyjadrení na moju osobu, vôbec nemožno považovať za vzťah vznešený. Ten Vy nemáte k nikomu, iba k sebe. Ukľudnite sa a reagujte na tému Veľké šelmy primerane svojim schopnostia a znalostiam, menej povýšenecky a získavajte praktické skúsenosti, najlepšie od ľudí čo ich majú. Skúsenosti získané z Google nestačia. Ten lesník, čo mal privábiť rysa hlasom samice sa to tiež určite z Google nenaučil. To bol ten správny odborník na veľké šelmy, ktorý za roky praxe získal priamo v teréne také znalosti zo života šeliem a inej zveri, o akých sa Vám môže iba snívať. Ja verím, že medzi starými poľovníkmi sú ešte skúsení a veci znalí ľudia, ibaže o ich skúsenosti dnes už nikto nestojí a každý sopliak chce niečo objaviť, zviditeľniť sa, bez ohľadu na skutočnosť, že to čo objavil, je už dávno objavené, alebo objavil nezmysel. Aj ten príspevok v poradí 1500 ste musel napísať zrovna Vy.
karel zvářal reaguje 16.10.2013 10:22
Pardon, násobně rychleji než rys a méďa...
karel zvářal reaguje 16.10.2013 09:56
Zajímavý pořad o telemetricky sledovaných pumách jde na NatGeo Wild. Pumy se v národním parku (tuším někde v Idahu) nemnoží, resp. občas některá samice vrhne koťata, ale nedochová je. Oni to tam naznačují a podle mě tomu tak je, že kvůli velké konkurenci s vlky a medvědy, kteří jim často kradou kořist, musí pumy lovit častěji. Tato denzita zdá se proto limitní, je bláhové se domnívat, že vzroste např. dvojnásobně. Maximálně dojde k nahrazení starých kusů v rámci stávajících teritorií. U nás lovit velké šelmy je nesmysl, ale na Slovensku jsem u medvěda všemi deseti za, klidně každoročně 10%. Proč má zetlít někde v mechu, když si ho zbohatlík vyloží u krbu a finance za poplatkový lov se vrátí do ochrany. U vlka podobně. Ten se množí násobně rychleji než rys či vlk, takže ta zaběhnutá regulace má své důvody, minimálně v tom, že se uleví rysům, pomineme-li baču a volně žijící zvěř.
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 00:42
Níže já. To odhlašování je protivné - člověk pracuje na něčem jiném a občas odpočíví diskusí a pak to hned odhlašuje.
Martin Myslín reaguje 16.10.2013 00:12
Ale paní Jeziková:), můžete mi prosím dát jméno toho úspěšného psychologa? Pokud pán dělá rozbory z internetového textu tak by mne jeho úspěchy opravdu zajímaly? I když psycholog není doktor a plácat si může každý co chce. Každopádně pokud to nebyl další z Vašich osobních výpadů navíc z těch fantazijních možná si rád poklábosím, ačkoliv ho budu pravděpodobně znát. Co se týče bankovních lupičů evidentně jste opět nepochopila smysl textu a co se týká chemiků tak Vás myslím zradila paměť. Chemik u nás byl donedávna ministrem financí, ale tím se spektrum "chemických" kuriozit vyčerpavá, já se živím tím co jsem studoval. A že pracuji v chemičce, no když budete zaměstnána v kravíně nemusíte být hned....:). Za chyby v pravopise se stydím, mám s tím problém dlouhodobě, když mám čas, text je delší a komplikovanější, přečtu si to po sobě a zkontroluji ve wordu. Pokud ovšem píšu v zpatra a rychle tak to nedělám a vězte paní Jezíková, že debaty s Vámi jsou tak jednoduché, že jsem zatím vskutku neměl potřebu nad textem nějak přemýšlet...mrzí mne, že jste z toho nabyla mylného dojmu, dokonce tak mylného, že Vás vedl k podezření, že k Vaší osobě chovám nějaký vznešený cit. Můžete být klidná, můj návrh, že na sebe nebudeme reagovat spočíval v prostém pocitu, že to nikam nevede a zasírá to diskusi. Od okamžiku, kdy si jedna strana začne přetahovat hořkost a vztahy z jiných debat to začíná být zmatečné a ve vláknu nelogické. MM
Jezikova Anna reaguje 15.10.2013 21:28
Dole o 21:21 podpisujem
eurohorn@eurohorn reaguje 15.10.2013 19:43
Milane pravidelně, pravidelně, i kdyby to pravda byla, v jakých intervalech??? 1 x za 3 dny, 1x za týden, 1 x za 10 dní, a víš jak asi chodí rys?, teď tu byl..a už tu není!, a možná už ho nikdy neuvidíme, a nedej bože ho zradit pak je utrum navždy! Odejde. ..... tam kde se rys poplatkově prodává, prodává se k něčemu, většinou s tím, že pokud by byl vidět byla by možnost se pokusit jej ulovit! Navíc, pokud provázíš, jen na srnčí či vysokou, sám víš co s lovcem dělá nervozita, a on dostane Jagdfieber-:)
eurohorn@eurohorn reaguje 15.10.2013 19:32
Milane-:), rys kocour, mívá teritorium od několika desítek Km do sta Km čtverečních, v závisloti na množství a dostupnosti potravy. V Čr, ale nevím-:) asi méně. Ochozy nedodržje až tak pravidelně. To činí od Ledna, kdy hledá stopy samic, které se s jeho teritoriem mnohdy překrývají. Ze samicí zůstává tak měsíc, a pak jde dál. Lovit rysa u ochozu, na čekané bych nebyl ochoten absolvovat, natož někomu slibovat odstřel!...Toto vím pozitivně a myslím, že i v knihách bývaly často jen spekulace-:) Znám několik způsobů lovu rysa, rys se dříve dal ulovit do želez, střelit na náhodu-většinou odpoledne, když se vyhříval, či když se plížil např na říjiště jelení zvěře, či za zvěři jinou, lze jej také úspěšně zalapovat, štvát ba i vábit. Neřeknu Vám ale jak. Jiné způsoby mě momentálně nenapadají.
Martin Myslín reaguje 15.10.2013 18:42
JJ, proto jsem (brainstoriming tu není na škodu) nadhodil dotaz kolik by se dalo ročně bez následků ulovit rysů v Beskydské populaci. Samozřejmě v rámci mého přemýlšení jak strašně těžké je bez morální stránky věci zainteresovat na jeho výskytu někoho čistě finančně. Nicméně jako poznatek byť v bázi čisté fikce by mne to zajímalo
Sojka reaguje 15.10.2013 16:15
Martine, vždyť se to loví poplatkově v zahraničí, tam kde to je legální a stavy to umožňují. Pavle, jestli se nemýlím, tak rys dodržuje ochozy celkem pravidelně :-). M
Martin Myslín reaguje 15.10.2013 06:31
Pavle - psáno újeď nebo v případě rysa řvoucí kočka....rozhodně tedy ne na rysa s újedí:). Možná ne všechno, ale něco ještě vím. Paní Jeziková, nemyslím, že bychom my dva měli na sebe neustále reagovat, ačkoliv na druhou stranu se u vašich pokusů docela časta zasměju, tak nevím jestli my to nebude chybět vy kádrovačko. Vlastně bych měl napsat, že mi Vaše přípsěvky připomínají roky před rokem 1945 - i když to by asi bylo mimo mísu a tam už pevně sedíte vy.
Jezikova Anna reaguje 14.10.2013 23:00
To ostatné platí.
Jezikova Anna reaguje 14.10.2013 22:58
Preboha, prestávam piť tú borovičku!!! Blíži sa príspevok 1500.
Jezikova Anna reaguje 14.10.2013 22:56
Blíži sa príspevok 2000, podľa práva a slušnosti patrí zakladateľovi vlákna pánovi magistrovi Bělkovi.
Děda z lesa reaguje 14.10.2013 22:44
Nebude, solidní debaty skončily...
Jezikova Anna reaguje 14.10.2013 22:14
Hurááá. Je tu Jan X a bude sranda!!??
Jezikova Anna reaguje 14.10.2013 22:06
Už len uvažovať o tom, že sa šelma finančne vyplatí je zvrhlosť. A tie reči o morálke a láske k prírode mi pripomínajú roky pred rokom 1989. Aj to kádrovanie "oponentov" v duchu "kto nejde s nami ide proti nám" mi pripomína niečo iné ako demokraciu. No a tie zdvorilé pomenovania typu "komik" a podobne by bolo vhodnejšie ponechať si pre svojich blízkych príbuzných(napríklad manželka, mamička, dcéra). Toto všetko je v duchu hesla: Na hrubé vrece, hrubá záplata patrí!!! Adresát tohto príspevku je jasný, ale iba pánboh vie či si to uvedomí.
Jezikova Anna reaguje 14.10.2013 21:23
Objednaný a vopred plánovaný lov rysa a dovolím si povedať, že aj vlka v našich podmienkach je naozaj otrasný nezmysel.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.10.2013 20:26
Pánové, újeď pro rysa, a následný lov, to jste se vysloveně zbláznili oba dva najednou? ovšem beru zpět, pokud je to pro odlehčení... Víte co všechno by jste krmili?-:), rys není vlk, upřednostňuje kořist teplou a vy přijdete s újedí! Jediná možnost lovu u nás, která by připadala v úvahu je štvát smečku psů po čerstvé stopě a následně rysa vyhnat na strom a střelit jak v Rusku! Někdy to ovšem některý pes odnese a nemyslím, že by na to někdo půjčoval psy! Ovšem čerstvá stopa je jedna věc, a lovec ví bůh jak daleko je věc druhá. Než by se dostavil bylo by po situaci. Náhradní šelmu, tak jak v tom Rusku, to by asi taky nikdo nebyl schopen garantovat, takže tak. Poplatkově lov rysa prostřednictvím LČr a podobně, s tím, že je to lov na náhodu, stylem ano-ne! Jinak kočka v kleci se dříve dávala k několika železům na tzv. "doskok", jako osvědčená návnada, ale co by dnes na to řekli ochránci nechci ani domýšlet...že by samec rys zabíjel koťata jsem nikdy neslyšel, takže nevím.
Martin Myslín reaguje 14.10.2013 19:57
Josefe určitě našel, ale pytláctví by dle mého názoru nebyl takový problém v okamžiku kdy by takový čin byl vytlačen mimo morálku, tedy pokud by se podařilo zainteresovat místní. Mohu se mýlit, ale předpokládám, že bez dokonalé znalosti terénu potřebujete na lov šelmy čas - újeď nebo v případě rysa onu pověstnou kočku řvoucí do tmy. Když nevíte trasy tak je to loterie a čas strávený v terénu je při nelegálním chování velkým luxusem. Když jste místní a nikdo po Vás nejde, nikoho se nebojíte jde asi vše, navíc příležitost Vás potká i při náhodném čekání na něco jiného. V tom by měl cizí lovec smůlu. Největším problémem mých představ o managementu je, že není čím zainteresovat místní tam kde by měla být šelma přísně chráněna celoročně a nejsem schopen (a to nikdo) odhadnout co by legální lov udělal s minipopulací v čase uvykání tedy v momentě kdy se bude součaně pytlačit a lovit a to upozorňuji nejsem z těch co za vším vidí pytláky. Úmrtnost bude jistě vyšší než se soudí a daň si vybere i doprava. Je vlastně paradoxní, že toho o našich šelmách víme tak málo. Každý den se mohu podívat na záběry lvů a levhartů, ale kdy uvidím na zoomu hodinový pořad o rysech?? Dokonce netuším, zda rys zabíjí koťata jako to dělá kocour (četl jsem vše možné) a tunu dalších věcí. Ale zpátky k věci. Vezmeme celé CHKO Beskydy - populace rysa cca do dvaceti kusů, zaručeně se rozmnožují, populace je malá, ale dlouhodobě stálá, berme že pytláctví neexistuje - kolik by se jich dalo ročně ulovit, aby to populace vydržela? Budu hádat a za opravu budu vděčný. Dva - pět? A na kolik sdružení by ten profit potom byl? Za léta hrabání se v problému zjišťuji, že se ochranáři dělí v přístupu k šelmám do několika skupin. Jedni si myslí, že myslivost je a bude vždy překážkou a proto je jí třeba dehonestovat v očích veřejnosti až bude tak malá a slabá (méně myslivců méně problémů), že nebude schopna problémy činit. Jiní jsou přesvědčení, že je třeba najít způsob jak myslivce zainteresovat na ochraně - k těm ostatně patřím i já. Ale osobně nevěřím tomu, že se někdy šelma finančně vyplatí, a to stejně jako nevěřím tomu, že jde práci v přírodě a hlavně pro přírodu samu přepočítat na peníze. Vždy půjde jen o zmírnění třecích ploch. Způsob je tak třeba jistě hledat, ale je nutné u toho věřit v něco navíc. V to včem je dle mého myslivost, v myšlení...v morálce a v lásce k přírodě, která je silnější než láska ke kapse. Tak nějak ve stylu, "To u nás chlapi, to je aspoň les, tam když jdu večer k posedu můžu slyšet zavýt vlka. Někdy přijeďte to je úplně jiný pocit."
Josef Voborník reaguje 14.10.2013 10:14
Martine, souhlasím s Tebou, takový management velkých šelem by asi byl ideální stav, jenže by byl nejspíš předem odsouzen k zániku díky blbosti lidské. Nedělám si iluze, že by se v oblasti, která by měla být ideélním rájem pro velké šelmy, nenašel nikdo, kdo by si tam nešel zapytlačit - a ne druhou stranu víme, jak to bylo, když se tenkrát jakýsi turistický medvěd zatoulal daleko od vhodného areálu - byla z toho mediální senzace, kdo měl do prdele díru, se na tom chtěl zviditelnit a nakonec to dopadlo tak, že milý macek uhynul při zřejmě neodborném pokusu ho uspat, odchytit a - kam s ním, kdyby se to povedlo ? Připomíná mi to případ, když jsme při honu na drobnou zvěř chytili kus srnčího, který oslepl po řepce. Spousta chytráků uvažovalo o tom, jak ho léčit. Já, jako myslivecký hospodář, jsem ale prohlásil : "Zdaleka nemáme splněný plán lovu a tady budeme léčit nějakého maroda s nejistou prognózou ?" Vzal jsem nůž,dal mu záraz a myslím, že to bylo nejlepší řešení. Jenže srnče není medvěd, jehož odstřel si nikdo ani netroufne navrhnout /samozřejmě na základě odůvodněné a povolené výjimky/, aby nebyl mediálně ukřižován.
Martin Myslín reaguje 14.10.2013 07:31
Hmm, to jste mi to dala. Ten dotazník je pro mne velkou novinkou:). Omlouvám se tímto Ondrovi, že jsem mu ukradl výzkum..... Nicméně snad paní Jeziková pochopíte, že po letitých zkušenostech je jaksi zbytečné se tu vzájemě hádat o smyslu Vašich textů - kdo přečte pochopí a sám nabyde dojmu co jsem překroutil a co ne. Jinak Pavle nejen psí chovatel, ale i psí cholog:) oborem. Kdybych tu chodil první rok, hádal bych se dál, ale jelikož vás znám tak mi to celé přišlo divné a daleko za Vaši obvyklou radostí z provokace:). Takže řadím zpátečku. Bylo by zajímavé, řešit to takto - léta tvrdím ohledně velkých šelem to stejné. Tři oblasti. V NP a části CHKO celoroční ochrana v některých částech CHKO lov na výjímky místním na přilepšenou. Ve druhé doby lovu tak, aby něco mohlo nerušeně přemigrovat a ve třetí celoroční lov. V rámci první oblasti se teritoriální šelmy o únosnost prostředí postarají samy. To celé je dle mého ideální vize budoucnosti ke které je nutné se propracovat až s rozšířením šelem. Milane díky za popis. Ze zájmu jsem se podíval na ty lvy a je mi s podivem,že za tohle někdo vážně platí. Aniž bych chtěl vyvolávat vzpomínky na Janovi vlčí obůrky, tak vlci se v ZOO rozmnožují až příliš dobře (vlčí štěně dnes není problém sehnat), rysích chovatelů je u nás taky dost...samozřejmě blbost, chráněné je to stále a vypouštění je nelegální, ale když jsme tu nakousli poplatkový lov zatím stále chráněné šelmy, tak se brainstormingu o fikci nebojím. Myslíš, že by u nás někdo za něco takového zaplatil?
Jezikova Anna reaguje 13.10.2013 23:46
Dovolím si v rámci tejto diskusie požiadať o názor poľovníkov z Oderských a Jeseníckych lesov, či naozaj chcú maťt vo svojich revíroch veľké šelmy bez akejkoľvek možnosti regulácie ich stavov, to znamená, bez možnosti loviť ich. Ďakujem za akékoľvek príspevky.
Jezikova Anna reaguje 13.10.2013 23:13
23:11
Sojka reaguje 13.10.2013 19:55
Pavle, jasně:-), o to asi nejde :-). Tohle téma je poměrně ožehavé a bude kolem toho vždy spousta skřípání zubů :-). Milan
eurohorn@eurohorn reaguje 13.10.2013 19:33
Milane to já dobře vím, píšeme si už déle, a právě proto jsem mu to v dobrém udělal, v parafrázi filmu Císařův pekař .."nenechte prchlivost cloumat svým majestátem...-:) Martin je psí chovatel, a měl by dobře znát psí chologii..-:)
Sojka reaguje 13.10.2013 19:18
Pánové, pokud by všichni ochranáři byli schopni k tomu přistupovat tak jako Martin Myslín, život by byl jednodušší :-). Žádný fanatismus, velké znalosti, věcný přístup. Tak by to mělo vypadat. Martine, nemám absolutně představu, ale vůbec, cena poplatkového lovu se odvíjí od řady věcí a je otázka, jak by to bylo možno legislativně nastavit, aby ty prachy neskončili někde v žumpě :-). Když jsem dělal doprovody, tak jsem zažil lidi, co se škrtili o každou korunu(marku, euro), o každý bod na trofeji a nebo naopak, chtěli jen to nejlepší.Cena poplatkového lovu se vždy odvíjí od dostupnosti trofeje, situace klienta (finanční :-)), požadavků., bla bla bla, milion dalších věcí. Asi se dá odpíchnout třeba od nějakých ceníků lovu v zahraničí, ale jen orientačně. Ono je to relativní, když budeš chtít v Africe slona ofiko, tak se nedoplatíš, ale přitom se běžně praktikuje culling, v případě že hrozí poškození vesničanů:-), protože slonů je jak nasráno:-), dtto lev, když to bude farmový odchov, pár dolarů, ve volnosti násobky ceny :-). Je to relativní. Ale proč s tou populací nehospodařit a naopak to nepoužít ve prospěch udržení stavů atd. M
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 18:38
Pavle aniž by chtěl (či byl schopen:) vyvracet Váš jistě správný postřeh postřeh o mé vznětlivosti, tak níže píšu (12.10. 20.31), že to byli psi a naopak se přitom divím proč jste na to jakožto znalec neupozornil sám a hned namísto rozebírání práv pastevců. Pokud jste to přehlédl, pak byl celý zbytek diskuse silným vzájemným nepochopením:). Jinak si dovolím předpokládat ,že se škody působené psem často hážou na vlky - a já to vlastně chápu, lepší zaplatit pár tisíc zbytečně než proti sobě štvát farmáře. Ti pak mají, alespoň nějakou výhodu z vlčí přítomnosti a to, že jsou jedinými v ČR, kterým stát hradí náhradu za toulavé psy:). Dodám, že já nejsem expert, a soudil jsem tak jen z toho, že pravděpodobnost vlka Uherskobrodsku je nízká a tvrzení farmáře, že šlo o rysa považuji za absurdní. Ještě musím Milane popřemýšlet o té Africe, takto jsem se na to nikdy nedíval - kolik myslíš, že by byl schopen a ochoten český střelec zaplatit za legální odstřel rysa s tím, že by se za ním nemusel vláčet do ciziny?
Sojka reaguje 13.10.2013 17:31
Martine, občas se nasere každej :-), to je normální a někdy se ti nedivím:-). M
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 16:36
Ahoj Milane, já upřímně nejsem schopen řešit slovensko. Nechápu myslivecko-ochranářské tanečky okolo medvěda při tamních počtech asi stejně jako nechápu stanovování ročního odstřelu vlka. A to nejen z toho důvodu, že mám nepřijemný pocit, že medvěd bude ten početnější. Každopádně vlk se na Slovensku rozšířil až díky jeho částečné a poté úplné ochraně a já jsem osobně zvědavý jak dlouho mu přítomnost na západě Slovenska vydrží. I tak mám ovšem daleko do toho kecat slovákům, jsem vděčný i za ten proužek země na Kysucách za kopcem, kde je vlk celoročně chráněn, kdyby byl větší budu tleskat, kdyby nebyl nevzteknu se. Konečně ikdyž jejich přístup ovlivňuje situaci u nás je to jejich země. Osobně jsem se tu pouze zdravě nasral (slušněji to bohužel vyjádřit nejde) při četbě o napravování nerozumné ochrany pytlačením, selhávání pušek apod. Zdravím Josefe, ačkoliv máš pravdu, a úmrtnost bude vysoká, tak mne chápej, v tom, že nad tím málokdo bude dumat za situace kdy tu ctění myslivci vyznávají pytlačení jako řešení sitauce - kdyby se ty šelmy šířily bez omezení, nehody a "nehody"....apod. Podobné husitské výzvy nahrávají nejednodušímu vysvětlení a lidé mají jednoduchá vysvětlení rádi. Osobně mohu sice popřemýšlet nad mnoha dalšími faktory, ale na dvacítku rysů stačí jeden blbec na pět set normálních a tady to statisticky vypadá právě ve prospěch toho nejednoduššího vysvětlení. Myslím Dědo, že jsem četl o dvou slovenských ochranářích co si to vyzkoušeli a oba se spasili během, jeden tuším skokem. Faktem je, že medvěd zatím nikoho nezabil což při jeho síle svědčí o tom, že se vskutku snaží nepřítele jen vyřídit - pasivní obrana by tak měla být účinější než aktivní. Samozřejmě jen teorie, až nedej bože vzkouším (i když medvěda v Beskydech většinou potká jen ten kdo ho potkat nechce) dám vědět - teoreticky nic lepšího než sebou švihnout na zem mne ovšem určitě nenapadne. Teorii s očicháváním neznám, příklady užité radící tuto taktiku obsahovali obrázky pokousaných a potrhaných lidí, většinou lovců chodících lesem potichu. Paní Jeziková, přečetl jsem ještě jednou a bez vysvětlující doložky to vyznívá jak to vyznívá, šíření bez omezení a naprovování situace skutečnými lovci.
Sojka reaguje 13.10.2013 15:46
Martine, on se na tom do značné míry podepsal i absolutně nekompromisní a bezhlavý přístup tzv. ochranářů, třeba zrovna to, co předvádí na Slovensku takové to seskupení VLK. Asi není problém říci, ano, pokud budou stavy takové a takové, proč třeba neumožnit kontrolovaný lov a peníze takto získané investovat zpět, něco jako je v Africe atd. Jenže naprostá většina praktiků ví, jak je to ve skutečnosti a jak to končí, viz třeba kormorán atd. Navíc mi připadá směšné, když enviro chtějí na Slovensku poučovat o tom, jak něco lovit, když zrovna tento stát drží vysoké stavy těchto druhů a bylo tomu tak dávno před tím, než nějací enviro experti začali něco vykládat. Promiň, já vím, že Ty k tomu máš velmi rozumný přístup, ale někdy mě to připadá jako uměle vytvořená hysterie ze strany těch ochranářů. Pytláctví je samozřejmě pytláctví, o tom není potřeba mluvit. Milan
Jezikova Anna reaguje 13.10.2013 15:32
Pán Myslín, slušný človek na slušne položenú otázku odpovedá slušne. Iba že Vy proste neprečítate text pozorne a potom ho nepochopíte a prekrútite. Tie Vaše pohŕdavé vyjadrenia o ľuďoch ineho názoru ako máte Vy majú veľkú vypovedaciu hodnotu. Strieľate do tmy a je Vám jedno koho trafíte. Ale keď Vám to robí radosť, nech je Vám odpustené. Vaša činnosť ani Vaše názory ,vývoj a stavy šeliem nijako neovplyvnia. A aby ste už konečne pochopil tých Vami uvádzaných "opravdových polovníkov bez polovníckeho lístku" tak dodávam len toľko, že človeku, ktorý má priemerný IQ je z môjho textu jasné, že za skutočných poľovníkov nepovažujem všetkých držiteľov poľovných lístkov. Nič viac a nič menej tam nie je tak si to znova prečítajte a ak znova nepochopíte, zájdite za niekým, kto Vám význam mojej vety vysvetlí. Zúrivo a arogantne ochraňovať niečo, čo ma nič nestojí dokáže poľahky hocikto.
Děda z lesa reaguje 13.10.2013 13:10
Je fakt, že potkat dnes uprostřed beskydských lesů medvěda je stejná náhoda, jako vyhrát dnešní jackpot ve Sportce. Ale těžko by asi v tom případě někdo uvěřil tvrzení ochranářů, že na huňáče stačí mluvit a on odejde, zvláště když bude mít poblíž medvíďata. Nebo v případě útoku si lehnout na břicho a rukama si krýt hlavu - medvěd vás prý jen očichá a odejde... Který z ochranářů si to vyzkoušel na vlastní kůži ? Veřejné mínění je strašně proměnlivé a ovlivňované médii a bude tomu tak i v souvislosti s velkými šelmami. Kdyby někdy medvěd na beskydsku zranil či zabil člověka, stane se okamžitě nenávistným zvířetem všech obyvatel a žádné osvěty ochranářů pak na tom již nic nezmění. Ale doufejme, že šelmy v Beskydech nikdy nezpůsobí žádné katastrofy a v tom přiměřeném stavu (20 + 10 + 5) budou pokojně zpestřovat tamní faunu.
Josef Voborník reaguje 13.10.2013 12:59
Martine, víš dobře, že já bych, stejně jako Ty, pytláctví nikdy nepodporoval - ovšem měla by platit nějaká zásada přiměřenosti. Konkrétně u rysa si myslím, že údaje o desítkách a snad i stovkách kusů, které v ČR myslivci postříleli, mají k pravdě hodně daleko, početní stavy této nádherné šelmy vzrůstají mnohem pomaleji, než ochranáři tvrdí, hlavně proto, že přirozená úmrtnost zejména koťat je vysoká. A když už se nějaký ten rys dožije věku, kdy se osamostatní, snaží se najít svůj životní prostor. A než ho najde, procourá toho dost - dnes je tu, zítra tam, samozřejmě se na svých toulkách musí něčím živit a ty stržené kusy se často najdou. U nás se taky sem tam objeví, taky nějaké to srnčí strhne, ale rozhodně zde není stálou zvěří. Dnes už se dá mluvit o tom, že rys se vyskytuje - ovšem sporadicky - všude, ale nikde, respektive málokde jich je tolik, že by jejich stav vyžadoval regulaci lovem. Kdyby tomu bylo jinak, já bych byl mezi prvními, kteří by chtěli jeho lov povolit - možnost ulovit si jednou za život rysa by mi určitě stála za těch pár desítek kusů srnčí zvěře.
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 12:42
Dědo, chápu - jenže krom toho, že ovečky přes velkou mysliveckou snahu z devadesátých let běžné lidi netrápí tak většina ví, že medvěd není rys a vlk. Ochranáři umí s veřejností pracovat a rozlišovat medvědy od těch zbylých dvou je již letitá praxe všech přednášek pro veřejnost. Ani míša z Brodské na tom nic nezměnil a to bylo jeho řádění celostátně slavné. Je vlastně paradoxem, že medvěd sice nejvíce vadí veřejnosti, ale myslivce trápí ze všech nejméně. Každopádně medvěd se v Beskydech pohybuje od sedmdesátých let a zatím žádný popelničák, ani jinak problematický jedinec (nepočítaje toho vypuštěného), útok sice vyloučit nejde, ale je dost nepravděpodobný.
Děda z lesa reaguje 13.10.2013 12:26
Martine, na Silvariu je momentálně článek Valašského deníku - Medvěd prý přišel až k domu - důchodkyni ve Vsetíně. Toto nepřidá velkým šelmám na popularitě, stejně jako články o zabitých ovcích a telatech a spíše se zakořeňuje mezi lidmi negativní vztah k nim a i obavy z jejich přemnožení (což v Beskydech zatím nehrozí). Dojde-li pak k útoku na člověka - což nelze vyloučit - veřejné mínění bude jednoznačně proti šelmám a těch pár současných nadšenců už ten záporný mediální obraz nedokáží změnit (viz Slovensko)
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 12:12
Víte Pavle, i když je třeba se někdy poslat do prdele nic to nemění na tom, že k Vám chovám úctu:) Emotivnost je něco co patří do debat o věcěch na kterých nám oběma emotivně záleží a příroda k nim určitě patří. Takže do dalších střetů vězte, že to tak vždy zůstane. Normalizaci jsem zažil, ale až jednou budu starřým kmetem tak popravdě svým potomkům řeknu, že to pro mě bylo krásné období, které jsem zpočátku trávil na pískovišti a ke konci v rybářském kroužku a přemýšlením o střední škole. Každopádně opět směšujete něco co se směšovat nedá - pytláctví je trestný čin a schvalování trestného činu je samo trestným činem, bez ohledu na morální kvality či spíše nekvality takového názoru. To není žádná Heydrichiáda, ale dnešní trestní zákoník. Jinak přesně, proto jsem narozdíl od některých dalších přesvědčen, že s Vámi bych se nakonec dokázal domluvit - velké šelmy jsou něco jiného než kormoráni, nebo motáci a v názorech na některé enviromentalisty se s vámi docela shodnu, bohužel těžko se bavit o míře toho či onoho za situace,kdy myslivcům pije krev i těch pár vlků či rysů. Pak se všechny argumenty spláchnou větou, nenávist k predátorům a je vymalováno
Martin Myslín reaguje 13.10.2013 11:58
Prosím tedy pana Fibigera o kalkulaci kolik nás všechny stojí to ochraňování šelem, budu rád, pokud to bude vyčísleno bez násobku ceny srnčího sežrané rysem během jednoho roku a to nejen proto, že nikdo nemá šajn kolik těch rysů u nás je, ale i proto, že naštěstí pro českou myslivost je živý srnec majetkem státu stejně jako rys. Říkáte, že je to snadné zdokumentovat, což jsem rád. Vzájemný respekt pochopitelně nehrozí, bohužel jsem se příliš dlouho o něco podobného pokoušel, ale nebudu nikdy respektovat pytláky - či chcete-li tak dle paní Jezikové skutečné lovce bez loveckého lístku napravující zákony. Mimochodem bravo - tuny keců, ale jak vidno tak stačí udeřit ze správné strany a ono to z Vás nakonec vyleze samo. Bohužel mě osobně je každý kriminálník protivný a je vcelku jedno jestli je to zloděj, podvodník anebo pytlák, mám k takovým lidem prostě zažitý odpor a ti co své jednání omlouvají špatnými zákony jsou navíc i směšní - ale ať nejsem příliš přísný, každý chycený taky podnikatel Vám taky bude u soudu tvrdit, že daně neplatil, protože jsou moc vysoké. Ovšem nejsem si jist, zda by u voleb po propuštění z basy uspěl s pravicově-liberálním programem a byl veřejností vnímán jako zle ztrestaný partyzán, což je přesně to o co se tu z vlastní blbosti pokoušíte. Každopádně tato debata nese ovoce, už se těším na další dušování o tom, jak se u nás nepytlačí a jak by myslivci nikdy…. Tři ze čtyř posledních přispěvatelů a vážených členů Hubertova cechu tu schvalují pytláctví, jeden jím navíc přímo vyhrožuje a největší komik tu pytláky bez loveckého lístku nazývá opravdovými polovníky. Každopádně to je přesně to co bylo třeba, neutopit se v kecech a o biotopech a vědeckých debatách o únosnosti šíření toho či onoho, ale vrátit se zpět ke kořenům. Debata je pak stejná jako chtít slyšet kočičí názor na přínos sovy v zahradě. Žere nám to zvěřinu je třeba to zastřelit, jedno kolik a kde, lépe kdyby to šlo legálně, ale když to nejde tak nelegálně - a víte vůbec kolik by těch šelem bylo, kdybychom je potají nestříleli?? To byl teprve chaos a hrůza. Paní Jeziková vy jste poklad, letitý boj ČMMJ a Asociace je rázem v hajzlu spolu s jakoukoliv rozumnou debatou o legálním lovu. Na co taky. Celé to půjde dál v duchu boje zákona s pytláky. Mediální dar z nebes. A ten občasný brekot nad tím jak jsou myslivci pranýřováni v médiích obratnějšími ochranáři je tak hned vtipnější. Když oni to mají tak neuvěřitelně snadné – i případný rozdíl v IQ o padesát bodů mezi dvěma diskutéry pak nic neznamená. Panelákový ochranář, který nerozezná jalovec od jalovice Vás umlátí čepicí kdykoliv si vzpomene a půjde mu to do té doby, dokud chytřejší z Vás nepochopí, že někteří členové by se své oblíbené pytlačině měli věnovat celkově, tedy mimo organizaci. Tak nějak se stát těmi opravdovými polovníky bez polovnického lístku, nebo by jim měl být, alespoň odebrán přístup k internetu a to v zájmu celku. Jak to normálně nedělám, tak tentokrát si Vaše příspěvky kopíruji na horší časy. Občas totiž člověk narazí na pochybovače, který má v rodině myslivce, zná ho, je to takový moudrý pán co rozumí lesu, nelže a nekrade a ten tvrdí, že to jsou všechno jen pomluvy. Šelmy je jistě třeba chránit, ale spíše před dopravou, před nepochopením normálních lidí, před strachem a zlými pastevci, ale od myslivců největších ochránců přírody nebezpečí nehrozí. Ti jen šíleným ochranářům trpělivě vysvětlují zákony přírody, únosnost člověkem pozměněného prostředí, ale mají vlastně šelmy rádi. A ten člověk s karbofuranem, nebo ten parchant, co pokácel strom s orlími mladými to určitě nebyli myslivci. O těch je přece známo, že respektují zákon. Tohle vážně pomůže pár lidem otevřít oči. Příspěvek paní Jezikové zvláště. Takže paní Jeziková v Beskydech tu máme na české straně cca 16-20 rysů a kolik by jich mohlo v Oderských a Jesenických lesích být kdyby nebylo skutečných polovníků je přesně ta otázka, která trápí ochranáře už několik let. Ale nejen ochranáře, je i dost myslivců možná naivních a upřímně věřících v legální chování zbytku, nebo těch obratně kličkujících, které to trápí rovněž a každou tu Vaši “nehodu“ mají pak tendenci vysvětlovat nejrůznějšími krkolomnými způsoby. Ono to ryzí pytlácké přiznání dlouho chybělo a velmi to pomůže všem rozumbradům dokola točící o nevhodnosti českého prostředí pro velké šelmy. Takže díky, jsem Vaším dlužníkem.
Děda z lesa reaguje 12.10.2013 22:47
Zdravím paní Anno. V podstatě máte v závěru pravdu, ale... Zůstaňme na Slovensku, kde jsou všichni tři zástupci velkých šelem. Kdo je v současnosti schopen a oprávněn zodpovědně vyhodnotit jejich stavy a rozhodnout o příslušných opatřeních ? Lesníci, myslivci a ostatní zainteresovaní tvrdí, že na Slovensku žije cca 1.000 - 1.200 medvědů, oponenti z řad různých ochránců a spolků budou do poslední kapky krve tvrdit, že jen 500 kusů, stejně tak i u počtu vlků. Veškeré pokusy o zjištění skutečných počtů pomocí různých moderních metod a grantů jsou vždy zameteny pod koberec, aby skutečný stav raději nebyl zjištěn, spolupracují na tom i naši ochranáři... - Je to běh na dlouhou trať a jen málokdo z nás starších kusů se dožije nějakého rozumného a kompromisního řešení a konce tohoto "válečného" stavu mezi myslivci a ochránci.
Jezikova Anna reaguje 12.10.2013 21:36
Na želanie pána Myslína a na čiastočnú podporu názorov pána Vilšera, ešte jedna úprimná otázka: Viete si trúfnuť odhadnúť, koľko šeliem padne za obeť rôznym nehodám a "nehodám"? Napriek tomu ich pribúda, dokonca aj tam, kde nemajú čo hľadať. A keby šírenie šeliem pokračovalo bez obmedzenia, neviem si ten chaos ani predstaviť. Tam kde stratili rozum ochrancovia, musia si zdravý rozum zachovať aspoň poľovníci a napraviť čo treba. A poľovníkmi myslím skutočných poľovníkov, teda nie všetkých, ktorí majú poľovné lístky. Veľké šelmy sú vzácna ozdoba revírov, sú to aj vzácne úlovky a do prírody v primeranom počte patria. Ale aj ozdoby, keď ich je veľa, nie sú už vzácne ani vkusné. Niekedy už aj prekážajú a otravujú.
František Fibiger reaguje 12.10.2013 21:36
Zdravím pane Myslín.Ono také jde o to,že "ochránci"ať už si říkají jak chcete,jsou placený a bohužel všemožně podporovaný státem.Takže Vaše poznámka o užírání ze stolu,je nanejvýš hloupá v tom smyslu,že že myslivci jsou přímo zainteresováni na počtu srnčí zvěře.Ono v dnešní době sehnat peníze na nájem,krmení,chov atd.není žádná sranda.Vím a dá se snadno dokumentovat,kolik nás všechny stojí "ochráncování"šelem a kolik lidí si z toho plní kapsy.Ani jeden z duháckech šéfů to zdarma nedělá!Takže pokud si mohu vybrat mezi kusem stženým šelmou a prodaným do výkupu,aby bylo na činnost,tak je volba jasná.Pokud se tedy chceme navzájem respektovat,pjďte to "ochranářství"dělat také zdarma,ale všichni.Zaplatíte si ze svého satelitní sledování šelem,odměny aktérům v terénu a šéfům teré nejsou zrovna malé atd.A potom si popovídáme,jakou cenu má pro koho te kus znehodnocený šelmou.Holt někdo na vznešeném kecání prodělává a jiný vydělává!
Martin Myslín reaguje 12.10.2013 20:37
Ještě dodám, že i přes Vaše nesmírné znalosti a inteligenci (čehož si vážím zvláště u oponentů) jsem dlouho nečetl takový blábol jaký máte v první větě. Vážně chcete měřit kvalitu biotopu počtem zardoušených oveček? Opravdu se na ně vlk vrhá až v momentě kdy nemá kde brát?? To už je vážně síla.
Martin Myslín reaguje 12.10.2013 20:31
Silně si pletete souhlas s lovem šelem a souhlas s pytlačením - ano kdo souhlasí s pytlačením podporuje trestný čin a je pytlákovi na roveň. Také se podstatně mýlíte s tím přičleněním zvěři k pozemkům, pokud by to prošlo bylo by do roka po zvěři jako takové, státních pozemků (a šelmy se dnes vyskytují převážně na státních pozemcích by se to dotklo stejně jako dnes), hlavně by ovšem bylo po tradiční myslivosti - což při pohledu na některé tradiční myslivce a jejich názory by možná nebyla taková škoda za jakou jsem to považoval. Vy možnosti odporu - sto padesát či dvěstěpadesát rysů (v Beskydech okolo dvaceti) o jaká katastrofa, jste vlastně úplný partyzán a bojovník s totalitou, nicméně upřimnost vám slouží ke cti a děkuji za ni. Jen tak se dá veřejnosti prezentovat co jste vlastně zač, pokud je po Vašem je vše OK, ale běda jak něco užírá ze stolu, pak se začne kázat o biotopech (na příklady těch zničených od velkých šelem rád počkám) a pokud to nepomůže tak jsou tu partyzáni v pohotovosti. Škoda, že stejnou upřimnost nemá víc Vašich kolegů, zbytečně se pak mate veřejnost tím co jste ve skutečnosti zač. Musím se navíc smát Vaší věčné snaze dělat z velkých šelem kormorány - tisíce vlků a rysů plenících revíry až k úplnému vyhubení srnčí a další zvěře až situaci řeší zoufalí milovníci přírody zahnání zvůlí manipulátorů lidu do ilegality kde potichu berou právo do svých rukou. Vy jste pro jejich lov, no výborně a kolik by se jich tak mělo ročně postřílet? Všech šestnáct vlků? Hurá, biotop zachráněn. Možná bych Vám vlastně přál lov toho rysa co za noc zabil patnáct ovcí a jedno tele, to vám kupodivu jakožto znalci zvláštní nepřišlo, za to se hned dočtu o moudrých pastevcích a jejich přístupu. Předpokládám, že ubohému bačovi zadávili stádo pejsci hned z vedlejší vesnice, nicméně jak jsem tu již několikrát uvedl - škody velkých šelem jsou v Beskydech zatím takové, že bych si je mohl dovolit platit ze svého. Takže s tou státní dojnou krávou je to jen další vtip, tedy dokud nezačnou vlci létat a snášet vejce v cizině a v hejnech plenit rybníky. no nic do se podívat na pár filmů o přírodě pak nastartuji vrtulník a začnu vyhazovat nad lesem vlčata. Ale pst.
Martin Myslín reaguje 12.10.2013 12:38
Pracuji v chemické továrně, takže OK. Víte základní problém veškerých diskusí o změně bankovního systému je to, že se nedají vést s bankovními lupiči. Pokud někdo odpráskne chráněnou šelmu, hodí do řeky a zatíží kameny je to jen jiná forma zloděje, obyčejného kriminálníka, kdysi se tomu říkalo pytlák a pokud nad tím slintá blahem ten co má pytláky chytat, je to jen důkaz faktu, že hurá ochranář má svůj stejně inteligentní protipól. Já mohu debatovat s někým, kdo mi bude poukazovat na neúnosnost množství toho či onoho druhu zvěře v závislosti na omezeném prostoru pro jeho výskyt v rámci nějaké plochy, nebo v souvislosti s potřebami člověka. Ale jen těžko s někým kdo označuje běžné lovecké chování šelmy za hrůzu a brečí nad znehodnocenou zvěřinou, kterou mohl sežrat sám a při té příležitosti velebí pytláctví. S lidmi zákon nerespektující, a trestní činy páchající nebo schvalující se prostě nedebatuje, ti se jen chytají a zavírají, a jediné k čemu jsou možná ještě dobří jako příklad mládeži. Ptáte se, proč nenapíšu to či ono - píšu co se mihne v médiích o velkých šelmách, objevný příklad jak velká šelma žije na úkor biotopu, až k jeho naprosté likvidaci nechám na Vás - jistě se jimi jen hemžíte. Musím říci, že se na množství příkladů, ve kterých myslivci či lovci vozí do lesů kusy masa vyhladovělým vlkům, kteří si nerozumně vylovili veškerou zvěř se velmi těším. Ono celkově Váš příspěvek vyjadřuje spíš vztek a možná i bezmoc z toho, že se časy změnily a dnes už mládež nevzdychá napětím při čtení Luskače líčícího jednoho z posledních turanských tygrů v podobě bestiální krvelačné šelmy, kterou je nutné zlikvidovat a že z hrdiny myslivce bránící svět před šelmami vyrůstá běžný člen společnosti někdy během období co si již sám schopen přečíst Červenou Karkulku. Jistě bude to trvat, blbci s flintou proces šíření budou brzdit, zabere čas, než se pochytají, nebo než vymřou, ale to není až tak podstatné. Veřejnost ztratili, vlastní profesní spolek si je už nedovolí veřejně bránit a nebude dlouho trvat, co se svým anachronickým postojem nebudou moci kasat ani soukromě. Bohužel si však takoví hoši dostatečně neuvědomují, že jejich působení zahání normální myslivce do hluboké defenzivy a jeden žvást o vítězství nad šelmou pohřbenou s kamenem v korytu řeky fakticky ničí možnosti ohledně normální debaty o množství šelem v krajině. Kdokoliv totiž na něco poukáže bude označen před celým světem za hovado pytlačící šelmy. A že ta debata jednou bude muset přijít. Šelma si biotop nezničí, je teritoriální, ale mladé kusy se budou šířit za okraj toho kde je budeme schopni tolerovat a logicky by pak měl přijít ke slovu lov.
eurohorn@eurohorn reaguje 11.10.2013 20:44
20:39 P.V. + oprava ...žijí na úkor "výskytového biotopu a migračních koridorů"...
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 19:56
To jsem nepsal já Pavle (pokusím se vyhnout sprosté odpovědi na zjevnou narážku:)), dávám jsem články z novin a zajímavosti na které narazím v souvislosti se šelmami. Když to není můj text přidávám název deníku nebo autora. Co se týká Vašeho komentáře ohledně náhrady škody, tak jiný systém mne nenapadá. Stát chce něco chránit a platí škody, dle mého standartní postup. Preventivní odstřel všeho co může zaškodit mi nepřijde jako řešení i když i mnoho zemědělců a majitelů pozemků to i škodné pro zmenu rostliné produkce vidí obdobně jako Vy. Příspěvek pana Fibigera oceňuji, za ta léta diskusí s normálními myslivci a milovníky přirody (záškvary mající smysl pro srandu a chuť se zdravě škorpit jako je Pavel,počítám k nim) už občas zapomínám na existenci takových myslivců. Jeden se pak málem nechá ukolébat v té záplavě konstruktivních odpůrců hurá ochranářství až zapomene na jeho přímý protipól, kvůli kterému takové ochranářství vlastně vzniklo.
eurohorn@eurohorn reaguje 11.10.2013 19:35
No být majitelem ovčína, jak je níže uvedeno, už by mě hřála kůže-:)! Co z toho mám, že mě kdokoli zaplati po mnohém dokazování a doprošování nejnižší možnou cenu bez vedlejších nákladů typu doprava atd?Kde je má práce chovatele ať už čehokoliv? To ekoteroristé neuznávají, ale na ně stát peníze má, i když jsou prospěšní jak cigáni...
František Fibiger reaguje 11.10.2013 19:21
Já si to Pavle myslím také.Na stržený kus srnčího a znehodnoceného od rysa neni vůbec pěkný pohled a nedoporučuju rysům pohyb kolem posedu,kde zrovna sedím.Třeba mi selže flinta...
eurohorn@eurohorn reaguje 11.10.2013 19:13
Proč by to měla být pro ČR špatná zpráva??? Neupsal ses, Martine-:)???
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:54
Další případ pytláctví otřásl nejen ochránci přírody, tentokrát v Dolním Rakousku. Pozůstatky dvou rysů v pytli zatěžkaném kameny vytáhli hasiči z řeky Ysper, která nedaleko odtud ústí do Dunaje. Pachatel se nejspíš snažil touto cestou mrtvých zvířat zbavit. Jestliže zpráva o činu neznámého pytláka budí pochopitelné rozhořčení, nad jednáním místních úřadů zůstává rozum stát: Představitelé okresu Melk pozůstatky upytlačených zvířat nejenže nepředali policii, ale dokonce je nechali zlikvidovat jako odpad. Kvůli tomuto nepochopitelnému opomenutí teď není možné určit, jak pytlák svůj čin spáchal, ani zajistit případné stopy vedoucí k jeho odhalení. Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF), Správa Národního parku Kalkalpen a ochranářská organizace NATURSCHUTZBUND Österreich se proto rozhodly společně vypsat odměnu tři tisíce euro za informaci, která by vedla k odhalení pachatele. Organizace se domnívají, že místní obyvatelé nebo turisté mohli spatřit něco, co by vyšetřování pomohlo. Podle výzkumníků projektu Luchsprojekt Österreich Nordwest, zaměřeného na ochranu rysa na severozápadu země, je zde počet těchto šelem velmi nízký. První jedinci sem přišli ze Šumavy teprve před několika lety a ztráta byť jen jednoho z nich může znamenat, že tato zvířata z rakouské přírody opět vymizí. Nález dvou upytlačených rysů představuje špatnou zprávu i pro Bavorsko a Českou republiku – zvířata s největší pravděpodobností patřila do populace obývající česko-bavorsko-rakouské pohraničí a jihozápadní Čechy. Jedná se o potomky rysů, kteří sem byli reintrodukováni v 80. letech ze Slovenska a podle odhadů jich zde nyní žije zhruba padesát. Představitelé ochranářských organizací požadují, aby byl čin řádně vyšetřen a pachatel potrestán. Jak upozorňuje Christina Reisenbichlerová, expertka na rysy z rakouského WWF, usmrcení zvláště chráněných živočichů, jakými jsou například medvědi, orli či rysi, není žádný triviální prohřešek, ale trestný čin. V každé spolkové zemi navíc přestupky proti životnímu prostředí vyšetřují speciálně vyškolení a vybavení pracovníci zvláštního oddělení kriminální policie. Vzhledem k tomu, že se okresním úředníkům podařilo zlikvidovat klíčové důkazy, nebudou mít nicméně v tomto případě kriminalisté lehkou práci. Jedná se přitom již o druhý zaznamenaný případ pytláctví v šumavsko-bavorské rysí populaci během letošního roku. V květnu byla v Bavorsku zastřelena rysice, která jen o pár týdnů později mohla na svět přivést tři mláďata. Ani tento čin však nebyl dosud objasněn. Christine Reisenbichlerová k tomu podotýká: „Nikoli nedostatek vhodných biotopů, jak by se dalo očekávat, ale nedostatek lidského pochopení komplikuje těmto zvířatům návrat do oblastí, které dříve obývala.“ JOSEFA VOLFOVÁ
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:50
Jeden z nejambicióznějších příkladů reintrodukce živočichů v Evropě a ojedinělý projekt v rámci celého světa. Těmito přízvisky je označován připravovaný plán návratu rysů do Velké Británie. Spolupráce desítek organizací a stovek odborníků má být úspěšně završena již letos. Mimořádné je propracování celé metodiky a také zapojení moderní techniky, stopovacích zařízení a inovativního modelu „geoklecí“. Reintrodukce znamená cílený návrat živočichů na území, na němž se dříve historicky vyskytovali, ale byli zde vyhubeni. Jedná se o velmi komplikovaný proces, který probíhá na mnoha úrovních – vedle roviny technické či biologické je třeba se zabývat také legislativní stránkou věci či etickými otázkami. A z velké části také politikou: pokud například nejsou na reintrodukci „připraveni“ místní lidé, veškerá snaha může snadno přijít vniveč. Celý proces reintrodukce je navíc tím komplikovanější, čím je zamýšlený druh z ekologického hlediska výraznější. Britští ekologové ve své zprávě z roku 2010 uvádějí, že celkem třiadvacet druhů savců, ptáků, obojživelníků a ryb, obývajících původně území ostrovů, by se mohlo vrátit zpět, pokud by jim k tomu byly vytvořeny příhodné podmínky. Téma reintrodukce vybraných druhů živočichů se začalo stále častěji objevovat v populárním i odborném tisku. Hodně se psalo o možné reintrodukci bobrů evropských, medvědů či vlků, za nejpokročilejší lze ovšem v současnosti považovat projekt reintrodukce rysů. Rys ostrovid (Lynx lynx) původně obýval prakticky celý ostrovní areál; v období mezolitu tu žilo kolem sedmi tisíc jedinců. Rozšiřování lidské populace, likvidace původních biotopů a vytrvalé pronásledování rysů však mělo za následek jejich vcelku brzké vyhynutí okolo roku 500 našeho letopočtu (prakticky ale různé zdroje uvádějí rozdílná data, lišící se v řádu století). Podstatné je, že tento osamělý lovec z ostrovů definitivně zmizel. Kormidlo přebírá UK Trust O možném návratu rysa ostrovida se v Anglii hovoří více než padesát let. Myšlenka má své tradiční zastánce i odpůrce, byť zvažovaná reintrodukce rysů vyvolává méně emocí než návrat vlků či medvědů. Zdá se, že letošní rok bude významným přelomem. Poté, co se o návratu rysů léta teoretizovalo, byly vypracovány studie udržitelnosti i průzkumy veřejného mínění a vytvořen adekvátní legislativní rámec, čeká nyní Brity zásadní krok: letos by měly být do volné přírody vypuštěny dva páry rysů. Iniciativa, vydatně podporovaná i odborníky z IUCN, nyní oficiálně žádá skotskou SNH (Scottish Natural Heritage, Veřejná organizace pro záchranu skotského přírodního dědictví) o povolení reintrodukce. Zbývá jen čekat, zda SNH po podrobném vyhodnocení projektových podkladů toto povolení vydá. Patronát nad projektem převzala britská charitativní organizace Lynx UK Trust, která se v současnosti usilovnou kampaní snaží přesvědčit pochybující veřejnost o pozitivech takového kroku. V případě kladného rozhodnutí by ze severu Evropy měly na západní pobřeží skotské Vysočiny zamířit první dva páry rysů. Tyto ostře sledované šelmy budou součástí pilotního projektu, který ukáže, zda je celý dlouho zvažovaný projekt vůbec životaschopný. Teprve v případě úspěšně introdukce rysí čtveřice do skotských pobřežních lesů se začne zvažovat vysazení dalších jedinců ve Walesu a severní Anglii. Projekt totiž stále vyvolává určité kontroverze. Návratu šelem do krajiny se pochopitelně obávají farmáři, zejména chovatelé ovcí, ale také majitelé bažantnic s tetřevy. Přesto Paul O´Donoghue, expert na evropské kočkovité šelmy, tvrdí, že „situace nebyla nikdy tak příznivá jako nyní.“ „Stojíme na počátku vzrušujícího a ambiciózního záchranného projektu, největšího, který kdy ve Velké Británii probíhal,“ říká O´Donoghue. „V současnosti řešíme sérii praktických otázek. Vybrali jsme několik klíčových lokalit a nyní komunikujeme s vlastníky pozemků. Vhodný prostor nabídla například správa Národního parku Cairngorm. Podstatným argumentem je, že rysové loví především jeleny a srnce, nikoliv chovná zvířata. Návrat rysů do krajiny by navíc pomohl vyřešit problém s regenerací našich lesů. Srnčí zvěř totiž spásá zmlazení, a tím blokuje obnovu lesních porostů. Velké kočkovité šelmy hrají zcela zásadní roli v ekosystému a zajišťují větší biodiverzitu v přírodě.“ Jak udržet tuláky uvnitř rezervace? V čem je ale současný projekt Lynx UK Trust tak inovativní? Důsledná příprava lokalit, v nichž budou rysové vypuštěni, je jen jednou z mnoha výzev. K těm dalším patřil pečlivý výběr jedinců geneticky co nejpříbuznějších rysům, kteří tu kdysi žili. V tom naštěstí Britům pomohly modelové studie, využívané při nedávném reintrodukčním projektu ve Švýcarsku. Zúčastnění odborníci si jsou prý vědomi, že nezakládají krátkodobý experiment, ale připravují Británii na komplexní návrat vymizelého druhu. „Může to trvat deset i dvacet let, než se nám tu znovu podaří vytvořit životaschopnou populaci,“ říká O´Donoghue. „Tohle je však první krok.“ V celém Skotsku by přitom mělo být schopno žít ve volné přírodě až 250 exemplářů. Zdaleka ne všem místním se tato myšlenka pozdává, při přesvědčování veřejnosti však sehrála určitou roli „záchranná brzda“. Vypouštění rysové budou standardně vybaveni GPS vysílačem, umístěným v obojku. Vedle tohoto zařízení však bude obojek vybaven také dálkově ovladatelným sedativem. V případě, že by se šelma přiblížila například k silnici nebo ohradě s domácími zvířaty, bude sedativem narkotizována. Riziko případné ztráty ceněného zvířete nebo útoku na ovce je proto minimální. Model „geoklece“, tedy mezních souřadnic, které nesmí zvíře vybavené GPS snímačem překročit, je mimochodem v Británii navržen k použití vůbec poprvé. Projekt reintrodukce rysa ostrovida na britské ostrovy je tedy na spadnutí. Pokud úřady vydají patřičná povolení, skotské pobřežní lesy se stanou domovem čtyř mladých rysů. Nezbývá než jim držet palce. RADOMÍR DOHNAL
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:48
Návštěvníci Šumavy vstoupí mezi vlky, umožní to unikátní výběh 6. srpna 2013 20:48 Jak žije vlčí smečka v přírodě, to uvidí návštěvníci unikátního zoocentra, které vznikne v Srní na Šumavě. Národní park tu zřídí expozici, kde budou lidé pozorovat z visuté lávky vlky v jejich přirozeném prostředí. Vlci na Šumavě v minulosti žili a i nyní tudy občas procházejí. V areálu v Srní chce správa národního parku chovat asi sedmičlennou vlčí smečku, která bude využívat zhruba čtyřhektarovou plochu. "Právě v Srní je pro vlky vhodný biotop, tedy správný kus přírody, který odpovídá jejich potřebám. Jsou zde skalnaté úkryty a členitý terén přímo v lese," vysvětlil vedoucí zoologického programu NP Šumava Miloš Juha Vlci podle jeho slov k Šumavě historicky patří, v minulosti zde žili a i nyní správci rezervace vědí o jednom nebo dvou kusech, kteří tudy procházejí. Jak správa parku vlky získá zatím není jasné. "Nabídek máme hodně a budeme se snažit vybrat co nejméně zkříženou, co nejčistší rasu. Jednou z možností je, že vlky nakoupíme v nějaké zoologické zahradě, nebo třeba od kolegů z Německa z Neuschönau," sdělil Juha. U vstupu do "vlčí zoo" bude infocentrum s expozicí o zvířatech, s malým sálem a obrazovkou. Pak budou návštěvníci pokračovat dále po asi kilometr dlouhém prohlídkovém okruhu. Ten bude lemovaný lavičkami a informačními cedulemi a nabídne i vyhlídku na vlky bez jakékoli překážky v rozhledu. Lidé tady totiž vstoupí na visutou lávku, která bude asi tři metry nad zemí a bude dlouhá několik stovek metrů. Areál bude přátelský k handicapovaným návštěvníkům "Návštěvníci tam vlastně budou vnímat plot, jen když jej budou překračovat a jinak budou mít ničím nerušený výhled do vlčího výběhu. Takže budete mít pocit, že jdete po lávce lesem, nemáte kolem sebe plot a máte před sebou vlky," láká Miloš Juha s tím, že lávka samozřejmě bude zabezpečená tak, aby na ni vlci nemohli vyskočit. Vlčí zoocentrum bude maximálně přívětivé i k handicapovaným návštěvníkům či maminkám s kočárky. Ti všichni zde budou mít bezbariérový přístup. V infocentru bude také velkoplošná obrazovka, kde se budou mimo jiné promítat také záběry z venkovního kamerového systému. Návštěvníci si budou moci sami záběry z výběhu přiblížit pomocí zoomu a vlky si prohlédnou zblízka. Vlky by mohli lidé vidět už na podzim roku 2015
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:44
Právo 27. 9. Do oblasti Českosaského Švýcarska se postupně vracejí velké šelmy. V současnosti jsou na území národních parků na české i saské straně hranice opakovaně zaznamenány pobytové stopy rysa ostrovida, nejbližší vlčí smečka se usadila před jejich branami, na česko-německém pomezí v oblasti Hohwaldu. Správa Národního parku České Švýcarsko návrat šelem vítá, je to jeden z významů velkoplošné ochrany přírody. Vlci i rysi se na území Českého Švýcarska v minulosti vyskytovali běžně, díky systematickému pronásledování člověkem však byli vyhubeni. O jejich lovu ve zdejších lesích dodnes podle mluvčího správy parku Tomáše Salova podávají svědectví i nápisy vytesané do pískovce, např. na Rysím kameni nebo na Vlčí desce. Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko uspořádala na téma návratu velkých šelem i besedu pro veřejnost. Na ní seznámil účastníky s historickým vývojem, současným stavem, ale i ryze praktickými informacemi o možnostech a podmínkách náhrad případných škod na hospodářských zvířatech Marek Klitsch ze Správy Národního parku České Švýcarsko. "Na volně žijící velké šelmy má veřejnost tendenci pohlížet často z perspektivy dlouhodobě tradovaných předsudků a iracionálních strachů," řekl Právu Klitsch. Návrat velkých šelem podle správy parku odpovídá přirozenému vývoji a obohacuje přírodní prostředí o důležitý vrcholový článek, který napomáhá ke stabilitě lesa a regulaci stavů zvěře. "Prezentujeme poznatky získané dlouhodobými výzkumy. Existuje také množství zkušeností z oblastí, kam se šelmy již vrátily, a soužití s lidmi zdaleka není tak problematické, jak by se na první pohled mohlo zdát," dodal Klitsch. Pro člověka představují velké šelmy minimální hrozbu; za uplynulé století v Evropě například nebyl zaznamenán jediný případ usmrcení člověka vlkem. Nejbližší výskyt vlků byl zaznamenán v oblasti saského Hohwaldu, malá smečka se příležitostně pohybuje i na české straně hranice. Na východ Německa se vlci vrátili koncem 90. let z Polska a jejich počet se stále zvyšuje díky každoročně narozeným mláďatům, která následně osidlují nové oblasti. Celkem již v celém Německu žije kolem stovky zvířat, tvořících minimálně 18 smeček, z toho 13 jich žije právě na území historické Lužice, sousedící s Českem a Polskem.
Martin Myslín reaguje 11.10.2013 18:44
Tak opět pár aktualit:) Slovácký deník 25. 9. Strání Dvacítka mrtvých ovcí a tele ohryzané až na kost. Takový je výsledek řádění neznámé šelmy na Uherskobrodsku v červnu tohoto roku. Majitel ovčína se ale bát nemusí - bez ohledu na to, který z predátorů jeho zvířata zadávil, Zlínský kraj mu proplatí způsobenou škodu. Mezi chráněné šelmy totiž patří jak rys, tak vlk. "Případ jsme řešili 17. června, majitel tehdy ohlásil patnáct zabitých ovcí a jedno tele. Později mu šelma zabila další ovce," informoval Martin Tomešek z Agentury ochrany přírody a krajiny. "Majitel ohlásil napadení ovcí rysem, ale po konzultaci s odborníky z Beskyd to bylo stanoveno spíše na vlka," dodal Tomešek. Napadení vlkem odpovídá i charakteristické ohlodání masa až na kost a odtažení kořisti daleko, což by rys údajně nezvládl. Proti je však jeden fakt - vlk se v oblasti nevyskytuje, zatímco rys ano. O pachateli útoků má jasno majitel ovčína ve Strání František Rigó. "Podle mne to byl rys, protože rys jde kořisti po krku. Myslivci ho navíc už dříve spatřili v revíru. Náš kluk tam dal fotopasti a zkoušeli jsme i dalekohled s nočním viděním, ale bezvýsledně," popsal Rigó a dodal, že problémy od té doby samy přestaly. Ať už ovce zabil rys, nebo vlk, majiteli náleží náhrada. "Náhrada škody způsobené rysem ostrovidem na chovných zvířatech ve výši 59 tisíc korun bude žadateli vyplacena," potvrdila tisková mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. Kraj totiž proplácí škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy. Peníze určené na kompenzace škod pocházejí ze státního rozpočtu. "Kraj náhrady proplácí již několik let. V drtivé většině se jedná o škody způsobené vlkem na ovcích, bobrem na ovocných stromech a okrasných dřevinách nebo kormoránem na rybách," uzavřela Dvorníková.
eurohorn@eurohorn reaguje 22.9.2013 09:11
Viděl jsem včera video lov kozorožců v Kigizii, kdy v údolí strhl jediný vlk celkem dobrý trofejový kus. Dva francouzi počkali,až přiběhne smečka a střelili celkem 4 kusy. Tak jsem zavzpomínal i na své mládí podobné zážitky,....a pochopitelně, s něhou v srdci a slzou v oku i na tebe Ondřeji...-:))) Dobrá práce, opravdu dobrá-:)!
karel zvářal reaguje 25.8.2013 17:04
Martine v 9,38 - samotná vlčice neznamená pro budoucnost rodu vůbec nic. Šla dál, protože hledala druha, příp. smečku, ke které by se přidružila. To je na zvířatech právě fascinující, že dokáží kolonizovat zdánlivě nehostinná prostředí. A ta "nechutná" smetiště pro ně znamenají možná spásu, už jen z důvodu, že člověk nebude mít důvod se mstít...
Jezikova Anna reaguje 25.8.2013 17:00
Ja v tej Galícii vidím z laického hľadiska pre vlkov dôležité hlavne tie kone.
Jezikova Anna reaguje 25.8.2013 16:53
16:41
Martin Myslín reaguje 25.8.2013 12:47
Nechápu Vaši poznámku o kontejnerech a zpátečnících, v Galicii jsem v zimě nikdy nebyl. Nicméně vzhledem k oceánskému podnebí bych tam na sníh moc nesázel
Jezikova Anna reaguje 25.8.2013 10:49
Zaujímalo by ma pán Myslín, či je v Galícii v zime aj vyššia snehová prikrývka a ako dlho.
Jezikova Anna reaguje 25.8.2013 10:46
Kontajnery. To je ono. Aj pre medvede na Slovensku. Zaujímavé je, že vševedúci Američania sú v tomto smere nejakí spiatočníci. Oni totiž tie kontajnery šelmám znemožňujú navštevovať. Podobní začínajú byť aj Slováci. Prečo asi?
Martin Myslín reaguje 25.8.2013 09:38
No, sice bych si nepřál pozorovat vlky jak korzují po smetištích, ale nicméně je naše krajina proti té Galicijské učiněným národním parkem. Abych se ještě vrátil k tomu Holandsku, opravdu mne nenapadá méně vhodná země pro cokoliv divokého. Vlčice na cestě minula desítky míst kde by se jí mohlo dařit a vlci tam nežijí a stejně jako tulák v Bavorsku nebo ti v Dánsku - šla dál a dál, kdo tu přírodu pochopí:)
Martin Myslín reaguje 25.8.2013 09:26
:))) Ano na pochopení množství Holanďanů v Krkonoších mi stačila jedna návštěva Holandska. Kamarád mi kdysi vyprávěl jak každé ráno sledoval dvojici tamních turistů, kteří se táhli s těžkým lehátkem do šíleného krpálu a celý den nahoře popíjeli pivo - na otázku "Proč" se nizozemec usmál a přejel rukou kopce odvětil "To vy nemůžete pochopit". Vlčice patrně slyšela od nějakého zběhlého druha ze ZOO, že se tam o něj skvěle starali a zatoužila po životě mezi ploty:). Ještě mi přišel na email ve zpravodaji článek o životě iberských vlků, když pominu zdejší nepopularitu autorů, mohlo by to být rovněž zajímavé: Vlci na Pyrenejském poloostrově rozhodně nežijí v nedotčené divočině. Tyto majestátné psovité šelmy však přesto nacházejí v hustě osídlené oblasti to, co vlci potřebují všude na světě: úkryt i dostatečnou potravní nabídku. Podle odhadů dnes žije na poloostrově asi 2300 vlků iberských. Stejně jako v mnoha dalších oblastech Evropy, i zde znamenala minulá století pro zdejší šelmy období temna. Vlci tu překvapivě přežili téměř výhradně na severozápadě země, v oblasti hojně osídlené Galície. Odtud se po roce 1970 začali šířit do zbytku země.Areál jejich výskytu se ale za posledních 150 let výrazně nezměnil. To, co je jiné, je stále se měnící krajina dvacátého století: silně ovlivněná působením člověka, s poměrně hustou dopravní infrastrukturou a zdánlivým nedostatkem potravních zdrojů. Jak ale ukazuje nová studie zaměřená na diverzitu a distribuci živočišných druhů galicijské oblasti, vlkům se v této hustě osídlené oblasti daří. Zdejší vlčí populace je živým důkazem platnosti přísloví „Pod svícnem bývá největší tma“. V regionu skutečně nenarazíme na stáda velkých kopytníků, jako jsou srnci, ani na jinou typickou vlčí kořist. Zdá se ale, že častý argument „Proč by vlci měli být právě tady, kde nemají co jíst?“ zde ztrácí svou přesvědčivost. Španělským výzkumníkům se totiž podařilo podrobně zmapovat složení potravy zdejší vlčí populace, kvůli čemuž strávili nemálo času sběrem vlčího trusu. Rozbory exkrementů možná rozbily romantizující mýtus o důstojných lovcích, upozornily nicméně na fakt, že přizpůsobiví vlci si pohodlně vystačí s místními zdroji potravy. A to doslova: jídelníček zdejších vlků tvoří především drobní hlodavci, zajíci a ptáci. Ba co víc – vědci zjistili, že vedle lovu se vlci běžně uchylují i k přebírání komunálního odpadu. Zažitá představa o „krvelačných šelmách“ dostává při střetu s realitou – tedy s chlupáči vybírajícími popelnice a kontejnery – skutečně na frak. Co tedy vábí zástupce poddruhu Canis lupus signatus, vlky iberské, do lidmi osídlené krajiny, pokud to není kvalitní potrava? S odpovědí přichází Luis Llaneza z Centra výzkumu přírodních zdrojů (Asesore en Recursos Naturales, A.RE.NA), vedoucí celého výzkumu. „Jak se nyní ukázalo, potrava je až sekundárním faktorem ovlivňujícím rozšíření vlků na Pyrenejském poloostrově. Ve skutečnosti je pro vlky nejpodstatnější krajina, respektive dostatek úkrytů.“ Llaneza a jeho kolegové prošli na severozápadě Iberského poloostrova oblast o rozloze 30 000 kilometrů čtverečních a pátrali po přítomnosti vlků. Vedle toho je rovněž zajímala řada ukazatelů, které by mohly osvětlit, proč si velké šelmy oblíbily právě tento region – zkoumali hustotu lidského osídlení, přirozené a náhradní potravní zdroje či charakteristiku území. Výzkumníci poté v procentech vyjádřili sílu jednotlivých faktorů, které by výskyt vlků v oblasti vysvětlovaly. Zatímco přítomnost lidí (množství budov a cest) dle těchto statistik ovlivňovala výskyt vlků v oblasti z 35 % a dostupnost potravy jen ze 17 %, jako rozhodující se ukazují krajinné charakteristiky – výskyt vlků ovlivňují z 48 %.V čem vlastně galicijská oblast vlkům tolik vyhovuje? Především pestrou mozaikou dříve zemědělsky intenzivně využívané krajiny. Malá políčka střídají zarostlé louky a opuštěné sady, skalnaté útesy či neprostupné křoviny. To vše prý vytváří dostatečně členitý prostor, v němž vlci nacházejí množství úkrytů. Díky trávě a křovinám vyšším než padesát centimetrů tu žijí, prakticky na dohled od lidí, nepovšimnuti. A Luis Llaneza dodává: „Vlci mohou žít všude tam, kde najdou úkryt a potravu, za předpokladu, že k nim lidé budou snášenliví.“ RADOMÍR DOHNAL Zpracováno na základě článku „Insights into wolf presence in human- dominated landscapes: the relative role of food availability, humans and landscape attributes “, uveřejněného v květnu 2012 v časopise A Journal of Conservation Biogeography.
eurohorn@eurohorn reaguje 24.8.2013 11:33
Zcela jistě byla předmětná vlčice neobyčejně sečtělá a ve svém putovnání do Dánska spatřovala paralelu své činnosti v pokračování dánského prince Hamleta, a jeho monologu "zda být či nebýt, toť ta otázka...
Sojka reaguje 23.8.2013 20:03
Martine, proč Holandsko? Dyk tam nic není :-), jen lidi. Dánsko dtto, placka-rovina, sem tam křoví a farma a Kodaň :-). Existuje nějaká teorie, proč tímto směrem nebo je to jen náhodný omyl matky přírody a opravdu zvířecí Kolumbus? Trochu mě napadá analogie se sikou, ten se taky raději šíří spíš na západ. M
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 16:38
Trochu odbočím. Teď jsem byl několik dní (Vysoké Tatry) v nezvykle bezpečně oploceném auto kempu, kde nás z vnější strany silného, vysokého plotu chránil ještě drát nabitý elektřinou, no hotový Jurrasic park :-)Dříve tam měli totiž turisti atrakci, medvídci se nekompromisně dožadovali jejich potravin Slováci nenechávají nic náhodě, turistický ruch je silná finanční injekce pro (nejen jejich)stát, tak je turista přísně chráněn..:) Jinak tam bylo parádně, aj orla aj sviště aj "kozu turističnů" jsem měl možnost krásně pozorovat..Za rok repete.
Martin Myslín reaguje 23.8.2013 15:23
Ono když se na to člověk podívá z jiné perspektivy, tak při představě, že pár kilometrů od mé zahrady začíná nekonečné území kde není jediný příslušník mého druhu tak proč nebýt oním Kolumbem co ho vyrazí prozkoumat:). Děda to napsal moc hezky. Vzpomínám na případ medvěda na Náchodsku, dalšího méďy u koupaliště v Orlové nebo na okraji Brna. Je krásné, že má příroda pořád svá tajemství a může kdykoliv překvapit, při představě jak na mne v lese u Náchoda zírá medvěd....
Děda z lesa reaguje 23.8.2013 11:49
Trochu to polidštím a oprostím od odborných výrazů... - Tak jako člověk někdy vycítí, že je někde nežádoucí nebo že mu tam pšenka nekvete a mizí do dáli, tak i někteří jedinci zvěře dostanou z různých příčin toulavé boty. Takovým záhadným příkladem může být i dlouhá cesta známého medvídka Bruna - také nelze zjistit, proč a až kam se chtěl vydat. Stejné to bude i s touto vlčicí v Holandsku, snad otázka pro vědce. Těch dlouhých cest šelem po západní Evropě bude asi podstatně více, ale "utajených" a končících jinak než pod koly aut...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 11:31
Jo střelit fotopuškou..;)Lidí je jak sraček s prominutím, ale rys "navíc" ten nám nesmírně vadí..
eurohorn@eurohorn reaguje 23.8.2013 10:57
Jó, kde je přetlak rysů? Ondra by si chtěl jednoho střelit! On se nezdá kluk jeden výtvarnická...-:), myslím, že bych jel s ním.....
Martin Myslín reaguje 23.8.2013 10:19
Jak už jsem psal mnohem níže, populace v Lužici je natolik obhospodařovaná vědci, že příbuznost či nepříbuznost jiných nálezů se dá dle mého potvrdit s velkou jistotou na základě příbuznosti s tísici sesbíranými vzorky. Rovněž předpokládám, že iberský vlk či italská populace jsou díky dlouhé izolaci natolik prokřížené, že se dá rovněž příbuznost takového tuláka vyloučit s velkou jistotou, patrně však s menší než v případě Lužice. S tou východní Evropou bych tedy řekl jen střílí, po vyloučení západních možností - takže bych souhlasil s paní Jezikovou a přidám jako možnost i Slovensko. Jakmile zveřejní další výsledky vůzkumu tak to sem hodím - doufám, že to bude někde česky, na překlady jsem příliš lenošný:).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 10:00
Paní Anno, kde je ten "přetlak" rysů..? Jen se slušně ptám, děkují.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 23.8.2013 09:57
No je to zajímavé jak se ti vlci přemísťují na tak obrovské vzdálenosti a hledají si optimální místo k žití. Sotva se "trochu" porozběhnou po té naší Evropě už jsou v jiném státě. My lidé, jsme jim však nachystali na jejich toulkách tolik nástrah, že je pomalu zázrak, aby zdárně vyvedli mladé i v jiných než "tradičních" areálech svého výskytu. Což není ani potřeba.. nebo je..? Mé oblíbené- nechme to na vlcích, jen ti nejschopnější se nějak protlučou těmi civilizačními vlivy. Ono, žádný větší savec s velkým pohybovým nárokem to nemá dnes jednoduché. Jinak zdravím všechny diskutéry znovu resuscitované diskuze, Martine dík.
Jezikova Anna reaguje 22.8.2013 23:36
Nepochybujem, že sa jednalo o čistokrvného vlka. To už dnes vedci naozaj vedia určiť s takmer 100 % istotou. Ostatné zistenia už ale nemusia celkom zodpovedať skutočnosti. Verím, že vlk tých viac ako 2000 kilometrov zo smolenskej oblasti na pobrežie Holandska dokáže prekonať. Ale prečo by taký mladý jedinec volil takú dlhú trasu za pomerne krátku dobu to si vysvetliť nedokážem. Za povšimnutie však naozaj stojí čoraz častejší výskyt vlkov v Holandsku a Dánsku. Končia však pod kolesami áut. To je tiež zaujímavá skutočnosť, pretože u takýchto migrantov by sa očakávala skôr skúsenosť a opatrnosť. Celkom dobre to ale mohla byť vlčica keď už nie z Lužice tak napríklad zo Šumavy alebo z Beskýd, kde v poslednom čase asi nejak vlkov ubudlo. Zato rysov pribudlo a dosť. A čo sa týka témy, vzácne sa s pánom Myslínom zhodujem.
eurohorn@eurohorn reaguje 22.8.2013 17:40
..no zamlada jsem míval v žaludku taky chlupy z bobrů...-:), a jak často-:)!
Radek Pintner reaguje 22.8.2013 16:28
Martine a nespadla z oblakov?Majka z Gurunu?
Martin Myslín reaguje 22.8.2013 11:41
Zdravím, aby nám nejdelší téma neumřelo pokusím se sem dát každých pár týdnů nějakou novinku. Možná to sice už nebude k diskusi (ačkoliv kdo ví), ale snad to bude zábavné pro ty co tyto informace zrovna nevyhledávají, ale když na ně narazí rádi si je přečtou. Minuly mesic jsme vas informovali o vlcici, ktera byla nalezena nedaleko primorskeho mestecka Luttelgeest v Nizozemsku. Zvire zemrelo po stretu s automobilem a jeho pozustatky byly podrobeny pitve a genetickym analyzam v Naturalis Biodiversity Center v nizozemskem Leidenu. Odtud nyni pochazeji zajimava zjisteni. Krome definitivniho potvrzeni, ze se jednalo o cistokrevneho vlka, vedci zjistili, ze puvodni domov srazeneho zvirete neni nemecka Luzice, odkud se vlci rozsirili napriklad do Danska. Presne urceni zatim neni mozne, ale vedci vyloucili take puvod z Italie ci Spanelska a jako malo pravdepodobne se jevi i Svycarsko a Francie. Podle biologu z vyzkumneho centra mohla vlcice prijit nejspis z vychodni Evropy, z oblasti podel ruske hranice. Vysledky pitvy dale ukazaly, ze vlcice byla stara zhruba jeden a pul roku a tesila se dobremu zdravi. V jejim zaludku byly nalezeny mimo jine zbytky bobra, coz podle vyzkumniku poukazuje na to, ze se vlcice nejspise zivila ve volne prirode a nepochazi z zadneho umeleho odchovu. Dokazuje to i stav jeji srsti, plosek a drapu, ktere nenaznacuji, ze by zvire zilo v zajeti nebo absolvovalo dlouhy transport. Jak a kde travila posledni mesice sveho zivota, ale ukazou az na konci srpna zavery dalsich analyz. Dalsi informace o nizozemske vlcici naleznete na http://www.lausitz-wolf.de.
Jezikova Anna reaguje 15.6.2013 09:59
Vážení, pre humor, prípadne aj pre ostrejšiu výmenu názorov mám pochopenie. To k diskusii patrí. Pre primitívne a oplzlé urážky alebo presvedčenie o správnosti výlučne svojho názoru pochopenie nemám.
František Dvořák reaguje 13.6.2013 15:31
Po dlouhé době příspěvek.Já už si dávno myslím,že Jenda se opět zaregistroval pod novým jménem,Veronika Mrkvová.Na tyhle voloviny,by mu přece nemohla skočit ani holka z 9. třídy.Ale musíme uznat,že bez něj by tu bylo smutno.
eurohorn@eurohorn reaguje 13.6.2013 14:48
no, myslím si totéž co psala paní Anna...., z logiky věci předpokládám, že studentka 3. ročníku VŠ není kráva...
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 14:46
A mám-li mluvit za sebe - ač jsem už ve III. VT, spát s krásnou dívkou v jedné místnosti a o nic se nepokusit, právě takové chování bych považoval za hrubou neslušnost, hraničící s rouháním !
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 14:39
Tož Veroniko, buď své cti dbalá - chovej se, abys nechovala !
Jezikova Anna reaguje 13.6.2013 13:56
Páni, tá Veronika je určite nejaký janov trik.
Pavel Štěrba reaguje 13.6.2013 12:31
Je jeden vtip Radku: Prochází se milionář po pláži a najde zazátkovanou láhev. Zvedne ji a odzátkuje a z láhve vyletí džin a povídá: "Za to žes mne osvobodil, Ti splním přání." Milionář se zamyslí a říká: " Mám tučná konta, luxusní sídlo, jachtu, 3 zdravé děti, krásnou a milující manželku, několik milenek, já už vlastně nic nepotřebuju. Ale uděláme něco pro lidstvo, postav dálnici z Evropy do Ameriky!" Džin přemíšlí a povídá: "Víš co by to bylo sloupů v moři, do toho parkoviště a pumpy. Nechceš opravdu něco jiného?" " Tak já bych chtěl porozumět ženské duši džine!" Džinem to škubne bez váhání se ptá: "A ta dálnice, má mít 3 pruhy, nebo stačí jen 2?"
Radek Pintner reaguje 13.6.2013 11:26
A po Brně budou za pár let běhat malí xindlové,holka do čehos to rozum dala.Ale kdo chce kam.......tak 5x za mě ju?
Veronika Mrkvová reaguje 13.6.2013 10:07
Honzo tak můžeš tedy přespat na posteli kamarádky. Budeš se ale chovat slušně! :-) Do zprávy jsem ti poslala tel. Mám do 13.30 přednášku tak pak už jsem volná.
eurohorn@eurohorn reaguje 13.6.2013 08:02
...a co kdybych ti Jane, jako rodilý brňák to Brno, ve dne i v noci chtěl ukázat já? To bys měl taky tak enormní zájem?-:) a co by ses o sobě ještě navíc dozvěděl...
Pavel Štěrba reaguje 13.6.2013 07:08
Mohu-li doporučit - hladomorna na Špilberku. Velmi romantické místo
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 04:40
Samozřejmě předpokládám, že - přijede-li vůbec - tam půjde spát sám a vstávat budou dva. Ale to už je problém vás dvou.
Josef Voborník reaguje 13.6.2013 04:36
Dobrá finta ! Morituri te salutant ! To si zaslouží ocenění. Tak mu, Veroniko, rezervuj pokoj v nějakém hotelu - a nemusí být nejlevnější, elitní vojáci jsou dobře placení !
Josef Voborník reaguje 12.6.2013 15:44
Když já nebo kdokoliv jiný na tomto fóru Jana x zkritizuje a je za to napaden takovým způsobem, že to nakonec vyústí v nekonečný řetěz vzájemných urážek a sprostých nadávek, sice se mi to nelíbí, ale dokážu to pochopit. Ale když se někdo - a dokonce krásná dívka - snaží přes to všechno onomu individuu vyjít vstříc a za svou snahu se dočká oslovení "hej trdlo", to pochopit nedokážu. Verunko, Verunko, už Ti konečně došlo, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán a že sis svou snahou o slušnost a vstřícnost naběhla na vidle ?! Vždyť on s Tebou komunikuje jako nějaké vysokoprevoschoditělstvo se svou nevolnicí ! Ale komu není rady, tomu asi není pomoci. Řečeno slovy Jarmily Loukotkové : "Když to strávit nemůžeš, blij to z plných hrdel, kuš - a líbej uctivě urozenou prdel !"
eurohorn@eurohorn reaguje 11.6.2013 09:06
Když už nevyhnutně musíš psát rovnou sem Jane, tak piš česky!, a ne tvou rodnou papuánštinou!..-:)
Pavel Štěrba reaguje 10.6.2013 23:02
Tak si Honzo nezapomeň vzít spacák a karimatku, aby ti v té garáži nebyla zima od podlahy
Veronika Mrkvová reaguje 10.6.2013 22:57
Paní Jezíková ale já na uniformy neletím. Ikdyž ty lesácké máme v rodině. :-) Honzo tento víkend budu v Brně a ráda tě provedu. Ale s přespáním to nevyjde. Jsme v nájmu 4 holky ve 2 pokojích a místo nemáme. Veronika
Ellhenický Petr reaguje 10.6.2013 14:54
Schválně se podívejte jaké záhlaví má tato diskuze.Většina příspěvků se točí sice kolem velkých, ale ne šelem. Kdo se chce vykecat, tak jděte někam jinam a na blbosti nereagujte,pokud to jde.
Stanislav Karas reaguje 10.6.2013 12:55
Honzíku a platíš daně z těch prodaných fotopastí? To musí bolet že tu Veronika prozradila tvé podnikání.
Jezikova Anna reaguje 10.6.2013 11:41
Milá Veronika, veľmi sa mýliš. Jan x tu totiž nemá nijakého priateľa. A keď už uniforma, tak lesnícka alebo poľovnícka(myslivecká). Len medzi lesníkmi alebo poľovníkmi nájdeš správneho chlapa. Vojaci, to je stádo nerozmýšľajúcich cvičených indivíduí bez vlastného názoru, za peniaze schopných a aj povinných urobiť čokoľvek. Ver mi, pretože ja o tomto už niečo viem. Namiesto vojaka zo špeciálnej jednotky si radšej zadováž psa.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 10.6.2013 09:31
Zítra už si potřebuji nutně koupit novou sadu ponožek, a když už budu v Porubě tak se zastavím i k moji babičce.. Já, jen abych navázal na předchozí vstup..Je to možná marný pokus něco naznačit, ale snad možná ty Veroniko pochopíš, že tady existuje něco jako osobní pošta, kde se v pošťuchování či flirtování zkrátka vzájemném seznámení můžete rozjet jak je libo... O.Bělka
Veronika Mrkvová reaguje 9.6.2013 23:48
Jste jak malí kluci. Chápu, že pošťuchování je zábava ale když se přesáhnou hranice tak už to není dobré! Honzo nemáš tady moc dobré přátele. - V Brně se mi taky moc líbí. Jsem tady 3 roky na škole tak tak už ho celkem znám. Kdyby jsi měl někdy cestu kolem můžu ti ho ukázat. Jako to Brno. :-)
Radek Pintner reaguje 9.6.2013 11:10
My bychom řešili,ale Jendovi se tam nějak nechce,asi by to nedal.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 9.6.2013 10:07
Jj když je holka jednoduchého a povrchního myšlení, tak se chytne i na uniformu....:) Jinak si prosím řešte tahle témata na jiném vláknu, taková dlouhá a zajímavá diskuze si nezaslouží být zaplevelena kravinama, které jsou převážnou většinou lidí na tomto vlákně (možná i jinde)zcela u prdele.O.B.
eurohorn@eurohorn reaguje 9.6.2013 08:58
!!! Jane bomba!, tolik lží jak máš v posledních 3 příspěvcích jsem neslyšel jinde ani za rok! nesmírně jsem se pobavil, a uvědomil si jak seš dokonalé hovado a možná i schizofrenik!!! ... romantik, velící důstojník, no tak to jóóóó.....!!!, asi napíšu té Veronice co vše o tobě vím a cos kdy kam psal...-:)))P.V.
Radek Pintner reaguje 9.6.2013 07:55
Jak říkám psychopat hadr.Pytlák,vulgarista,lampasák,věřící.TY pokud bys byl věřící nebudeš sem psát cos napsal.TY nejsi zbožný,ale pobožný jako většina věřících,když je průser vyzpovídáte se,dáte nějakou pětku do kasičky,pomodlíte se a jdete z kostela jako čistá duše.A to je svinstvo!!!!!!!Příště budeš jeptiška?Nebo politik?JDI se pomodlit,je neděle a pak si zase piš ty své bláboli!!!Už na tebe jehovisto z vysoka kálím!!!!
Pavel Štěrba reaguje 8.6.2013 23:28
Klid Aleši, klid, Jedličkův ústav je taky speciální jednotka
Aleš Pastorek reaguje 8.6.2013 22:46
Je to přesně tak Veroniko, jak píše Radek. Tento "blbeček" se zde snaží svymi výpady, urážkami a sprostými výrazy "rozhodit" každého, kdo negativně reaguje na jeho výplody fantazie. Vystupuje pod spoustou "nicek" a jako totálního kreténa ho zde berou všichni. Je to takový idiot, že si jednu dobu psal i sám se sebou. Nepouštějte se s ním do žádných větších akcí. Jestli toto individum velí nějaké speciální armádní jednotce, tak potěš koště.... Aleš Pastorek
Radek Pintner reaguje 8.6.2013 22:13
Veroniko nic ve zlém,ale přečtěte si všechny příspěvky Jana X a pak pochopíte s kým máte tu čest.Jednou lampasák,pak ornitolog,pak pytlák se vzduchovkou atd.Copak bude asi příště?
Veronika Mrkvová reaguje 8.6.2013 20:29
Daleko to mám. Ale Brno se mi líbí a ani o víkendu to není tak špatné. Na koleji nejsem. Bydlím s kamarádkama v podnájmu. Jak tady čtu uniforma je asi dobrá holkolapka. Kolik jsi jich už polapil na tu uniformu? :-)
Veronika Mrkvová reaguje 8.6.2013 10:59
Honzo když se na to dívám z tvého pohledu tak chápu, že máš důvod být naštvaný. Ale jestli si pamatuješ tak jsi mi taky tvrdil, že nemáš přítelkyni a z toho co jsem se dověděla a viděla na tvých fotkách to asi nebude úplně pravda. Ale už toho nechme. Ty jsi opravdu u speciálních jednotek? Studuji VFU Brno Veronika
Děda z lesa reaguje 7.6.2013 23:19
Snad se to tady vrátí do starých kolejí a jedna šelmička navíc je vždy vítaná - jak myslivci, tak ochranáři. - Snad ten současný monitoring dr.Koubka (bez hoblování "dětí" z HD) bude úspěšnější a ne tak rušivý. Pomocí fotopastí, chlupových pastí, trusu, DNA nebo telemetrie se dá dosáhnout lepších a hlavně prokazatelných výsledků. Rysi budou stálí, ale pro vlky a medvědy budou naše Beskydy asi jen přechodným bydlištěm nebo několikadenním výletním místem - i po 50ti letech těžko říci proč.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.6.2013 22:23
Dědo máte pravdu, žádné informace o tom kolik šelem v Beskydech nyní pobývá, nejsou, resp. (zatím) nejsou uvedeny. "Něco" tam ale bude, předpokládal bych zase kolem 10 rysů, nějaká vlčiska tam taky určitě budou. Co se týká medvěda, tak na žádnou stopu na sklonku roku 2012 duháci nenarazili, jiné informace nemám. Zajímá mě taktéž počet medvědů u našich východních sousedů, kterým jsme poslali trochu vody..na oplátku by nám mohli poslat nějaké medvědy do Beskyd ;) Vítám zde Veroniku, snad nám na tyto stránky budeš vkládat Verčo další- řekl bych až umělecké snímky.. krásné ryby tady totiž nejsou moc často, no nevím čím to je, ale je to zde sám srnec.. ;o)) O.Bělka
Radek Pintner reaguje 7.6.2013 11:22
A je to mimo téma,odrazuje to ostatní.
Radek Pintner reaguje 7.6.2013 11:21
Pavle kašli na něj,je to chudák když už ho ani v Afganistánu nechtějí.A to jsou bratři tak to o něčem vypovídá.
Veronika Mrkvová reaguje 7.6.2013 11:20
Ahoj Jane, tak mi promiň, že jsem to tady psala. Psal jsi mi, že mi pošleš odkaz. Mě se ale skype nearchivuje a jestli ty jsi musel pak odjet tak už jsem se ti nedovolala. Joooo a tu filcku ti ráda naočkuji. Ale jestli budeš mít na zaplacení ;-)
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2013 07:57
Kolik těch filcek máš?
Pavel Štěrba reaguje 7.6.2013 07:47
Zaplatim Ti Kurvínku, až my dva se jednou potkám, tak Ti zaplatim. Budeš mít Afgánistán, na jakej nezapomeneš
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2013 23:24
))))Víte slečno či paní Mrkvová, my mu tady všichni píšeme neustále)))))) Věřte tomu, že by jsme mu rádi za ty jeho pasti i připlatili)))))
eurohorn@eurohorn reaguje 6.6.2013 20:28
Pavel má pravdu-:), zajeli by mnozí, zajeli.......
Veronika Mrkvová reaguje 6.6.2013 20:11
Tak mu musíte napsat. Mě poslal past za cenu velmi dobrou protože si jich objednal z Číny více. Jen neměla české menu. Jak už to ale bývá po zaplacení vypnutý telefon a český návod přes sliby neposlal. Ale říkal, že jede mimo ČR tak asi proto.
Pavel Štěrba reaguje 6.6.2013 20:02
Když Vám poslal tu fotopast, přišla Vám z nějaké konkrétní adresy a od nějakého konkrétnějšího jména, nežli je Jan, nebo Břetislav? Je nás tu spousta, co by jsme si k tomu obchdníkovy zajeli pro fotopast rádi osobně! Předem děkuji za info
eurohorn@eurohorn reaguje 6.6.2013 19:44
...dřív byl taky cigán...-:))), ovšem jak za 1. Republiky pod mnoha jmény, Jan X, Jan ze Sudet, Břetislav Hurvínek, Karel Gott a podobně, možná jsem něco zapoměl, jméno si změnil vždy, když ho admin vyrazil!
Veronika Mrkvová reaguje 6.6.2013 18:11
Jak to tady čtu a nestačím se divit tak Jan byl dříve Břetislav? Ten Břetislav který mi poslal fotopast, který se jmenuje Jan a který mi sliboval hory doly a zejména český návod. Jane návod už mám ale i tak za fotopast děkuji. Ty jsi voják?
Děda z lesa reaguje 6.6.2013 18:01
Hnutí Duha se se svými zimními výsledky sčítání šelem moc nechlubí. Nečetli jste někde, kolik že to šelem vlastně hlídají třeba v Beskydech ?
eurohorn@eurohorn reaguje 6.6.2013 09:28
Indočechu ze Sudet, opravdu máš v Legislativě vlastní rubriku a velmi pěkné příspěvky! Běž se tam odreagovat....-:)
Radek Pintner reaguje 6.6.2013 07:01
Tak naposled budu reagovat.Ze jsi lampasák s hodností vojína a chceš dávat rozkazy chápu,ale nejsem Olach tak si trhni.Že komolíš je mi jedno,že ostatní urážíš svědčí pouze o tvé debilitě.Takže ....bye bye cigomrde
Radek Pintner reaguje 5.6.2013 22:10
Nedělej ze sebe ještě většího negramota a piš jinde.Čekáme tam na tvá moudra.
Radek Pintner reaguje 5.6.2013 19:56
Clapi,založil jsem téma na Xindla- fórum v legislativě.Tak tam si můžeme s blbem pokecat tady a jinde to odrazuje ostatní se vyjádřit k daným tématůt.
Radek Pintner reaguje 5.6.2013 07:14
Hele ty lampasáku s hodhostí vraníka.U čeho sloužíš?U kokotů?Tam vynikáš viď?Jen tak dál,kariéru na totální hovado máš skvěle rozjetou.Držím palce a jak jsem ráno četl,už si povýšil na nukleární hovado.Jen tak dál.
Pavel Štěrba reaguje 5.6.2013 06:35
Já se tu nepředvádim narozdíl od tebe Ty sráči. Je zvláštní, že zrovna o povodních kašpar z armády prudí na internetu, místo aby pomáhal vytopenym chudákum. A jo, já zapomněl, Ty máš z toho vyjímku co!? Cikáni se bojí vody!
Pavel Štěrba reaguje 4.6.2013 20:09
Jaký div, každý kdo si myslí že sežral Šalamounovo hovno, musí mít logicky nasráno.....
eurohorn@eurohorn reaguje 4.6.2013 20:00
...a nejhorší ovšem je, když nám tady jedna z uniformovaných vagín trvale vypisuje o šelmách, dravcích a prakticky o všem-:)
Josef Voborník reaguje 4.6.2013 15:05
No, souvislost lze najít snad jen v tom, že taková hezká 3,14ča může být taky pěkně nebezpečná šelma /ještě štěstí, že nemá zuby/ a snad ani neznám myslivce, který by ji neměl rád, na rozdíl od vlka, rysa a medvěda nikomu nevadí. Ale souhlasím s Dědou, že příspěvky na tohle téma jsou drobátko mimo mísu.
Děda z lesa reaguje 4.6.2013 14:56
Pořád nějak nemohu najít souvislost posledních asi deseti příspěvků s daným tématem...
Ondřej Procházka reaguje 4.6.2013 14:55
To z mojí strany poslední OT v reakci na toho kašpara. Omlouvám se panu Bělkovi.
Ondřej Procházka reaguje 4.6.2013 14:54
PS: A upozorňuju tě, že takových za pár kaček ke všemu odhodlaných krasavic, jako máš na fotce, stojí tady na E55 ještě celkem dost a můžeš jich mít kolik chceš i bez uniformy. Tak si sem zajeď, když jsi takový labužník:DD. Příjemnou zábavu, generále. Ble.
Ondřej Procházka reaguje 4.6.2013 14:38
Nic proti vojákům, dělají jen svojí práci a nějaký zoufalec jim tady kurví jméno stejně jako různí traviči a pytláci myslivcům, ale k předchozímu příspěvku (14:17) bych chtěl říct toto: Jestli jsi na uniformu sbalil tu ušmudlanou cigošku s mastnýma vlasama, která smaží na propan-butanu gothaj u stanu bůhví kde, tak jsem rád, že vojenskou uniformu nenosím:/.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.6.2013 13:35
Njn, vojáci jsou jen nástrojem vlád, pokud ale musíme plnit podmínky, když už jsme členy aliance NATO, tak tyto vojenské útvary budou existovat a "zastupovat" ČR v zahraničních misích..každopádně také tomu moc nefandím, ale taková je realita no. Máme v rodině také "žoldáka" měl jsem s ním sáho dlouhou debatu a je to všechno krapet složitější každopádně vojska mají všeobecnou "úctu" např. jen při katastrofách, teď třeba při povodních, což je aktuální, jinak to jsou ti "vrazi" nebo jen ti "zelení mozci", nic ale není takto černobílé. A už dost o vojenství..
Jezikova Anna reaguje 4.6.2013 08:20
Žoldáci boli vždy prakticky vždy svojim spôsobom nájomní vrahovia.
eurohorn@eurohorn reaguje 4.6.2013 07:14
...a co je nám do armády i kdyby monitorovala cokoli? Ti co se cpali na mise věděli do čeho za peníze jdou, jsou to obyčejní žoldáci takže pokud je někdo zastřelí tak se zas až tak nic moc neděje. Za jatečního chlapa je náhrada okamžitá! Od vlády dostanou mrdaili in memoriam.....
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.6.2013 00:33
:o)) Medvědi naopak monitorují ty vojáky paní Ježíková :-)A jsou úspěšní s přehledem se vždy vytratí však o "vzrůšo" se postarají právě ti pastevečtí psi, kteří pravidelně testují odolnost našeho vojska :o)
Jezikova Anna reaguje 4.6.2013 00:04
To riziko je takmer nulové hlavne pre takých, čo sa s medveďmi nestretávajú. Ale existuje.
Jezikova Anna reaguje 4.6.2013 00:00
Riziko tvrdého stretu s medveďom je naozaj takmer nulové. Ale monitoring medveďa českou armádou v Kosove????? Panebože to je sprostosť hodná zlatej medaily.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2013 23:49
No rozzuřený šarplaninec nebo i jiné pastevecké plemeno v tom Kosovu to taky není lehký soupeř, prý ve své takřka domovině mívá váhu kolem 90 kg, tedy menší medvěd. Medvěd mezi vojáky Jene nepoleze, přeci jen je to divoké "dítě přírody". Nedá se to tedy takto porovnávat, ale je pravda že ty "ostré útoky" včetně smrťáků od "pejsků" jsou častější než od mědvědů. Jane popiš nám laikům, jak se provádí terénní monitoring, je jednotka tichá a řídí se větrem aby nezradila zvěř...? Řekl bych že ne a to bych řekl že právě souvisí s tím rizikem setkání a případného střetu s medvědem...
Jezikova Anna reaguje 3.6.2013 22:45
Děda, nezabúdajte, že medveď keby chcel, tak je na posede rýchlejšie ako Vy zleziete, alebo ešte lepšie, on by si Vás určite dokázal zložiť aj s posedom. Pri láske však pravdepodobne aj medveď menej myslí na jedlo, takže strach zliezť dole je síce prirodzený, ale zbytočný a čo je komu súdené to ho neminie.
Děda z lesa reaguje 3.6.2013 22:09
Na slovenském webu lovuzdar.sk je zajímavé krátké amatérské video o medvědí lásce. Natočené večer z posedu, já bych se potom bál slézt dolů...
Jezikova Anna reaguje 3.6.2013 21:26
Veľké šelmy teraz majú mláďatá, takže im musíme na čas dopriať kľud, aby zdarne odchovali potomstvo, zvýši sa tak ich počet a potom znova bude čo loviť.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.6.2013 20:53
Pánové, pánové nedělejte vlny a pište (když už musíte) pokud možno k tématu...
Radek Pintner reaguje 3.6.2013 10:37
Hele Xindle neser se mezi velký kluky,jdi někoho seřvat na buzerák,zaraž mu vycházky a nevopruzuj.A dělej to pořádně!Vlastně pardón,ty jako vojín nikoho jebat nemůžeš viď?Leda olašku co?A to ještě blbě.!!!!Nebo ctíš vojenské pravidlo,že lepší nežli dívky zrada,je jistá teplá prdel kamaráda?A doma jsi za velkého lampasáka?Proto ta úcta v té vaší grupě.Pán je lampasák s hodností vojína:HMMMMM Ses kluku ale vybarvil.Hele a tebe vzali na vojnu?Bez kulí v pytlíku a bez mozku?HUSTÝ!!!Jo a odpovím:právě fičím na lampasáky,potřebuji provětrat laufy.Stav se na střelnici a uděláme kšeft:TY budeš stát a já budu do tebe střílet ju?Neboj,na hlavu ne.Bůhví co by z tebe vypadlo za další s...čky.
Radek Pintner reaguje 2.6.2013 09:30
Víš co by ses Pavle namlátil?A zadarmo?Koukal jsem včera na netu jak v Rusku prohledávají bojiště po 2.sv.válce a co tam toho najdou.Myslím si,že by bylo rychlejší ty miny dát na kopici,vyhlásit v čechách na netu exkurzi zdarma do medvědí ruské oblasti včetně prohlídky brlohu no a jak by tam vlezli spojit drátky?A jak by pak vesele rozhazovali ručičky a nožičky a volali :BRUM,BUM.
Pavel Štěrba reaguje 1.6.2013 17:37
Taky by jsme potřebovali takového pastýře se sekerou. Né tak na ty medvědy, ale na ty Duháky a Vlčáky. A né jednoho!!!!
eurohorn@eurohorn reaguje 31.5.2013 14:13
Včera bylo na netu, jak pastýř zabil sekerou medvěda, když kdesi na Balkáně bránil ovce! Ještě že tam nemají Duháky a Vlčáky, u nás by si to odseděl..-:), no nic, dobrá práce, dobrá....
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 28.5.2013 20:19
No, reaguji sic opožděně ale přece..Pomoc handicapovanému jedinci, že napatří do zoologie...? Jak tedy označit např. delfíny, kteří "pomáhají" zraněnému druhovi, aby držel krok se skupinou. Oni mu vlastně pomáhají (např. při nadechnutí) a chrání jej, ale to je zase ten polidštěný výraz, tak pardón.. Jednají ti delfíni pouze pudově, aby jejich člen přežil..? Není tam toho "citu" uvnitř jejich "stáda" přeci jenom více..? Delfín je savec a všichni víme, že je značně inteligentní. Jen na okraj, když už se tu píše o zoologii. O šelmách někdy příště. O.B.
Josef Voborník reaguje 13.5.2013 16:56
No zejména to štvaní srnčího psem nám něco pozvedlo - když už ne vědomosti o etice a ochraně přírody, tak adrenalín !
eurohorn@eurohorn reaguje 4.5.2013 08:27
..-:) Jane, ač způsob tvého vyjádření je hodný poloolacha, tak myšlenková nosnost koresponduje naprosto s tím co jsem napsal níže! Fakta a zvyky zvěře jsou základem každého seriozního zoologického výzkumu a poznatku. Výrazy láska, žárlivost, pomoc handicapovanému atd., jsou polidštěné a popisné výrazy do zoologie nepatřící! No překvapils mě...
Jiří Wenzl reaguje 29.4.2013 01:07
Ondřeji, pokud platí, že zkušenost vzrůstá se stářím, tak vedoucí laň by logicky měla být staršího data narození. Je taky logické, že tlupu asi nepovede stařena nad hrobem, která sotva plete běhy, tudíž vedoucí laň nemusí být nutně ta nejstarší.Co se týče té choulostivé situace, kterou popisuji - zvěři jistě choulostivá nepřipadá. Jsem si jist, že ta stará láčava je ráda, že "to" má již za sebou, takže ve hře je spíše jiný antroporfismus - škodolibost.
Děda z lesa reaguje 28.4.2013 21:33
Ano, ale v případě, kdy se jedná o osiřelá selata její sestry či dcery s kterou žila ve společné tlupě - tady není problém... - Proto, pokud budete donuceni lovit bachyně, tak pokud možno z rodinných tlup, kde je režim "mateřské školky", ale po odstavení selat.
Josef Voborník reaguje 28.4.2013 20:57
Jen k těm osiřelým selatům - ona je ta bachyně, ke které se přidají, zpravidla nevyžene a vodí je společně se svými /na rozdíl např. od srny/, ale silně pochybuji, že by jim dala napít, protože už krátce po narození si každé sele "okupuje" sv§j struk.
vaclav janda reaguje 28.4.2013 20:47
Dobre napsano(28.4.2013 18.23}.AMEN.
Děda z lesa reaguje 28.4.2013 20:44
Sice to sem nepatří, ale tuto chiméru o tom, že osiřelých selat se ujme cizí bachyně či jiný rudl, šíří a utěšují se tím většinou lovci, kterým se podařilo takto připravit selata o obětavou živitelku a ochránkyni. Snad vyjímka potvrzuje pravidlo, že se selat ujme bachyně, která přišla o celý svůj vrh (nevím), nebo možná se přimíchají do větší tlupy s několika různými vrhy a nejsou vyhnáni. Ale pravidlo to v žádném případě není, spíše světlá a ojedinělá vyjímka.
eurohorn@eurohorn reaguje 28.4.2013 18:23
Dědo, správně, zvěř nemá pocity nýbrž pudy, jak jsem psal a kolega Wenzel úsměvně potvrdil! A nám jde ale přesně o to, abychom vše nazývali pravým jménem a to za okolností všech!, tudíž projevy lidské zde nemají co pohledávat. Za určitých okolností,ale vysoká prdí hlasitěji než chlap! To je jediný přípustný příměr. A teď k těm "nesmyslným" tvrzením! Nevím kolik je černé u Vás a jak často jí vídáte. U nás se na 11 tis.ha, loví ročně mezi 7-800 ks divočáků. Viděl jsem sám mnohokrát, stejně jako mí kolegové co mě informovali, že dle výrazných markantů selat, / zcela světlá,typu dalmatin, beze slecha/, se tyto selata po ztrátě bychyní různého stáří, (zabití auty), přifařila k jiné tlupě černé, a následně s nimi až do zimy chodila. Pak, jako každý rok, s tím zamíchaly naháňky. Černá dokáže být "až krutá", nesmírně, ale za vyjímečných okolností - vysoká sněhová pokrývky, nedostatek potravy, silné zamrznutí země- a tehdy odbíjí vše, mimo svých selat! V těchto mírných zimách, a krmení typu "vlečka sem-vlečka tam", je dostatek všeho celoročně, a žádný jiný druh zvěře se neměl v ČR nikdy luxusněji, než právě ta černá! Vzhledem k tomu ale, že dost myslivců jsou hovada a střelí klidně na jakýkoliv kus černé, je však lepší tvrdit "že selata zůstanou navždy osiřelá".....
Děda z lesa reaguje 28.4.2013 11:25
Zvěř nemá pocity, ale vrozené pudy, které je možno za určitých okolností přirovnávat k lidským projevům... - Třeba nesmyslné je tvrzení, že opuštěných selat se ujme cizí bachyně či tlupa - černá zvěř nezná pocit "soucitu", spíše naopak.
Jiří Wenzl reaguje 28.4.2013 10:41
Uvěřím v žárlivost zvěře až poté, co budu přítomen žárlivé scéně staré láčavy při pokládání mladé šmolky oboustranně korunovým šestnácterákem.
eurohorn@eurohorn reaguje 27.4.2013 19:36
Ále hoši-:), nazývejte to spánembohem jak libo jest-:)! Já si myslím co jsem napsal, ba napsal jsem i proč si to myslím. Ondro, vazby mezi jeleny navzájem a pudová pomoc. No, možná, ale pravděpodobnější bude fakt, že jelínci, doprovázející stařešinu, který je hierarchii stále dost vysoko, ač kulhá, jej doprovázejí proto, že po jeho boku stoupá i jejich hierarchické zařazení, a jednou jelena nahradí některý z nich, nebo pokud se vrátí k růdlu vysoké, bude jejich postavení již poněkud jinačí, vyber si-:) V přírodě se neděje nic bezúčelně, vše má svůj význam a řád, byť nám mnohdy nepochopitelný! Zde jde jen o tříbení názorů a možnosti z faktu vyplývající. Jistá je totiž v přírodě jen smrt...
Josef Voborník reaguje 26.4.2013 17:21
Souhlasím - a už jsem to napsal mockrát, že vykání mezi lidmi spřízněných názorů nemám rád.
Josef Voborník reaguje 26.4.2013 14:25
Ježíšmarjá, Pavle, to vše, co jsi napsal, je samozřejmě pravda ! Jenže ten jelen o nějakých genech nic neví, jedná čistě pudově. O nějaké citové vazby vůbec nejde ! Měl jsem na mysli pouze vnější projevy jeho chování. Nic nehodlám polidšťovat - ale uznej, že náš pohled nejen na zvěř, ale na celou přírodu se řídí nejen rozumem, ale i citem. A kdybychom například ze vztahu psa k jeho pánovi vyloučili pojem "láska" a nahradili ho hierarchií soc. struktury, bylo by to z vědeckého hlediska asi přesnější, ale určitě ne lepší. Možná, že to neumím tak přesně vyjádřit - ale kdybychom se nedokázali radovat z projevů psí příchylnosti, které nazýváme "láskou", kdybychom nedokázali přirovnat jelena u tlupy laní k pašovi v harému, zkrátka kdybychom dnes a denně nepromítali do vztahu člověk - příroda ty různé, třeba nevědecké, citové vazby, byl by náš život o mnoho chudší.
Josef Voborník reaguje 25.4.2013 21:31
Ještě k té žárlivosti. Všichni víme, že každý jelen, který má v říji svou tlupu laní, bedlivě střeží, aby mu v ní "nehospodařil" nějaký sok či aby některou z laní nenapadlo se k němu "přifařit". A není-li tohle typická žárlivost, pak nevím, co to žárlivost vlastně je.
eurohorn@eurohorn reaguje 24.4.2013 18:02
Ponechme dnešní nesmyslnou dobu Martine, napadl mě v souvislosti s vlkem rým středověké balady Francoise Villona..."Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesa žene hlad". Pojďme k druhé části rýmu a dosaďme zde pouť vlka, který si šel pro smrt do Dánska. 1.) Hnal ho z lesa hlad? 2.)Byl to východní turista a chtěl poznat svět? 3.)Byl to gurmán a nechutnalo mu sasské srnčí a zatoužil po chutnějším dánském? ....show must go on!..
Martin Myslín reaguje 23.4.2013 11:35
Ještě to zpřesním. Znovu jsem si přečetl, tu poznámku o žádostech a schvalování a to je právě ono. Mohl bych na to napsat jsem přesvědčen, že žadatelé z principu a tupé touhy po ráně maximálně zkouší co jim projde a to odráží zamítání žádostí informovanými ochránci přírody. Ale k čemu by to bylo - jak to je nevíme ani jeden a je to opakování téhož tedy Váš princip stojí za hovno (neandrtálci - panelákoví ochranáři kytiček) a co naše strana činí lépe činí. Dle mého naivního názoru je budoucnost o tom, že si všichni uvědomí, že oponent vyznává naprostý opak mé filozofie. Která/ý není ani lepší ani horší, je jen úplně jiný a zároveň se musíme naučit spolu žít a občas jako protistrana i myslet. Tím nemíním úpravu žádosti k odstřelu kapitálního kusu do nutného snižování stavů medvěda na únosnost prostředí. Ale chuť dohodnout se.
Josef Voborník reaguje 23.4.2013 01:20
Já to pochopil. A prosím příště nevykat, nemám to mezi myslivci moc rád.
eurohorn@eurohorn reaguje 22.4.2013 23:00
No,víte Josefe, ten Vladimír v tom byl chudák tehdy až po uši, toho medvěda prodal právě ORCHAP..-:), u kterého tehdy pracoval-:)!.... a ve své textaci jsem se dopustil chyby, ten Krajský výbor strany měl zkratku KV KSČ ne ÚV KSČ, to ÚV byl ústřední výbor v Praze-:)...
Josef Voborník reaguje 22.4.2013 22:27
Pavle, jestli se nemýlím, tak o tom případu mezinárodní ostudy s medvědem se v jedné ze svých knížek - samozřejmě naprosto okrajově, neadresně a už vůbec ne jmenovitě - zmínil i pan Vladimír Paulišta. Ale podrobnosti se dozvídám až teď od Tebe.
Josef Kouba reaguje 22.4.2013 21:19
Pro Dědu: o rumunských medvědech se dají získat ifo z knihy S Ceausescem na lovu. Dva velcí cca 350 kg medvědi byli uloveni v Malužinej, přičemž jeden z nich je zde zmiňovaného lovce H. Breckera. Jejich fotky jsou zarámovány v kanceláři LS Malužiná. Na jednoho doprovázel stále žijící lesník Povol Lenko. Fotky těchto medvědů byly zveřejněny na LovuZdar.sk zaslal je nick Parola. Jeden z těch medvědů je vyfocen živý v Štochlovo Lovcem živé krásy. Popis lovu jedno z těchto medvědů je v knize J. Duračinského Vlkobijca...
Děda z lesa reaguje 22.4.2013 18:56
Jsem už pomalý - 18:54
Jaroslav Schindler reaguje 22.4.2013 16:04
Žárlivostí v lidském slova smyslu zvěř asi netrpí, zvířecí žárlivost ale určitě existuje, i když se to asi dá zdůvodnit nějakými instinkty,reflexy, teritoriálním chováním, postavením ve smečce či tlupě, atd. Měl jsem kdysi bašku kterou jsem brával na „výlety“. Pokud chtěl někdo jit s námi, byl problém. Šel jsem já, dva kroky za mnou baška a teprve s odstupem pěti metrů mohl jít někdo další. Ten odstup si baška navíc neustále svědomitě kontrolovala. Pavle souhlas, jen u těch stokilových medvídků uvaž ,že i ti nejsilnější si touto váhovou kategorií museli zákonitě projít. Pane Myslín ta znalost stavu by měla byt nejen u žádostí o lov ale i při jeho schvalování. Myslím si, že ty žádosti jsou více podloženy objektivním stavem, než to schvalování, či podávání žalob od zeleného stolu nebo jen, v druhém případě, z principu. Jinak je vidět, že se neshodnem. Já jsem pro rozumné využívání přírody a rozumný lov zvěře, vy zastáváte to ochranářské, ať to raději umře stářím…aby si náhodou, myslivci něco „nestřelili“. Vrátil bych se k vlkům. Dohledal jsem si toho Dánského a musím konstatovat, že jste pane Myslín, asi pro jistotu, zamlčel takovou „maličkost“ jako je otevřený nádor znemožňující tomu vlku přijímat potravu. Následně na něj údajně zašel. To totiž může stavět tu vaši migraci do nových teritorií zase do úplně jiného světla. Jaká si myslíte, že je pro šelmy prostupnost krajiny z Beskyd dále k nám?
Josef Voborník reaguje 22.4.2013 14:07
A jen tak pro zajímavost - na letošní chovatelské přehlídce v Trutnově se objevil jelen s parožím cca 15 cm, odhad věku 16 + a ač nejsem žádný zkušený jelenář, na to, že se tenhle dědeček už říje nezúčastnil, bych vsadil boty !
Josef Voborník reaguje 22.4.2013 14:01
Pavle, velice dobře a odborně napsáno, až na to, že "žárlivost je vlastnost výlučně lidská". Ač to nemá vlastně s tématem mnoho společného, dovolím si nesouhlasit. Stará rčení říká, že někdo "žárlil jak pes" - a mně samotnému se už docela často přihodilo, že mazlím-li se s některým členem naší psí smečky, jiný, který se cítí opomíjen, je schopen se naň ze žárlivosti i vrhnout a vyvolat rvačku. Ale to jen tak na okraj, se vším ostatním naprosto souhlasím.
Martin Myslín reaguje 22.4.2013 10:15
Děkuji Pavle, bylo mi divné, že by bylo pravidlem, aby přestárlý jedinec neměl na vlastní reprodukci a zároveň by měl dost sil k tomu, aby odháněl mladší a silnější. I když silný impotent se asi vyloučit nedá:). Se zbytkem pochopitelně souhlasím a koresponduje to s tím co jsem psal níže, - příliš luxusní ochrana. Jinak poslední Šumavská medvědice, žila 17 let osamocena a po ulovení měla váhu 96 kilo. Medvědicím váha létá ještě více než samcům, ale v jejím případě medvíďata a výdej energie s tím spojený nehrozil, takže bez ohledu na věk by pořádné váhy nedosáhla, přesně jak píšete. Paní Jeziková, zkuste svou osobní zášť kontrolovat, alespoň v míře obvyklé. Bez Vašeho vysvětlování se samozřejmě přežít dá a informační aparát kohokoliv tím stěží může utrpět škodu, nicméně....je zbytečné se tu takto shazovat.
Jezikova Anna reaguje 22.4.2013 08:27
Pán Myslín, v knihách nemusí byť všetko. A vysvetľovať Vám rozdiel medzi "silným 300 kilovým medveďom" a "prestárlym 300 kilovým medveďom" je zbytočné. Ani už ďalej nič o medveďoch nečítajte, je to pre Vás zbytočná strata času, pretože aj tak nič nepochopíte a budete nútený znova "objaviť" nový, lepší spôsob.
Martin Myslín reaguje 22.4.2013 00:38
JJ, díky Ondro. Ještě to také pohledám, nicméně takový medvěd by svým chováním v podstatě uplatnil pozitivní vliv, neb by snižoval medvědí populaci v lokalitě a o tu nám šlo zpočátku především.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 21.4.2013 18:51
U medvěda bude hrát nebo hraje důležitou roli ten věk.Jestli nechají takového méďu zestárnout, na co já vím 25 let, tak se možná (nevím to jistě) nebude zapojovat do reprodukčního cyklu, ale bude- protože je mohutný a těžký (250 kg a více) narušovat proces, průběh "říje" v lokalitě kde se pohybuje...To je k diskuzi, jen předpokládám, hádám a srovnávám tyto okolnosti savců a jejich chování. Starý jelen odbíjí mladší jeleny a přitom se už aktivně říje nemusí účastnit, ale ze "žárlivosti" otravuje vzduch kolem..:) Z korigujte mne když tak. O.B.
Martin Myslín reaguje 21.4.2013 09:50
Josefe děkuji. Tak nějak jsem si to po přečtení pár mysliveckých publikací představoval, ale není nad shrnutí do dvou vět. Tudíž je asi zbytečné míchat dohromady tyto dva důvody a odstřel dominantních medvědů spojovat se snižováním populace. Toho by se dalo dosáhnout i prvním způsobem tj. zvýšeným lovem mladých kusů příp. lovem nemocných + přestárlých jedinců. Sklizňový lov proč ne, pokud se ví co to udělá s populací a její sociální strukturou na omezeném území a je to i jako sklizeň a snaha o co nejlepší trofej komunikováno. Když se ví kolik tam těch medvědů je, jaká je jejich struktura tak se dá případné škodě předejít. Paní Jeziková: Prošel jsem o medvědech vše co mám a zatím jsem neobjevil, že by silný medvěd (300 kg výše) jen obhajoval teritorium a pro nedostatek sil se neúčastnil reprodukce - mohl bych Vás poprosit o zdroj? Přiznám se ,že slovenské literatury mnoho nemám. Děkuji. MM
Jezikova Anna reaguje 20.4.2013 09:29
Na internete beží "šelmy cz" od DUHA.
Josef Voborník reaguje 19.4.2013 19:01
Martine, zjednodušeně řečeno rozeznáváme lov průběrný, při kterém negativním výběrem odstraňujeme především vše slabé a nemocné, z průměrné zvěře pak ještě takový počet, aby nedošlo k přemnožení. No a pak nastupuje lov sklizňový, kdy lovíme kusy, které jsou z hlediska trofeje na vrcholu - ovšem tento lov si můžeme dovolit jen tehdy, máme-li v populaci dost mladších kusů, které je nahradí.
Martin Myslín reaguje 19.4.2013 16:25
OK, díky. Srovnávat to nebudu.
Jaroslav Schindler reaguje 19.4.2013 15:44
Pane Myslín jen poznámka. Co se týká kňourů tak chovní jsou, nebo by měli být ve věku 3 až 6 let. 6+ již jsou lovní a sociální strukturu to TAKÉ nenabourá. Stejně tak i u jelenů. Kritéria pro posouzení chovnosti do věku 12 let. 12+ lovní.
eurohorn@eurohorn reaguje 19.4.2013 09:33
A to tvrdím od počátku, že úbytek jednoho kusu, v žádném případě nemůže ohrozit živočišný druh, jako takový !!!
eurohorn@eurohorn reaguje 19.4.2013 08:22
Ondro, dovolím si tě zkorigovat,a sice 19.4./00:16/-Bergmannovo zoologické pravidlo. Toto pravidlo nám říká že u druhu vzrůstá tělesná hmotnost úměrně tomu, čím blíž jedinec žije k sev. pólu. Na to navazuje tuším Allanovo pravidlo, o zavalitější postavě a menších tělesných výčnělcích z důvodu termoregulace. Ty však hovoříš o jelenech slovenských, tedy ne severně nýbrž východně od nás, kde tato pravidla neplatí. Zmiňuješ Libavou, zde se vyskytuje západoevropská červená forma cervus elaphus, nebo chceš-li Rothirsch či Red deer. Tento typ jelena zasahuje mnohem východněji, a sice ze severu z Polska do slovenské populace jelenů. Prof. Komárek popisuje "zlom výskytu" a interakci obou druhů z oblasti za Tatrami, počínaje přibližně Starou Lubovní, konkretně Čerhovské pohoří, a nejvyšším kopcem Minčol /Čirč, Livovská huť,Livov/. Sám mám z Čirče nejsilnějšího jelena, který nesl znaky elaphus montanus. Jelen Karpatský s přídomkem montanus, je poddruhem či subspecií, je robustnější, čistá forma nemusí tvořit koruny nýbrž jen vidlice a hlavně tento jelen je šedý, s tmavými "podkolenkami" a černým hřbetním pruhem a s menší hřivnatostí. I na něj se vztahuje zoologické pravidlo, a sice "čím ve vyšší nadmořské výšce žije jedinec či druh, tím má světlejší srst oproti jedincům duhu nížinného. Název autora tohoto pravidla mě nemůže "naskočit" (ach to stáří),ale třeba mě doplní pan Schindler či Kouba. Jinak plně souhlasím s panem Koubou nejen ohledně sklizně pšenice, nýbrž i co se šelem na VLS Libavá týče,a sice, že personál Ing. Janiše, bude rozmisťovat tabulky vlkům a rysům "vraťte se zpět", či chodit s řehtačkami-:)
Jaroslav Schindler reaguje 19.4.2013 07:12
Pane Myslín, černou s medvědem asi i díky jiné populační dynamice (biologii) asi srovnávat nejde. Z mysliveckého hlediska pak jásat nad tím, že „přemnoženost“ si vyřeší medvěd sám ať již zabíjením mláďat či „nerozmnožováním se“, také nejde. Můj názor je že má jít o nějaké smysluplné hospodaření s tím co máme. V tomto případě s tím co mají Slováci. U každé zvěře je nějaká populační ( věková ) pyramida. Když použiji příměr tak to bude s medvědy na Slovensku stejné jak s populací lidí u nás. Populace stárne a já osobně si nemyslím, že regresívní typ věkové pyramidy je ten nejlepší. U medvědů si myslím, že navíc, na rozdíl od dalších šelem, jde jeho velikost a tedy věk posuzovat třeba i z pobytových znaků, tedy stopy (délka stopy). Také jsem slyšel, že je na Slovensku velká personální propojenost( když jste ten personalista) mezi Vlkem a státní správou. Řekl bych, že je to hodně nešťastné a neobjektivní. Slováci nám k tomu možná řeknou více.
Martin Myslín reaguje 18.4.2013 21:49
Stále si nerozumíme. Já tento přístup nijak nezpochybňuji, pokud jde o peníze - pak to chápu. Medvěd v plné síle tj k těm 300 kg není snad hned na umření a pokud dokáže uhájit teritorium tak snad dokáže plodit potomstvo. Nejsem tedy odborník z řad myslivců, ale zatím jsem žil vždy v tom, že ten predátor (vlk, medvěd, rys), který dokáže proti mladším konkurentům uhájit teritorium se účastní reprodukce, ne že mu na to nezbývá čas a síla. Každopádně se tu bavíme o nutnosti snížení medvědí populace a stále nebylo vysvětleno zda se to nedá udělat odstřelem mladších kusů? Pokud by řeč měla být o tom, chceme něco mít z medvěda a ochranáři nám brání si tech chov užít, je to přeci něco zcela jiného. Starý medvěd zabíjí medvíďata, pokud by to bylo tak jak říká paní Jeziková o důvod víc ho tam nechat, zabíjí mladé a není schopen plodit své vlastní. Když zmizí tak dle uvedeného musí následovat populační nárůst zapojením menších medvědů do reprodukce tam kde jim v tom před tím bránil dominantní medvěd. Nejsem si jist zda obdobná debata na podobné téma neprobíhá u černé zvěře tj. zpojování do reprodukce mladších kusů díky chybějícím starším: Dědo z Lesa?
Josef Kouba reaguje 18.4.2013 19:14
Pšenici taky sklidím, když je zralá a ne až sama vypadá. Totěž je v myslivosti. Není účelné lovit zpátečníky, nebo nechat zvěř uhynout věkem. Ekonomika vládne světem a v myslivosti to bude teď sakra znát. Pan M.M. bude myslivcem v revíru za půl milionu ročního nájmu a bude muset moc přemýšlet, kde ty peníze vzít. Pak si rozmyslí, jestli nechá zvěř hynout věkem. A šelmy vs. kvalitní spárkatá zvěř - jistě na tom něco je. Ale proč je u VLS Lipník tak kvalitní zvěř, kterou jim mohou závidět leckteré revíry s velkými šelmami, ale oni je tam nemají. A dovedu si představit jak by to v praxi dopadlo, kdyby jim tam začala operovat vlčí smečka. A aby mě někdo nenapadl, tak hned uvedu, že si myslím, že personál bude chodit po lese a vlky vyhánět zpět odkud přišli...:)
Jezikova Anna reaguje 18.4.2013 18:41
Zdravím Vás pán Myslín, logika ponechať v plemenibe čo najstaršie kusy nemá nikde vo svete obdobu. Všetka zver a aj domáce zvieratá majú určitý nepísaný úsek života, kedy majú možnosť, či už prirodzene alebo inak plodiť potomstvo. Napríklad jelene vo veku od povedzme 5 do 12 rokov, srnce od 2 do 5 rokov, hlucháň cca od 2 do 5 rokov, medveď takúto hranicu zatiaľ stanovenú nemá, ale predpokladám ju od cca 8 do maximálne 20 rokov a potom sa ich lov považuje za prirodzený, dokonca potrebný. To je dlhé roky osvedčený spôsob selekcie zveri, ktorý by mal zabezpečiť, že rozmnožovacieho procesu sa zúčastnia najsilnejšie, vysoko vitálne a aktívne jedince, ktoré sa dokážu presadiť. Tie staré jedince zvyčajne väčšinu svojej aktivity a vitality presmerujú na striktnú obranu čo najväčšieho teritória a na plodenie potomstva im neostáva čas a hlavne sila. Toto je môj príspevok takmer výlučne pre pána Myslína, pretože tu diskutujúcim odborníkom z radov poľovníctva, určite moja snaha o vysvetľovanie všeobecne známych zásad, pripadá ako vysvetľovanie rovnice 1+1=2, teda trocha divná. Takže vopred Vám všetkým ďakujem za porozumenie.
Jezikova Anna reaguje 18.4.2013 18:15
Ďakujem pán Janda. Tie medvede mi hneď od začiatku pripomínali druh Ursus americanus z Ameriky.
Martin Myslín reaguje 18.4.2013 18:09
Paní Jeziková: Možná omyl, ale jsem přesvědčen, že šanci plodit medvíďata by měl mít spíš medvěd okolo 300 kg než medvídek o polovinu menší, který využije rány šťastného střelce. Ten starý svou mohutností a věkem ukázal kvality a plození potomstva odpovídá normálnímu přírodnímu procesu. Pokud nesouhlasíte dejte vědět, mám za to, že jsme si jen nerozuměli. Odstřelem mladých medvědů se snad populace dá regulovat rovněž - v podstatě se tak simulují přirozené ztráty mládi. Díky Ondro, já bodování znám strávil jsem nad tím hodiny, když jsem si říkal, že bych měl o myslivosti vědět více. Napsal jsem jen, že je to pro mne abstrakní pojem tzn. dělá mi potíže to brát v potaz a nezapomínat na to. Nic ve zlém páni myslivci. Je to prostě jiná planeta, nicméně když něco neumím pochopit nedělá mi problém to přijmout na logické bázi. Takže pokud je nutné velkého medvěda střelit z ekonomických důvodů, z důvodů prestiže honitby či kvůli čemukoliv jinému co dává logiku, tak to chápu. Jen by tam měl kralovat co nejdéle - teď to neberte jako útok, ale lebka se snad stářím o mnoho nezmenšuje a body tak budou stejné v plné síle jako na ústupu sil?
vaclav janda reaguje 18.4.2013 14:41
Pro pani Jezikovou:foceno- Skaliste hory.
Jezikova Anna reaguje 18.4.2013 10:08
Pán Janda, ak to nie je tajomstvo, odkiaľ sú tie fotografie? Ďakujem za odpoveď.
Děda z lesa reaguje 18.4.2013 09:52
p.Schindler, ty stránky Lesoochranářského sdružení VLK pochopitelně znám vč. počtu žádostí a povolení jednotlivých sdružení, počty lovu vlků po okresech, jejich spory i stížnosti do Bruselu... - Na my šlence hospodaření s medvědy mne zaujal ten fakt, že by je jednotlivé myslivecké subjekty konečně musely sečíst a veřejnost by se "možná" dozvěděla pravdu o skutečných počtech medvědů.
Jezikova Anna reaguje 18.4.2013 09:48
Pán Myslín, prosím Vás, vôbec tento môj príspevok neberte ako prnasledovanie. Vo svojom príspevku 17.4 o 21:29 uvádzate niečo o starom zvyku, ponechať nárok na plodenie potomstva úctyhodne starým jedincom . Ja toto Vaše presvedčenie považujem za Váš obrovský omyl. Toto po Vašom novom uvážení, už s plnou vážnosťou nemôžete opakovane tvrdiť.
Jaroslav Schindler reaguje 18.4.2013 06:23
Dědo z lesa takového stavu by se rádo dožilo určitě víc lidí, já také. Jinak souhlasím jen si myslím, že s medvědem (i vzhledem k rozloze teritoria) nejde hospodařit v rámci jednotlivých honiteb nebo jak píšete, spolků. Jsem ale přesvědčen, že slovenští polovnici, pokud dostanou možnost, si s tímto poradí. Jen u toho ochranného odstřelu si myslím, že v první řadě zase postihuje především ty mladé jedince toulající se do blízkosti lidí. Pane Bělka jsem rád, že jste to pochopil. Z lovu 100kg medvědů medaile nebudou a staří umírají stářím. Bohužel. Takže chovatelské přehlídky medailovými medvědy asi neoplývají. Jeleni samozřejmě, no je tu ale „nějaké pravidlo“ o zvyšující se hmotě ve směru západ – východ a hlavně na rozdíl od naších jelenů je to karpaťák. Argument větší síly trofejí na Slovensku díky šelmám tak taky není stoprocentní. Osobně si myslím, že můžeme Slovákům jejich podmínky tak trochu závidět a mohli bychom si od nich vzít určité ponaučení. Když o ničem jiném tak třeba o tom, že v pidihonitbách se nedaří nejen šelmám ale ani se tam nic pořádného nedochová. Toto by měli mít na paměti i ochranáři. Dědo z lesa na stránkách Lo.s. Vlk si můžete najít honitby, kde se žádalo o lov a ministersvemŽP povolený či zamítnutý lov. Pane Myslín cena o které jsem hovořil, pochází ze stránek Vlka. Co se týká vašeho příměru ohledně věku a lovu tak samozřejmě názor je názor a každý ho má jiný ale napsal to pan Bělka a tentokrát souhlasím.
vaclav janda reaguje 18.4.2013 04:19
Zdravim pane Belko,neni cemu nerozumet na me otazce.Jen jsem se zeptal sam pro sebe a vy jste odpovedel,tot vse.To ze velke selmy nemate moznost pozorovat ve volne prirode(ja ano)neni vase chyba.Samozrejme mate pravo na svuj nazor,tak I ja.Nic vic,nic min.Je ovsem neco jineho,teorie a skutecnost.Pral bych vam videt co dokazi napriklad vlci,kdyz je mate za humny.Mimo jine je to prekrana zver,ALE!A jak jsem psal drive, potrebuji prostor a divocinu coz CR uz moc neni.A s tim "regulovanim a hospodarenim" to take neni jednoduche.Kazdy by rad reguloval po svem.A kdo ma pravdu?Mam moznost pozorovat zver a "velke selmy" vice jak 35 let ve volne prirode,ale ani po te dobe bych si netroufal nic "regulovat a hospodarit"!Do Zver v prirode jsem ohledne teto diskuse dal par fotek(medved).Preji vse dobre V.J.
Jiří Wenzl reaguje 18.4.2013 01:07
Ondřeji, já poznámku kolegy Jandy chápu tak, že čas strávený psaním o velkých šelmách na internetu jde na úkor možnosti jejich pozorování v přírodě. Vede mne tomu zkušenost ze severovýchodního Slovenska. Když jsem se chtěl diskutovat o vlcích od dřevorubce Volodi Danko relaxujícího po těžké práci v krčmě v obci Runina, podařilo se mi ho rozdiskutovat až po několika štamprlích pálenky.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.4.2013 00:23
Zdravím pane Jando, děkuji za otázku, ale popravdě ji moc nerozumím..také nic ve zlém. Pozorujete medvědy ve volné přírodě často, OK to je jistě hezké- já ne, bohužel. Jak zde už bylo někde níže napsáno, to že nejsem přímý účastník/pozorovatel- zde velkých šelem mne vylučuje z této debaty...? Nebo jak si to mám přesněji vyložit.. pomozte mi. Váš dojem je Váš dojem, máte na něj plné právo, které samozřejmě respektuji a pokud to co jsem níže popisoval nese známky nesrovnalosti či snad demagogie vyplývající převážně z mého laického vyjádření máte možnost upřesnit či doplnit- jak jsem ostatně vyzval diskutující. Záležitosti lovu a potažmo všech věcí s tímto spojených klidně uveďte do "pléna", tahle diskuze zase může být o něco "vrstevnatější" a já budu za informace od povolaných jenom rád. Dobrou noc všem. O.Bělka
vaclav janda reaguje 17.4.2013 22:53
Pane OB,nic ve zlem, jen mam otazku?Jak casto mate moznost videt medveda ve volne prirode?Pisete o hospodareni s medvedem?Jaky mate vztah "majitel" hospodar s medvedem?Jen me to zajima,mam moznost tuto zver pozorovat(ve volne prirode) casto.Navic mam dojem ze hovorite za sousedy(vychodni).VJ.
Martin Myslín reaguje 17.4.2013 21:29
Zdravím pane Schindlere, no naštěstí nevidím do hnutí vlk, takže k finanční hodnotě se vyjadřovat nemohu. Když už jsem toto hnutí nakousl, čemuž jsem se vždy snažil vyhnout, tak dle mého soukromého názoru by se mělo hlavně zaměřit na zvíře ve svém názvu. Když si zprůměruji myslivecké a ochranářské statistiky, tak se možná dozvím, že na Slovensku je větší populace mědvědů než vlků a snaha řešit vše většinou přináší ten výsledek, že se nevyřeší nic. Nicméně jak tu zmiňuji celou diskusi - Slovenské šelmy = Slovenský boj. Co se tedy týká Vaší otázky, nevím jakou má hodnotu, pro mne z hlediska financí vlastně žádnou, pocitově vysokou. Těžko říct. Nicméně zkusím to jinak. Použiji vzdálený příklad z rybářské praxe své rodiny - pokud za něj budu strhán uznávám, že rozdílů je na knihu, nicméně jen k zamyšlení. Pokud jsem někdy v životě chytil pořádnou starou štiku, pouštěl jsem ji a to i v dobách kdy jsem bral všechno (dnes je to za mnou a velikost nehraje roli). Starý zvyk vycházející z představy, že kus, který se dožil ve zdraví úctyhodné velikosti a stáří má nárok na plození potomstva, které bude kvalitní po svém rodiči. Dle mého názoru by měly mít ryby nejen míru dolní, ale i horní - kus který se té horní míry dožije patrně kusem kvalitním a měl by šířit své geny. Mluví se tu o snižování medvědí populace a já nevidím problém ve zvýšeném lovu mladých medvědů. Hodnota medvěda je mi cizí, v přírodě by starý silný medvěd přežil do doby než by zašel stářím nebo ho náhodou zabil mladší. Proč tedy zabíjet ty staré. Na snížení stačí lovit mladé medvědy a simulovat tak vysoké ztráty druhu v mladším věku. Území po starém se rozdělí mezi mladší, ale na to není nutné ho zabíjet, časem sejde sám a stane se to stejně. Uznávám, že jsem jako ochranář v jiné dimenzi, hodnota lebky je pro mne tak abstraktní a tak neuchopitelný pojem, že už se ho ani nesnažím pochopit. Hospodaření s medvědy tak nikomu neupírám jen nechápu proč by to muselo být spojené lovem největších a nejkvalitnějších kusů. Co se týká té migrace, je nanejvýš logické, že to nebude 300 kilový maco co se poženo mimo svůj rajón hledat štěstí v Beskydech, nicméně máme tam pár míst, které medvědovi vyhovovat můžou a pokud jich u nás bude více, aby se nemuseli za láskou hnát zpět tak oni dorostou. Starý medvěd žil dle revírníka léta na smrku (žil proto, že o něm nemám více než dva roky zprávy), další dospělý medvěd v Mionší. Vždy budou přicházet mladí, pokud se tedy slovenská populace nesníží natolik, že budou mít problém obsadit tamnější teritoria. Pokud zůstanou mohou vyrůst, ale na lov to při tom množství nebude. Martin Myslín
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 17.4.2013 17:22
Pavle jediný takový migrant? To nevím za to ruku do ohně nedám, klidně tam může být vícero těchto medvědů. Tuším, že v oblasti Mionší byla velká medvědice, která tam má, nebo měla brloh. Další info o tom nemám. Jinak Dědo máte pravdu, váha je teda limitována do metráku. Ty povolené medvědí lovy ano, tady jsem to "zmotal" trochu dohromady. Kdyby se hospodařilo, jak káže seskupení Vlk, a jim podobné tak se šelmy nebudou moci nijak regulovat asi vůbec a to by taky nebylo šťastné řešení. O.B.
Děda z lesa reaguje 17.4.2013 14:06
J.Schindler - Rád bych se ještě dožil stavu, kdy se s přemnoženými slovenskými medvědy bude "hospodařit" jako s každou jinou zvěří - to by bylo v počátcích úžasně zajímavé... - Protože pokud chce někdo cíleně hospodařit, musí vědět s čím. Každé asi z 2.500 spolků (?) by muselo na základě vlastního sčítání uvést počet samců a samic (dle VT) a počet mladých jedinců a předpokládaný přírůstek (zatím jsem nikde KOP nenašel), od kterého by se měla odvíjet výše lovu. Pro začátek by byl úžasně zajímavý celkový součet medvědů ze všech slovenských sdružení a spolků a i celkově žádaný počet medvědů k lovu... Věřím, že začátky by byly opravdu velmi složité (zkreslování údajů), ale časem by se opravdový "chov" medvědů dostal na odpovídající úroveň, žádní myslivci si nezlikvidují tak atraktivní zvěř a zdroj příjmů, jakým by medvědi mohli být.
Děda z lesa reaguje 17.4.2013 13:39
O.Bělka - Jestli jsem dobře pochopil, tak na Slovensku povoluje MŽP spolu s ochranáři dva druhy : ochranný odstřel a regulační lov. U ochranného odstřelu nebezpečných jedinců asi nikdo nebude bazírovat na kilech - nebezpečný je 250 kg stařešina i 80 kg jedinec. U regulačního lovu (snížení stavů v místě přemnožení), který je nestravitelný pro všechny ochranáře, je váha limitována 100 kg (myslím).
eurohorn@eurohorn reaguje 17.4.2013 13:39
Jo Ondro, jediný migrant vyššího stáří mezi subadultními kusy, to je mnoho povyku pro nic! Němci mají pasentní výraz "WEinachtsfliege"´tedy "vánoční moucha"... a jakpak dlouho vydrží? A proto je to s těmi subadultními medvídky na Slovesku přemnoženo, a co k nám přijde nemá dost zkušeností či síly obhájit svoje teritorium. A to je ta celá sláva migrace medvědů k nám! Až někdo na Slovensku dostane rozum, budou zákonit takovíto medvídci masově loveni, a pokud to dají do původních "kolejí"! bude konec jakékoli migrace! Napadá mě, že bys pak po těch Beskydech mohl v medvědí kůži chodit sám, jako Vašek z Prodané nevěsty...-:)
Jaroslav Schindler reaguje 17.4.2013 06:26
Zdravím pane Myslín. Koukám, že vás vlci zatím sežrat nestihli. Co se týká tématu tak jsem nereagoval na to posuzování i když si myslím, že posuzovat by se tohle mělo v lese a ne u „zeleného stolu“či v soudních síních. Má reakce byla na ty zlaté trofeje medvědů a tu malichernost. Velice mě jinak mrzí, že nebudete chválen, no bohudík s tím asi moc nenaděláme. Co se týká lovu těch velkých, starých medvědů tak to vidím trochu jinak. Sdružení Vlk uvádělo společenskou hodnotu medvěda ve výši, mám dojem 88 tis. Sk a vypočítává, o jakou hodnotu připravili slovenští polovnici stát. Já se zeptám jinak. Jakou hodnotu má stářím uhynulý medvěd? Tedy jeho mršina. Jak napsala paní Ježíková. Teritorium starého medvěda se rozdělí třeba mezi dva mladší..... Jak je vidět, medvěd se mimo současnou hranici výskytu asi trvale nešíří a tak nevím, jestli je tedy lepší nechat zapojovat přírodní mechanismy( nemusí jít jen o snižování přirůst ale také třeba o nemoci atd.) nebo s medvědem smysluplně hospodařit.
Martin Myslín reaguje 16.4.2013 22:49
Zdravím z medvědího ráje, tedy z Tater. Níže já
Jezikova Anna reaguje 16.4.2013 21:22
Prepáčte, zdravím...
Jezikova Anna reaguje 16.4.2013 21:21
dravím Vás páni. Vaše posledné štyri príspevky sú celkom realistické, pomerne dobre v nich opisujete situáciu medveďov na Slovensku. Lesnícke úseky si pamätám z doby, keď neprekračovali 500-700 ha. Teraz je bežná výmera LÚ v rozmedzí od 700 do 1200 ha, z môjho poznania cca 900 - 1000 ha. Neviem, z ktorej oblasti Slovenska má poznatky o medveďoch pán Kouba, ale ja mám podobné poznatky ako on, jednak z počutia od kolegov z Liptova, ale aj niekoľko vlastných poznatkov z tejto oblasti, kde sa mi pošťastilo vidieť v skupine naraz aj 8 medveďov. Podľa slov tamojších lesníkov, ktorých považujem za profesionálov v tejto oblasti, je skupina viac ako jedna medvedica a dve medvieďatá s prípadnou prítomnosťou mláďat z predošlého vrhu - takzvaných pestúnov, nežiadúca a nesprávna. V teritóriách, ktoré im veľké medvede ponechajú k dispozícii, nenachádzajú dostatok potravy a práve tam dochádza k nežiadúcim návštevám medveďov do ľuďmi obývaných destinácií a to najhoršie, čo môže takýto jav sprevádzať, je úmyselné ponechanie, alebo dokonca vykladanie potravy medveďom vytlačeným zo svojho prirodzeného prostredia, v intravilánoch. Tento jav signalizuje jasne premnoženie medveďov v danej oblasti. Odstrelom jedného "medvedíka"(viac nikto nepovolí) sa nič nevyrieši, pokiaľ nebude ulovený dospelý dominantný medveď, za ktorého už v revíri je primeraná náhrada a jeho uvoľnené teritórium umožní toto osídliť viacerými slabšími jedincami. Lenže toto sa nedá naplánovať pri zelenom stole v Bratislave, ani v nejakej centrále sfanatizovaných členov niektorých lesoochranárskych zoskupení. Toto je vec profesionálov z radov lesníkov, poľovníkov a profesionálnych ochrancov prírody s dostatočnými vedomosťami a hlavne s veľkými skúsenosťami.
Josef Voborník reaguje 16.4.2013 18:30
Prakticky totéž jsem napsal už 11.4. Jen dodávám, že pro sdružení VLK je medvěd a vlastně všechny velké šelmy něco jako posvátná kráva. Žádné trvalé využívání obnovitelných přírodních zdrojů, žádná regulace a usměrňování stavu populace lovem. Lépe je, aspoň podle nich, spoléhat na to, že staří dominantní jedinci pozabíjejí většinu mláďat a ta přeživší pomohou rozšířit areál výskytu. Co na tom, že se budou tlačit i do míst, která jsou pro život medvěda a udržení reprodukce schopné populace naprosto nevhodná, co na tom, že přibývá napadení člověka medvědem, která často končí těžkým zraněním ? A když už to volá do nebes, tak je přece vždycky možné chudáčka medvídka odchytit a odvézt zpátky nékam do hlubokých lesů - odkud by ovšem sám o sobě nikdy nevylezl, kdyby hustota populace byla přiměřená... Je to něco podobného, jako když záchranné stanice u nás v Čechách zachraňují liščata a "opuštěná" srnčata - odchovat je není problám, ale když vyrostou, co s nimi ? Takže liška se vypustí do přírody - a srnec v lepším případě skončí na pekáči, v horším se vypustí taky a protože je odchován v zajetí a schází mu přirozený strach z člověka, je schopen pod vlivem hormonů při nejbližší říji někoho napadnout.
Josef Kouba reaguje 16.4.2013 18:29
LÚ - lesnický úsek. V ČR byly v té době lesnické úseky asi do 900 ha, záleželo na konkretních podmínkách, spíše ale méně. Slovenské byly poněkud větší (horské), protože se často jednalo o ochranné lesy, hole apod, kde neprobíhala běžná hospodářská činnost. Myslím tak do 1800 ha. Určitě nám p.Ježíková podá přesnější informace...
eurohorn@eurohorn reaguje 16.4.2013 10:20
Ondro, navážu zejména na tvé zmínky zmínky o odbornějšímu posouzení při lovu medvědů. Limitujícím faktorem je váha kusu, tedy 100 kg. Tento limit trvá. Této váhy dosáhne někde i dvouleté medvídě na podzim, v druhém roce života. V případě horších úživných možností pak až ve 3. roce života, kdy se jedná už o odstavené a plně samostatné jedince. Sám jsem viděl několi takových "medvědů", kolem 90 kg, majících s medvědem společný jen zoologický název, jinak to byla koťata, jak větší divočák! A o umožnění /zaplacení/ lovu takovýchto "zázraků za 1000,-Kč/kilogram" (tedy 100 tis. + vedlejší náklady), nemá opravdu nikdo až tak velký zájem!!! Podstatné je však toto: Právě takovýto "podražený chovný materiál" přichází ve 3. a 4. roce života do moravských Beskyd. Hnutí DUHA a většina ochránců přírody se z takovýchto jedinců může připosrat!, "hlavně že je to medvěd"! Je to totéž jako bychom importovali ze Slovenska slabé jeleny šesteráčky jako budoucí hlavní jeleny! Lov takovýchto medvídků, v žádném případě nemůže narušit sociální strukturu medvědí populace. To se hodí do krámu poze hnutím VLK a DUHA. Ti, kdo pamatují komunistický režim, kdy pravda byla jen jedna, bez možnosti svobodné úvahy, právem spatřují v obou hnutích koncentraci síly a moci a důležitosti a to neodvolatelně, až tak, že žalují vlastní stát u EU! A kdo měl to štěstí, že komunistickou zvůli na vlastní kůži jako dospělý už nepoznal, přečtěte si pro představu knihu pana Ladislava Mňačka "Ako chutí moc"! Kdyby v tvrzení obou hnutí bylo tolik pravdy kolik je v nich účelovosti, to by bylo dobře, zejména pro pokolení budoucí...
Jaroslav Schindler reaguje 16.4.2013 00:26
Pane Bělka, řekl bych, že váš původní komentář byl trochu mimo realitu. Třeba váš komentář ohledně chovatelských přehlídek, vyzněl, když použiji neutrálního výrazu, dost divně. Řekl bych a trochu se divím, že to nevíte, že na Slovensku tamní MŽP povoluje v rámci regulačního lovu ve většině jen lov medvídků do 100kg. Tady v této váhové kategorii se těch zlatých asi nedočkáte. Ono je asi lepší nechat ty staré, velké medvědy uhynout stářím a „ někde v hoře“ je nechat shnít. Omezení lovu medvědů vahou do 100 kg,,pokud se nemýlím, je již postaršího data. To ale lépe upřesní kolegové ze Slovenska. Jen mě napadá, jak může lov takových medvědů ohrozit jejich sociální strukturu? Cituji ze stránek VLK……. Súčasne môže odstrel medveďov spôsobiť rozvrat zložitej sociálnej štruktúry medvedej populácie a následné narušenie autoregulačných mechanizmov a zvýšený sklon k synantropnému správaniu.. Medvede totiž regulujú svoju početnosť napríklad neskorším vstupom samíc do reprodukčného veku alebo usmrcovaním medvieďat dominantnými samcami. Tieto mechanizmy sú pri odstrele medveďov narúšané!........... Když se dívám, co všechno napadá Lesoo..sdružení Vlk tak bych řekl, že jakákoliv včasná reakce na cokoliv asi není dost dobře možná. Pořád se mluví o tom, že nejsou relevantní údaje o počtech atd. Tady máte alespoň nástin stavu od člověka z praxe. Já bych to tedy opravdu malicherností nenazval. Co se týká KMO tak se údajně šíří na Slovensko z Maďarska. Právě nížiny a pahorkatiny se zemědělskou výrobou jsou asi oblasti s největším zastoupením černé a tím tedy zde dochází k nejčastějšímu kontaktu mezi černou a tedy i k šíření nemoci. Proč se asi vlkovi z hor do těch nížin nechce, i když kořistit je tam asi dost? Není potom konstatování, že vlk brání šíření KMO jen účelovým využitím situace.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.4.2013 17:40
...tak Martine "sběru zdar" !!!... má to ten chlap žaludek !-:)
Jezikova Anna reaguje 14.4.2013 15:50
Pán Bělka sklamem Vás. O vplyve vlkov na výskyt KMO (klasický mor ošípaných - prasat) nemám znalosti. Niekde na tomto diskusnom fóre sa však uvádza, že KMO sa do ČR šíri zo Slovenska. Ale vy v českých revíroch nezaznamenávate výskyt KMO a diviakov máte v revíroch požehnane. A vlkov takmer nemáte. Takže bohužiaľ, ten úsudok, že vlk významne redukuje výskyt KMO, asi neplatí. Na obhajobu "šedých bratov" uvádzam, že tam, kde je to normálne a prípustné, im treba ponechať priestor a niečo aj obetovať. Podľa môjho skromného, možno neodborného a vedecky nepodloženého názoru je však nenormálne a hlúpe snažiť sa rozšíriť vlka všade.
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 13:45
Ještě dodám - pokud vyhynula tak udejte čas, bavíme se o vhodnosti prostředí. Samozřejmě, že populace odtržená od zbytku má svá specifika. To sice řešit můžeme, ale zajímá mne to prostředí k životu druhu. Omlouvám se za vynechávání, musím odjet.
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 13:40
Sakra, omlouvám se musím rychle - ale snad se Vám brzy budu moci věnovat. Rozdíly mezi vlkem a rysem je jistě dobré si připomenout, ale my dva si to můžeme myslím ušetřit. Rysovi jsme pomohli reintrodukcí, však to také níže píšu a mám pocit, že si stále nerozumíme. Vy tvrdíte, alespoň to tak chápu, že vlk je citlivý na změny krajiny a proto je u nás jeho přítomnost vyloučena. Rys se však u nás zabydlel, tudíž je ke změnám krajiny přizpůsobivější? Velikost areálu jak víte záleží na místních podmínkách u obou těchto druhů. Pokud budeme brát 100 km2 a pohraniční hory nemyslím, že by to měl být problém. S tím Východním Slovenskem jsem doufal, že pochopíte příklad reagující na citlivé místo Vaší teorie o nízké přizpůsobivosti vlka na změny prostředí, v čase. Dobové určení tam není podstatné, před pár lety je vcelku neurčitý čas a můžete to pro mne za mě nahradit slovenskem západním. Zkrátka pokud druh vyhladíte krom několika míst, můžete před jeho šířením, vždy tvrdit, že to místo kde přežil je jeho ideálním domovem a zbytek krajiny je pro něj nevhodný. Toto mohl tvrdit někdo v Sasku i na Západním Slovensku, relativně nedávno. Vysoká turistika, cesty, civilizace atd. atd. Brašov jsem zmínil já, ratlíky Vy - není asi podstatné si to opakovat. Brašov je město na jehož okraji žijí vlci a přicházejí do kontaktu s městským prostředím, rušením lidmi, cestami a dalšími projevy civilizace. Vaše představa o vlkovi je s prominutím méně podstatná, nicméně souvisí s tím o čem se bavíme. Zda tu divočinu opravdu potřebuje a jakou nebo jí potřebujeme my pro naše představy o tom kde by měl vlk žít. Nicméně ať se konečně pohneme někam dál. Proč jsou Jeseníky, Rychleby, Kladsko (Bystřické hory) Orlické hory, nevhodným prostředím pro vlka? Případně zda se domníváte, že by zde případně vysazená smečka vyhynula?
Jaroslav Schindler reaguje 14.4.2013 12:32
Vy jste se snažil, pane Myslín? Prosím vás o co? Takže opět postaru a bohužel znovu od začátku. V případě toho Dánska jestli jste nepochopil, nejde ani tak o jednotné nebo množné číslo, to už jsem ale napsal minule, Takže pozorněji čtěte. Sloveso má taky čas, ne? Samozřejmě, a tady je ten problém. Lépe zní, že běhají. Říci že běželi by neumožnilo tento fakt zatím zařadit mezi argumenty. Až se tedy bude dát říci, že BĚHAJÍ, když už jsme u těch slovíček, dejte vědět. Potom to bude fakt ne demagogický argument. Druhým možným vysvětlením by potom mohla být vaše mezera v gramatice, ale to nepředpokládám. Brašov jste zmínil vy a já se zase ptám, jakou to mělo mít, či má mít, vypovídající hodnotu? Navíc ještě lovce, kterým vlk bezesporu je, si osobně nepředstavuji jako požírače odpadků. Za rysa díky, ale o něm a o té smrduté populační dynamice příště. Teď bych spíš reagoval na přizpůsobivost toho vlka, rysa a kořisti. Tak v první řadě ta kořist má podstatně ale podstatně menší teritorium potřebné k životu. To teritorium vlčí smečky, mám dojem, že se udává nějakých minimálních 100km2 k nám těžko poskládáte, tedy pokud nechcete tvrdit, že 78 tisíc čtverečních km je vhodných pro 78 smeček, protože možná kořist je všude kolem. Rys má taky jiný způsob lovu a to ze zálohy na krátkou vzdálenost. Tím ale zase netvrdím, že vlk musí lovit pouze štvanicí. To je aby nedošlo k špatnému „vyložení. Vaše teorie o lepší přizpůsobivosti rysa díky jeho šíření, kterou mi podsouváte, naráží na fakt, že u něj, tedy u toho rysa došlo k umělé introdukci, a to šíření je tedy jejím výsledkem. Nebo snad ne? Vám se zdálo pro vlka vhodné pouze Východní Slovensko? V té době kdy se vám toto zdálo se běžně vyskytoval i na Středním Slovensku. On to vlastně psal Pepa v posledních příspěvcích. Je zajímavé pane Bělko že z těchto postřehu jste si schopen vzít tak málo. Jsou to postřehy z praxe, kdy dotyčný je denně v kontaktu s prostředím ve kterém šelmy žijí a tím vlastně i s těmi šelmami. Zajímavá je třeba úvaha o poklesu počtu rysa v návaznosti na vysoký stav medvěda a přítomnost vlka. Jaké veličiny pane Myslín by jste dosadil do vzorce p=1-m/c (Levins)
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 11:37
:))))), jednoznačně bodovat včetně popisu loveckého zážitku. Zaručený recept na to, aby se ten zážitek stal životním:). No nic, vyrážím se nechat sežrat vlky do Tater, pokud po mě zbudou jen skialpy vzpomínejte na mne v dobrém:)
eurohorn@eurohorn reaguje 14.4.2013 11:20
Vlk v Dánsku, to by šel i parafrázovat Shakespearův Hamlet! Už vidím postavu zamyšleného lovce stát s lebkou vlka ve dlani a pronášet větu: "bodovat či schovat, toť ta otázka..-:)"...
Jezikova Anna reaguje 14.4.2013 09:20
Vlka, ako je všeobecne známe, "živia nohy". Teritórium vlka sa nedá ani porovnať s teritóriami ostatných šeliem, pretože jeho akčný rádius je nepredstaviteľne väčší takmer po celý rok. Výnimka nastane v dobe odchovu mláďat, ale netrvá dlho. Bežne sa uvádza nočná trasa vlčej svorky cca od 10 do 50 km. Na stanovišti s dostatkom koristi sa svorka obvykle zdrží dlhšie a tam je ich vplyv aj náležite poznať. Po Beskydoch je najbližšou teoreticky vhodnou lokalitou rožšírenia vlkov v ČR oblasť Jeseníkov, ktoré sú vzdialené cca 60-100 km. Túto vzdialenosť vlk dokáže prekonať hravo za krátky čas a pritom ešte stihne aj loviť. Je len samozrejmé, že vlci nemajú k dispozícii mapy ale netreba pochybovať o ich inteligencii. Takže vlkov v Jeseníkoch už teoreticky predpokladáme a už hneď v okruhu cca 20 km smerom na Olomouc sú jedny z najlepších českých poľovných revírov s dostatkom hlavne srnčej zveri. Výsledok prítomnosti blízkej populácie vlkov ani nejdem predpokladať. Vlk si s najväčšou pravdepodobnosťou vyberie najľahšie dostihnuteľnú korisť a tou je práve srnčia zver. V noci si svorka vyjde na lov a cez deň bude pokojne odpočívať v Jeseníkoch, kde o nich, vzhľadom na ich opatrnosť, ani nemusia vedieť. Samozrejme výsledok dlhoročnej práce tamojších poľovníkov treba obetovať a vlkov tam neloviť. Veď na lov tam bude dosť času, keď sa dostatočne rozmnožia ako napr. kormorán. Toto je však len ničím nepodložený predpoklad. Neprehliadnuteľná a nepopierateľná je však skutočnosť, ktorá potvrdzuje názory pána Schidlera, Vilšera a ďaľších, ktorí tvrdia, že české revíry sú pre vlkov nevhodné. Je to asi pravda. Každoročne z Beskýd, či už Slovenských alebo Moravskoslezských, niekoľko vlkov nepochybne do "vnútrozemia" ČR prejde. A zrejme im české revíry nevyhovujú, pretože po krátkom čase sa pravdepodobne vrátia naspäť, alebo Čechy len prebehnú a usadia sa inde. Napríklad v spomínanej Lužici. Tých niekoľko vlkov, ktoré z Čiech neutiekli, prežíva viac menej izolovane, len vďaka tolerancii a vysokému stupňu zodpovednosti českých poľovníkov.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.4.2013 09:11
...-:) no já nevím co ostatní, ale dle mysliveckých tradic patří za rysy ulovené ve smyslu tehdejších legislativních předpisů, především popřát úspěšným lovcům LOVU ZDAR !!!
Martin Myslín reaguje 14.4.2013 00:32
Aha, no nic, alespoň jsem se snažil. Takže po staru: Tu vaši chválu komentovat nebudu, protože to bych musel sklouznout k něčemu docela jinému. Brašov je obklopen Karpaty? Velice děkuji, že mi připomínáte něco, co sám v příspěvku píšu. Nehodí se, takže zdivočelí ratlíci? Forma i význam myslím dokládají, že tu k demagogii nemám tendenci sklouzávat pouze já. Kolik vlků do Dánska? Aha, tak Karpaty beru zpět, čtení cizích příspěvků evidentně není Vaší silnou stránkou. Dva, pane Schindlere - dva. Tudíž, běží, běželi, běhají - množné číslo. To, že byli dva jsem tu navíc napsal již před drahnou dobou a dokonce to ještě kvůli Vám speciálně zopakoval. Co jste pak při prostém čtení textu cítil a jaký význam tomu přisoudila Vaše představivost, není vskutku moje záležitost. Nicméně pokud budu muset i v dalších příspěvcích odpovídat nikoliv na to co jsem napsal, ale na to jak jste si to přeložil či obohatil, strávíme tu patrně ještě hodně času. Samozřejmě dva, jen doložení, pane Schindlere. Dovolím si připustit tu odvážnou myšlenku, že doloženo bývá většinou méně, než se ve skutečnosti děje. Tento přístup mi když nic jiného včas zabrání spekulovat nad tím jak z jednoho vlka, nebo ratlíka, mohlo vzniknout dalších sedm desítek či stovka. Na tu smrdutou populační dynamiku tak pro změnu čekám já. Ačkoliv cokoliv s čím přijdete, bude vždy zkaleno tou hypotetickou možností nezaznamenané migrace dalších jedinců. No a dostáváme se k tomu podstatnému - přesně tak pane Schindlere, vlka vyhubil člověk a to nikoliv těžbou dřeva a stavěním cest, ale střelbou, trávením a pastmi. Vlk se vyskytuje jen tam a tady se shodneme, kde se to naštěstí nepodařilo. Logicky v prostředí lidmi obecně opomíjeném po více stránkách. Díky ochraně se postupně začíná z tohoto prostředí šířit. Problém toho co tu předkládáte je, že ještě před pár lety bych mohl naprosto stejně argumentovat nevhodností prostředí západního Slovenska pro druh Canis lupus. Vyskytuje se jen na východě, tam mu to vyhovuje a zbytek Slovenska je nevhodný – osídlení, turistika, cesty atd. atd. A naprosto stejně bych mohl argumentovat i saský myslivec ještě před pár lety. Začnete-li něco chránit, rozšiřování zabere nějaký čas, jaký to záleží na mnoha faktorech, každopádně zda je prostředí vhodné či nevhodné rozsekne ten druh sám za předpokladu, že dostane možnost. Jeho stav nebude držen na uzdě tam, kde přežil a nebude narážet na kulky tam, kde se rozšiřuje. Obojí a nejen to, pak tvoří onen čas. Vaše teorie o potřebnosti divočiny bude jistě rozhodnuta s odstupem času, nicméně pořád půjde tu míru divokosti prostředí aplikovat a stupňovat dle aktuálního vývoje tj. vždy půjde tvrdit, že tady už je to nevhodné minimálně do doby než se vlk objeví i tam. A ano již tehdejší naše krajina to vyhubení dovolila, rozdíl je ten že dnes se o to snad nebudeme snažit – zástřely z Jeseníků nebo výstřel dalšícho “chudáka“ či “ratlíka“ v Bavorech o tom zatím příliš nesvědčí. Já osobně zastávám názor, že pokud tu má vlk dostatek kořisti tak mu cesty a houbaři v pohraničních horách vadit snad nebudou. Rysa jsem zmínil proto, že Vaše teorie nejen předpokládá větší přizpůsobivost kořisti než predátora, ale vzhledem k jeho šíření to znamená, že je tento druh přizpůsobivější ke změnám prostředí člověkem než vlk. Což je samo o sobě, při zamyšlení nad schopností vlka snášet různá prostředí a jeho větším potravním oportunismu samo o sobě zvláštní. Vlka jsme však nikam nedovezli, vše necháváme bez reintrodukční pomoci pouze na něm. K rysům v Beskydech co jsem u sebe našel. Bohužel bez zdroje mám to v souhrném wordovském dokumentu rys patrně z internetu: První výskyt po válce byl zjištěn v roce 1946 v oblasti Ostravice (okres Frýdek Místek) a v roce 1947 ve vrcholových částech Radhošťské hornatiny.V letech 1950 - 1960 se v povodí Rožnovské Bečvy vyskytovalo 3 až 5 rysů (Prostřední a Horní Bečva, Velký Javorník). Nejvyššího počtu dosáhl kolem roku 1958, kdy byla populace v celých Moravskoslezských Beskydech odhadována na 25 až 35 kusů (Kunc 1968 ex Zicháček 1973, Kunc 1996). O četnosti rysa v jižní části Msl. Beskyd svědčí následující informace: např. v roce 1950 byl střelen rys u Lužné (O. Petráš), 14. 1. 1950 byla zastřelena rysice na Kněhyni, 8. 11. 1952 byla na Radhošti střelena rysice o hmotnosti 22 kg, 17. 6. 1956 bylo na Rožnovsku mládě rysa přejeto vlakem, 6. 3. 1956 byla na Kněhyni zastřelena dvě mláďata o váze 13 kg, 9. 3. 1959 byl chycen do želez mladý rys o váze 13,5 kg, 9. 3. 1959 byl chycen rys do želez u Zubří, 26. 12. 1959 byl chycen do želez samec na Vsackém Cábu, 12. 2. 1962 byla odlovena samice rysa na Kněhyni (vše Kunc 1996). Na podzim 1951 byl rys střelen v okolí Horní Lidče, v zimě 1970/1971 byla ulovena rysice o hmotnosti 17 kg a kotě (samec) o hmotnosti 9 kg v okolí Hradiska u Pulčína (V. Slovák). Kunc (1996) v oblasti Moravskoslezských Beskyd odhadoval kolem roku 1961 celkem 17 až 20 rysů, do roku 1967 jejich počet klesl na 4 až 7 ks, přičemž několik kusů se zdržovalo i v okrese Vsetín. Z důvodu vysokých škod na srnčí zvěři bylo vyhláškou č. 4/1967 vydáno povolení odstřelu rysa na území tehdejšího Severomoravského kraje. Následkem zákonného i nezákonného odlovu pak stavy rysa v 70. letech klesly na minimum a kolem roku 1977 byl téměř vyhuben. Poté byla vyhláška o povolení lovu zrušena a od 80. let se stavy začaly znovu zvyšovat. Postupně vznikla populace nová. V 90. letech se ve vsetínském okrese pravidelněji ročně vyskytovalo 4 až 6 dospělých jedinců, k nimž v létě a na podzim přibude průměrně 4 až 6 mláďat od 2 - 3 samic (tj. celková populace kolísala v rozmezí 9 až 12 kusů). V letech 1996 - 1999 mohlo být dočasně i více jedinců, na což měla vliv jednak migrace v okolí hranice okresu a také počet narozených mláďat.“ Oba termíny jsou mi známé, předpokládám, že bude lepší počkat s čím přijdete. Martin Myslín.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 23:22
Pane Koubo, při vší úctě.. dopisy to jsou pěkné, ale co nám tím chcete naznačit či říci v souvislosti velkých šelem u nás v ČR. Ty "škody" které zmiňuje autor dopisu už byly jistě "potrestány", vzhledem k silnějším početním stavům šelem na Slovensku oproti našim v ČR, které takové nikdá nebudou. Odstřel medvěda je snad poplatkový nebo je to minimálně vzácný úlovek i personálu.. Takže škody by mohly být diskutabilní a kdyby vznikly, náprava byla jistě zjednána. V našich končinách tyto tragické scénáře nenastávají, nebo si myslíte že ano? Každopádně je hezké, že i staří mohutní medvědi tam jsou a podle paní Ježíkové tento trend tam stále trvá. Zajímalo by mě, jak velký LÚ měl nebo má ten Slovenský kolega, odhadem pochopitelně. Také se domnívám, že z této inkriminované oblasti bylo poté jistě na chovatelské přehlídce na co se dívat, a o silné snad i medailové jeleny tam nebývá nouze, stejně tak i medailoví medvědi.. Dle mého názoru jsou to tedy takové trošku malicherné povzdechy, ale zajímavé to je i z hlediska dnes již historického. O.B.
Jaroslav Schindler reaguje 13.4.2013 23:20
Pane Bělka, Beskydy jako západní výběžek Karpat s přímým propojením na Slovensko. Tady problém, i když jde pouze o okrajovou část, co se týká šelem, opravdu nevidím. Co se týká metapopulační teorie tak bych řekl, že jde o zdrojovou populaci, i když stejně jako geograficky, jde pouze o její okraj.
Josef Kouba reaguje 13.4.2013 22:37
Další citace, tentokrát z 8.2.1987 ...strhli tri silné jelene, niekolko jeleníc a teliec. (medvědi) A to ani nepíšem o vlkoch, no najviac ma mrzí, že vytlačili rysa, ktorého stavy rapídne klesli. Je prirodzené, že dravce neznášajúkonkurentov a tobož nie polovníci. Aspoň u vlkov ich ochrana mi pripadá skor ako zvrátená logika...
Josef Kouba reaguje 13.4.2013 22:01
Dovolím si citovat z dopisu jednoho slovenského kolegy, který mi napsal 20.2.1988 Medveďov máme skutečně vela - 4 x tolko ako je normovaný stav, hlavne mladej populacie. Len na mojom LÚ v jarných mesiacoch sa ich zdržuje aj 10 kusov. Je to podmienené sústreďovaním jelenej zveri, z ktorej staré medvede dokážu niečo aj uloviť a popri nich sa priživuje aj mladšia generácia. V tomto období sa tu zdržuje aj najvetší medveď.... odhadujem mu vek na 30-35 rokov a váhu na 350 kg. Stabilný medveď, ktorý žije o niečo nižšie má asi 10 rokov a 190 kg, potom sú 3 medvedice a mladá generácia do 10 rokov.... Takže takové jsou informace z roku 1988...:)))
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 21:55
Pokud si vezmu, že jádrová oblast Beskyd do teď vhodná a "kolonizovaná" rysem, vlkem i medvědem- v Beskydech funguje, a ty šelmy tu fakticky jsou, tak metapopulační teorie tento fakt snad nevylučuje..Dobře, ten rys Ondra třeba nějak zanikne z populace (x možných důvodů)z cca nynějších 10-15 rysů z Beskyd, ale začne fungovat nebo by měla nastoupit Rekolonizace,(dle teorie metapop.) čili další rys Pepa se dostane na území resp. teritorium toho "zaniklého" rysa. Takže území, které je evidentně přirozeným a možným prostředím pro rysí populaci lokálně může u nás existovat, troufnu si tvrdit snad i do budoucna. O.B.
Skrofa reaguje 13.4.2013 21:39
Paní Ježíková, o myslivcích se dá říct to samé: myslivci také mají svůj názor a platí "iba ten". ;-)
Jezikova Anna reaguje 13.4.2013 21:03
Pán Schindler, nemôžeme od pána Myslína očakávať žiadne pochopenie. On má iný názor a platí iba ten.
Jaroslav Schindler reaguje 13.4.2013 20:47
Jakýpak křik jste ode mě slyšel, pane Myslíne? Pouze jsem vás pochválil za striktní se držení ideové linie ochranářů čehokoliv, tedy rétoriky, která tu linii provází. Ale máte pravdu, do doby než se vám podaří zase sklouznout k demagogii, se budu bavit věcně. Tak tedy. V tom Brašově máte na mysli tu jednu označenou vlčici co se tam živí či živila odpadky, nebo to něco co je spíš smečkou zdivočelých „ratlíků“? Jinak je ten Brašov ze všech stran obklopen Karpaty. Kolik tedy vlků domigrovalo do toho Dánska? ….cituji vás…..když vydrží Lužici, a běhají přes celé Německo až do Dánska. Tak běžel, běželi, nebo běhají? Vaše slova se totiž dají vykládat různě a jednotné či množné číslo moc velkou roli nehraje.? Popisoval jste to totiž pomalu jako vlčí dálnici a zcela běžnou věc. Jinak se s vámi nemíním přít o přizpůsobivosti vlka. Ano žije v horách, nížinách, stepích a to od Arktidy až po……. Problém který odmítáte pochopit, ale není v této jeho přizpůsobivosti. Přizpůsobuje se totiž, tedy tam kde běžně žije, prostředí člověkem málo dotčenému. O tom ale u nás nemůže být řeč. Ano vlka v západní a části střední Evropy vyhubil člověk. Krajina od té doby doznala, to doufám potvrdíte, „určitých“ změn. Civilizace dost pokročila. Tedy ten zvyšující se počet lidí sebou nese podstatně zvýšenou zástavbu, hustou síť liniových staveb a tak dále a tak dál. Je to ale již celkem dávno co tedy člověk u nás vlka vyhubil, no bohužel již tehdy mu struktura krajiny to vyhubení dovolila. Tam kde nyní běžně žije se i přes jeho neustálý lov vlka vyhubit nepodařilo. Dodám díky za to. Čím to asi bude? Pokud chcete srovnávat vlka s rysem tak vězte, že způsob jejich života je si na hony vzdálen, takže bych se být vámi do takových srovnávání nepouštěl. Jinak na stav rysa v Beskydech v 80 letech si rád počkám. Co vám říká třeba genetický drift či metapopulační teorie?.
vaclav janda reaguje 13.4.2013 16:09
Ono to bude asi jak rika pan Deda z lesa.Je to jako vzdy v lidech.Nekteri to dovedou pochopit a akceptovat, nekteri nedovedou pochopit a nekteri nechteji.A tak to asi i zustane!
Děda z lesa reaguje 13.4.2013 11:52
Velkým šelmám a nakonec i veškeré zvěři je úplně lhostejné, zda měříme na šíři 250 km a délku 500 km. Asi bude pro ně rozhodující, co je uvnitř tohoto prostoru. A těch pro ně vyhovujících je opravdu již velmi málo, Tichou dolinu nelze u nás nijak vytvořit.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 11:39
Tak omluva paní Ježiková s tou délkou máte pravdu, zdroj mi uvedl dokonce 493 km, šířka je tedy o něco větší (ale uvedla jste cca) beru, max. šířka je pak 278 km.
Martin Myslín reaguje 13.4.2013 10:57
No křičet jste začal první pane Schindlere. Já uznávám, že se buď můžeme bavit normálně nebo si nechat tleskat Bláhou, zkoušet zaměňovat množné číslo s jednotným v textu druhého a svá tvrzení podporovat emocionálními výkřiky typu "chudák co zabloudil". Takže vážně: Celou dobu co se mne pokoušíte přesvědčit o lidnatosti se Vás snažím naopak přesvědčit já, že je třeba se na tento faktor podívat trochu hlouběji. Šelmy jsou logicky nevyhubeny tam, kde člověk méně využívá přírodu, proto se vyskytují a obecně následně prosperují tam, kde je člověk nechal a nechává na pokoji a to nikoliv tím, že by je rušil svým pohybem. Obecně vzato se příroda obecně uchovává nejlépe tam kde má člověk historicky minimální zájem - jak vidno při bližším pohledu na chráněné oblasti. O schopnostech vlka přežít v obydlené krajině to pak dle mého názoru vypovídá méně než prezentujete. Vaše teze navíc musí nutně vycházet z přesvědčení, že je vlk méně přizpůsobivý ke změnám prostředí než jeho přirozená kořist. Obecně vzato i méně přizpůsobivý než rys. A přitom je třeba vzít do úvahy, že vlk je vzhledem ke svému přirozenému rozšíření jeden z nejpřizpůsobivějších predátorů na světě. Žije od hor po pouště a všude jeho přítomnost závisí na množství kořisti. Jeho vymizení z velkých oblastí je způsobeno střetem s jiným predátorem, a já si kladu pouhou otázku zda k jeho vytlačení přispívá přímé pronásledování nebo k vymizení druhu postačí změny v krajině jak nazančujete. Za situace kdy šelmy přežily období pronásledování ve vzdálených horách se vyskytují primárně tam a za situace kdy jim v šíření brání snižování jejich počtu i na těchto místech se pak nešíří žádnou závratnou rychlostí. Šíření pak navíc naráží na hustěji využívanou krajinu i jinými způsoby a část těchto pokusů o osídlení končí výstřelem (Bavorsko, Jeseníky), který je tam rovněž pravděpodobnější než ve vzdálené rokli. Dle mého více než na lidnatosti záleží na tom kde a v jakých počtech necháme šelmy žít. Nikoliv, že by se šelmy samy o sobě vyhýbaly místům, kde chybí naprostá divočina, protože jednak by se tak chovaly jinak než jejich kořist druhak to odporuje logice při nárůstu stavů v jejich stávajících lokalitách. Kdyby záleželo na lidnatosti a divočině nešířily by se mimo svůj areál a v souladu se svou teritorialitou (rys, vlk) by při nárůstu stavů bojovali o přežití na poměrně omezeném prostoru – což se s ohledem na opětovné rozšíření vlka na Slovensku po jeho ochraně a pokusům o osídlení hustě obydlených Beskyd neděje. Pokud by to tak bylo, nebylo by vlastně nutné se o něčem bavit. Vlk by se našim horám navždy vyhýbal – hájit bychom ho mohli navěky a občas jeho návštěvu vzít jako kuriozitu. Pak není ochrana přírody s myslivostí ve sporu, protože se nechce pouštět do nějakého vysazování. Vy se pochopitelně můžete opřít o fakta jejich současného výskytu. Já mohu poukázat na fakt, že vlk je početnější na Slovensku než ve Švédsku či kuriozně celá německá populace z jednoho místa dosahuje poloviny té Švédské. Dále mohu zmínit schopnost vlků přežít na okraji Brašova či poněkud exoticky jejich schopnost plácat se na odpadcích indických měst. To poslední berte s rezervou, je nám to vzdálené a navíc jsem zaznamenal debaty o novém samostatném druhu vlka indického. Samozřejmě když budu brát lidnatost vážně, musím se zamyslet nad konkrétním místem, spíše než nad tabulkou, proto níže píšu onen výčet. Brašov je sice velikostně Brno, ale vlci na okrajích mají kousek do hor a lesů – nicméně je toto důvod jejich výskytu, nebo je horský terén a historický vývoj Rumunska uchránil před vyhubením a jejich návštěvy předměstí dnes pramení z toho, že přežili? Dle mého zaměňujete příčinu s následkem – to je celé. Oba naše předpoklady jsou tezí, nicméně Vaše fakta mé tezi neodporují. Ještě ty drobnosti: Ano, Jeseníky jsou nesmyslem, schválně uvedeným pro nazančení, že výskyt toho či onoho podléhá mnoha faktorům a ty je třeba vnímat jako celek. Po hříchu v přírodě nám mohou být tyto faktory často neznámé. V Černobylu jsem byl a věřte, že by se tam pán prstenů točit dal, chybí tam sice hory a Moria by tak musel být někde v Karpatech, ale elfové by tam pobíhat mohli. Třicet let bez člověka a ten les stojí za to vidět. Nicméně vlčí přítomnost a prosperita může být opět odvislá od toho, že se tam přímo neloví, nikoliv proto, že tam nežijí lidé. Vaše připomínky uznávám a budu se snažit s Vámi bavit věcně a nekonfrontačně. Rys v osmdesátých letech se podívám bohužel tady nemám kam.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 10:50
opr. republiky.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.4.2013 10:49
Ale, ale paní Ježíková ten rozměr české republikxy je nepatrně jiný :) Přidejte minimálně 200 km k těm vašim 500. to je reálnější délka a ta šířka bude také jiná- to jen na okraj. Jinak, je to všechno docela hezké co píšete, ale znovu se opakuji- nechme to na nich- na šelmách, lidé tu nejsou nijak "ohroženi" jejich přítomností a do budoucna se nepředpokládá nárůst šelem, který by toto mé konstatování měnil. Opičit se v tomto jistě nehodláme, ty podmínky i když v možná "horších jakostech", když už člověk "musí" hodnotit kde co bude žít, tu existují. Přítomnost velkých šelem není pochopitelně pro lidi v ČR životně důležitý středobod.
Jezikova Anna reaguje 13.4.2013 10:11
Vážení, zamyslime sa konečne úplne reálne nad šírením vlka v ČR. Na jednej strane je to snaha ochrancov prírody prinavrátiť vlka do jeho areálu pôvodného výskytu, dokonca navrhujú rozšírenie vlka po celom území ČR. Ich dôvody? Nebudem im nič podsúvať, oni sa vyjadria. Na druhej strane sú tu odporcovia šírenia vlka a to nielen z radov poľovníkov. Navrhujú povolenie lovu, predbežne úplne nešpecifikujú spôsob, ale predpokladám, že navrhnú lov v určitých lokalitách totálny, inde regulačný. Dôvody? Tu je smelo možné hovoriť o oprávnenom záujme poľovníkov a iných "pastierov" ochrániť pred nekontrolovaným decimovaním nimi vychované zvieratá, absolútne nepripravené na náhly atak vlkov a taktiež v neposlednom rade aj prirodzená túžba po vzácnom úlovku a zážitku s lovom spojeným. Realita je však taká, že prevažná časť územia ČR je pre vlka nevhodná a dovolím si tvrdiť, že miestami je prítomnosť vlka až neprípustná. Keď si uvedomíme skutočnosť, že ČR je v smere východ - západ najdlhšia cca 500 km a v smere sever juh cca 250 km, vypadá to dosť veľké teritórium, hlavne v porovnaní napríklad so Slovenskom. Ale každý reálne uvažujúci človek, či už ochranca, alebo poľovník si musí uvedomiť neporovnateľnosť týmto spôsobom. Položme si teda otázku : Je prítomnosť vlka na území ČR taká životne dôležitá a nevyhnutná? A je jeho existencia možná bez toho, aby jeho vplyv nebol neprimerane negatívny? No a niekde uprostred týchto názorov môže, ale ani nemusí byť pravda. A znova je možné aj v šírení vlka uprednostniť spôsob dlhodobý, s možnosťou pomalej, nenásilnej adaptácie všetkých zainteresovaných ale bez snahy o urýchlené "zazverenie" ČR vlkmi za pomoci totálnej ochrany s vylúčením lovu. Vlk nie je vôbec ohrozený živočíšny druh a tento fakt sa neposudzje podľa jeho neprítomnosti v ČR, ktorá je a aj bude takmer bezvýznamná pre posúdenie ohrozenia vlka v karpatskej oblasti. Skôr sa prikloním k názoru, že vlk v niektorých Českých revíroch, v prípade jeho objektívne nežiadúceho rozšírenia, bude v nich naopak veľmi ohrozený, to však neznamená, že mu bude hroziť celkové vyhynutie. Priatelia zo zemí českých a moravských, vezmite do rúk zdravý rozum a neopičte sa, vlk je takisto ako aj rys, vzácna a krásna šelma a jeho prítomnosť v revíroch s možnosťou jeho lovu je oprávnenou pýchou správcov týchto revírov, ale nie je to nevyhnutnosť. A recept na znovurozšírenie a udržanie vlka v ČR vám nedá nikto, ani susedia Slováci, Poliaci alebo Nemci, pretože ten recept neexistuje a takmer všetko je to o prístupe ľudí k prírode ako celku a o možnostiach, ktoré príroda vytvorila.
eurohorn@eurohorn reaguje 13.4.2013 09:21
Matrine, protože tyto příspěvky již patrně nemohou přinést nic převratného, tak jsem si jen verbálně pohrál s tvojí větou - "vlk u nás žít nemůže/vlk se u nás nemůže přemnožit" a změnou slovosledu a záporem jem dosáhl věty "vlk se u nás nemůže přemnožit, protože u nás nemůže žít!-:))"... Ondro, u mě už můžeš čekat jen jediný posun - do hrobu...
Jaroslav Schindler reaguje 13.4.2013 00:04
Proč vždy, když dojdou rozumné argumenty, nastupují demagogické „výkřiky“, ve vašem případě pane Myslín o výšce plotu či „zakousnutých dětech“. To dávám raději do uvozovek. Celou dobu se vás snažím přesvědčit, abyste si porovnal lidnatost různých oblastí s výskytem vlka a porovnal to s plochou. Ten vlk, i když se vám to asi nezdá, potřebuje pro svůj život nějakou plochu. Čím míň je tato plocha ovlivňována člověkem tím pro toho vlka lépe. Udělejte mi radost a proveďte si toto porovnání a seznamte mě prosím s výsledkem. Bude to určitě kratší a stravitelnější než vaše statě o vašem názoru na Stalina. Dopředu vám říkám, že srovnávání F-M či Ostravy s Beskydy je nesmysl. Porovnávat Beskydy s přímou návazností na Slovensko s Jeseníky je potom nesmysl druhý. A ta divočina. Peter Jackson by Pána prstenů netočil asi ani u Černobylu a přitom…..absence člověka z toho divočinu tvoří a vlkům, co jsem slyšel, se tam velice daří. Zase je to ale o tom vlivu člověka na prostředí, o urbanizaci a fragmentaci krajiny, o propojenosti jednotlivých populací atd. Jedna otázka. Kolik podle vás bylo rysů v Beskydech v 80-tých letech?
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 20:44
JJ, zmanipulovali to komunisti - na útoky na myslivce jako hubitele šelem měli obvzláště spadeno:)).
Jezikova Anna reaguje 12.4.2013 20:19
20:18
Radek Pintner reaguje 12.4.2013 18:25
Martine dík za odpověď a souhlas s p.Pavlem
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 12.4.2013 16:46
Možná že se ptám krapítek pozdě.. ale Pavle, jaká je tedy Tvá představa a postoj k působení velkých šelem u nás? Konkrétně stačí- vlci v Beskydech..? ;) Když tak čtu mezi řádky diskuzí, tak jakékoliv, řekněme zastání pro jejich působení v tom našem "posledním karpatském výběžku" v Tvé rétorice nevidím..Já a kolega M.M. jsme v tomhle, řekl bych poněkud transparentnější :)Já v podstatě tuším co napíšeš, ale spíše mě jde, aby ta diskuze měla nějaký mikro posun- dáli se to tak nazvat..O.B.
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 14:46
Dobrá Pavle, pak jistě budete souhlasit s trvalým hájením na věčné časy?:)
eurohorn@eurohorn reaguje 12.4.2013 13:43
-:)..Martine, já bych tu větu s tvých slov postavil jinak,s jedním záporem navíc, a tvrzení by bylo jednoznačné: "Vlk se u nás nemůže přemnožit, protože u nás nemůže žít"..-:) a máš protichůdná tvrzení zcela vyvrácena...
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 11:22
Zdravím Vás pane Pintnere. Opravdu chci nechat na vlkovi, aby se rozhodl sám jestli u nás bude a hned po té na člověku, zda ho tu nechá a v jakém počtu. Vysazovat ho nemíním a lovit ho při počtech pár kusů rovněž ne - jiný postup pak není možný. V ostaních druzích narážíte na nepružnost při povolení lovu po jejich zachránění - v této fázi vlk zatím není. Obpříspěvek se tu opakují dvě protichůdná tvrzení - vlk u nás žít nemůže/vlk se u nás může přemnožit.
Radek Pintner reaguje 12.4.2013 11:08
Pane Myslín,čtu tady ty příspěvky a reakce a mám dojem,že se zase objevil gumídek.Opravdu chcete nechat na vlkovi aby se rozhodl sám zda-li v české krajině bude?Tento týden byla ve zprávách ukázka práce krkavců-jejich málo.Kormorány jsme tu taky už řešili i vydry.Nedivte se,že reakce na vlka a nejen na něj je taková jaká je.Protože v čechách a to se opakuji se nejdřív něco hájí do roztrhání těla a pak ........Proč se nenajde kompromis dokud to jde?Jinak dle mého vlk by v čechách měl těžké žití teda pokud by si nechodil pro sociální dávky.
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 10:43
Zeptám se zda není možné, aby těch vlků z Polska přišlo a přicházelo více? Samozřejmě je tam i ta možnost, že jakási organizace, vypouští potajmu vlky ze ZOO, ale přeci jen...HD v Německu asi neoperuje a ty hovna jdou na analýzu DNA, z toho co vím. Nefér to až tak není, ale pokud někde uvidím datla nestanu se odborníkem na datly:). To bych ho musel pozorovat velmi často. Sběrači hoven dle mého nemají ambice potkat vlka - což souvisí s tím našouláním. Základem monitoringu to dnes není, jen je to stále základem lovu:). Proto ty rozdíly:).
Martin Myslín reaguje 12.4.2013 10:32
Ano, napsal jsem - nechat na pokoji a než jich bude více tak neřešit. Kupodivu a ke svému překvapení se tak nějak vždy v tomto názoru potkám s Hnutím Duha. Docela dlouho jsem se snažil tomu vyhnout, ale ať jsem dělal, co jsem dělal, tak v základu mám prostě ten názor stejný (nestřílet, nechat být, pak se uvidí). Trápilo mě to pár let, ale až pak jsem si povšiml, že na Stalina mám například stejný názor s Hitlerem. Opět deprese, ale pak jsem si po mnoha pokusech ten názor na Josifa změnit, řekl, že až tak nezáleží na tom kdo se mnou souhlasí, ale na názoru samém. Bohužel tento vnitřní proces zatím jak vidno neprodělali všichni a občas to někdo vytáhne. S tebou souhlasí Franta? Vždyť Franta je blb, tak to musíš být….. No nic. Ano Lužici jsme probírali - reagoval jsem na absenci divočiny v ČR jak psal pan Janda. Jinak samo od minuty by se tam mohl natáčet Pán prstenů jak známo – divočina, až oči přechází. Doporučuji výlet. Ačkoliv o zalidnění má reakce vůbec nebyla, tak jak jsme se bavili níže. Stále netuším jaké má vlastně statistické zalidnění vliv na vlčí populaci. Moravskoslezský kraj, okres Frýdek-Místek potažmo i zalidnění CHKO Beskydy budou jistě zajímavá čísla. Možná i pro tvrzení, že se vlk v Beskydech nemůže ani mihnout, zatímco dle zalidnění by Jeseníky v porovnání pro něj byly hotovým rájem na zemi. Ale jak se zdá tak podstatnější bude více faktorů než jednotlivosti. Ty se zase výborně osvědčují k vyloučení toho, co se nehodí. Hraje se to následovně - kdykoliv Vám někdo dá nějaký příklad, tak se podíváte na nějaký rozdíl. Kupříkladu nižší výška plotů v rámci celého Saska, no a ta hned může vyloučit přítomnost vlka v České republice. U nás totiž jak známo bohužel nemáme vojenské prostory s minimální turistikou, ani odstavené povrchové doly což je ovšem ona smůla protože to je přesně to prostředí, které vlk k životu potřebuje. Takové pohraniční hory u nás, bez povrchových dolů a odstavených elektráren samozřejmě, jsou naopak prostředím, které je ve výrazné nevýhodě - není to divočina. A tu přeci vlk potřebuje, a proč jí potřebuje. Protože to tak má být a protože to tak cítíme. Desetiletí stále stejné. Nejdříve se začne řvát o pěstitelích šelem, škodách a zakousnutých dětech, a to okamžitě jakmile se ty šelmy někde objeví. Pak se staneme jejich přáteli a podporovateli a začneme je bránit před zlými ochranáři, kteří je ruší, otravují, špatně studují a bůh ví co ještě. A s dojemnou péčí se začneme starat o jejich prostředí a životní nároky -samozřejmě se závěrečným zjištěním, že prostředí jim bohužel nevyhovuje takřka nikdy a nikde, jejich šíření je tak vlastně vyloučeno. No a, pokud se toho šelmy náhodou opomenou držet, vrátí se okamžitě předchozí píseň k obraně civilizace. Šelma mimo divočinu, kterou tak zoufale potřebuje, je šelmou divnou a zvláštní a je třeba jí předchozí doporučení důrazně připomenout – Vlk v Jeseníkách kupříkladu nezašel na nevyhovující prostředí, ale na výstřel z pušky. Jinak k Vašim otázkám: Jaká je vlastně populační dynamika vlka? Když vám to přijde tak podivné. Dále je třeba si osvětlit užití množného a jednotného čísla. Ti vlci v Dánsku byli dva, proto jsem použil množné, oproti tomu vy zmiňujete ohledně vlka z Polska číslo jednotné – což mne vrací na začátek, a pokud máte pravdu tak to částečně vysvětluje tu populační dynamiku a mohu potvrdit, že z jednoho vlka jich sedm desítek nevznikne. Pokud ano, tak to vskutku velmi smrdí. Ti vlci v Dánsku mi nikde neběhají, oba jsou na pravdě boží, jak se ostatně můžete dočíst níže. Kde je rovněž i uveden ten zdvojený počet těch chudáků. Možná by stálo za úvahu si obdobné pokusy o chytání za slova ušetřit, ale to by možná zase ochudilo debatu. Hospodařit/nehospodařit – co platí?. Já mám názor, ochranáři na Slovensku patrně také. Tím mým je nehospodařit při zoufale nízkých počtech a týká se to ČR. Slovensko neví jakou má populaci vlků, ale je dost velká na to, aby lov vydržela a pokud nikoliv tak jej mohou začít opět chránit v momentě, kdy opět zmizí a bude přežívat jen na východě jako v minulosti. Jestli čekáte, že jsem ze zásady proti lovu na věčné časy, abych vlky naplnit celou Evropu, tak nikoliv. Přítomnost vlka na území ČR už nezáleží jen na Slovensku to za prvé a za druhé pokud ho tam mají v dostatečném počtu je lov jejich věcí, samozřejmě pokud se nezavázali nějakou mezistátní dohodou. Myslet si mohu s ohledem na populaci u nás své, ale suverénní stát má své zákony a svá práva.
eurohorn@eurohorn reaguje 12.4.2013 10:02
To je samozřejmé Jarku-:)!, čím víc se toho střelí na Slovensku, tím míň má šanci se dostat k nám... a vidíš, na to, že oblast Lužice je bývalý vojenský prostor, jsem jaksi pozapoměl!, nicméně z náhodných migrantů vlků za 10 let 100 ks stavu trvalého, aniž by tam byl proveden nějaký výpustek, je už i po krevní linii holý nesmysl! Proto nadále tvrdím, že ti Duháci ani nevědí, když sbírají ty pobytové znaky, zda nejsou z granulí-:), a dále to, že vlk se v naší silně urbanizované krajině trvale neudrží. Vlk opravdu potřebuje divočinu a klid. A Martine, od kdy "co kdo viděl" je nefér?! Ne to je základ všeho, monitoringu i lovu! Kdo sedí ten někdy i vidí!, případně loví! Ale kdo, při běžném fungování ty hodiny nesedí, tak ten může opravdu jen sbírat ty pobytové znaky-:)! A právě to našoulání vlka patří do té říše pohádek a bajek, jak jsem ti psal níže...
Ladislav Bacina reaguje 12.4.2013 08:40
Myslín:nemám strach že by vlk přišel z Polska do Krkonoš a když náhodou tak zase rychle vypadne.To i bez rány!Viděl jsi jak to tam vypadá??!!Když tam jedeš na běžkách tak to je s davem někam a zpět!A o skůtrech a motorkářích nemluvě.
Jaroslav Schindler reaguje 11.4.2013 23:03
Nádherné pane Myslín, tleskám. Když tak čtu, co jste napsal, tak jste se přesně trefil svou argumentací do argumentace HD či hnutí Vlk. (Pan Bláha by z vás měl určitě radost.)Takže má korekce. O Lužici jsme se snad bavili, ne? Několik stovek km2 s minimálním zalidněním. Tedy bývalý vojenský prostor, množství lesa atd., odstavená elektrárna a povrchové doly s přechodně zastavenou těžbou. To vše na hranici s Polskem. Zalidnění Boxberg 23 obyvatel /km2, při 217km2. Dalších 400km2 se zalidněním nepřesahujícím 40lidí km2.( Hähnichen, Reitschen, Weiskeisel, Krauschwitz atd). Turistika minimální. Atd. To jsou fakta, které u nás nemáte s čím porovnat. Vaše „běhání vlků přes celé Německo“ To asi máte na mysli toho chudáka, co zabloudil a náhodou se našel v Dánsku? Kde vám tam běhají ti další vlci, jak uvádíte? Někdy před deseti roky měl na tu Lužici zabloudit vlk z Polska a úspěšně se rozmnožit na nynějších, uvádí se kolem 100 vlků. To trochu odporuje populační dynamice, nebo naopak, že by na tom PŘIROZENÉM šíření vlka něco smrdělo? Na Slovensku je ta nutná přítomnost vlka pro možnost hospodaření sním, realitou. Co chtějí ochránci vlků? Nehospodařit. Jinak to nehospodaření na Slovensku je základní podmínkou pro jeho případné šíření k nám. Tak co pak platí? Hospodařit když je, nebo nehospodařit aby se rozšiřoval i na nevyhovující, či méně vyhovující místa? Pane Janda souhlasím s vámi, že šelmy jako vlk potřebují prostor a divočinu, což v ČR není.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 16:36
Co to nechat na něm pane Janda? O nic víc mé straně v této diskusi ani nejde. Protistrana hovoří jednou o nutném hospodaření, což nutně předpokládá jeho přítomnost, podruhé o škodách, které může způsobit atd. Pokud je to u nás tak nevhodné, není se o čem bavit a můžeme být všichni klidní. Když se tu vlkům líbit nebude - nepřijdou. Zatím se jim to líbí u všech našich sousedů s výjímkou Rakouska a když se u nás zjevili např. v Jeseníkách nedostali ani šanci o tom lesoparku vyřídit ostatním zájemcům za hranicí - lovci byli rychlejší. Co se týká prostředí, když vydrží Lužici, a běhají přes celé Německo až do Dánska, patrně to u nás zvládnou a když z nějakého důvodu zjistíme, že se naše krajina od Německé zcela odlišuje a pohraniční hory z Polské strany jsou lepší než z naší, není žádný problém. Alespon s nimi nemusíme hospodařit.
vaclav janda reaguje 11.4.2013 16:04
Dobry den.Mam par otazek pro odborniky a pestitele VLKA(ve volne prirode).Zatim se zde docitam vse z pohledu vladce vseho, CLOVEKA.Ale co by na to asi rekl VLK?Myslite ze by chtel behat v te vasi rozkvetle zahradce zvana CR?Jak vite vlk potrebuje velky prostor a DIVOCINU(neni jiz v CR).Myslite ze by rad pobihal v lesoparcich u vas?Dost casto jsem videl napriklad "skladky"smeti a harampadi v lesich CR(pry to delaji NEMCI).Mozna ze vkl by si zvykl,ale to pro VLKA opravdu CHCETE?Mozna ze by vam vlk "podekoval" a sel se obesit.Je asi dobre ze tato diskuse nic nemuze vyresit a je jen placanim do vetru(vcetne meho prispevku).Howgh VJ.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 12:20
Všiml jsem si, že jsem Vám omylem tyknul Pavle - omlouvám se bylo to v zápalu boje:). Proti Vám jsem elév a ucho zelené, normálně bych si to nedovolil a ani tak při osobním kontaktu nečiním, jen mi to ujelo. Martin.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 11:44
Ale Pavle, ke škodám jsem se tu vyjádřil několikrát - téměř žádné (mohl bych si je možná i dovolit, jak nazančuješ) což souvisí i s mou představou ze světa bajek - málo škod, málo vlků, žádný lov. Urbanizovaná krajina je v Lužici a vlka jsem sice viděl, ale nebylo to cílem výpravy a nebylo to v ČR. Posvátná kráva to pro mne není, až ho bude dost proti lovu nic nemám. Jinak od myslivců je obecně ten směr "co kdo viděl" trochu nefér. Oni toho vlka nebo rysa také málokdy našoulají, většinu toho vidí z posedu nebo na újedi (i když jsem slyšel o chlapovi co dokázal hostovi rysa přivábit), většinou při jiné činnosti. Když bychom dostali oba dva úkol nevracet se bez fotky (spíš rysa, vlků je tu jak šafránu) domů postupovali bychom asi stejně, ale při běžném fungování nesedím hodiny v lese po tichu a nemám tak logicky šanci.
eurohorn@eurohorn reaguje 11.4.2013 10:04
M+O: chlapci clapci, docela mě rmoutíte! Sami, jak je patrno, jste nikdy vlka neviděli, a Vaše představy jsou z říše snů a bajek. Ostatně jako většina všech ochránců přírody. Nikdo Vám totiž neprozradil jak na to, aby jste vlka vůbec spatřili!, a co vše je pro to také nutno obětovat. Chozením ve dne v jeho stopě můžete maximálně hledat a sbírat jeho hovna, pardon pobytové znaky, jak je dnes módní říkat, jistěže-:)! Vy toho vlka patrně neuvíde takto nikdy. Na vině ovšem nebudou myslivci nýbrž Vy sami! Jestliže někde žije vlk docela běžně, není důvod s ním lovecky nehospodařit! A toto, toto jediné, je tím jablkem sváru! Vlk je pro Vás posvátná kráva, ale hospodařit se s ním musí! Jeho rozšíření do urbanizovaná krajiny je utopie! Kdyby jste se náhodou dostali tam, kde žije a tudíž páchá škody, případně nalezli pár kadaverů, či vyslechli pár postižených lidí, dále si promítli si ty škody do vlastní kapsy, možná by jste smýšleli jnak nebo měli jiný úhel pohledu! Závěrem pak, pokud budete hledat a sbírat ty "pobytové znaky", dejte pozor aby nebyly z granulí-:) P.V.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 09:58
Pro zajímavost článek z roku 1968 o rysech v Beskydech: Když se letech 1949-51 začaly objevovat v našich přírodovědných časopisech i denním tisku zprávy, že v Moravskoslezských Beskydách, skoro po čtyřicetileté přestávce se znovu objevil rys ostrovid /Lynx lynx L./, všichni milovníci zdravé a nenarušené přírody měli z těchto zpráv nemalou radost.Jedinci, kteří do oblasti Moravskoslezských Beskyd přišli ze Slovenska, vytvořili časem novou populaci rysů, která se začala úspěšně v Beskydách rozmnožovat, a navíc začala svůj areál pomalu rozšiřovat, k západu z oblasti Beskyd do oblasti Jeseníků. V r. 1950 se odhadovalo, že v Beskydách žije 7-8 kusů, v roce 1951 asi 10 kusů, v letech 1958-1960 se počet rysů pohyboval kolem 25-30 kusů. Zdržovali se hlavně v kulminační oblasti Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora, Smrk, Kněhyně, aj. Z oblasti Jeseníků byly hlášeny ojedinělé zástřely.Asi od r. 1961 se počet rysů v Beskydech začal snižovat tak, že v r.1966 bylo už jen asi 8 kusů a v r.1968 si musíme položit otázku, zda existuje v Beskydách ještě aspoň jeden kus. Našim myslivcům se podařilo tzv. "nepřítele" jejich zájmů vyhubit.Je pravdou, že přistěhuje-li se rys do oblasti, kde dlouho nežil, stane se pohromou pro srnčí zvěř, kterou snadno loví, poněvadž není na něho zvyklá. Zvěř si však po čase na rysa zvykne, je opatrnější a jeho kořistí se pak v největší míře stává zvěř stará a slabá. Žádný myslivec nemůže popřít fakt, že nejmohutnější srnci a to jak ve zvěřině, tak v trofeji, žijí právě v oblastech, kde žije rys. V dnešních statistických výkazech o úlovku zvěře se až příliš zdůrazňuje kolik tun zvěřiny dali myslivci na stůl našich pracujících, zatímco v dřívějších dobách byla největší chloubou chovatelů lovné zvěře zvěř silná a zdravá, silná ve zvěřině i v trofeji. Jistě i zde existovaly výjimky a snad by mohl někdo namítnout, že právě v těchto dobách byli rysi v Českých zemích vyhubeni, ale kulturní úroveň našeho člověka nemůžeme srovnávat s kulturní úrovní člověka let minulých. Ke kultuře dnešního člověka patří i ochrana přírody a rys je součástí naší přírody. Je jedním z našich původních živočišných druhů. Je úplným paradoxem, že na jedné straně našim původním živočichům, kterým příroda dala ostré zuby a drápy a určila jim funkci regulátorů v přírodě, říkají myslivci "škodná" a na druhou stranu škodnou cizího původu v přírodě vysazují! Mám na mysli umělé vysazení mývalovce kuního /Nyctereuctes procynoidaes/ do volné přírody, který se může stát problémem i u nás, vzhledem, ke své expanzi na západ. Vraťme se však k otázce ochrany rysů u nás.Na území Severomoravského kraje je rys hájen od 15. prosince do 28. února. Podle zákona o myslivosti se rys nesmí lovit do želez. Určitá zákonná opatření existují, je však otázka, jak jsou dodržována! Myslivci uvádějí jako důvod k uhynutí rysa nákazu prašivinou od lišek, veterinárním institucím však nebyl hlášen ani jeden případ výskyt prašiviny u rysa, nebyl zaslán ani jeden exemplář rysa touto nemocí nakaženého.I v minulosti se o vyhubení rysa postarala hlavně železa. Rys totiž nemá příliš jemný čich, ale jeho dobrý zrak a sluch mu umožňují, že se nestává snadnou kořistí získanou odstřelem. A proto se zdá, že prašivina je jen výmluvou, že hlavní zásluhu na jeho vyhubení mají opět zákonem zakázaná železa! O tom, že rys byl skutečně do želez uloven existují důkazy: např. 4. 4. 1953 byl chycen do želez 1 exemplář polesným Josefem Kaňokem z polesí Horní Mohelnice /Krásná/, ostravská ZOO v roce 1956 odchovala rysa, který byl rovněž uloven do želez, v roce 1958 byl chycen do želez rys lesníkem Ondruškem v polesí Slavíč. Příkladů by bylo možno uvést daleko více. K systematickému hubení rysa přispěly i případy ubíjení rysích mláďat, například v roce 1958 byla zastřelena 2 mláďata na Kněhyni. Dokud se nezmění poměr myslivců k přírodě, dokud nebudou myslivci znát základní přírodní zákony - chápat přírodu jako celek a ne jako chovnou stanici určitého živočišného druhu, dokud nezmizí lidská touha po zabíjení, po kořisti za každou cenu, do té doby všechna zákonná opatření budou mít nepatrný dosah. To neplatí ovšem jen o rysech, ale o všech živočišných druzích, které jsou mylsivci označováni jako "škodná"!Doc. Dr. J. Mařan v knize "Ochrana Československé přírody" hovoří velmi výstižně k problému ochrany rysů u nás. Říká: "Dokud u našich myslivců nebude požitek ze sptaření této šelmy v jejím přirozeném prostředí větší, než chtivost vzácného úlovku, není ochrana rysa zajištěna. Dokud v krajinách, kde stav rysů skutečně není nadměrný, nebude lesní personál pokládat odstřel rysa za stejnou hanbu jako ubití březí laně, bude existence rysa v našich zemích ohrožena a osud rysů na Slovensku bude stejný, jako osud rysů v Čechách. Budou vybiti do posledního kusu a ještě při posledním lovu bude omílána historie o strašném přemnožení rysů, kteří strhli desítky vysoké zvěře a jejichž stav musí být zredukován".Dnes se tedy podařilo rysa vyhubit. Určitě, a vím to i z vlastní praxe, nejsou všichni myslivci stejní. Je štěstí, že mnoho těch dobrých a opravdových myslivců, kteří mají rádi v přírodě ne jenom zajíce, srnce a bažanty, ale dívají se na přírodu dialekticky, chápou ji jako celek. Mají radost, mohou-li v této přírodě pozorovat jestřába, lišku i jiné dravce aniž by je zabíjeli. Mají radost z toho, že v jejich revíru žije druh, který byl jinde nerozumně vyhuben, jsou spokojeni, že k regulaci šedivek jim pomáhá jestřáb a nemusí používat odporného způsobu k jejich hubení - trávení. A právě na těch správných myslivcích záleží a je jejich povinností, aby ty myslivce, kteří ve svém vzdělání a ve vývoji své lásky k přírodě nedospěli ještě tak daleko, aby tuto skutečnost pochopili, tyto myslivce aby odborně vedli a vychovávali.Snad se bude historie migrace rysa opakovat a rys znovu pronikne ze Slovenska do oblasti Moravskoslezských Beskyd. Nesmíme však již dopustit, aby se historie opakovala úplně, to znamená, aby rys byl pak znovu vyhuben. Kdyby se měla opakovat, nelze předpokládat, že se u nás chráněná a vymírající zvěř udrží. Jakým právem pak chceme odsuzovat vybití velkých kopytníků z dřívější doby? Jak se budou dívat příští generace na nás? Bude jistě nutné, aby i státní ochrana přírody přistupovala k této otázce daleko energetičtěji. Je jistě v její možnosti prohlásit rysa v Českých zemích dočasně za úplně chráněného živočicha a v případě, že vznikne populace nová, určovat rozsah a způsob její regulace a přísně ji kontrolovat. Připravuje se zřízení a vyhlášení chráněné krajinné oblasti Beskydy, proto i tento problém bude snad uspokojivě vyřešen. Je také nutno uvést zájmy myslivosti do souladu se zájmy státní ochrany přírody. Větší zájem o otázku ochrany rysa by měly projevovat i naše nejvyšší instituce, bude nutno ve větší míře o této otázce a jejich problémech informovat veřejnost. V závěru chci upozornit, že v Německé spolkové republice na německé straně Šumavy bude zřízen Národní park, ve kterém má být rys úplně chráněným živočichem. Němci se totiž domnívají a věří, že tam rys přijde z Karpat, tedy z Moravskoslezských Beskyd. Myslím, že bližšího komentáře není za potřebí. Ze sborníku POZNEJ A CHRAŇ Duben 1968.
Martin Myslín reaguje 11.4.2013 09:55
Na české straně Beskyd byl rys vyhuben dvakrát, podruhé se tak stalo díky legálnímu odlovu v šedesátých letech. Management se šelmou se nekonal, šlo o záměrnou likvidaci druhu. No snad je taková doba za námi, nicméně jak vidno šelma nedokáže vždy činnost myslivců zdárně přežít. Dokud není stabilní populace na větší ploše (což zatím není a možná nikdy nebude případ českých Beskyd) je ochrana nutná. Osobně proti lovu při splnění těchto podmínek nic nemám, nechápu ho, ale nemám.
Jezikova Anna reaguje 11.4.2013 07:24
Pán magister, toto je pohľad veľmi jednostranný. Každý rozumný poľovník, ktorý chce šelmy loviť, si uvedomuje, že najskôr ich v revíri musí mať a to v takom počte, aby lov bol prípustný. Súbežne s tým je úplne jasné, že tie šelmy aj niečo skonzumujú a je to teda nevyhnutné. Ale tá časť ochrancov, ktorá slepo požaduje ničím neodôvodnený úplný zákaz lovu šeliem, si Váš prívlastok "blbej" plne zasluhujú. Šelmy napriek činnosti poľovníkov zdarne prežívajú, ale niekde už ich prítomnosť, vzhľadom na ich zvýšený počet s následnou inváziou až do intravilánov, začína byť nielen nepríjemná, ale doslova nebezpečná. A tu je teda namieste otázka: Kto má uvoľniť priestor - človek, alebo šelmy? Odpoveď je každému jasná, tak sa nehrajme na dobrých ochrancov a zlých poľovníkov a opačne ale pochopme realitu, že "všetkého moc škodí".
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 11.4.2013 00:49
Tuhle "šelmí diskuzi" neustále protíná, ten klíčový bytostný názor na vztah člověka (zde) k chráněným zvířatům- velkým šelmám. Prostě myslivec/lovec je potěšen ze vzácného setkání i z úlovku a tu šelmu nezřídka vnímá jako svého konkurenta, no a ten "blbej" ochranář je potěšen, že tady u nás ty (poměrně)vzácné, atraktivní šelmy žijí a že je jednou snad i zahlédne... teď mi ukápla slza, končím. :) Tyto polarizované názory však budou stále aktivní v celé naši zainteresované veřejnosti a doufám, že i za padesát a více let. Z výše jmenovaného tedy nikdy nemůže dojít ke shodě v pohledu mezi nemysliveckou veřejností a myslivci a to již v této základní obecné rovině vztahového chápání člověka k volně žijícím zvířatům. O.Bělka
Martin Myslín reaguje 10.4.2013 21:32
:))) JJ, kuří oko to je bolest jako sviňa paní Jeziková a když Vám na něj někdo šlápne dokonce opakovaně tak i nejeden kliďas ztratí kontrolu. Ale máte pravdu nedokážu, prostě nedokážu zabít nic zbytečně. Taková jsem už zvláštní povaha. Nicméně každý jsme nějaký a druhým nic nevyčítám.
Jezikova Anna reaguje 10.4.2013 20:57
Pán Myslín, pochopíte všetko ihneď po zistení, že toho vlka nemôžete zjesť ani keby ste chcel. Vy ho totiž uloviť nedokážete, ale poplatok zaplatiť môžete a bude aj vlk sýty aj baran celý aj ochrancovia (možno aj miestni poľovníci) spokojní.
Martin Myslín reaguje 10.4.2013 14:05
Mimo mé chápání....takto s chybou to vyznělo trochu jinak. Nikomu nic neupírám
Martin Myslín reaguje 10.4.2013 12:59
Dát 26 000,- za to, abych mohl jet zastřelit někam do fuč něco co pak ani nemůžu sníst?? Ano, něco je mimo chápání, ale proti gustu.... Těch vlků opravdu může být ke dvěma tísícům stejně jako jich může být ke třem, čtyřem stovkám. Bohužel se stanovují odlovy a zda se to trefí se občas pozná až v momentě kdy vlk zůstane opět jen na východním Slovensku jako v nedávné minulosti. Věčný problém stanovení počtů a únostnosti odstřelu a patrně i neřešitelný.
eurohorn@eurohorn reaguje 10.4.2013 11:40
No vidíte, a já si pamatuji ještě zástřelné za vlka ve výši 2.000,-Kč, a bylo jedno, jestli, vlče, adultní fena či pes-:)...jó bývaly i dobré doby-:)
Děda z lesa reaguje 10.4.2013 10:57
Některé slovenské honitby nabízejí poplatkový lov vlků od 1.11. do 15.1. za částku +/- 1.000 €.
Josef Voborník reaguje 10.4.2013 03:09
Eurohorne, s tím přemnožením vlků v Jakutsku máš pravdu, jen s tím zástřelným je to trochu jinak - těch 64 tisíc /v přepočtu/ není zástřelné, ale odměna v soutěži o největší počet ulovených vlků.
eurohorn@eurohorn reaguje 9.4.2013 16:03
Dočetl jsem se o situaci v Jakutsku,kdy od Nového roku je zástřelné za předloženou vlčí kůži v přepočtu 64 tis.Kč. V místech kde bývá cca 500 vlků, je jich nyní asi sedminásobek. Strhávají koně a farmové soby. Ptám se, a směřuji to k otázkám a odpovědím zde níže, PROČ, by těch vlků natažených z Bílé Rusi a Polska opravdu přez zimu na Slovensku nemohlo být až ke 2. tisícům??? Krátkodobě, potravně to zvěř "vydrží"...
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 19:22
Na internetu jsem si stáhl dokumentární film slovenské televize "Návrat rysov" o dvou mláďatech z Ostravské Zoo vrácených do přírody na Velké Fatře autorem je Miloš Majda. Ještě jsem to neviděl, ale patrně to na Slovensku probíhá. http://www.navratrysov.sk/ Zaujalo mne to a našel jsem odkaz. Teď sice musím prchat, ale sám se na to rád mrknu a přečtu si stránky, dobře, že jste mi to připoměli:).
Skrofa reaguje 5.4.2013 18:17
Já vím pane Bělko, u té první fotky jsem na to upozorňoval. Ale to, co jsem tam pak napsal o možnosti vypuštěného jedince, beru zpět, protože jsem si neuvědomil, že to jsou fotky ze Slovenska.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 5.4.2013 11:01
Pan Rusko, psal u jedné z těchto fotek, že rys nejevil známky plachosti, vzdálenost při focení byla od 25 -40m, poté až se fotograf vzdálil na cca 60 m rys odběhl. Končí doba námluv u rysů, ono asi domnívat se že rys je nějak "přímo nemocen", nemusí ale může být pravda. Každopádně pan Rusko má na tohoto skvrnitého lovce celkově štěstí. To že by byl však na Slovensku přemnožen, ale neberu :)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 5.4.2013 10:44
Trochu odbočím od vlků, možná je čas na změnu :)Vážení, co říkate na- podle mě neuvěřitelné, štěstí pana Ruska ze Slovenska..? Fotil celkem z blízky rysa (jak uváděl) minimálně dvakrát po sobě v časovém rozpětí cca 8 dní. Už jsem k fotce psal, že to není to "typické chování" divokého rysa. Přiblížit se několirát k této šelmě na cca 40 m je jistě kumšt. Na Sk lovectví má tento autor další fotky stejného jedince, asi nám nechtěl pan fotograf "zamořit naše české" stránky rysem :)
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 09:49
Díky za informace, jak říkám zatím jsem nečetl, ale věřím. Odkud prosím čerpáte?? Bohužel mé zdroje jsou omezené. Nicméně nečastější výskyt vlka v této části Beskyd byl na Černé Ostravici a to je k Šanci hod kamenem. Co se chytání týká, tak je to možné na základě jakéhosi "výzkumného" odlovu a vím jen o jednom člověku co to přes známé provozoval. Nepochybuji, že si tam občas někdo z povodí Odry zachytá, ale zatím nevím ,že by si šlo vyřídit třeba jednodenní povolenku. Já na jednu stranu chápu, že lidé jsou hovada a pokud se chce udržet vysoká kvalita vody není možné tam povolit běžný rybolov. Dle mého by se to dalo udělat s průvodcem a třeba chyť a pusť. Osobně kdyby stála jednodenní povolenka s průvdcem třeba i pár tisíc, zajdu si tam jednou dvakrát do roka, ale rád bych jim je dal a povodí by mohlo slušně vydělávat.
Jezikova Anna reaguje 5.4.2013 09:12
Pán Myslín, aj na zamrznutej nádrži Šance malo v minulosti k strhnutiu vysokej zveri vlkmi dôjsť. Teraz tam vlci nemusia byť alebo ich je málo. A z počutia mám aj informáciu, že zo všeobecného zákazu rybolovu na nádrži Šance, údajne sú udeľované výnimky.
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 08:52
Ještě dodám, že popis takového lovu v korytě říčky nad přehradou Morávka jsem slyšel asi před třemi lety. U kadavéru prý drželi stráž chvíli i myslivci (tím nechci nic rozjíždět, chtěli asi fotografovat), ale vlci se nevrátili. Mám to od místního obyvatele, který ani nevěděl, že se o vlky zajímám - takže mne potěšit jistě nechtěl a jak jsem koupil tak prodávám.
Martin Myslín reaguje 5.4.2013 08:49
Jistě, souhlasím s paní Jezikovou. Využívání zamrzlých ploch v taktice vlčího lovu se objevuje v mnoha publikacích z celého světa, dá se téměř s jistotou říci, že je to záměr. Obdobně vlci využívají hlubokých údolí horských řek, kdy má do vody vehnaná kořist problém vydrápat se na druhou stranu po příkrém břehu. Vlci takto v Beskydech dle Kunce (tuším) lovili v údolí Černé Ostravice, na druhou stranu popis takového divadla z Beskydských údolních nádrží (Morávka, Šance) jsem zatím nečetl. Což ovšem neznamená, že se tak neděje. Věčná škoda, že se tam nedá chytat, trávil bych tam mnohem více času:)
Jezikova Anna reaguje 5.4.2013 08:36
Moji kolegovia z Novej Bystrice uvádzajú, že na zamrznutej údolnej nádrži Nová Bystrica, vlci každý rok, niekedy aj viackrát, strhnú na hladkom ľade niekoľko kusov vysokej zveri. Má to vypadať ako cielené vohnatie zveri na hladký ľad s následným ľahkým strhnutím všetkej zveri na ľade. Zrejme sa ale zo strany vlkov nejedná o strhnutie z dlhej chvíle. S posúdením rozoberania "duševných pochodov predátora" uvádzaných pánom Myslínom súhlasím, ale o "inteligencii" vlkov pochybnosti nemám.
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 23:14
Vzpomněl jsem si na podobný případ, který mi vyprávěl jeden kamarád. Ta vysoká byla ulovena na ledě na nejaké zamrzlé nádrži, taky to bylo vice kusů. Konečně zkuste oslovit autora, možná se dovíme další zajímavosti.
Martin Myslín reaguje 4.4.2013 23:09
To bylo na okraj, chápu, že je to spíše nemožné než obtížné. Každopádně tvrzení toho přispěvatele vnímám jako přes hodně silné myslivecké brýle. Zvláště po tom konstatování, že to vlci vlastně dělali z dlouhé chvíle. Jak někdo začne rozebírat duševní pochody predátora tak z toho zaujatost přímo stříká a pak se těžko věří zbytku. Navíc ještě s tím doplněním plné laně pro emoční zaujetí čtenáře....Omlouvám se, ale z ní mi to jako nadstřelený nesmysl a pokud odhlédnu od těch emočně zaujatých doprovodných komentářů a vezmu to jako fakt, zamyslel bych se nad kondicí tamní jelení zvěře. Nevím za jak dlouho můžou čtyři vlci strhnout jednoho jelena, ale pokud uvážím, že tam zbylých pět nečekalo na výsledek tak hned po zdolání musela smečka doběhnout dalšího, pak dalšího pak dalšího, dalšího a ještě dalšího..fyzička vlků je na druhou stranu obdivuhodná.
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 23:00
Poměrně často navštěvuji slovenské hory s výskytem velkých šelem. Je běžné, že už v době říje vidím laně bez kolouchů a přitom v té době nikdo ze Slováků na laň, nebo koloucha nevystřelí, tak kde se poděli. Jeden kamarád se mi svěřil, že oni holou vůbec nestříli, jen odlov vykáží na papíru. To už by jim prý nic nezbylo. Na druhé straně to má ale výhodu, že bývá dobrá říje a není to jak zde, kde má každý šesteráček deset kusů holé...
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 22:48
S tím focením to není tak jednoduché, téměř nereálné, pokud su představíte průběh lovu. Přesto ale jedna fotka z mnou uváděných ukazuje ten lov. Před jistou dobou jsem stopoval dvě lišky jak lovily srnu. Celkem to proběhlo asi na 200-300 m . Nedovedu si představit jak za nimi v lese běžím a fotím - filmuji...)))
Martin Myslín reaguje 4.4.2013 22:33
Níže já. Třeba pane Koubo. Jestli ne a čtyři vlci uloví na jeden zátah šest kusů jelení zvěře a pokud to navíc dělají jen z recese tak reálně hrozí, že bude celá oblast brzy úplně bez jelenů. škoda, že to pán nenatočil když to viděl, pořádné záběry vlčího lovu z lesních oblastí skoro nejsou k mání a televize by mu utrhli ruce stejně jako dokumentaristé.
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 22:30
Podobná problematika: Asi včera bylo ve Zprávách jak někde v Čechách jim krkavec likviduje ovce. Vyjadřoval se k tomu nějaký ochranář, že se jedná o jednotlivého spesialistu a že v tomto případě nebudou námitky proti ulovení. V sobotu jsem pozoroval a i vyfotil krkavce, který se zajímal o muflonče, které bylo pod ochranou matky. Přitom asi 50 m daleko bylo uhynulé srnčí. Z nedalekého okolí mám zprávy od farmářů o útocích na jehňata i telata, čerstvě narozená na pastvinách, takže asi ten pán v televizi neměl pravdu, že se jedná o jednoho specializovaného jedince. Choval jsem celkem dve krkavce, naprosto volně, takže vím co dokáží. Konečně i Kunc kdysi publikoval, že po určitém čase už je nemohl volně pouštět, protože začínali být nebezpeční (krkavci)
Josef Kouba reaguje 4.4.2013 22:21
Fotky týkající se probírané problematiky: LovuZdar.sk, fota ID 151 716, 149395, 2195. Komentář pod jednou z nich (píši českoskolensky)...:) nepáčí sa mi tvrdohlavý postoj k ochr. vlka. Mnoho připomínek bylo napsaných z poza stola a cez zelené dioptrie. Vy na dolniakoch máte celkom iný názor na vec ako kolegovia z východu, nebo ze severu. Na vl. oči som viděl výsledok 4člennej polovačky vlkov na vysoků-výsledok? 4 ks jeleňov, 2 ks jelenic z jednej trčalo mláďa. A to polovali iba z recesie, mladí vlci sa nudili, divina bola takmer neporušená. Ak to zopakujů, tak plán lovu je zbytočný, lovit budů iba vlci.... Ale třeba si to vymyslel...
eurohorn@eurohorn reaguje 4.4.2013 21:39
Martine, to je taky dost podstatné jestli tou kořistí byl Alces alce nebo Rangifer tarandus..!-:)
Skrofa reaguje 4.4.2013 21:33
Marti Myslín 3.4.2013 21:15 -> Martine, jak popisujete ten výzkum z Kanady, nejednalo se spíše o soba (respektive karibu) místo losa? Moc toho o losech nevím, ale mám za to, že žije spíše samotářsky, proto mě zarazil ten počet losů, na které vlci zaútočili.
Děda z lesa reaguje 4.4.2013 15:04
Časopis Svět myslivosti, ač stránkově poloviční, je kvalitnější a tématy bližší myslivcům než Myslivost v režii ČMMJ. Mysliveckou veřejnost bouří dění okolo nových smluv, novely zákona, drastických změn v dobách lovu ap. a předseda ČMMJ J.Palas v Myslivosti č.4/2013 zve myslivce na oslavu 90. výročí založení ČMMJ, na troubenou Svatohubertskou mši, na mši kardinála Duka atd. A Myslivecká rada ČMMJ jedná o všem možném (str. 123), aktuální stav vůbec nevnímá... - Ve Světě myslivosti 4/2013 jsou naopak na úvodních stránkách tyto články : Co obsahuje návrh novely zákona o myslivosti vypracovaný MZe - Vyjádření univerzitních učitelů myslivosti k důvodům novelizace zákona o myslivosti - Petice za zachování minimální výměry honitby 500 ha - Petice proti projednání novely zákona o myslivosti - Ano-ne novelizaci zákona o myslivosti... Začínám být smutný z dnešního stavu.
Josef Voborník reaguje 4.4.2013 14:43
Kdysi jsem četl moc pěkně a objektivně psanou knížku o kanadských vlcích. Útok na zadní šlachy soba podle ní používají vlci běžně k zastavení kořisti. Může se stát, že při útoku smečky dojde k tomu, že tímto způsobem je zmrzačeno více zvířat /2 či 3/, pak se smečka koncentruje na jeden jediný kus a ti další přežijí - je ovšem otázka, jak dlouho... Na cílevědomé vytváření "zivých konzerv" vlkem odmítám uvěřit.
Děda z lesa reaguje 4.4.2013 13:33
Nehledám - konstatuji zjištěná fakta.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.4.2013 12:53
Nepolidšťujme zvířata- to už na diskuzích mnohokrát zaznělo. "Drastická hra", Dědo z lesa je to zejména pro myslivce, což se dá pochopit. Ano, ta pokousaná zvěř tím zajisté trpí, ale není to nic proti přírodě a jejím komplikovaným ale nanejvýše účelným vztahům a zákonitostem. I ta zvířata se ve svém chování mění a kopírují své potřeby vůči okolnostem, které na ně působí. Vlci jsou velice inteligentní, a tohle to jen potvrzuje - a jestliže si dělá tyto živé zásoby např. tchoř, proč by si je neměla dělat vývojově inteligentnější psovitá šelma. Smysl, důvod to má a nehledal bych v tomto chování něco, co by z vlka dělalo ještě větší "bestii". O.B.
Děda z lesa reaguje 4.4.2013 11:57
Martine (3.4.- 21:15), obdivuji Vaši paměť, skutečně jsme před časem debatovali na téma vlčí živé konzervy a bylo plno nevěřících Tomášů. Až ve spolupráci s ing.Soukupem (zdejší Sojkou) jsme pomocí slovenského článku snad přesvědčili... - Živé konzervy (holubi, kuřata) jsou celkem běžné a lehce zdokumentovatelné např. u tchoře, u vlků to je složitost a musí jít o neobyčejnou shodu náhod - sehraná smečka, vyjímečně "nasycená" smečka, sklon k této drastické hře (překousání achilovek), opětovný návrat k znehybněné kořisti. To vše věrohodně zachytit je unikát, který se podaří opravdu jen zcela vyjímečně a proto jsou vlčí živé konzervy víceméně tabu.
eurohorn@eurohorn reaguje 4.4.2013 08:28
A proč psi Martine, co když si tam "čupla" zrzka?-:)))...
vaclav janda reaguje 4.4.2013 00:34
Je NEUVERITELNE co se zde clovek docte!
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 23:50
Já vím,:) docela jsem si představil jak jdou tři kamarádi "do hory" za postřeleným jelenem :) A jak hladová dvojka kavkazanů poté spořádá (sežere)nalezeného jelena, než dorazí upocený lovec.:) No je to tak, kdyby se dělala statistika toho, kolik toho mají na svědomí "hafíci"- ovce, kozy, drůběž, srnčí atd. tak, vlk je skoro anděl. O.B.
Martin Myslín reaguje 3.4.2013 23:16
JJ, to byl jen vtip Ondro. Nepředpokládám, že je ten jev tak častý, že by to někdo vážně řešil, stát se to může, jistě, ale jak často. Vlci by nicméně vskutku mohli řešit toulavé psy a alespoň trochu děsit pejskaře, ale na to jich je u nás jak šafránu a když člověk uprostřed Beskyd narazí na stopu, sleduje jí a pak najde rezavý kudrnatý chlup tak si říká kolik z těch roztrhaných ovcí mají asi na svědomí obyčejní psi. Nejhorší na tom je, že narozdíl od Ruska nebo Rumunska to v českém případě bývají pejsci, kteří se po samostatném běhání po lese vrací domů prospat a nažrat. Majitelé na zastřelení místo těch nejlepších přátel člověka. Tady u mne za barákem prý letos dva psi roztrhali srnu. Až bude těch vlků více tak snad trochu omezí, alespoň tohle. NAvíc pokud si dobře vzpomínám tak Kuncův Sixi krom koček napadal rovněž i zatoulané pesany, bohužel velikost jakou dokázal zdolat tam Kunc tuším neuváděl.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 22:20
Martine, kavkazan se nerad vzdaluje od svého pána-on si ho spíše hlídá.. právě špekuluji nad vhodným ochráncem toho prcka :)Počkáme, jak to rozsekne pan Kouba. Tohle jsou- to uznávám, trochu "akademické psí teórie", co by, kdyby, ale diskutujeme :)
Martin Myslín reaguje 3.4.2013 22:03
Jako barvář a vedle něj dva kavkazáci:).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 21:52
Možná to nesmysl je, avšak vlci by měli jistě více práce a ten čas (navíc)pracuje pro myslivce, nebo ne..? Zkuste mne prosím zasvětit více do této problematiky, zdá se, že proti vlkům v těchto situacích není obrana. Hold vlci jsou vlci. O.B.
Josef Kouba reaguje 3.4.2013 21:42
Při vší úctě ke kolegovi OB je to co píše počínaje třetí větou naprostý nesmysl. Řekl bych, že ještě větší, než to co bylo tuším včera ve Zprávách. "Záchr. stanice vypustila uzdravené jestřáby a ti se zase budou moci sami živit přirozenou potravou, kterou tvoří myši a hraboši"...:)))
Martin Myslín reaguje 3.4.2013 21:16
níže já
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.4.2013 19:31
Likvidace štěkajícího lov. psa vlčí smečkou, někde uprostřed "divočiny" je jen odpověď vlků na to, že v lese má být klid :)Barvář ani kopov není důstojným soupeřem pro samotného vlka natož pro smečku. Kdyby měl však například ten barvář dobrý a široký ostnatý obojek a nějaký "obleček"na sobě, jistě by to nebyla tak snadná kořist. A kdyby pracovali dva psi, z nichž jeden je tedy ten specialista na barvu a druhý něco jako ochranka, taky by se tím riziko jistě snížilo. Jinak je to vše tak trochu "podnikatelské riziko".O.B.
Skrofa reaguje 2.4.2013 22:12
Tak alespoň že umravní ty pejskaře, když už ne ty cyklisty, motorkáře, čtyřkolkáře, lyžaře. . . :-)
Josef Kouba reaguje 2.4.2013 20:34
Normálně otevřít fotky. Autor Mamut.
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 19:02
Díky, nerozporuji - vlk psa sežrat může, je to maso, nicméně viděl jsem záběry z USA kde kojoty pouze zabíjeli a nechali pak být. Obdobu jsem četl a častěji slyšel při pokusech různých chovatelů s mícháním smeček. Vlk psa či přesněji fenu zabil, ale ne vždy žral. Otázka je samozřejmě jestli to v prvním případě nebylo proto, že ho nenechali v klidu vyhládnout. Jinak psa na újeďi jsem našel i v ČR. Nevím nač to bylo, ale myslím, že v tomto případě hrálo roli, že ten kdo to tam dával toho psa měl k dispozici. No hnus, když jsem to viděl již pokročil rozklad. Ve Švédsku zabíjením psů argumentují lovci pro zvýšení kvóty k lovu vlků, kterých chtějí mít ve Švédsku max 200, to vyšlo i česky, takže máte určitě pravdu. On pes útočící na jelena na území smečky je vlastně konkurence při činu. Bohužel jsem nenašel tu vlčí konzervu můžete hodit přímo link?
Josef Kouba reaguje 2.4.2013 17:43
A jak vypadá vlčí konzerva je fotka dnes na LovuZdar.sk v sekci Nejsledovanější fotky...:)
Josef Kouba reaguje 2.4.2013 17:34
Pro MM: Pokud je mi známo psa, pokud možno opáleného (ne sluncem) používali na východě jako návnadu na vlky dosti často. Pokud se týče útoků vlka na psa (vzdálenost, přítomnost vůdce) o tom by něco věděli vůdci kopovů a barvářů. Ve Skandinávii přijde ročně poměrně dost psů o život (bohužel už si nepamatuji přesná čísla ze statistik) při zaštěkávání losů. Jak známo, psi tam pracují samostatně na velké vzdálenosti, pouze pod navigací a vlka vlastně štěkotem přivábí. A totéž se stává na Slovensku při stavění postřeleného jelena. Zlikvidují oba. Je to přeci jen více masa...
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 16:32
JJ, od Lužických hor po východní Krkonoše (tam už byl myslím dokonce hlášen jak píšeš), časem to bude možná stabilnější výskyt než ze strany Beskyd. S tou konkrencí rovněž svatá pravda i když si myslím, že pokud nemusí tak je nežere. Obdobně to dělá též rys, který je pro změnu metlou pro toulavé kočky. Nicméně lidi nepředěláš a vlk nebude útočit na psa pokud je páníček od něj 400 metrů - ten pes, ale ovšem (bohužel) bude při této vzdálensoti klidně atakovat srnčí nebo houbaře. Neříkám, pes může utéct každému, ale někteří jedinci jsou opravdu hovada a kdyby to nebylo tak kontroverzní a složité tak "řidičák" na psa by nebyl někdy od věci. Když jsem se stěhoval do Beskyd říkal jsem si, že když nic jiného (i když je tu krásně), alespoň jsou tu v lesích šelmy a po pár letech běhají rys i vlk na hranicích Východních čech:).
Josef Voborník reaguje 2.4.2013 16:14
Vlk se začíná objevovat i na severovýchodě Čech. Zatím zde je pouze vzácným návštěvníkem. Zatím... Ale protože se jedná o velice inteligentní zvíře, které je schopno během poměrně krátké doby zjistit, kde mu nehrozí nebezpečí, je to jen otázka času. A tak trochu škodolibě uvažuji o tom, že i když člověku se vlk vždy vyhne, volně pobíhající pes pro něj zpravidla znamená zpestření jídelníčku. Vlk do naší přírody patří, pytlačící čokl rozhodně ne. A věřím, že nakonec ti vlci pouhou svou přítomností umravní mnohé pejskaře, kteří si myslí, že své miláčky mohou vypouštět na volno kdykoli a kdekoli. Vlk, obývající určité teritorium, spatřuje v lišce, šakalovi, kojotovi ale i v toulavém psu potravní konkurenci a má-li příležitost, vždy se pokusí je zlikvidovat.
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 10:58
No osobně dělám léta všechno proto, aby to tak nefungovalo:). Ale není třeba věšet hlavu, namísto vlka lze ještě angažovat spolehlivého medvěda. U lidí je sice populární, ale na turistiku působí jako magnet, ovšem obrácený:).
Skrofa reaguje 2.4.2013 10:45
(Nadsázka) Naopak, kdyby fenomén červené Karkulky pomohl naší přírodě od nadměrného turismu a rušení zvěře, možná že by chtěl v horské honitbě vlka každý, alespoň přecházejícího. :-)
Martin Myslín reaguje 2.4.2013 10:00
Ten film byl navíc vyjímečný i tím, že pokud si dobře vzpomínám, byl zaporák zrovna biskup:). No ještě Vlk s Nicholsnem tam také nebyl vlkodlak úplně zápornou figurou. Syndrom červené karkulky je samozřejmě v některých lidech stále zakořeněn. Při návratu vlků do Beskyd v roce 1994 se strhla doslova hysterie, kdy se lidé zcela vážně ptali zda mohou posílat děti do školy:). Bojuje se s tím léta, různými knihami a dokumentárními filmy, ale ve filmech v kinech se vracíme většinou zpět ke klasice jak píše pan Voborník - osobně bych řekl, že vlk je v myslích většiny občanů snad už omilostněn, soudím dle průzkumů názorů veřejnosti, z toho co slyším okolo sebe a z návštěvnosti vlčích stránek na internetu. Samozřejmě vše prochází zkouškou až když občan za domem uslyší táhlé zavytí a TV Nova namísto rampouchů na střechách vycítí krev, zděšeného diváka a obrovskou sledovanost. Ale obecně to s protivlčím myšlením snad tak zlé není - konečně jsme národ pejskařů a majitel ČSV=milovník vlků a 9 z 10 knih o psech vlky začínají a ani velká část cvičitelů o ničem jiném nepíše. Jinak církev samozřejmě měla k vlkům obdobný vztah jako k hadům nebo kočkám, nicméně středověk je snad za námi. Každopádně, církev by se neměla stát většinovým vlastníkem lesů kde se v současnosti vyskytují šelmy, změna vlastníka neznamená změnu zákona a případná změna rovněž pravděpodobně nebude znamenat změnu myslivecké organizace. Církev se bude chovat obdobně jako LČR bude jí zajímat cena nic víc. Neumím si představit, že by se zrovna církev na základě nějakých vlastních pocitů či analýz pouštěla do něčeho co je v rozporu se zákonem.
Josef Voborník reaguje 2.4.2013 08:44
Po celý středověk nahlížela církev na vlka jako na pomocníka Satanova. Dnes se sice už v kostelích proti vlkům jako "nečistým silám" nekáže, ale tuto roli celkem úspěšně přebral film a v hororech se to lidožravými vlky, upíry a vlkodlaky jen hemží. Jen v jednom jediném filmu byl člověk, proměňující se ve vlka, postaven do kladné role - šlo o film Jestřábí žena.
eurohorn@eurohorn reaguje 1.4.2013 17:46
Pochopitelně, celá církev ma slušné znalosti o vlcích! Jinak by nemohlo vzniknout kněžské přísloví ve staré latině: "Homo hominem lupus"! /Člověk člověku vlkem ..-:)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 1.4.2013 01:00
Áno, to je myslivec s velkým M. Samozřejmě, že šelmy nemůžou být v každém revíru a oblasti.
Jezikova Anna reaguje 31.3.2013 19:22
Pán magister ako už veľakrát predtým, tak aj teraz znova hovorím, že prítomnosť veľkých šeliem vo vhodných revíroch v takom počte, že škody nimi spôsobené možno tolerovať a navyše s možnosťou ich lovu bez ohrozenia ich zachovania, by mala byť cieľom každého rozumného poľovníka aj bez iných zákonov. A verím, že aj je. Každému súdnemu človeku však musí byť samozrejmé, že veľké šelmy nemôžu byť v každom revíri alebo oblasti. Čo sa týka poľovníctva a kňazov, v minulosti nebolo žiadnou zvláštnosťou, že miestni farári boli poľovníci. Je aj Otec Kornek myslivec?
Josef Voborník reaguje 31.3.2013 18:37
Ondřeji, co se týče Otce Korneka, toho znám osobně. Velice si ho vážím a jsem rád, že v loňském roce obdržel vyznamenání Za zásluhy o myslivost. Plně si ho zasloužil, vždyť málokdo udělal na poli propagace myslivosti mezi nemysliveckou veřejností tolik jako on.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 31.3.2013 16:46
Paní Ježiková, já s Vámi souhlasím a taktéž předpokládám jako Vy- že NĚKTEŘÍ z nich, mají kladný vztah k myslivosti- a ty šelmy no, tady bych byl opatrnější..Ale najdou se jistě i takoví, kteří je berou jako součást myslivosti/přírody. Pan Kornek, farář to je sympaťák, s ním bych si rád někdy "pokecal"- takových jako on, je v církvi- bych řekl, pořád zanedbatelně. Vzdělanost církevních hodnostářů já nepopírám, prosím nepodsouvat. O.B.
Martin Myslín reaguje 31.3.2013 11:54
Pokud je pravda co se píše v novinách, kde jsem měl možnost podívat se na interaktivní mapy kolik a kde církev nárokuje (dle blokačního paragrafu) tak by v Beskydech měl i nadále zůstat většinovým vlastníkem český stát. I kdyby jím však v budoucnu z jiných důvodů neměl být tak změna majitele pozemku nijak nemění zákon a dovolím si pochybovat, že by například církev jako vlastník měla nějaký postoj, který by nekorespondoval se zákonem - círekv pronajme pozemky tomu kdo dá více naprosto stejně jako LČR a výběrem nájemného a plateb za škody zvěře její starosti skončí. Její postoj tak bude stejný jako postoj LČR bude chtít zisk a dovolímsi předpokládat, že cena nájemného kvůli šelmám nižší nebude a Beskydy buduou vždy atraktivní honitbou. V minulostí kdekoliv se šelmy objevily šly hned na odstřel a to bez ohledu na to kdo byl vlastníkem pozemku - šlechta, církev, město, bylo to jedno. Pro ilustraci, poslední opětovné vyhubení rysa osrovida na české straně Beskyd měly na svědomí myslivecké organziace, které prosadily legalizaci lovu a následně rysa zcela vystřílely. Žádné rozumné hospodaření, ale naprostá likvidace druhu. K tomu výzkumu, viděl jsem to kdysi tuším na animal planet, ale našel jsem to na internetu. Nicméně vlčí etologie, komunikace + zkušensoti se psy a rozdíly by si možná zasloužily samostatné téma:). Mám o tom pár knih i od chovatelů vlků tak občas něco přihodím. Výzkum probíhal v Budapešti na katedře etologie, kdy se v souvislosti s tím, že se katedra ujala třinácti vlčat, rozdala je dobrovolníkům do péče, pečovatelé všimli, že jejich psi se od mala mnohem více zabývají člověkem a jeho mimikou. Častěji se mu dívají do tváře což vlci nedělali apod. Na základě tohoto před ně postavili tři boxy s jídlem, ošetřené tak, aby ani vlci ani psi necítili kde se potrava nachází. A jak štěňata tak vlčata lidé, kteří je vychovali upozorňovali gesty kde je jídlo ukryto. Štěňata nacházela potravu téměř bezchybně a rychleji než vlčata. Závěr byl, že jedním z důsledků domestikace je, že psi se na člověka dívají, vlci ne. To přitom nijak nesouviselo s komunikací v rámci druhu kdy ta vlčí je dokonce bohatší, ale ve schopnosti číst rozdílné komunikační signály jiného druhu o což se snažili jen psi. Holt 30 000 let ( a stále se to posouvá) je 30 000 let.
Jezikova Anna reaguje 31.3.2013 11:21
No no no pán magister! Cirkevní hodnostári bývajú veľmi vzdelaní ľudia. Predpokladám u niektorých z nich aj kladný vzťah k poľovníctvu a teda nevyhnutne aj k veľkým šelmám. Napríklad biskup, ktorý každoročne celebruje svätohubertskú omšu v Bílé vyslovil vždy aj verejné uznanie poľovníkom ako celku a dokonca vedel, že Myslivost bola zaradená do kultúrneho dedičstva ČR. Otázka je, aký vplyv budú mať na rozhodovanie takíto ľudia.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 31.3.2013 10:52
Kardinál Vlk, by mohl mít kladný vztah k šelmám :) Každopádně postoj církve k šelmám není historicky, ani tradičně příznivě nakloněn, oni "pečují" o ovečky..Nemůžeme chtít po církvi, aby obhajovala "zlo":-)O.B.
Jezikova Anna reaguje 31.3.2013 10:05
Celkom ma zaujíma, aký postoj k veľkým šelmám vo svojich revíroch, ktoré určite v krátkej dobe získa, zaujme vlastník týchto revírov - Olomoucké arcibiskupstvo. Nemáte niekto konexie alebo prístup k informáciám? V minulosti pravdepodobne v týchto revíroch veľké šelmy neboli a ak sa zjavili a dostali na dostrel tak sa určite strieľalo. Podľa výpovedí vtedajších pamätníkov, bola poľovníctvu, ochrane a starostlivosti o zver v lesoch arcibiskupstva venovaná značná pozornosť, ale samozrejme sa konali aj honosné poľovačky. Dokonca medzi revírom Kavalčanky a Slovenskom bolo vybudované po hranici dlhé oplotenie, ktoré si ešte matne pamätám z detstva aj ja. Oplotenie malo zabrániť migrácii zveri z "pánskych" revírov na Slovensko, kde v tej dobe, vzhľadom na strašnú chudobu a biedu, bol osud tejto zveri jednoznačný. Zbrane boli vtedy na Kysuckých kopaniciach bežnou výbavou domácnosti, napriek tvrdým postihom pri ich odhalení. Hlad bol veľký a trpeli hlavne deti. Chvalabohu je tá doba za nami.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 30.3.2013 21:32
Ten pokus jsem viděl taky, ale nemůžu si vzpomenout kde..:( Asi na You tube, mám okno jako chro, chro. Však nám Martin řekne.
Jezikova Anna reaguje 30.3.2013 13:31
Moravská strana Beskyd asi takmer kompletne pripadne arcibiskupstvu olomouckému. Ďalší vývoj ťažko predpokladať, ale môžeme sa posunúť na západ do vnútrozemia ČR, alebo na východ do Rumunska, na juh do Maďarska, na sever do Poľska. Vždy sa niečo nájde. Dokonca aj u nás na Slovensku. Celkom ma ale zaujal ten pánom Myslínom spomenutý pokus, v ktorom psovod porovnával reakcie šteniat psov s reakciami vlkov. Kde sa o tom dozviem viac pán Myslín?
Martin Myslín reaguje 30.3.2013 11:16
Tak si říkám jak pak naložím s tím volným časem:)). Pavle dobrý příspěvek:))).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 30.3.2013 10:47
No, Pavle co k tomu dodat..? :o)) Můžeš mít pravdu!!:o))Všechny samce to vesměs čeká... :o))
eurohorn@eurohorn reaguje 30.3.2013 08:39
-:) no Ondro, s tou oháňkou můžeš mít pravdu!!! Když jsem byl ještě mladší, nosil jsem oháňku jak ten vlčák, a jak jsem s ní vrtěl-:)! Ovšem dnes, dnes už jí chlapče nosím jako vlk-:))!! A pokud to tak půjde s těmi honitbami dál, ve smyslu navržených změn, začnu asi chlastat, a paní Ježíková, pokud bude chtít lovit na Mor. straně Beskyd bude muset patrně taky-:)! A šelmy, jó šelmy už vůbec řešit nebudeme...
Martin Myslín reaguje 30.3.2013 08:28
Děda má pravdu zcela jistě. Je to jistá obdoba ZOO, určená návštěvníkům parku jako atrakce, což nic nemění na tom, že se jedná o mimořádně dobrou fotografii. Nevím zda si Němci někdy vlky do parku pustí či nepustí, ale pokud ano tak určitě ne z tohoto zdroje:). Psí komunikace je odvozena od vlčí, sice se tam za ty tisíciletí objevují rozdíly, ale obecně se dá říci, že to co umí pes zvládá i vlk - a to včetně oháňky, dokonce umí i štěkat, jen to užívá málo a jednorázově. Rozdíly pramení ze psí nutnosti komunikace s člověkem, vlčí mimika je tak o řád složitější a méně přímočará. Lidé to navíc psům občas komplikují vytvářením různých ras - např. Ridgeback bývá často bezdůvodně napadán ostatními psy:). Rozdíl mezi rasami existuje dle možnosti používat uši a ocas dle kupírování atd. Nicméně pes na rozdíl od vlka i od vlka od mala chovaného v zajetí umí dobře číst lidskou mimiku. Viděl jsem pokusy kdy psovod naváděl odrostlejší štěňata k hledání mlsku a psi se dovedli velmi rychle odvodit z lidského výrazu zda tam je nebo nikoliv, vlci se spoléhali jen sami na sebe - logické, přesto na to byl pokus:). Abych pravdu řekl nikdy jsem nepochopil jak někdo může nenávidět vlky a zároveň milovat psy.
Jezikova Anna reaguje 29.3.2013 23:38
Děda, po prezretí galérie pána Jandu konštatujem, že nafotil naozaj veľmi pekné a vkusné fotky. Ale niečo mi hovorí, že o 22:12 môžete mať pravdu.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.3.2013 22:59
No to je bohužel omyl, vlci vrtí oháňkou, dokážou to samé co třeba něm. ovčák. Oháňka je důležitou součástí jejich komunikace. Stojící vlk i ten druhý něco pozorují a oháňka se mu mimovolně pohybuje- tak to teda "čtu". Jinak československý vlčák většinou má "ocas" lehce prohnutý a špička mu dolů nesměřuje tak jako u vlka, ale třeba od kamaráda "čévéčko" nosí ocas jako vlk. S tím malováním, kreslením začněte klidně co nejdříve, jen tak jako relax, je to dobré i na nervy, taková terapie. Je to příjemná činnost, a právě Vy můžete čerpat z nevšedních zážitků. A nemusí jít pochopitelně jen o nějaký výtvarný "reál" O.B.
Jezikova Anna reaguje 29.3.2013 22:38
Pán magister, vlk má naozaj tupým dojmom pôsobiacu kratšiu oháňku. Lenže v kľude ju nosí väčšinou zvesenú alebo vodorovne a nemal by mať špičku vytočenú nahor. A údajne oháňkou ani nevrtí ako pes. Maľovaniu obrazov sa začnem venovať asi až po osemdesiatke.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 29.3.2013 22:18
No, taky krásný i trochu napínavý zážitek, pani Ježiková s tím rysem. To zažít, tak hned bych se to pokoušel hodit na papír a skicoval bych a maloval..:)Jinak, co se té fotky vlčího dua týká, tak ten stojící má špičku oháňky zatočenou dozadu a opticky pak vypadá krátká a tupá...ale to jistě oba víte, stejně jako to že to č.vlčáci nebudou ;)No, ale je to tu alespoň oživení diskuze, ostrostřelci ;)O.B.
Děda z lesa reaguje 29.3.2013 22:12
Fotografie p.Jandy zcela určitě pochází, resp. byla pořízena ve zvířecích obůrkách, výbězích či klecích poblíž Falkensteinu (NP Bavorský les). Kromě těchto vlků tam mají pod zámkem i rysy, vysokou, koně Přewalského apod. Volně si Němci vlky do parku určitě nepustí...
eurohorn@eurohorn reaguje 29.3.2013 21:36
...doufám, že ano...-:), k fotce gratuluji!
Jezikova Anna reaguje 29.3.2013 21:34
Pán Janda nám určite prepáči malý úlet vyvolaný jeho bezpochyby peknou fotkou, pretože humor je korenie života.
eurohorn@eurohorn reaguje 29.3.2013 20:54
-:) tak, tak! Skoro bych řekl, že jsou to kříženci s vlčákem CS pana Myslína! Nevím zda mají být vůbec v přírodě a jestli by se raději preventivně neměli střelit-:)))! Ani ta nemoc se nedá vyloučit, že? No a osmička je taky dobrá...-:)
Jezikova Anna reaguje 29.3.2013 20:47
Sedmičku zrovna teraz nemám, ale používam osmičku s dobrým Zeissom. Snáď by to šlo aj na 125 m. No paráda už len pri predstave. Mne však pripadajú nejaké divné. Asi sú nemocné. A sú to vôbec vlci? Dobre si pozrite oháňku toho stojaceho pán Vilšer.
eurohorn@eurohorn reaguje 29.3.2013 20:04
Paní ježíková, já bych si věřil!, do 120 m bych je sedmičkou udělal oba! A na 1 ránu! Bylo by nutno zvážit zda se nepostaví či nepohnou ještě příhodněji-:)!, jak jste se jako stará praktička zmínila-:)...
Děda z lesa reaguje 29.3.2013 16:02
Včera večer proběhl na TV Nova krátký šot o výskytu zatoulaného vlka v Krušných horách. Jako důkaz stržený a načnutý kus srnčího včetně stop ve sněhu. Místní revírník sice výskyt vlka dementoval (údajný pes), ale byly odebrány vzorky na DNA z kadaveru srnčího, takže za čas uvidíme, Lužice není daleko.
Jezikova Anna reaguje 29.3.2013 14:52
Tak pardon pán Vilšer. To len taká myšlienočka sa mi nejak priplietla. Ale napadlo ma teraz, že keby si aj ten druhý vlk sadol...
eurohorn@eurohorn reaguje 29.3.2013 14:35
Pánbůh chraň! Já jsu "monocolor"-:))!
Jezikova Anna reaguje 29.3.2013 14:23
Pán Vilšer, nie ste Vy náhodou jan x? Ale teda bomba by to bola, to je pravda, len by bolo dobre, keby ten sediaci ešte trošička zdvihol hlavu.
eurohorn@eurohorn reaguje 29.3.2013 13:59
No vidíte, píšete tady o vlcích a přitom teď hned po levé straně máte "nej. foto měsíce". Dvojici vlků foceno panem Jandou. Tak ať se to tady zas oživí! Již týden uvažuji, že kdybych střelil toho sedícího za hlavu, tak ten stojící by ještě byl na zadní komoru!, a jistě by nešel daleko. Udělat dva vlky jednou ranou, tak to by byla bomba..-:)!...
Jezikova Anna reaguje 28.3.2013 10:42
10:40
Jezikova Anna reaguje 28.3.2013 09:59
V pekný júlový podvečer sme s mojim priateľom, vtedy adeptom, sedeli na posede a čakali oboznaného srnca s raritným parožím. Popred posed sa pomaly presúvala srna so srnčaťom a zakrátko zatiahla z rúbane do mladiny. Za chvíľu ma priateľ potichu upozornil - ide srnec! Puška pomaly do ramena a aké bolo moje prekvapenie, keď sa zo srnca vykľul statný rys. Ale to nie je všetko. Rys sledoval stopu srny tak, ako sleduje stopu pes, teda nosom. Postupoval po stope pomaly, ale s istotou skúseného farbiara. To bol môj nový poznatok o rysovi. Zvedavosť mi nedovolila rysa vyplašiť, boli sme zvedaví, či sa mu podarí niečo uloviť a predpokladali sme, že budeme počuť nárek chytenej srnčej zveri. Nepočuli sme nič a ja doteraz neviem celkom presne komu sme viac fandili. Srne a jej mláďaťu, alebo rysovi. Naše čakanie asi po 20 minútach ukončilo brechnutie srnca, ktorý zjavne natrafil na čerstvú stopu rysa a vyľakaný odskočil.
Lubomír Černý reaguje 27.3.2013 22:16
Což o to,zážitek krásný,i když jako myslivec si samozřejmě uvědomuji,že zrovna loví.Pokud pak najdu někde stržený kus,hned mé sympatie mizí a chytá mne čert))).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 27.3.2013 22:06
Lubomíre, moc pěkné a zdravě závidím! Jo, když už rys tak s celou rodinou :)Žádný troškař. Jsem rád za další krásný zážitek zde- tentokrát s rysí rodinkou. No a to pátrání rysice po kořisti, to musí být pro tu mámu adrenalín, kdy zároveň musí usměrňovat mládež, aby jim to "sousto" nevzalo náhodou roha, když už ho má "na lopatě", nemá to jednoduché a každý den nemají posvícení. No, jen tak dále..:) O.B.
Lubomír Černý reaguje 27.3.2013 21:25
Ondro,chceš zážitek,máš ho mít.Loni v lednu,v 15ti stupních pod nulou jsem pracně vystoupal na nejvyšší bod našeho revíru a zasedl v hromadě balvanů,na delší brokový dostřel od letité nory v protější skalce.Malorážku přes kolena,dalekohled jsem neměl,na co také,šel jsem na lišku.Než se mi v mrazu odpotily ty zatracené brýle začalo se zlehýnka šeřit.Byl pravý čas na vábení,proto krátce vřeštím a hned o mnoho tišeji na ústa zamyškuji.Sedím,sleduji horizont skalky a najednou periferně registruji pohyb vpravo ode mne cca na 100m ve stojáku.Vidím za stromem hlavu zvěře myslím na lišku,kontroluji puškohledem a hned poznávám rysa.Postupuje ke mně ,najednou vidím o dvacet kroků blíže druhého a třetího.Sledují upřeně prostor trochu vlevo ode mne a k mému úžasu vidím dalšího,teprve nyní vidím že plně vzrostlého, který se nepozorovaně dostal na 20 kroků ode mne a pomalu mne obchází s pohledem upřeným ke mně.Tedy kočka s třemi tříčtvrtečnými koťaty.Teprve nyní jsem zaregistroval zvláštní tenoučké mručení,nebo předení nevím jak bych to nazval,ale každopádně pokyn pro koťata,protože zůstala sedět bez hnutí na dvacet kroků ode mnew a kočka šla dolů až se mi ztratila z dohledu.Můj názor je, že pokud loví,pátrá napřed,pak si je přivolá atd.Samozřejmě jsem nestřílel,není to poprvé co jsem rysa viděl a jasno jsem si v tom udělal již dávno.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 27.3.2013 12:51
Souhlasím s paní Jezikovou, tohle téma je jistě zajímavé- proto jsem ho "založil" :) Také bych byl rád, kdyby se vyjádřilo více diskutérů, kteří obohatí toto téma o nové poznatky- nejlépe ty, přímo zažité z terénu.. Tu obohacenost, a potěšení bych viděl například i ve spojení nějakého zážitku týkající se velkých šelem a jejího lovu nevyjímaje.. Avšak osobní postoje jsou nedílnou součástí každé diskuze a tím více, čím je ten dotyčný diskutér svým zájmem více integrován v daném tématu, problematice. Označením ochranářských hnutí za zbytečná a škodlivá a potažmo všech jejich "příznivců" však také k solidní diskuzi nepřispěje- tedy aspoň podle mne. O.Bělka
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 27.3.2013 12:27
Já netvrdil, že to sem nepatří jen mě bylo divné, že se tento případ neřeší na jiné úrovni- ale on se řeší jak jste psal- puškou. No, nic proti tomu nemám, každopádně je to vrcholná nezodpovědnost těchto "chovatelů, množitelů" a když to nejde po dobrém... Jinak, ty ČSV znám dobře- choval jsem je a myslím, že zodpovědně. Snad už se to po těch deseti letech nějak rozumně vyřeší, i když v tomhle státě...Tak pevné nervy a přesnou mušku, tady jdou mé "ochranářské pudy" stranou- pes není vlk. O.Bělka
Ladislav Bacina reaguje 27.3.2013 07:58
Pane Bělka myslím že to sem patří.Kdyby tu byli vlci tak by bylo možné křížení.ČSV takto vznikl.Křížením vlčice s NO psem.Za účelem vytrvalosti a lepšího stopování,za totality pro armádu.Krnap tvrdí že mají občas vlka v parku.Od nás to zas není tak daleko.Jinak se tento pán řeší dobrých 10 let.Dokonce byla i policie napadena a je to každému jedno.Mohli jste tohoto"chovatele"vidět v pořadu na vlastní oči na nově.
Jezikova Anna reaguje 26.3.2013 22:22
Vážení, dovoľte mi pár slov k téme pánom magistrom Bělkom založenej. Je to téma, ktorá je veľmi aktuálna a zaujímavá a má doslova nevyčerpateľné možnosti k vyjadreniu sa. Nech už sú naše názory akékoľvek, nenechajme sa zaslepiť svojimi osobnými postojmi, ale vždy vyhodnoťme všetky aspekty. Takisto sa nenechajme vyprovokovať diskutérmi typu jan x. Veľké šelmy sú skvostom našej prírody, ktorý nám závidia všetci čo ich vo svojich revíroch nemajú a nedokážu im v nich nájsť miesto ani v prípade, že toto miesto prirodzene existuje. Naopak je nezdravé hľadať im miesto v biotopoch, kde ich prítomnosť nie je reálne možná. Preto je potrebné pomenovať veci pravým menom. A ja zo svojho presvedčenia a poznania označujem hnutia typu DUHA a LOZ VLK za zbytočné a veci škodlivé a do tejto kategórie zaraďujem aj ich zaslepených priaznivcov. Táto téma môže pokračovať na inej úrovni a to na takej, ktorá diskutérom prinesie nové poznatky a hlavne potešenie z nej.
Martin Myslín reaguje 26.3.2013 11:55
80 psů? Neznám ho, takže se ho nechci dotknout, ale to bude taková ta množírna za účelem zisku. Osobně nechápu proč je lidi podporují odebíráním štěňat, tomu bych se vyhnul obloukem. Každopádně pouštět psy ve smečce není normální a krom střelby bych doporučoval policii, protože to jednou může někdo zaplatit životem.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 26.3.2013 11:06
Pane Bacino, tak s tím něco dělejte není možné nechat psy bez dozoru a navíc několik hodin. Pokud je to pravda, a máte důkazy je to docela závažné i v vzhledem k lidem (děti, doprava) Pes ve smečce je jiný hrdina než pes "sólista". Tady je Váš povzdech, bohužel trochu výkřikem do tmy a pláčem na špatném hrobě.
Ladislav Bacina reaguje 26.3.2013 08:15
Protivlčí výcik??Už jste si všimli jak reaguje zvěř na světla od aut?Že jak je spatří na louce,poli a lese tak mizí.To ji naučili pytláci.V sousední vsi máme chovatele ČSV má jich 60-80 Tenhle chovatel přiravuje zvěř na příchod vlků do naší krajiny.Vždy jich pár večer vypustí a kránu se mu nakrmeni vrátí.No 7 to dost často vyřeší.Tím se my zase připravujeme na příchod vlků.
Jezikova Anna reaguje 25.3.2013 19:50
Protivlčí výcvik srnčej zveri!!! To je ono!!!Toto už je objav hodný patentovania. Len dajte pozor, aby psíky neprebehli na Slovensko. Tam prebieha v prípade potreby iný výcvik.
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 19:39
Jane, lov se psy je bláznivina a také nefér záležitost - zvěř žije venku a i když tam kde se starají (což je i náš případ) je přes zimu vysílená. Pro psa, který dostane každý den svou misku granulí a porci syrového masa není soupeř a s přírodou to nemá nic společného. Navíc jsem zastáncem toho, aby zvěř (jakékoliv zvěř, včetně šelem) trpěla pokud jí loví člověk co nejméně - zadávení psem, který to navíc nemusí umět toto rozhodně nesplňuje.
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 19:33
Zdravím Vás pane Strejci, bydlím v horách pole tu nejsou. Patrně to bude tak jak píše pan Vilšer. Srnec vypadal dobře, takže možná ideální stavební pomocník - silný až hloupý:). Bohužel asi málo vlků vůkol pak by možná pelášil hned jak by viděl ČSV, natož dva. V rybařině si často řikám, že cvičím ryby proto, aby se už nedaly chytit - berte to jako vtip, nemám v úmyslu na sněhu vysilovat zvěř, ale možná by byl protivlčí výcvik pro místní srnčí dobrým skutkem. Každopádně občasné střety se srnčí a jelení zvěří mi zapadají do schématu o kterém psal L. Kunc, vlci v Beskydech lovili velmi úspěšně a na realitivně malé ploše se dalo najít množství kadavérů - zvěř nebyla uvyklá a bylo jí dost. Díky za názory. Příště si ho zkusím vyfotit.
Josef Strejc reaguje 25.3.2013 17:01
Zdravím, Martine nenapsal jsi jestli máte v okolí řepku, jestli ano, tak bych v tom spatřoval chování u některé srnčí zvěře. Lovu-Pepa
eurohorn@eurohorn reaguje 25.3.2013 16:48
K tomu srnci a psům: srnčí zvěř má horší zrak, ale člověk pro ni znamená větší nebezpečí než pes, a vlka nikdy neviděla-:) Proto si myslím, že se jednalo o silného srnce, který nyní na konci Března již začal ohraničovat své teritorium. Řeč těla, v tomto případě mohla znamenat výhružku, s čímž by korespondovalo i to popojití směrem k Vám. Mnohé počiny zvěře lze objasnit, pokud známe jejich způsob života. Naopak pokud psy zaregistroval, mohl hledat útočiště i u tebe. Vše je hypotetické, jen jedna věc je jasná! Jan je blboučký možná vic než ti olaši, co jsou mu vzorem...
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 15:03
Jen dodám, že se nejednalo o revír, ale o stavební parcelu za mým domem. Se psy do revíru na volno chodím a dál chodit budu. Chci věřit, že myslivec nebude střílet po psu, který je sice na volno, ale vidí za ním člověka a pokud ho nevidí tak snad chvíli počká, aby mu náhodou nevlezl do rány. Varianta, že by můj pes visel na zvěři je velmi málo pravděpodobná (stát se však může všechno) no a v tom případě jde o riziko povolání. Proti oprávněné střelbě bych nic nenamítal, ale psa mám jako svůj doprovod během i vícedeních toulek Beskydami, proto jsem je pořizoval. Takže šňůra nehrozí. Zatím jsou mladí a než jim začnu věřit tak je nenechávám běhat dál než 15 metrů od sebe a při častém přivolání vyplaším vše na kilometry. Bude ještě trvat než z nich budou psi na procházky přírodou spojenou i s tím, že něco uvidím. Zatěžkávací zkouškou bude rybářská sezóna. Dle mého ten srnec navětřil a pokud ne tak jistě slyšel varovně štěknout psa (jeden tak upozorňuje druhého), ale situaci nepovažoval za nebezpečnou, což mi přišlo poněkud zvláštní.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 25.3.2013 13:34
Martine, klidně je pouštěj teda, jestli jsi schopen je odvolat..což jak jsi psal jsi. Já to řešil tak, že "vlčanda" měla v místech frekventovanějšího výskytu zvěře náhubek. Jinak si myslím, že srnčí reaguje přednostně na toho "čtyřnohého" paní Ježiková, (jak mám zjištěno) tam si taky vytváří pokud možno větší útěkovou vzdálenost. Podle toho jak psal Martin, ten srnec viděl (slyšel, navětřil)napřed ty psy..Jinak, to srnčí mohlo být dočasně oslabené nebo slabé, i když v zimní srsti působí "normálně". No a vzteklina u srnčího také není vyloučena, jakož i ostatní dnes poměrně hojné parazitární choroby. Srnčí zvěř je druhým nejčastěji postiženým druhem vzteklinou u nás z volně žijících zvířat. Tam je ale pravděpodobnost nízká vzhledem k současnému stavu vztekliny u lišek- což spolu souvisí. O.Bělka
Jezikova Anna reaguje 25.3.2013 12:59
Ten srnec nereagoval na psa ale na Vás pán Myslín. Srnčia zver má ako je všeobecne známe slabší zrak, hlavne na nepohybujúci sa objekt. Doba sa mení a asi aj povaha srncov. On asi vedel, že Vy neublížite ani muške. Ale s voľne pustenými psami do revíru radšej už nikdy nechoďte. Nič nie je na 100% isté, ani poslušnosť psa nie. A na ČV, prenasledujúceho srnca, náhodou prítomný myslivec môže zareagovať napríklad výstražným výstrelom. Pred vlkom srnčia zver nemá takmer žiadnu šancu a je pri strete s ním prirodzene plachá. A útočište v núdzi častokrát zver hľadá práve u ľudí a ich príbytkoch, teda tam, kde predpokladá a vie, že vlkov niet. Takže nič neprirodzené ani nijaký objav, ani žiaden dôvod na prijímanie záverov.
Martin Myslín reaguje 25.3.2013 11:34
Jen přidám včerejší zážitek mírně související se šelmami. Nechci, aby to vypadalo, že dělám předčasné závěry, ale některé zvěři trochu té predace patrně chybí. Večer jsem vyšel z domu na louku k lesu se dvěma psy (československý vlčák/německý ovčák), srnce jsem spatřil sice později než oni, ale psy mám poslušné a dokázal jsem je tak odvolat dříve než se za ním pustili. Psa jsem navíc ještě stihl pro jistotu chytit a fena dle povelu zalehla cca 15 metrů ode mne. Čekal jsem až se srnec milostivě vypakuje (po prvních pěti uběhlých metrech totiž nijak nespěchal) ale k mému překvapení se rozešel přímo k nám. Při tom jak jsem zařval na psy by musel být chluchý, aby o nás nevěděl a srnčí pečínce jsem tak nakonec musel zabránit tím, že jsem po něm hodil klackem. Uznávám, že nevím do které rubriku to napsat, ale chtěl jsem se zeptat zda takové chování nemohlo souviset s nějakou nemocí? Na první pohled se zdál být zdravý a vzhledem k zimě ani nijak vyhublý. Když si vezmu, že stál kousek od nás a dokonce se občas přibližoval a to snad celou minutu, stačilo by se otočit a psi by ho měli během pár sekund. Bez ohledu na jeho běžecké schopnosti - každý z jedné strany a hotovo. Bohužel mám za poslední dobu se srnčí zvěří více podobných zážitků. Sice jsem ještě nikdy nemusel srnce odhánět polenem, ale občas když na ní narazím (a to v zimě minimalizuji záměrným hlukem) rozběhne se vrácí se ke mě obloukem a zůstává stát - pes bez dozoru by s ní neměl nejmenší problém, natož pak vlk, žádná štvanice. Setkáváte se s takovým chováním srnčí v reakci na psa? Děkuji Martin Myslín
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 20.3.2013 15:45
Moje
Děda z lesa reaguje 20.3.2013 11:18
11:16
Radek Pintner reaguje 20.3.2013 11:16
V pohodě pane Vilšar,už nakupuji miny,pak nasypu staré rohlíky vyhlásím slevy a vznikne nový druh,plachtící černá,ta se může pokud nebude u vody čili u kaluže lovit olovem jinak doporučuji ocelové broky
Martin Myslín reaguje 19.3.2013 22:35
Dle toho závěru to skoro vypadá jako by pan Werich doporučoval lov šelem:). No každému připadá zábavné něco jiného, nic proti lovu šelem, ale já jsem měl vždy osobně velký problém pochopit tu chuť zabít něco, co se nedá sníst. Možná primitivně pocitový názor, ale zdejší diskuse mne dovedla k dlouhému přemýšlení proč mě vlastně nevadí a nikdy nevadilo zabít zvíře pro svou potřebu a zároveň to nevnímám jako zábavnou činnost. Dědo díky za návrat ke kořenům. Námět široký a je nás asi nehodno to spláchnout obvyklým mysliveckým pytlačením z jedné, nebo rušením lidmi z druhé strany. Objektivně vzato by bylo celkem zvláštní, kdyby pytláci pokaždé dokázali vystřílet vlky a byli tak zoufale mizerní v likvidaci rysů. Také těžko předpokládat, že vlk narozdíl do rysa je tak citlivý na monitoring, že už to zde nemůže vydržet. Zeptám se, odkud máte, dědo tu statistiku? Jde o mysliveckou? Připouštím, že je lepší se zeptat než to dle těch čísel hledat a nemíním tím nic následně říci. Statistiky zvěře jsou jen statistiky a tedy pověstmi se zrnkem pravdy ať je tvoří kdokoliv. Ptám se proto, že pokud mne paměť neklame tak příchod vlků do Beskyd se všude co jsem oficiálně četl, datuje do roku 1994. Vlk dorazil jako poslední s mnohaletým zpožděním. Skrytou přítomnost před tímto datem samozřejmě nikdo nikde nevylučuje (byl by to také cvok) dokonce se připouští, ale nevybavuji si statistiku, která by šla před tento rok, tak se radši ptám? Nejdřív to zkusím s medvědem. Ten se v podstatě v Beskydech vyskytuje pravidelně od 70. let, migrující jedinci se dokázali dostat hluboko do vnitrozemí - Jeseníky, Náchodsko, Brno, Orlová. Nicméně i když pominu bizardní reakce na výskyt šelmy a následná řešení, tak medvěd se po letech stále drží jen na území Beskyd. Osobně za tím vidím životní nároky medvěda jako druhu – medvěd je sice řazen mezi šelmy, ale jeho potravní nároky jsou mnohem širší a Beskydy jsou z valné části čistě hospodářským lesem, pokryté smrkovou monokulturou (tím nechci začínat nic co by připomínalo šumavskou bitvu, jen konstatuji). Chráněných území odlišného typu je sice dost, ale většinou se jedná o malé a nenavazující prostory. Dle mého názoru prostředí pro medvěda horší než v navazujících částech Slovenska, v Beskydech se také objevují většinou jen mladí jedinci. Ideální terény starého lesa (Smrk, Razula, Mionší apod.) mohou pojmout jen určitý počet jedinců, odtud je také čas od času hlášen výskyt staršího medvěda např. Smrk. Na to navazují i zmínění migranti, kteří míří dál než do Beskyd, předpokládám, že jednak naráží na stejný problém prostředí a druhak jich není tolik, aby případnou vhodnou lokalitu dokázali trvale kolonizovat. Červený udává medvědici žijící v Jeseníkách více než rok (poté zmizela). V Beskydech samotných by podle mě mohlo jednou žít okolo deseti medvědů, v dalších částech ČR dle lokality, ale nevidím příliš pravděpodobné, že by je dokázalo obsadit ve stejném čase více jedinců nutných k udržení populace. V případě vlka je výskyt hlášen od roku 1994? V nejvíc optimistických letech to měly být dvě nebo tři smečky – co se týká prostředí, tak zvěře je tu dost. Kunc udává, že dle jeho pozorování stržených kusů stačilo vlkům prohnat jednu dvě houštiny a žrali, k tomu je tu bohužel čekal ještě ráj v podobě nechráněných ovcí. Vlk však z Beskyd opakované mizí a dál se nešíří. Opět dle mého názoru – nebyly Beskydy (česká strana) s možnou jedinou výjimkou stálým vlčím teritoriem a přítomnost vlků zcela souvisí se slovenskou populací. Zde přítomné smečky byly přeshraniční, přicházely ze Slovenska a zase se vracely zpět. Severozápadní Slovensko nemuselo být vlky natolik obsazeno, aby to nové jedince nutilo k migracím na větší vzdálenosti, tj. dál do ČR až mimo Beskydy. Pro vlky hranice neplatí a CHKO Beskydy přelétnou raz dva – když navíc vezmu v potaz Slovenský lov kdy je samozřejmě znám počet ulovených jedinců a nikoliv velikost populace dá se předpokládat, že se prostor v rámci celé SR uvolňuje natolik, že vlky k větší migraci již vůbec nic nutit nebude a zůstanou tak v budoucnu jen hosty v rámci Beskyd. Z tohoto důvodu se s větší nadějí dívám na německou, potažmo polskou populaci. Krom legálního lovu na Slovensku tu ještě existuje nelegální lov na české straně, ale tomu přisuzuji větší význam jen v divokém období v devadesátých letech po znovuobjevení vlků. Tady se mnou budete souhlasit jen stěží, ale právě rozhovory s horaly v té době mne přiměly se o tuto problematiku vůbec zajímat. Když to shrnu, tak ochrana vlků znamená jejich historický pohyb směrem na západ, nejprve postupně v rámci Slovenska, později logicky i do navazujících částí Karpat v ČR. Nelegální lov mohl možná znamenat ohrožení jedinců v daném místě a čase tj. ovlivnit rok dva, ale těžko mohl zvrátit celý vývoj (pytláků je opravdu málo). Naopak legální lov na Slovensku když populaci přímo nezmenšuje, udržuje jí na stejných hodnotách. Vlci tak při naplnění určité lokality migrují v rámci Slovenska a obsazování západu se z této strany zastavuje. Samozřejmě, že dokud bude vlk existovat na Slovenské straně budou se i nadále nacházet pobytové znaky také v Beskydech. Vzdálenosti nejsou velké. Tady je ještě další specifikum – rysí a medvědí stopa do očí mlátí, ale zjistit vlka je pro amatéra mnohem obtížnější, (záměna se psem) vlk tak může unikat pozornosti mnohem lépe. Pokud se samozřejmě nepustí do ovcí nebo se nenechá přejet autem, jak se stalo bohužel minulý rok. Uff - jdu do lesa se svými vlky, je bílá noc:).
Jezikova Anna reaguje 19.3.2013 21:55
Pán magister, prostredníctvom citátu velikána českej klasiky Vám odpovedám na Vašu otázku - Chránit, lovit? Samozrejme z pozície neuvedomelého účastníka diskusie, ktorá sa práve teraz tak krásne rozvinula. Určite chápete. Na počet ulovených šeliem Vám možno odpoviem ak už nebudete mať starosti so sliepkami.
eurohorn@eurohorn reaguje 19.3.2013 21:55
Pardon, myslel jsem,že to psal Ondra a on to zatím Radek, no dnes už víc nepiju-:)!
eurohorn@eurohorn reaguje 19.3.2013 21:53
..Ondřeji, ty bys opravdu chtěl lovit cigány u popelnic lukem či kuší? Ne, oni jsou hluční, mají rádi hluk, tak zvaž, jak radí Jan, ten lov dynamitem...-:) Slyšel jsem, že byla i pohádka "Sedum jednou ranou", jenže už si nepamatuji, jestli nebyla prohlášena za rasistickou-:))
Radek Pintner reaguje 19.3.2013 21:45
Jane x,až bude černá u popelnic čili na krmelišti vezmu si mechanickou zbrań a jdu na ně.To aby mě nikdo neslyšel,že lovím na hromadě.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 19.3.2013 20:44
Né, že bych to psal tak dlouho, ale ještě jsem šel zhasnout slepicím, ještě jim totiž přisvicuji v kurníku- den je pořád krátký.. Ondra
Radek Pintner reaguje 19.3.2013 19:30
Anno máte za 1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111
Jezikova Anna reaguje 19.3.2013 19:18
Citáty » Jan Werich „Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“ — Jan Werich Je lov šelem zábava? Ano!
eurohorn@eurohorn reaguje 19.3.2013 17:50
.....myslím že zde nejde o schopnost nýbrž o vůli a vola-:)! Pokud vím, tak pytláctví je trestný čin, a Myslivost je naše kulturní dědictví. Chápu však, že cigáni to nerozlišují, tak proto ti odepisuji-:)
eurohorn@eurohorn reaguje 19.3.2013 13:09
...jenom ty prozatím ne! Jane-:), že ?-:)
Děda z lesa reaguje 19.3.2013 12:11
Zase váhám - 12:11
Jiří Wenzl reaguje 19.3.2013 01:17
Tuto diskusi o šakalovi bych uzavřel poznámkou, že při výskytu (nálezu) šakalů s frekvencí 1kus/2 roky debata je současná debata o jeho vlivu na drobnou zvěř totéž, jako bychom si uprostřed Sahary oblékali plavky v přípravě na koupání se ve Středozemním moři.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 22:50
Syrové, drsné leč upřimné. Někde jsem četl o pozorování u Rokycan, ale je to jen pozorování. Do Budoucna se to dá pojmout i tak, že chcete-li legálně zabránit šíření šakalů, podporujte vlky:)
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 22:26
Šakali z Maďarska migrují podél slovenských či rakouských hranic a zatím končí jen na jižní Moravě, kde jsou v drtivé většině honitby s drobnou zvěří. A pokud zde čteme názory tamních myslivců na dravce, lov na výrovce, jarní lov lišek, norování ap., tak tam stejně k nějakému masivnějšímu nárůstu populace nikdy nedojde.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.3.2013 21:55
Koukám, že diskuze se měla spíše pojmenovat - Velké a "střední" šelmy :)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.3.2013 21:36
No jo no, ale u toho šakala- za předpokladu, že bude hájen, chráněn (celoročně) vzhledem k jeho dosavadnímu mikro počtu u nás, si dovolím tvrdit, že jeho populace nebude mít (když to přeženu)na růžích ustláno viz. Pavel a jeho střílejte ho.. U šakala, stejně jako u všech predátorů není ta "přidaná hodnota" kterou má v myslivosti ten Muflon, kamzík, bažant...atd. A jsme stále v tom kruhu.. Za mě- nelíbí se mi, že by při dnešních "slušných" počtech menších šelem i dravců byl přítomen nově i šakal u nás.. Tento můj názor nerozporuje onu historickou původnost našich velkých šelem u nás s jasnou legislativou ochrany. Určitě je v této souvislosti zajímavou otázkou i spekulací v jakých počtech, by bylo s šakalem do budoucna počítáno, aby se uvažovalo s mysliveckým obhospodařováním. Ono se šakalem je to dnes "problém" asi jako ona bouře ve sklenici vody. Čas ukáže, ale raději původní lišky než šakala, byť ty lišky "prohání"...
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 20:57
Původní nepůvodní - co je pak kamzík a muflon? Šakal se šiří sám, takže žádné vypouštění a la mýval nebo mink. Pokud jich u nás bude pět a půl tak nevidím důvod je lovit. Tady bych byl opatrný, protože celé to původní/nepůvodní spěje tam, že Sika, Muflon, Kamzík, Koza bezoárová, Bažant nebo divoký králík jsou obohacením naší fauny a invazivními nepůvodnímy druhy budou jen ty co mají zuby a drápy. Zatímco v případě Minka, mývala nebo psíka se žádná ochrana nekoná a na jejich nežádoucím postavení se ochrana přírody s myslivostí shoduje, tak v případě šakala bych to tak jednoduše neviděl. Duha si přivlastňuje šelmy, ale na tomhle příkladu je vidět, že to co má zvěřinu je hodnotné a pro přírodu přínosné i kdyby to byla vypuštěná zebra a to co žere maso je nepřítel myslivosti a nepůvodní druh i když migruje zcela sám z místa původního rozšíření. Mluví se tu o zákopech a přivlastňování šelem a dravců ochranáři, ale myslivost se tu projevuje naprosto stejným způsobem jen jaksi obráceně. Pokud bude šakal zařazen mezi zvěř měl by být celoročně chráněn, jestli bude mít dobu lovu při počtu jedinců do desítek kusů bude jen vidět jak to myslivost s šelmami vlastně myslí. Proti lovu při větších počtech nic nemám.
eurohorn@eurohorn reaguje 18.3.2013 20:06
No ten šakal se ještě v Československu objevil celkem 3x, kdy o tom informovala KARA n.p., která masivně vykupovala kůže a kožešiny. Ve výroční zprávě bylo uvedeno "taky znalci" a (tuším rok 1970-71?), výkup celkem 3 kůží křiženců lišky a psa. Kůže byly bykoupeny jako "liška". Tehdy jsem se dotázal telefonicky soudruha ředitele, zda by pro výzkum nebylo možno kůže přeměřit. Jel jsem tam a bylo to jasné. Byly to kůže samců šakala obecného (canis aureas. Všechny 3 pocházely z oblasti Žitného ostrova", tedy z dnešního Slovenska. Takže ten šakal, pánové, ten sem občas zavítal i dříve...
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 19:42
Jako nepůvodní druh šakala asi nikdo chránit nebude, zatím se jedná skutečně jen o jedince, ale jeho populace má všude stoupající tendenci, Maďaři jej zařadili mezi zvěř a povolili lov už v rove l996, Slováci v roce 2009. - Problém je, že se projevuje stejně jako vlci - kolektivně lovící smečky, tvořené členy rodiny...
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 19:35
Příspěvek kolegy Vilšera si dovoluji doplnit upřesněním nálezů uhynulých šakalů na jižní Moravě. Zatím se jedná o dva kusy - v roce 2008 nález v okolí Uherského Hradiště, v roce 2010 nález na Břeclavsku u obce Křepice (ten druhý vážil 13,5 kg). Diskutovali jsme tu o tom před více než osmi sty příspěvky tomu nazad. Do diskuse jsem vstoupil znovu proto, že jsem z Hodonínska, a tutíž mne výskyt této šelmy v ČR zajímá.
eurohorn@eurohorn reaguje 18.3.2013 19:18
/19:17/
Zdeněk Nový reaguje 18.3.2013 18:49
Martine do os.pošty.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 18:30
Pane Nový, omlouvám se - píšu rychleji než myslím a komolím Vám jméno
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 18:30
A co to bylo pane Nováku? Je to šelmí diskuse a zavání to tím, že to nebude asi od věci?
Zdeněk Nový reaguje 18.3.2013 18:12
V odůvodnění je že tento konkrétní jedinec unikl ze zajetí,ne z farmového či jiného chovu a není možné ho odchytit či jinak eliminovat.Zda byl v zajetí legálně nebo ne řeší úřad následovně.Problém byl v jednom případě v zastavěné části města-nehonební pozemek,chtěla u toho být policie i městská.
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 17:32
OStSM může udělit vyjímku, ale vyjímku z platného zákona či vyhlášky (např. sanitární odstřel jelena v únoru), ale nemůže udělovat vyjímku na něco, co v zákoně vůbec není - šakal.
Zdeněk Nový reaguje 18.3.2013 17:22
Martine zákon jasně - jmenovitě - stanovuje druhy zvěře které je možno obhospodařovat lovem.Plus oprávnění myslivecké stráže a oprávnění mysliveckého hospodáře která jsou rozdílná.Nic jiného není možné.Orgán státní správy ale může udělit nutnou vyjímku v určitých případech a pak jmenovitě určí toho kdo může tento úkon provést.Tento úkon jsem několikrát prováděl.
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 17:05
V 16:46 - moje chyby - zákon 449/2001, Šakal...
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 17:01
Pane Myslíne, s těmi mými "encyklopedickými znalosti" to není onic lepší, než s těmi Vašemi. V dnešní době už není zapotřebí uchovávat rozsáhlou databázi v hlavě - přece od toho máme PC, resp. internet. Přiznám se, že daleko bližší je mi výklad selský, než ten právní. Z toho co se tu píše oprávnění mysliveckého hospodáře jsem si vzal jako jistotu pouze to, že zatímco jestliže on při čekané na jelena uloví dvouhrbého velblouda, přesvědčen, že se jedná o sanitární odstřel jelena stiženého skoliozou, já, jako běžný člen MS bych z takto unáhleného činu měl ostudu.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 16:40
JJ, to je přesnější. Nicméně mi to výkladově sedí více jako pokračování těch psů a koček. Něco ve smyslu, že krom psa a kočky může usmrcovat i další lidmi chované (možná právě tu pumu), protože mi nesedí, že by se hospodář mohl svobodně rozhodnout o tom jaký druh je myslivosti škodící potažmo zavlečený, a pokud není chráněn tak ho usmrtit? Pokud ano tak je to obráceně než jsem napsal před tím a druhy legislativně neexistující se lovit mohou a dle pana JuDr. Čechury dokonce každým držitelem loveckého lístku. Jde o to zda se při příchodu třeba toho šakala má k novele zákona drát první ochrana přírody (chránit) nebo myslivost (lovit) - to mi přišlo zajímavé a hlavně stále nevím.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 16:33
Musím řici, že s výkladem pana Čechury jsem na tom ještě hůře než kdybych ho nečetl. Jediné co mne těší v dobrém slova smyslu), že zmaten je i pan Wenzl, jehož znalosti z oboru jsou jinak encyklopedické. Kupříkladu pro mě naprosto nový výklad (jestli jsem správně pochopil), že lov nežádoucích druhů může vykonávat každý držitel loveckého lístku. Zatím jsem žil v tom, že je k tomu oprávněna pouze myslivecká stráž a hospodář, ačkoliv jsem tento fakt vnímal jako paskvil odporující zdravému rozumu. Omlouvám se, celé jsem to rozjel, abych si uspořádal myšlenky a ujistil se v teorii, že v myslivosti platí obrácený postup než v rybářství. Doposud jsem to vnímal (možná rovněž chybně), že pokud ulovím rybu, která nemá stanovenou dobu lovu a zákonnou míru a tedy právně neexistuje mohu si jí ponechat. Toto mi potvrdil případ úlovku piraně na řece Olze nebo přístup mých kolegů při sportovním chytání exotických ryb vypláchnutých povodní v roce 2002 ze soukromých rybníčků. U myslivosti zákon stanovuje co se lovit smí, kdy a jak apod. a pokud druh neexistuje lovit jej nelze. Z toho mi vychází, že případ pumy putující Beskydami by myslivec musel řešit jen jako krajní nouzi a šakal bude něco obdobného. Jinak pane Nový, rád si přečtu, ale s těmi znalostmi těžko. Děda tu zmínil 70%, a i když přehnanou skromností netrpím tak myslivost je široký obor zahrnující tolik částí, které nemají s ochranou prakticky žádný průnik, že studium bude velmi náročné. A nejsou to jen tradice, zbraně a způsoby lovu, ale je toho dost co se běžného člověka i se zájmem o zvěř prakticky netkne - nemoci zvěře, trofeje, přikrmování atd. atd. Je toho na roky. Ondro tady spolu asi souhlasit nebudeme - pro mě je pocitově šakal v rozumných počtech obohacení fauny. Není to vypuštěný exot (psík,mýval, apod.), migruje z oblastí přirozeného rozšíření takže sice nemám nic proti lovu, ale označením nežádoucí druh ho vlastně vylučuji z přírody a to by myslím byla škoda. A když odbíháme od tématu (pardon) tak bych ho vlastně jen pro účely této debaty prohlásil za velkou šelmu:).
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 16:23
Pro pořádek ještě musím opravit a doplnit můj příspěvek z 18.3.2013 14:20 - k oprávněnosti myslivecké stráže "usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí" (správně má být dle paragrafu 14, odst.1, písm.f). Oprávněnost mysliveckého hospodáře v předmětné záležitosti je uvedena slovy - cituji: "...usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) až g)..."-konec citace (viz paragraf 35,odst.3, písm.e,).
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.3.2013 15:31
To je právě to.. řadit šakala u nás, jako náš nový druh a tím ho považovat za něco jako obohacení naši fauny..? Tedy řekněme nazírat na to pohledem ochranářským..? Tady je to v tomhle případě diskutabilní. Zatím se šakal moc "nepředvedl" a těžko usuzovat, co může jeho zatím sporadická populace u nás "napáchat" nebo ne. Každopádně z pohledu MZe, kde je myslivost jejím nedílným odvětvím nevím jak by se to mělo řešit.. já osobně bych se v tomto případě přikláněl spíše k termínu - nežádoucí druh. Tím by ale měl být z tohoto pohledu i třeba ten Sika, tam ale víme, že se dá "sežrat" a má trofeje...;) No a k té zalesněnosti prostředí a jejímu optimálnímu pokryvu k fungování velkých šelem dobře a zevrubně odpověděl kolega budoucí adept. Já, bych se s Vámi pane Schindlere nepouštěl do těchto debat, protože v mnoha věcech máte rozhodně pravdu- to je pořád o té dvoj pohledovosti myslivost vs ochrana. Zároveň se omlouvám, nenapsal jsem to moc šťastně u těch lišek vyznělo to více osobně, než jsem chtěl- jako že jsem nechtěl. Hold ty emoce.. Ondra Bělka
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 15:30
Z odkazu, který jsem dal níže, je zřejmé, že najít úplnou pravdu je obtížné i pro tak renomovaného mysliveckého právníka, jakým je JUDr. Čechura.
Zdeněk Nový reaguje 18.3.2013 15:06
Martine,vidím že máš v některých případech větší znalosti než ostatní,ale to je normální -nové koště..... Šakal-Děda mé pravdu viz.18.3.2013,11.33 hod.Víš on se tak moc nešíří je opravdu spíš zavlečen.Napíšu Ti do pošty,byla by to nekonečná diskuze.A Jirka úplně pravdu nemá i když to myslí dobře.Na mysliveckého hospodáře se vztahují oprávnění myslivecké stráže jen par.14 pís. e) a g).
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:51
Taky se mi šakal nepodařil najít - krom toho jsem teď dočetl právní výklad JUDr. Čechury, a jsem nikoli poučen, ale naopak zmaten. Zdá se, že v tomto směru panuje právní zmatek ( mezi MŽP a MZe). Co se týče šakala - podle všeho "visí" v právním vakuu. Nejde přece o zavlečený druh (jako u psíka mývalovitého původem z výchdní Sibiře, zavlečeného na západ SSSR (Ukrajina, Pobaltí), ale o dobrovolného imigranta, který se šíří na sever z důvodu změny (oteplování) klimatu - podobně jako je tomu např. u hmyzu - třeba kudlanky nábožné.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 14:45
Odeslal jsem to dříve než jste poslal odkaz - toto jsem našel předtím na slova "Myslivecká stráž "zavlečené druhy", ale možnost lovit šakala mi z toho nikde neplyne.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 14:37
Děkuji pane Wenzle. Hledám vyhlášku, která by šakala jmenovala jako druh v přírodě nežádoucí a zatím bezvýsledně. Nemáte jí k dispozici? Zatím vycházím z toho, klidně mne opravte, budu rád, že pokud druh není v zákoně (vyhlášce na kterou zákon odkazuje) přesně jmenován není ho možné lovit.
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:29
Podrobný právní výklad je tady: http://www.myslivost.cz/Poradny/Pravni-poradna/odstrel-zivocichu-v-prirode-nezadoucich.aspx
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:20
Přechozí příspěvek ještě doplním ustanovením o oprávnění myslivecké stráže (dle paragrafu 14. písm.1 ost.d) ) - cituji:.. "usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí" ..-konec citace.
Jiří Wenzl reaguje 18.3.2013 14:08
Jelikož šakal (stejně jako např. psík mývalovitý) není v mysliveckém zákoně uveden jako zvěř, kterou je možno obhospodařovat lovem (nemá tudíž stanovenu dobu lovu), mohou ho - stejně jako u toulavých psů a koček - lovit pouze myslivečtí hospodáři a členové myslivecké stráže - a to celoročně.
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 11:55
Šíří se sám, proč zavlečené. Takže chápu správně, že pokud u nás druh právně neexistuje není možné ho lovit a je tak de facto celoročně chráněn? Martin Myslín.
Děda z lesa reaguje 18.3.2013 11:33
Šakal se šíří zvolna z Balkánu přes Maďarsko, Rakousko a Slovensko z nám, jeho výskyt byl již několikrát potvrzen na jižní Moravě (viz články v Myslivosti(. - Problém je skutečně legislativní, protože právně dosud u nás neexistuje, časem bude muset být zařazen mezi zvěř nebo zavlečené druhy zvířat (pravděpodobnější).
Martin Myslín reaguje 18.3.2013 09:21
Zdravím Pavle a děkuji vám za zajímavost. Šakal bude vlastně s Jezevcem naše největší malá šelma:). V Maďarsku v roce 1997 ulovili 11 šakalů a v roce 2008 již 452 jedinců - daří se mu tam prý skvěle. Slováci už ho zařadili mezi zvěř a stanovili mu dobu lovu a v Rakousku je ho počty prý také stoupají. Dá se tak čekat, že v ČR si brzy připíšeme nový druh a myslivost novou zvěř. Pokud stavy porostou zkopíroval bych slovenskou dobu lovu od 1.9. do 31.1., ale to se uvidí. Myslím, že u nás by pro něj byl atraktivní jih moravy a nejsem si jist zda se bude šířit dál. Není bez zajímavosti, že jedním z limitujících faktorů pro šakaly je výskyt vlka a on sám dle balkánských výzkumů silně redukuje počty lišek obecných. Z hlediska predace je v párech či malých loveckých skupinách (rodiče + minulý vrh mláďat) schopen lovit srnčí zvěř. Ještě se (Pavle, ale i ostatní kdo to bude vědět) jak je to s lovem druhů nezařazených mezi zvěř? Píšete, že byl uloven? To není kvůli nějakému moralizování, jen mne to zaujalo po právní stránce. Pokud myslivec potká v poli lamu, velblouda nebo makaka tak může střílet? Měl jsem za to, že Šakal v našich zákonech nikde nefiguruje? Díky.
Martin Myslín reaguje 17.3.2013 22:35
Zdravím Vás pane Schindlere. Předpokládám (doufám), že ty občasné zdvořilostní fráze berete s nadhledem - nerad bych Vás skutečně urazil. S tou genetikou mi pořád nerozumíte. Uvažuji trochu jiným směrem, než míříte vy. Je to samozřejmě hypotéza, ale předpokládám, že lužická populace byla (obdobně jako třeba ta švédská) na počátku tvořena jen několika málo jedinci. To uvádím proto, že většina lužických vlků je si nějakým způsobem příbuzná. Když dále uvážím, že pro ochranáře je výskyt vlků prvotřídní senzací tak se dá očekávat, že si v Lužici podávají dveře a polovina vlků tam má i jména, každopádně od velké většiny budou mít sesbírané vzorky trusu i s analýzou DNA ze střevní stěny. No, a když se porovnají výsledky a dánský vlk je bratranec či bratr Lužického můžete téměř s jistotou tvrdit, že vlk přišel z Lužice. Aniž by Lužická populace vykazovala nějaké Lužické znaky v DNA - jinak bych si test neuměl vysvětlit, dle mého je tím znakem příbuznost mezi jedinci. Co se omluv týká tak máte jistě svatou pravdu a klidně bych to podepsal. Nicméně také si neumím představit, že by stav myslivecký předstoupil před veřejnost a tichým hlasem sdělil davu "vážení toto jsme fakt posrali", ale třeba se mýlím a za pár let mne myslivost např. ve věci jelena Siky příjemně překvapí. Osobně však neznám cech, který by tak zatvrzele odmítal byť jen připustit možnou chybu svého příslušníka, akce večerníček je toho nejslavnějším příkladem, ale zdaleka ne jediným. Najdou se zbytky medvěda v CHKO, kde medvěd žije, o trochu více na jih jsou následně přistiženi myslivci s naporcovaným medvědem v autě, ale ten nalezený medvěd byl cirkusový, od chovatele, sražený autem a naporcovaný řidičem atd. atd. Že by ho někdo zastřelil, není možná. Osobně mám pocit, že myslivost je ze všech těch mediálních útoků tak poblázněná, že její příslušníci mají pocit, že jen připustit si možnost selhání jednoho člena automaticky znamená lynč všech ostatních. Jako zajímavost jsem uvedl případ německého myslivce - jak vidno nikdo nereagoval. Takové věci se nedějí, a pokud dějí tak je lepší o nich nevědět. Měl jsem za to, že k lidnatosti jsem se vyjádřil, ale pokud jste ten pocit neměl Vy tak se omlouvám a hned to napravím. Co je vlastně relevantní lidnatost pro náš případ? Lidnatost moravskoslezského kraje je zbytečný ukazatel stejně jako lidnatost okresu Frýdek-Místek, neb o situaci v lesích neříká téměř nic. Lidnatost CHKO je rovněž závislá na tom, zda se na jeho území nevyskytují města - takže reálně zbývá posouzení lidnatosti konkrétní lokality, kde se mají šelmy vyskytovat. Turistiky, hospodaření apod. A tady jsem Vám psal, že lidem se dokážu vyhnout v horách i já natož ta šelma, dále jsem se zmínil, že vlk a rys o sobě běžně dává vědět i v těch nejnavštěvovanějších lokalitách Beskyd na což jsou dostatečné důkazy. Krom faktu, že se lidé pohybují stále na stejných místech využívají šelmy také čas. Kdy se rys opakovaně vracel ke kořisti v pozdním odpoledni a v noci po odjezdu turistů. Jinak v Beskydech se vyskytují všechny naše velké šelmy a právě Beskydy jsou jedním z mála našich horských celků, kde se nekonal žádný odsun. Všechny samoty, osady apod. tak zůstaly nezměněny - prakticky tu nenajdete kopec kde by nestála chalupa nebo deset chat. Hory jsou na dohled druhé největší aglomeraci v ČR a tomu i odpovídá jak návštěvnost, tak výstavba a přesto se zde pravidelně vyskytují šelmy. Troufám si říci, že většina českých hor snad s výjimkou centrálních Krkonoš je na tom s ruchem a lidnatostí lépe než ty naše a pokud to šelmy dokážou zvládnout tady měly by to zvládat i v Jeseníkách nebo v Rychlebech. Z hlediska lidnatosti (pokud je tak podstatná) všude naleznou lepší podmínky než mají tam kde se v současnosti vyskytují. V záloze mám pochopitelně ještě onen tolikrát otřepaný Brašov a svůj názor, proč se ve většině případů šelmy vyskytují na odlehlých místech jsem již vyjádřil. Na určitých místech šelmy přežily dobu pronásledování, že to bylo tam kde byla lidská činnost minimální je nasnadě. Že jsou z těchto míst dnes národní parky a chráněná území rovněž. Příroda se obvykle vyskytuje tam kde jí necháme se vyskytovat - to také hezky ilustruje i Vaše věta ve smyslu kam ty šelmy patří – do divočiny ne do kulturní krajiny. Názor, nehodnotím ho jde o názor, ale dle toho mého je založen na pocitu člověka ne šelmy. Já s Vámi sdílím to, co jste tu před nedávnem (alespoň myslím, že jste to byl Vy), že si šelmy vyberou samy, záleží na tom zda jim lidé jejich výběr schválí.
vaclav janda reaguje 17.3.2013 19:10
Jaroslav Schindler,rozume napsano.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.3.2013 17:41
Poněkud odbočím, jen jako zajímavost. Byl jsem včera a dnes na CHP trofejí v Žarovicích okr. Prostějov. Byla zde vystavena lebka šakala, uloveného někde kolem Nezamyslic v loňském roce. I když to není velká šelma-:), je to další důkaz rozšiřování šakala z Balkánu na naše území.
Jaroslav Schindler reaguje 17.3.2013 06:47
Pane Janda z šelem vyskytujících se v Evropě jsem kromě ledního medvěda, rosomáka , rysa pardálového a bohužel vydry( to musím dohnat) viděl snad vše. Rysa a medvěda v ČR, vlka na Balkáně. Odlitky stop mám od rysa, odlitky medvěda mi srovnal pluh, od vlka jen fotky stop
Jaroslav Schindler reaguje 17.3.2013 06:45
Pěkné, kam se diskuze posunula. Tož skorokolego, či spíše budoucí kolego Myslíne , zdvořilostní fráze jsme si vzájemně vyměnili…. S raketoplánem taky nemohu sloužit. S astronautikou jsem skončil u raket, přesněji u výroby raketového paliva a to v okamžiku kdy se jednou děda předčasně vrátil z lovu. Ke genetice již jenom tolik, že je to tůze krátká doba na to, aby se projevil vliv prostředí a pokud tam není nic jiného, co by mohlo určité místo definovat,(třeba další příměs „krve“, která by se vyskytovala jen tam) měla by být pořád gen. výbava shodná s geny původních jedinců. Co se týká těch peněz ,tak když to zjednoduším ,tvrdím , že myslivost je „velkým trhem“peníze nejen polykajícím. Ochrana peníze pouze polyká a což je vážné a k zamyšlení, pokud tyto peníze dojdou, bohužel ochrana čehokoliv končí. Je to takový „děravý sud“. V kontextu tohoto pak třeba ty bio-paliva nejsou vůbec od věci, protože se to zvrhlo a výrazně to ovlivňuje, dá se říci i ohrožuje nejen myslivost ale i tu ochranu přírody. Bohužel jsem ještě neslyšel, že by „ochrana přírody“ někdy řekla „byla to chyba, nebo udělali jsme chybu“. Taky jsem od vás a ani od pana Bělky neslyšel, že byste, byť jen v náznaku, porovnali tu lidnatost. Že by se vám to nehodilo do obrazu. Pane Bělka jestli se vám argument přelidněnosti a z toho plynoucích silných civilizačních vlivů ve vztahu k výskytu velkých šelem zdá vágní, tak nevím? Šelma neudělá z kulturní krajiny divočinu, naopak divočina „dělá“ šelmy, tam jsou doma, tam patří. A má odměřenost či dokonce negativní postoj k šelmám? Ale vůbec ne, spíš naopak mám šelmy rád. K fotkám lišek někdy příště.
Zdeněk Nový reaguje 16.3.2013 11:42
Zajeď na ten OMS a tam Ti jednatel(ka) řekne vše potřebné,každý OMS si to organizuje trochu jinak.
Martin Myslín reaguje 16.3.2013 09:26
Dobré ráno, u nás napadlo a celkem fest. Takže předpokládám - žě pokud sype i u Vás tak budete všichni na obnově a snad možná tu večer přibude zpráva o nějaké té šelmě:). Děkuji všem účastníkům co nabídli pomoc a poradili (Pan Nový a pan Janda). Paní Jeziková vážím si toho, 30 km není žádný problém a na praxi Vám ostudu neochotou a leností určiě neudělám. Dědo děkuji za výčet a inspiraci - nemám zatím vše přestěhované, co tu mám jsem vyfotil a přidal do ostatních, ale není toho moc. Budu se řídit Vaší knihovnou a proběhnu antikvariáty. Doposud jsem se bál nakupovat starší mysliveckou literatury krom té čistě o zvěři (mám ještě v čechách), prože vše se vyvíjí kupříkladu po přečtení knihy pana Luskače jsem ve svých deseti letech nespal snad dvě noci - vy co to tu čtete a znáte knihu pochopíte. Nikdy jsem si tak jako neznalý nebyl jist zda kupuji aktuální či překonané. Takže si nyní postupně vlastně koupím Vaší knihovnu, i když jak Vás znám tak jen tu malou část co se Vám podařilo vtěsnat do fotografie. Předpokládám, že jinak byste uživil pár knihkupectví:). Jestli tedy chápu správně mám kontaktova okres, v mém případě MS Frýdek-Místek a podat si přihlášku. Praxi mohu vykonávat až po urzu nebo jí mohu mít splněnou - předpokládám, totiž, že je to jako u rybářů a letos jsou kurzy už uzavřené? Děkuji a slibuji, že s tím přestanu otravova, neb to sem nepatří. Ondro vinotéku mám slušnou:)Martin Myslín
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.3.2013 22:37
Martine, do toho jdi! :).. A já se taky příležitostně rozhoupu.. Pak možná přijedu za Tebou v zeleném, jako host na odstřel srnce ;))Večer si pak společně "zafilozofujeme" nad skleničkou červeného..:))...jinak taky se na to čtivo podívám, prý jsou teď ty zkoušky těžší než před léty...?
Zdeněk Nový reaguje 15.3.2013 19:26
To jenom na okraj ,i kdyby tato možnost byla a někdo Tě musel vzít nedovedu si představit kdo z nich by si Tě vzal pod sebe a jak by Ti to mohl znechutit.Každou účast na jakékoliv akci je nutné mít od toho svého "patrona" podepsanou. P.S.doufám že ten můj adept to 30.3. udělá jinak mu nakopu p...l.!A od Dědy si to přečti!Tak jak Děda píše,ze tvých příspěvků vyplývá že 70% znalostí máš .
Zdeněk Nový reaguje 15.3.2013 19:07
Martine jenom pro přesnost,tentokrát Děda nemá pravdu,žádná povinnost přijmout adepta neexistuje.
Jezikova Anna reaguje 15.3.2013 17:54
Pán Janda odo mňa to nebolo myslené zle. To krátkodobé pozorovanie nepatrilo Vám. To je všeobecné konštatovanie. A "tábor"? Ten pre mňa nič neznamená. Ale vypadá to tak, že budeme mať o čom diskutovať a verím, túto diskusiu obohatíte. Všetko dobré prajem aj Vám pane. A ešte to "Howgh" to je čo?
Děda z lesa reaguje 15.3.2013 17:21
Martine, při Vašich znalostech je to procházka růžovým sadem, problém je čas. Jako adepta na praxi jsou povinni Vás přijmout všude, ale nejschůdnější je to u známých... - Jako pověstný ješita Vám ale dám do fota, rubriky ostatní, možnou část odborné literatury k nahlédnutí...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.3.2013 17:20
Moc pěkné paní Ježiková, snad tímto Vašim zážitkem otevřete novou kapitolu v této diskuzi! :) Asi bych měl bláto na hřišti, tohle zažít z takové blízkosti :oD A určitě jste se byla na to místo po letech znovu podívat, že jo? :) Já, když mám nějaký pěkný zážitek, třeba se srncem či liškou, rád se do těch míst vracím. Byl jsem přítomen na několika lovech právě srnců a taky mě to tam nějak "táhlo".. ani jsem nemusel střílet- jakože nestřílím, nemám "papíry". Ta magie místa a okamžiku prostě existuje. ;)
vaclav janda reaguje 15.3.2013 17:14
Pani Jezikova,nevim do jakeho tabora me zarazujete.Ja se nedavam do zadneho(ja jsem muj vlastni tabor)!Moje "kratkodobe"pozorovani selem ve volne prirode trva bezmala tricet pet let(ne jako turista),dokonce je i kovim.Jako novy diskuter take nevstupuji.Preji Vam vse dobre.Howgh.
Jezikova Anna reaguje 15.3.2013 16:36
Pán Janda, ja osobne vítam vstup nových diskutérov z obidvoch táborov. To, že niekdo vidí a krátkodobo pozoruje šelmy ešte nič neznamená. Ale je to už určitý stupeň poznania, ktorý nemá každý. Môj prvý kontakt s medveďom - tými začnem, prebehol v dobe mojich štúdií na lesníckej škole o odohral sa na školskom polesí v lokalite blízko Kráľovej hole, v nadmorskej výške cca 1600 m n/m. Pri mojom poznávacom túlaní sa v horách v Nízkych Tatrách, bolo z blízkej strže - lavíniska počuť pre mňa neznáme zvuky. Niečo ako dopad vreca zemiakov zhodeného z auta. Po pribížení sa na okraj strže mi zastalo srdce. Bol tam "obrovský" medveď, ktorý sa pokúšal obrať dozreté plody zakrslej jarabiny a vždy, keď sa o ňu oprel, jarabina sa zohla a on spadol dole svahom. Odtiaľ tie zvuky. Samozrejme môj veľmi profesionálny pokus o priblíženie sa ihneď odhalil a nasledoval fascinujúci únik, ktorý sa slovami nedá ani opísať, ale určite by presvedčil každého, že medveď nie je žiadne ťarbavé zviera ale atlét a akrobat. Tento rok v jeseni uplynie odvtedy 47 rokov. Takto sa mi prezentoval prvý medveď v mojom živote a aj teraz ho vidím ako vtedy.
Jezikova Anna reaguje 15.3.2013 16:12
Zdravím pán Myslín. Vo Vašej snahe o rozšírenie vedomostí(bez urážky) Vám môžem celkom dobre pomôcť. Vo vzdialenosti cca 30 km od Pražma je v Beskydoch krásna hájovna a v nej a priľahlých lesoch králuje môj veľmi dobrý priateľ, tamojší revírnik a naslovovzatý odborník v oblasti českej myslivosti či už po stránke teoretickej, alebo praktickej. Prax adepta tam nebude nijaký problém. Dokonca poznám lektora myslivosti a jeho kolektív, ktorí Vám za pár korún kurz umožnia. Chcete naozaj? Teraz to nie je recesia ale vážne myslená priateľská ponuka.
Josef Kouba reaguje 15.3.2013 16:09
Medvědy a rysy jsem v přírodě několikrát pozoroval. Na vlky jsem neměl štěstí, pouze stopy...
vaclav janda reaguje 15.3.2013 15:07
Martine,viz.os.posta.VJ.
Martin Myslín reaguje 15.3.2013 14:53
Zdravím pane Nový. Děkuji předem za pomoc, ale ani pracovně ani na studiích to s přírodou nemělo bohužel co dělat. Jsem personalista takže jednooborová ekonomie a pak ještě psychologie a sociální práce. Tu možnost Vám zavídím pane Jando, u velkých se šelem jsem se dál než k náhodnému pozorování nedostal. Kde se Vám to daří?
eurohorn@eurohorn reaguje 15.3.2013 14:43
Martine, tu praxi, tedy adepturu si můžeš domluvit kde chceš. Pokud jim ozřejmíš, že to chceš dělat jako např. doplněk k tvému prac. zaměření a že lovit rozhodně nebudeš, myslím že na adepturu budeš přijat. Můžeš jim nabídnout nějaký sponzorský dar! Není mě známo, že by šlo provést zpoplatnění praxe u větší organizace, ale zeptej se, i u LČr. O tuto záležitost se přez 40 let nezajímám-:)
Zdeněk Nový reaguje 15.3.2013 14:37
Martine ,jaké máš vzdělání-konkrétně.Poradím jak udělat lov.lístek.Pokud teda chceš.
vaclav janda reaguje 15.3.2013 14:35
Pane Mysline, urcite to stoji za pokus(co radi pan eurohorn)a kdyz se chce tak se vetsinou cesta casem najde.Ja mam moznost sledovat selmy ve volne prirode,je to "zazitek".Jestli si myslite ze jsem se "navezl"do vasi konverzace tek se omlouvam.VJ.
Martin Myslín reaguje 15.3.2013 13:01
Zdravím Pavle, s tím loveckým lístkem máte asi pravdu. Ne vše mne sice na myslivosti zajímá, ale nic co člověk zná se mu neztratí a každá zkouška naví dobrá. Jenže. Kdyby se tak jen šlo přihlásti na zkoušky, zaplatit poplatek a mít jakousi verzi bez možností lovit, bylo by to fajn. Ale podmínkou je pokud se nemýlím nejen kurz (což by nevadilo), ale i roční praxe - a já mám nejbližšího známého myslivce 300 km daleko od současného bydliště. Před lety jsem si to začal vyřizovat ještě v Čechách, ale pak mne zchvátila práce a nové bydlení. Teď by zase možná, čas opět byl. Jak se tam postupuje - praxi si každý musí domluvit sám u příslušného MS dle místa bydliště?? A bývá ochota v MS se s někým neznámým otravovat? Nedá se to zaplatit (nemyslím razítko, ale poskytnutí praxe) u nějaké větší organizace? Omlouvám se za dotazy, které sem nepatří, ale nakousl jste téma. díky. MM
Jezikova Anna reaguje 15.3.2013 12:58
Pán Myslín, moje príspevky čítate veľmi nepozorne. To Vás potom zákonite vedie k prijímaniu nesprávnych záverov. V článku o 0:18 Vás jasne označujem za "výnimku" a v súvislostis HD Vás vnímam iba ako ich priaznivca, nie však bezvýhradného. Takže mi láskavo stokrát neopakujte, že nie ste DUHA. Myslivost ako taká nie je vybraná starostlivosť o niekoľko vyvolených druhov, ale komplexná a vyvážená starostlivosť o udržanie zdravého ekosystému a toto bolo myslivcom u Vás nespochybniteľne priznané, tak si vyhľadajte príslušné dokumenty a nevytvárajte umelo iný pohľad. To Vám my - poľovníci ani myslivci nezožerieme a ja vašu degradáciu našej činnosti považujem za nemiestnu. Váš názor na lov šeliem viem pochopiť,aj keď s ním nesúhlasím a Vy sa prosím snažte to isté. Potom naša diskusia bude mať zmysel.
eurohorn@eurohorn reaguje 15.3.2013 12:17
Ondro, je určitě krásné pozorovat šelmy v přírodě dalekohledem, obzvlášt pokud je na kulovnici-:)))! Dobře, legrácky, ale teď vážněji. Jsem hluboce přesvědčen, že z diskutérů, mimo nás co více pamatujem, viděl "naživo" velkou šelmu málokdo, a je štastný když vidí občas jen pobytové znaky... Martine i Ondro, oba jste vysokoškoláci, udělejte si lovecký lístek, lovit nemusíte, ale rozhodně Vás to obohatí! a dá vám to nový rozměr pohledu z druhé strany barikády-:)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 15.3.2013 10:33
Zdravím pane Jando, na Váš dotaz mohu odpovědět, asi takto.. z našich velkých šelem jsem na živo ve volné přírodě neviděl ani jednu. Dvakrát jsem však, jako občasný běžkař "narazil" na stopy rysa ostrovida v CHKO Beskydy nebo jsem slyšel výt vlky, když jsem kdysi brouzdal a přespal pod "širákem" v CHKO Bílé karpaty..Avšak, jakou to má relevantní, vypovídající hodnotu vzhledem k velkým šelmám a jejich "obhajobě" nevím..;o) Na druhou stranu, jsem již od ranných dětských let do sebe "nasákl" tolik vizuálních podnětů, pohledů na velké, malé i exotické šelmy tj. v zajetí např. Bavorský les, TV filmy, dokumenty, fotografie, že v mém případě to mohlo do jisté míry nahradit "výpadek" z pozorování těchto velkých šelem ve volné přírodě. Píšu do určité míry, protože samozřejmě pozorovat na živo ve volné přírodě třeba rysa, by byl asi nejen pro mne, opravdu hodnotný zážitek. Vy se ale ptáte na pumy, kojoty..? Tam teda nic z volné.
Martin Myslín reaguje 15.3.2013 09:52
Dobrý den pane Jando, nejsem lovec, takže jen jako turista a to medvěda a vlka. V USA jsem byl jen na východním pobřeží takže jen kojota. No a potom všechny naše běžné malé šelmy s výjímkou přivandrovalého mývala. Proč bych měl žárlit na myslivost paní Jeziková, potkávám se s ní od dětství a mé zkušenosti jsou až na pár výjímek kladné. Myslivosti a jejích tradic si hluboce vážím a jediné s čím nesouhlasím je nazírání na myslivost jako na chov jen několika druhů zvěře za účelem požitku z lovu pozažmo zvěřiny a zaměření se na blaho jen této malé skupiny druhů. A řekl jsem to stokrát tedy po stoprvní - nejsem člen HD ani dětí země ani greenpeace či něčeho podobného. Nepředstavuji tak v debatách zástupce této skupiny - jejich činnost v oblasti monitoringu šelem mi pouze nepřijde škodlivá. to však neznamená, že tu budu dokola v každém příspěvku volán k biopalivům či k názorům české veřejnosti na zelené aktivisty. Jak jsem uvedl výše k myslivosti mám kladný vztah a jediný důvod proč jsem se nestal myslivcem je ten, že mi moderní lov nepřijde zábavný. Chytám ryby, ale nejím je - zvěřinu miluji, ale lovit by mne nebavilo - takový soukromý rozpor. A to se držím lovu běžné zvěře, chtít zastřelit něco exotického to už jde potom naprosto mimo mě.
Radek Pintner reaguje 15.3.2013 08:04
for Janda jako kluk jsem měl doma pumu,od kotěte ož po dospělého kocoura,jinak kojot zde nežije,na Slovensko za medvědem zatím nepojedu a vlci u nás zatím nejsou takže neviděl.
Jezikova Anna reaguje 15.3.2013 07:54
Zvedavost = špatná cnost. Ale prosím, ja všetky, na ktoré sa pýtate a ešte aj iné. Niektoré aj v parkoch typu Yellowstone national park, Tatranský národný park Vy ste pane šelmu vo voľnej nevidel?
vaclav janda reaguje 15.3.2013 01:53
Dobry vecer,nerad bych se nekoho osobne dotknul,ale rad bych vedel kolik zde diskutujiscich videlo selmu(vlk.kojot,medved,puma atd) ve volne prirode .Nemyslim jako turista nahodne nebo v parku.Nic to nemeni na tom ze se zde diskutuje.Kazdy ma mit svyj nazor.Ptam se jen ze zvedavusti.Dekujui.
Jezikova Anna reaguje 15.3.2013 00:19
00:18
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 22:55
Níže já. Paní Jeziková jen mne zaujala ta myšlenka ve Vašem textu tak jsem si zafilozofoval. S tím co jste psala nemám problém.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 22:09
Paní Ježiková až bych napsal - tak v tomhle "nekecáte!" Děkuji Vám za fundovanou odpověď. S tím asi nemám problém.
karel zvářal reaguje 14.3.2013 21:51
Paní Anno, lépe to napsat nešlo!
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 21:47
21:45
karel zvářal reaguje 14.3.2013 21:32
Chlapi, záchranáři, obdivuji vaši trpělivost a argumentační vytrvalost. Vymyslete strategii, jak z rybářů a myslivců udělat fotografy, malíře a milovníky vyder, resp. šelem - a vítězství je vaše! Je mi jasné, že je to sisyfovská práce, protože chlap je od přírody lovec. Těch, co se trhnou, je minimum. Na planetě lidí přenechat veškerou kořist masožravcům je nereálné. Buďme rádi za to, jak to je, hlavně aby se to nezhoršilo. Nebo naučte vlka žít ve vyspělém Německu, tam je mají rádi, tam je Wolf každý desátý, tak se mezi nima ztratěj...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 21:32
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 20:37
Škoda Pavle, že jsi to odmítnul, už tu mohl být příběh jako hrom ;)Opravdu vlkopsi? Né, vlci? Jakou má vůbec vlk evropský finanční hodnotu..kolem a kolem..? "Ležící" kus užitkové zvěře, např ten srnec má hodnotu cirka kolik -10-20.. talířů? Je samozřejmě důležité zohlednit celkovou cenu u zvěře, nejen tu tržní či jateční (maso popř. trofej) Avšak cena zvěře či zvířete z pohledu ekosystému, chovnosti nebo jak to správně nazvat, je někdy opravdu nenahraditelná.. A i ten vlk, medvěd či rys plně zaslouží předávat ty nejvhodnější geny. Když chov tak chov a nejen u té spárkaté, černé.. Je mi naprosto jasné, že z pohledu myslivosti je to celkem buřt nějak se tím zabývat, avšak z pohledu přírodovědného, genetického..zkrátka, chápete mě..? je vhodné do budoucna mít i geneticky a já nevím co všechno, pokud možno zdravou pupulaci např. těch vlků ( bez prašivin apod.) Jak se třeba na Slovensku tohle řeší neřeší zohledňuje..?
Jaroslav Schindler reaguje 14.3.2013 20:09
Nestačím se divit, pane Myslín. Řekl bych, že i na vás, když to řeknu vlídně,je to hodně „jednoduché“. Srovnával, nebo si dokonce myslet, že jde srovnávat počty kormoránu s bobry nebo dokonce vlky? I jako obrazný argument je to slabé ale asi stejné jako když jste mě nedávno přesvědčoval o tom, že když je vhodné teritorium pro spárkatou je vhodné i pro šelmy. Ta konspirační teorie je taky nesmysl. Nejde o výsledky ale jejich presentaci. Genetici mě možná opraví, ale genetická výbava se snad nemění „z roku na rok“ Pokud tedy ta Lužická populace podle DNA pochází čistě z populace polské a má její znaky tak během 6 let snad nejde říci, že se jedná jednoznačně o lužického vlka a ne o vlka z Polska. Dále problém není ani tak v počtu jednotlivých ochranáři prosazovaných a podporovaných živočichů (ty počty nikdy nebudou srovnatelnou veličinou) ale v přístupu, který je vlastně stejný. Když chránit tak navždy a na počtu a dalších okolnostech vlastně nezáleží. Ta liščata to je pouze negativní vizuální vjem, který ale nic neporušuje. Naproti tomu třeba ta biopaliva jsou megaprůser od kterého se nakonec odráží i mnoho problémů myslivosti. Takže při posuzování možných následků je potřeba se dívat na výsledky předchozích a ty v podání HD jsou tristní. Hitlera je do toho tedy úplně zbytečné plést, zvlášť když potom v Norinberku pomalu nikdo za nic nemohl a o plynových komorách vlastně nikdo nic nevěděl. Počítat škody na zvěři. Proč ne, nějaké vyčíslení je taky potřeba. Takže pane Myslín budu rád, když se ochrana přírody přestane tvářit jako spasitel přírody a lidstva, a to zvlášť po tom co za poslední roky předvedla. Jinak jako myslivec, když máme ty kategorie, jsem velkým fanouškem ochrany přírody a jsem velice nerad, že s HD neustále prohrává. Tedy ta příroda.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.3.2013 19:26
MARTINE: Znám dost lidí z Beskdy, kteří mají chovná stáda ovcí. Proto jsem byl také v r.1993 požádán,když tam ty ovce podávili ti vlokopsi, abych nějakého střelil-:), že pokutu zaplatí za mě a rádi!. Odmítnul jsem, vzhledem k dalším možným důsledkům. Ale ne, že bych býval jinak nechtěl-:)!. Je katastrofální, že se vypláci jen jatečná váha (cena masa), to se nikomu nemůže líbit!, pokud není z nákupních dokladů a předložení značek jasné, že kus byl podstatně dražší v pořizovací hodnotě! Jinak, za mě, má Jarek SCH. ve stati o ekoteroristech a Zelené úsporám či Biomasám hrůznou pravdu...! ONDŘEJI: Vím dávno, že máš slabost o šelmy a jsi jako výtvarník jemná duše! Měj rád přírodu a bude to fajn-:) O tom, jak se láme v běhu střelený vlk už ode mě neuslyšíš, i když i to je moment k zachycení hodný vrcholného impresionismu-:) Emoce i dojmy si podrž, jsou potřebné pro tvoji další tvorbu. Paní J.A: Jan je bohužel vulgární debilek, ne nepodobný "Edu", který v rámci objektivity alespoň nějaké znalosti měl!...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 19:08
No popravdě, mě to snad jako ironie či humor nepřišlo, ale je samozřejmě obtížné odhalit některé emoce v psaném projevu- pro příště tam vložte prosím třeba tohle :o), nebo tohle ;o), :O(...jo? :O) Jinak, si stojím za tím co jsem psal před chvilkou, tady zkrátka pro mne již není v této diskuzní problematice téma, které se nějak nerozpitvávalo.. vždy tu bude neshoda, kterou já ale akceptuji. Po přečtení 2 000 příspěvku si zde jednou náhodný diskutér řekne: Tak tady se dohodly, že se nedohodnou.. Což nebyl samozřejmě účel této diskuze jasně si vymezit názory "střílet nebo nestřílet." Víte, raději bych dal stejně ty "šelmí" historky, zážitky nebo tak ;)A říkám na rovinu, já žádné nemám:o)Překousnu snad cokoliv, Pavel by mohl popisovat kupříkladu třeba jeho zažité lovy apod. Vy jistě něco více "měkčího" - jste přeci žena ;) A jak tady bude něco "emočního" zase se tady rád podívám.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 18:17
Podpis asi netreba, ale pre istotu.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 14.3.2013 16:18
To bylo (evidentně) obrazně napsáno paní Ježiková s těmi kormorány. Přeci musíte již vědět, že takto populace nejen vlka, ale i jiných vrcholových predátorů neroste! Nedokážu tak dobře verbalizovat své myšlenky jako kolega Myslín, nemám znalosti "profíku" avšak jeho slova jsou v drtivém množství i má slova ;) Asi zde již nemám co psát.. i když, mé dojmy -Pavle;) a emoce výtvarníka říkají, že bude vždy početná skupina těch, jenž rádi uvidí třeba -jak se láme vlk v běhu.;) A to se nemusí psát takto natvrdo u státem chráněných živočichů. Mé dojmy jsou prostě stejné jako na počátku této dikuze.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 15:53
Myslivost svoj boj neprehrá. Ale môže ho naozaj prehrať veľká časť myslivcov. Bohužiaľ. Loviť vlka potom, keď sa počtom bude blížiť kormoránovi? Tak to je naozaj dobrá humorná vložka.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 15:45
Ano paní Jeziková. Proto když Vám vlk sežere srnce, kterého jste neulovila tak Vám nevznikla žádná škoda, zde se začínáme blížit oné magické podstatě se zvěřinou a počítáním vlčích menu. Nevím jak by to vypadalo pokud by vám medvěd odtáhl již ulovenou srnu, ale to bude asi vzácné. Pytlák narozdíl od vlka není ve vlastnictví státu, takže jeden státní majetek nepožírá jiný státní majetek, nýbrž sprostě krade a dle toho nese svůj díl viny v případě lapení ( o současné pitomé úpravě lepší nemluvit). Zlámaný vaz jsem vůbec nepřisuzoval pastevcům, těm by do jurisdikce zvířat k upotřebení jen přibylo.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 15:37
Aniž bych chtěl nějak bojovat s možnou konspirační teorií o zmanipulovaných laboratořích po Evropě. Tak v tom co jste napsal nevidím žádný větší problém. Pochopitelně nejsem genetik, ale analýza DNA v roce 2006 prokázala příbuznost či návaznost na polskou populaci a analýza DNA z minulého roku na populaci lužickou. Pokud jsou vzorky z Lužice a je to s čím porovnat tak se najde příbuznost. V předchozích generacích zase větší shoda v příbuznosti s polským vlkem než třeba se slovenským a tak stále dál až k praotci vlkovi. Řekl bych stejně jako se rozebírá příbuznost u lidské populace a zkoumá se migrace a vznik jednotlivých národů pomocí testů DNA. No mohu Vás pane Schindlere ubezpečit, že až se počty vlků budou jen velmi vzdáleně blíži bobrovi a kormoránovi tak jsem pro lov všemi deseti. A dost možná, že Vám pískají stále stejnou píseň, protože za situace kdy je u nás šelem jak šafránu tak na legální lov nestačí jejich představivost. Dovolím si zdvořile opomenout tradiční výčet zeleného zla, protože bych se musel zeptat co s ním mám proboha společného - ta věčná snaha ze mě udělat aktivistu Hnutí Duha je asi dána podobností názoru na šelmy a zvykem jak se bavit se zeleným oponentem. Kdy se na jedné straně vytáhnou fotky liščátek a na druhé straně biopaliva. Nicméně jako se s Hitlerem kupříkladu víceméně shodnu v názoru na komunisty tak nejsem nacista a nemusím tak obhajovat plynové komory. A co se týče toho zákona o myslivosti tak já si to jak zde vidno velmi uvědomuji - to jiní tu stále dokola počítají ušlou zvěřinu ze zvěře, která jim neříká pane. Sice bych se mohl smát a v duchu se těšit na protáhlé obličeje "lidolovců" jak jim říká Nekola - a bylo by to možná zajímavé, jak píšete, ale jsme zcela na jedné lodi. Takže budu rád když se myslivost přestane tvářit jako vlastník zvěře, pak se totiž bude hodně blbě argumentovat vlastníkovi pozemku a začne více tlačit na to čím je ve skutečnosti a to je ochrana přírody v ryzí podobě, jakkoliv to může znít divně. Věřte, že jako ochranář (když už mám použít ty kategorie) jsem velký fanoušek myslivosti a budu nerad když svůj boj prohraje.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 15:11
Živá zver nepatrí nikomu. Až potom keď je ulovená ju zákon niekomu pririekne. Najčastejšie užívateľovi poľovného revíru, ktorým môže byť okrem iných aj štát. Komu platí ten kto neoprávnene zasiahne do výkonu práva poľovníctva spôsobenú škodu? A v akej výške? Len aby to nebolo naopak pane, že tí pastieri a ich pohľad na vec nakoniec zostanú bez zlomených väzov. Mám taký dojem, že napríklad v Anglicku zver majiteľa má a sú to práve tí pastieri. S Holandskom a Dánskom naozaj nemám skúsenosti, ale Anglicko je tiež krajina plotov.
Jaroslav Schindler reaguje 14.3.2013 15:06
Otázku vhodnosti či nevhodnosti opravdu přeskočíme, protože nakonec je to na tom vlku, co si vybere. Tedy obrazně. Amerika je úplně jiný svět nejen z pohledu ochrany ale i z pohledu možností( těch přírodních). Znovu musím připomenout zalidnění a to je ve státech severozápadu minimální. Přesto, jak je vidět je tam vlk problémem. Vychází mi to asi tak, že tam kde je nemají, je chtějí a tam kde jsou je to naopak. Ono asi to bezproblémové žití nebude tak úplně bez problémů a peníze taky asi vše nespraví. Pane Myslín, pořád se ale bavíme o státech s prostory s minimálním zalidněním. Tam kde jsou podmínky je vlků i přes jejich lov zatím dost a nic nenaznačuje, že by měl být kriticky ohrožen. Šelmy mám rád, nevadí mi, snad proto však rozlišuji, jestli žijí v tom svém, nebo tam kde chce člověk, aby žily. V každém případě, nechci odbočovat, ale donutil jste mě, je to stejná písnička jako s kormoránem, bobrem atd. Ochrana na věčné časy, jinou písničku jsem od „ochránců“ neslyšel, není řešením. Také to, že myslivec či lesník je pro ně nepřítel číslo jedna není výmysl ale holý fakt. Pokud nás budou brát jako „třídního“ nepřítele tak nejenže nepochodí, ale naopak vstupuje do praxe zákon akce a reakce. Pokud člověk posuzuje slova a činy HD tak by neměl zapomenout na Zelenou energii- tedy levnou energii z alternativních zdrojů a to pro každého, či na biopaliva. Tady se spíš a ve větším měřítku ukazuje zrůdnost výsledků snah ekoteroristů. Samozřejmě se namítne, že je to záležitost politiků ale kořeny to má v eko. Stejné je to s divočinou u nás, Šumavu taktně opomenu. Abych nezapomněl. Případná změna zákona o myslivosti, v podobě, tak jak je prosazována, zláme v první řadě vaz nejen samotné myslivosti ale i ochraně přírody. Chraňte něco co je něčí v případě zvěře a chraňte něco co na té „něčí“ zvěři škodí. Bude to možná zajímavé. Taky by si ochránci měli uvědomit,že „ zajícovou smrtí není jen mnoho psů ale i mnoho hranic“.
Jaroslav Schindler reaguje 14.3.2013 14:39
Nějaký test DNA byl dělán, aby podpořil teorii původu vlků v Lužici. Nyní po dalších 7 letech asi stejná DNA podporuje tedy něco jiného. Nejsem genetik a nevím, jak rychle se DNA mění či jak jde prokázat, že jedinec ten či ten patří dle DNA tam či tam. Jedno je ale jisté v roce 2006 prokázalo DNA, že původ Lužického vlka je v Polsku. Nyní zase DNA prokázalo, že původ jiného vlka je z Lužice. Nemělo by DNA tohoto vlka ukazovat spíš na původní oblast výskytu, než na Lužickou epizodku? Zde je výtah z článku......... V roce 2006 bylo v přírodovědném muzeu v Görlitz analyzováno téměř sto DNA vzorků ze střevních buněk odebraných z trusu zdejších vlků. Analýza například ukázala, že lužičtí vlci pocházejí z polské populace a naopak nepřinesla žádné důkazy o křížení psa a vlka.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 14:38
Tá pastevecká optika predpokladá, že dobrý pastier bude svoje stáda chrániť. Alebo nie?
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 13:51
Asi nezkameněl pokud bych jí tedy měl platit vlastníkům. Když státní vlk sežere státního srnce jsme jaksi nákladově na nule a stát si tak sám sobě nic neproplácí. Loajální myslivci tak můžou napočítat škody nejen za vlky, ale za všechno co žere maso (i občas) a nemůže se to střílet a poslat na kraj k proplacení dle průměrné spotřeby všech jednotlivých druhů. Výborná akce, jistě by to rozproudilo veřejnou debatu o vlastnictví zvěře a Nekola a jeho boys by samou radostí patrně pukli. Mám totiž dojem, že stále nechcete pochopit, že myslivost braná pasteveckou optikou jednou zláme vaz všemu co doposud znáte. Jedinou obranou před vlastníky, kteří by chtěli lovit ve stylu co je u mě je moje a pác ho, dříve než to zase zmizí - je ochrana přírody a jejího bohatství, kterou myslivci zabezpečují. Mimochodem když jste tu zmínila tu Holandskou přírodu v porovnání s Dánskou (což je samo o sobě odvážné) tak doporučuji cestu - osobně tomu říkám země plotů.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 13:28
Úhrada škôd šelmami je úhrada vo výške jatočnej hodnoty zvierat. To je fakt krása. Škody dokonca prešetruje súdny znalec z oboru hospodárske zvieratá, samozrejme z CHKO Beskydy, takže o objektivite a skutočnej hodnote zvierat nemožno pochybovať. Tu ale aspoň vidíte lojálny prístup myslivcov. Neuplatňujú nič. Je tu však možnosť, že vlci v tejto oblasi sa špecializujú iba na domáce zvieratá. Lenže podľa iných zdrojov podiel hospodárskych zvierat v potrave vlka predstavuje malé percento. Povedzme 10%? Ani pri reálnom ocenení strhnutých domácich zvierat ešte tá suma stále nebude žiadna hrôza. Ale keď sa pripočítajú aj cenníkové ceny strhnutej zveri (stanoviť počet 9:1 a nejakú rozumnú cifru za kus paušálne) potom by ste v prípade Vašej ochoty hradiť tieto škody komukoľvek asi hrôzou trocha skamenel. Prispejte teda beskydským myslivcom aspoň na krmivo vo Vašej oblasti, aby šelmy ani myslivci nehladovali. Tento trochu zemanovský humor z mojej strany, dúfam chápete.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 13:08
Až na to, že se chtělo a hledalo a dělal se test DNA, který potvrdil slovenskou populaci karpatského medvěda. Ale jasne mohl to být náhodou příbuzný koupili ho jedlíci, sežrali v guláši a po dobrém obědě ho mrskli z letadla zrovinka na jediném místě v ČR kde medvěd žije - holt náhoda. Že by ho někdo zastřelil vzal si vše podstatné jako upomínku na lov a zbytek zahodil je prostě nemyslitelná - škoda, že tehdy nikoho nenapadlo obohatit média o myslivecké teorie. Pytláctví je prostě vždy ta nejméně pravděpodobná možnost a basta. Ti pánové v mysliveckých uniformách pašující medvědí kůže a trofeje ze slovenska nejsou pro náhled na tento případ podstatní - naprosto jiná kauza. Prostě toto se u nás neděje a neděje
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 13:04
Prepáčte to Holandsko. Veľký rozdiel v ich prírode a krajine však nevidím. Vlkom by sa tam určite žilo lepšie ako u nás, takže ich tam treba časť premiestniť nechať rozmnožiť a do Čiech budú prúdiť z dvoch strán
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 12:51
Kdo hledá ten najde:). Takže přehled škod ve dvou krajích (moravskoslezský a zlínský) za roky 2003-2010 způsobené vlkem, rysem a medvědem. Škody za rok 2010 se liší od výše kterou jsem předložil z diplomové práce a vzhledem k tomu, že nepochybuji, že si je pisatelka vyžádala tak to vede k zamyšlení jak funguje státní správa. Údaje co napíšu mají původ z CHKO Beskydy. 2003 - 11 žádostí (1 tele, 17 ovcí a 3 jehňata) za 90 221 kč. 2004 14 žádostí (54 ovcí, 2 kozy) za 165 300,-. 2005 6 žádostí (16 ovcí) za 48 500,-. 2006 1 žádost (5 ovcí) za 15 000,-. 2007 4 žádosti (9 ovcí, jedno tele) za 33 500,-. 2008 11 žádostí (19 ovcí, 3 kozy, 2 telata) za 76 300,-.2009 2 žádosti (7 ovcí) za 24 500,-. 2010 2 žádosti (5 ovcí) za 12 100,-. Tedy žádná hrůza, škody jsou prošetřeny pracovníkem CHKO Beskydy a dovolím si tak navíc předpokládat, že mezi domácím psem a vlkem se po rozdílech příliš nepátrá a raději se škoda uhradí. Martin Myslín.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 11:53
Níže já Dánska paní Jeziková - Foto určilo druh, DNA původ, pitva příčinu smrti a vzhledem k tomu, že vlk nám svou cestu písemě nepopíše a to nejen proto, že tragicky zesnul tak už nevím na co bych měl při pokusu prezentaci ještě čekat. Ano je možné, že ho jako malého vlčka chytili v Lužici ožralí dánští turisté a poté co jim umíral na rakovinu ho vykopnuli v lese, ale nezlobte se to bych pak musel čekat na přiznání věčně, takže je lepší kráčet cestou vyšší pravděpodobnosti. Děda z lesa: JJ, ono to není ani podstatné - zda je důležitější než kdy a pokud lovíte jen ze své paměti tak smekám svůj trampský klobouk. Vlk jistě nemůže žít v Evropě všude, když bychom vzali mapu a maloval jste vy a pak já tak by můj odhad byl jistě větší (optimista od přírody), ale také bych nezabarvil celou Evropu. Tyto zprávy ukazují, že vlk je schopen migrace na velké vzdálenosti a není důvod ho nikde převážet a vypouštět - tedy alespoň pro mě.
Děda z lesa reaguje 14.3.2013 11:42
Martine, zatím spoléhám na svůj rozum a paměť, ale je možné, že už to občas zaskřípe. Ale už pro mne není vůbec životně důležité, zda se vlk v Dánsku náhodně objevil letos či předloni, životně důležité jsou tyto zprávy pro DH a její příznivce, aby na každé (byť ojedinělé) zprávě dokázali, že vlk může žít všude a urazí kvůli tomu i stovky km - jen ta naše republika je pro ně nějak nezajímavá.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 11:40
Pán Myslín, môj termín "zúfalo", ako vyplýva jasne z textu nespochybňuje, že je to vlk. Týmto výrazom spochybňujem spôsob ako sa ten vlk do Holandska dostal a Vašu snahu to prezentovať , ako prirodzený spôsob rozširovania vlka v Európe. Odporúčam Vám s prijímaním takýchto záverov ešte nejakú dobu počkať.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 11:24
Pán Myslín to "kope vlastní noru" bola trefa do černého, ale priliehavejší by bol asi výraz "vlastný hrob pre legálne norovanie". V tomto máte pravdu a stane sa to. Lenže nijaký problém to nevyrieši.
Jaroslav Schindler reaguje 14.3.2013 11:05
Pane Myslín ,představa kukuřičného pole plného spokojených vlků je pro mě tak trochu sci-fi. Znovu, když se podívám na to, co píšete…. vlk je velmi přizpůsobivá šelma, která si dokáže bez problémů poradit s různým prostředím (ostatně jak vidno v jeho světovém rozšíření) a bez lesa by tak pravděpodobně nevyhynul……. Tak vám dám za pravdu. Ano tundra, stepi atd. bez lidského osídlení jsou jich plné a ani lov zde není příčinou jejich vyhubení. Znovu zopakuji, že u nás je snad situace jiná. Plošně se uvádí 130 obyvatel na km2 a to horstvo v pohraničí to jsou při srovnání se světem „ pouhé zahrádky. Navíc třeba hřebenovky a i jiné cesty jsou Václavákem, lesy plné houbařů, borůvkářů, cyklistů a to nyní již pomalu v kteroukoliv denní a roční dobu. Zaujala mě třeba myšlenka z hlav ochranářů, že…. Vzhledem k požadavkům druhu i jeho populační dynamice je nezbytné pro účinnou územní ochranu vymezit území ve velikosti řádově desítek až stovek km2……zde se počítá se zavedením minimálního hospodaření. Když to přeženu tak vystěhujeme v první fázi Beskydy? Jinak co se týká peněz, máte pravdu, je to evergreen. Já bych ale položil otázku jinak. Tedy ne kdo zaplatí zvěřinu, ale kdo to zaplatí celé? Bohužel či nyní, v tomto případě spíš bohudík, v přístupu k ochraně platí jediné. DOJDOU PENÍZE, KONČÍ OCHRANA. Příklad třeba z USA…….. Rok poté, co Obamova administrativa kontroverzním rozhodnutím svěřila ochranu vlků do kompetence jednotlivých států, přicházejí první oficiální zprávy o důsledcích. O federální ochranu tehdy přišli vlci ve státech Montana, Idaho, Utah, Washington a Oregon. V důsledku „úspor v rozpočtu“ tak došlo v USA poprvé po 40 letech k situaci, kdy se na nějaký chráněný druh přestal vztahovat zákon na ochranu ohrožených druhů…….ještě jedna zajímavost z toho………… od 1. dubna 2011 do 1. dubna 2012 bylo v Idahu zabito minimálně 721 vlků, tedy 59 procent veškeré vlčí populace……… Na stránkách vlčí svět je však v tomto státě uváděno jen 15 vlků. Jinak v Bavorsku údajně… Škody ve spolkových zemích Bavorsko a Sasko jsou kompenzovány prostřednictvím nevládní organizace Společnost pro ochranu vlků.
Martin Myslín reaguje 14.3.2013 10:42
Paní Jezíková, ten můj zoufalý předpoklad se opírá o analýzu DNA uhynulého jedince a vzhledem k tomu, že druhý vlk se zjevil jen měsíc po tom prvním tak se domnívám, že termín zoufalý vývod není opravdu na místě. Fotkami zabitých liščat si myslivost kope vlastní noru ve které jednou skončí veškeré legální norování. Komu nestačí jako názorný příklad bezkontaktního výcviku pokračuje takto. Osobně mi je to zcela fuk, je to myslivecká věc, chytrému napověz...dál to každý zná. Nicméně předpokládám, že jednu krásnou okurkovou sezonu si nějaký jedinec stáhne všechny tyto fotky + hodnotná videa s patřičnými komentáři účastníků "lovu" a pošle do televize, novin a do jednoho měsíce i svému poslanci a senátorovi. K tomu pak přiloží zdejší diskusi kde se myslivci nepohoršují nad některými způsoby, ale pouze nad prezentací viz. diskuse "norování liščat" a bude vymalováno. Autorská práva netřeba řešit, je to veřejná prezentace a fotky neopustily tento web - nicméně předkladatele vyzývám, aby se držel tématu a fotky dával do té rubriky kam patří. Toto není diskuse kde se řeší norování ba ani diskuse ve které se útočí na myslivost ber kde ber.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 10:00
Na tom, že dvaja poľovníci zákonným sôsobom, v zákonnej dobe lovu ulovili sedem kusov zveri, ktorej lov je zákonom povolený nevidím nič nezákonné ani neetické. Otázna je vhodnosť prezentácie z dvoch dôvodov. Prvý je ohľaduplnosť voči skupine ľudí, ktorí jednoducho na to nemajú žalúdok. Druhý dôvod je zneužitie takýchto snímok, aj za cenu porušenia autorských práv k fotografiám, podivínmi typu Jan x. S témou to nesúvisí, ale zavliekol to tu nejaký duševne nevyrovnaný diskutér, takže prepáčte prosím.
Jezikova Anna reaguje 14.3.2013 09:45
Pán Myslín, rôzni chovatelia chovajú z rôznych dôvodov rôzne zvieratá. A keď im tie zvieratá náhodou ujdú, alebo ich vypustia.......? Napríklad vlani sledovaná puma v poľovných revíroch určite neprišla prirodzene po migračnej trase. A to určite nie je ojedinelý prípad, preto je nie celkom kóšer zúfalo vyvodzovať z takýchto objavov nejaké predpoklady alebo úsudky.
Radek Pintner reaguje 14.3.2013 07:01
for Jan X-vážně je škoda,že otci praskla guma byl by tu klid.Hele chlapi stejně jako Nekola apd.Serte i na Jana Xindla.
karel zvářal reaguje 14.3.2013 06:44
Neurážím, nazývám věci pravým jménem. Lov vzduchovkou, lukem, štvaní srnčí...co to je jiného?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 13.3.2013 23:19
Já jen krátce, ano Honzo x, tuto prezentaci do masového média jakým je internet s volným přístupem všech lidí, já nepovažuji (a z části i myslivecká veřejnost) za vhodnou prezentovat. Bohužel v myslivecké praxi se nelze těmto úlovkům vyhnout, lze jim ale do značné míry předcházet. Prosím, nepište tu vulgárně- to myslím ke všem i k sobě ;)Jo, a debata je zde jiná Jane, lišky to nejsou, tak povol ;)
karel zvářal reaguje 13.3.2013 22:46
Pytláku, mezi těmi myslivci leží 7 LIŠEK.
Jezikova Anna reaguje 13.3.2013 19:58
19:45 podpisujem.
Ellhenický Petr reaguje 13.3.2013 18:33
Dědo,jen tak pro zajímavost se podívej na "příspěvky" pro HD z MZe a pořád je to několik milionů. Nevím jak vykazují svoji činnost.Řadoví s prominutím "zblblíci" mající nějaké ideály dělají černou práci a pár u zdroje si mastí kapsu.Jak jsi uvedl 13 let chytají pytláka rysů, odměna vystoupila myslím až na 100.000,-Kč za případné dopadení a nic.Martine, nesnášenlivost vůči HD a podobným organizacím bych neviděl,tak černě. Většina myslivců je víc ochranáři než členové těchto skupin a neshody jsou z toho, že nadšenci z HD mají našprtáno většinou několik frází, ale o praktickém životě v přírodě moc neví. E.P.
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 18:06
Martine, známe se dlouho a natolik, že se k sobě nemusíme chovat jako malí kluci. Můj poměrně vlažný postoj k šelmám znáte, nepoměrně chladným postojem k Hnutí Duha se netajím a zdejší diskuze už můj názor nezmění. - Dle mého názoru HD nejde nijak extrémně o ochranu přírody, ale o peníze k vlastnímu žití a přežití. Mají skutečně perfektně propracovaný program vč. propagace a přesně ví, jak a čím oslovovat veřejnost. Jenže zlaté časy jsou minulostí, ministerstvo ŽP už není zelené, ministr zemědělství je lakomec, zdroj u NPŠ také vyschnul. Kůrovec a přivazování je už pasé, katastrofálně přemnožená spárkatá zvěř také vyšuměla, škody černou se týkají zemědělců (pro HD tenký led), 13 let činnosti hlídek bez prokazatelných úspěchů. Takže zbývá jen poslední kauza - bojovný odpor proti jakémukoliv zákonu o NPŠ, protože jinak by Šumavu zachvátili developeři a z celé Šumavy by byl lunapark. Snad na to někdo uslyší a nasype... - Jinak ten vlk u Thy je čtyři roky stará záležitost (mohl jej někdo srazit na lužicku a až tam vyhodit, jako před časem medvěda v Beskydech), foto u Lemu je zdálky a neprůkazné, ale jako senzace dobré. Chtěl jsem ještě reagovat na příspěvek o reitrodukci vlků z obůrek, ale mám určité zásady. Snad se k tomu někdo sníží.
Radek Pintner reaguje 13.3.2013 14:41
Souhlasím s Janem X.Je třeba obůrky,přikrmovat a jen dodám hned na hromádce odstřelit.Přesně takto má reintrodukce probíhat.A nečekat až něco přitáhne z východu.Nedej bože aby to zase byla VŘSR!!!!
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 14:20
Váš příspěvek ve 13:09 je prakticky o ničem, zbytečný výlev emocí. Předpokládám, že dobře víte o postupu AOPK ČR, která zadala projekt Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy na rok 2011-2014 k realizaci Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Projekt je financován nejen Státním fondem pro životní prostředí, ale i Evropským fondem pro regionální rozvoj. Hnutí Duha v tomto projektu vůbec nefiguruje a je pro mnohé označována jako nežádoucí a rušivý element. Z Vašeho pohledu pak bude určitě i divné poděkování AOPK ČR (27.4.2012) všem lesníkům, lesním správcům, revírníkům a myslivcům ze Vsetína, Rožnova, Ostravice, Fr.Místku, Jablunkova, Frenštátu a Luhačovic za pomoc a informace. O HD nic, časem bude opravdu nahraná...
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 13:13
Martine, ten lužický vlk u dánského národního parku Thy je letitá záležitost, další "vlk" u Lemu je stejně neověřená událost, jako vlčice s vlčaty na Šumavě. Čili - jedna vlašťovka jaro nedělá... - Jinak k tomu : ..."kde je možný v ČR vlčí výskyt", asi teoreticky všude. Ale ze všech zdejších debat vyplývá, ať si to potencionální vlci vyberou sami. Po staletí mají otevřené hranice, nepotřebují pasy, tak ať se snaží.
Martin Myslín reaguje 13.3.2013 13:09
Jistě, až bude CHKO chtít dělat monitoring při kterém je třeba zběhat hory doly, tak si půjde půjčit od myslivců a najme si brigádníky:), jen aby si zbavili HD. Myslím, že nikomu není bráněno, založit si vlastní organizaci, najít si finance a pustit se do hledání extrementů po horách. O ničem jiném to strašlivé přivlastňování šelem totiž není. Chudák kamarád, jako milovník žabiček a ještěrek asi ani netuší, že si je vlastně dokumentací a pozorováním přivlasňuje. No a kdyby onen dotyčný dokázal najít více hoven a zapojit více lidí jistě by se CHKO časem začala kamarádit výlučně s ním a duha by byla nahraná.
Děda z lesa reaguje 13.3.2013 12:49
Zajímavý článek dnes (neviditelnypes.cz) : Šumava - experiment zelených Khmérů, cituji ..."zničení přírodní krásy na tak velké ploše je věcí, která nemůže nechat chladným vůbec nikoho. To, co se stalo, je svědectvím nezodpovědného chování ekologických fundamentalistů. Svědectvím toho, kdy se úzká skupina lidí zmocní společného vlastnictví a naloží s ním podle svého jedině správného názoru"... - Všichni víme, o kom je řeč. Stejně se to dá aplikovat na "přivlastnění si" péče o velké šelmy (a nejen ty), také se jedná o národní bohatství nás všech. Navíc si myslím, že už o tuto medvědí službu Hnutí Duha v podobě hlídek nikdo nestojí, HD je ze Šumavy zvolna vytěsňováno a ani CHKO Beskydy tuto činnost (divadélko pro veřejnost) dlouho využívat nebude.
Bohumil Zajíček reaguje 13.3.2013 10:36
Z vlastní zkušenosti vlčí a rysí hlídky po sobě zanechávají spousty stop v podobě plastových lahví plechovek od různých nápojů atd.Podle mě měšťáci co nemají v lese co dělat!tedy alespoň tak jsem je poznal...
Jaroslav Schindler reaguje 13.3.2013 05:16
Pane Bělka, vždy mě zarazí překrucování argumentů. S tím v praxi již několikrát vyvráceným argumentem o 50% lesnatosti asi narážíte i na to, co jsem napsal já. No, řeč byla o Evropě a to střední. Nemáme ani tundru Arktidy, ani stepi či pouště Kazachstánu či Mongolska. Podívejte se, kde se která šelma vyskytuje, srovnejte si lesnatost dané oblasti, dodejte k tomu zalidnění a možnost migrace a potom mluvte o vyvrácených argumentech. Příroda u nás je prostě a jasně taková jaká je a člověk se na jejím vzhledu a stavu podílí již hezkých pár set roků. Šelmy se u nás také vyskytují pouze v určitých biotopech Co tedy bylo praxí vyvráceno? Nutnost nějaké nadmořské výšky? To je pouze vámi vypuštěný blud. Prostě a jasně již dávno nejsme divočinou a nepředpokládám, že by se to v dohledné době změnilo. Také ty šelmy si budou vybírat prostředí, které vyhovuje jim a ne to které jim hnutí Duha vybere či kde by podle pánů Bláhy, Kutala či vás měli být. Jen pro dokreslení pár slov z jednoho rozhovoru od jednoho taky ochranáře ……..“ Nekompromisní přístup ochranářských skupin v Česku a na Slovensku (zejména Lesoochranárske zoskupenie VLK) však dává naději. Velké šelmy jsou rodinným stříbrem, které by člověk měl (musí!) uchovat pro budoucnost. „Vyčleňování přirozených organismů z krajiny je biologický rasismus,“ tvrdí Juraj Lukáč, náčelník Lesoochranárského zoskupenia VLK. „Stabilní lidská společnost je rozmanitá, úplně stejně se to má s krajinou. Ta česká bude zdravá, až si v Brdech medvědi udělají své brlohy a okolo Máchova jezera začnou výt vlčí tlupy.“………. Já k tomu dodám pouze to, že to může být pravda pouze v případě, že bouchne Temelín, či se stane něco podobného, a to se asi zase nebudeme bavit o zdravé krajině i když rozmanitost ji časem asi chybět nebude.
Ondřej Procházka reaguje 13.3.2013 01:35
Mgr. Ondřej Bělka: Dlouho jsem odolával "1000" pokušení, ale přišlo mi to blbý, když se diskuze neůčastním. Jako její zakladatel si to zasloužíte.
Děda z lesa reaguje 12.3.2013 22:53
Schválně jsem čekal, kdo si přivlastní 1.000 příspěvek. Na Silvariu kdysi drtivě vedlo téma Motorkáři a čtyřkolkáři v lese (cca 1800) a hned druhé byly vlčí a rysí hlídky (asi 1500), takže je ještě co dohánět.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 12.3.2013 22:43
1 000 :o)
eurohorn@eurohorn reaguje 12.3.2013 15:59
Jane chceš li slyšet teské vlčí vytí, myslím že se ti to podaří. Chyť prvního olacha, dej mu kule do svěráku a bude výt líp než vlk, než omdlí, ovšem-:)!!.., a nemusí být ani úplněk. Slovenský model je použitelný na Slovensku. A znáš ten model maďarský? Měl bys znát stěžejní a slavnou knihu RNDr.Clitorida, ze sdružení Promindža Magyar, "Jak jsem lovil s vlkem?"-:)!! Úžasná četba, svěží dílko! Musíš se víc vzdělávat, hochu-:)!
Aleš Pastorek reaguje 12.3.2013 14:06
Všichni, co čteme tuto zajímavou diskusi se modlíme a věříme, že se toho nedožiješ...........
Martin Myslín reaguje 12.3.2013 10:59
Jak řikám je čistě to slovenská záležitost. Jinak nevím Pavle co jste myslel tím, kéž bychom měli něco podobného i my? Ty přehledy a statistiky jsou známé a každý si je může vyhledat je dobré, že jste na ně upozornil. Je to standardní způsob jak stanovit a kontrolovat odlov, jediná a navíc těžko vychytatelná slabina (netýká se jen Slovenska) je fakt, že před stanovením plánu a kvót neznáte faktický počet jedinců, který jen nahrubo odhadujete a reagovat snižováním odlovu můžete až zpětně po poklesu úlovků. Rozpouštění organizací žalujících stát, no nevím...zajímavá myšlenka, která by jistě daný stát proslavila po celém světě.
eurohorn@eurohorn reaguje 12.3.2013 10:16
Pojďme od dojmů a pojmů k jasné řeči čísel a zákonů na Slovensku. Každý kdo má zájem si najděte na Polovníctvo.sk, Kvótu lovu vlka dravého, dle jednotlivých Krajských lesních úřadů. V sezoně 2012/13 byl plán 130 ks realita 136 ks ulovených vlků, doba lovu je 2,5 měsíce, je toho asi na 3 stránky A4. Tyto krajské lesní úřady mohou, v případě naplnění kvoty odlovu, lov i předčasně zastavit. Tento způsob je dostatečně sofistikován, kéž by jsme měli něco podobného i my. To že hnutí VLK žaluje stát, mě připadně jako by pes pokousal ruku, která ho krmí! Takového psa je radno zastřelit, či dát rasovi... Hnutí VLK, pokud dělá ostudu i po Evropě by bylo záhodno alespoň rozpustit a zakázat mu činnost, totéž následně i u nás s Hnutím DUHA, protože dát rasovi je bohužel nelze..-:)!
Martin Myslín reaguje 12.3.2013 08:39
Jistě, státu přísluší právo rozhodnout, pokud není vázán nějakou mezinárodní dohodou. Což pokud správně tuším není slovenský případ, protože v případě vlka a medvěda má vyjednanou výjímku. Každopádně soudí se slovenská organizace se Slovenským státem, takže je to slovenská záležitost tak jak to má být. Osobně se nedivím, že se snaží je to jejich hlavní smysl a šelmy jim patří stejně jako Vám. Co se týká slovenského přístupu k vlkům tak jsem mu nikdy příliš nerozuměl - statistiky jsou sice na dvě věci, ale pokud zprůměruji ochranářské a myslivecké tak mi to často vychází, že máte možná více medvědů než vlků a lovíte více vlky. Každopádně není to tak dávno co vlk na slovensku přežíval jen na východě, takže si dovolím doufat, že až znovu tato situace nastane přizpůsobíte tomu lov i ochranu. Ale opět zdůrazním je to slovenská záležitost, ačkoliv v případě přeshraničních smeček jsem rád, že si většina sousedních států dohodla se Slovenskem výjímku na ochranu v příhraničních pásmech - zda to k něčemu bude je otázkou, ale vnímám to ze Slovenské strany jako vstřícné a přátelské gesto. Jinak osobně doufám, že Slovensko v dohledné době nebude největším či prakticky jediným exportérem šelem do ČR a myslím, že by mu brzy mohly zdatně sekundovat Polsko a Německo. Vlci se sporadicky objevují v Jeseníkách a Krkonoších, jsou foceni kilometry od hranic a rys se občas krom Krkonoš objeví i na Broumovsku odkud by mohl zamířit do Orlických hor - krom Karpat by se tak v ČR mohly šelmy usazovat v severních pohraničních horách, což je dobrá zpráva. Osobně jsem nikdy moc nevěřil na nějaké další větší šíření směrem z Beskyd na západ ve směru Odry a Jeseníky. Nyní je tam navíc dálnice, takže Polská a Německá populace by mohla snad převzít otěže po migrantech ze Slovenska. Jinak pro zajímavost jsem se dočetl, o pozorování a focení rysa na jih od Dunaje v Rakousku - jestli plaval nikdo samozřejmě netuší, ale i i tak je to úctyhodný výkon.
Jezikova Anna reaguje 11.3.2013 21:09
No konečne trocha k veci. To vedecké vyhodnotenie mojej osoby si môžete odpustiť, pretože každý je iný, ale pokiaľ to nie sú urážlivé označenia, nemám dôvod sa na autora hodnotenia hnevať. Tie štatistické údaje bude lepšie, ak si ich na slovenských weboch vyhľadáte sám, pretože práca s PC nie je vzhľadom na môj vek a životný štýl moja parketa. A vedieť to nemôžem, pretože to na Slovensku nevie nikto. Udáva sa počet vlkov od 150 do 1500. Takže si vyberme. Teraz tu sedím pri PC, pretože som po ťažkom úraze a následnej operácii, ale keď sa trocha spamätám, z týchto stránok zmiznem aspoň na čas. Na Slovensku s tzv "ochranármi" bojujeme ešte viac ako u vás v Čechách myslivci, dokonca ochranári, konkrétne VLK tento spor preniesli tuším do Bruselu alebo kde do pekla. Žalujú Slovenskú republiku ako keby im slovenské šelmy patrili. S profesionálnymi ochranármi priamo z praxe voda plynie omnoho pokojnejšie. Ak štátu prislúcha právo rozhodnúť o ochrane niektorého druhu zveri, nemalo by mu zákonite prislúchať aj právo rozhodnúť o potrebnom, prípustnom a únosnom love? Na túto otázku by ste mohol odpovedať pán Myslín, ak chcete, osobitne aj s Vašim názorom na postup hnutia VLK na Slovensku. Dôvod vojny je jednoduchý. U nás je možné šelmy loviť, na rozdiel od Vás v Čechách, kde ich máte málo. A ešte vám miznú bez stopy. Uvažujem, načo vám ich tam vôbec do záhuby púšťame. Pre zaujímavosť jedna zaujímavá otázka mimo: pamätá si ešte niekto z Vás páni susedia na laťový plot, po slovensko-českej hranici, ktorým boli v minulosti oplotené lesy a revíry olomouckého arcibiskupstva? Myslím, že by mohol pán Kraut z Frýdlantu nad Ostravicí.Ja tiež pamätám z detstva. Tie zážitky so šelmami bude to najlepšie, čo sa v tejto rubrike objaví. Tak sa ešte do tej tisícky trochu pohádajme a potom už len dobrodružstvá. Moment, ešte prídu túžobne očakávané výsledky sčítania šeliem s jednostranným komentárom a ešte zaujímavé sympózium o vlkoch, kde bude na výmenu názorov znova dôvod.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 11.3.2013 20:47
Já níže
Martin Myslín reaguje 11.3.2013 20:12
Níže já
karel zvářal reaguje 11.3.2013 19:15
Řek bych, že se situace kolem našich tří velkých šelem zbytečně dramatizuje. Z celosvětového hlediska nejsou ani trochu ohrožené, jejich populace velmi prosperuje. Jsou jiné druhy velkých šelem (tygr, sněžný levhart aj.), kterým hrozí daleko větší nebezpečí od pytláků. Např. v Indii v jedné rezervaci hlídali strážci v poklidu údajně 30 tygrů. Po inspekci na popud jednoho znalce zjistili 2 (slovy dva) exempláře!!! Samozřejmě pozdvižení, pátrání...kde asi kůže a kosti končí??? Tam by se mělo především napřít úsilí ochranářů včetně fin. podpory na nové parky a strážce, protože ochrana "per huba" je jaksi málo účinná...
Zdeněk Nový reaguje 11.3.2013 19:08
Tím jak stát nastavil podmínky pronájmu svých honiteb na další období,rozhodl taky o osudu šelem.Kdo je potká,střelí,když ne je blázen.Přitom právě v těchto převážně lesních honitbách by měli největší šanci.Kdyby nájemce měl možnost do toho zasahovat, na příklad při opakovaném každoročním prokázaném výskytu šelmy, -30% z nájmu.Byli by stopy,vzorky trusu a kořisti,pobytové znaky,foto atd,.Ti amatéři co to teď dělají prostě nemají zkušenosti,jenom chodí po lese a hledají něco podle brožury kterou dostali.Těch pár lidí kteří tomu opravdu rozumí na to nikdy stačit nebude,kvůli zkresleným výsledkům od těch svých hlídek.Komu není rady tomu není pomoci.
Jezikova Anna reaguje 11.3.2013 18:19
Vlk je vlk. To je pravda. Avšak správanie vlka v revíroch ČR bude úplne odlišné od správania sa vlka na nedozernych plochách Ruskej tajgy alebo v Amerike. O tom je celá diskusia. Ruský vlk v Čechách určite prežije ale nie na ruský spôsob! Aj sa rýchlo prispôsobí len nech mu "štát" na želanie ochrancov z radov DUHA a VLK pridelí aspoň 10 000 km2 územia, kde bude v prírode zakázané všetka ľudská činnosť. Včetne ochranárov. Nepochybne vlk žil aj na území Prahy a verte, že by prežil aj teraz vo forme synantropizovanej populácie. Toto chcete DUHA? Skončite s predstavami rojkov a začnite pracovať na prospech veci.
Jezikova Anna reaguje 11.3.2013 17:55
Ešte by ma pán Myslín zaujímalo, kde ste Vy prišiel k takým rozsiahlym praktickým poznatkom o vlkoch? U mňa praktické poznatky pochádzajú z mojej takmer 50 ročnej praxe lesníckej a poľovníckej a zo skúseností a poznatkov svojich kolegov, starých horárov a poľovníkov. Teoretické aj z výskumu a odborných kníh.
Švéda. reaguje 11.3.2013 17:48
Mě by zajímalo kdo zaplatí veškeré náklady na ten odborný seminář, včetně honoráře toho Mecha.Myslím že Myslín asi ne že?
Jezikova Anna reaguje 11.3.2013 17:17
Pán Myslín, spomínam niekde užírání zvěře? Tak neskresľujte veci. Ja za zachovanie vlkov som a aj preto konkrétne niečo robím. Starám sa im o potravu - o zver. A to stojí dosť peňazí a vyžaduje veľa práce. Tým parazitom totiž nie sú vlci, niečo samozrejme žrať musia, ale parazit v prenesenom slova zmysle ste Vy a Vám podobní, ktorí len rozprávate a nerobíte nič v prospech vlka, aby mohol existovať. Robte už niečo osožné konečne a prestaňte rečniť o svojej dôležitosti a vyhovárať sa na štát. Kto to je vlastne ten štát. Je to aj niekto iný okrem Vás pane? Vlci nepotrebujú rečníkov, potrebujú potravu a kľud a to im zabezpečujú poväčšine poľovníci. Čo im zabezpečujete Vy a Vaša partia? Prednášky.
eurohorn@eurohorn reaguje 11.3.2013 17:03
Ne, většina myslivecké populace začíná být na cizí vědátory poměrně alergická, nechť jsou již jejich výsledky jakékoli, včetně světové věhlasnosti. To je fakt! Martine, tys opět promluvil jako ochranář v příměru myslivosti k pastevectví! Myslivost je soubor právních, zoologických a etologických norem a zákonů, z nichž není záhodno cokoli vytrhávat z kontextu!, jen proto, že se ti to momentálně hodí. Vzhledem k výši nájmů, by nebylo od věci aby jen na 10 let šli ochránci do tendru o soubor honiteb dostatečné plochy pro to, co by chtěli vypouštět. Poznali by co to jejich hobby ve skutečnosti stojí stojí a obnáší. Je to nezajímá jen proto, že mohou vypustit kdekoli cokoli, aniž by se zajímali dál, co to bude žrat! Ale aby se to mohlo nažrat, musí jim tu potravu někdo odchovat! Mýliš se, že je to z lásky k šelmám, je to z lásky ke zvěři jako takové, především spárkaté! To ulovení vlka je jen třešničkou na dortu! Za vším jsou dnes jen peníze... Pokud přestane být zvěř res nullius, pak veškeré šelmy budou vystříleny a to bez pardonu, do roka do dne... jak zní věta o kosinech,že áno...-:)
Děda z lesa reaguje 11.3.2013 16:38
Také jsem zvědav na další vývoj "myslivosti" u nás, LČR teď nabízejí k pronájmu jen 126 vyloženě lesních honiteb, ale multimilionářů je u nás víc. A golf, tenis a myslivost s vlastní honitbou k tomu začíná patřit... - Jinak také moc nefandím přeshraničním vědátorům, ani soused H.Meynhardt, autor knihy Mezi divočáky, příliš neoslnil české myslivce.
Martin Myslín reaguje 11.3.2013 16:16
Paní Jeziková, mám a vždy jsem měl problém myslivost vnímat jako pasteveckou činnost. Vaše tvrzení, že ochrana šelem je parazitování na práci jiných tj. že šelma vlastně užírá myslivcům zvěřinu totiž do puntíku toto vnímání naplňuje. Myslivost dle mého názoru není činnost dodávající zvěřinu na stoly pracujících. Myslivost je totiž svou povahou hlavní složka ochrany přírody (ano čtete správně), myslivci v rámci svého koníčku pečují o zvěř, která není jejich majetkem, a zabezpečují její existenci pro další generace. Samozřejmě, že loví, což je zcela v pořádku a pro dnešní prostředí je tato činost nezastupitelná ať si někteří ochranáři říkají či myslí co chtějí. Stát jako majitel zvěře jim poskytuje toto právo za určitých podmínek a jednou z nich je krom úpravy lovu dle zákonů (jednímž z nich je ochrana vybraných druhů zvěře) i povinnost platit nájem majiteli na kterém tuto činost provozují. Dle mého velmi dobrá forma hospodaření z přírodním bohatstvím. Tudíž paní Jeziková, ta zvěř není Vaše, ale ničí potažmo státu, takže dbejte na to co Vám stát ukladá což je vlastně ještě jednodušší. Až a pokud se stát rozhodne prohlásit zvěř za mejtek majitele pozemku pak bude mít (pokud jím budete) vaše poznámka jistou váhu - samozřejmě, že i vlastník se má řídit zákonem jenž mu ukládá povinnosti, ale v tomto případě bude debata o užírání zveřiny šelmami o řád složitější. V této, dle mého mnohem lepší úpravě, je Vaše vnímání ryzím pastevectvím několika druhů zvěře a přirozené procesy jsou degradovány na prosté ekonomické ztráty - což je dle mého přijatelné na ovčí farmě (také tam se za činnost šelem platí náhrady), ale myslivost takto předkládaná veřejnosti, bude mít s tímto velké problémy ustát konkurenci jiných návrhů na hospodaření se zvěří. Jediné čímž totiž může vlastníkům (a že se na to někteří velmi třepou) před veřejností argumentovat je právě její neekonomické založení a správa volně žijících druhů pro budoucnost. Co se týká té Ameriky tak lépe čtěte, nic kopírovat nehodlám a myslím, že to většinou stačí napsat jednou. Za vaši exkurzi do vlčích poddruhů děkuji - níže jste strašila bastardizací migrujících vlků psy nyní máme krásnou nezkaženou linii - s čímž se samozřejmě ztotožňuji a jsem rád, že to takto vnímáte.. Jinak jak jsem napsal níže je jasné, že toto zkusíte, ale myslím, že důvody proč se dá poslouchat odborník na etologii vlků z jiného koutu planety jsem osvětlil dostatečně. BTW. dlouho se věnoval i zvěři v bývalém SSSR kde na velkém území žije tentýž podruh jako u nás - což se samozřejmě může jako vše, dalším výzkumem ještě třikrát upravit. Vlk je však stále vlkem - a více věcí ho spojuje než rozděluje.
Jezikova Anna reaguje 11.3.2013 15:46
15:45, určite poznáte.
Jezikova Anna reaguje 11.3.2013 14:56
Pán Myslín,
eurohorn@eurohorn reaguje 11.3.2013 08:46
11.3./8:45/ P.V.
Jezikova Anna reaguje 11.3.2013 00:38
Pán Myslín, to ste teda pochopil veľmi zle. Pána Mecha nijak nezhadzujem, iba poukazujem na skutočnosť, že jeho poznatky nemožno uplatňovať v Beskydoch alebo v celých Čechách. Poznatky získané v USA, na Aljaške(tiež USA) a z iných častí sveta možno uplatniť tam kde ich získal. Aké sú jeho poznatky z Čiech? Americká príroda a jej fauna je s terajšou českou realitou absolútne NEPOROVNATEĽNÁ pane!!! Jeho prednáška však nesporne bude zaujímavá, napriek tomu, že o českých lesníkoch a myslivcoch, ktorým je určená, určite pán Mech nemá veľké osobné poznatky. Prečítajte si môj príspevok zo 7.3.2013 o 12:21, v ktorom spomínam podobného bádateľa zo 70-tych rokov-Farley Mowat. Ak teda chcete v Beskydoch, alebo dokonca v celých Čechách postupovať podľa amerického vzoru, alebo podľa usmernenia odborníkov z tých krajín Európy, kde boli šelmy v minulosti vyhubené a sú neľútostne likvidované aj teraz, tak zbohom Vaše nádeje. Ani to Vami spomenuté 1% nepatrilo pánovi Mechovi. Patrilo vrcholovým predstaviteľom hnutia DUHA a VLK, ktorým pán Vilšer prisúdil 10.3 o 8:07 vysoké perceto odbornosti - 10%. Vaša kritika mi vôbec nevadí, je to prejav Vášho názoru v diskusii. Ale nabudúce prosím čítajte trocha pozornejšie. S úctou A.J.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 10.3.2013 20:02
No tak to je opravdu kapacita, která by neměla být jen tak "odstřelena". Velice rád bych si jej poslechl.
Martin Myslín reaguje 10.3.2013 19:34
Ještě si dovolím: L. David Mech, biolog, autor nyní čtyř knih o vlcích. Vlky studoval ve vlastních USA a na Aljašce, v Kanadě a v Itálii, a podílel se na sčítání a monitoringu v Sovětském svazu. Vlkům se věnuje s výjímkou čtyř let od roku 1958. Známé jsou jeho práce o vztahu vlků a jejich kořisti s ostrova Royale (vlk-los), v Minnesotě (vlk-jelenec) a z Aljašky (vlk-karibu). To jen na okraj, myslím, že nám o vlcích může něco zajímavého říci.
Martin Myslín reaguje 10.3.2013 19:17
Pan David Mech je jedním z největších světových odborníků na vlky paní Jeziková, pokud u nás bude hovořit jistě stojí za to si ho poslechnout a neshazovat ho jen proto, že je z jiného kontinentu. Ačkoliv se nedomnívám, že to co je ze zahraničí je vždy samospásné a myslím, si že je dost témat kde by se naopak mohli v zahraničí přiučit od nás, tak bych si nedovolil smést něčí celoživotní práci a zkušenosti tímto způsobem či dokonce vystoupení zahraniční kapacity vnímat jako urážku našich/vašich odborníků. Toto si dovolím označit za samonasírací (omlouvám se, ale nic jemnějšího mne nenapadlo) ve stylu rozčiluji si, protože jsem se chtěl rozčílit. Ani 1% v souvislosti s L.Davidem Mechem?? Opravdu silné kafe. Dědo o Šumavu se jak jsem uvedl dávno nezajímám a to slovo v souvislosti s Alpami používám dvacet let co tam jezdím - případná podobnost čistě náhodná, věřte mi. Kdysi jsem to vypustil během sáhodlouhých debat se známým, který po mne po návratu do ČR ničí svými návrhy na stavbu mnoha kilometrových sjezdovek v každých českých horách - např. Smrk v Beskydech. Co se týká zpackaných reintrodukcí - ne vždy se podaří, ne vždy se to dělá správně, a ne vždy se podaří i když se to dělá správně. Myslivci mají s vysazováním bohaté zkušenosti a úspěchy také nejsou pravidlem. Ty případy co jste jmenoval samozřejmě znám. Osobně nejsem fanda reintrodukcí, ačkoliv tu Šumavskou považuji zrovna za úspěšný příklad a souhlasím plně s Vámi, chránit šelmy tam kam si dojdou sami a do ničeho takového se již nepouštět. Dle mého je to drahé, politicky výbušné a dnes nejen v ČR hlavně zcela zbytečné. V ostravské ZOO jsem se dočetl, že vysazují kočky divoké na Slovensku, bližšího o tom nic nevím, ale tady jen krčím rameny bez názoru. Nicméně zpackaná či nezpackaná (rys Švýcarsko) reintrodukce nijak nesouvisí s mým názorem na existenci šelem - občas se v debatách objeví tendence to ochranářům o hlavu mlátit jako příklad toho, že šelmy do krajiny nepatří a i při dobré vůli mizí apod. To samozřejmě nikdy nebyl Váš případ - raději zmiňuji. Nicméně ani reintrodukce politicky neutrálních druhů (o to málo je to jednodušší) jako je tetřev či koroptev se ne vždy daří a jediné co z toho vyvozuji je úcta k těm co se o to stále snaží.
eurohorn@eurohorn reaguje 10.3.2013 12:04
Odbočím taky, vyhledal jsem si "hnutí duha" a kliknul na rubriku "Skvělý lov" Ihned mě zaujal článek, "jak zajíc přelstil líného hajného" a samozřejmě fotka, jak srna přičichává k divokému králíku..-:) No a tito znalci podporováni houfem zvlčilých dětí si trvale přivlastnili šelmy, budou nás učit jak milovat šelmy a zacházet s nimi. Buď nám bůh milostiv...
Děda z lesa reaguje 10.3.2013 11:42
Martine, chtěl jsem reagovat na Váš příspěvek (20:29)..."vyhubené šelmy se pomalu vrací"..., ale vrátil jste se k tomu sám, časem se dostaneme snad k rakouským medvědům, švýcarskému projektu Rys 2000-2015 nebo k reintrodukci rysů v německém Harzu... - Na co ale musím reagovat (i když to nesouvisí příliš s tématem), je Vaše slovo "LUNAPARK" u NP. Slyším-li tento výraz, otevírá se mi kudla v kapse. Výraz, který zde vypustilo Hnutí Duha v souvislosti s NPŠ a do nekonečna omílané klišé pro laickou veřejnost - ..."Šumava přijde o statut mezinárodního názvu Národní park, zachvátí ji developeři a stane se lunaparkem"... M.Zemana nemusím, ale přesně o tomto mluvil ve svém inaguračním projevu : negativní deviace institucí a masmédií, které se zaměřují na vymývání mozků, mediální masáž a manipulaci s veřejným míněním... - Jak vidno, vymývání mozků funguje. Omlouvám se za odbočení.
Jezikova Anna reaguje 10.3.2013 11:05
Pán Vilšer tie percentá ste rozdelil veľmi optimisticky 90:10 . Oni asi nemajú ani 1%, keď potrebujú čerpať skúsenosti a rozumy takto: "SEkologická organizace ve středu (9. 4.) pořádá v Beskydech mezinárodní odborný seminář o ochraně velkých šelem. S experty z řady evropských zemí bude diskutovat také přední světová autorita: profesor David Mech z americké Minesotské univerzity, který ve Světovém svazu ochrany přírody IUCN vede pracovní skupinu pro vlky [3]. Nová publikace – která je určena hlavně myslivcům a lesníkům – vysvětluje některé hlavní pověry, které se o rysech či vlcích šíří." Takže američan z iného kontinentu a odborníci z krajín, kde o vlkoch iba snívajú, idú učiť polovníkov a lesníkov. To je z ich strany totálna verejná dehonestácia a ignorácia lesníckeho a poľovníckeho stavu. A ignorácia odborníkov, ktorých je napríklad aj na Slovensku a nepochybujem, že aj v Čechách dosť. Lenže tí nie sú pre nich dosť exotickí.
eurohorn@eurohorn reaguje 10.3.2013 08:07
Ne, nekoleduješ si...! Je to popis faktu. Je známá věc, že my musíme bý papežštější než papež! Vrcholní představitelé hnutí DUHA i VLK si z reintrodukcí udělali už dávno výnosná zaměstnání! Proto tak úpěnlivě trvají na rozšiřování všeho a ostatním tvrdě a účelově lžou! Takových je 90%, těch co odbornost mají je pouhých 10%!!! Bohužel na své lži odchytávají poměrně dost mladých nevyhraněných lidí, kteří neví která bije, kam se začlenit, a proto se okamžitě stávají ochránci zvěře....Jsou hloupí, ale jsou důležití, navíc když je ještě někdo poučí o jejich nepostradatelnosti a o tom jak velké nebezpečí jsou myslivci...
Martin Myslín reaguje 10.3.2013 07:34
9.3.20:29 Já. Jinak obdobně to mají švýcaři také s rysem. Pár rysů zde byl vypuštěn v roce 1971. Na reintrodukci se jako v dalších případech v západní Evropě podílela Ostravská ZOO a L.Kunc. Ve švýcarsku bylo nakonec vypuštěno sedm samců a pět samic. Proti rysům se takřka ihned zvedl obrovský odpor myslivců a chovatelů ovcí, často v jedné osobě - ale také podnikatelů v cestovním ruchu, kteří měli strach o populární kamzíky. na rozdíl od vlka, rys ve švýcarsku žije dodnes, nicméně často končí obdobně jako vlk. Do švýcarska jsem jezdil každoročně lyžovat (nejbližší známé město byl Luzern) a bydlení jsem výjimečně měl u místních lidí, pronajímatelů pokoje v chalupě kde bydleli. Kousek od nádraží (to je, ale ve Švýcarsku všude) a místní chodili kolem, občas se někdozastavil na kus řeči - musím říci, že tolik výmyslů o rysech jako tam jsem neslyšel už nikde. Každou noc jsem se pomalu bál usnout, protože ta kvežíznivá bestie mohla obcházet kolem a splést si mě s ovcí. Takže asi tak. Na druhou stranu Švýcarsko/Itálie je země kde jsem v živé přírodě viděl vlka, bylo to v oblasti národního parku Stelvio, časně z rána jsem pozoroval dalekohledem zvíře (vlk) při přechodu zarmzlého jezera. Mohl to samozřejmě být československý vlčák bez pána, není bezzajímavosti, že Itálie má největší chovy na světě, ale já jsem se rozhodl, že si tu vzpomínku nechám a uložím jako vlka. V oblasti na Italské straně prý žijí, ale moc jsem po tom nepátral - nechci si ten zážitek se zastaveným srdcem kazit:).Slovenští rysi se vysazovali ještě v Rakousku, kde ovšem neměli švýcarské štěstí a rysi, kteří se dnes v Rakousku objeví přicházejí ze Slovinska. Rakousko je na tom obdobně švýcarsku, ale odhaduji, že počet nimrodů tam je ještě o řád vyšší. Tímmto tvrzením si sice koleduji, ale Rakousko je obecně velmi odolné proti všem pokusům o kolonizaci šelem z okolních zemí - těžko říci proč. Martin Myslín
Jezikova Anna reaguje 10.3.2013 00:05
Trochu ma prekvapuje nezáujem slovenských kolegov o túto rubriku. A čítajú tu, to viem určite. Hodila by sa nanich mnou teraz trochu upravená časť diela známeho slovenského básnika. Recitujem : Sedia oni sedia, do ohníčka hľadia, ale aj keď vedia, slovka nepovedia. Prečo asi? Ja tuším.
Děda z lesa reaguje 9.3.2013 23:44
Takže já...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 9.3.2013 23:05
Nee, to je určitě Martin M.
Jezikova Anna reaguje 9.3.2013 22:54
Pán magister, 20:29 je od Vás?
Jezikova Anna reaguje 9.3.2013 22:48
Pokročili sme znova . Škoda, že nám nikdy nikdo nezverí riešenie tejto problematiky. Situácia je nasledovná: Poľovníci chcú loviť, ochrancovia chrániť. Voľne žijúca zver je vec nikoho - res nulius, ulovená zver patrí užívateľovi poľovného revíru, ale komu teda patrí napríklad živý zajac chytený do siete a vypustený späť do revíru? Poľovné právo sa aspoň na Slovensku neoddeliteľne viaže k vlastníctvu pozemku. Už len toto je právny "maglajs" a vyžaduje revíziu platných zákonov s jasným vymedzením pojmov a práv. Teda poďme na to znova len po sedliacky. Poľovníci si prenajmú revír, v ktorom štát totálne chráni šelmy, teda obmedzuje poľovníkom využitie ich práva loviť zver. Štát preto preberá zodpovednosť za škody šelmami spôsobené na seba. Vlastník dostane nájom, poľovníci revír a ulovenú zver, prípadne úhradu za zver strhnutú šelmami a štát má to, čo je revíri ako voľne žijúce živočíchy. A teraz mi niekto povedzte, čo a akým právom majú v tých poľovných revíroch aktivisti DUHA a VLK? A vystupujú tak, ako by im patrila všetka právomoc. Sú to nielen samozvanci, ale v mnohých prípadoch aj votrelci. A ešte k rysom v Beskydoch. Beskydy to nie je len CHKO Beskydy ale aj Slovenská časť územia, ktorú možno zjednodušene označiť ako CHKO KYSUCE. A smelo si dovolím tvrdiť, že hoci slovenská časť je rozlohovo značne menšia, je v nej oveľa viac šeliem ako na českej strane územia. Niekoľkonásobne. Slovenskí a českí poľovníci tam šelmy nelovia, ochranári určite tiež nie, tak prečo ich je v CHKO Beskydy tak málo? Preto, lebo tam s nimi nevedia tak dobre hospodáriť ako v CHKO Kysuce, takže im ich tam zo Slovenska škoda nechať migrovať. Ale poučovať si trúfajú. Takže diskutujme ďalej, však za to neplatíme, neurážajme sa a hlavne analyzujme aj názory oponentov. No a nakoniec už len netrpezlivo čakám na tohoročné výsledky jarného sčítania šeliem v Beskydoch.
Jezikova Anna reaguje 9.3.2013 20:23
Opravujem: To sú rezervácie...., V CHKO a NP okrem rezervácií v nich, je lov .....
Jezikova Anna reaguje 9.3.2013 18:25
Šelmy je možné akceptovať tam, kde nemožno loviť nič -na plochách nezaradených do poľovných revírov. To sú rezervácie a národné parky, kde je lov zakázaný a zakázaný je aj akýkoľvek zásah do života zveri a to každému. Samozrejme vlastníkom týchto pozemkov je nutné poskytnúť v zmysle ústavy toho, ktorého štátu, náhradu za obmedzenie užívania svojho majetku, pokiaľ tento majetok štátu nepatrí. V CHKO je lov zveri povolený, pozemky sú súčasťou poľovných revírov a poľovníci platia za ne nájom, preto ich nemožno spravodlivo a bez náhrady zaradiť do bezzásahového územia, to znamená lov šeliem v nich musí byť povolený. Akceptovať šelmy je možné aj v poľovných revíroch ostatných ale takisto s možnosťou ich lovu, ktorý nebudú ovplyvňovať samozvanci ale zákon. Poľovníci mali doteraz a aj teraz majú na hospodárenie vo svojich revíroch dosť odborníkov a šelmy vo svojich revíroch strpia alebo aj privítajú, pokiaľ ich budú môcť aj loviť. Jednotlivé susediace štáty napríklad Čechy a Slovensko môžu v tomto smere prijať seriózne dohody. Aj takto by mohol vypadať základ koncepcie prístupu k šelmám na našich územiach
karel zvářal reaguje 9.3.2013 18:15
Dědo, moc dobrý argument!!! Kamarád má cestovku, hned po revoluci začal vozit Anglány a Holanďany k nám i na Slovensko. A oni doslova s otevřenou hubou padali na zadek! Nemohli se nabažit obyčejného datla, výr byl úplný zázrak...Proto jsem se smál, když nám před vstupem do EU zdůrazňovali, že ještě musíme zlepšit zákony o ochraně přírody...Takže buďme rádi za to co máme, kdo chce vidět velké šelmy, ať si pustí video... Slovákům jejich přírodu a šelmy nezávidím, ale ze srdce přeji. To je nedoceněný poklad, který měšťák vidí jen přes levnou lyžovačku, bohužel...A souhlasím i s tím nevysazováním šelem. U nás se od sedmdesátých let několikrát všechny tři druhy vyskytly, ale nevydrží. Ať je důvod jakýkoliv, nejsou pro ně podmínky.
Děda z lesa reaguje 9.3.2013 17:24
Jenom otázka k zamyšlení - proč typicky alpské země (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Lichtenštejnsko, Francie ap.) neoplývají přiměřeným množstvím velkých šelem ?
eurohorn@eurohorn reaguje 9.3.2013 16:47
V kruhu se nemotáme, jdeme pořád, ovšem každý někam jinam. Lze akceptovat, aby šelmy byly v N.p., a v CHko. Jakmile vlezou mimo, střelit! Na tvé vizi se shodnout nemůžem. Velké šelmy nejsou cigáni aby byli plošně po celé Evropě! Pokud projde návrh novely zákona o Myslivosti,což by mělo být v dohledné době, o čemž jsem psal 8.3./8:22/- najdi si to, budou šelmy horkotěžko udržitelné i v těch N.p., a pod...
Jezikova Anna reaguje 9.3.2013 16:31
Víziu pre celú Európu asi DUHA a VLK sami nemôžu schváliť. Alebo???
Jezikova Anna reaguje 8.3.2013 22:55
Pán Bělka, kde nič nie je, tam ani smrť neberie. Takže analogicky, kde racionálny spôsob neexistuje, tam ho nemožno nájsť, čo ako by sme hľadali. Provizóriá sú dočasné riešenia ale u šeliem snáď s provizórnym riešením neuvažujete? Šelmy môžu byť plnohodnotné len v takom prostredí, ktoré im plnohodnotnosť umožňuje a to v takých areáloch, kde ich prítomnosť nie je viac na škodu ako na prospech. Napríklad vlk na južnej Morave. Tých šeliem v prirodzených biocenózach bez výrazného vplyvu človeka napríklad Kanada, Sibír, je vyvážený počet a prebieha tam určite prirodzená autoregulácia. Šeliem tam je v porovnaní na plochu napríklad so Slovenskom niekoľkonásobne menej. Inak je to zasa v Afrike, kde pri státisícových stádach kopytníkov je sústredené aj veľké množstvo šeliem. Teda šeliem je viac tam kde je viac kopytníkov ale naopak to neplatí! Takže vlci pri svojom postupe si vyberú také oblasti, odkiaľ budú môcť úspešne navštevovať dobre zazverené revíry. To však nebudú zdvorilostné návštevy. Zdá sa Vám teda spravodlivá požiadavka, aby sa všetci ostatní podriadili, strpeli a podporili želanie Vašej skupiny - my chceme šelmy, pretože je to naša záľuba a je to v móde, my vieme, že šelmy majú Nemci a Slováci a skoro všetci, tak ich chceme aj my. A poľovníci nemajú do toho kafrať, pretože chcú šelmy aj loviť a to im nesmieme dovoliť. Zapamätajte si páni ochrancovia, že bez serióznej dohody mmedzi poľovníkmi a ochrancami budú šelmy vždy ťahať za kratší koniec. Samozrejme mám na mysli dostatočne fundovaných praktikov na obidvoch stranách.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 21:04
No, děkuji ale argumenty mi asi došly paní Ježiková:), pohybuji se aktuálně čím dál více mezi myslivci a došel jsem i díky tomu k mírnému posunutí, svého- ze začátku radikalnějšího ochranářského přístupu v této problematice. Žádný další názorový posun se však konat rozhodně nebude:) Martina..teda pan Myslína plně chápu a v tomto jeho názorovém postoji jasně vidím známé úsloví či přísloví, že: Kdo chce najde způsob, kdo nechce hledá výmluvy.. Přeloženo- určitá část myslivecké veřejnosti v tomto případě spíše odmítá soužití velkých predátorů na našem území a důvody, argumenty již (nejen)diskuze dobře známe. Na toto "úsloví" se však myslivci pochopitelně můžou dívat zase obráceně směrem k "ochraně". Tady se samozřejmě nic nevyřeší. Jak už jsem tady psal, (někde hodně dole) tak bych byl rád, kdyby se i naše děti a vnuci na diskuzích bavily a hádali jako my o tom, kolika rysům byl odebrán vzorek trusu v Beskydech nebo kde byl naposled vyfocen vlk..ale také o tom, kde byl zase vyfocen např. tetřívek, koroptev apod.
Děda z lesa reaguje 8.3.2013 21:01
Velké šelmy, zejména vlci není moje parketa, nikdy jsem netoužil po ulovení šelmy. Žiji zde teď s kamarádem (Čechokanaďanem), který mne léta zval a pořád tvrdošíně zve "k nim" na lovy, já pořád tvrdošíně odmítám. Český myslivec má svá "zvířátka", baribal ani puma jej moc nezajímá (snad ještě wapiti). Takže mé tlachání o velkých šelmách berte s rezervou, není to tady vědecká konference.
Jezikova Anna reaguje 8.3.2013 19:46
Pán Myslín, táto diskusia sa časovo aj rozsahom blíži k tisícovke, čo má nespornú vypovedaciu hodnotu o jej opodstatnenosti. Oceňujem aj pomerne korektný prístup diskutujúcich samozrejme až na niektoré extrémy. Verte tomu, že hoci sa tejto diskusie nezúčastňuje rekordný počet diskutérov, sleduje ju určite veľká skupina rôzne orientovaných ľudí či už z tábora ochrancov alebo lovcov. S Vašimi názormi sa však stotožňujem čoraz menej, naproti tomu napríklad začínam čoraz viac chápať argumentáciu pána Bělku. Ružové okuliare sú ešte horšie ako čiernobiele videnie. V tejto problematike sa musia bezpodmienečne zohľadňovať všetky aspekty ale je otázne predpokladať, že človek ktorý je de facto naozaj najzdatnejší predátor, dokáže nejakým vedeckým alchymizmom určiť ten správny smer. A najhorší je spôsob, keď sa určitá skupina aktivistov etabluje ako záchrancovia všetkého a za každú cenu, pričom odmietajú akúkoľvek diskusiu.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 18:52
Dědo z lesa- ve Vašem názoru 18:14 vidím téměř soulad s mým celkovým názorem na působení šelem v ČR a ohledně toho křížení vlka a psa "čévéčka"- je více než jisté, že k tomu může docházet a logicky- v minulosti ke křížení vlka a psa pochopitelně docházelo. Československý vlčák je v přírodě životachopné, přírodní plemeno, které se více či méně může zapojit do rozmnožovacího procesu "našeho" vlka evropského, euroasijského. Tím ale neříkám, že je to vždy způsobem- hup na krávu...
Děda z lesa reaguje 8.3.2013 18:14
Martine, probíhá zde volná různonázorová diskuze a tak neberte tyto příspěvky tak smrtelně vážně. Bavím se o tom, že šelmy patří do divočiny (pokud něco podobného u nás ještě existuje) a ne do příměstských parků Berlína apod. V souvislosti s pohybem vlků v prostorách opuštěného vojenského komplexu mě napadla myšlenka o armádních zapomenutých vlčácích, je možné, že příměs krve se někdy u nějakého zdejšího vlka najde... - Jinak opakuji poněkolikáté - velké šelmy u nás ANO a zatím s absolutním hájením, ale pouze tam, kde jsou nebo tam, kam sami časem domigrují. Žádné umělé vysazení pod názvy introdukce či reitrodukce u nás nemá šanci.
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 17:36
Mám spíš pocit, že to bývá obráceně. Myslivci co šelmy odmítají rovnou no a poté některé skupiny myslivců co by je tu údajně určitě chtěli jenže ono jenže... šelma vlastě potřebuje hluboký prales, divočinu, prostředí bez kterého jistě jen živoří nebo živořit brzy začne. To je v čem se liší od své naopak velmi přizpůsobivé kořisti, naštěstí neb ona kořist je jaksi kořistí společnou. No a když se např. svéhlavý vlček přesto rozhodne na svůj domov desítky kilometrů od nejbližší chaty zapomenout, je jaksi takový nějaký divný - možná armádní vlčák:) (skutečně hezká poznámka dědo). Tzn. Vlk potřebuje divočinu a pokud to tak není (jako že příklady se vskutku množí) tak by to tak být mělo a máme to tak zakódováno. Buď jak buď ČR má svá omezení a i když bychom moc chtěli....atd. Myslím, že šelma v pvrní řadě potřebuje nechat na pokoji a prostředí si pak už vybere. Nemíním rozporovat, že pokud může bude to co nejdál od člověka - ale také nemíním z toho, že se jim daleko od člověka podařilo přežít vyvozovat, že se neumí přízpůsobit stejně jako se přizpůsobila kořist, také na jiné podmínky. Skandinávie, prostor obrovský - 200 vlků na celé Švédsko to jen dvakrát tolik co v Německé Lužici, méně než v Polsku, než na Slovensku - divočina nedivočina. Rozdíl hledejme v lovu a to nikoliv vlčím. no a když toto zajímavé téma opustím, tak musím naštěstí zjistit, že navzdory našim obavám a příkladům, nám poplenicoví vlci nehrozí. Jeseníky, Rychleby, Kraličák, Orlické hory, Krkonoše, Jizerky, Lužické hory, čs švýcarsko, Krušné hory, Slavkovský les, Šumava, Novohradské hory - všude tam je myslím prostředí sice o dost horší než na Slovensku (pocitově pro mne, vlkům myslím stačí dost žrádla a málo olova a dopravy), ale zároveň o dost lepší než v Lužici, není tak nutné mít vlky za Prahou a ve Vítkovicích. Toliko k prostředí v ČR pro rysa (toho si umím představit i v lesích kolem Hradce Králové např.) a vlka. Pan Zvářal: Všechny nešvary které jste vyjmenoval s Vámi sdílím, ale dle mého s návratem šlem nesouvisí. Drobná zvěř není primárně jejich potravou a naopak spárkaté u nás žije dostatečný počet. Změny, které jste popsal se také odehrávají v jiném prostředí než u nás kdy budou pravděpodobně žít šelmy. Drobná a velké šelmy jsou dva sobě navzájem vzdálené problémy. Co se týče HD tak nevím, ale když něco založíte přivážu se klidně s Vámi a možná se k nám někdo přidá. Osobně na to sice nejsem, ale někdy se má člověk odvázat, alespoň tak aby našel sílu se přivázat.
Děda z lesa reaguje 8.3.2013 16:05
Všichni máme jakousi zakódovanou úměru : velké šelmy = divočina, mělo by to tak být a v drtivé většině opravdu je. Ovšem v poslední době se snaží některé skupiny ochránců nás přesvědčit, že šelmy mohou žít všude. Zejména u vlků rády poukazují na vlky u Berlína, u rumunského Brašova a teď u Lužice. Brašovští popelnicoví "vlci" je kapitola sama pro sebe a němečtí ochranáři jsou zvláštní. Jediného příchozího medvěda Bruna si zastřelí, u vypouštěných rysů v Harzu zřídí hned odchytovou četu, která ty krotké od lidských sídel vrací zpátky, původ berlínských "vlků" je také znám... - Lužičtí vlci, kteří jsou jako doma ve vojenském prostoru Reitschen mezi opuštěnými budovami, sklady a halami (snad to nebudou opuštění armádní vlčáci) a vegetují i v průmyslovém komplexu Boxberg, také nebudí důvěru. Dle odhadu se jedná asi už o 80 kusů, bude zajímavé, čím se tam budou v budoucnu živit. Pořád by mělo platit - klasická šelma = divočina, "predátory" z okolí lidských obydlí, kontajnerů a popelnic jaksi nebrat...
eurohorn@eurohorn reaguje 8.3.2013 15:46
My jsme vůbec národ a stát blbců, protože si vydržujeme bažanty z nostalgie a cigány patrně pro okrasu! Nepůvodní je obojí, ale z těch bažantů je aspoň užitek a radost z výstřelu. U té druhé havěti to bohužel, prozatím nepřipadá ze zákona v úvahu-:)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 15:04
:o) Jarku Schindlere, dobře, velký bod!:o)
Jaroslav Schindler reaguje 8.3.2013 14:53
Pane Bělka, tak bažanta chcete? "Chvíli" ještě vydržte a možná se dočkáte. Tedy jestli bude stačit ten skleněný. Jen tu polívku si z něj asi neuvaříte.
Jezikova Anna reaguje 8.3.2013 14:34
Trocha špásu. Aj ja chcem bažanta. Ale nie pre rysa, ja ho chcem na polievku.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 8.3.2013 14:14
Jane :) Já tady chci také bažanta! :)
karel zvářal reaguje 8.3.2013 12:15
Správně, Ondro, blíží se doba návštěv geriatrie...spletl jsem si "jardu" s "jónem". Mělo být 2,5 mld. Homo erectus.
karel zvářal reaguje 8.3.2013 12:00
Téma je to hezké, spor bude asi věčný. Přikláním se k názoru J.S. i P.V., i když svou pravdu má i M.M..Já podmiňuji snahy o návrat šelem návratem české krajiny do původního stavu. Dokud nebude drobná (zajíc, bažant,koroptev, tetřev, sluka, čejka, sysel,... ), je celkem bezpředmětné snít o orlech, rysovi, vlkovi. Tady ať duháci předvedou svou statečnost a přivážou se k MZe, příp. MŽP, ať tyto molochy zajistí rychlou nápravu zdevastované krajiny. Takové erozní rýhy, jaké jsou po letošním trojím tání, bych dal všem Babišům a spol. k náhradě. To jsou rygoly jak malý potok, že to ani nejde překročit. Teď to zaorají- a jako by se nic nestalo... Jenže miliony tun ornice mizí v nenávratnu. Dokud se nezmění vztah k rodné hroudě, která je pro mne "vlajkovou lodí" správného sedláka, a potažmo velikost honů, množství mezí, keřových pásů, nebude ani drobná. A množství drobné bude podmiňovat tu špičku pyramidy. Zajíc je významnou položkou v potravním spektru rysa, nebo i vlka. Takže já se dívám na šelmy přes tu chybějící potravní základnu tradičních druhů drobné zvěře. Až nevládní organizace spolu s dotčenými úřady vyřeší tento problém, budu snad i věřit, že je zde dobrá nika pro šelmy a dravce. Jinak je to stavění domu od střechy...
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 11:41
Začnu od zadu: Nemyslím, že přechod čehokoliv jsou vyhozené peníze - v západní evropě je to standard, pokud si zablokujeme dálniční sítí migrační koridory, neznamená to jen nešíření šelem (to by byly opravdu vyhozené peníze), ale rozkouskování země pro veškerou zvěř. Výhody a nevýhody této politiky můžeme vidět na obdobném rozkouskování řek splavy a jezy a nemožnosti přirozené migrace ryb. to že se u nás budují přechody tam kde se to hodí podnikavcům a ne zvěři je jiná otázka, ale v tomto bodě se rád nechám inspirovat západem jehož silniční síť se snažíme kopírovat. Co se zbytku: Nemyslíte, že výskyt šelem v západní Evropě tam co uvádíte nesouvisí s tím co píšu níže - tj. budou žít tam kde je necháme žít? S čímž také souvisí jejich množství ve Švédsku potažmo ve Skandinávii. Ostatně debaty tamních loveckých klubů o nejvyšším možném množství vlků na celou zemi, z hlediska dělby s lovci proběhly všemi médii. Nevidím rozpor s tím co tvrdím a neshledávám na tom nic co by potvrzovalo, že šelma potřebuje liduprázdnou a nenarušenou krajinu. Pokud jí zrovna v této krajině necháme na pokoji tak zůstane jen tam, pokud jí v takové krajině na pokoji nenecháme (Švédsko) a jinde ano bude žít jinde (Lužice). Lesnatost 50%, tady nechápu kde jsme to tedy vzali a navíc paušálně na všechny šelmy?? Nicméně takových míst u nás habaděj. A co se Lužice týká: Tam kde žijí vlci, je hnědouhelná elektrárna, povrchový důl, vojenský prostor včetně silnic a železnic, jako divočina nic moc tj. ta hustě osídlená oblast, kterou zmiňuji. Zalidnění okresu Frýdek-Místek kde vlci žijí či žili mnohem, mnohem více, ale o konkrétním místě mnoho neřekne. Tady je odkaz i fotografie krajiny o které si každý může obrázek udělá sám (vy ho samozřejmě znáte) pokud jde o zalidnění na km čtvreční beru zpět a za tu bohapustou lež se omlouvám. http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-luzici-ziji-uz-desitky-vlku-dokonce-i-v-uhelnych-dolech-kdy-se-rozsiri-do-cech?all_ids=1
Jaroslav Schindler reaguje 8.3.2013 11:15
Pane Myslín, řekl bych, že s tou krajinou se hrubě mýlíte. Sami ochranáři uvádějí pro šelmy potřebu lesnatosti minimálně 50%. Ta Lužice, jako ukázka toho, že vlk může žít v silně zalidněné oblasti je taky bohapustá LEŽ. Pokud jsem se dobře díval tak v oblasti kde se tam má vlk vyskytovat je zalidnění do 50 lidí na km2. Tedy nejedná se, jak tvrdíte o silně zalidněnou oblast. Pokud se podíváte na státy kde se šelmy vyskytují tak jsou to státy s vyšší lesnatostí a s minimálním osídlením. Tedy minimálním k osídlení ČR či západní Evropy. Ostrůvky výskytu šelem v západní Evropě( Španělsko, či na jihu, Itálie) jsou většinou pouze v nepřístupných, řídce osídlených oblastech. V obou zemích, které uvádím se takové najdou. Jinak je opravdu výskyt šelem vázán na Karpaty a bývalé Rusko a Polsko na hranici s nim . Celá Skandinávie má údajně méně šelem než Slovensko. Taky k zamyšlení. Migrace šelem je taky zajímavá otázka. Co stojí jedno přejití čehokoliv, nemám na mysli člověka, přes dálnici? Vzhledem k tomu, že ani o jedné šelmě se nedá říci, že by byla na pokraji vyhubení (tedy v areálu svého přirozeného výskytu) jsou to vyhozené peníze, protože požadavek ochránců na opětovné osídlení ČR šelmami je z hlediska jejich potřeb a nároků na životní prostor, nesmyslem. Beskydy budou vždy jen posledním výběžkem Karpat a další prostory, tedy mimo prostoru pro rysa, u nás nenajdete.
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 10:30
Zdravím paní Jeziková, a děkuji za názor se kterým bohužel v částech nesouhlasím. Velké šelmy s výjímkou medvěda neptřebují ke své existenci tvorbu území kde by mohly v ČR žít. Šelmám vyhovuje, či přesněji mohou žít i v relativně hustě osídlené krajině. Příkladem v Nemecké Lužici, která se osídlením, zemědělstvím a průmyslem takřka neliší od české strany žijí již dnes desítky vlků, kterým se dle všeho daří a svůj počet zvyšují. Monitoring jednoho jedince ukázal bezproblémovou migraci vlka přes hustě osídlené Německo až k předměstí Waršavy a další jedinec domigroval a několik měsíců (do svého zastřelení tamním myslivcem/spletl si ho se psem) i žil až do Bavroska - opět přes hustě osídlenou krajinu. Co se týká rysa tak občasné informace o jeho výskytu ve vnitrozemí (např. Železné hory apod.) ukazují, že i on je schopen migrace a i jinak podmínky k jeho životu v pohraničních horách dávno máme. To, že v ČR byly šelmy stejně jako v celé západní evropě vyhubeny (narozdíl od Slovenska) souvisí více než s dnešní krajinou s odlišným přístupem v Historii, kdy se za Marie Terezie z tlaku vrchnosti podařilo krom šelem vyhubit i třeba prase divoké. Nepřístupná krajina může a asi i je vhodná pro přežití druhů v době jejich pronásledování, ale dnes na příkladech ze zahraničí můžeme vidět, že nemá přímou souvislost s jejich schopností se přizpůsobit změnám. Otázka prostoru tak dle mého nesouvisí s tím kde by šelmy žít mohly, ale kde je žít necháme. A i proto jsem níže nastínil možnou budoucí koncepci jejich lovu. Máme pohraniční hory kolem celé naší země - rys se do nich začíná šířit na vlka zatím čekáme, ale jeho příchod z Polska a Německa je otázkou času, dnes se objevují zprávy o výskytu vlků ve východních Krkonoších v Jeseníkách již byli v nedávné minulsti zastřeleni dva zatoulaní jedinci. Jsem proto přesvědčen, že prostor u nás existuje již nyní a poukazováním na potřeby šelem v podobě nekonečných lesů je víceméně způsob jak si říkat nejde to - protože takový prostor u nás mít nikdy nebudeme. S koncem Vašeho příspěvku bezvýhradně souhlasím. Myslivost několikrát ukázala, že je schopna uchovat druhy pro příští generace a měla by se tak věnovat šelmám, nikdo jiný takové možnosti nemá a šelmy potřebují zpočátku hlavně trpělivost a klid. Děti z HD poslouží k monitoringu do doby než začnou blokovat legální lov (po rozšíření šelem) mezi nimi a myslivostí jinou než politickosvětonázorovou třecí plochu nevidím. Když pominu osobní vášně tak v době nutné ochrany šelem a snad i budouvání možných migračních koridorů jsou s myslivci prakticky (tj. zájmech na výsledku) na stejné lodi. Pytlák je nejhorší myslivcův nepřítel a to, že někdo sčítá zvěř vedle něj mu nemůže vadit.
Jaroslav Schindler reaguje 8.3.2013 10:04
Chybička se vloudí, nevím jak se mi to povedlo ale toto patří o diskuzi níž.
Jaroslav Schindler reaguje 8.3.2013 10:01
Pane Myslín těch vašich 15% jako pokus o příměr k Pavlovým 15%, není zrovna podařený. Představte si potravní pyramidu. Predátoři tvoří pouze její vrchol, a i když se to ochranářům nelíbí, jinak to nebude. Tak a nyní si k této pyramidě představte další pyramidu na ni postavenou jen obráceně, tedy se špičkou mířící dolů. Ta znázorňuje člověka a „ nárůst jeho početnosti a spotřeby“. Jednou ta základna horní obrácené pyramidy přeroste základnu té dolní. To bude teprve problém. Takže buďme rádi, že se ta dolní razantně nezmenšuje protože nějaký minimální stav kořisti značí také minimální či žádný stav predátorů.
Jezikova Anna reaguje 8.3.2013 09:38
Základný rozdiel medzi prírodou Slovenska a Čiech ste už objavili. Koncepciu pre šelmy v ČR chcete vytvoriť Tak sa trocha obzrite do minulosti. D o dávnej minulosti. Kedy boli veľké šelmy súčasťou fauny českých území? Veľmi ale naozaj veľmi dávno. A vaša krajina sa odvtedy zmenila tak, že jednoducho veľkým šelmám na 90% územia nevyhovuje. Toto si treba uvedomiť a rešpektovať. A už máte smer koncepcie - pripraviť pre šelmy dostatočne veľký a vhodný priestor pre ich existenciu. Sú toto schopné realizovať deti z hnutia DUHA? Kupuje si rozumný gazda koňa alebo dobytok skôr, ako má pre nich pripravenú stajňu? Tú Vašu terajšiu koncepciu vidím tak, ako keď rodičia kúpili synovi husle aby sa naučil hrať. Keď im poukázal na skutočnosť, že husle nemajú struny, dostal odpoveď : Keď sa naučíš hrať, struny ti kúpime. Takže vážne sa treba zamyslieť a veci posúdiť naozaj zo všetkých hľadísk. Priatelia, je mi ľúto, ale vy si teraz veľké šelmy podľa predstáv hnutia DUHA dovoliť nemôžete. Pán magister na Vašu otázku o našich zákonodarcoch Vám odpoviem protiotázkou : Myslíte si, že u nás alebo u Vás sú zákonodarci ochotní a schopní problém veľkých šeliem vyriešiť? Prepáčte trošku tvrdší prístup, ale realita je tiež tvrdá. Ale netreba sa vzdať, tie šelmy si pozornosť zasluhujú a hlavne od nás - poľovníkov, ktorí sa venujeme aj ochrane prírody. Len nech nám do toho zbytočne nekecajú deti. Je medzi nami dosť takých, ktorí túžia šelmu uloviť, ale zároveň si uvedomujú, že najprv ju musia v revíri mať a veľa preto musia obetovať a mnoho strpieť. Takto je potrebné poľovníkov a lesníkov motivovať k ochrane šeliem. Samozrejme , ako spomínam hore, tento systém nemožno uplatniť celoplošne.
Martin Myslín reaguje 8.3.2013 08:39
PV: Pokud by mělo dojít k tomu co píšete, tak si můžeme poplakat spolu. Protože i kdyby ty šelmy zůstali nerušeny neměly by brzy co žrát. Vyjádřil jsem se k tomu vícekrát, dokud mají myslivci nějakou sílu (po příštích volbách např.) tak velikost honiteb by se měla spíš zvýšit, co se týče vlastnictví zvěře tak to už je naprostá zhovadilost. Můžete mi prosím hodit nějaký odkaz kde si ten návrh můžu přečíst + nějakou bližší informaci zda je to jen návrh nebo se to vážně má projednávat. Omlouvám se, ale dlouho jsem spal/pracoval a o ničem podobném jsem zatím neslyšel.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 22:54
22:50 To já O.Bělka
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 22:25
Dobře, takže šelmy ano, ale v mantinelech, netlačit nic z pozice síly, nemluvit do ničeho bez znalostí, začínat se má od nejmenších. Vše beru, ale zeptám se znovu jak má tedy vypadat ochrana šelem v ČR z pohledu myslivosti? Zatím jsem se dozvěděl, že jinak než si ji představuje HD, ale tedy jak? Já totiž za situace toho našeho pidipočtu jinou alternativu než absolutní ochranu, monitoring stavu a prezentaci vlajkových druhů veřejnosti příliš nevidím - ekologistům chybí koncepce, jsme na fóru můžeme teoretizovat a vymyslet ji.
karel zvářal reaguje 7.3.2013 22:06
Zní to hezky: vlajkový druh, deštníkový druh...realita u obyčejných lovců vypadá zcela jinak. Tyto věci je třeba řešit postupně, je to úkol pro několik generací. Tlačit to z pozice nadřazenosti (síly) je kontraproduktivní. Pokud nezačne dialog, ale bude panovat vzájemná nevraživost, hádejte třikrát, kdo bude mít vrch?
karel zvářal reaguje 7.3.2013 21:51
Jen jsem tím chtěl naznačit, že mi chybí vypracovaná koncepce pro celý těžce zkoušený ekosystém. Jak psal děda, každý má svůj oblíbený druh. Já bych od duháků fakt ocenil, kdyby se více začali zajímat o změny zemědělské krajiny a přivazovali se pro změnu k John Deerovi. Kritizuji myslivce, že se zaobírají černou, srnčí...také mají jen svých pár oblíbených druhů, ale už nestíhají odlov lišky, no a kunou se zabývají ojedinělé výjimky. A tyto malé šelmy mají daleko horší dopad na stav fauny, než na většině území absentující velké šelmy. Ekologistům vytýkám, že nemají žádnou koncepci, jen si každý řeší ten svůj druh. Jsem pro velké šelmy, ale v přesně daných mantinelech, žádné hurá vypouštění. Toto je planeta lidí, velké šelmy se mají právo vrátit, ale soudný člověk uzná, že to nemůže být neomezeně. Pro mě neplatí, že "predátoři spasí svět, chraňte predátory!"
Jezikova Anna reaguje 7.3.2013 21:51
Pán Kouba, ten Vlkolínec myslím tak ako ste napísal.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 21:49
Důležité je vážení chránit tzv. deštníkové druhy a tam pochopitelně patří velké šelmy, pokud tyto nebudou nadměrně pronásledovany a rušeny ve své domovině pomůže se zákonitě i ostatním živočichům (proto deštníkový)Podívejte se třeba na Libavou, lidi tam zbytečně neotravují a příroda prosperuje od obojživelníků přes ptáky, zvěř až po rysa- ten tam je prý také. Citlivé hospodaření a porozumění všech dotčených skupin lidí v krajině je ale bohužel utopie.
Tomáš Houserek reaguje 7.3.2013 21:44
Pokud vím,tak před lety vystupoval v pořadu na vlastní oči zástupce hnutí "vesmírní lidé" a tvrdil,že veškeří vrabci byli deportováni vesmírnou flotilou na jinou planetu,později se mají vrátit o pro některé lidské jedince. :-) Ochranáři, to nejsou jen DUHA apod. Některým se dokonce povedlo u nás vysadit i divoké koně!
Jezikova Anna reaguje 7.3.2013 21:39
Správne pán Zvářal. Začínať sa má od najmenšieho, nie od najväčšieho.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 21:37
Pane Karle, já vracím do krajiny vrabce:) Přes deset let chovám slépky a krmím to venku (zrní, oves.vločky apod.) To jsou někdy pěkná hejna a nejen domácích vrabců, ale také těch polních. Tímto způsobem udržuji i místní populaci krahujců :) A sýčka toho u nás slyším každý rok. Myslím si, že vše není tak špatné. Jo a tu číslovku obyvatel jste hodně zmenšil;)
karel zvářal reaguje 7.3.2013 21:25
Paní Anno, až dokážou vrátit do krajiny obyčejné vrabce, koroptve či moje oblíbené sýčky, pak jim uvěřím, že rozumějí (snad) šelmám. Od jisté doby mám k samozvaným všeználkům nedůvěru podloženou vlastními srážkami s...(ani kůň, ani vůl).
Jezikova Anna reaguje 7.3.2013 21:08
Všetko na svete má svoje zákonitosti. Ale nie všetci ľudia tieto zákonitosti poznajú. Ani to nemožno očakávať. Pýtam sa teda či je správne, aby ľudia , ktorí nemajú dostatočné znalosti riadili a podstatne ovplyvňovali napríklad život šeliem? Nebude to pre tie šelmy "medvedia služba"?
karel zvářal reaguje 7.3.2013 20:56
V Africe mizí raketově téměř všechny druhy, s vyjímkou člověka. Ten je evidentně přemnožený, a pokud světové organizace nezastaví tuto populační explozi, budoucnost černého kontinentu vidím (nejen já) černě. Ale ta regulace slona je skutečně nutná i na území parků, které během několika desetiletí neregulovaná populace promění v poušť. Jiná věc je černý trh se slonovinou, nosorožčími rohy, kůžemi všeho možného a trh s "masem z buše" přímo u místních. V tomto směru bych rád uvítal aktivity duháků a zanícených ekologistů. Přivažte se k tomu údu, ať ti lidi tak neblbnou...Planeta všechny neuživí, války by znamenaly totální zkázu. Urvínku, já vím něco nejen o slonech, ale zajímám se i o globální problémy. V tom souhlasím s V. Cílkem, že konec světa nastal, když lidstvo dosáhlo 2,5 miliónu obyvatel. To je ta největší šelma, to je ten nejzákeřnější predátor.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 20:30
p. Vilšer: HD nemá s reintrodukcí rysa na Šumavě nic společného, pokud vím, to byl a je projekt zcela nad její síly. Co se týká tohoto věčného tématu, tak tetřev mizí i tam kde se rys neukázal přes sto let a v zahraničí naopak prosperuje tam kde s ním rys území sdílí. Když navíc páni myslivci budu trochu cyničtější, tak pakliže mám dva ohrožené a mizející druhy z nichž jeden v území po vysazení prosperuje, zatímco druhého se nedaří vrátit nikde, tak se zcela jistě nerozhodnu zrušit existenci prvního s hypotézou, že by to druhému snad mohlo možná, kdo ví pomoci. V Čechách jsou hory bez rysů a bohužel i bez tetřevů všude kam se podíváte - a rozhodně si tak nemyslím, že bych např. pro záchranu koroptve měl zrušit veškerou predaci a teprve po zjištění, že to stále nejde přemýšlel co dál. U koroptve je to složitější, predace je všude, vztah tetřev vs. rys o to jednodušší, že příkladů kdy jsou společně a jde to a příkladů kdy je tetřev sám a nejde to se dá najít dost. Paní Jeziková: Nerozumíme si. psala jste o náhradách za strženou zvěř, proto jsem se ptal zda se v Beskydech loví té zvěře o tolik méně než v pohořích kde rys nežije. Jinou souvislost jsem na mysli neměl. Děda z Lesa: Pochopil jsem špatně, omlouvám se. Souhalasím, já ochranáře také za žádnou samostatnou skupinu neberu, jak jsem psal na jiném webu. Stačí je dát do jedné místnosti a pozabíjí se i bez myslivců. A možná i shodneme, já osobně nijak neplanu k hnutí duha a s ortodoxních zelených mívám psotník. Jenže co mohu pro šelmy udělat a zároveň se vyhnout HD? Protože musím uznat, že skutečně něco pro monitoring šelem a osvětu dělají. Většina aktivit této organizace je mi cizích, ale v jednom malém bodě se s nimi shoduji - řešení znáte. Jinak k té poslední větě - tady musím nesouhlasit a poněkolikáté upozorňuji, že odpůrci podobných organizací by měli vědět s kým mají tu čest a o prachy většině těchto lidí vůbec nejde, oni to přivazování ke komínům myslí skutečně vážně včetně jejich vedení. A tímto je nebráním a není to lichotka do jejich řad, prosté konstatování faktu. Znám jich dost.
Josef Kouba reaguje 7.3.2013 18:31
To co napsal Děda v 18:24 napsal už před lety J. Mlčoušek v jedné ze svých knih...:)
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 18:24
Martině , špatně jste pochopil, chtěl jsem pouze na tomto příkladě demonstrovat, že ochranáři jsou nejroztříštěnější skupinou u nás - jedni usilovně chrání mravence, druzí netopýry, další žáby, užovky, sokoly..., mají klapky na očích a vidí pouze své milované zvířátko či kytičku a nedomluví se ani mezi sebou... - Někdo má rád holky, jiný dolky a já zase nemám rád Hnutí Duha (a v tom se spolu nikdy neshodneme). Čím dál tím víc mě tato nevládní organizace přesvědčuje, že až tak o nějakou ochranu něčeho nejde, jde v prvé řadě o granty, finanční dary a příspěvky... Na webu o šelmách to ale není vhodné rozebírat, známe se.
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 18:22
A Jane,zaprve, já nejsem sniper zrovna tak jako ty! Za druhé, nepsal jsem o imberdingu, přečti si to znovu, psal jsem že za uhynulé kusy ne nezbytné vypouštět kusy nové. Uhynulé, tedy především po střetu s vozidly, stářím a kusy uhynulé ve věku juvenilním, nikoli o vlivu příbuzenské plemenitby! Tak zas nepleť jablka a hrušky!
Josef Kouba reaguje 7.3.2013 18:21
Pokud je mi známo z různé literatury, tak je velmi vhodné útočícího slona střílet do nohy z důvodu zastavení. Téma rys a tetřev: mám natočeno dost záběrů rysích stop, jak obchází tetřeví hřadovací stromy na tokaništích...
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 18:05
Ano Karle, s těmi slony je to ověřená pravda, kdy za oběť slonů padlo údajně 70% populace nosorožce. Byl to právě poznatek z Krugerova n.p...., nosorožce počítali, negry už méně.
Josef Kouba reaguje 7.3.2013 18:04
Paní JA, tou jesení vo Vlkolínci myslíte "medvědí nájezdy" do ovocných sadů?...:)
karel zvářal reaguje 7.3.2013 17:31
S regulací slonů je to stejné, jako s čímkoliv jiným. Nemají kromě člověka přirozeného predátora. Lokálně se namnoží tak, že zcela zdevastují stromové a keřové patro. Přišlo se na to, že je lepší odlovit celou rodinu, než jednotlivé kusy. Např. mladí sloni (svědků masakru) bez starých vůdců mají zcela zvrácené chování a měli na svědomí lokální vyhubení nosorožců, které probodávali kly. Nebo cíleně zabájejí lidi...holt sloní paměť.
Jezikova Anna reaguje 7.3.2013 17:29
Pán Myslín, Beskydy sú Beskydy. Jeseníky a Orlické hory s nimi nesusedia. Mám na mysli práve tie poľovné revíry medzi nimi a vedľa nich na žírnych rovinách moravských , kde tie šelmy po naplnení chráneného územia Beskydy určite prídu a už sa nevrátia. Takže sme si dobre nerozumeli.
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 17:25
Tobě nemám co vysvětlovat, ale ostatní snad pochopili že na cca 12-15 m, jsem patrně jistil lovce, který slona smrtelně zranil. Jednalo se o rány záístavné a následně dostřelné. Zrovna tak jsem byl jištěn černými stopaři i já. Je to běžná praxe. Nicméně na toto téma končím, je zde zajímavé téma, a ty když už musíš psát, napiš nám pro obveselení něco o cigánech! Víc totiž nám o ničem nejseš schopen psát...
karel zvářal reaguje 7.3.2013 17:18
Jane x, to jako bych dnes dělal u nás rozbory, kolik má liška v potravě zajíce nebo bažanta. No jitěže velmi málo, protože jich také velmi málo je. To je právě argumentace ochranářů. Je rozdíl dělat spektrum potravy s pestrým výskytem zvěře, nebo v myší rok v honitbě s chybějící drobnou. Zabývám se sovami dlouhodobě, takže něco o metodice a rozdílech v jednotlivých letech na těch samých lokalitách vím. Jsem zvyklý za ta leta používat především vlastní hlavu. Nemám rád fanatiky a demagogii na obou stranách. Se zvěří je třeba hospodařit- jenže největší umění je najít tu správnou míru.
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 16:55
O dlohodobém reintrodukčním chovu tetřevovitých na Šumavě s nevalnými výsledky, jsem psal zde níže, alespoň před měsícem. A pak tam někdo z HD, bez ohledu na předchozí nemalé výdaje, vypustí rysy!!! Pochopitelně první jsou uloveny tyto polokrotké výpustky, které tuto šelmu neznají. Za blbost se platí, a proto bych jim výdaje za tetřevy nechal uhradit, ve prospěch Interlovu, respektive ČMMJ! Jaký je rozdíl mezi rysem a tetřevem, jestliže mizí? Ze zoologického a záchovného hlediska identický, respektive žádný! Jen mě přijde, že duháci si neváží ani peněz ani lidí. Závěrem musím opět konstatovat, že aby si vlk i rys uchovali znaky šelem a jistou ostražitost, musí s nimi být, tak jak na tom Slovensku hospodařeno! Pokud ne, je všechno špatně! Pokud např. viz ta Šumava neexistuje přírodní koridor s možností příchodu náhodných migrantů, je každá taková populace odsouzena k zániku, i bez myslivců! Uchovat ji lze za předpokladu dodávání nové krve, a ten kdo je vysadil, musí být připraven za uhynulé kusy vypouštět rysy další a to trvale! Jakmile přestane, skončí zákonitě časem i taková populace... V zoologickém světě, odlov 2-5 ks vlka či rysa neznamená v žádném případě ohrožení druhu! Navíc, podle klasifikace IUCN konkretně vlk, není aní druhem ohroženým, nýbrž druhem málo dotčeným! To se jen Duhákům se hodí do krámu, aby ho spolu s rysem označili za ohroženého kriticky...
karel zvářal reaguje 7.3.2013 16:45
M.M. 16.28- velmi souhlasím. Ohledně té potravy, dědo, v posledním Světě m. je vědecký článek, že straka má 0% ptáčat v potravě...to dělali záměrně ve vyplundrované lokalitě??? Jak známo, straka je velmi nenáviděný plenič... A ta jedna liška u rysa- to je jako s těmi dvěmi prasátky u vlka. Minulý týden jsem byl u známého, chová koně na samotě. Onehdy našel kočku zadávenou, nenačatou. Ten den hledal druhou, a když přehazoval balíky v přístřešku, vyběhla liška. Opodál zadávená druhá kočka...takže ti predátoři své konkurenty v potravě ani mít nemusí- jednoduše je zamáčknou...Ale např. orel skalní má 10% kuny. Je rozdíl u rozborů z průměrně zazvěřené oblasti, nebo z míst, kde je opravdu "přetlak" šelem. HD asi většině myslivců připadnou jako kašpárci, já třeba jejich smysl také dost dobře nechápu. Otázkou šelem by se měli dlouhodobě zabývat odborníci, takové "monstr akce" ochraně zvěře moc neprospívají, jen "publicitě" HD.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 16:28
Paní Jezíková, ta má nekoncepce odráží dávnou představu panů Koubka a Červeného a vychází z faktu, že Šelmy jsou teritoriální. ČR by se rozdělila na několik zón v nichž by se šelmy chránili a lovili dle zařazení. V zónách ochrany by se rozmnožovali a mladí či staří jedinci by byli vytlačováni na okraj teritoria kde by se mohli legálně lovit (nikoliv na potkání). Když si vezmete Beskydy tak zde na české straně žije stále cca 16 kusů rysa ostrovida, za patnáct let tu stále bude žít cca 16 kusů rysa ostrovida, protože více se jich sem prostě nenaskládá a obodbně na tom později budou další pohraniční hory. Na tom je pak založena tato podotýkám ideální představa, která zatím patří daleké budoucnosti. Co se týká toho ubírání zvěře - mohli byste mi pomoci, skutečně se v Beskydech uloví méně zvěře než v Jeseníkách nebo Orlických horách? Na Šumavě se uvádí rys až na třetím místě v mortalitě za myslivci a dopravou. Proč se na to ptám, zajímá mne zda bude vskutku nutné vymýšlet kompenzace myslivcům v oblastech kde rys žije? Osobně si myslím, že zvěř není jejich, ale v ochraně šelem bylo světonázoru až až, praxe trpí.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 16:16
I přes Vaše i své naoko silné příspěvky s Vámi vlastně souhlasím. Jsem již delší dobu přesvědčen, že nám jde vlastně o totéž, jen se občas neshodneme v detailech. Ostatně jak níže uvádím tak si myslím, že ochraně šelem zájemci nejvíce prospějí svým vstupem do MS. Takže opět k silnému na oko: co se toho háku týká, tak tam se přiznám že naprosto nerozumím té stálé averzi. Co vlastně ta HD v případě šelem dělá špatně? Party mladých lidí (a stále narůstající) chodí do přírody a hledá (a také nachází) stopy šelem, pořádají semináře pro školy a po Beskydech montují cedule s hezkými obrázky pana Kunce, kterými informují veřejnost. Člověk by si skoro řekl, že myslivec při jejich spatření musí pookřát a s úsměvem jim zamávat na pozdrav, jenže oni prostě dělají vše špatně. Nechytají pytláky (ačkoliv nálezy upytlačených jedinců tu jsou a myslivecká stráž se také nějak zapoměla vyznamenat), zveřejňují údaje poskytnuté samotnými myslivci příp. členy akademie věd (Červený, Koubek a jejich opakuji jejich 500 rysů), špatně sčítají šelmy (Myslivecká statistika je v tomto ohledu patrně přesnější) a jejich členové sbírají zkušenosti a ne vždy se můžou měřit s myslivci (jak kteří a jak se kterými, kolik myslivců rozeznává všechny druhy lovných kachen např.). Tak nějak mám pocit, že onu averzi působí jejich nedokonalé vyjádření ohledně pytlačení a nikdo na světě snad není tak vztahovačný jako myslivci o čemž by mohl vyprávět pan Chaloupek. Víte osobně bych uvítal mysliveckou představu jak ty šelmy chránit. HD ( a to jsem některými jejich členy svými názory považován téměř za myslivce) tvrdí, nestřílet a monitorovat, a přesně to také činí. Zatímco myslivci neříkají buď nic, nebo varují před opakováním akce kormorán či přímo straší veřejnost, já si ještě tu hysterii s vlčím návratem v roce 1994 včetně prohlášení některých myslivců vcelku pamatuji. Pak se těžko divit když se ta samá veřejnost dá snadno přesvědčit o tom, že myslivci šelmám nepřejí, protože dost často skutečně nepřejí a dávají to najevo. Je mi jasné, že 100 000 lidí 100 000 názorů a vyjádření, o tom žádná a chápu to, ale je třeba pak chápat výsledky v prezentaci odpůrců myslivosti, kteří se samozřejmě ukrývají i mezi ochránci šelem. Takže co dělat jinak s ochranou šelem v ČR? Níže jste se vyjádřil negativně k vysazení rysa Ostrovida na Šumavě, mě třeba vychází, že bez ní by se tu dnes krčilo cca 20 kusů v Beskydech a Javorníkách a tak tuto akci z hlediska ochrany šelem považuji za úspěšnou.
Jezikova Anna reaguje 7.3.2013 16:02
Tú nekoncepčnú koncepciu ochrany šeliem v Beskydoch navrhnutú napríklad pánom Myslínom ale nielen ním, prestávam chápať. Tak tam, kde šelmy majú útočište, získavajú potravu a rozmnožujú sa, budú totálne chránené bez možnosti lovu, ako určitej formy kompenzácie. A v susedných revíroch ich bude možno veselo strieľať na stretnutie. Doslova jedni budú chovať, chrániť a druhí budú loviť bez problémov, aby im šelmy neuberali z ich zveri a poľovníci neplatili škody. Však nech štát(vlastne občania) zaplatí za škody šelmami v oblastiach kde sa loviť šelmy nesmú, aby potom mohli byť pri rozšírení o pár kilometrov ďalej legálne ulovené inými lovcami. To teda pekne ďakujem. Treba vymyslieť niečo prijateľnejšie, aby šelmy neboli vykynožené, ale aby sa mohli loviť aj v tých oblastiach, z ktorých migrujú.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 15:56
Ještě poznámky : K.Zvářal - V publikaci Trofejové šelmy Slovenska (Hell, Sládek, 1974), str.149-164 jsou publikovány i rozbory obsahy žaludků u 88 rysů (dnes již nelze), liška tuším pouze v 1 případě, jezevec a kuna 0, tetřev a jeřábek ano (i když omezeně). - M.Myslín - trochu rozdíl bude v plachosti "doma" odchovaných tetřevích kuřat a kuřat divokých. U šelem a jejich škod by nešlo o jejich výši, ale o vlastní princip.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 15:40
I přes naše naoko silné příspěvky si myslím, že nejen já, ale i P.Vilšer, a.Jeziková a mnoho dalších máme kupodivu jeden společný záměr - ochranu šelem u nás. - Háček, resp. veliký hák je právě v tom, že HD a její příznivci si prakticky "přivlastnili" velké šelmy a údajně je chrání před pytláky a myslivci. A my, jako lesníci a myslivci, na oplátku zase chráníme velké šelmy před přehnanou péčí HD a jejich spřízněných ochranářů... Bludný kruh - pytláci a myslivci upytlačili za poslední léta na 500 rysů, hlídky HD za 13 let své činnosti nechytili a ani nenapomohly k usvědčení jediného pytláka, nerovný boj, trpí především šelmy samé.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 14:15
Děda z Lesa: Jasné, nejen proto píšu scifi. Šumavě pro stránce flóry, bych se tu vyhnul stejným obloukem jako to dělám poslední tři roky co jsem toto téma vyhodnotil jako diskusní obdobu utkání Sparta:Slavie, i když tuším, že se zákazy vstupů jsem s Vámi musel být za jedno (v tomto se totiž dost často hádám s ochranáři všeho druhu). Reintrodukci medvěda si také neumím představit ne proto, že by se mu nedařilo, nebo, že by požíral houbaře, ale kvůli hysterii, kterou by to vyvolalo. Vlka vysazovat netřeba, jednou tam dorazí sám a s rysem se zeptám jak se daří tetřevovi tam kde rys nežije? A jak mu je v Rusku a Švédsku společně s rysem? Co se škod týká tak ty v Beskydech na ovcích jsou na takové úrovni, že bych je patrně dokázal (k nelibosti manželky) hradit i sám, takže s případným výskytem na Šumavě bych to na rozklad státního rozpočtu netipoval. Pan Zvářal: Dobrá je kniha o vlčici Lupíně, co se týká socializace (o výcviku se u vlků opravdu hovořit nedá) máte pravdu. A ohledně těch kříženců je možné opravdu vše, pravděpodobnost mi, ale velí vidět to na člověka.
karel zvářal reaguje 7.3.2013 14:03
Na Slovensku je rysů více než na Šumavě, a je tam i hlucháň... Byla by zajímavá studie, kolik má vlastně rys v potravě menších šelem (liška, jezevec, kuna). Třeba v Krkonoších rys nebyl a vypouštění tetřevi žili max. půl roku...U nás je zkrátka přepredátorováno. Dokud se s tím něco zásadnějšího neudělá, nemá valného významu provádět introdukce tetřeva, koroptví aj.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 13:50
Martine, "skrze Šumavu" resp. kůrovce, HD, jejich hlídky, tetřevy, I.zóny, zákazy vstupů ap. jsme se utkávali mnohokrát, můžeme v tom pokračovat i zde... - Reakce na Vaši poslední větu (13,24) - Současné vedení NPŠ není pro všechny 100%, ale např. má velkou snahu vrátit na Šumavu tradiční život, zejména drobné sedláky a farmáře s jejich chovy dobytka, ovcí a koz - a pak jim tam nasadíme vlky a medvědy ! Připomíná to situaci, kdy po desetiletí prováděném posilování šumavské populace tetřeva z Rakouska, Ruska, Švédska ap. (mnohamilionové investice) se tam pak nasadil rys...
karel zvářal reaguje 7.3.2013 13:42
Martine, vznik kříženců od dob Lorenza Spallanzaniho se obejde bez krveprolití. Bylo by pro chovatele lákavé se podepsat pod vylepšení českého vlčáka, jenže to by nesměla socializace a výcvik probíhat klasickou cestou, ale od slepého klubíčka na flašce a kontaktu jedině s člověkem - a to by se možná vydařil tak každý desátý. Ošetřovateli (v zoo) přede mnou žrala divoká vlčice z ruky, mě se bála, ač už měla být na lidský pach zvyklá. Zde velkou roli hraje individualita jedince a doba socializace. Podle mě ti kříženci opravdu mohli být nepodaření kříženci českého vlko-vlčáka, ale nelze absolutně vyloučit ani možnost popsanou AJ. A prapůvodní domovinu psa se asi nedovíme, je to tak dávno, že jakékoliv důkazy jsou po čase posunuty o x tisíc let zase jinam.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 13:39
Děda z lesa/Pan Vilšer: Jasně, že si občas zapřehání - mládí jak známo bývá radikální a zrovna požadavek na snížení rychlosti tam kde se silnice potkala s vlkem poprvé od její stavby, mne přišel praštěný, mírně řečeno. Ono i kdyby tam natloukli hned příští týden třicítku tak vlčí přechod by se z toho nestal a nohu z plynu by stejně nikdo nesundal. Ale nejde paušalizovat: i mezi hlídkaři jsou lidé se znalostmi, stejně jako mezi myslivci jsou lidé bez nich. Asi nemá cenu zde vypisovat nejrůznější zážitky z kontaktů se zástupci obou skupin. U HD je neinformovanost dána zápalem. tím že jde o organizaci, která má za cíl zapojit veřejnost (takže se za hlídkaře dá označit každý kdo projde krátkým školením a pak chodí ve skupině po horách) a rovněž logickou neexistencí nějakých zkoušek. U myslivců to zase bývá dáno mnohdy nulovým zájmem o jinou přírodu než kterou spravují a (nezlobte se lépe to nenaformuluji) a okolím ze kterého k myslivosti přišli. Dle mého dělá HD i přes spousty zbytečných akcí mnoho dobrého pro povědomí o velkých šelmách, ale postupně docházím k závěru, že nejlepší formou jejich budoucí ochrany je vstoupit do MS.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 13:31
Vrátím se ještě k té myšlence, že "volnější" povolený lov medvědů vede k jejich devalvaci. S paní Jezikovou se shodujeme v tom, že ochranný odstřel se týká mladých, na okraj teritoria vytlačených jedinců, kteří pak mohou být nebezpeční pro své okolí. A regulační odstřel (lov pro lokální snížení stavu) je zase omezen vahou, obvykle do 100 kg. - Mám před sebou dovezený prospekt společnosti Sankt Hubert a.s., Liptovský Ján, poměrně detailně propracovaný. Kromě rozsáhlých všeobecných podmínek a různých poplatků - chybená rána na medvěda 500€, postřelení medvěda 2.500€ - obsahuje i kompletní ceník všeho, co lze u nich lovit. Jelen, srnec, muflon, černá, jeřábek, sluka, liška, jezevec i vlk (1.170€ - 29.250,-Kč). - A i medvěd (bude-li jim toho roku přidělen), pochopitelně o něj členové nestojí a raději jej nabízejí poplatkovému lovci. Ale i ten ceník je vypovídající - medvěd do 80kg - 2.536€, do 100kg - 3.515€ a do 120kg 4.750€ a dost ! Jen okrajově, kdyby náhodou, se zmiňují o dalších přirážkách za každý kg... - Takže ani zde určitě nehrozí povolený lov nějakých teritoriálních monster, které by následně ohrozily kvalitu slovenské populace. - Jen z čiré zvědavosti jsem si propočítal lov 250 kg medvěda a se všemi různými poplatky jsem se dostal na částku 500.000,- Kč, takže děkuji...
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 13:24
Pan Vilšer: 11:50 byla reakce na dědu z lesa týkající se jejich klubovní výzdoby. Děkuji paní Jezíkové za zajímavý příspěvek. Ano v přírodě nelze vyloučit nic, reagoval jsem na vyjádřené obavy, že namísto vlků budou do ČR ze slovenska migrovat jejich bastardi. Jak jsem uvedl dle toho co jsem zatím vyčetl považuji křížení v přírodě za naprostou vyjímku danou odlišnou etologií druhů kdy se něčeho obdobného jen velmi obtížně dosahuje v ideálně vytvořených podmínkách. Prakticky nemá pes šanci přežít útok smečky a ideální setkání správných jedinců (viz. vznik ČSV) v ideální dobu je rovno malému zázraku, zázraky se však jistě dějí. K uvedenému jiště stojí za úvahu poslední dobou prováděné výzkumy původu psa, které s velkými porodními bolestmi kladou vznik psa domácího do východní Asie - výzkum DNA z mumií amerických psů z předkolumbovském období (střední Amerika) nalezly příbuznost se psy z Evropy a byla tak vyjádřena myšlenka, že se pes v Americe objevil společně s člověkem a amrický divoký vlk se na jeho vývoji již téměř nepodílel. K tomu se dá i za uvažovat, že v dobách kdy byl vlk na území ČR hojný a psi se v přírodě mohli objovovat stejně často ne-li častěji než dnes byl by v případě snadného křížení již evropský vlk naprostým hybridem, což dle stálé možnosti odlišit ho dle lebky naštěstí není. Doma si tak sice chováme vlka (proto mi občas uniká nenávist těch co chovají psy vůči vlkům), ale tomu jsme zapojení zpět do přírody maximálně stížili. Domácí kočku tak považuji za limitující faktor k šíření kočky divoké mimo neobydlená území, ale psa za takovou překážku k šíření vlka nevnímám. Dokonce ani z psů a vlků chovaných pohromadě nebývají partneři. Vlk je společenské zvíře se složitým sexuálním chováním a lidově řečeno pes mu většinou nemá co nabídnout. Musím seomluvit paní Jezíkové, při čtení příspěvků jsem zmínku o hybridazici přečetl v souvislosti s varováním před šířením takových hybridů a s narážkou na ozdravnou možnost lovu. Vzhledem k tomu, že jsem se za 15 let naposlouchal mnoha bizardních důvodů proč je nutno zlikvidovat těch možná patnáct jedinců v CHKO Beskydy, jsem to vnímal jako další zástupný důvod proč střílet. Při čtení dalších vašich příspěvků si to již nemyslím. Osobně jsem jak známo odpůrce lovu velkých šelem (v rámci ČR) a přeji si vytvoření oblastí jejich výskytu - legální lov pak mimo tyto oblasti po jejich obsazení šelmami. Na mysli mám vlka a rysa, medvěd u nás nemá dle mého šanci jinde než v okrajových částech Beskyd. Nicméně nebýt politicky třaskavého tématu dovedl bych si narozdíl od předchozích druhů představit jeho reintrodukci do Jeseníků a na Šumavu - ale to je scifi.
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 13:21
..3 x...
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 13:20
Dědo a to je přesně to!, co tu píšu od založení Ondrovy rubriky. Jak si mám (mohu) vážit takových hlídek, ve věkovém rozmezí od 17-23 let, když jako obyčejný chlap jsem jim v každé "erudvané větě" schopen ihned dokázat 3x jejich nevědomost. To je jak si tady psát s Janem X o šelmách-:)! Ani toho vlka nejsou schopni určit-:), brali by ho v klidu za vlčáka-:)! No a že jsou schopni si v rámci svých psycických polucí domnívat, že mohou vše, dokazuje bezbřehá blbost a vlastní důležitost, ohledně omezení rychlosti vozidel! A vím pozitivně, že ta jejich direktivní žádost zkončila až na ministerstvu dopravy, kde jim suše ovětili, že se ojedinělým případem nehodlají zabývat a hodili jejich pamflet to do koše!Jinak jen tak bokem, teď mě 3 nalítávala silná samice jestřába na volieru, a nalítla na ni i když jsem stál vevnitř! I ti dravci přestávají být plaší a šelmy myslím do určité míry rovněž, zejména medvědi.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 12:31
M.M. - o té "neopatrné holce" poblíž Val.Meziříčí pochopitelně vím, tam mě zase trochu pobavilo to, že povolaní členové vlčích hlídek nedokázali určit, zda se jedná skutečně o vlka... - A dorazil mě hned následný požadavek Hnutí Duha, že by se zde měla omezit rychlost vozidel(!), asi je to v těch místech vlčí promenáda.
Jezikova Anna reaguje 7.3.2013 12:23
Vidíte, nepočúvam rady, tak musím podpisovať. 12:21
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 12:18
Teď nevím Martine, jestli v těch 11:50 to patřilo mě, věř, že paměť a základní tělesné funkce ještě slouží-:), k rysovi jsem neřekl ani "popel". A o zapálení tady nejde, ba ani o škodolibost, jde o to nazývat věci pravým jménem, nefabulovat a nevymýšlet si, nepodhodnocovat stavy šelem, což komedoši z Duhy umí úžasně! Jaký dvojsmyslný název jsi měl, chlape, namysli?! A jistě, přítomnost vlka a rysa zdecimuje populaci lišek, koček a psů na minimum, svatá pravda.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 12:02
Zdravím pane Vilšere. Nevěděl jsem, že jste to Vy, nicméně to křížení Vám určitě nevyvracím, jen se na základě všeho co jsem zatím četl domnívám,že k němu mohlo dojít spíše v zajetí a jsem přesvědčen (opět nic v čem bych s Vámi nesouhlasil), že hybridizace vlků psem domácím je zanedbatelné nebezpečí pro vlčí populaci kde této možnosti narozdíl od kočky divoké/domácí brání etologie obou druhů. Dokonce si dovolím poznamenat, že vlčí přítomnost by teoreticky mohla znamenat i velmi limitující faktor pro toulavé psy, pro něž by se tak pytlačení zvěře mohlo stát vskutku adreanlinovým sportem.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 11:50
Při Vašem rozhledu se vyplatí pamatovat si co píšete, takže o rysovi z dálnice od Pana Červeného vím již pár let. A vzhledem k tomu, že také vím že umíte být k zapáleným ochranářům i trochu škodolibý tak bych Vám možná ani nepokazil číhanou na toho kdo se první chytne na ten dvojsmyslný název:). Jinak jak asi víte tak letos skončila pod kolami v Beskydech vlčice( shodou okolností jen den po té co se jí amatérskému nadšenci podařilo natočit na fotopast). Bohužel mi poslední dobou často vychází dávno řečený vtip, že o zvěři si člověk sledováním příkopů udělá přesnější obrázek než běháním po lese:(. Nicméně, ač milovník tak musím uznat, že ten chudák rys slouží i po smrti dobře a v klubovně mu to sluší.
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 11:40
Martine zdravím a musím zareagovat na téma křížení canis lupus a canis domesticus! Níže, dne 16.2 /9:18/, jsem popsal situaci z Beskyd, kdy následně, dle krainometrického měření lebky bylo již před 20 lety prokázáno Ing.Hromasem křížení obou druhů! Zkuste si to přečíst a pár příspěvků před i nad! Nevyvracím Vám znalosti Vaše, nýbrž poukazuji na známý a ověřený fakt na vědecké bázi. To co udělá domestikovaný jedinec v zajetí, nemusí nutně vzorcově udělat jedinec ve volnu, kde je navíc možnost úniku! To křížení bylo jednoznačně prokázáno! Také jsem napsal, že pokud tito polovlci nebyli vystříleni ihned, dnes již patrně zcela splynuli s původní populací vlka či jednoduše už vymřeli. Vilšer.
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 11:26
A sepsujte mne také za rysa, ale nemůžu za toho kluka neopatrného, starý rys by přes dálnici za provozu nešel.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 10:56
JJ, vinen a zasloužil jsem:)). Pokus aktualizovat si stránku. Díky za přivítání, trochu jsem to flákal a evidentě se okradl o dost zajímavých informací. Jdu Vám chválit fotky, luxusní klubovna:)
Děda z lesa reaguje 7.3.2013 10:41
Martine,jak vidno, máte tu radost dvojnásobnou (sorry, ale momentální reakce), jinak vítejte, dlouho jsme se nikde nepotkali.
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 10:14
Dobrý den. S radostí zjišťuji, že téma opět žije a po přečtení téměř dvouměsíční diskuse, bych se jen na okamžik chtěl vrátit k jednomu z témat, které zde zazněly. Paní Jeziková, zde uvedla riziko šíření vlčích a psích kříženců, vzhledem k tomu, že jsem postupně přešel od německých ovčáků k plemeni československý vlčák, jsem se o tuto problematiku zajímal a přečetl články od lidí, kteří chtěli kříženců dosáhnout cíleně. Jednalo se o články pana K.Hartla (zakladatele plemene) a články dalších chovatelů, kteří doma chovají psy a vlky. U všech se jako nit táhly textem (zdroje mám doma, takže mohu uvěst v případě zájmu - nyní musím psát z paměti) velké problémy při cíleném křížení. Při pokusech vlk vs. fena psa, vlk ve velkém množství případů fenu zabil, ani při plném hárání feny u něj nedocházelo k pohlavnímu vzrušení a ani v případě kdy došlo ke krytí často nedocházelo k zabřeznutí. Z tohoto důvodu byl dávný armádní pokus učiněn obráceně (vlčice-pes). Vybraná vlčice však všechny krycí psy postupně odmítla, některé i zranila až byl nakonec vybrán pes Cézar, sedmiletý, těžko zvladatelný velmi zlý a ostrý pes, který vlčici po souboji nakryl. Odmítání krytí, potíže se zabřeznutím a útoky vlků na psy se opakují u všech takovýchj pokusů (Sarloosův vlčák). Chovatelé mající možnost chovat vlky a psy dohromady uvádějí odmítání psa vlkem i v případě kdy tito spolu vyrůstají a jinak se snášejí bez problémů. K možnosti náhodného křížení vlků a psů v přírodě, vyšel v časopise fauna článek pana Hartla, opřený o zkušenosti dalších chovatelů (opět uvedu hned jak budu mít možnost), náhodné křížení v něm téměř vylučuje, i v řízených podmínkách kdy se pes a vlčice znali netvořili pár a ke krytí nedocházelo ani při ideálním načasování. Možnost takové šťastné náhody při setkání v přírodě je tak minimální. Pes přistižený vlky v jejich teritoriu bývá navíc napaden a zabit což opět snižuje možnost správného setkání v pravý čas. Strach z křížení vlků se psy si proto dovolím odkázat do říše knih Jacka Londona. A výskyt popisovaných vlčích kříženců tipuji na výsledek lidské práce. Není bez zajímavosti, že v devadesátých letech o sobě v Beskydech dával nejvíce vědět kanadský vlk uprchlý českému chovateli (vlk vyfocen L. Kuncem) a z obdobných zdrojů bych tak viděl i případné vlčí křížence u nichž si troufám tvrdit, že by v případě setkání s opravdovými vlky dopadli stejně jako člen konkurenční smečky (případná vyjímka by byla tak vzácná,že by to s genefondem vlků hnulo jen těžko). Omlouvám se za minimální ozdrojování, které však mohu doplnit v případě potřeby (toto téma mne zajímalo velmi dlouho). Na tomto základě tak odmítám předchozí vyjádření paní Jezikové o nutnosti snížení či likvidaci populace vlků ve snaze jí ochránit před bastardizací domácím psem a považuji ji za velmi hypotetickou až vyloučenou. Omlouvám se za odobčení od aktuálního tématu. Martin Myslín
Martin Myslín reaguje 7.3.2013 10:01
Dobrý den. S radostí zjišťuji, že téma opět žije a po přečtení téměř dvouměsíční diskuse, bych se jen na okamžik chtěl vrátit k jednomu z témat, které zde zazněly. Paní Jeziková, zde uvedla riziko šíření vlčích a psích kříženců, vzhledem k tomu, že jsem postupně přešel od německých ovčáků k plemeni československý vlčák, jsem se o tuto problematiku zajímal a přečetl články od lidí, kteří chtěli kříženců dosáhnout cíleně. Jednalo se o články pana K.Hartla (zakladatele plemene) a články dalších chovatelů, kteří doma chovají psy a vlky. U všech se jako nit táhly textem (zdroje mám doma, takže mohu uvěst v případě zájmu - nyní musím psát z paměti) velké problémy při cíleném křížení. Při pokusech vlk vs. fena psa, vlk ve velkém množství případů fenu zabil, ani při plném hárání feny u něj nedocházelo k pohlavnímu vzrušení a ani v případě kdy došlo ke krytí často nedocházelo k zabřeznutí. Z tohoto důvodu byl dávný armádní pokus učiněn obráceně (vlčice-pes). Vybraná vlčice však všechny krycí psy postupně odmítla, některé i zranila až byl nakonec vybrán pes Cézar, sedmiletý, těžko zvladatelný velmi zlý a ostrý pes, který vlčici po souboji nakryl. Odmítání krytí, potíže se zabřeznutím a útoky vlků na psy se opakují u všech takovýchj pokusů (Sarloosův vlčák). Chovatelé mající možnost chovat vlky a psy dohromady uvádějí odmítání psa vlkem i v případě kdy tito spolu vyrůstají a jinak se snášejí bez problémů. K možnosti náhodného křížení vlků a psů v přírodě, vyšel v časopise fauna článek pana Hartla, opřený o zkušenosti dalších chovatelů (opět uvedu hned jak budu mít možnost), náhodné křížení v něm téměř vylučuje, i v řízených podmínkách kdy se pes a vlčice znali netvořili pár a ke krytí nedocházelo ani při ideálním načasování. Možnost takové šťastné náhody při setkání v přírodě je tak minimální. Pes přistižený vlky v jejich teritoriu bývá navíc napaden a zabit což opět snižuje možnost správného setkání v pravý čas. Strach z křížení vlků se psy si proto dovolím odkázat do říše knih Jacka Londona. A výskyt popisovaných vlčích kříženců tipuji na výsledek lidské práce. Není bez zajímavosti, že v devadesátých letech o sobě v Beskydech dával nejvíce vědět kanadský vlk uprchlý českému chovateli (vlk vyfocen L. Kuncem) a z obdobných zdrojů bych tak viděl i případné vlčí křížence u nichž si troufám tvrdit, že by v případě setkání s opravdovými vlky dopadli stejně jako člen konkurenční smečky (případná vyjímka by byla tak vzácná,že by to s genefondem vlků hnulo jen těžko). Omlouvám se za minimální ozdrojování, které však mohu doplnit v případě potřeby (toto téma mne zajímalo velmi dlouho). Na tomto základě tak odmítám předchozí vyjádření paní Jezikové o nutnosti snížení či likvidaci populace vlků ve snaze jí ochránit před bastardizací domácím psem a považuji ji za velmi hypotetickou až vyloučenou. Omlouvám se za odobčení od aktuálního tématu. Martin Myslín
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 08:56
Jane, naposledy!: "sluny" jsem nestřílel nikam., Vydra je chráněna zákonem, všichni to vímea respektujeme, nevědí to jenom psi, protože většinou nečtou zákony-:)! Tvoje přítelkyně je možná někde v hiererchii cigánů,kterou ale bílá většina nebere na vědomí. To, že tě ani cigáni nechtěli mezi sebe, o tobě něco vypovídá-:)!! ... Živí se bankovnictvím a stavebnictvím- máš namysli tedy lichvu a trhání kovů z budov! Nedávno mě pobavil dokument z regionu, kde právě takovíto stavebníci odřezávali kovové nosníky stropu, no debil by to neudělal! A pak se všichni divili,že na ně strop spadl a zabil je. Tomu jsem se od srdce zasmál a vzpoměl si na lovecké zařízení jménem "tlučka"! Když pominu,že porušovali zákon a kradli a znehodnocovali budovy, myslím že se ti cigáni slušně ulovili sami-:)!, jen jim nikdo nedal poslední hryz!
eurohorn@eurohorn reaguje 7.3.2013 08:44
Ondro, tradovalo se, že teritoriální samec zabije i medvíďata, slyšel jsem to ale neviděl, možná víš vic..
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 7.3.2013 08:01
Teď jenom krátce..ve vzpomínaném Slovenskem dokumentu, bylo ukázáno, že v trusu medvěda byly nelezeny drápy medvíďat.
Jezikova Anna reaguje 6.3.2013 23:56
Ochranný odstrel medveďov je zjednodušene povedané lov problémových alebo nebezpečných zvierat a povoleniu takéhoto lovu podlieha komplikovanému schvaľovaniu, kde sa vyjadrujú rôzni odborníci a "odborníci". Regulačný lov môžeme snáď prirovnať k lovu prírastku, lov povoleného jedinca je však obmedzený na určitý váhový limit, najčastejšie 100 kg nevyvrhnutý kus. Ani tu nie je problémov a komplikácií menej ale koľko konkrétne priznám sa celkom detailne neviem, pretože v tej časti Kysúc, kde poľujem sa medvede nelovia a ani sa o ich lov nežiada. Zabíjanie mláďat dospelými medveďmi? Naozaj neviem, spomína sa v literatúre, ale nepamätám si preukázateľne doložený prípad. Lesníci a poľovníci z oblasti častého výskytu medveďa taktiež neprezentujú takéto poznatky. Skôr naopak - medvedice vodia dosť medvieďat. Takže možno tiež bublina.
Děda z lesa reaguje 6.3.2013 23:03
O.Bělka, znovu, zase a opět narazíme v souvislosti s Vaší obavou o devalvaci slovenských medvědů na to základní - doložitelný stav nejen medvědů, ale i vlků, rysů, možná vč. divokých koček. Povolený ochranný a regulační odstřel medvědů se pohybuje řádově v desítkách kusů (40-50) a je jinak devalvující na celkovou populaci 500 ks nebo 1.500 ks. Jinak ochranný odstřel se zřejmě týká pouze mladých, zatoulaných jedinců, regulační lov neumím posoudit (pí.Jezíková ?), navíc tito teritoriální kusy mají trvale obsazená svá stávaniště v jádrových oblastech (NP a CHKO), kde je žádný lov snad neohrožuje, degradace populace tak určitě nehrozí. - Ještě bych rád podiskutoval problém o zabíjení mladých (běžné např. u lvů), ale později, dlouhé příspěvky čte málokdo.
Jezikova Anna reaguje 6.3.2013 22:32
Pán Kouba , pána ing. Slašťana poznám veľmi dobre ale nebol to on. On nie je vedúci správy lesov ale riaditeľ Lesov mesta Ružomberok. Odhadujem, že situáciu tam poznáte. Zaujímavé to býva v jeseni vo Vlkolínci.
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 22:18
Co žerou Olaši a ty, to skutečně nevim a je mi to putna. Ale zato vim na rozdíl od tebe Hurvínku, jakej je u nás stav velkých šelem a taky vyder k poměru k ostatním živočichum. A tudíž tedy vim, že jejich redukce je na místě
Josef Kouba reaguje 6.3.2013 21:29
Pro J.A. myslíte ve svém příspěvku v 20:34 ing. Podhorce, nebo ing. Slašťana?...:)
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.3.2013 21:13
Myslím tím témata o Africe a cikánech alias romech nejsem rasita.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.3.2013 21:06
Děkuji Vám paní Ježiková za pro mne fundovanou odpověď. Musím říci, že mám takový lepší pocit, že to s těmi medvědy u vás na Slovensku není tak špatné, jak jsem se domníval..ale je třeba neusnout na vavřínech ! :)Jsem rád, že navštěvujete tuto diskuzi, protože zde mimo jiné zvedáte jeji kulturní úroveň a Váš přehled o dění velkých šelem je zřejmý. Byl bych rád ostatní diskutéři, aby se tady psalo pokud možno k tématu. Afriku, cikány či romy atd. bych zde netahal...díky;)
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 21:06
Decimování vyder????? Mrak (srnčí, bažanti, kačeny)????? Hurvínku ty máš opravdu úžasnej přehled. Ty bys toho rysa nastřelil jen z toho důvodu, že to je šelma kočkovitá a cikáni žerou šelmy psovité
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 20:36
Aspoň by tě ten medvěd sežral a byl by od tebe konečně pokoj. Jestli chceš zkusit svoje štěstí ty žoldáčku, tak já ti ty 2 vteřiny poskytnu s klidnym usměvem na tváři. Třeba ukážeš co v tobě je. Víš proč Pavel střílel slona do kolena ty polointligente? Aby ho zastavil při útoku ty romošuku
Jezikova Anna reaguje 6.3.2013 20:34
V meste sa nemá loviť, iba v najnutnejších a odôvodnených prípadoch. Tie medvede do mesta neprichádzajú autami ani nelietajú vzduchom. Prichádzajú pomerne pravidelne z blízkych lesov a takmer pravidelne dodržujú svoje navyknuté trasy. Je teda problém pre poľovníka tento lov vykonať ešte pred intravilánom? Ani nemusí porušiť zákon. A keby sa na takéto prípady povolilo použitie NV bolo by po problémoch. Pán magister, zrovna dnes sme túto tému konzultovali s kolegom, vedúcim správy lesov v Ružomberku, kde podľa ich odhadov na ploche cca 10 000 ha žije trvale cca 30 medveďov. Vekovej ani pohlavnej štruktúre sme pozornosť nevenovali, ale 16.3.2013 bude na Slovensku ukončený celoročný monitoring zveri - obdoba sčítania zveri a tam budú uverejnené aj takéto informácie, takže radšej počkám a nebudem špekulovať. Tá teória o devalvácii slovenských medveďov je postavená na vode a vôbec nie je pravdivá. Nepozerajte toľko Nat Geo, ani nepočuvajte svetových odborníkov z Ameriky čo sem majú prísť. Oni totiž v Amerike už s medveďmi dokázali svoje. Nie je to viac ako nejakých 50 rokov, keď sa američania pýšili, ako dokážu žiť s medveďmi v prírode bez problémov. Vyvážali im odpadky z mestských kuchýň a budovali doslova hľadiská pre verejnosť. Až kým sa tie krotké medvede nenaučili, že ľudia sa dajú zožrať. Toto páni nie je výmysel ani rozprávka. Na Slovensku je určite dosť mladých ale veľkých mackov, schopných nahradiť prestárle medvede.
eurohorn@eurohorn reaguje 6.3.2013 20:09
Copak Jan, kluk ušatá, to je vůbec ochranář- ekoterorista-:), to víš, já můžu za sněžného levharta, včerejší déšť, loňské sucho, ba i za to, když mu olaška nedá-:)
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 20:00
No Jan x alias Hurvínek by na to šel s 50 joulovou vzdůšou, nebo se skobičákem. Taky to s nim jde ve městě mezi lidma dobře. Jako vzorný pionýr jsem s ním na prvního máje sundaval balónky jedna radost.
eurohorn@eurohorn reaguje 6.3.2013 19:37
-:) Tak na to můžeš vsadit boty Pavle! I Mongolové používali jednotnou střelu "Džakan" pro nešokované hlavně, a když neměli, a jen jistili, nařízli nábojnici brokovou, dokola nožem, a ta při výstřelu šla celá v kupě jako S-Ball či Breneke-:)! Tak proč vymýšlet vymyšlené a odzkoušené...
Pavel Štěrba reaguje 6.3.2013 19:19
Na tom odstřelu "městského" medvěda jednotnou střelou z brokovnice něco bude. Rusové taky ví moc dobře, proč jdou na medvěda k brlohu s bajkalkou
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 6.3.2013 16:18
Na paní Ježíkovou bych měl dotaz..Jsou nějaké nové informace ohledně, řekněme rámcového odhadu věkové skladby u medvěda hnědého na SK? Pokud jsem měl informace, tak "volnější" lov trofejových samců, zkrátka velkých kusů zapřičinil hmotnostní úbytky a tím vlastně devalvaci tamějších medvědů. Z etologie medvědů je známo, že samci pokud mají možnost, zabíjejí malá medvíďata aby medvědice mohla rychleji zabřeznout a byly předány geny silného teritoriálního samce. Odstřelem velkých samců dochází nejen u vlka ale i u medvěda k poklesu kvality, když to tak nazvu a k lokálnímu nadbytku medvědů nevalných kvalit, resp.nebývají předány geny dominantních mohutných samců.. Rád se dozvím více, děkuji a zároveň konstatuji že chov puškou bohužel nenese pozitivní změny v populaci nejen u medvědů.
Děda z lesa reaguje 6.3.2013 12:32
V souvislosti s odchyty nežádoucích jedinců - zaujalo mne tvrzení pracovníka správy CHKO Beskydy Fr.Šulgana, že šelem v Beskydech hlavně ubývá, protože na Slovensku je povolen "regulační odchyt" - zdroj ČT24.cz z 28.2.2013. - Pokud sleduji, tak se zatím podařilo odchytit pouze 3 mladé medvědy a vybavit je obojky s telemetrickým sledováním...
eurohorn@eurohorn reaguje 6.3.2013 10:33
Vím ze zkušenosti, že ještě než byly vyvinuty střeliva typu "nitro" do velkorážních kulovnic, měl jsem v JAR úspěchy se zastavováním zvěře, tehdy naším S-Ball plastikem a brok.kozlici 16/16. Výhoda okamžité druhé rány jak u kulového dvojáku. Na krátko to neustál ani postřelený slon, pravda ten se střílel na koleno aby poklesl a už nevstal, /pak ihned na hlavu/, ale nakrátko neměl šanci ani kaferák!, o velkých antilopách nemluvě. Střílelo se na cca 12-15 metrů. Myslím, že než aby např. policie použila celopláštěnou střelu, která se ještě může odrazit, /mohlo by to v urbanistické zástavě napáchat více škody než užitku/, bylo by vhodné na medvěda ve městě použít střelu čistě olověnou, třeba typu Brenneke, která má jednak velký průměr ale i značný stopefekt a efekt ranivosti. Medvěd snese poměrně velkou ztrátu krve při postřelení, hydrošok se projevuje sporadicky, v tomto je jak zvěř africká. Olověná střela se tolik neodráží, všeobecně. Nebyl by důvod nakupovat nevím jak drahé zbraně a munici, i ta cena by byla přijatelná...
Jezikova Anna reaguje 5.3.2013 23:15
Streľba v meste je vždy problematická. A zvlášť na medveďa. Objektívne treba povedať, že aj mnohí poľovníci by mali s tým odstrelom v meste problém. Takýchto prípadov na Slovensku už začína byť toľko, že by sa mohol nad týmto problémom niekto seriózne zamyslieť. A hlavne niečo rozumného pripraviť. Napríklad vhodnú zbraň a hlavne strelivo so spoľahlivo smrtiacou expandujúcou strelou, ktorá by telo medveďa už neopustila a neohrozovala by takmer nikoho. Kto by mal byť v týchto prípadoch strelec, je taktiež otázka na zamyslenie. Podstatné je, že takýto zásah sa nemá organizovať v poslednej chvíli, ale má byť preventívne simulovaný a nacvičený.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 5.3.2013 21:32
Souhlasím, tihle experti od policie by potřebovali více proškolit u těchto zásahů, divím se že je na Slovensku pouští k těmto akcím, tohle nebyla vykradena sámoška. Toto ale nebyl první případ, jo Jane x právě policajti si rádi střelí i když to zásah přímo nevyžaduje, raději tedy ti myslivci nebo správa parku zkrátka někdo kompetentnější.
Josef Kouba reaguje 5.3.2013 20:40
Myslím, že před časem bylo v televizi jak na Slovensku stříleli policajti medvěda ve městě. Super záběry. Kdo to viděl, dá mi za pravdu. Snad ho chtěli před tím i uspat, už nevím přesně. Větší amaterismus se hned tak nevidí...:)
Radek Pintner reaguje 5.3.2013 17:49
J.A.10000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 bodů PLUS a necháte mě kousnout do kejtky z rysiny?
eurohorn@eurohorn reaguje 5.3.2013 09:52
J.A. bod+..:-)!
Jezikova Anna reaguje 5.3.2013 07:24
Snežného leoparda treba vypustiť na Sněžku. Potom tam budú tak ako na Šumave srnce viditeľne priberať na váhe. Len či tie srnčie beštie na Šumave nepriberajú preto, že zistili aká chutná je rysina. A potom sa čudujeme, že rysov tam ubúda a DUHAci bezdôvodne obviňujú z toho poľovníkov.
eurohorn@eurohorn reaguje 5.3.2013 01:08
Jaká praktická či etická rovina ty kluku bláznivá! to snad srovnáváš ty co lovili šelmy s důstojníky SS ?! Ty ses pomátl či co! Tací by totiž těm, co na šelmu vživotě nevystřelili a nevystřelí, mohli předat alespóň zkušenosti jak je která šelma na ránu tvrdá či naopak měkká a co od ní lze očekávat! Ty seš jak naši politici, ne jít cestou např. německého práva, u nás se musí něco 20 let zkoušet, pak přijít na to že je to špatné ale opět tvořit další zákony s dírami! Hlavně že jsou naše co? Protože my co to známe bychom mohli mít "pachuť"? A prakticky to už umíme, tak nevím co meleš. Právě naopak!, proto bych to nenechal dělat někoho z jakékoli státní zprávy! Ty když nevíš kudy kam, tak vždy napíšeš prasečinu. A Jane já taky fandím hnutí DUHA, protože si od nich slibuji, že nám nasadí tolik rysů,vlků a medvědů, že je budem běžně lovit-:)))!! a nejlépe ihned po vypuštění, aby se snad nezaběhli-:)! Jo a Dědo, tak to je jasný...-:), ale za čerstva bych si vzal kýty, a pak ať si dělají stěry z čeho chtějí a kdy chtějí!..-:)
Děda z lesa reaguje 5.3.2013 00:16
Pavle V., omlouvám se, přehlédl jsem zmínku o možnosti jiného "zužitkování" onoho neopatrného rysa. Ono totiž chvíli trvalo, než dorazili kompetentní (dr.Červený, ing.Bufka) a provedli vlastní nutnosti (stěr zubů, DNA, rozbor obsahu žaludku ap.), takže pochopitelně zbytek zakopán, nejsme zase až velcí gurmáni...
eurohorn@eurohorn reaguje 4.3.2013 23:42
Samozřejmě, že do této skupiny totalitních v nevědomosti vzdělaných, patřím i já,ale to snad ani není potřeba dodávat, ale chtěl bych dodat, že jsem jedl jen medvědy podzimní a zimní. V Mongolsku se lovilo "ruským způsobem", kdy byl již obeznaný zazimovaný medvěd pomocí lajek vyburcován a střelen. Titi medvědi byli chutní, nejvíc mě chutnali vyuzení. Rys pak byl opravdu velmi dobrý. Nakonec jsem ochutnal i lva, taky bílé maso, ale tuhé, snad proto že to byl starý trofejový lev, nevím. Záleží opravdu na apetýtu každého, škoda že rysinu kolega Kouba vyhodil, řekl bych, že je těch šelem nejchutnější. Vlk byl příliš cítit vlčinou či psinou, jak chcete, a nebylo jej možno nakládat, proto snad tento náhled. Jinak ještě Jane, kluku ušatá, když většina z nás,tedy z těch vzdělaných v totalite byla způsobilá aby šelmy lovila byť dnes na území cizích států, nevím proč by tito lidé najednou nebyli způsobilí k tomu, aby problémovou šelmu nemohli ulovit i u nás
Jezikova Anna reaguje 4.3.2013 23:09
No vidíte - staroba . Zabúdam stále uviesť,že aj ja som z tej skupiny narodených v totalite a vyštudovaných v nevedomosti. Takže dajte si na mňa pozor.
Jezikova Anna reaguje 4.3.2013 22:48
Pán Kouba ani za jesenným mäsom z medveďa nebanujte. A rys nie je takisto nijak výnimočný. Aspoň pre mňa.
Josef Kouba reaguje 4.3.2013 22:27
Medvěda jsem jedl několikrát, ale řekl bych, že nic moc. Možná je rozdíl mezi jarním a podzimním. Já měl smůlu, že jsem jedl jen ty jarní, kteří se živili jen masitou újedí. O rysovi jsem vícekrát slyšel, že je výborný. A já pitomec ho vyhodil. Vlka bych ale nejedl, tak jako psa. Lišku jsem ale už ochutnal.
eurohorn@eurohorn reaguje 4.3.2013 21:51
Asi máš pravdu Ondro, ale kdo ví? Chtěl bych se tímto dotázat Dědy z lesa,jestli toho rysa stahoval sám,a jak skončila ta rysina, jestli to zakopali? no snad ne! Rys má na bězích krásné dlouhé vlákno svaloviny, krásně bílá zvěřina, i před tepelnou úpravou, tedy zasyrova je to dobře vidět! Poprve mě ho nabídli kočovní Evenkové v Březnu r. 1982, když jsem u nich tenkrát přespal.
Jezikova Anna reaguje 4.3.2013 21:46
Gurmáni, takáto odbočka nie je na škodu veci.Ad 1 - dobre upečený alebo uvarený svalovec je neškodný. Ad 2 - zjesť sa dá všetko. Ad 3 - mäso šeliem nám chutná najviac vtedy , keď je patrične v žalúdku "podliate". Inak je to pri porovnaní napríklad so srnčím, vždy mäso podradnej chuti. Mám skúsenosti s konzumáciou medveďa hnedého na jar, v jeseni, takisto rysa v Kanade v jeseni, čierneho medveďa v Kanade na jar - ten bol najchutnejší, puma v Kanade v zime. Vlk neviem,je to pes a ten je niekde jedlý až výtečný. Menšie šelmy ako napríklad jazvec sa tiež dajú jesť, ale v praxi poznáme omnoho chutnejšie mäso z poľovnej zveri. Určite dostanem poriadne vynadané, ale ja mám chuť svoju a nie je ojedinelá. Takže začnite, nebudem oponovať, pretože proti gustu žiaden dišputát.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.3.2013 20:27
Jo, tak teď už můžeš jen vzpomínat a oblizovat se, protože nevěřím že tuto pochoutku hned tak ochutnáš:o) no, ale třeba se pletu...;)
eurohorn@eurohorn reaguje 4.3.2013 19:10
Vážení, pojďme se bavit i o jiných potěchách, které následují po lovu, tedy o jídle! Víte jak třeba chutná rys, nebo medvěd? Já ano, jedl jsem to mnohokrát, jen vlk se jen stáhnul, a hodil na újeď! Všechny rysy nebo medvědy jsme vždy stačili zkonzumovat (svalovec nesvalovec), medvědí hřbety a kýty se udily, rys se zásadně pekl, joj to byla bašta...-:)
Děda z lesa reaguje 4.3.2013 14:24
Paní Anno, a to jste se dívala na Google Earth, kde je vše krásně zelené a působí celkem sympatickým dojmem. Až při pohledu na zvětšenou klasickou mapu, protkanou všemi dálnicemi, rychlostními komunikacemi,silnicemi a silničkami, železnicemi - tady si člověk uvědomí tu hrůzu dnešní kulturní krajiny a je rád, že snad ještě někde ten zelený kousíček se zvěří zůstane, migrující zvěř jsou dnes sebevrazi. Závidíme vám oboje Tatry a okolí.
karel zvářal reaguje 4.3.2013 14:03
Dědo, možná jsme se ještě mohli zeptat Santy K., protože to je také taková studnice moudrosti: Ekologie není věda, ale ideologie...Nezná špinavé peníze...Globální oteplování neexistuje...Není třetí cesty...Je mnoho cest, jak dospět k jednomu cíli, vše záleží na lidech. Před pětadvaceti lety se Číně vysmívali, dnes je komunističtí kapitalisti válcují...Takže Jane X, je možné být současně lovec i ochranář, není v tom rozpor. Kdo tvrdí, že ne, tak je hloupý. Při rozumném hospodaření lze mít od každého trochu, i když v případu velkých šelem jsem pesimista, aspoň v našich (českých) poměrech. Občas některá vyrazí směrem na západ, ale ztratí se jak Okawango v Kalahari...prý: Asi se vrátil...(nebo zde svou pouť skončil?). Takže osobně jsem velmi rád alespoń za utěšené stavy na Slovensku. Morava je žírná, zvěře dostatek, jenže je zde "přelidněno". A protože mám rád přísloví, končím tímto: hodně psů, zajícova smrt...
Jezikova Anna reaguje 4.3.2013 13:00
Po dnešnom účelovom nahliadnutí na satelitné mapy Čiech a Slovenska konštatujem, že prognóza rozširovania veľkých šeliem v Čechách vypadá veľmi bledo takmer beznádejne, okrem snáď toho rysa. A teraz pre zmenu trochu humoru. Po vedeckom prepočítaní priemernej pôrodnosti rysa mi vyšlo, že tých 230 upytlačených rysov sa mohlo doteraz rozmnožiť na 1713 kusov. K tomu by pribudla aj populácia, ktorá nebola postrieľaná a rozmnožila by sa tiež, povedzme na 856 kusov, suma sumárum ste mohli už mať v Českých revíroch a v blízkom okolí najmenej 2569 rysov. To by bolo fajn a nastala by možno aj čiastočná migrácia opačným smerom na Slovensko. Vidíte priatelia o čo ste prišli?
Děda z lesa reaguje 4.3.2013 12:30
Jako nimrod dříve narozený a v totalitě v nevědomosti vystudovaný (Jan x, 00:45) musím podotknout Jane x, že se velmi pletete. My, staří myslivci (když budu parafrázovat Miroslava Horníčka) máte tu výhodu, že známe odpovědi na všechny otázky, nevýhodou ale je, že se nás nikdo na nic neptá. Tak buďte tak hodný a zeptejte se, co Vám není v problematice velkých šelem jasné... - O.Bělka - klidně zůstaňte takovým, jakým jste, i ortodoxní ochranář musí mít vlastní mozek a chápat dnešní realitu. Krajina Česka není a ani nemůže být totožná s krajinou před 100 lety, velké šelmy jsou citlivé na svůj biotop, bohužel nejsme Rumunsko či Slovensko. U nás zůstanou velké šelmy pouze v Beskydech a ani výstavby nákladných ekoduktů neumožní jejich šíření dále na západ (?), života schopná populace rysa na Šumavě a v Bavorském lese také zůstane, jiné drastické změny nelze očekávat - to už se ale zase opakuji.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 4.3.2013 11:55
Zajímavé studie, něco na nich bude. Jane X jednou možná příjdeš na to, že dělat kompromisy je jedinou možnou formou jak ulehčit problémům. Nejhorší jsou právě ti zabedněnci na obou táborech, kteří neuhnou ani o píď a zatvrzele se budou domáhat svojí jediné pravdy. Nakonec potom bývá jediný poražený, a to je příroda. Uvedu příklad. Ty by jsi např.nechal chodit medvědy kolem předměstí? A nechal je hrabat v kontejnerech.? Mezi lidma? Tihle medvědi už se nikdy nevrátí k tradičnímu obstarávání potravy a medvědice to učí další generace.. Přistoupení k lovu těchto medvědů na výjimky souhlasím. Ano, na vině je člověk ale ten musí taky uvést tyto věci do nejlépe původního stavu. Nejsem bezpáteřní, jen nejsem zaslepen ( v tomto případě hysterickou pseudoochranou za každou cenu. Rozumě hospodařit v civilizaci to je budoucnost.
Jezikova Anna reaguje 4.3.2013 09:13
Čo poviete na tento vedecký výskum? Šelmy zvyšují kvalitu lovné zvěře, říká nová studie. Srnci tlustší díky rysům, prasata za zdraví vděčí vlkům úterý 8. dubna 2008 Výskyt vlků nebo rysů výrazně zvyšuje kvalitu populace lovné zvěře, protože divoké šelmy přirozeným výběrem odstraňují slabé a nemocné kusy, uvádí nová studie Hnutí DUHA [1]. Ekologická organizace ve středu (9. 4.) pořádá v Beskydech mezinárodní odborný seminář o ochraně velkých šelem [2]. S experty z řady evropských zemí bude diskutovat také přední světová autorita: profesor David Mech z americké Minesotské univerzity, který ve Světovém svazu ochrany přírody IUCN vede pracovní skupinu pro vlky [3]. Nová publikace – která je určena hlavně myslivcům a lesníkům – vysvětluje některé hlavní pověry, které se o rysech či vlcích šíří. Shrnuje také důležité výsledky odborných výzkumů z České republiky i dalších zemí: • Šumavští srnci viditelně přibírají na váze od doby, kdy se sem vrátili rysi, zatímco průměrná hmotnost populace v Jihomoravském kraji – kde byly šelmy dávno vyhubeny – soustavně klesá. • 93 % případů tzv. klasického moru prasat – nebezpečné nemoci, která postihuje divočáky – na Slovensku připadá na oblasti, kde se trvale nevyskytují vlci. Přitom šelmy obývají skoro polovinu slovenského území. • Rysi a vlci účinně regulují výskyt lišek a toulavých psů na Slovensku i jinde. Asi 50 % případů úmrtí lišek ve Švédsku tvoří kusy ulovené rysy. • Velké šelmy přirozeně nemohou vyhubit srnce, jeleny nebo divočáky. Podrobné sčítání na Šumavě potvrdilo, že pouze jedno z deseti úmrtí srnců připadá na lovící rysy. • Rysi mohou obývat každé dostatečně velké území s lesnatostí vyšší než 40 % – tedy prakticky každou horskou oblast u nás – a nepotřebují nenarušenou divočinu. Hnutí DUHA ve studii také ze srovnání údajů o průměrné porodnosti a úmrtnosti se skutečnými stavy propočetlo, že pytláci v českých lesích během roků 1997–2003 odstřelili asi 230 vzácných rysů. Celkový počet ilegálně zabitých zvířat od začátku osmdesátých let činí asi 500 kusů, říká ekologická organizace.
Jezikova Anna reaguje 4.3.2013 08:56
Nehovorím? Čertov PC! 08:53 podpisujem.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 23:38
Téda, paní Ježikova tak to mě samozřejmě těší, až se červanám.. ;o)Pokud to situace dovolí, můžeme se určitě potkat..ehm, tady třeba bývají srazy lidí z těchto stránek, bohužel mi to zatím nikdy nevyšlo podívat se na sraz. S kolegou Pavlem Vilšerem s krycím názvem eurohorn :)se uvidíme třeba na těch Hukvaldech (okres F-M), takže možnost tu je... Jinak ještě k danému tématu.. nemyslím si, že černý zástřel na hájenou šelmu je důkaz o jeji přemnoženosti. Můžeme to vidět i jinou optikou, třeba jako silný lovecký pud, vášeň, střelit si např. vytouženého vlka i v době, kdy jsou kvoty jejich odlovu už splněny. Můj postoj je, že jsem názorově mezi ochranáři a myslivci a myslím že je to dobře- takový zlatý střed. Jan Lev má v podstatě pravdu, v oblastech výskytu velkých šelem nebývají tak veliké škody ohryzem, loupáním apod.
eurohorn@eurohorn reaguje 3.3.2013 22:31
Jane II. že jste si nechal nakecat od bobrů že ty olše neskáceli oni, a svedli to na losy, dobře. Ale řekněte mě prosím v krátkosti, když je vlčí smečka v pohybu, jak v ní toho alfa samce tak jednoznačně poznáte!? Já osobně myslím, že tak, že nosí oháňku prohnutou do tvaru písmene alfa ne?
Děda z lesa reaguje 3.3.2013 22:14
Jane Lve, včera jste moji fotografii v oddíle Trofeje okomentoval slovy : ... takovou fotografii může vystavit jenom blb, škoda rysa ... a dnes jako milovník šelem na stejném místě uvedete, že máte legálně uloveného lva... - Protože se jedná o zvíře z legendární "velké pětky" a téměř nedostupné, pochopitelně Vás považuji zatím za lháře a předpokládám, že nás zde obšťastníte bohatou fotodokumentací z tohoto lovu... - Jinak Vaše níže uvedené plky o vlivu vlka na "komunitu" losa a odloučenosti alfa samců a dalšími "vyobcovanými" samci se snad netýkají ČR ani v daleké budoucnosti.
eurohorn@eurohorn reaguje 3.3.2013 22:07
Až budeme mít losy-:)... a píšešte komunitu.-) a současně, že jste lovec! pane Jane II., tak nevím co je srandovnější! Pokud vím, los může kusem brát listí a větévky, jistě nám neporazí olši ani jednu ani víc, nebo už žere i dřevo?, snad ne, a proto jsem si téměř jist, že nám nic nerozvrátí-:)...
jan lev reaguje 3.3.2013 21:14
Pánové, jestli můžu. Hospodařit se šelmami skutečně znamená, že se musí také lovit. Na druhou stranu specielně bez vlků se neobejdete ve chvíli, kdy máte silnou komunitu losa (zničí Vám olšiny a následkem toho zcela rozvrátí život kolem potoka, přesněji, je to poté jako po vypasení obyčejným skotem) nebo skutečně vysoké stavy jelenů. To druhé platí místy i u nás, ale bohužel v našich pidihonitbách nenajdete nadhled pro "vlčí oblast". A reakce na pana O.B., pokud jsem měl možnost poznat, tak v oblasti s aktivní vlčí smečkou většinou na alfa samce skutečně nikdo nestřílí. Většinou jsou to krásná silná zvířata s poměrně krátkou životností i tak. Co naopak téměř vždycky musí rychle ven je bývalý alfa samec, protože protože pokud utekl od smečky a zůstal živý, tak potom skutečně může (někdy i ve spojení s dalšími vyobcovanými samci) způsobit na zvěři pořádnou paseku.
eurohorn@eurohorn reaguje 3.3.2013 20:55
Přesně takjak píší Ježíkovci! Tzv. lov "na černo, nebo pytlačení" se děje buď proto, že zvěř je tak vzácná, že se lovit absolutně nesmí, což je jistě zavrženíhodné. Vše musí mít jasná pravidla. Lovit "na černo" lze ovšem i tam, kde je té zvěře mnohem víc, než je uváděno, minimální limit odstřelu je již splněn, a pro škody je uloveno "něco navíc".. Tomuto bych rozuměl. A Ondro, o tom ulovení "Alfa kusu", když jsi to už vzpomenul, tak to jsem měl na tebe přichystané:-), a sice že takovýmto rozpadem smečky vzniká mnoho adultních nových párů, které by se jinak vůbec nepářily a populace početně vrůstá.
Jezikova Anna reaguje 3.3.2013 20:00
Zdravím Vás páni. Spomína sa tu lov i tzv. na černo. O ničom takom neviem, ale ak by to bola pravda o čom to svedčí? Jasne o tom, že šeliem je omnoho viac ako sa prezentuje. Preto treba povoliť legálny lov primeraného počtu šeliem a nespoliehať sa na názory detí a fanatikov. Pán Bělka, ak to bude možné, privítam možnosť osobného kontaktu s Vami.
eurohorn@eurohorn reaguje 3.3.2013 19:39
Víš Ondro, na tom Slovensku hospodaří ze šelmami po staletí, a dobře a umí to! Proto je mají i když je současně loví. Já si šelem vážím nesmírně, i když jsem je lovil a lovit bych chtěl i nadále, a dopřál i jiným v míře rozumně omezené! Jedno přece nevylučuje druhé! Vzájemně jsme my dva rovněž v přátelském vztahu, ač máme na lov šelem názor diametrálně rozdílný!!! Takže v tom to není! S rozumným člověkem mohu vést rozumný dialog, ale s mnohými zaslepenými mladými blbci, co mají znalostí pomálu, ale chtěli by v rámci ochranářství ošéfovat všechny, je komunikace nemožná! Bohužel se rekrutují z hnutí DUHA, a enviromentalistů! Kdyby jim šlo o zvěř, přírodu a čistou neziskovou reintrodukci, bylo by to možná takhle: Myslivče jsem ochránce přírody, chci něco pro ni dělat. Ukaž mě co a jak děláš ty, já to budu dělat taky, i když třeba jinak! Jen tak společně pozvedneme stavy zvěře, která u nás už nežije, ale žít by mohla! Vysvětli mě proč co, kdy a jak lovíš, abych to napřed pochopil než to šmahem z neznalosti třeba odsoudím. Zažil jsi někdy něco podbného?, nebo o tom aspoň slyšel?? Já NE! Naopak jsem zažil od těchto lidí čistou aroganci moci...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 19:11
Já to přece vím "vlkobijče";) že názor máš na šelmy již vyjasněný- střílet, střílet...:) Jinak, rozhodně souhlasím s tím, že kdyby byl např. u vlků takový počet jako je počet srnčí zvěře či vysoké nebylo by to rozhodně v pořádku, tato situace by však nenastala ani kdyby se do vlků vůbec nestřílelo. Je to prostě nemožné. Jsem pro lov vlků, ale taky aby tento lov měl jasná pravidla co se týče oblastí i počtu odlovu. Pohlaví či věk u vlků však v praxi nejde zohlednit a je doloženo, že tím trpí jejich populace, která má jistou logiku ve struktuře smeček a potažmo i jejich početním stavu. Zabitím alfa vlka "prý" dochází paradoxně ke zvednutí jejich počtů. Slováci mají nádhernou přírodu a myslím si, že s ní umí hospodařit trvale udržitelně.
eurohorn@eurohorn reaguje 3.3.2013 18:00
Stanoviska si vyjasňovat nemusíme, ty víš, že jsem střílel medvědy, vlky, i rysy, a pokud bych měl příležitost, a možnost střelím zas-:) Na Slovensku nevím, ale jak píšeš "na černo", kolik se střelí takto u nás srnčího, vysoké v porovnání s počtem šelem...?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 13:39
Ne, vůbec se nechci dohadovat paní Jezikova, nejsem ten typ. Veďme tedy diskuzi. Já to považuji za docela malicherný "spor" ,počet vlků při lovu z Tv dokumentu. Vycházím li z toho, že pes domácí, (při průměrné váze a velikosti vlka) dokáže strhnout srnčí, muflončí nebo daňčí dojdu k tomu, že lovecky schopnější vlk dokáže ještě více... Jinak v dokumentu je několikrát uvedeno, že Slovenské Tatry jsou perlou přírody, nejen ve střední Evropě. Proto se domnívám, že v této přírodní lokalitě je bezzásahovost člověka vůči predátorům na místě. Trofeje, hmotnost zvěře v této, ale i jiných slovenských oblastí jsou na velice kvalitní úrovni a vliv velkých šelem tam není rozhodně kontraproduktivní činitel tohoto jevu. Vlci a nejen ti, se však střílí na Slovensku i tzv. na černo o tom něco vím a nechci to zde "rozpatlávat". Pavle, každopádně se budu snažit dorazit na Hukvaldy tak tam "pokecáme" a vyjasníme si stanoviska ;o))))
Jezikova Anna reaguje 3.3.2013 10:35
Pán magister. Prosím nezačínajme sa hádať. Veďme diskusiu. Z videa je úplne jasné, že večer tam boli najmenej tri dospelé vlky. Teda predpokladám, že do rána určite svoje teritórium neuvoľnili nejakému samotárovi. Z videa pri zväčšení a zastavení obrazu dostatočne jasne vidno, že laň bola v dobrej fyzickej kondícii(neuvádzam, že vo výbornej) a z toho usudzujem, že bola zdravá, takže Váš obdiv si nezaslúžim. Máte pravdu v tom, že neboli sme u toho. To znamená, že pravdu môžete mať aj Vy. Je dobré, že ste sa do Vami založenej diskusie vrátil a pravdepodobne reprezentujete skupinu prikláňajúcu sa skôr k ochrane šeliem a to je dobre, pretože iba rozdiel v názoroch môže vyvolať zmysluplnú diskusiu a výmenu názorov.
eurohorn@eurohorn reaguje 3.3.2013 10:34
Tak Výtvarníku, u této rubriky jsi měl šťastnou ruku, trhá rekordy. A četls to vůbec celé? Tedy odspod? Ty pořád myslíš, že vlci loví jen nemocné a staré kusy? V tom se hluboce mýlíš! To je duhácký blábol! NE! Vlci strhnou vše, bez selekce! V tom korytě by se myslím, neubránil ani 250 kg jelen! Vlk i jakákoliv šelma 100% využije zdánlivě nepatrnou, byť i terénní možnost převahy, pro nás většinou nepostřehnutou. A ta laň byla pod vodopádem s převýšením cca 5 m, co víme, byla sražena?, skočila? ,a jestli vůbec doskočila?, a pokud ano, tak asi do otevřených zubatých mord. Jo, a setkáme se letos v Hukvaldech?
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 09:55
Jo a paní Jezikova obdivuji jak z TV dokumentu poznáte, že laň je (byla) po všech stránkách ve výborné kondici...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 3.3.2013 09:51
No, Pavle tohle vlákno pomalu trhá rekordy :) Tak tomu chci jenom pomoct:) Jinak.. samozřejmě způsob vlčího lovu je nejčastější kolektivní to ano, ale věřím tomu, že vysílenou šmolu zvládne i jedno vlčisko, ne..? Nebyly jsme u toho a samotného vlka není třeba nějak podceňovat.. ;)
Jezikova Anna reaguje 3.3.2013 05:32
Tu je vidno rozdiel v spôsobe lovu vlkov. Na Nat Geo prenasleduje vyhliadnuté zviera celá svorka. V horských podmienkach Tatier je to nemožné a hlavne neefektívne, preto jeden vlk naháňa a ostatní čakajú v zálohe. Na 100% to bolo takto aj v tomto filme a laň neulovil osamelý vlk. Váhu lane neodhadujem, to nie je podstatné, pretože pokiaľ by im do priestoru kde čakali v zálohe, vbehol aj veľký jeleň, ulovili by ho takisto. Ani ulovená laň nebola nijaká oslabená, stará alebo inak postihnutá, skôr naopak bola zdravá a v dobrej kondícii. To video je obdivuhodne krásne, autori určite vynaložili obrovské úsilie, ale komentáre mi pripadajú miestami účelové a skreslené.
jan lev reaguje 2.3.2013 22:40
já osobně bych rysa chránil i za cenu podstatných ztrát na srnčím, protože benefit v ozdravění býložravců je obrovský!!! a vlk? proč by lovil laně, když je u nás prasat, že nevíme, jak je tlumit ...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.3.2013 22:14
Pane Koubo, můžete mít pravdu, ale berte v potaz, že vlk nebude (navíc sám) lovit až 95kg laň v plné kondici.
Josef Kouba reaguje 2.3.2013 21:46
U té laně bych si dovolil nesouhlasit. V naší oblasti se počítá za odstřelovou laň o váze do 70 kg, ale vyvržená, takže živá má poněkud víc, řekněme 90-95. Samozřejmě chovná karpatská laň bude mít víc...
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 2.3.2013 21:41
Jene, taky jsem viděl Strážce divočiny. Vlk samotář nahnal samotnou laň do říčního koryta, kde vysílená již nemohla odolat jeho ataku. S tou váhou bych to viděl ale jinak, vlk mohl mít klidně až do 50kg a laň kolem 70-80 žádných 120, to není laň wapiti :)
Josef Kouba reaguje 2.3.2013 21:40
Jak loví vlk... Foto ID 149395 a 2195 na LovuZdar.sk
Jiří Wenzl reaguje 2.3.2013 20:16
Kolego Vilšere, přece dobře víte, že takto může vidět pouze hov...No a pak přijde s tvrzením, že vlci žijí v norách.
eurohorn@eurohorn reaguje 2.3.2013 18:30
..no a ty myslíš kluku ušatá, že vlk v létě "normálně" nežere? Přesně tak se na to dívá 95% laické veřejnosti! Když chceš vidět vlka, sundej slípy a vezmi si zrcátko...-:)!
Švéda. reaguje 2.3.2013 10:38
Podle toho co říkal v televizi Šulgan který předváděl vábení rysa,je to jednoduchá věc,vlci budou čekat dopoledne nalevo od silnice a rysi odpoledne napravo,za medvědy dojdou na sněžnicích které předváděli společně.
eurohorn@eurohorn reaguje 1.3.2013 23:22
a buďte ty medvědy opatrně, veselým hlasem nejlépe s nějakou optimistisckou básničkou typu: vstávej seminko holala, bude z tebe fiala!, a podobně, ať z toho buzení nemají tik-:)
Jezikova Anna reaguje 1.3.2013 22:53
Heureka! Mám presný počet medveďov na Slovensku. Hlásili to v rozhlase neviem aká to bola relácia tušim niečo so stavom hladiny vody na Slovensku a pritom vyhlásili presne toto: Medveďov - 496, Gabčíkov - 512, Komárom 656 atď. Tie Gabčíky sú asi nejaké ryby. Len stavy vlkov a rysov tam nehlásili, možno zajtra. Potom to ešte hlásili v nejakých cudzích rečiach.
Jezikova Anna reaguje 1.3.2013 21:18
Děda, asi Vás budem nasledovať a zajtra ráno medzi 7:30 a 8:30 to spočítam na našej strane. Bude mi to trvať dlhšie ako Vám, ale u nás je viac snehu a musím skontrolovať či sa už zobudili všetky medvede, to však je malý problém. Horšie je, že nemám k tomu žiadneho odborníka - profesionála.
Děda z lesa reaguje 1.3.2013 21:00
Paní J.A. - Sčítání v Beskydech jsem provedl včera v 19,57, rychle a zadarmo, zjištěný rozdíl od více jak 70 lidí nebude velký. Zúčastní se jej 2 profesionálové (Dana Bartošová z CHKO a Mirek Kutal z Hnutí Duha), ostatní budou děti z hlídek. Nevím, kolik je teď v Beskydech sněhu, ale předpokládám, že toho moc neprochodí... - Záchranou bude, pokud se podaří vysledovat rysici s telemetrií a následně pak vybavit i její mláďata, postupně pak mohou mít vystaráno bez zbytečných hlídek, které jsou opravdu k ničemu.
Jezikova Anna reaguje 1.3.2013 19:08
Beskydy - V Beskydech dnes začalo každoroční sčítání medvědů, vlků a rysů. Až do neděle bude na předem určených trasách hledat stopy pohybu ohrožených zvířat na sedm desítek profesionálních i dobrovolných ochránců přírody. Podle posledních údajů žije v Beskydech až osmnáct velkých šelem. Podmínky pro jejich život se ale rok od roku zhoršujíSoučástí letošního sčítání je také sledování pohybu jedné rysí samice, kterou ochránci přírody před rokem vybavili vysílačkou. „V letošním roce, pokud se podaří, tak bychom mohli na základě těch souřadnic případně zjistit i pohyb druhého zvířete, samce, který by přišel za tou samicí,“ věří pracovník Ústavu biologie a obratlovců AV ČR Petr Konupka. Dosavadní údaje chtějí ochránci přírody využít i při argumentaci proti zahájení průzkumu ložiska černého uhlí na Frenštátsku. „Rys se pohybuje vlastně v těsné blízkosti areálu dolu Frenštát, takže je vidět, že to prostředí je vhodné pro jeho život,“ řekl pracovník Správy CHKO Beskydy František Šulgan. Sčítání velkých šelem probíhá až do neděle současně také na slovenské straně Beskyd. Podle odhadů žije v oblasti nejvýše 10 rysů, 5 vlků a 3 medvědi. Jejich počty se však podle ochránců přírody v posledních letech snižují. „Máme za to, že se zhoršují jednak migrační podmínky pro to, aby přicházela zvířata z toho hlavního biotopu ze Slovenska a z Polsku. A také samozřejmě se pytlačí,“ vysvětluje koordinátorka sčítání Dana Bartošová. Profesionální ochránce přírody o víkendu posílí dobrovolníci. Výsledky sčítání budou k dispozici během dvou týdnů. To by ma teda zaujímalo, čo "vypotia" zasa ochrancovia. Ne viem prečo ignorujú tamojší lesný personál a miestnych poľovníkov ktorí by im možno vedeli z rukáva vysypať kde a aké šelmy sa nachádzajú. Tu je zo strany ochranárov úplne jasne prezentovaná ničím neodôvodnená averzia a ignorácia odborníkov z praxe. 18 šeliem treba vyhodnocovať a počítať dva týždne????? Tak to ma podržte, to bude zase určite výsledok sčítania elaborát excelentný. Najviac ma zaujíma, koľko šeliem uvidia naozaj. Odhadujem že jednu líšku, ktorú vyškolená mládež označí za malú svorku vlkov. Pochybujem, že nájdu aspoň tú "ozvučenú" rysicu. Vlčích stôp narobených psami tam bude veľa snáď aj na tridsať vlkov. A medvede? To si netrúfam odhadnúť. Určite by veci pomohlo zopár újedí na vhodných miestach. Lenže to by nebolo dostatočne vedecké.
Tomáš Houserek reaguje 1.3.2013 18:57
Dokud budou mít na Slovensku polovníci dostatek zvěře,pravděpodobně budou částečně vlka tolerovat,až v případě že bude opravdu přemnožený a začne zvěře ubývat, po té se teprve budou zvedat ze židlí a prosadí si svoje. Kdyby se na Slovensku za nájmy platilo tolik co tady, už dávno by byla vlčí stopa raritou..zaplať pán bůh za to,že to tam tak ještě není,tedy doufám...
karel zvářal reaguje 1.3.2013 17:28
Měl by být nějaký centrální registr, kde by se došlá data porovnávala. Při velkých neshodách provést inspekci. Pokud by některá ze stran vědomě klamala, nebrat na její podklady ohled! Divím se, že takové disproporce v zjištěných počtech nejsou předmětem vážné diskuse na vyšší úrovni, protože někde je evidentně chyba. V éře fotopastí a zvukových záznamníků je to napováženou.
Tomáš Houserek reaguje 1.3.2013 17:17
Kdo se vlastně na tom sčítání bude podílet? Ochránci? Nedal bych jim na to ani korunu,protože se obávám,že ten skutečný stav se nikdy nedovíme.
Jezikova Anna reaguje 1.3.2013 11:47
Pán Vilšer 1*****.
eurohorn@eurohorn reaguje 1.3.2013 10:17
Kluku ušatá pytlácká-:), myslím že nemáš pravdu. Náš i Slovenský stát jsou státy suverenními, to ano! Nemyslím si,že by Slovensko na tom bylo co se hospodářské soběstačnosti týče lépe či hůř než jsme na tom my! Jen díky směrnicím EU, jsme přestali být soběstační v pokrytí mlékem, masem, obilninami a výrobky z nich! I přez to, že cukrová kostka byla vynázem Československým, a byli jsme 3. největší exportéři cukru na světě, tedy velmoc, kde jsme teď??? Totéž ve zbrjařství, kdy prezident Havel zakázal výrobu voj.techniky a konkretně na tom slovensku zůstaly bez práce celé okresy! Přestali jsme být 2.-3. největší exportéři zbraní a systémů zbraní, lidi nechal zbídačit, ovšem jeho plácali amíci po zádech, protože naše místo bez konkurence obsadili francouzi němci a američani. Vždyť šlo jen o peníze, ne? A Havel přinášel pochopení, lidskou tvář a humanismus-:)! Proto taky nikdy nejel na Slovensko, aby nebyl ukamenován! Co se soběstačnosti týče, jsme na tom hůř než před rokem 1989, (ale to asi nepamatuješ, nebo si neuvědomuješ), a my jsme na tom dnes stejně jak ti Slováci, možná v něčem i hůř! Tak nesrovnávej, nemáš s čím! Ano Slováci mají ve vládě nacionalisty, protože je to jedna z možností obrany proti maďarské rozpínavosti, která byla jen za Československa potlačená v rámci RVHP a bilaterárních dohod! I ty problémy s cigánskou menšinou mají asi větší než u nás! A s vlky se mýlíš znovu! Právě polatkový lov vlka a medvěda je jedním z největších magnetů lovecké turistiky! Živého vlka totiž běžný turista nemá šanci vůbec vidět...tolik můj názor na věc.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 22:56
K tomu sčítaniu naozaj nie je veľa nápadov. Ani sa nečudujem. Nebude to jednoduché a obávam sa, že 1,5 mil.€ nebude stačiť. Na Slovensku sa prednedávnom úplne zmenila metodika sčítania zveri. Už sa neprevádza nezmyselné jarné sčítanie zveri za dva dni v marci, kde sa okrem iného uvádzal aj počet nasčítaných jeleňov s obojstrannou korunou. V marci!!! Teraz je zavedený systém celoročného monitoringu a sčítania s ukončením k určitému termínu. Je to rozhodne objektívnejší systém, ktorý tam, kde sa ho zúčastnia praktici a profesionáli z terénu, môže byť omnoho objektívnejší. Lenže šelmy nevychádzajú pravidelne na pastvu ani ku krmelcom, žijú omnoho skrytejšie ako raticová zver, oveľa viac odpočívajú v dokonalom úkryte a k tomu na značne väčšom areáli. Takže vidím to dosť bledo s tým nárazovým sčítaním, ktoré tu prezentuje Zdeněk. Na Slovensku totiž z pochopiteľných príčin nemožno uplatniť sčítanie z lietadiel ako napríklad v Amerike, Austrálii, na pláňach Afriky alebo v Ruskej Sibíri. V Rusku napríklad niekedy monitorujú stavy vlkov z vrtuľníkov ale často namiesto kamier používajú pušky. Nie fotopušky. Takže treba niečo vymyslieť. Alebo sa na to vykašlať a vziať do rúk sedliacky rozum.
Děda z lesa reaguje 28.2.2013 19:57
Nejedná se o sčítání u nás, ale o celé Slovensko. U nás v Beskydech to bude asi jasné - okolo 15 rysů, 5-10 vlků a 2-3 medvědi.
eurohorn@eurohorn reaguje 28.2.2013 19:57
Ále pani Ježiková, oby jsme zažili cca 2/3 života v budování tedy ještě našeho společného státu. Víte dobře, že si umím za téma "slováci" zašpásovat taky-:), avšak nikoli ve zlém! Spatřuji však rozdíl v tom, že např.ti starší no budiž, ti mají v hlavě pořád podvědomě "Československo" ale ta mládež, řekněme 25-30 letá, nemá naprosto pojem o ničem, ale urážet, to ano, to by jí šlo..., čím myslím konkretně toho polocigána Jana. Však víte, poturčenec horší turka-:)Jinak jak dole píší, jsem velice zvědav s jakými počty a upravenými čísly nás DUHáci ohromí...
Zdeněk . reaguje 28.2.2013 19:34
Teď na Primě ukázali jak bude ode dneška do neděle probíhat sčítání šelem u nás v Beskydech,tak nevím co řešíte,v pondělí to budeme vědět,dokonce tam jeden předváděl jaké zvuky vydává rys.Takže Dědo už to začalo.
Děda z lesa reaguje 28.2.2013 17:31
A je klid, způsob sčítání velkých šelem na Slovensku je pro české myslivce asi velký oříšek. Ale základ už asi je - jakýsi grant EU na sčítání medvědů a koček ve výši 1,5 mil.€ (?). Pokud je to pravda, škoda jej nevyužít a hlavně rychle. Společná iniciativa by měla vzejít od Slovenského polovnického svazu, Slovenské polovnické komory, ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí. Akce by měla mít dobrou organizaci, sčítání v NP a CHKO pomocí jejich zoologů, ve St.lesích zkušení lesníci, v mysliveckých spolcích místní myslivci - tedy všichni znalí svých lokalit. Sčítacích dnů by mělo být co nejvíce, časově koordinovaných na určité časové rozpětí, aby nedocházelo k duplicitě. Jako doplněk možná fotopasti, ale nedovedu si představit jejich počet ani umístnění. Pochopitelně sčítat vše - medvědy, vlky, rysy a divoké kočky. - Hezky se mi to radí, že ? Ale praktické provedení bude opravdu tvrdý oříšek, možná bojkotovaný ochránci, je to ale nutnost a je nejvyšší čas.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 12:37
Pán Vilšer ďakujem Vám.
eurohorn@eurohorn reaguje 28.2.2013 11:15
A Jane, k tvé dehonestaci Slovenska,zde níže 26.2. /19:51/! ty jsi příliš mladý na podobné špičkování. My co jsme zažili vojenskou 2 letou prezenč. službu, kde byli dokopy slováci,moraváci slezané a češi, my jsme se mezi sebou špičkovali, jistě, ale vše bylo bráno a chápáno v dobrém a v mezích mantinelů toho, že tam spolu musíme vydržet a táhnou za jeden provaz! Napsat to co ty, dnes, a v tvém věku je maličko průšvih. Když jsme si v čase jiném vzájemně špičkovali kdo že z nás je "čehún" kdo "cajzl" "šlonzák! případně "čobolák" byla věc většinou naší roty, jinak uzavřené společnosti, kde i když jsem se špičkovali nevím jak, nic nám nebránilo se na opušťáku kamarádsky společně ožrat a vzájemně se navštěvovat a kamarádit i po té vojně! Toto byla ovšem doba našeho společného státu a nikdo se neurážel ba naopak hned vymýšlel co by řekl naoplátku! Ale ty, myslím, nemáš právo se tak vyjadřovat o dnes již cizím státu, protože nic jsi ze společné cesty našich národů a tedy i z toho, co jsem nastínil nezažil. Proto bych ti doporučil, aby ses držel při podobných projevech poněkud zpět!
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 11:08
Zdravím Vás páni. Nechcem otvárať Pandorinu skrinku a reagovať na niektorý príspevok, kde sa spomína politika a politici. Tomuto sa prosím úplne vyhnime. Je tu však jedna otázka, na ktorú by odpoveď chceli poznať viacerí diskutéri a trochu aj ja. Je to otázka skutočného počtu šeliem na Slovensku. Mnohí z Vás považujú diskusiu bez znalosti presných počtov jednotlivých druhov šeliem za problematickú a rozporovateľnú. Ja ešte pridávam, že by bolo dobré poznať aj ich vekovú a pohlavnú štruktúru. A už by sme mohli plánovať. Teraz prosím o prezentáciu návrhov metódy, ktorou sa dá presný počet šeliem vierohodne zistiť a ktorá je aj skutočne reálne uskutočniteľná.
Jaroslav Schindler reaguje 28.2.2013 00:02
Pavle samozřejmě souhlasit nemusíš. Chtělo by to ovšem říci konkrétně v čem a s čím nesouhlasíš . Těch 2000 vlků je reakcí na tvoje slova a já považuji toto číslo za přemrštěné. Tomu pak odpovídají i ty čísla a počty. No nemyslím si, že by bylo Slovensko bez zvěře, protože jednak tam nežije tolik vlků, jak jsi uvedl a navíc ovlivňují pouze asi 50% výměry. Jinak se také těším. Smečka vlků na Hané, to bude paráda.
Děda z lesa reaguje 27.2.2013 22:48
Buďme rádi za pár stálých a pár občas migrujících šelem od sousedů, žádná invaze i přes urputnou snahu ochránců nehrozí. Beskydy nelze nafouknout a ani snaha o realizaci ekoduktu u Jablunkova za 600mil.Kč stav medvědů či vlků u nás rapidně nezvýší. Znovuvysazení rysa v osmdesátých létech na Šumavu se zdařilo, snad ještě se za čas objeví pár lužických vlků na severu z vojenského prostoru Reitschen - to je vše. - Jakákoliv další snaha o reintrodukci šelem kamkoliv v ČR ze strany HD a dalších ochranářů narazí na tvrdý odpor místního obyvatelstva a je v současné době prakticky neproveditelná.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 22:12
Prepáčte opravujem - pán Vilšer -bingo !!!!!
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 22:10
Teda eurohorn to ma podržte - bingo!!!
eurohorn@eurohorn reaguje 27.2.2013 20:25
Jarku, velmi podrobně jsem si přečetl další argumentaci ohledně možného počtu vlka na Slovensku. Podotýkám,že mám na mysli nynější zimní, nikoli letní stav, kdy se smečky mnohdy navrací do svých teritorií. Při vší úctě k tobě, nesouhĺasím s tvým článkem z 27.2./10:00/, a současně se téměř dokonale shoduji s Ježíkovci a to zejména s reakcí z 27.2./12:16/ a /14:15/. Myslím si, že počet vlků v zimním období na Slovensku přesahuje 1000 ks!, a vím, že počet ztržených kusů nedosahuje ani 10% zvěře ulovené. Že by se Slovensko stalo zemí beze zvěře,i kdyby jich bylo jednou tolik, tomu Jarku nemůžeš věřit ani vesnu-:)! No, nepřepočítávejme, nepřeme se, je to zbytečné, Slováci šelmy mají, vědí jak s nimi hospodařit po staletí! U nás to ví a umí jen Duháci!-:), a doufám, že nám jich vypustí velmi mnoho, abychom měli co lovit i my,-)))! a nemuseli tiše závidět-:)!
karel zvářal reaguje 27.2.2013 16:12
Už fakt nevím, jak to mám říct! Jsem pro velké šelmy i dravce a sovy, ale v určitých mantinelech. Problémové druhy řešit. Raději 400 zdravých vypasených medvědů, než 1000 hladných bloudivců, kteří v zimě nespí a shánějí něco pod zub. Budu parafrázovat komickou louku: v naší přírodě zoufale chybí tygr šavlozubý a autožrout (nápodoba kamenožrouta). Oba by se postaraly o přiměřenou regulaci silně přemnoženého a panovačného druhu, který si usurpuje právo rozhodovat o osudech ostatní fauny. Díky lékařské péči se ho mor ani prašivina netýká...
Děda z lesa reaguje 27.2.2013 16:05
Zase - 16,04
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 15:30
14:15 podpisujem
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 15:29
Pán Zvářal pri všetkej úcte Nat Geo, grizly, wapiti, bizóny a samozrejme americká divočina je podstatne odlišná od našich podmienok a nedá sa vôbec porovnávať. Ak v Amerike medveď, puma, vlk, rys, kojot napadne farmárovi stádo, podpíše si tým rozsudok smrti. Viem to z vlastných skúseností a skúseností môjho syna, lesného inžiniera, ktorý bol v Kanade 7 rokov a popri inom sa venoval aj lovu zveri. A pozval tam 5x na lov aj mňa. U nás sú o vlkoch známe úplne iné poznatky o ich spôsobe lovu. Je pravda, že poľovníkov nikto do poľovačky nenúti. Ale na druhej strane núti niekto hokejistov hrať hokej? Alebo štamgastov chodiť do krčmy?
karel zvářal reaguje 27.2.2013 14:03
Paní Anno, ale dělají to dobrovolně, nikdo je k tomu nenutí. Koukám hodně na NatGeo, tam grizzly na jaře decimuje kolouchy wapiti, uloví i tele bizona. Když vlci narazí na laň s koluchem, uloví tedy mohutnější laň? Co ten 1-2 měsíční kolouch si počne sám?...A že vlk je "sanitár" - souhlasím, že zdaleka ne stoprocentní, ale na příběhu "nově založené" černobylské krajiny je vidět, že tam žijí veškeré velké šelmy současně s dobrými stavy jiné zvěře. Já jsem pro regulaci šelem (krkavců i hojných dravců), ale nemám rád demagogii a emoce na obou zúčastněných stranách. A samostatnou kapitolou je nedostatečná účast státu v otázkách docenění práce lesníků a ekozemědělců. To byl, je a bude plebs vedle přeplacených bankéřů, právníků a ajťáků. Přitom tvoří mnohem cennější honoty, než přehazování miliónů vidlemi a virtuální transakce.
Jaroslav Schindler reaguje 27.2.2013 13:46
Dá se souhlasit s Dědou z lesa. Bez přesného stavu jsou všechna čísla pouze "na vodě" a nahrává to pouze demagogickým výkřikům o kritickém stavu populace a nebezpečí vyhubení.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 13:43
Pan Zvářal, aj Vaša predstava má niečo na zamyslenie. Odporúčam však akceptovať jednu praktická skúsenosť - zabudnite na výrazy ako loví staré a oslabené kusy. Šťavnaté mäso je takisto veľký omyl. 50 % nie je primeraný podiel. Snáď 20% by bolo "spravodlivých", keby ako protihodnotu za zver bol umožnený odstrel vlkov, v počte, ktorý je reálne únosný. Tú svoju vášeň si poľovníci bez výnimky musia všetci zaplatiť, alebo odpracovať to je snáď každému jasné.
Jaroslav Schindler reaguje 27.2.2013 13:42
Samozřejmě je to otázka polemiky a tak si dovolím také zapochybovat o některých vašich číslech. Předně to byla ale reakce na Pavla a polovniky udávají stav blížící se těm 2000 ks tak proč najednou pouhá tisícovka? Dále je pravdou, že vlk nežere asi denně a o nějaké pravidelnosti se hovořit taky nedá. „Nikdo mu neservíruje snídani na vidličku a večeři o šesté“. Na druhou stranu je ale schopen jednorázově pozřít až, mám dojem, 10kg masa a tak jsou ta dvě kila nějakým průměrem potřebným k udržení loveckých předpokladů atd. Tedy ta dvě kila představují příjem energie postavený proti výdeji jeho energie a je zas samozřejmé že toto bude rozdílné u 15-ti kg. vlčete a 50kg vlka To jen aby zase nevznikl důvod k nějaké polemice. Proto ten průměr. Těch 95 % spárkaté mám z různých ,u vás prováděných studii které se zaměřovaly především na predaci černé. Vyčetl jsem z toho, že například kamzíci v Tatrách jsou pro vlka pouze ojedinělým úlovkem. Co se týká daňka a v převážné většině i u muflona tak u těch se zase nekryje areál jejich rozšíření s areálem vlka. Něž začnete vypočítávat lokality, kde moje tvrzení není pravdivé tak uvažte, že jsem použil slovo převážně. Jsou samozřejmě výjimky, třeba co vím muflon v lokalitě pod Svitem atd. Samozřejmý je podíl „žoužele“, a ten vzhledem k tomu že vlk loví hlavně kolektivním způsobem čítá asi těch pět %. Jinak uvádíte lov v rámci celého Slovenska no problém je v tom že vlk se u vás vyskytuje asi na 50-ti % rozlohy a tak by bylo potřeba aby jste to přepočítala na stavy a lov polovníků v dotčené oblasti aby to porovnávání mělo nějaký větší smysl. Jinak dávno si nepředstavuji, že by něco nebylo možné. Samozřejmě našly by se výjimky, ale byly by to výjimky pouze potvrzující pravidlo, takže………No ještě by mě zajímalo, jak jste napsala……“Tak prečo majú byť uplatňované skostnatené predstavy samozvancov z LOZ VLK?“, proč se mě na to ptáte? Já nic takového snad netvrdím. Co tvrdím je můj souhlas s mysliveckým hospodařením se zvěří a to včetně predátorů. No a s tou migrací…na západ končí v Beskydech, dál asi podmínky nemá a do Maďarska. Pár vlků tam údajně v příhraničí s vámi mají ale dál.?
Děda z lesa reaguje 27.2.2013 13:32
Také už jsem pomalý - 13,31
karel zvářal reaguje 27.2.2013 13:22
Kdyby to bylo okolo těch 10% stavu ulovených lovci, tak by to bylo velmi přijatelné číslo, pro vlky velmi lichotivé. Já jsem uvažoval se 40 kg masa na kus, protože asi přednostně loví kolouchy a selata (snazší kořist, šťavnatější maso). V zimě staré a zesláblé kusy. Zajíce a jinou drobnou jsem nekalkuloval, to bych přenechal rysovi, orlům, lišce, krkavci, výrovi...Kdyby predátoři dohromady ulovili ca do 50% stavů zvěře ulovených myslivci, bylo by to spravedlivé, protože lovců je řádově desetkrát víc jak velkých šelem a dravců. Navíc loví z dlouhé chvíle (lovecká vášeň), nikoliv z nutnosti.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 12:17
Asi poznáte ale 12:16 podpisujem.
Jaroslav Schindler reaguje 27.2.2013 10:00
Pavle, samozřejmě že to žíly netrhá. Proč by taky mělo? Jde jen o nějaké alespoň trochu reálná čísla a závěry které jde nějak dovodit či něčím doložit. Co se týká té migrace tak tu jsem „nezapomněl“ započíst. Je tam a čitelně. Dala by se třeba propočítat „spotřeba“ těch dvou tisíc vlků. Tedy jeden vlk 2 kg denně. Někde se uvádí průměr až 2,5kg. Zastoupení potravy je průměrně nějakých 65 % spárkaté( převaha jelení) a 30% černé. U té je to samozřejmě podle oblasti. Takže 2000 x 365x 2 = 1460000 kg. Z toho 95 % je 1 387 000. Při nějakém průměru 60kg na kus je to zaokrouhleně 23 116ks. Pokud se porovnají JKS, lov a tato případná predace, tak by bylo Slovensko za chvíli bez zvěře. Někde je asi chybička. Pokud to pro ilustraci přepočítáme na peníze tak při 50Kč za kg by stálo Slováky krmení vlků, při těchto počtech, asi 70 mil Kč.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 00:23
00:21 tadične podpisujem dodatočne. Píšem pomaly.
Děda z lesa reaguje 26.2.2013 22:29
Zapomněli jste ještě na jednoho - figuruje v mysliveckých statistikách u druhého nejsilnějšího medvěda na území Slovenska. - Javorina, okres Poprad, 324,44 CIC, lovec D.A. (nesmělo se uvádět jeho jméno), až teď - Dubček Alexander... - Je ale lepší diskutovat trochu odborně o velkých šelmách než o tom, že vlk je kriticky ohrožený kvůli tomu, že nežije na Drahanské vrchovině u Brna. Stejně ohrožený je i kamzík, protože nežije na Řípu...
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 21:32
Pán Zvářal - bingo!!!
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 21:29
Jan x. Predstavím ti okrem Jánošíka ešte jedného významného Slováka. Bol to Dr. Gustáv Husák, ktorý v roku 1975, po abdikácii prezidenta Ludvíka Svobodu, sa na nasledujúcich štrnásť rokov stal prezidentom Česko-Slovenska. 9. januára 1983 bol vyznamenaný najvyšším sovietskym vyznamenaním Hrdina Sovietskeho zväzu.V novembrových dňoch roku 1989 bol jedným z komunistických politikov, ktorí odmietli situáciu riešiť násilím. Po novembrových udalostiach roku 1989 Gustáv Husák vymenoval 10. decembra 1989 Čalfovu „vládu národného porozumenia“ a vzápätí abdikoval z funkcie prezidenta republiky. Čalfa bol tiež Slovák. Teraz vidno, že nepoznáš nielen bohatú dávnejšiu históriu, ale ani nedávne dejiny vlastného národa, na ktoré by si mal byť ako Čech hrdý. Možno sa smeješ Husákovmu vyznamenaniu, ale ja sa smejem tvojmu vyznamenaniu, ktoré ti právom udelil a dúfam, že ešte znova udelí admin. Ostatní prepáčte prosím odbočenie od diskutovanej témy, ktorej pokračovania sa zrejme jan x bojí.
karel zvářal reaguje 26.2.2013 21:05
Co vy víte! Díky VLKu vlci žijí a díky hnutí DUHA se tvoří duha...to je též určitě vědecky doloženo.
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 20:55
Jan x si poľutovaniahodný výtvor. Okrem urážok nevieš nič. Urážať iný národ je úbohosť. Trošku viac všeobecného vzdelania by ti nezaškodilo. Nechváľ sa expertmi a právnikmi keď nemáš schopnosť samostatne rozmýšľať. Myslivci a lesáci tu boli už v dobách keď nejaké zoskupenia DUHA a VLK ešte neexistovali a svoje poznatky prezentujú na základe stáročných praktických a overených skúseností a prírodných zákonitostí. A na týchto poznatkoch ty parazituješ.
Radek Pintner reaguje 26.2.2013 20:50
kluku ty jsi blb!!!!
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 19:14
19:13 podpisujem.
František Dvořák reaguje 26.2.2013 17:17
Omlouvám se 26.2.17.13. František Dvořák
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 16:55
pardon -... rozhýbte!
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 16:52
Jan x nízku početnosť vlkov v celej ČR zapríčinilo združenie DUHA a takí mudráci ako ty. Nesprávne ste odhadli záujem o lov tejto šelmy a nevypustili ste ju v dostatočnom množstve. Treba prehodnotiť potrebu zazverovania vlkmi tak, aby už konečne mohli vlkov legálne loviť aj českí poľovníci ako kompenzáciu za to, že im chovajú potravu. Tak sa konečne rpzhýbte!
eurohorn@eurohorn reaguje 26.2.2013 14:34
..Podle klasifikace UICN není vlk ohroženým, natožpak kriticky ohroženým druhem, nýbrž málo dotčený druh! To se hodí přifařit k rysovi tak leda Duhákům! Tvoji neznalost komentovat nehodlám, ale záměrnou a lživou kampaň Duháků a VlKů, k nemyslivecké veřejnosti, a stížnost až ke komisi EU je buď vrchol debility nebo vrchol nehoráznosti! Nemají šanci vůbec uspět, domnívám se, že se s tím nikdo nebude ani zabývat-:)! A ty si vykřikuj jak umíš, či kde chceš, mindžáku.
eurohorn@eurohorn reaguje 26.2.2013 11:27
Polocigáne pytlácká, ty tak mužeš vyvracet leda patník. Pokud se nemigrační teritoriální druh z důvodu např. zimy posune jižněji,viz ledňáček, a najde vhodný biotop, nic mu nevelí k návratu zpět. Pokud se vrátí, dobře, pokud ne, zůstal tam, kde má dostatek potravy. Pravdu máš pouze v tom, že mě Jarek upozornil na chybu v hypotetických, nikoli přesných výpočtů, kdy přesné číslo z nepřesných údajů nelze dosáhnout. Až na tebe, dilino, to pochopili všichni. Tys asi chodil do zvláštní školy jen ve středu, takže myslíš že máš vzdělání středoškolské! Takže co od tebe taky očevat, že. Ne ochranáři od zeleného stolu, nýbrž lesníci s nejméně 20-ti letou praxí by měli rozhodovat o šelmách, a ty už vůbec ne! Snažím se věci nazývat pravým jménem. Proto nemusím být rasista. Cigán je výraz ze slovníku naučného. Co je na tom nepravdy, že 90% z nich jsou na soc. dávkách, nepracují a pracovat nebudou, zajímají je jen lehce vydělané peníze, prostituce, loupežná přepadení, krádeže všeho, případně využijí zoufalé situace jiných a lichvaří??? Vše ze jmenovaného jsou trestné činy. Pokud jsem na něco zapoměl, můžeš mě doplnit! A k těm šelmám, konkretně vlk není nijak ohrožen, a i proto je loven a doufám, že loven bude i nadále. Ty nám popisuješ v rubrice o mysliveckém staromilství lovem bažantů ze vzduchovky, což je pytláctví jak řemen, no a já bych ti zas mohl napsat jaká je to krása, když se v prudkém běhu láme v ráně vlk, a zůstáváš ve velebné přírodě s tímto úlovkem sám a děkuješ patronům myslivosti za tento nevšední úlovek!
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 03:04
Ešte jedna rada pre Jan x . Pri narodení Krista si ten zlaťák do banky asi nestihol vložiť. Tak si ho rýchlo vlož teraz, ale nie do arabskej banky. A už o nejakých 2000 rokov budeš mať toľko peňazí, že budeš sa môcť zaradiť kde chceš, buď medzi ochrancov, alebo medzi poľovníkov. Odporúčam ti poľovníkov, budeš mať zaručenú potravu, nemusíš kričať a hlavne nebude ťa zožierať závisť ako teraz. A zveri zásluhou ochranárov už bude toľko, že si z prírody môžeš kľudne zobrať každý deň niečo čerstvé.
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 02:03
Jan x aj tieto výrazy na moju osobu si nechaj pre svojich príbuzných. Čakáme kedy ťa admin znova vyprace. Ledňáček sa nevráti 300 km? Nevieš počítať? Sú dve možnosti: Ak sa po posunutí 200 km vráti 300 km naspäť tak ho normálny človek môže objaviť. Alebo je možné,že mu tam je lepšie, preto tam ostane. A ty ho napriek tvojej sčítanosti, nedokážeš znova nájsť. Aj ty si mal ostať v praveku a žiť si v súlade s prírodou a hlavne ostatnými pravekými lovcami, do ktorých keby si takto rýpal, hneď by ťa vyriešili. Ty však aj v tejto dobe ešte iba niečo zažiješ. Po starých kmeťoch totiž nastúpia noví kmeti a ty sa môžeš roztrhať a ukričať. Snáď si nemyslíš, že takí ako ty budú poľovníkom vládnuť. Ty budeš do smrti iba kričať a budeš šťastný. Poľovníci sa budú naďalej venovať svojej záľube a bude ich čoraz viac, budú potrebovať aj viac zveri, tak už konečne prestaň tárať a začni niečo naozaj prospešné pre zver robiť, nech máme aj v budúcnosti čo loviť. Poľovníci sú totiž odjakživa ľudia výnimoční, ale to ty nikdy nedokážeš pochopiť. Tak si teda vrieskaj, však aj vlci vyjú.
Jezikova Anna reaguje 25.2.2013 19:54
Reagujem na príspevok o 19:04
Jezikova Anna reaguje 25.2.2013 19:52
Ten príspevok dole to je teda krása. Primitívny pud a podobná demagogia.Samozrejme sa jedná o "sčítalú "osobnosť", teda automaticky najmúdrejšiu, ktorá si z prírody berie len to čo zje, ale nič pre prírodu neurobí. Presne ako pravekí lovci. Arabské počty zver nepozná. Ani bankové úvery. Populácia zveri bez regulácie stále rastie a z husto obsadeného teritória migruje do okolitých teritórií. Ledňáčci v tvrdej zime nevyhynú, ale presunú sa o nejakých 100-200 km južnejšie trvá im to asi dve tri hodiny a vedia to už aj normálne deti zo ZŠ.
eurohorn@eurohorn reaguje 25.2.2013 19:39
Víš co ty polocigáne, dej mě laskavě pokoj, a choď tam, kde seš zván a seš schopen něčím přispět, což je v Tvém případě čistá utopie.... těch vlků je jak cigošů-taky se nikdo nedopočítá!
Jezikova Anna reaguje 24.2.2013 23:12
23:11 už tradične podpisujem.
Jezikova Anna reaguje 24.2.2013 22:40
Lov vlkov na Slovensku z hľadiska vlk, vlčica, mláďa. Myslím si, že tieto hľadiská sa nezohľadňujú nikde na svete. Predpokladám, že v prípade ak lovec vidí jedného vlka vystrelí naňho. Ak vidí viac vlkov vystrelí na ktorého asi? Jednoducho a pochopiteľne na najväčšieho, výnimočne na najlepšie zasiahnuteľného.
Děda z lesa reaguje 24.2.2013 16:44
Páni v Bruselu si zřejmě vzali k srdci ochranářské klišé, že zvěř nezná hranice a posuzují Karpatský oblouk jako jeden celek a zatím nevyčerpatelnou zásobárnu velkých šelem. Prim zde má Rumunsko, které zabírá 55% z celkové rozlohy Karpat, Slovensko sice jen 17%, ale nejatraktivnějších. A pokud na některém slovenském okrese dojde ke snížení stavu (součást stížnosti J.Lukáča do Bruselu), je uvolněné teritorium okamžitě obsazeno vlky ze sousedního okresu, v příhraničí pak ukrajinskými či polskými smečkami (jak uvádí i K.Zvářal). - ČR se podílí na rozloze Karpat pouze 3%, ale naše HD by rádo vidělo na této ploše neúměrné množství šelem, šířících se neustále dále na západ - jenže už není kudy.
karel zvářal reaguje 24.2.2013 15:12
Všechno zlé je k něčemu dobré. I pro toho vlka je selekce na plachost evolučním prvkem. Jestli je to on, ona, nebo ono, to asi polovníci moc neřeší. Který se dostane na mušku, ten ji koupí. Z těch čísel odlovu je jasně vidět, že obavy ochranářů jsou naprosto liché. Vlci byli, jsou a budou. Pánům v Bruselu je celkem jedno, zda je to 400 nebo 700. Přesných počtů se nikdy nedopídíme vzhledem k imigraci polských a ukrajinských jedinců. Ani v desítkách kusů to nepůjde odhadnout, když to bude sedět ve stovkách, tak to bude úspěch. Podobně by se mohlo hospodařit i s medvědem, svět by se nezbořil. A ten uřvaný ochranářský folklór berme jako fakt, taková je doba. Zase jakási opozice je nutná.
Tomáš Houserek reaguje 24.2.2013 14:45
Docela by mě zajímalo,jak myslivci na Slovensku k tomu odlovu vlků přistupují,jestli loví přednostně samice nebo samce,štěňata apod.
Děda z lesa reaguje 24.2.2013 12:59
Začetl jsem se do opakovaných stížností Juraja Lukáča (LOZ VLK) ke komisi EU proti lovu vlků na Slovensku. Komise EU pravděpodobně na tyto stížnosti nereaguje a snad i proto, že LOZ VLK na svých stránkách uvádí mj. i počty ulovených vlků. Např. za 10 let (r.1986 - 1995) bylo uloveno 1.267 vlků - v r.92 - 152 kusů, v r.95 - 158 ks, roční průměr činí téměř 130 kusů, což je dnešní běžná kvóta ročního lovu. A vlci neubývají, spíše naopak - čili něco je špatně - chápou to tak i páni v Bruselu, resp. jejich poradci. Jsme opět u toho nejpodstatnějšího : pokud nebude známo přesné číslo počtu vlků (ale i medvědů), ochranáři s letitým jimi uváděným stavem 250 - 400 ks moc neuspějí, protože pokud by byl tento stav pravdivý, bylo by Slovensko již delší dobu bez vlků nebo na počtech, kdy by se plánovaný lov vlků nepodařilo nikdy splnit.
eurohorn@eurohorn reaguje 24.2.2013 10:00
Jarku, hlídal jsem u psaní 6 vnoučat....-:), Dost často jsem odcházel od PC, je vidět, kde mám přetrženou myšlenku-:), ale přepisovat ani mazat jsem to už nechtěl. Ještě jsem měl v hlavě mortalitu dospělců, sražení dopravním prostředkem, zranění při lovu atd. Skoro bych řekl, že ten roční úbytek vlků může být až 200 Ks. A to,Jarku, z počtu uvaděných VLKem 200-400 ks je záměrná prasečina! Při dobrém zazvěření, které na Slovensku je, počítám mortalitu štěňat také hypoteticky a to z 5 vržených i na 4 přeživší. Víš, oba jsme se dali do přesného počítání a odvozování od prvotně nesprávných podkladů, tedy počtů. Když ale přistoupím na tvé počty, tak jsi ještě opoměl historický koridor vlků přicházejících do Polska a na Slovensko z Běloruska, formou migračního pohybu při hledání potravy. Myslím že to Slovensko je do jisté míry tranzitní spižírna, tak jako ČR pro Kormorána. Osobně si myslím, že zimní aktuální stav se blíží k cca 1500 ks, a může dochovat řádově 350 zdravých vlčat. Třetina se jistě vrátí do původních teritorií. Závěrem, když lžou ochranářská hnutí, a uvádějí nepravdu záměrně, proč bych, ať to čte kdokoliv, si měl trhat žíly z toho, že uvádím něco nepřesně já, ale z nepřesných údajů. Za Tvůj přízpěvěk díky, Sečteno a podtrženo: vlci nejsou nijak ohrožení by měli být nadále všude s určitým plánovaným koeficientem také loveni, což tvrdím odjakživa! Pavel.
Jezikova Anna reaguje 24.2.2013 09:38
9:37 podpisujem.
Jezikova Anna reaguje 24.2.2013 08:09
A ešte oprava - ptepáčte na prepáčte.
Jezikova Anna reaguje 24.2.2013 08:08
Ptepáčte nejako sa mi ten prenos vymkol spod kontroly. Jedná sa o seciu ČLÁNKY príspevok Mirojevo. Aktuálnych je posledných 18 riadkov. Ešte raz sa ospravedlňujem.
Jezikova Anna reaguje 24.2.2013 08:03
ZMRZLINA ŠTARNOV | NAFTA ŠTARNOV | VEJCE ŠTARNOV | MAKRELA ŠTARNOV | MYSLIVOST a LOVECTVÍ Zavádzanie (klamanie) verejnosti ochranármi - Články - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky Vyhledávání ve fotkáchve videíchv inzerciv uživatelích PřihlášeníJezikova Anna •moje pošta (0) •moji přátelé (7) •moje nástěnka (0) •moje články (0) •moje fotografie (3) •moje videa (0) •moje inzerce (0) •kde to žije •editace údajů Nejlepší fotografie na vartě vloženo: 3.2.2013 10:24 autor: Svatopluk LEV SEZNAM NEJLEPŠÍCH FOTOGRAFIÍNejlepší videoFotografie•úlovky (ČR, SR) (8025) (2 dnes) •úlovky (svět) (319) •trofeje (2597) •historie (472) •zvěř v přírodě (13170) (2 dnes) •zvěř v zajetí (1675) •příroda (7691) (2 dnes) •lovecké výstavy (489) •lovecký pes (6456) (1 dnes) •zbraně (1153) •lidé (2030) (1 dnes) •pozorovací kamera (2651) •myslivecké umění (1727) •myslivecký interiér (258) •shozy (jelení, srnčí atd.) (1977) •ptactvo v přírodě (3605) (3 dnes) •hmyz v přírodě (2104) •obojživelníci a plazi (420) •květiny a houby (2515) •myslivecké stavby (1578) •sokolnictví (231) •ostatní (4772) (1 dnes) Nejsilnější trofeje rokuJelen lesní bodová hodnota: 220 CIC váha: 200 kg věk: 13 let Lov jelena v Karpatech na Slovensku vloženo: 30.1.2013 08:09 autor: mirojevo Srnec obecný bodová hodnota: 103 CIC váha: 16 kg věk: 6 let Srnec 103,4 bodů CIC . vloženo: 16.2.2013 00:10 autor: Aleš Náhlý Daněk evropský bodová hodnota: 183 CIC váha: 55 kg věk: 9 let Daněk k padesátinám vloženo: 23.2.2013 14:25 autor: Václav Žáček Prase divoké bodová hodnota: 115 CIC váha: 200 kg věk: 6 let Diviak vloženo: 10.2.2013 09:17 autor: mirojevo Muflon bodová hodnota: 225 CIC věk: 7 let Uloven 12/2012 , ve volnosti vloženo: 11.2.2013 12:20 autor: michal bezega SEZNAM NEJSILNĚJŠÍCH TROFEJÍ ROKUStatistika•65915 fotek (12 dnes) •3380 videí (6 dnes) •273 odkazů (0 dnes) •2997 inzerátů (1 dnes) •363 diskuzí (0 dnes) •183162 komentářů fotek (59 dnes) •8326 komentářů videí (0 dnes) •919347 hlasování fotek (162 dnes) •26861 hlasování videí (2 dnes) •19547 registrovaných uživatelů 1 dnes nových, 55 online UživateléVŠECHNY PROFILY •Aleš Náhlý (165 fotek, 10 videí) •Anetka Ležáková (123 fotek, 0 videí) •bronisla Benáček (0 fotek, 0 videí) •Dalibor Roubínek (3 fotek, 0 videí) •Drahoš Hikl (0 fotek, 0 videí) •Dušan Zalaba (15 fotek, 0 videí) •Eduard Nevěděl (0 fotek, 0 videí) •graja radek (0 fotek, 0 videí) •Hubert Hubert (1 fotek, 0 videí) •Igor Málik (11 fotek, 2 videí) •Ivan Procházka (3 fotek, 0 videí) •Jaroslav (0 fotek, 0 videí) •jaroslav starostik (0 fotek, 0 videí) •Jaroslav Šmerda (0 fotek, 0 videí) •Jezikova Anna (3 fotek, 0 videí) •Jirka Hofman (0 fotek, 0 videí) •Jiří Ambrož (103 fotek, 0 videí) •Jiří Matoška (0 fotek, 0 videí) •Jiří Vykrut (5 fotek, 0 videí) •Josef Matouš (0 fotek, 0 videí) •Josef Stránský (1 fotek, 0 videí) •Josef Strejc (21 fotek, 0 videí) •Kapol (16 fotek, 0 videí) •Karel Hoffmann (2 fotek, 0 videí) •Kymla Tomaš (7 fotek, 0 videí) •Ladislav Beran (4 fotek, 0 videí) •Libor Ludík (17 fotek, 0 videí) •Luboš Drahozal (0 fotek, 0 videí) •Luděk Krbec (0 fotek, 0 videí) •Marek Latina (6 fotek, 0 videí) •Martin Chmela (6 fotek, 0 videí) •martin janosik (0 fotek, 0 videí) •Martin Vetešník (10 fotek, 0 videí) •Matyáš Rjabi (23 fotek, 0 videí) •Michael Brož (82 fotek, 0 videí) •Michaela Bartůňková (7 fotek, 0 videí) •Miloslav Nosek (0 fotek, 0 videí) •Miroslav Sviták (2 fotek, 0 videí) •oldrich blecha (0 fotek, 0 videí) •Petr Bořil (5 fotek, 0 videí) •Petr Kostka (18 fotek, 8 videí) •Petr Ulvr (0 fotek, 0 videí) •petr vojta (1 fotek, 0 videí) •Petra Hanáková (10 fotek, 0 videí) •Radek (0 fotek, 0 videí) •rene gabriel (60 fotek, 39 videí) •Roman Strnadel (43 fotek, 0 videí) •Rudolf Vidlar (14 fotek, 0 videí) •Šárka Blokeschová (67 fotek, 0 videí) •Terka Apeltová (17 fotek, 1 videí) •Uhlík Karel (7 fotek, 0 videí) •Vladimír Roth (3 fotek, 0 videí) •Vladimír Zach (437 fotek, 0 videí) •Zbyněk Ivánek (13 fotek, 0 videí) Fotograf měsíce1.Josef Vršan (2343 hlasů) 2.Aleš Náhlý (1973 hlasů) 3.Míja (1336 hlasů) 4.Jaroslav Vlosovský (1270 hlasů) 5.Jiří Janda (1059 hlasů) 6.Ladislav Zvara (1036 hlasů) 7.inga (908 hlasů) 8.František Antl (758 hlasů) 9.mirojevo (740 hlasů) 10.Daniel Donaťák (637 hlasů) Připomínky a názoryVíce informací ČlánkyZavádzanie (klamanie) verejnosti ochranármi Zavádzanie verejnosti Vážená stránka Myslivost-Lovectvi, pripájam Vám link na blog denníka SME (http://wiezik.blog.sme.sk/c/315544/130-vlkov.html), kde pán Michal Wiezik, pracovník Fakulty ekológie a environmentalistiky TU vo Zvolene, útočne kritizuje lov vlkov na Slovensku. V blogu, na ktorý ma upozornil jeden známy a ktorý podľa počítadla videlo už viac ako 16 000 ľudí, píše o zabíjaní vlkov nenásytnými slovenskými poľovníkmi. Takmer všetky fotografie sú "ukradnuté" zo stránok LZ. Aké bolo moje prekvapenie, keď som v článku našiel aj moju fotografiu s uloveným vlkom, ktorú M. Wiezik použil bez môjho súhlasu! Ešte horšie je však to, čo pán Wieizik uvádza pod fotografiou. Citujem: "Jeho prvý vlk - splnený sen každého poľovníka. Keď hovorím každého, mám na mysli 55-tisíc poľovníkov na Slovensku. Priveľká záťaž na populáciu vlka, dokonca aj pri kvóte 130 kusov ročne." Autor totiž "zabudol" uviesť, že tohto vlka som ulovil nie na Slovensku, ale v Kirgizsku, a to už pred niekoľkými rokmi. To, že vlk je z Kirgizska, je jasne uvedené aj v mojom pôvodnom texte pod fotografiou. Okrem toho na našej webovej stránke www.abcentrum.sk je tá istá fotografia uvedená v galérii „Lovy v Ázii". Neviem teda, či autor vedome klame, alebo nie je schopný overiť si základné fakty. Vysoké končiare v pozadí by možno mohli byť V. Tatry, lenže v nich sa predsa na vlka nepoľuje, a to by pedagóg lesníckej alma mater mal vedieť! Predpokladám, že aj pokiaľ ide o ostatné fotografiie, autor ich "namiešal" vo svojom blogu z viacerých rokov, aby vyvolal dojem enormného lovu vlka v roku 2012. Pýtam sa : je tento pán tá správna osoba, ktorá má učiť naše deti? S takouto kolážou klamstiev a zavádzania žiada podpisovať formuláre a s týmto vybavením ochranárskej petície "beží" do Bruselu! Ing. MIROSLAV JEVOČIN, AB-Centrum, Michalovcevložil mirojevo 10.2.2013 04:03 FOTOGALERIE:
karel zvářal reaguje 24.2.2013 07:40
Dobrý příspěvek, tak to nějak může být. Na NatGeo šel pěkný snímek o vlcích z Yellowstone. Na území smečky s vlčaty vnikla sousední silnější smečka, v tom roce bez vlčat, a ca 10 dní se zdržovala na přístupové cestě k noře, dokud vlčata nepošla hladem. Mě vždycky v těchto případech fascinuje ta naše (lidská) jistota, že toto chování je "pudové". Co když si alfa pár silnější smečky "řekne": nebudete mít mladé, stejně jako my. U šelem a dravců se často hovoří o lovecké strategii a taktice, proto si myslím, že kromě instinktů predátoři dokáží zapojit také hlavu. A oni jsou opravdu schopni velikost vrhu upravit podle potravních možností. To není jak u pána tvorstva, který se množí i s "nafouklým bříškem"...
Jaroslav Schindler reaguje 23.2.2013 22:53
Pavle začal jsi nadějně a řekl bych správně, pak ti ale ty počty trochu ujely. Pokusím se to přepočítat. Budu vycházet ze 400 vlků a velikosti smečky 8 kusů. (Je udáván počet průměrně 6 až 7 vlků na smečku ale s 8 se to bude počítat lépe) To by tedy odpovídalo asi 50 párům s 250 vlčaty. (Je udáván průměrný počet 4 až 6 vlčat, počítám 5). Je známo, že mortalita mláďat je u šelem vysoká a u vlka se udává se kolem 60%. Někde jsem viděl údaj, že na jeden pár připadá přirůst 3,3 vlčete. Mě při 60% mortalitě vychází přírůst dvě vlčata. Tedy 400 vlků: 8 (smečka)= 50 x 2 (tedy 5 x 0,40 což jsou přeživši vlčata) a tak je výsledek 100. Při lovu 130 až 150ks za poslední roky by tedy docházelo k úbytku, což se však prokazatelně neděje, ale stavy se naopak zvyšují. Podle mě je tedy aktuální stav kolem 600-700 ks s tím že je doplňován vlky z Polska a Ukrajiny. V Bieszccadech je uváděno 6,6 vlků na 100km2. Takže Pavle při 1600 vlcích a smečce o 8kusech by byl přírůstek při 2 vlčatech 400 vlků. Při 3 vlčatech 600. To asi taky není pravda že. Ještě jedna věc. Vlk reguluje početnost vrhů i v závislosti na dostupnosti či množství potravy a reagují údajně snížením početnosti vrhů i na množství jedinců v oblasti. Ještě jedna důležitá věc svědčící o neserióznosti takzvaných ochranářů. Podle klasifikace IUCN není vlk druhem kriticky ohroženým, jak s oblibou ochranáři uvádějí, ale jedná se o málo dotčený druh.
karel zvářal reaguje 23.2.2013 21:24
10%-ní odlov vlků neznamená nic, to by šly stavy stále nahoru (při jejich plodnosti). Jako reálnější se mi opravdu jeví ta početnost okolo 400 vlků, protože při stavech 2000 si neumím představit tu spotřebu zvěřiny- do roka dvou by byl krám komplet vyžraný...bez přispění rysa, lišky, medvěda, krkavce a orlů. Vlk je velmi akční, takže jedna a ta samá smečka může být (a zcela jistě tomu tak je) klidně započítaná několikrát. Je škoda, že není k dispozici rozsáhlejší telemetrický monitoring, který by pochybnosti o početnosti vlků mohl ukončit.
Děda z lesa reaguje 23.2.2013 19:45
Stížnost LOZ VLK, Hnutí Duha ap. ke komisi EU na překročení povolené kvóty lovu vlků na Slovensku vyvolá pro ně opět jen předpokládanou reakci - při kvótě 120 kusů se jich uloví "jen" 119, při 130 ks "jen" 129 atd., myslivci si vždy poradí... - Rovněž nechápu stížnost přímo do Bruselu, podobné přestupky by se měly řešit doma, navíc všem rozumným musí být jasné, že po ulovení 130 kusu nelze technicky během krátké chvíle zastavit lov vlků skoro na polovině slovenského území.
Tomáš Houserek reaguje 23.2.2013 14:09
Minulý rok jsem byl v obci Štola ve Vysokých Tatrách na jelení říji. Pro neznající to je u Starého Smokovce,Tatranská lomnice apod. Každé ráno tam chodila medvědice s medvídětem vybírat popelnice. Asi bych měl opravdu pochybnosti o tom,že by byl medvěd na Slovensku ohrožený druh.
Děda z lesa reaguje 23.2.2013 11:49
Po přesném údaji o počtu medvědí populace touží nejen slovenští myslivci, ale i početná veřejnost. Jediní, co po tom netouží, jsou ochranáři - veškeré studie obou táborů se shodují v tom, že únosný stav pro Slovensko je 500 jedinců. Současné (zatím neprokázané stavy) v počtu 1.000 - 1.400 kusů. Oficiální a potvrzená legalizace některého z těchto čísel jim vezme vítr z plachet a nejen to...
Tomáš Houserek reaguje 23.2.2013 10:56
Na Slovensku to s těmi ochranáři taky nebude žádná sláva. Ochranáři udávaji stav medvěda okolo 700ks a myslivci hlasí stav až 1200ks.
Josef Kouba reaguje 23.2.2013 10:45
Doporučuji dnešní příspěvek v 10:09 v diskusi Vystrielané vlky na Slovensku na LovuZdar.sk
Josef Kouba reaguje 23.2.2013 10:00
...:) Zajímavé počty. Slovenští ochranáři mají spočítány velké šelmy s mírnou nadsázkou na kus a na nepoměrně větším areálu výskytu. U nás se pohybujeme v toleranci desítek, až stovek procent. Kdo mi poví, kde je pravda?...:)
Tomáš Houserek reaguje 23.2.2013 00:07
Organizace AOPK prezentuje výskyt velkých šelem u nás v počtu: 2-5 Medvědů h. 5 - 17 ks Vlka Obecného a 65 - 100ks Rysa Ost.
Tomáš Houserek reaguje 22.2.2013 23:46
V tomto odkazu je mapa s výskytem Rysa v ČR. Jednoznačně je na tom nejlépe Šumava, to i možná díky podpoře ze SRN. Trošku mě udivuje slabý výskyt v krkonoších, možná díky podpoře polských lovců. :-) http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=49
Tomáš Houserek reaguje 22.2.2013 23:43
Vkládám možná pro některé užitečný odkaz. Je tam vyfocen i rys s monitorovacím obojkem. (Ten je obzvlášť chráněn :-) http://www.beskydy.ivb.cz/selmy-v-beskydech/rys-lynx-lynx/7-rys-lynx-lynx
Jaroslav Schindler reaguje 22.2.2013 22:29
No opravdu pěkné pane Švéda. Řekl bych, že spíš než myslivec, ´jste nějaký „ochranářský“ provokatér. Pokud ne tak potom nejste, jak si asi myslíte žádný „maladěc“ ale spíš, jinak to vyjádřit asi nejde, naprostý pitomec.
Švéda. reaguje 22.2.2013 20:43
Já taky neříkám že je ulovili psy,každá statečná kočka vyleze před psem na strom a pak ...Minulý týden byl jeden u Val.Mezu. v Zašové ale volali pozdě, byl u uhynulého koloucha ,jak myslíš že dopadl medvěd co byl předtím v Krhové.
Švéda. reaguje 22.2.2013 18:08
Já nevím co pořád řešíte,máte to ve svých rukách,tu číču jsem viděl 7x a 5x bylo "maladěc",1xBB a 2xJGDT je pro ni po najití čerstvé stopy špatná kombinace.
eurohorn@eurohorn reaguje 22.2.2013 16:49
Jane, je tvoje blbost, že nevíš jak se píše Vítkov-:) a co takhle Krupka, kde dostal 17letý cigoš za to co dělal bílému, místo pokusu o mord, "jen vydírání a znásilnění"? Toho bych nechal vykastrovat! A co říkáš na to, aby stát začal konečně šetřit na cigánech? Před nedávnem, když jsi psal že tvoje milá olaška si koupila nové auto,a není kurva. Chlapi ti rovnou psali že je!. A ono né, ona dělá lichvu, půjčuje na 50% úrok, takže jak vidno romové peníze od státu nepotřebují! No tu babu bych nechal zamachlovat, porušuje zákon! No a s těma šelmama to je podobné. Envirodebily z DUHA a VLKu nezajímá, co žerou jejich naděje, a že tu zvěř někdo chová, a toho to stojí love? Tak až k tomu začnou přistupovat tito kripli rozumně, a předem sdělí co by si představovali vypouštět a za jakých podmínek, pak s nimi možná bude částečně řeč! A jinak je vidět jaký seš pako, že těch rysů je pár jedinců, ne těch bylo vypuštěno téměř 200 jen v ČR. A závěrem, porovnání cigán je šeredná mrtvola, ale rys je vzácný úlovek-:)!
Radek Pintner reaguje 22.2.2013 15:41
Hele Jane x klidně si krákorej,blbec mne neurazí a inteligent nejsi.Pa P.s.a víš jak vypadá šelma?Nezapomeň,že nelítá.
Radek Pintner reaguje 22.2.2013 14:08
Jane mám na vás dotaz.Zajímá mně z které strany sudet jste?Z německé či České?A to X je xindl nebo se za své pravé jméno stydíte??Debatovat s vámi o životním prostředí nehodlám z důvodu,že to nemá smysl.Píšete blbosti,ale dík za odpověď na otázky.Radek
eurohorn@eurohorn reaguje 22.2.2013 00:20
Jane, poznám kdy píšeš, stejně jako to poznáš ty, když píšu já. Píšeš mě, že jsu zelený fašista, dobrá. Aniž bych cokoli změnil ze svého názoru, musím ještě něco doplnit. Na velké šelmy doplácíme všichni už 23 let a myslivci 2x. To ale nejde do nekonečna. Na cigány doplácíme od války, a to všichni, každý jeden z nás. Proč a zač? Ani to nejde dál. V legislativě je rubrika jakého volit prezidenta. U mě to bude PAN prezident teprve tehdy až podepíše, že cigánům se má dát nikoli průměr mzdy, což je přez 24 tis., nýbrž nejnižší možnou mzdu u nás, tedy necelých 8 tisíc. Protože cigáni se práci vyhýbají a nemají možnost od malička vidět nic jiného než prostituci, LP, případně krádeže, zajistil bych jim na dobu cca 3 let obdobu nucených prací,aby se něco naučili a aby aspoň něco společnosti vrátili. Teprve za takto ušetřené peníze by se mělo, tam kde bude vypuštěn rys, dát MS podobné odstupné jak to učinili němci a to za škody na zvěři, kterou myslivci vypěstovali, a teprv ten zbytek, možná dát na šelmy. Je pravda ale, že ta šelma je přínosnější, a když nic, tak na rozdíl od cigánů má alespoň pěknou kůži!, ze které je nějaký užitek. Tak si za běž hrát s tou tvou cigánkou, a přestaň nás otravovat, romošuku bláznivá! Jo a ten Vítkov, blbe, ten se píše s měkkým "i"!, ty neznáš šlechtický rod vítkovců, dilino...-:)?
Tomáš Houserek reaguje 21.2.2013 21:48
Aaaaa konečně se dostavil i kolega škůdník. Jen ho nechme,ať nám to obhájí.
Jezikova Anna reaguje 21.2.2013 21:46
Ponuka pre neznámeho mudráka a jeho kompániu : Vybav niekde v západnej Európe dostatočne rozsiahly región povedzme 2000 - 3000 km2 kde by bolo možné úspešne reintrodukovať šelmy. Je dosť krajín zo sekcie tých zaostalých kde ich ochotne nachytajú a predajú.
Jezikova Anna reaguje 21.2.2013 21:29
Vážený neznámy čo reaguje anonymne dnes o 20:44. Vypadá to tak, že podľa vzoru vyspelých krajín EU chceš chrániť všetko. Za tie vyspelé civilizácie , ktoré nám ostatným zaostalým krajinám všetko diktujú považujem napríklad Nemecko, Francúzsko, Belgicko, Švajčiarsko, Taliansko, Španielsko atď.... Vyskytli sa tam za posledné roky asi dva alebo tri medvede a vieš ako skončili? Napríklad medveď Bruno. Podľa môjho názoru je ČR viac veľkých šeliem a iných predátorov ako v celom zvyšku ochranársky vyspelej západnej Európy. Čo Ty človeče vôbec otváraš hubu, akým právom? Budú sa znova prenajímať poľovné revíry , tak choď do dražby , prenajmi si aspoň 100 000 hektárov spolu s Tvojimi kumpánmi a potom budeš môcť o niečom hovoriť. Nič ste nezachránili, skôr ste pokazili, ale tie obrovské peniaze ste naozaj utratili. Však neboli vaše a z cudzieho krv netečie. Ty nemusíš nič loviť do oka. Ulovia to za Teba tie Tvoje neuvážene reintrodukované predátory a patrí tam aj Váš najobdivuhodnejší výsledok - roky chránený kormorán a krkavec. Prezentuj teda aj Ty, čo si konkrétne urobil okrem veľkého kriku a koľko peňazí si dal na ochranu!!! A spočítaj si koľko peňazí do revírov dajú poľovníci. Uvedom si, že tu nadávaš do vrahov mnohým poľovníkom, ktorí ochrane prírody venovali celý svoj život. Ibaže nekričia. Hanbi sa o ospravedlň sa .
Radek Pintner reaguje 21.2.2013 21:22
A Fčil mudruj!!!!!A jestli je eurohorn zelený fašista tak rada:ZDRHEJ jde po tobě zelený gestapo!!!!CHACHACHA...Mám na Vás dotaz: jaká pravidla máte na mysli?Ty gumítkovská?Tak tato pravidla mi začínají lézt krkem.Jak kormorána tak bobra jste prosrali,začíná rys a co bude pak??Až zapalatíte za chybná rozhodnutí,omluvíte se a začnete diskutovat pak snad vám dám šanci.Zatím běžte gumítci do řiti.
Radek Pintner reaguje 21.2.2013 21:13
Má životní zkušenost s gumítky při organizované stávce v 90 letech proti spuštění Temelína a podpora Greenpís.
Radek Pintner reaguje 21.2.2013 21:12
Hele gumítku máš jméno?Pokud ne tak se sem neser!!!A ty tvé výplody jsou na úrovni gumítka zelenáče,protaženého školením jak ekologové u Temelína,kde stávkovali za franky a nevěděli proč.Ti mi taky tvrdili,že je liška užitečná,žere maliny,jahody max.myši a na otázku co žere v zimě když maliny a jahody nejsou byly rázem v prdeli.
eurohorn@eurohorn reaguje 21.2.2013 19:43
No nevím-:) a nehodlám se přít, nicméně když ke mě přijde inspoktor z AOPK na kontrolu, tak i na tmavé půdě, kam přez den sovy zalétají do krytu, tak podle té čtečky ví přesně kde který jedinec kde sedí. Z toho si vyvoďte závěr jaký chcete. Čip samotný který implantuji výletkům je asi jako delší zrnko rýže.
Tomáš Houserek reaguje 21.2.2013 13:52
Vysílač GPS musí mít baterii a přijímač signálu, čili pochubuji,že by jakakoliv šelma mohla mít něco takového pod kůží a když už, tak by to bylo nesmírně drahé zařízení. K monitoringu savců se všeobecně používají obojky,které mají dostatečně silnou baterii k dlouhodobému monitoringu. Čili si myslím,že používané čipy u vypuštěných šelem jsou podobné,jako mají naši psi. Přiložím čtečku a zjistím,kde bylo zvíře vypuštěno,jak staré apod.
eurohorn@eurohorn reaguje 21.2.2013 13:03
TH: na základě vyjímky ze zákona vydané MŽP chovám sovy, Athene noctua a Tyto alba. Nová generace čipů má myslím charakter GPS, neboť lze s ní spolehlivě sledovat pohyb zvířete, podívejte se na nějaký přírodovědecký film, kde se zveř odchytává, dávají čipy či obojky za účelem sledování jedince. Pokud to tedy není GPS, či něco na podobné bázi, jak by jste to tedy přesně charakterizoval?
Tomáš Houserek reaguje 21.2.2013 11:43
Pane Vilšer, chcete tím snad říct,že ten zabudovaný čip pod kůží má vlastnosti GPS? Předpokládal jsem,že je to pouze informativní čip s daty o zvířeti.
eurohorn@eurohorn reaguje 21.2.2013 10:51
8:25 Vilšer
Aleš Pastorek reaguje 21.2.2013 09:09
Ten příspěvek v 8:25 od "reaguje" byl napsán úplně perfektně a věcně. Škoda, že to pisatele odhlásilo....
Jezikova Anna reaguje 21.2.2013 07:35
Pán Pospíšil, téma je daná naozaj jasne - veľké šelmy. Ale je rozšírená o názor na pôsobenie Vlčích/Rysích hliadok. A tu je dôvod zdanlivého odbočenia od témy. Zdanlivého, pretože medveď, vlk, rys, bobor, kormorán aj krkavec majú jedno spoločné a neoddeliteľné a to je vplyv a činnosť ochranárskych zoskupení. Špaček vo vinohradoch, mám taký dojem, ubúda. Pravdepodobne problém špačka sa na jarných ťahoch rieši v Taliansku.
Jaroslav Pospíšil reaguje 20.2.2013 22:58
Od Šumavy k Tatrám.Začali jste medvědem,vlkem,rysem a jste u bobra a kormorána .Co špaček a vinohrady?
Jan Novák reaguje 20.2.2013 19:14
Tady to vře...
Jezikova Anna reaguje 20.2.2013 17:31
Normované stavy asi naozaj nie. Snáď nejaké únosné stavy v príslušných lokalitách. Hlavné je, že ho bude už možno loviť. A medzi rybármi je tiež dosť poľovníkov. Len zo zvedavosti - je v súčasnosti v ČR kormorán vyradený zo zoznamu chránených druhov? Ak áno je aj nejaká smernica k jeho lovu?
Jaroslav Pospíšil reaguje 20.2.2013 15:58
Normované stavy kormoránů???
Jezikova Anna reaguje 20.2.2013 13:32
Doplňujem, že toho rysa pozoroval z okna svojho domu.
Jezikova Anna reaguje 20.2.2013 13:29
Pán Dvořák. Predpokladám, že za tie dva tri roky bude kormorám zaradený medzi zver, ktorú možno loviť. Vtedy pravdepodobne niekto stanoví aj jeho normované stavy. A rybári? Ešte len potom budú naši kamaráti. Pretože všetka kormoránska háveď nad prípustný stav sa bude musieť zlikvidovať a ak takúto likvidáciu poľovníkom niekto znemožní, bude rybárom platiť dotyčný. Vy si myslíte, že keby poľovníci chceli, tak by nedokázali "potichu" zlikvidovať šelmy takmer dočista? Lenže prevažná väčšina poľovníkov, hlavne na Slovensku šelmám rozumie a nechce, aby z revírov vymizli. A Vy si iba vypočítavo pripisujete zásluhy na "záchrane" šeliem. Uveďte konkrétny príklad, čo ste naozaj vonku v teréne pre veľké šelmy urobili? Napríklad ako a čím ich prikrmujete, aby netrpeli hladom? Poľovníci pre šelmy nepochybne chovajú zver. Aj keď nás diskutuje len pár a je to diskusia len pre naše vyžitie a potešenie je to naša vec. Uvediem ďaľší príbeh k téme. Kolega bývajúci v tesnej blízkosti lokality hojne navštevovanej srnčou zverou pozoroval tri po sebe idúce podvečery rysa, ktorý striehol na pasúcu sa srnčiu zver. Priblížiť sa nedokázal a zver takisto neprišla bližšie k rysovi. Rys bol pozorovateľovi na dostrel cca 140 m. Dotyčný ho nestrelil. Chcel na vlastné oči vidieť útok rysa, ale nepodarilo sa a rysa už potom v tejto lokalite nevidel.
Tomáš Houserek reaguje 20.2.2013 10:26
Copak vy nevidíte,že se Jan X ohromně raduje z toho,jak vás tady rozčiluje. Nemá cenu s ním a ani s žádným jiným ochráncem vůbec diskutovat,jedině s klackem v ruce. Myslím si,že oni se v tom úplně vyžívají,jak nám předhazují své hloupé argumenty.
eurohorn@eurohorn reaguje 20.2.2013 08:52
Napřed jsem Jane ani nechtěl reagovat, ale dobře, tak toto je moje druhá tvář. Celkem bych ti přál, kdyby tě na Slovensku potkal i menší hladový medvěd, a začal tě prohledávat jak cigáni, jestli u sebe nemáš svačinu-:)! A přálo bych to především všem envirodebilům z DUHy a VLKa. Myslím že by ste měli na věc diametrálně jiný pohled. Před rokem jsi vypisoval k zachování kormoránů! Co ty o tom do hloubky víš? NIC, jen co najdeš na PC. Starej se o to čemu rozumíš a nepleť se zde! Mluvit s tebou o zvěři je jak se slepým o barvách... Piš nám o olašské populaci a proč se i oni chovají hůř než ta zvěř-:)!!
Radek Pintner reaguje 20.2.2013 07:31
Jane,ruku na srdce kdopak to posral s kormorány?Myslivci?A bobrem?Myslivci?Kdepak!!VY ochranáři,kteří upřednostňují určité druhy před ostatními!!!A kdypak se vám vymkne rys?Či medvěd a rys a vlk??S tímto rádoby ochranářským přístupem běžte laskavě do ....A já mám za Vaše špatné rozhdnutí platit???Pokud ano tak jste slušně řečeno pro Chocholouška mega vážný klient a smíchy nebudu usínat já při vzpomínce jak mu cpete do hlavy ochranářské hovadiny.Nezvoní už u Vás???A mohl byste mi prosím ještě než se začnete léčit objasnit mi váš název -latentní ochranář???Nějak se tomu názvu směji neb na netu je to tajemný,skrytý,bezpříznakový.Hele nejste špión???Jan X 00???Ta slova mě spíš připomínají -do všeho se seroucí-promiňte ten výraz,neznám vás,ale takto na mne působíte.Zřejmě v paneláku v Sudetech bydlící.Ty Sudety jsou opsány z vaší stránky nechci urážet,ale je to široký pojem Sudety.Jen aby jste nebyl z Prahy.Tam jsou gumítci nejhorší.Vše znají do všeho kecají a nepoznají srnu od srnce natož rysa od kočky.A kormorána si pletou s kachnama.A jestlipak víte proč má bobr placatý ocas?Ne?Protože mu ho kouří kachna no.
Josef Kouba reaguje 19.2.2013 20:28
K příspěvku liška versus rys... Před lety vyšla docela hezká knížečka od Rudo Morice Z polovníckej kapsy, přeložená i do češtiny Z myslivecké brašny. Jsou tam popisovány zážitky asi největšího lovce rysů polesného Bohdana Mulera z Vychylovky na Kysucach. A právě tam je vzpomínáno zabíjení lišek rysem...
eurohorn@eurohorn reaguje 19.2.2013 19:26
Pane Dvořák-:), když tedy nejste ochranář, tím líp, aspoň neškodíte-:). Ale dovolte, k rozpoznání zdravotního stavu zevěř, jistě to nepozná ten, kdo jde 2x měsíčně do revíru s horečnatou touhou cokoli ulovit. Vzhledem k tomu, že v době relativně nedávné, nebylo o rysovi ani vidu ani slechu, pak kdo podle Vás by měl a dokonce musel poznat, že některý kus zvěře není v pořádku? Odpovím Vám, Lesník z povolání. A o tom, mám pocit, psal pan Štěrba! Jen ten kdo v rámci svého povolání tráví denně v lese i 12 hod., případně více, by měl dobudoucna zaopatřovat tu "chásku zubatou"!, a nikoli směčka envirodebilů, což píšu za sebe. Jinat trvám na tom co jsem napsal 15:48... ochranář do lesa - granát do ruky-:)
František Dvořák reaguje 19.2.2013 18:35
Ne nejsem ochranář,dokonce mám i myslivecké zkoušky,ale myslivost již hodně dlouhou dobu neprovozuji,ale sympatie k této činnosti mi zůstaly.P.Jeziková původní příspěvek jsem situoval k p.štěrbovi,který se oháněl tím,že pozná jestli je zvěř nemocná nebo ne,vy jste se do toho sama zamíchala,to jak s váma budou rybáři kamarádit,poznáte za dva, tři roky až jim budete platit škodu,no nepomůže vám ani Stalin,ani Milada Horáková.Snad to tak zlé nebude.Plkejte si tady dál,ono stejně nemá cenu na vás pár reagovat,tak jak tady diskutujete,tak to je akorát tak pro vyžití a zábavu p.Nekoli.
eurohorn@eurohorn reaguje 19.2.2013 15:48
Ze sfanatizovanou mládeží, jak víme z nedávné historie, by si pánové jak Goebels tak i Stalin dokázali poradit poněkud svérázněji, než slušná a zájmová skupina "lidí lesa", kteří to "natvrdo neumí, či jim to není vlastní". A obávám se, že pokud by bylo pár mladších a tvrdších rozjeli by to taky!, oko za oko, zub za zub. Čelenská základna klesá, staří lesníci pomalu nemají kde střílet, a co je hlavní, většinou neovládají tento čertův vynález "PC"! Proto o nich není slyšet, proto nic neví, a popravdě by se ani bránit myslím neuměli!, což ovšem duhovým parchantům vyhovuje! Připomíná mě to divoká léta po revoluci, kdy si každý myslel že může zasahovat do všeho, protože právě jen on tomu rozumí! Z velkými šelmami by měl hospodařit opravdu odborník ale s více než s 20-ti letou praxí, který už ví oč jde. Nechat s tím chaoticky hospodařit mládež- te je nehospodařit, a počkáme co to udělá! NE osobně jsem proto, aby byly známy teriroria a počty vypouštění a pokud by se šelma ocitla mimo - ulovit! Vypuštění šelmy "na černo"-trestný čin! Totéž na Slovensku, pokud šelma páchá škody na majetku, dom. zvířectvu či ohrožuje člověka. Střelit a to OKAMŽITĚ!, svobodně a ze zákona. Dosud se to nestalo, nebo o tom nevím, ale pokud v sebeobraně zabiju šelmu, pak by to měla být nutná obrana, a pokud ji zabiju že mě zabíjí zvířectvo, tak ochrana majetku!, na což mám s Magna charty právo! Tak jak při přepadení! A žádní ochranáři by do toho neměli co kafrat, na to by měl být zákon. A to je stará vesta, to potvrzuji, pokud vymizí lišky, divoké kočky pak to je práce rysa, které menší šelmy zabíjí na poptkání jako potravního konkurenta. Toto potvrzuji s tím už jsem se setkal. Dokonce i s prašivinou u rysa, který zřejmě zabil takto postiženou lišku! Nyní jste se s tím setkali dle stop na sněhu, což je velmi řídké! A pane Dvořák, poněkud smělý dotaz na Vás, nejste Vy sám ten xindl ochranářská? Vám bych nechal veškeré škody od šelem do halíře zaplatit, ne státu ale této chranářské nenažrané lobby,žijící jako pijavice prostředků ze státu, a potažmo z kapsy nás všech!!! Dotace?, Vám? n a s r a t !!!
Jezikova Anna reaguje 19.2.2013 11:51
Malý nereprezentatívny prieskum verejnej mienky u 12 respondentov - 10 odsudzuje ochranárov a žiada znížiť stav medveďov, pretože už začínajú mrzačiť ľudí. Rybári určite všetci fandia poľovníkom proti ochranárom kvôli kormoránom a viete koľko tých rybárov je? Takže to s nami poľovníkmi nie je také zlé. Možno v Bratislave a v Prahe. Tam môže byť na prírodu naozaj mnoho fundovaných odborníkov s praxou v teréne. Poľovníci tam však neplánujú mítingy proti ochranárom, nemajú totiž čas na propagandu. Slávni a z histórie známi protagonisti propagandy, napr. Goebbels totiž vôbec nedopadli slávne. Poľovníkom a veľkým šelmám môže pomôcť existovať vedľa seba len zdravý úsudok a tento nemôže byť štandardný vo všeobecnosti. Inak treba posudzovať tieto šelmy v poľných revíroch na nížinách a inak v podmienkach horských lesov, alebo v národných parkoch a rezerváciách. A takéhoto úsudku sú schopní len profesionáli s dlhoročnou praxou a skúsenosťami priamo v teréne z radov lesníkov, poľovníkov a správcov chránených území, ale v žiadnom prípade nie sfanatizovaní členovia nejakých zoskupení. Na malé spestrenie k téme. Je nás niekoľko skalných, ktorí v Beskydoch intenzívne lovíme líšky. Naraz líšky v oblasti cca 4000 ha takmer vymizli. Špekulovali sme všelijako - kaňkovanie, prašivina a naraz objav - na snehu stopy jasného boja líšky a rysa Výsledok boja je každému jasný a vypadá to tak,aj keď usudzujem len z jediného príkladu, že rys potravnému konkurentovi ako je líška neodpustí nič. Škoda, že dotyční kolegovia túto situáciu nezdokumentovali. Nemáte kolegovia v tejto veci viac poznatkov?
Jezikova Anna reaguje 18.2.2013 21:43
Odpojilo, pre istotu podpisujem.
Radek Pintner reaguje 18.2.2013 20:02
A ještě k reakci 17.18.Máme jako myslivci mediální šanci s něčím vyléZt na veřejnost?Je vůbec zájem médií to zvěřejnit?Myslím si,že není chuť myslivce nějak poslouchat či znát jejich názory.Není na to asi vhodná doba.Leda když se někde postřelíme nebo se střelí pejsek nebo kočička a někdo si stěžuje.To se to pak rozmázne,ale že gumídci chrání některé druhy do přemnožení byť snaha o odlov byla,ale zamítnuta či na vyjímku tak o tom se moc nemluví.Že by média neměla zájem??????Dokud gumídci za špatná rozhodnutí nebudou finančně postihováni tak se nic nezmění!!NIKOHO to nebude zajím LEDA by se vyskytla nějaká choroba,která by začala ohrožovat lidi tak pak se zase bude nadávat na myslivce,že s tím nic nedělají.Ale můžou vždy něco dělat????A netuším PANE kde jste došel k názoru ve vašem příspěvku,že OCHRANÁŘI přesvědčí společnost o snížení počtu určitých druhů/kormorán,bobr/???Či přesně o NESMYSLNÉM chránění???Nebyly jste to čistě náhodou VY gumídci,kteří tyto druhy hájí jako .....?A teď se budete bít v prsa a žádat snížení?Chcete slíznout smetánku???Jste za ty kecy na sebe hrdej???Koukejte zaplatit škody!!!Lovte teda VY střílejte,střílejte,střílejte.Teda pokud Vám dá někdo vyjímku abyste mohli střílet.Pak můžete říct společnosti-něco jsme posrali,ale děláme nápravu a OMLOUVÁME se,že jsme to špatně řešili.Pak si vás budu vážit.
Radek Pintner reaguje 18.2.2013 19:32
A rys už předloni strhl v oblasti České Sibiře 2 telata a u Borotína další 3.Jak jsem nakoupil tak prodávám,bylo to na sklonku zimy,ale i ten nejstarší myslivec nepamatuje rysa u nás.Leda tetřívky,koroptve atd.Ale RYS?TADY?Čípak je to gumítci zásluha,že se objevuje i v místech kde nikdy nebyl?A jenom migruje?Je to horší jak pytlačící psi.Moc škody na mase nenadělá,spíš loví protože loví.Zvěř nemá šanci si na něj zvyknout.A to je špatně.A nějaká změna?Těžko leda by nějakého gumídka kousl na Václaváko do řiti.Pak by se dala očekávat změna.
Radek Pintner reaguje 18.2.2013 19:25
to jsem byl ja,spadlo to,asi je to rozbité.
Josef Kouba reaguje 18.2.2013 18:27
odkaz:http://www.youtube.com/watch?v=qwGDCzBp5Jo http://www.youtube.com/watch?v=kmtok8Wc-8I&list=PL0E0E81616B0D0CCE
Josef Kouba reaguje 18.2.2013 18:25
odkaz:http://www.youtube.com/watch?v=qwGDCzBp5Jo http://www.youtube.com/watch?v=kmtok8Wc-8I&list=PL0E0E81616B0D0CCE
eurohorn@eurohorn reaguje 18.2.2013 13:51
Tak jako DUHA tak i sdružení VLK hledá záminky k tomu,aby se zdůvodnila jejich naprostá důležitost a nepostradatelnost. Pane Ježík, jak jsme proboha mohli bez nich žít-:)))?!!! Byli jsme patrně nesmírně ochuzeni o tak brilantní mozky-:), a zvěř rovněž! Počátkem 90tých let jsem je jednou vyhazel ze seníku, kde byli zalezlí a kouřili mariánku. Aby se "mě" za to pomstili, tak tito milovníci zvířátek, pomočili v krmelcích vše co tam v době strádání měla zvěř předloženo a dali na kus papíru nápis "nekrmit"! Bylo dobře, že jsem je už nezastihnul, nevím co by se stalo-:). Podotýkám, že tehdy byli ještě krotcí... Nedokáži si v hlavě srovnat, že např. ředitel lesního závodu je dnes musí přijmout hned... a jako doprovod jim dát k dispozici hajného, jehož práce stojí a tu dělá až se těchto exotů zbaví...!!!
Jezikova Anna reaguje 18.2.2013 13:21
Pridávam ďaľšiu záslužnú ekologickú aktivitu z webu VLK : Súťaž Lesoochranárska škola 2012 - 2013 predĺžená do 30.4.2013 Článok Lesoochranárska škola 2012 – 2013 zažije jedinečnú párty s naším vo svete najúspešnejším drum and bassovým hudobníkom a dídžejom B-complexom, produkujúcim veľmi zaujímavú a kvalitnú hudbu. Vypredal koncerty na Novom Zélande, v Holandsku, Belgicku, Austrálii, Anglicku i v Los Angeles. Za raketový štart vďačí svojmu veľkému hitu Beautiful Lies, ktorý vyšiel v prestížnom vydavateľstve Hospital Records. Na Youtube si ho od jeho vydania pozrelo už vyše 10 miliónov ľudí.
Jezikova Anna reaguje 18.2.2013 12:53
12:50 podpisujem.
eurohorn@eurohorn reaguje 18.2.2013 10:07
,,s luhem téměř identický -oprava-:)
eurohorn@eurohorn reaguje 18.2.2013 10:05
Víte Ježíkovci,reagoval jem především proto, že se debaty zúčastnil i kolega Wenzel, se kterým jsem si dříve psával podobné postřehy i na soukromou poštu. Ten lužní jelen, který byl pro oba naše nynější státy ztracen vlivem socialistického rozdodnutí o výstavbě vodních děl, byla evropská perla. Původně jsme si psali onašem lužním jelenovi z oblasti břeclavska. On ten námět byť i od Hurvínka, byl jeden z nejrozumějších co on kdy vznesl! K závěru zda endemita či ekotyp jsme nedospěli, a nedospěli k němu bohužel, ani povolanější profesionální zoologové, oba názvy jsou tudíž akceptovatelné. Na té Wikipedii jsem našel již dříve dost nesrovnalostí, mám za to, že tam občas uteče názor či literární projev toho, kdo tam statě zadává. Proto ji nepovažuji za plně hodnověrnou, a aktuální, spíš jen jako vodítko, kdy daný fakt je třeba si ověřit i jinde. V rubrice Lužní jelen, mělo zmínění dunajské delty smysl. Zde u velkých šelem nikoli, s tím souhlasím. Myslím však, že debata o lužním jelenovi, dospěla k závěru. Rubrika o velkých šelmách ač má přez 630 reakcí dosud nikoli. Souhlasím s tím, aby tyto rubriky nebyly směšovány, ba aby na sebe jakkoli navazovaly. Závěrem Vám děkuji za posouzení příspěvků mých i kolegy Wenzla a jsem rád, že Vás zaujaly. Snad bych měl na Vás dotaz, jaká je jelení zvěř v oblasti slepých ramen Dunaje a Malého dunaje! Tento územní ekotyp je totíž s lihem téměř identický! Pokud budete chtít, napište to k tomu lužnímu jelenovi, děkuji. A nyní se už opravdu vraťme k velkým šelmám!
Děda z lesa reaguje 18.2.2013 10:00
Rozezlení slovenští myslivci teď řeší, že na ně podalo stížnost ke komisi EU jejich LOZ VLK kvůli překročení limitu lovu vlků, místo povolených 130 kusů jich bylo uloveno 136. Navíc se k této stížnosti pochopitelně připojilo i naše Hnutí Duha a ochranáři z Polska a Maďarska, kteří již asi považují slovenské šelmy za majetek EU. Kvóty lovu medvědů obvykle nelze naplnit i o 10 kusů, jednodušší lov vlků lze naopak rychle překročit - asi to bude i ponaučení pro slovenské kolegy, jak příště vykazovat jejich počet ulovených vlků.
Jezikova Anna reaguje 17.2.2013 20:42
Samozrejme 20:41 podpisujem.
eurohorn@eurohorn reaguje 17.2.2013 18:00
No, nemyslím si,že česká nebo slovenská myslivost dělá cokoli jako společenskou objednávku. Dále bych chtěl ujistit Ježíkovce, že své znalosti ohledně dunajské mám načerpány především od přímých účastníků oněch expedicí, zoologů Moravského muzea. Více jsem k tomu napsal v rubrice "Jelen lužní". Nepatřím mezi opisovače, a na tom wiki jsem si to našel až po Vašem upozornění-:) Jane, zda a proč není vlk trvalým obyvatelem dunajské delty, na to neumím fundovaně odpovědět. Vlk je dobrý plavec, ale mnohem méně vytrvalý než např. medvěd. Při jarních až letních vysokých vodách by se tam ale myslím štěňata utopila téměř zaručene. Pravdivá ovšem může být i doměnka tvoje....
Jezikova Anna reaguje 17.2.2013 16:50
Jan x - ako si kto zaslúži takú odpoveď dostane. To wiki bolo určené prsne Vám. A posmešky, ktoré s týkajú môjho mena si nechajte na doma k Vianiciam pre svoju rodinu. Pán Dvořák, Vaše argumenty majú presne takú váhu ako moje. Ja si nechám svoje presvedčenie podopreté skúsenosťami a nebudem ho vnucovať Vám. Spoločenská objednávka? To snáď ani nemyslíte vážne. Ak Vás niekto podporí je to vec názoru, ak podporí "našu skupinu" je to takisto vec názoru. Vyhnem sa sprostým výrazom, ale porovnávať lov barzojmi a lov divými šelmami v diametrálne odlišných podmienkach je naozaj neprofesionálne a účelové. Diskutujme viac k téme ako k sebe navzájom a hlavne venujme sa realite.
eurohorn@eurohorn reaguje 16.2.2013 19:27
..ok...
Jezikova Anna reaguje 16.2.2013 19:27
K dunajskej delte - príspevok je z wiki a naozaj nemusí byť reálny. A určený bol hlavne jednému duchaplne sa pýtajúcemu diskutérovi.
Jezikova Anna reaguje 16.2.2013 19:21
19:18 znova podpis.
eurohorn@eurohorn reaguje 16.2.2013 19:16
Pane Ježík, předpokládám,že toto píšete Vy-:), dovolte malé usměrnění ohledně těch šelem. Na základě 10 letého výzkumu Moravského muzea ukončeného před cca5-ti lety.V předmětném časovém horizontu bylo pomocí sklopců fotopastí a pobytových znaků určeno, že šelmy Dunajské delty jsou tyto: Norek evropský, Kočka divoká, Vydra říční, Psík mývalovitý(nejhojnější) a Liška obecná. To je z šelem vše! Letními migranty z Ukrajinské strany byl za 10 let 2x vlk. Medvěd se údajně nezdržuje vůbec, vysvětlení je takové, že na těchto plovoucích rákosových ostrovech by nezbudoval brloh, aniž by mu odspod nepromrzl, což by v hybernaci nepřežil. Celý ekosystém delty je velmi nestabilní, ramena mizí a vznikají, přímé ohrožení je spatřováno v náhlém zvýšení hladiny Černého moře. Poslední mohutný vznik ramene Chilii, je datovám před 700 lety.
Jezikova Anna reaguje 16.2.2013 18:08
Homo sapiens - človek rozumný. Vznešený názov a bohužiaľ platí pre všetkých. Chová sa síce mnohokrát ako šelma ale je to v skutočnosti VŠEŽRAVEC. A nielen podľa zatriedenia. Niekedy to prerastie až do permanentnej nenažranosti, ktorá sa u ostatných šeliem takmer nevyskytuje. Prepáčte malé vybočenie z témy na rozptýlenie.
Jezikova Anna reaguje 16.2.2013 17:35
V srpnu 1990 byla Dunajská delta za pomoci UNESCA a známého francouzského vědce Jaques Yves Cousteau vyhlášena za památku světového dědictví. V rámci tohoto kroku bylo striktně ohraničeno osmnáct zón, které jsou pod ochranou zákona a do kterých je možný vstup pouze na povolení "Správy rezervace biosféry v Dunajské deltě, na plovoucích ostrovech z rákosí žije dodnes velké množství zvěře jako např. kanec, liška, vlk, medvěd. Lužné populácie ? Pánboh vie.
eurohorn@eurohorn reaguje 16.2.2013 17:24
Jane, tady probíhá poměrně sofistikovaná debata o velkých šelmách. Když už sem musíš vznést dotaz, hleď aby měl hlavu a patu-:)! Felis silvestris splynula s F.catus jen proto, že tam platil efekt obrácený. Každým rokem se rodily koťata F.catus, posilující tuto polodivokou populaci a u F.Silvestris se už začali rodit bastardizovaní jedinci. Čistokrevných jedinců se začalo rodit čím dál menší,už zanetbatelné %, které ani náhodný migrant F.s. ze Slovenska nezachránil. Toto se dělo pravidelně každým rokem s neměnnou pravidelností, dlohodobě, až minoritní skupina F.silvestris vymizela zcela, respektive oba druhy splynuly v bastardizovanou směsici, nesoucí znaky obou druhů. Totéž se stalo již počátkem našeho století na Britských ostrovech. A šelmy v deltě? ANO! žije tam šelma největší,a nejvíce rozšířená: homo sapiens....
eurohorn@eurohorn reaguje 16.2.2013 11:46
Bezesporu, pokud se mělo něco udělat, pak IHNED, na základě zjištění Prof.Hromase v r. 1993, a tehdy se měl vlk masivně lovit do r. cca 1995. Pak snad, se mohlo tyto bastardy podařit odlovit, nebo jejich většinu, i za cenu možných odstřelů vlků čistokrevných. Dnes již ne. Ještě když jsem častěji docházel na "brněnskou Lesárnu", vedli jsme o tom nespočet debat v hypotetické rovině. Závěr bych učinil asi tento: I v případě prokazáne bastardizace si přirozenou mortalitou takových jedinců dokáže příroda pomoct sama, zvlášť, když najsou k dispozici další psi, kteří by se přičleňovali ke smečkám vlků. Bastardizovaní jedinci vyhynou či zcela splynou v majoritní čisté skupině canis lupus. Tento fakt je jistý jako smrt a daně! A toto téma je v začátcích-:)
Jezikova Anna reaguje 16.2.2013 11:30
11:28 je môj
eurohorn@eurohorn reaguje 16.2.2013 09:18
Je to přesně 20 let, co byli určeni krainologicky z lebek kříženci vlka a psa, kteří páchali škody v Beskydech. Osobně si myslím, že budou znát stopové prvky psa ještě cca dalších 20 let, a pak ti psi splynou v populaci vlků zcela, asi jen jako "obnovení krve u spárkaté" vysazením karpaťáků do stávající jelení populace. Vím že u jelenů je to poddruhové křížení a u vlka a psa křížení druhové. Z toho důvodu mohla být vržena zvířata v F1, v F2 už méně a F3 už vůbec nemusela do reprodukce vstoupit. I taková mohla být cesta, nevím. Je však třeba vzít v potaz i horší možnost páření a menší natalitu kříženců. My nejsme ochranáři, a narozdíl od nich bychom měli brát v potaz možnosti veškeré-:)! Otázka odstřelu vlků dnes, už je jen zbožné přání postrádající realitu faktu i možnost legislativní.
karel zvářal reaguje 16.2.2013 08:03
Tato otázka by byla aktuální v polovině devadesátých let, kdy k údajnému vypuštění mělo dojít. Od té doby jsem nepostřehl častější zmínky o stržených ovcích. Zřejmě si někdo na to posvítil už tehdy. A narodilo se už mnoho čistších a čistších vlkův... Obecně velké šelmy nemají a nebudou mít v Česku velikou perspektivu. Od povahy "švédů" (pravděpodobně myšleno švejci+šmejdi) bych ani nic jiného nečekal. Poté, co jim zemědělství a ochranáři zlikvidovali drobnou, byli by na palici, kdyby totéž dopustili se spárkatou. Celá dnešní doba je turbulentní a svým způsobem "pošahaná". Chybí koncepce, viditelná snaha něco změnit shora dolů a elementární shoda. A dokud se nenarovnají problémy ohledně zkulturnění vyplundrované agro"krajiny", tedy návrat drobné, těžko mlčící většina připustí vypuštění dalšího džina... Asi jsem to přehnal, ale již dlouho se nebojím podívat se pravdě a lásce do očí.
Jezikova Anna reaguje 15.2.2013 20:18
Vážení popredu prosím nekameňujte ma, pretože ma napadla strašne kacírska myšlienka. Bez vplyvu alkoholu. Prezentujem : Pokiaľ by zainteresovaní boli schopní kvalifikovane vyhodnotiť situáciu vlka v Beskydoch, konkrétne vysokú pravdepodobnosť bastardizácie tamojšej populácie, prijali by práve opačné opatrenia ako totálnu ochranu. Nariadili by totálnu (samozrejme dôsledne monitorovanú) likvidáciu bastardov dovtedy, pokiaľ prirodzenými migračnými cestami do tejto oblasti nepríde zdravá plnohodnotná vlčia populácia. V tomto prípade by bolo ulovenie niekoľkých čistých vlkov určite menšie zlo, ako nechať nekontrolovane migrovať a expandovať bastardy. Čo si o tom úprimne myslíte?
eurohorn@eurohorn reaguje 15.2.2013 19:11
Ano! Územní celky ČR i SR jsou bohužel posuzovány samostatně, nikoli komplexně, a zmizí-li smečka, není apriori uvažováno, že to byli migranti např. z Polska, nýbrž začíná horečnaté hledání zda je někdo nepostřílel! Lovíval jsem vlky dost často v oblasti Kolbasova, lovy byly úspěšné, ale je pravda že uplynulo víc než 25 let! A už tehdy jsem slýchával, že dochází k přirozenému doplňování střelených vlků historickým koridorem především z Bílé Rusi i Ukrajiny. Zní to logicky, pokud zmizí teritoriální jedinec, bývá území zanedlouho obsazeno jiným, téhož druhu. V SR není a nebude ohrožen žádný z druhů velkých šelem, teritorium je totiž úživné a tyto šelmy mají možnost odkud se natahnout. I v ČR je myslím záchovná populace. To jen Duhákům a jim podobným je všechno málo, protože i přirozené migrace považují za svůj úspěch....
Jezikova Anna reaguje 15.2.2013 19:00
V prvom rade podpisujem 18:32. Pán Dvořák, pri všetkej úcte porovnávate neporovnateľné. Viete si taký pokus ako uvádzate s barzojmi predstaviť napríklad v lesoch ČR alebo SR? Je nemožný. Sajga je zver rovín a rozsiahlych stepí, kde šelma, v tomto prípade zdomácnelá a teda určite postrádajúca aspoň časť vlastností divej šelmy - barzoj, má možnosť využiť práve handicap zveri. Ale je tu tiež priepastný rozdiel. Barzoje nelovia z nutnosti nasýtiť sa! Šelmou s podobnou stavbou tela a podobným spôsobom lovu ako barzoj je napríklad gepard. Videá loviacich gepardov sú k dispozícii vo veľkom množstve. Ale nejaký zásadne selektívny lov nevidno. Ani u psa hyenovitého. Ani u levov. Asi u žiadnej divej šelmy sa nejaká výraznejšia selekcia pri love neobjavuje. Šelmy využijú každú príležitosť uloviť a nasýtiť sa a samozrejme ak je to možné, zvolia ľahší spôsob.
František Dvořák reaguje 15.2.2013 18:08
Ještě k příspěvku p.Štěrby.Pan Štěrba byl zděšen nálezem zardoušené srny a dvou srnčat u krmelce.Bohužel,tak jako srna půjde ke krmelci,kde má založíno se nažrat,tak přijde rys ke krmelci se nažrat,kde ví,že mu kořist přijde pod hubu.Kdyby si pro ni nezašel,tak by jsme ho považovali za většího blbce než tu srnu.Bohuže,tam kde se vyskytují šelmy,zakrmujeme takto provozovanými krmelci 2x.Co se týče zardoušených srnčat,rys je predátor a ten jak známo,nemá slitování,to mu nemůžeme mít za zlé.Srna přišla ke krmelci asi první byla zardoušena,srnčata určitě z povzdálí sledovala marný boj mámy,bez ní však neutekla a tak to rys vzal z jedné vody načisto.Toto však není vina rysa,ale tohoto způsobu zakrmování,tedy člověka.Mimo krmelec,kdy by se rys musel namáhat,by patrně padlo jedno srnče a dalšího pronásledování by se rys vzdal.Nic však v těchto případech není 100%, v malém procentu případů dojde k tomu,že je napřed ulovena srna a výsledek by byl stejný jako u krmelce.František Dvořák
Děda z lesa reaguje 15.2.2013 16:25
Níže u vás stačí Lednice a problémy okolo, u nás máme Kateřinský potok a Vodní svět Podkovák (zřízený CHKO Český les). Populace se zde odhaduje na 280 - 300 párů, nemá přirozeného predátora, dobře a rychle se množí. Dám do videí klípek, co dokáží za pár dní (okolí Hošťky u TC). Stát vyplatil za škody bobrem (dle zákona 115/2000) v r.2010 celkem 10.700.000,- Kč.
karel zvářal reaguje 15.2.2013 15:23
Souhlasím, je třeba pracovat s uznanými kriterii, nikoliv fantasmagoriemi "nadšených ochranářů". Nečekal jsem, že údaje o bobrovi vzbudí nějaký rozruch, protože ten nijak myslivosti neškodí. Na tomto příkladu je ale vidět, jak dotyční absolutně neberou v potaz možné problémy a škody vzniklé jednotlivým správám povodí, majitelům blízkých sadů, parků a pod. U nás se objevil tuto zimu a začíná pěkně řádit. Řeka Dřevnice je v těch místech široká ca 12 m. Když položí několik takových stromů do koryta, silně ho zneprůchodní, což bude nebezpečné hlavně při povodních, resp. velké vodě. Povodí Moravy to určitě bude muset řešit s předstihem, samozřejmě že s tím budou spojeny náklady s odstraňováním překážek a čištění koryta. Jsem zvědav, zda budou tito "množitelé" bobrů stejně ochotně platit vzniklé náklady. To určitě svedou na "přírodní živly". Takže cifry, které uváděli, jen dokreslují jejich absolutní odtržení od reality. Jsme střechou Evropy, na našich říčkách a potocích by mnoho bobrů žít nemělo, stačí nad míru těch současných 3500. Stanovit oblasti chovu v lužních lesích - a jinak lovit.
Děda z lesa reaguje 15.2.2013 14:59
Definice kriticky ohroženého druhu dle stanoviska IUCN je : - Taxon je kriticky ohrožený, když čelí krajně velkému nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení ve volné přírodě. Další kritéria : Silný pokles velikosti populace, početnost populace méně než 250 jedinců. Druhá skupina jsou "ohrožení", třetí skupina "zranitelní". U nás se dělí na kriticky ohrožený - silně ohrožený - ohrožený. Daným kriteriím se ale už vymykají bobr, vydra, kormorán a krkavec.
eurohorn@eurohorn reaguje 15.2.2013 10:16
Dědo a Karle, jsem si téměř jist a mohu to i posoudit, že dokud bylo vše v rukách ministerstva Lesního, polního a vodního hospodářství, a zvěř byla označována jako užitková a škodná, bylo jednak víc zvěře, měla klid, a bylo vše drženo jakž-takž v nějaké rovnováze. Po revoluci dostali sluchu zapálení avšek znalostmi nevybavení jedinci a skupinky,a bylo zřízeno to slavné MŽP, tak od té doby jsou určité druhy preferovány nesmyslně, jen z důvodů grantů od EU. Zářným příkladem budiž rys, kormorán a bobr! Pokud bychom měli to štěstí, že na další reintrodukce by už granty nebyly, rázem by přestal být tak enormní zájem o reintrodukce. Ovšem pokud má dnes někdo tímto zajištěnou práci, a ukazuje jak je proevropský-:), je mará jakákoliv snaha. Ta doba změny nastane, ovšem za předpokladu daleko větších nákladů při snižování stavů zvěře nyní populární, než byly původní náklady na veškeré reintrodukce.
Děda z lesa reaguje 14.2.2013 22:46
Snahou našich ochranářským týmů či skupin je dostat "to své" zvířátko, ptáčka, plaza, broučka, kytičku, rostlinku ap. na známý Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Před chvílí jsem jeden z nich (autoři Plesník, Hanzal, Brejšková) dočetl včetně zdůvodnění jejich ochrany. Nejdřív to ale musím vydýchat...
Jezikova Anna reaguje 14.2.2013 20:53
Prémia za príspevok s číslom 600 pre pána Zvářala!
karel zvářal reaguje 14.2.2013 20:41
Přesně tak, budižkničemové non plus ultras. To je jedna z mých největších frustrací "porevoluční" doby. Kdyby ten prosklený vršovický moloch neexistoval, vůbec nic by se nestalo! Pokud nebyli schopni za dvacet let vytvořit zákonné a ekonomické podmínky pro trvale udržitelné hospodaření na půdě, můžou jít k čertu! To se musela sepisovat petice, aby se tím konečně začal někdo zabývat... Tak si aspoň zvyšují "důležitost" tím, že vypouštějí velké šelmy (a tím zachraňují přírodu)...A na krkavce u nás také dojde, stejně jako na kormorána, za chvíli bobra a jiné PŘÍSNĚ CHRÁNĚNÉ likvidátory všeho živého, resp. ničitele hrází, parků atp. Omezenost je věčná, leč každá generece si musí natlouct nos, aby poznala, že ti naši předkové nebyli vůbec hloupí. Všeho moc škodí, a týká se to i přísně chráněných predátorů. Skutečné rovnováze zdar!
Jezikova Anna reaguje 14.2.2013 20:29
20:22 podpisujem.Píšem ako ďateľ, tak ma to odpája.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.2.2013 18:55
Možnost všude možně nasadit medvěda a vlka s rysem je obdobné, a prospěšné asi tak, jako mít všude a pořád kormorány. Logické je to taky asi tak, jako když MS vyčerpá finance na reintrodukci korptve v místech kde je dostatek pochopa rákosního, motáků,a jestřábů.... Srstnatou zvěř škodící myslivosti raději už velkomyslně opomenu-:). Považuji za vysoce neseriozní a až vulgární způsob jednání typu: "dnes jsme Vám tam vypustili 2 páry rysa, nedej bůh se neradovat a chraň bůh tomu ublížit"!!! A toto se bohužel děje jako zvůle DUHA, prodloužené ruky MŽP!
karel zvářal reaguje 14.2.2013 16:04
Nejsem odborník, jen sleduji media a občas navštívím místa s jejich výskytem. Saský příklad s vlkem ukazuje, že nejsou nároční na prostředí. Rovněž rys by měl u nás dost vhodných lokalit díky dobrému zalesnění a zazvěření. Nejproblematičtější by byl medvěd. Snad Jeseníky, Bílé Karpaty. Ale ty počty jsou opravdu nereálné. Kdyby to někdo chtěl mermo mocí realizovat, kdo bude platit škody? V dnešní krizové situaci...Spíše si myslím, že by se měli zaměřit v první řadě na druhy (téměř) vymizelé (lesní kurovití), protože realizace projektu by měla být snazší. Velké šelmy je více méně módní trend a vyjadřuje se k tomu hodně zmanipulovaných a naivních lidí. Kdyby v lese se potkali s medvědem, tak si nejsem jist, jestli by nezměnili názor, zda jsou tak nutní... Mě spíš zajímá přemnožení černé, lišek a kun, protože to je daleko větší příčina úbytku zvěře, než si jsou (nejen) envi schopni připustit. Popravdě řečeno, nechal bych to (počty), jak to je, a na ukázku do každé zoo. Místo různých exotických pitomostí. S živou šelmou se skoro nikdo v reálu nepotká, takto by to bylo názornější a naprosto bezproblémové.
Děda z lesa reaguje 14.2.2013 15:35
Ale kam ? Rys je jasný a "zabydlený", ale kam vměstnat 100 vlků a zejména 50 medvědů ? Beskydy jsou dle Bartošové i Kutala již plně obsazené...
karel zvářal reaguje 14.2.2013 15:06
Asi před patnácti lety šel envi pořad o bobrovi. Rovněž tam byl dotaz na cílový stav, bylo řečeno 1000...Dnes jsme na stavu 3500..., a jelikož se bobr "nemůže přemnožit", je možný (cílový stav) 24000! Takže taková je situace s našimi envi snílky. U těch velkých šelem by bohatě stačilo 500 (350 rys, 100 vlk, 50 míša).
Děda z lesa reaguje 14.2.2013 13:29
Pokud u nás budou faunu i floru ovládat samozvané nevládní ochranářské organizace, tak to jiné nebude. Velké šelmy mají u nás zelenou imunitu a status přísně chráněného a kriticky ohroženého živočicha. Čili i trpící přestárlý kus bude požívat tuto imunitu. Bohužel nikdo z ochránců a propagátorů šelem u nás není schopen definovat nějaký konečný stav či vymezit jejich teritorium. Ptal jsem se kdysi na jiném webu a odpověď byla : 1.000 kusů (400 rysů, 400 vlků a 200 medvědů). Kam s vlky a medvědy už nedokázali kvalifikovaně odpovědět, někteří ale tvrdili, že kromě okolí Labe a jižní Moravy všude. - Jinak sanitární odstřel přestárlých rysů si nedovedu představit, 99% nás myslivců nevidělo živého rysa a ještě poznat, zda je 8letý či 16letý ? Snad až pro neschopnost lovu začne někomu chodit na dvůr na husy či kachny...
eurohorn@eurohorn reaguje 14.2.2013 12:52
Ještě snad k tomu rysovi a vlku. Nikdo z nás nešetří přestárlou a nevodící laň, srnu, muflonku či bachyni. Prostě se uloví, protože by jinak nepřežila nejbližší zimu. Bereme to jako fakt a chovatelský správný zásah. A teď totéž přenesme na vlka a rysa! Zapomeňme, že se místo vlka na naše území dostávají kříženci cannis lupus a cannis domesticus a zda je lovit či ne, zůstaňme u faktu, že až zestárne rys a vlk patrně pojde, protože se s ním jinak u nás hospodařit nesmí! Pokud bude nalezen, opět to bude voda na ochranářský mlýn, že tu šelmu někdo postřelil a následně pošla. Nejjednodušší vysvětlení, které netřeba ani dokazovat! A to, že u Vás je to jiné, bratři slováci, to Vám lze jen závidět, jděte vlastní osvědčenou cestou a neberte si z nás příklad!!!
eurohorn@eurohorn reaguje 14.2.2013 12:42
..-:)no Břetislav Hurvínek byl nejprve Jan ze Sudet, pokaždém vymázání přešel na jinou verzi jména, pak to byl Jan z mesta X, dokonce i jednou Karel Gott, (pokud jsem něco opoměl ať mě promine, nesleduji to až tak dalece) a nyní se patrně nemůže rozhodnout zda bude nadále pohostinsky vystupovat jako Hurvínek či Jan X...-:)
Jezikova Anna reaguje 14.2.2013 11:53
Pre eurohorn. Jasné. Na tému veľké šelmy možno viesť dikusiu donekonečna a stále bude zaujímavá a mnohokrát poučná. Len dúfam, že hurvajs neožil v podobe jan x a zmizne z tohoto webu, kde nie je schopný pridať aj keď kritický, od iných odlišný ale vecný, seriózny a hlavne slušný príspevok k veci.
eurohorn@eurohorn reaguje 14.2.2013 11:06
Pro reaguje 13.2./13:57/: Víte, na Slovensku opravdu od nepaměti žil jeřábek,tetřívek a tetřev v pospolitosti rysů, vlků a medvědů. To je holý fakt. Proto tetřevovití byli na tyto šelny uvyklí a přežili. Podstatně jiný rozměr má skutečnost, že na Šumavu (a nejen tam) byly vypuštěny tyto šelmy reintrodukční formou,(mnohde i na černo), kdy i volně žijící srnčí, jelení a černá zvěř je neměly zakódovány jako šelmy! Natož pak tetřev a tetřívek z líhní a voliér! První padly za oběť tyto polokrotké výpustky, kterým ještě "pomohl" krkavec! Já nepolemizuji nad tím zda rys má či nemá u nás místo, já se pozastavuji nad tím, že téměř 50 let se prosazuje a hojně financuje reintrodukce všech tetřevovitých s chabými výsledky, aby se do stejného místa následně dle hnutí mysli enviráků a duháku a dotačního fondu EU, tamtéž vypustil rys! Šumava s Slovensko, to je v přirovnání jako příměstský park a les...-:) Navíc NIKDY nebyl zpracován manuál,či směrnice, co se šelmami přestárlými, které již nejsou pro stáří dále reprodukční!
eurohorn@eurohorn reaguje 13.2.2013 17:12
-:)...nech je ať si hrají se šulínkem! To neztratí, mají to pořád po ruce a ani se s tím nepořežou-:)..., kluku polocigánská-:)))
Jezikova Anna reaguje 13.2.2013 14:05
K príspevkom Hurvínka jedina otázka : môže toto dokázať normálny človek ?
Jezikova Anna reaguje 13.2.2013 13:58
13:57 podpisujem
eurohorn@eurohorn reaguje 13.2.2013 08:00
Vlci běžně umí strhnout losa či kus hovězího dobytka a jelen jim nedělá žadný problém-:)...z predačního hlediska je volba mezi rysem a vlkem jen volba mezi menším a větším zlem.
Tomáš Houserek reaguje 12.2.2013 23:05
To bude asi o té trofejové zvěři,rys asi těžko bude strhávat jelena o 200kg,to je jasný,ale v lese nežije jen jelení. Škody páchané vlky je taky především o jejich početnosti.
Josef Kouba reaguje 12.2.2013 22:20
Pro kolegu TH: Nedomnívám se, že máš pravdu v upřednostnění vlka před rysem. Roky jezdím na Slovensko, mluvím s lidmi, kteří o tom něco ví. Rys většině nevadí, ale u vlka je to něco jiného. Skontaktuj se s lesáky a myslivci z Nízkých Tater, Oravy a pod a uvidíš co Ti řeknou. S tím povídáním o lovu vlků slabých kusů se Ti vysmějí. Ano, můžeme si myslet, že silní jeleni ulovení vlky po říji, byli postřeleni. Ale jak chceš vysvětlit stržený jeleny medailových hodnot s parožím dosud v lýčí. Tam se o předchozím postřelu asi bavit nebudeme. Někdy si zajdi na LovuZdar.sk a přečti si tam názory na vlky...:)
Josef Kouba reaguje 12.2.2013 22:18
Pro kolegu TH: Nedomnívám se, že máš pravdu v upřednostnění vlka před rysem. Roky jezdím na Slovensko, mluvím s lidmi, kteří o tom něco ví. Rys většině nevadí, ale u vlka je to něco jiného. Skontaktuj se s lesáky a myslivci z Nízkých Tater, Oravy a pod a uvidíš co Ti řeknou. S tím povídáním o lovu vlků slabých kusů se Ti vysmějí. Ano, můžeme si myslet, že silní jeleni ulovení vlky po říji, byli postřeleni. Ale jak chceš vysvětlit stržený jeleny medailových hodnot s parožím dosud v lýčí. Tam se o předchozím postřelu asi bavit nebudeme. Někdy si zajdi na LovuZdar.sk a přečti si tam názory na vlky...:)
Tomáš Houserek reaguje 12.2.2013 20:37
Ještě jen dodám,že radši 10 vlků,než jeden rys. Vlk narozdíl od rysa,jak už jsme se zmiňovali loví především slabé a nemocné kusy. Ovšem pro rysa je nemocná či vitální zvěř bez rozdílu,zabijí pro zábavu a to na jednoho rysa se počítá až 60 ks usmrcené zvěře za rok. Jeden rys na 100km2 není žádná pohroma,ale když jich tam bude 10?
Tomáš Houserek reaguje 12.2.2013 20:26
Paní Jeziková, rys na Šumavě je a není jich tam málo. Mám tam dobrého přítele,který má statek a občas mu rys nějaký ten kus dobytku skolí. Největším problémem je,že dle mého názoru ochranáři skutečný stav tají a tajit budou a na druhé straně jsou myslivci a pronajímatelé honiteb,kteří naopak zase stavy nadsazují a divit se jim nikdo nemůže. Ochranu a vysazování šelem sponzorují buď stát,EU,sponzoři,ale chov zvěře a vše okolo platí myslivci z vlastních kapes. Myslím,že jsou daleko vzácnější druhy zvěře,které by stálo za to je navrátit zpět do naší fauny,než se zabývat vysazováním predátoru do lesů,kde už teď je té zvěře tak málo.Můj názor je,že pro vlky,medvědy,rysi nemáme v naší zemi dostatek místa a veškeré investované miliony byli a budou vynaloženy zbytečně.
eurohorn@eurohorn reaguje 12.2.2013 19:26
Rys...rys má v určitém přísně vymezeném teritoriu své místo, stějně jako by měla mít kočka divoká, vlk a medvěd. Tolik v hypotetické rovině. V rovině lesnického chápání a myšlení je věc poněkud jiná. U veškeré reintrodukce bychom neměli bláhově poslouchat enviromláděž tak vzdělanou že z toho až zblbla-:), ale ptát se proč co a jak. Masivní vysazení rysa na Šumavě může mít za následek naprostá vymizení tetřívka a tetřeva, tedy ukončení projektu, se kterým začal už Interlov, před 40.ti lety. Chtěl bych mít jen 1% z té částky ležet na stole. Proč se vybrala právě ta Šumava, kde už byly utracen desítky milionů za předchozí projekt tetřevovitých, který je ovšem nový projektem Lynx lynx pravděpodobně zcela pohřben???
Jezikova Anna reaguje 12.2.2013 17:47
Šumava. Tajomná a romantická, lepšie povedané zádumčivá. Sem tam postihovaná prírodnými kalamitami. A predsa bola dlhé roky domovom pre ľudí a zver. Je to však oblasť, kde by sa pre rysa kúsok miesta na zemi nájsť mohol. Nezostáva iné len dúfať, že sa tak stane a šumavskí lovci nejakí čas počkajú, kým aj na Šumave bude možné rysa oficiálne loviť. Je to sen ?
karel zvářal reaguje 12.2.2013 16:29
Třeba nám z rysí bionomie zůstalo něco utajeno... Co víte, jestli nelítají na sabat?...po těch lysohlávkách...
Děda z lesa reaguje 12.2.2013 16:17
Šumavské rysí hlídky byly v roce 2006 o něčem úplně jiném - volně cituji pracovníka správy NP. - Skupina chlapců a dívek po ohlášení vyrazila nadšeně do okolních lesů, usilovně hledali a hledali, sbírali a sbírali - lysohlávky. Aby byla patrná jejich aktivita, odevzdali pak vyplněný sčítací lístek s údajem, že bylo pozorováno celkem 36 (slovy třicet šest) rysů ! Dotyčný lesník má údajně tento legendární sčítací lístek zarámovaný a pověšený ve své kanceláři...
Jezikova Anna reaguje 12.2.2013 13:22
DUHA, VLK, rysie hliadky - oduševnené deti sa hrajú na indiánov. Oni to v podstate nemyslia zle. Fakulty enviromentalistiky chŕlia každoročne stovky oduševnených ochrancov, ktorí si v obore enviro hľadajú zamestnanie. Dcéra môjho kolegu, dlhoročného poľovníka sa zoznámila so študentom TU vo Zvolene poslucháčom fakulty enviromentalistiky. Už za pol roka ju tam tak doblbli, že pri úlovku srnca dokázala nazvať svojho otca VRAHOM !!!!! Fanatizmus je veľmi nebezpečný a neobjektívny. Učiteľ - fanatik je rovnako nebezpečný ako pytliak. Pripúšťam však, že nejaké percento ochranárov sú triezvo rozmýšľajúci ľudia s patričnými vedomosťami a skúsenosťami. Sú to väčšinou dobrovoľní spolupracovníci z radov lesníkov, poľovníkov, fotografov a im podobných. Škoda, že nemajú medzi "ochrancami hlavné slovo" , tak, ako je na škodu , že dlhoročné praktické skúsenosti starých horalov nemajú pre vyvolených ochranárov žiadnu cenu. A obávam sa, že za celým problémom stoja hlavne peniaze, ktoré treba vyčerpať.Nejako podobne postupuje aj ušľachtilá lobby lekárnikov a distribútorov liekov.
Děda z lesa reaguje 12.2.2013 11:38
Ale byly vyjímky, někdy v roce 2006-07 (snad lze dohledat na starém Silvariu) se objevili zajímaví mladíci pod nicky Tajfun, Uragán, Tornádo a německými jmény s předponou von..., svoje příspěvky prokládali německými výrazy, měli vlastní přepadové komando, údajné množství vlastních informátorů, vlastnili chemickou laboratoř atd. Pořád byli někomu na stopě, zejména myslivcům v okolí Makyty (asi osobní spory), vyhrožovali že tam, kde bude upytlačena šelma, bude vytrávena celá honitba od toho býložravého dobytka... - Jejich příspěvky byly opravdu velmi tvrdé a ve stejném duchu, po chvili bylo všem jasné, kdo se dokázal infiltrovat do hlídek - holé hlavy, černé oblečení, kanady. Oni to brali jako jakousi součást jejich cvičení či vyžití se, ale nikdy nic nezjistili, vedení HD pak asi zjistilo oč jde, a tyto hlídky se vytratily.
Děda z lesa reaguje 12.2.2013 11:20
Je opravdu čas odklonit debatu, tak jako ministr Kocourek odklonil své milióny od manželky před rozvodem... - Začnu tím, proč osobně nemám rád a nechápu činnost hlídek, organizovaných každoročně Hnutím Duha. Vůbec prvotní zdůvodnění poslání hlídek - zastrašování a zrazování pytláků - muselo u znalých lesníků a myslivců vyvolat přinejmenším ironické úsměvy. Těžko si představit otrlého pytláka, který prchá před štěbetajícími dívkami, které v družném hovoru hopsají po lesních cestách...
Jezikova Anna reaguje 11.2.2013 23:38
Vážení, dovolím si zodpovedne povedať,že na Slovensku v poslednej dobe dokonalé a vierohodné zisťovanie početnosti medvedej populácie neprebehlo, v súčasnosti neprebieha a ani v dohľadnej dobe neprebehne. Na to vezmite jed. Ak to aj nejaký fond EÚ zafinancuje, je isté len jedno - peniaze sa minú. Takže buď zobrať odvahu a sedliacky rozum do hrsti alebo sa pozrieť do sveta. Kde? No tam kde medvede sú a uvážene sa lovia. Veď slovenskí a českí lovci už za lovom medveďov precestovali kus sveta a veľmi úspešne. Ale sú aj iné veľké šelmy tak si od medveďov chvíľu odpočiňme. Čo tak poviete na vlkov? Zaujímajú ma hlavne poznatky z moravskej strany Beskýd.
karel zvářal reaguje 11.2.2013 13:49
Dědo, moc dobrý příspěvek, o tom debata hlavně je, o počtech a jak jich dosáhnout, příp. zjišťovat. Z té Poľany je zpráva od profesionála, tak by měly vypadat všechny. U ochranářů pojem ochrana= absolutní ochrana, max. odstřel vysloveně problematických kusů. Pokud medvědi v polovině prosince nespí, může to být i tím, že ještě nejsou dostatečně zabělení. Není divu při takové exploataci potravních zdrojů...Z mého pohledu (bližšího myslivosti) by se počty medvědů měly snížit ca dvojnásobně a potom s nimi skutečně hospodařit, včetně starých (trofejových=poplatkových)kusů. Získané prostředky vložit do ochrany a opravdového managementu zdravé (nikoliv přemnožené) populace.
Děda z lesa reaguje 11.2.2013 12:27
Už jsme se zasekli na meritu - dokonalé a věrohodné určení početního stavu (je na to platný fond z EU). Pokud budou myslivci a lesníci tvrdit stav 1.000 - 1.200 ks a ochranářské spolky stav 400 ks, pak je opravdu vše "na vodě" a nelze praktikovat žádná rozumná a podložená opatření. - Přečetl jsem si na Zvolen.sme.sk zajímavý článek z 9.2.2013 : V CHKO Polana (20.500 ha) provedli v polovině prosince (!) sčítání šelem s výsledkem 37 medvědů, 16-18 vlků a 10 rysů. Ke sčítání na sněhu šéf CHKO J.Rybanský ještě uvádí, že stopy medvědů byly zjišťovány většinou v okrajových částech a že v centrální části Polany se již medvědi uložili k zimnímu spánku... Přesto zde vychází hustota 1kus/550ha, což je zhruba 5x více, než doporučují i ochranáři. Jen pro zajímavost - v Yellowstonském NP je přemnožený grizzly uváděn 1 ks/3.800ha. Ale už asi stočme diskuzi jiným směrem.
Jezikova Anna reaguje 10.2.2013 20:13
Znova ma to nejako odpojilo
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 16:25
U nás v Česku je stanovení ročního přírůstku velmi jednoduché, máme na to dokonce i legislativu - vyhl. MZe č. 491/2002 a následně č. 553/2004 - jednoduše JKS x KOP = roční přírůstek. Chyba je v tom, že se netýká velkých šelem... Opět narážíme na to nejdůležitější - aspoň trochu solidní odhad populace, poměru pohlaví a věkové rozvrstvení. Asi nejpřesnější sčítání medvědů bylo prováděno v letech 1966-1967 s výsledkem : P.Inovec 2, Stráž.hornatina 8, Malá Fatra 35, Or.Magura 10, Roháče a Záp.Tatry 17, Slov.Beskydy 3, Choč 6, Velká Fatra 52, Kremnické h. 19, Žiar 8, Polana 36, Vtáčník 7, Nízké Tatry 58, Slov.rudohoří 49, Slov.ráj 8, Vysoké Tatry 22 a vzdálený Vihorlat 2 - celkem 342 jedinců. V r.1968 pak 381, 1969 - 449, 1970 - 457, 1971 - dokonce 560 ks. Tolik nedávná historie, dnes by se muselo kromě okolí Bratislavy, Lučence a Košic sčítat všude... Zajímavý je i tehdejší odborný názor na výši lovu, bylo doporučení ve výši max. 10% stávajícího stavu, což v dnešní době odpovídá cca 100 - 120 kusům (?).
Jezikova Anna reaguje 10.2.2013 15:41
Děda z lesa, asi ostávame diskutovať iba my dvaja. Čo Vy na to? Problém veľkých šeliem určite nevyriešime ale aspoň si od srdca podebatujeme. A kto bude chcieť k diskusii sa pridá. Miesta je tu dosť pre všetkých.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 15:29
Paní Anno, domnívám se, že legislativa v tomto směru (lov medvěda nad 100 kg) se bez tlaku poľovníckej lobby nepohne. Jen je třeba nevzdávat to po prvním (ani desátém) jednání. Ochranáři jsou velmi zásadoví, ale pokud se na ně půjde s logickými argumenty, není důvod některé pasáže zákona neupravit. A jinak velmi dobrý příspěvek, od Vás mě nepřekvapil, jen jsem se domníval, že na toto vlákno zabloudil poľovník, který chce zůstat raději v anonymitě. Myslivosti zdar!
karel zvářal reaguje 10.2.2013 13:46
Nevím, zda má smysl pokračovat v této diskusi, protože zde zúčastnění to asi nevyřeší. Není asi tajemstvím, že nejsem lovec, ale ochranář. Ale to neznamená, že jsem pro absolutní ochranu. Jsem pro skutečný management, tedy uměřený lov. Jsem pro velké šelmy, ale v určitých, více či méně stanovených mezích. Chránit opravdu vzácné živočichy, řádově v desítkách či stovkách jedinců, ale tam, kde početnost jde již do tisiců nebo desetitisíců a způsobuje to úbytek jiných predátorů, nebo vymizení chráněných druhů (koroptev, tetřev, tetřívek, jeřábek), jsem pro lov dříve lovených šelem a dravců. Každý extrém je špatný - jak nemilosrdné vybíjení, tak i ochrana za každou cenu. Šelmy a dravci obecně jsou schopni autoregulace. Komu to hlava nebere, resp. je na to citlivý, tak ať se touto problematikou raději nezabývá. Ale v této silně synantropizované krajině je třeba udržovat rovnováhu z lidského pohledu, protože příroda si vytvoří svou "rovnováhu"- viz. mizivé stavy kurovitých. Mám na to po letech svůj názor, který nekoresponduje ani s jedním mainstreamem. Ale to mi nijak nebrání se k tomu opětovně vyjadřovat. Proto uvádím příklady i od jinud, protože doložit kanibalismus je na bázi náhody, resp. stálého monitoringu jedince. Nemusí to být vysoké procento, ale svůj vliv to má. Výsledkem je mj. převaha samic. Můj názor je ten, že jak se otevřela otázka kormorána a bobra, či konfliktních medvědů a vlků, bude se v budoucnu odborná veřejnost muset nějak popasovat i s jinými, dnes přísně chráněnými druhy. KZ
Jezikova Anna reaguje 10.2.2013 13:22
Pán Zvářal, asi Vás prekvapím. Ten príspevok z 9.2.2012 je odo mňa, nejak ma to aj vtedy odpojilo tak ako dnes. Tie čísla dole uvádzané sú naozaj imaginárne a aj to tam uvádzam, nazývam ich dokonca hlúpymi sedliackymi počtami. Veď tam netvrdím, že sú pravdivé alebo pravdepodobné. Doložený je úhyn niekoľkých jedincov z rôznych príčin ako uvádzate, ale je to zanedbateľný počet. Váš názor o miestnom premedveďovaní je správny a ešte aj tem imaginárny výpočet ho potvrdzuje. Táto téma je VELKÉ ŠELMY bez ďalšej špecifikácie. Povolený je akýkoľvek názor. Děda z lesa, medvede na Slovensku musí byť aj česká starosť a je na to dosť vážnych dôvodov, jedna je napríklad, že medveď hranice nerozlišuje.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 12:54
Plně se ztotožňuji s příspěvkem 9.2. 22.12.. Ten pán ví o čem píše a co mám zejména na mysli. Ne se handrkovat o imaginárních číslech! Doložené jsou střety s vozidly, pytláctví, úhyn slabých mláďat při pohybu ve sněhu. Jen jsem chtěl vyslovit svůj názor, že na Slovensku je místy přemedvědováno a osobně bych se přimlouval za lov starých mrzoutů s velkým teritoriem, jak to popsal citovaný myslivec. Rovněž tak nečekat, až dojde ke střetu s civilizací u kontejnerových, ale vývoj populace udržovat v rozumných, nikoliv maximálních stavech.
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 12:51
J.A. - Nic obvykle nepokazím, jen jsem troch citlivý např. na vyjádření, abych se těch medvědů jel zeptat, příp. co je to mortalita, že grizzly zabije baribala či lev levharta... Snažím se o to (i když by to neměla být česká starost), aby se zde co nejvíce lidí shodlo na tom, že současné roční přírůstky vysoce překračují ochranné či regulační odstřely. Ale stanovit jej přesně s odchylkou 10% si netroufali a netroufají ani znalci (Jamnický, Škultéty, Lapšanský, Somor, Hell, Sládek, Randík...). Díky za snahu výpočtu, zhruba ke stejnému číslu to směřuje. Chce to ale to hlavní - co nejpřesněji zjištěný počet, poměr pohlaví a i přibližně věkové složení. Vzájemný poměr bude vysoce ve prospěch samic, na ochranný odstřel doplácejí především zatoulaní mladí medvědi.
Jezikova Anna reaguje 10.2.2013 12:20
Pán Zvářal, tých medveďov sa na Slovensku medzi sebou až tak moc nepozabíja. To by poľovníci, lesníci aj ochranári a hlavne novinári vedeli a zverejnili by každý známy prípad. Osobne taký prípad, priznám sa , nepoznám ani z počutia.
Jezikova Anna reaguje 10.2.2013 12:10
12:01 podpisujem. No čo už, píšem pomaly tak ma to odpája. Páni a uľudnime sa ! Toto je veľmi dobrá diskusia, takže nepokaziť ! Tu nič nenapravíme, takže o nič nejde.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 11:57
No, jestli si myslíte, že přírůstek rovná se narozená mláďata, tak jste opravdu, ale opravdu znalec. Říká vám něco mortalita mláďat?
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 11:52
Inu, jste opravdu dobrý. Od minimálního přírůstku až po fotopasti. NPŠ jich má naistalováno cca 130 kusů a nestačí to. Pochybuji, že jich 10-30 spasí Slovensko.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 11:33
Na knížecí dotaz knížecí rada. Nejsem v manažmentu správy CHKO, ani jiný osvícený...Odpověděl jsem již v předešlém vstupu- přírůstek je zcela minimální. Jako noví lví samci zabíjí mláďata starého vládce tlupy, jako grizzly zabije baribala, pokud ten před ním neuteče na strom, jako lvi zabíjejí mláďata levhartů a gepardů, teritoriální medvěd zabije mladého, pokud ten před ním neuteče. Stačí? Nebo chcete vysvětlit, co je to teritorialita? Proč si medvěd značkuje stromy u ochozů? Pro legraci, že? V éře fotopastí pořádat takové akce je zcela nesmyslné. A po deseti letech napsat, že nevíme nic (resp. velmi slabo poznáme), to bych si to šel raději hodit. Dal bych 10, možná i 30 fotapasti na ochozy a měl bych přehled nejen o medvědech, ale všech šelmách.
Děda z lesa reaguje 10.2.2013 10:28
Karel Z. - Opět knížecí rady a fráze. Dozvěděli jsme se, že jiný přírůstek je při stavu 500-600 ks a jiný při množství jako herinků...(asi i vědecky doloženo), ale zhruba kolik ?! Vysvětlete mi, případně nějak doložte tu probíhající silnou autoregulaci.
Jezikova Anna reaguje 10.2.2013 08:45
Ten "manažment" je naozaj najodpornejší výraz používaný "osvietenými". Je určite dosť zrozumiteľných slovenských výrazov na riadenie resp smerovanie vývoja medvedej populácie ale asi nie sú také módne a hlavne nereprezentovali by dostatočne nadpriemerné vedomosti "odborníkov.
karel zvářal reaguje 10.2.2013 08:33
Dědo, nezbude Vám nic jiného, než tam zajet a udělat s medvědy interview... Opakuji, hned v první větě se "odborná veřejnost" vyznává ze své neznalosti. Hodně napoví také tabulka váhových (věkových) kategorií a v ní jeden jediný v 2. roku. V takto nahuštěné (přemnožené) populaci probíhá silná autoregulace. V prvním roce samice dokáže mláďata před samci ubránit, ale po osamostatnění jsou vydána na milost a nemilost. Hodně jich také zahyne na silnicích a kolejích. Jiný přírustek by byl při početnosti, 500-600 ks, jiný je při stavu, kdy jich je jak herinků a každých pár set metrů o sebe packají. Nejvíc mě na tom baví ten pojem "manažment". To je asi tak, jako bych manažoval čtyři roční období...
Děda z lesa reaguje 9.2.2013 22:57
V seznamu žadatelů o tzv. ochranný odstřel v roce 2010 je 9 měst, 10 obcí, dvakrát městské lesy a dvakrát lázeňská místa. To dostatečně vypovídá o zatoulání se medvědů mimo jejich běžné území. Tady se opravdu nedá mluvit o lovu (přísně chráněná šelma), ale o odstřelu nežádoucích jedinců, asi převážně vytlačených mladých samců. Tím se asi i zvyšuje nepoměr pohlaví ve prospěch samic. A hlavní slovo u povolování odstřelu prý nemá ŠOP či MŽP, ale LOZ VLK jako pravidelný účastník všech řízení, pak trend je jasný. Pořád bych ale strašně rád zjistil aspoň přibližný roční přírůstek medvědí populace na Slovensku...
Jezikova Anna reaguje 9.2.2013 22:23
Neviem si predstaviť hierarchiu napr v trojčlennej svorke alebo vo dvojici vlkov. Snímka k odkazu p. Houserka vypovedá aj bez komentára, o ktorý kontinent sa jedná.
Tomáš Houserek reaguje 9.2.2013 21:48
Vlk je jistě velmi přizpůsobivý,ale jednou je to psovitá šelma a hirerachie u nich zcela určitě probíhá tak jako jinde na světě.Zde máte další publikaci. http://www.vlci.info/lov/jak-vlci-lovi/
Děda z lesa reaguje 9.2.2013 20:00
Bláhově jsem na slovenském webu vznesl dotaz, zda je možno ze současného stavu medvědů spočítat roční přírůstek a zda tento přírůstek je vyšší než mimořádně povolený ochranný odstřel. Bohužel slovenští myslivci jsou v poslední době již znechuceni neustálýml diskuzemi o jejich šelmách, hovoří o jejich horách jako o udržované zoologické zahradě Evropy pro celou EU. Jejich diskuze o šelmách jsou podobné našim o přemnožených prasatech - bezvýsledné řeči a rady. Trochu mne překvapila někým uvedená statistika počtu medvědů : rok 1990 - 835 ks, rok 1998 - 1.148 ks, rok 2006 - 1.517 ks. Jinak tam panuje stejná averze k ochranářům, tam jsou nazýváni drédisty a náušničkáři...
Jezikova Anna reaguje 9.2.2013 18:03
Vážení, odborný popis spôsobu lovu vlkov sa pravdepodobne zhoduje so skutočnosťou ale nie v našich podmienkach. V podmienkach Slovenska konkrétne u nás v Beskydoch nie sú stáda zveri tak ako to vidno vo filmoch National Geografic a vo vlčích svorkách ak vôbec tie zoskupenia vlkov možno s čistým svedomím nazvať svorkami musíme zabudnúť na klasickú hierarchiu typu alfa samec atď... Takže učebnicový lov neprebieha. Vlky si však vedia poradiť a sú pri love zveri veľmi kreatívne a prispôsobivé. Nejakú zver uštvú, inú si počkajú na prechodoch, prepadnú pri krmelcoch a keď je zveri menej posunú sa inde.Ani v oblastiach s trvalým výskytom vlkov kde zver je na vlkov zvyknutá neprebieha lov šablonovite a učebnicovo. Príčina je jednoduchá - biotop vlka je veľmi narušený a hlavne obmedzený, takže vlci musia improvizovať. A darí sa im. Prosím Vás nehľadajme vedeckú cestu ako vlka dostať naspäť do revírov, pretože táto cesta väčšinou vedie do pekla. Takú revolučnú zmenu, aká vo vlčej populácii nastala za posledných cca 150 rokov nemožno ovplyvniť ďaľšou revolúciou. Pripravme sa na postupnú, ale veľmi veľa generácií trvajúcu evolučnú zmenu. Takúto zmenu sú schopní zabezpečiť iba generácie poľovníkov a lesníkov, ktorí obhospodarujú poľovné revíry komplexne, kde prvým odborným predpokladom je normálny zdravý sedliacky rozum, úsudok a prirodzená úcta k celej prírode. Žiadne financie ani odborníci z radov ochranárov toto nahradiť nemôžu. V tejto krásnej a pekne pokračujúcej téme však treba pokračovať. Verím, že sa pripoja aj slovenskí poľovníci z oblastí kde je vlk bežná šelma. Naši mladí poľovníci veľmi potrebujú aktuálne informácie z našich revírov. To môže byť začiatok tej dlhej cesty.
Tomáš Houserek reaguje 9.2.2013 16:03
Prvděpodobně to bude z dálného východu,kde jsou samozřejmě podmínky trochu jiné,ale né tak odlišné,aby vlci lovili jiným způsobem. Jediné co jim asi bude překážkou je hustší vegetace.
Josef Kouba reaguje 9.2.2013 14:19
Obávám se, že tento popis lovu vlků platí pro stáda sobů, nebo jelenů wapiti...
Tomáš Houserek reaguje 8.2.2013 22:58
http://selmy.ursus.cz/vlk/V-zivot.html Nejlépe si prostudovat celou stránku, zmiňují se tam i o lovu divokých prasat.
Tomáš Houserek reaguje 8.2.2013 22:55
Odborný popis lovu vlků z Ursus.cz
Tomáš Houserek reaguje 8.2.2013 22:53
Technika lovu vlčí smečky. Vlci upřednostňují kolektivní způsob lovu. Jeden nebo několik vlků sleduje stádo a poutá na sebe jeho pozornost, zatímco zbytek smečky stádo obklíčí. Jakmile je stádo obklíčeno vyvolají v něm paniku a donutí k běhu. Silnější zvířata ztratí odvahu a opustí ta slabá, která by za normálních okolností chránily. Právě na tento okamžik vlci čekají. Vyberou zvíře, které se chová nějak zvláštně, a otestují ho během. Pokud zjistí, že je vhodnou kořistí, oddělí jej od stáda a začnou ho štvát. Při štvaní běží vlci v řadě za sebou - když se ti v čele unaví, vymění si místo s těmi vzadu. To smečce dovoluje udržovat vysoké tempo po dlouhou dobu, čímž donutí kořist vydat velké množství energie. Velká rychlost, kterou dokáží vyvinout, dává kořisti jen malou šanci na únik. Při štvaní vlci útočí na slabiny, břicho, nohy a čumák kořisti. Když kořist zeslábne vlivem ztráty krve a únavy, strhnou jí na zem a zadáví.
Jezikova Anna reaguje 8.2.2013 21:00
Opravujem - takmer bez výhrad.
Jezikova Anna reaguje 8.2.2013 20:49
Pod erudovaný príspevok reaguje o 20:18 pripájam svoj podpis bez výhrad.
Pavel Štěrba reaguje 8.2.2013 20:22
20:18, tím neříkám, že tu šelmy nemají své místo, ale kam až to jsou schopný ti ekoteroristi zavést?
Tomáš Houserek reaguje 7.2.2013 14:35
Pane Hurvínek, váš příspěvěk mne opravdu pobavil. :-).
Jezikova Anna reaguje 7.2.2013 13:02
Nežijeme v 17 ale v 21 storočí. Rozdiel cca 400rokov. To je dosť času na zmenu správania zveri a jej zvykov a na zmenu myslenia ľudí. Vlk samotný teraz nič nevyrieši.
Tomáš Houserek reaguje 7.2.2013 00:22
Ano slabý je v naši myslivecké mluvě rovněž malý.V tom jsme si trošku neporozuměli.
Jezikova Anna reaguje 7.2.2013 00:15
Pán Houserek, vlci pravdepodobne lovia prednostne menšie kusy diviačej zveri, čo je pochopiteľné. Tak ste to myslel? Ja pod pojmom slabý kus totiž rozumiem nemocný alebo inak handicapovaný kus zveri.
Tomáš Houserek reaguje 7.2.2013 00:08
Já osobní zkušenosti s vlky nemám,takže přít se s vámi nemohu. Pouze prezentuji moje poznatky z National Geographic a odborné literatury. Nicméně jsem nikde netvrdil,že vlci černou a vysokou neloví,pouze jsem konstatoval,že loví pouze slabé kusy a za tím si stojím.
Jezikova Anna reaguje 6.2.2013 23:54
Pán Houserek, pri všetkej úcte, myslím si, že nemáte dobré informácie. Vlk prasatá loví veľmi rád a úspešne ako všetko. Viem to z praxe. Aj keď je vysoká s vlkom plne oboznámená loví ju a úspešne. Aj to viem z praxe.Teritóriá väčšieho výskytu srnčej zveri a vlka sa prekrývajú menej často, ale ak vlk do srnčej oblasti príde, tak je to naozaj pohroma. Tam kde je srnčie na vlka zvyknuté vie aj táto zver vlkom uniknúť no menej úspešne. Ona sa totiž radšej dômyselne vlkom vyhne. Koľko a akej zveri ročne uloví rys už dnes nevie nikto. Nie sú k dispozícii úlovky rysa a vzorky pozbieraného trusu nepredstavujú dostatočne reprezentatívne množstvo. Rys neloví iba raticovú zver. Verte mi.
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:47
Co se týče ochranářů,tak to je momentálně největší nepřítel myslivce. Už jen když se člověk zamyslí nad káňaty,výry,zákaz lovu sojky apod. To jsou lidé,kteří naprosto nerozumí rovnováze fauny. Omlouvám se za OT.
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:40
Když to teď po sobě čtu...to je čeština. Admini by mohli zavézt možnost si příspěvek opravit.
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:37
K to mu prvnímu přízpěvku. Nemyslím si,že by myslivci v rysovi viděli trofej,ale především konkurenta.K čemu by jim byla trofej,se kterou se lovec nemůže pochlubit a pochybuji,že by si ho někdo někde nechal preparovat apod. Nicméně se proslýcha,že v beskydech ho má na půdě každej. :-)
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 23:32
Vlci jsou nepochybně velmi dobří lovci,jejich úspěšnost je tuším někde za hranicí 60%.Vyjadřoval jsem se pouze k lovu divokých prasat. Vy se zmiňujete o unikajícím zvířeti poraněném vlkem,ale například u zvěře vysoké je u zdravého kusu poranění vlkem téměř vyloučeno.Pokud se tedy bavíme o podmínkách,ve kterých je vysoká s vlkem plně obeznámena. Jinak v místech,kde se vyskytuje vlk v hojném počtu naprosto vymizí zvěř srnčí. Je to naprosto jednoduchá kořist. Co se týče rysa,tak ten v průměru ročně usmrtí 60ks zvěře,ale vzhledem k tomu,že loví na nějakých 100Km2,tak ty škody jsou zanedbatelné pokud se jich tedy nekoncentruje větší množství na jednom místě.
Děda z lesa reaguje 6.2.2013 23:16
Také zdravím, já to vím, přečetl jsem toho za život mnoho. A v poslední době jsem si také (a opět se smíšenými pocity) přečetl stížnost českého Hnutí Duha k Evropské komisi na lov vlků na Slovensku... Jedná se o stížnost z 29.8.2011 a pro nečinnost další opakovanou stížnost z 19.12.2012, opravdu dost dobře nechápu smysl. Snad jen existuje bláhová naděje, že přemnožené slovenské šelmy se houfně pohrnou k nám !? Asi si také podám stížnost na to, že tady přes kopec Němci si ohrazují kukuřice 4řadými el.ohradníky a naše prasata se u nich nemohou dosyta nafutrovat...
Jezikova Anna reaguje 6.2.2013 23:04
Ten bobor, ako vzácne kožušinové zviera, by bol okrem preparátu určite vhodný, ak nie vhodnejší, aj na krásnu čiapku a golier. A nielen pre dámy.
Jezikova Anna reaguje 6.2.2013 22:54
Dědo z lesa zdravím Vás. "Živá konzerva" vlkov je od nepamäti známy jav pre poľovníkov. Ochranári sú poväčšine novovzniknutá kategória ľudí, ktorí sa pasujú do úlohy oduševnených a nenahraditeľných zachráncov všetkého a za každú cenu, ale nie vždy vedia odhadnúť dôsledok svojej činnosti a nepripúšťajú si omyl (ochrana kormorána). A vo svojej neomylnosti odmietajú niektorí aj diskusiu. Ale k téme. Vlci keď sa nasýtia nelovia. Oni si tú živú konzervu zámerne zrania pri útoku na čriedu, ktorú nevládzu zvládnuť. Jeden alebo dva kusy (niekedy aj nič) ulovia, niečo zrania, nasýtia sa, odpočinú a pokračujú v prenasledovaní živej konzervy, ktorá medzitým zoslabne a obyčajne nie veľmi ďaleko zaľahne. Zdravý zvyšok čriedy sa totiž takmer vždy snaží zraneného jedinca zbaviť. Niekedy dokonca aj matka po určitom čase opustí ťažko zranené mláďa. Tí vlci toho vedia omnoho viac ako si myslíme.
Patrik Dvořák reaguje 6.2.2013 22:48
Nechci bejt chytrej,ale pokud na Slovensku je daleko větší přírustek než povolený odstřel, kam to asi směřuje??? No a pokud jsou místa kde se jakoby neloví, tak asi proč , že???Na Slovensku se normálně na černo loví medvědi, jelikož přiblblí ochranáři to hájí co to jde, pokud na danou oblast mají mít tři medvědy a je jich tam deset, tak co asi, nemluvím o povoleným odstřelu max. mladýho jedince do cca120kg, tak nějak jsem to slyšel, potom následuje domluva s poplatkovým lovcem a na černo se to nějak udělá.Za sebe říkám, že pokud nemají rozum úřady , tak aspon že ti normální mylslivci.Pokud by např.u nás povolili rozumný odstřel bobra , najdite mi MS , který by si ho vystřílelo , kdyby na něho mohli pozvat poplatkáče,ale ne tady se to střílí na černo a všichni to ví,ale hlavně že je chráněnej, fakt ti co rozhodují jsou imbecili jak sviňa.
Děda z lesa reaguje 6.2.2013 22:14
Naváži na Vás. Kdysi jsem na jiných stránkách ocitoval vyprávění slovenských lesníků o tom, že i vlci si dokáží zajistit tzv. živé konzervy - a byl jsem napaden ochranáři, že jde o výmysl. Jednalo se o pravděpodobně nasycenou smečku vlků, která napadla mladého jelena tím způsobem, že mu překousala šlachy na achilovkách. Jelena tak cíleně zbavila pohybu s tím, že až vytráví, vrátí se ke své nepohyblivé kořisti ... A skutečně se tak stalo - zdokumentováno a publikováno. I vlci přemýšlejí.
Jezikova Anna reaguje 6.2.2013 20:58
Pán Houserek, vlci vedia ako majú prasatá loviť a na rozdiel od ľudí majú dosť času. Vlk ako všetky iné šelmy vie rozložiť svoje sily veľmi efektívne a úsporne. Takisto sa veľmi úzkostlivo vyhýba zraneniu. Vážnejšie zranenie pre šelmu znamená neschopnosť loviť. To znamená smrť hladom. Vôbec nefantazírujem. Vlci pomerne často zver iba ťažko porania a potom vytrvale sledujú, kým poranená zver nezoslabne a nezostane osamotená. Potom príde "ich chvíľa". A neviete si predstaviť razantnosť koordinovaného útoku vlkov, keď vycítia svoju prevahu. Môj dlhoročný priateľ mi takýto útok popísal. Bolo to pred 2 rokmi v Beskydoch a korisťou bola už predtým vlkmi poranená laň, ktorú sledoval po stope ale vlci ho predbehl.
Jezikova Anna reaguje 6.2.2013 20:30
Píšem pomaly, musím teda dodatočne podpisovať. 20:28
karel zvářal reaguje 6.2.2013 18:52
Tak krásně jste začal na vedlejším vláknu, že vlk prase neuloví, leda slabé a choré, a tady je to úplně jinak...S takovou ti sasští wolfíci dlouho nepobudou. A na té Libavé by se jim určitě líbilo!
Tomáš Houserek reaguje 6.2.2013 18:17
Rys,vlk,medvěd jsou krásné šelmy,které mají můj veliký obdiv,ale potkat je ve své honitbě,za kterou platím neskutečné peníze LĆR a kde mi páchají značné škody na zvěři,tak nevím nevím. Až nám budou ochránci platit za škody způsobené těmito šelmami,tak jako my musíme platit škody zemědělcům, tak pak se teprve můžeme bavit o nějaké podpoře v tomto směru.
Děda z lesa reaguje 6.2.2013 13:29
Tak, jako zde diskutujeme o šelmách my, tak zrovna tak se diskutuje na slovenských webech a diskutují tam nejen myslivci. Zhruba se shodují v tom, že jejich medvědi jsou dvojnásobně přemnožení a odpovídající stav pro Slovensko by měl být cca 500 jedinců, v tom se shodují i s vědeckou a odbornou komunitou. Každému, kdo umí trochu počítat je jasné, že z 1.000 ks medvědů je jejich roční přírůstek několikrát vyšší, než je povolený odstřel. Sledoval jsem statistiku lovu od r.2002 na stránkách Zoskupenia VLK - z každoročních žádostí jednotlivých spolků v počtu 80-100ks je povolena zhruba polovina. A ve většině případů se jedná o tzv. ochranářský odstřel, lov jedinců, kteří vybírají odpadky u horských chat, pronikají do vesnic, likvidují včelíny či si zvykli na maso volně se pasoucích zvířat. Je zajímavé, že jsem tam nenašel jediný povolený odstřel medvěda v okresech Čadca, Bytča, P.Bystrica, Půchov, Ilava, Trenčín, N.Město n.V.,Myjava - okresy, sousedící s námi. Pravděpodobně dohoda s Hnutím Duha...
karel zvářal reaguje 6.2.2013 12:39
Tak jsem ten článek od p. Kalaše také prošel a hned v první větě mu musím dát za pravdu. Ano, šelmy "poznajú velmi slabo". Ochranáři, samozřejmě, poľovníky bych z takového hodnocení vynechal. Současný stav s medvědí populací lze charakterizovat jako přemnožení. Správně zde bylo řečeno, že nebylo nad to, když populaci kontrolovali myslivci. Nechat běžet vývoj samospádem je všechno jiné, jen ne "manažment", kterým se uvedený pán ohání. A vyjdu opět z první věty, která nejlépe charakterizuje povědomí "ochranářů". Místo chápání jsme svědky tápání, následně i ťápání. V témže čísle je článek z Chorvatska o lovu medvědů. Jsou tam, lovci si je hlídají a udržují populaci v zdravých proporcích. Zatímco u nás na to jdeme "vědecky", jak správně upozornila A.J., tam to jde podle selského, tj. loveckého rozumu, a medvědi tam žijí spokojeně také. Jako člověk, který zná zblízka mentalitu "odborné veřejnosti", bych rád na závěr svého vstupu se od takového vidění "rovnováhy" distancoval a jednoznačně upřednostňuji staletími vyzkoušený model. Jsem si jist, že by to medvědí populaci prospělo. Myslivosti zdar!
eurohorn@eurohorn reaguje 6.2.2013 12:32
... a tys nám tady scházel...
Jan Novák reaguje 6.2.2013 11:56
Já kde jste zašitý a oni tady, kde je Vilšer je i Nekola a obráceně...
eurohorn@eurohorn reaguje 6.2.2013 09:19
Bohumile, tady na to nikdo není zvědavý... a abych to shrnul, běž laskavě "in rectum suam profundam"....
Bohumír Nekola reaguje 6.2.2013 09:07
Jinak jsem slyšel názor, že v kulturní krajině s hospodářskými, zájmovými chovy zvířat hrozí skutečnost, že jak se velké šelmy jednou naučí chodit do oplůtku na pastvině, přestávají lovit spárkatou ve volné krajině.
Bohumír Nekola reaguje 6.2.2013 09:01
Vilšere, po vaší bezprizorní soudružským pižmem navoněné rádobymyslivosti odtržené od vlastnictví se lesy (nadměrný, okus, ohryz -hniloby stromů, od samého počátku vývoje, ztráta zmlazení, budou vzpamatovávat celé generace.
Bohumír Nekola reaguje 6.2.2013 08:49
Vždyt názory pana Myslína byly, sic v uhlazené formě, jako přes kopírák kdyby je přednášel bezprizorní kolektivní lovec z města - člen ahistorického MS -viz.komunist. Hradecký Durišův program, kterého po cizí honitbě provádí vnucený nájemce bez chápání složitého ekosystému..
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 20:22
Pavel V. - se skialpinistou, rybářem a ochranářem M.M. jsem před lety vedl dlouhé diskuze na jiných webech, v dosti otázkách jsme se shodli, v některých ne - právě v názoru na velké šelmy a jejich záchranářské hlídky. Jinak také narazil na B.Nekolu a po mnoha bezvýsledných debatách s ním to také vzdal. Pozdravujte jej, odmlčel se.
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 18:27
OSSM - Orgán státní správy myslivosti (na každém okrese).
eurohorn@eurohorn reaguje 5.2.2013 18:25
Dědo z lesa, ano, jednalo se o Martina Myslína. U poplatkového lovu medvěda bych, pokud by lovec nic nenamítal, NV povolil, doprovodu ho navíc přikázal. Pan Nekola opět pozapoměl, od kdy platil Ďurišův zákon, že v té době byly Čechy a Slovensko jedna země, pro které tento zákon platil-:) jeho přízpěvek považuji za objevný:-) Vymahatelnost práva není dostatečná bohužel v celé ČR, s tím Ďuriš opravdu nemá co dělat-:), to je třeba se obrátit právě na ty demokratické vlády ze svobodných voleb!!! Že sem Bohumír zavítal není náhodné, on je totiž "šelma sedlák".:-))!
Jezikova Anna reaguje 5.2.2013 18:20
Za príspevok č. 500 mi admin sľúbil 1000.-€
Jezikova Anna reaguje 5.2.2013 18:15
ŠOP SR - štátna ochrana prírody Slovenskej republiky. MŽP - ministerstvo životného prostredia. Ceny NV prudko klesajú. Prečo asi ? Alebo už je trh zásobený a presýtený, alebo NV uvedomelí poľovníci hromadne odmietajú a predsa predávať sa musí! Pánbohvie. Aha, čo znamená skratka OSSM ?
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 17:48
Paní J. - Slovensko si libuje ve zkratkách, kterým nerozumím. Prosím Vás, co je za zkratku ŠOP SR, která se vyjadřuje ke všem žádostem k odstřelu medvědů a dle jejich vyjádření pak MŽP buď povolí nebo ne. Jinak NV u medvědů by určitě bylo vítané, vzhledem k tomu, že je to převážně také noční zvíře, lepší odhad identity kusu, chování po ráně, v případě postřelení směr úniku ap. Pokrok se nedá zastavit a postupem času bude NV běžná výbava (movitého) myslivce.
Bohumír Nekola reaguje 5.2.2013 16:25
Dědo z lesa. Dnes už snad nelze zamlčet, co v českých zemích napáchala ministrem zemědělství za KSČ -Durišem zakládání tzv. lidových mysl. společností, odtržení myslivosti od vlastnictví půdy, znárodnění půdy, kolektivizace jak lesnického, tak zemědělského majetku.. Dodnes nebyla obnovena v mysl. legislativě na úrovnivymahazelnost práv -jednotlivce -vlastníka -myslivce.Důsledek k dnešnímu dni je nasnadě... A tím je likvidace listnatých stromů z cca 50% v porostech na 12 % za 60 let kolektivní myslivosti, nejvyšší úbytek drobné zvěře v Evropě. Nehledě na soustavné snižování biodiverzity, sdruhovosti v honitbách svérázným výkladem myslivosti..Ten ,,řád" by zase zavedla nájemní lobby kolektivních lovců - ČMMJ? To snad ne a tudy cesta nevede už 60 let..
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 15:06
J.A. - Četl jsem před časem článek, že v měsíci srpnu během 14 dnů byli v okolí Strečna sraženi a usmrceni auty dva medvědi. A místní myslivci tvrdí, že v jejich revíru o výměře 2.200 ha žije 10-12 medvědů... Z toho až zamrazí, navíc na Lovuzdar.sk se myslivci běžně baví o tom, že se ročně upytlačí asi 100 kusů a stejný počet vlků. Ze zvědavosti bych se ještě rád dočkal, že někdo provede seriózní a fundované sčítání medvědů a zavede v jejich chovu nějaký řád, bez ohledu na ekologicko-ochranářské aktivity různých skupin.
Jezikova Anna reaguje 5.2.2013 13:57
Pre děda z lesa. Uvedený článok neunikol mojej pozornosti ale pri objavení grafov o hypsometrickom výskyte a o pozorovaní z hľadiska cirkadiánneho rytmu mi vypovedal žlčník a Myslivost takmer skončila v šporáku. Poľovnícke časopisy ako v Čechách, tak na Slovensku sú určené predovšetkým pre bežných poľovníkov. Dnes to bez výnimky začínajú byť fóra "výskumníkov" ktorým sa občas po dlhoročnom výskume podarí zázračný objav typu: "Maštaľný hnoj je dobré hnojivo". Otvorene treba povedať, že tieto výskumy sú financované väčšinou z rôznych zahraničných grantov, v rozpočte SR na to veľa peňazí nieje. Na celom Slovensku je každému aj laikom jasný a známy fakt, že medveďov je veľa. ALE NIE JE TO VEDECKY PRESKÚMANÉ tak to neplatí. Pretože kto a na aký účel by potom poskytol nejaký grant? Ten je dobrým prilepšením pre zainteresovných. Nečudujem sa a neodsudzujem, pretože každý chce žiť radšej lepšie. Výsledok výskumu sa upraví do formy takmer nezrozumiteľnej, bez akejkoľvek vypovedacej hodnoty a hurá, poďme s tým na vedecké sympóziá. Pane, vzhľadom na skutočnosť, že už dlhšiu dobu mám príležitosť navštevovať poľovné revíry v Európe a trochu aj v zámorí, mám možnosť porovnávať. Tie podmienky a zvyklosti sú veľmi rozdielne. Napríklad slovenské revíry oproti českým mi naozaj pripadajú o niečo viac prirodzené včetne mnohých poľovníkov, hlavne starších lesníkov. Toto je ale diskusia o veľkých šelmách, takže v prípade záujmu môžeme pokračovať. Aj o živote šeliem mám nejaké poznatky.
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 12:43
Děda z lesa - 12,42
Děda z lesa reaguje 5.2.2013 12:03
Pavle, myslíte Martina Myslína ? Pokud vím, není myslivec, ale vášnivý skialpinista (pokud máme na mysli stejnou osobu).
eurohorn@eurohorn reaguje 2.2.2013 12:26
Asi před 2 roky jsem psal kolegovi Myslínovi stať o kočce divoké, Felis silvestris, v čemž spatřuji silnou analogii s vlkem. Na západní části Beskyd, začala mizet kočka divoká, i přez její ochranu. Bylo to po té, co bylo zakázáno utrácet koťata. Na samotách a polosamotách vždy byly a musely být kočky. Problém nastal s koťaty. Ty byly domácí kočkou vypuzeny, a pokud je nepřejelo auto, zůstaly v lese. A zde začíná čertův mariáš o zachování druhu či jeho bastardizace, a hráklo se s předem označenou katrou-:)! Již 3. generace koček "z pod vývratu" byla glorifikována jako kočka divoká. Ne, omyl vážení, jednalo se o formu felis catus, tedy kočku domácí, zdivočelou žijící ve volnosti, která převzala díky prostředí maternální efekt. Z lebek jasně prokázáno. Náhodný migrant ze slovenské strany f. silvestris situaci nezachránil, a beskydské kočky f. silvestris se vzájemně prokřížily s f. catus. Teď máme v Beskydech pozitivně křížence obou druhů koček již cca 20 let, a jak vidno, bohužel i kříženců vlka se psem. Problematika křížení cervidů elaphus a sika i felis silvestris + f.catus na britských ostrovech byla popsána zevrubně ve studii pánů /Benson and Hedges/ v r. 1930?-ach ta peměť..., tedy jsou to ověřené věci. Aniž bychom v ČR měli zájem čerpat z dosažitelných pramenů, tak my Češi musíme jít vlastní cestou i když nevede nikam, a zkoumáme to, co zoologický vědecký svět vzal dávno za své, jako fakt!. Že by za to mohly tučné granty?.....snaha o zachování původnich druhů fauny to ze strany členu hnutí DUHA a jim podobným to dozajista není!!!
Jezikova Anna reaguje 2.2.2013 10:25
Ak by sa tu uvedenými skutočnosťami začal niekto seriózne zaoberať a potvrdila by sa ich pravdivosť, je to dôvod na vážne zamyslenie. Pretože úplná ochrana vlka znamená aj ochranu jeho krížencov, ktorých identifikácia v prírode je takmer nemožná. A výsledok neuváženej snahy ochranárov sa ukáže ako nenapraviteľný omyl vo forme zamorenia územia krížencami vlka. Vlk je predátor s vrodeným inštinktom na šetrenie silami, čo v praxi predstavuje to, že väčšinou loví iba toľko, koľko dokáže skonzumovať a to aj vo svorke. Naproti tomu niektoré plemená psov majú popri prirodzenom inštinkte loviť aj šľachtením podporovanú a upevnenú vlastnosť loviť aj bez potreby ulovenú korisť skonzumovať. Hromadné zabíjanie oviec v danom prípade túto teóriu plne potvrdzuje. Tento web určite navštevujú aj nejakí ochrancovia, takže páni ochrancovia čo poviete? Predpokladám, že našu diskusiu označíte za zcestnú a neopodstatnenú ak nie horšie, ale aj tak sa nad témou zamyslite.
eurohorn@eurohorn reaguje 2.2.2013 10:15
..a ještě k tomu medvědovi: Karle, předkové medvěda grizly i medvěda ledního,(což je jen subspecie) pocházejí z oblastu toku Ussuri, tedy rusko-mandžusská pánev, a usuzuje se že migrace byla před 12-15 tis. lety. Grizli se vydal po pevnině a jeho oblast výskytu končí tuším v Novém Mexiku. Medvěd lední, jak ho známe dnes, zůstal na ledovcových pláních. Dle zoologického Bergmannova pravidla, jedinci druhu, kteří žijí blíž k severnímu pólu, zvětšují tělesný rámec z důvodu termoregulace. Další zoologické pravidlo hovoří o změnách barvy jedince vlivem prostředí až do vybělení, tedy mimikry. Oba druhy jsou příbuzensky úzce spjaty, nějakých cca 12-15 tis let v časovém žebříčku evoluce /dle Darwina/, je jen "okamžik" a není důvod aby se vzájemně nekřížily! Další poddruh,tedy subspecii grizlyho známe až z jihu USA. Myslím, že je dodnes na vlajce Kalifornie, kde byl vybit v průběhu zlaté horečky. Říkalo se mu "golden bear" tedy zlatý medvěd, dle zbarvení, a z dobových pramenů,které jsem četl, samci dosahovali průměrně 1.500 liber, tedy 750 Kg. Křížení obou druhů samotné, je známo z cirkusů již kolem roku 1.900, tak proč ne v přírodě..., tomu Grolarovi osobně na 1000% věřím.
eurohorn@eurohorn reaguje 2.2.2013 09:46
Asi kolem r.1993-4 bylo v Beskydech podáveno asi 15 ks ovcí. Škoda byla vyčíslena asi na 70 tis.Kč. Jednoho z těchto vlku srazil autobus, dva snad byli střeleni, a lebky putovaly na lesárnu do Brna. Prof. Hromas tehdy zcela jednoznačně určil, že v 1 případě se jedná o křížence vlka se psem 50/50%. V dalších případech se už jednalo o vka jen z 25% a psa ze 75%. Smečka byla údajně migrant z území Polska, kde po revoluci neměli o velké psy zájem a ponechali je svému osudu. Háravé feny které přišly do styku s vlkem jak vidno přežily, takže průkazná bastardizace vlka psem se datuje v ČR od tohoto roku. Pojišťovna odmítla plnění škody, neboť se nejednalo o divoce žijícího vlka, kdy škody hradí stát ze zákona, nýbrž o jeho křížence. Jak je vidět, bastardizace se šíří dál, stopy psa ve vlčí populaci nyvymizely.
karel zvářal reaguje 2.2.2013 06:58
Také jsem o tom něco zaslechl. Údajně jeden chovatel psů chtěl vylepšit českého vlčáka o vlčí geny, ale experiment se mu nezdařil- zvířata byla nezvladtelná. Bylo mu líto je utratit, tak je vypustil. A prý v oblasti Beskyd...Takže těm zkazkám a teoriím o možných křížencích i celkem věřím. Např. v severní Americe se velmi šíří kojot, a to i do míst, kde dříve vůbec nebyl, tj. do oblastí s hojným výskytem vlka. A některé ulovené kusy rovněž vykazují kraniologické znaky kříženců- větší než kojot, menší než vlk. Tam asi nelze podezírat někoho z úmyslného zavlečení genů, zřejmě osamělý jedinec se spojil s jiným druhem. Jak jsem vzpomínal již toho Grolara, kterémuž nálezu rovněž nechtěli vůbec věřit. Pokud je schopen se křížit polární medvěd s grizzlym, proč ne kojot a vlk. Nakonec polární medvěd je evolucí přetvořený hnědý medvěd. Jen je větší a má bílou srst.
Jezikova Anna reaguje 2.2.2013 06:30
Napadol ma vhodnejší výraz - ...do ČR budú spolu s vlkmi migrovať aj ich bastardi.
Jezikova Anna reaguje 2.2.2013 05:33
Ešte jeden poznatok. Lebka vlka z oblasti Beskýd, kde je lov vlka povolený, bola z chovateľskej prehliadky trofejí zaslaná do Lesníckeho centra výskumu vo Zvolene a tam mala byť po kraniologickom posúdení označená ako lebka pochádzajúca z kríženca vlka a psa. Tento fakt, ak je pravdivý - priznám, že viem to len počutia od člena chovateľskej komisie, by mohol byť alarmom aj pre ochrancov vlka. K objasneniu by prospel kontrolný odstrel reprezentatívnej vzorky vlčej populácie a následné vyhodnotenie skutočnými odborníkmi. Ale je možné aj bez rozmýšľania prijať riziko, že z Beskýd ďalej do ČR budú migrovať namiesto vlkov ich bastardi.
Jezikova Anna reaguje 2.2.2013 05:07
Niečo úsmevné. Hnutie DUHA a im podobní aktivisti vymohli u nás úplný celoročný zákaz lovu vlka v cca 30 km prihraničnom pásme Beskyd. Iniciovali k tomu aj odborný seminár v okresnom meste Čadca, ktorého cieľom bolo vysvetliť neuvedomelej poľovníckej verejnosti nenahraditeľný význam vlka v Beskydoch a prezentovať nekonečný a neoceniteľný účinok práce takýchto aktivistov. A tam im jeden z prítomných miestnych poľovníkov položil otázku: Páni ochrancovia ako prikrmujete tých Vašich chránených vlkov? Aktivista nechápavo pokrútil hlavou a otázku označil za bezpredmetnú a problém za neriešiteľný. Tak mu bolo vysvetlené, že poľovníci ak chcú mať v revíri zver, musia prikrmovať. Analogicky ak niekto chce mať v revíroch vlkov musí prikrmovať tiež a to tým spôsobom, že do revíru každoročne vypustí najmenej toľko zveri, koľko sú vlci v oblasti schopní strhnúť, alebo zaplatiť strhnutú zver poľovníkom .Nasledoval potlesk, smiech a seminár skončil.
Děda z lesa reaguje 1.2.2013 20:16
Spoléhal jsem na to, že sčítání pomocí DNA bude nejen přesné, ale i rychlé. Ale asi o skutečný počet nikdo nestojí. Kdysi jsem četl od odborníků (P.Hell aj.), že únosný stav pro Slovensko je 500 jedinců. Co se bude dít s nadbytečnými 500-700 (?) kusy ? Medvědy nikdo nechce introdukovat, nechtějí je ani ZOO, odchyt je drahý, odstřelu tolika kusů zabrání ochranáři... Ví se, že je to časovaná bomba, ale jak z toho ven ? Odstřelu u vás brání i naše Hnutí DUHA, která pořád doufá, že přemnožení slovenští medvědi budou muset migrovat do Beskyd a dále do Čech...
Jezikova Anna reaguje 1.2.2013 19:59
Pre děda z lesa. Ani jeden údaj nie je ničím podložený a teda nie je správny. Ani nemôže byť. Medveďov vzhľadom na ich agresiu k prostrediu je omnoho viac ako 1200. Seriózne sčítanie medveďov na Slovensku nikdy neprebehlo a ani nikdy nemôže byť. Počet medveďov na Slovensku za súčasných podmienok nemôžu v nijakom prípade stanoviť rôzne spolky a združenia. Aj pre starých "kozákov" odborníkov je problematické stanoviť aspoň približný počet medveďov z jednoduchého dôvodu - nikto sčítanie seriózne nekoordinuje. Ale načo sčítania a podobné bezvýznamné debility ? Ak niekto nevie správne vyhodnotiť negatívny predačný tlak medveďov na Slovensku za posledných 10 rokov, tak nemá právo do tejto problematiky hovoriť. V zoskupení VLK nepoznám človeka schopného predložiť reálne a akceptovateľné argumenty, ktoré by boli výsledkom serióznych znalostí problematiky.
Skrofa reaguje 1.2.2013 18:19
Ochranáři rádi dělají psí kusy s čísly. V diskuzi na stránkách "Vlčí svět" uvádějí, že na Slovensku žije asi 130 - 150 vlků a v jednom z dalších příspěvků uvádějí statistiku odlovu vlka na Slovensku, kde lov za některé roky přesahuje i 100 jedinců. Pakliže věří svým "nasčítaným" stavům vlků, pak se divým, že ještě nesepsali diplomovou práci na téma "Neuvěřitelná reprodukční schopnost vlků".
Děda z lesa reaguje 1.2.2013 17:08
Díky. Jak početnou medvědí populaci má teď Slovensko ? Podle ochranářů (Zoskupenie VLK) asi 600 kusů, podle myslivců asi 1.200 kusů. Kde je pravda ?
Jezikova Anna reaguje 1.2.2013 16:21
Mám pane. Tých peňazí už niet. A ten výskum prebiehal formou zberu trusu prípadne vzorkami z úlovkov systémom , ktorý mi pripadal ako pokus - omyl. Na spracovanie a zverejnenie výsledného elaborátu asi bude potrebný ďalší grant. Ak to nebude tajný dokument, možno sa dočkáme aj zverejnenia.
Děda z lesa reaguje 1.2.2013 15:58
Paní Jeziková, dotaz : Asi v roce 2008 dostalo Ministerstvo zemědělství či životního prostředí velký mezinárodní grand na sčítání medvědů na Slovensku pomocí DNA. Uplynulo několik let a výsledek pořád nula. Nemáte nějaké informace ?
Jezikova Anna reaguje 1.2.2013 14:08
Drvivá väčšina dobrovoľných aktivistov-ochrancov nemá takmer nijaké relevantné znalosti v problematike šeliem. Do daru dostali skreslené z kontextu vytrhnuté a mnohokrát niekde na svete okopírované "poznatky" a chcú byť "in". Ich činnosť viac škodí ako pomáha - viď problém kormorán, ktorý je výlučne produkt ochranárov. Rys a aj ostatné šelmy majú svoje prirodzené miesto v prírode. Takisto prirodzený by mal byť aj ich lov vykonávaný v únosnej miere. Rys a vlk sú šelmy, ktoré sa drvivej väčšine poľovníkov ani nepodarí za života vidieť. K ich uloveniu je treba viac šťastia ako rozumu ale keď bude ich lov legalizovaný napríklad rys na obdobie v zime, nik z rozumných poľovníkov nebude na neho strieľať v lete. A v nádeji na vzácny úlovok sa mu bude omnoho viac tolerovať aj ním strhnutá zver. Rys ani v Európe ani inde vo svete nie je na vyhynutí a napodiv tam, kde sa loví, je jeho výskyt častejší. Na druhej strane zas netreba propagovať iný extrém a to introdukcia rysa do oblasti kde jeho prirodzené miesto výskytu nebolo a ani nie je. Rys pri serióznom poľovníckom využití nebude opúšťať svoj prirodzený biotop a poľným revírom sa vyhne.
Ladislav Bacina reaguje 1.2.2013 09:09
No já si myslim že dobře vědí co dělá pravá i levá ruka.Stačí se jen podívat na šelmy.cz a je to každýmu jasný.Jen proniknout do tajů rysích hlídek,asi by jsme se divili.Stránky mají docela hezký a demokraticky tam zrušili diskuzi.To co píše Zdenek, tak to se neděje jen na Brdech.
eurohorn@eurohorn reaguje 31.1.2013 17:27
...když pravá ruka neví co dělá ta levá....tak co si pak myslet o vzdělání a inteligenci takových mladých ochránců přírody.
zdenek.myslivec reaguje 31.1.2013 00:22
Osobně jsem sledoval rysa na čtyřicet metrů na Brdech ve vojenském prostoru při lovu jelena ,kde se tam vzal ,vypustily ho tam ti ochránci přírody ilegálně.ještě bych dodal ,setkal jsem se tam i z kohoutem tetřeva ,když tam budou rysy jak dlouho tam ten tetřev bude.
eurohorn@eurohorn reaguje 30.1.2013 23:18
Ještli ty seš Ben Hur pak já Alexandr Makedonský...-:)
eurohorn@eurohorn reaguje 30.1.2013 20:46
pro reaguje: První zmínky o masivnějším /ne tedy náhodná migrace/, rozšiřování šakala na sever, konkretné do Maďarska, jsou známy asi rok po tom, co naši bratři z USA, /co k nim někteří tak vzhlíží, a pod vedením krvavé Mary Olbrightové,/ začaly masivně bombardovat území bývalé Jugoslávie. Před kobercovými nálety začal šakal ustupovat tam, kde měl klid. Je možné i analogické rozšíření divočáka z východu, když ve 2. svět. válce začali Rusové ofenzívu na západ. Jeví se reálné, že pokud dosud sporadické výskyty budou častější, a vytvoří se páry, šakal se jako velmi přizpůsobivá šelma u nás udrží trvale. V tom Vám dávám za pravdu...
eurohorn@eurohorn reaguje 29.1.2013 18:22
..-) možná budeš první živý Jane..-:)!!! Ale vážněji, jsou známy nálezy 3 kadavery z okolí Brna a 1 nekde v Čechách.
Děda z lesa reaguje 20.1.2013 12:09
Dlouhodobě sleduji zajímavý vývoj rysí populace u nás a zejména pak "statistiky", které uvádějí : rok 1980 - 1 kus, 1985 - 18 ks, 1990 - 47 ks, 2000 - 211 ks, 2010- 290 ks a teď 304 jedinců. Dle údajů z rysích lokalit se vyskytuje v Beskydech cca 16 ks, na Šumavě okolo 60 kusů, v pošumaví, Českém lese, Jeseníkách ap. ještě asi pár jedinců. Pořád mi ale chybí cca 200 kusů, kde se asi toulají ? Nadhodnocená "statistika" spíše nahrává institucím jako Hnutí Duha a dalším ochranářům, protože chybějící rysy upytlačili myslivci...
Pavel Štěrba reaguje 20.1.2013 10:39
Dobu lovu by měl mít i na tom vymezeném území. Když se nabude regulovat i tam, tak to mimo tohle území nikdo neudrží. K poslední větě pana Ellhenického se připojuji
Ellhenický Petr reaguje 20.1.2013 10:22
Ano, rys do naší přírody patří, ale jen tam kde má na to podmínky.Jasně stanovit oblasti výskytu a chovu.Pokud se bude toulat v nížinách kolem chalup, tak je to to samé jako medvědi u kontejnérů na Slovensku. V roce 1989 jsem byl na škole v Holešově, kdy byli i kluci ze Slovenska, kde se v té době rys lovil.Miro Širučka tvrdil, že rys se stejně jako liška nemůže vystřílet,je to pouze o náhodě, kdy se na něj narazí.V té době měl uloveny dva rysy, ale jen když je někde překvapil a byl rychlejší než oni.Jsem pro, aby i rys mimo vymezené území měl svoji dobu lovu, jinak by to mohlo dopadnout jak s kormoránem. K příspěvkům níže se nechci vyjadřovat, protože ve většině případů mají všichni svoji pravdu a neradi přijímají názory druhých
Jezikova Anna reaguje 19.1.2013 21:54
Rys je krásna šelma, ktorá bezosporu do prírody patrí. Pokiaľ bude umožnené zákonom loviť rysa tak, ako po desaťročia predtým, nebude ohrozená jeho existencia, pretože každý poľovník si odstrel ponechá na dobu lovu v zime. Všetky ostatné chorobné výmysly takzvaných ochranárov sú len na škodu veci to znamená na škodu rysovi, škodu ostatnej zveri a škodu poľovníkom.
Ladislav Bacina reaguje 7.12.2012 08:14
a po roce to tu je zase:vypuštěny 3páry rysů(legálně???)Sytová-Harrachov Zeleným moooooooc děkujem!!
Jiří Wenzl reaguje 20.9.2012 12:33
Pozorován medvěd v lužních lesích u Břeclavi: http://www.zkracovatko.cz/Hi5v8o
karel zvářal reaguje 22.8.2012 13:41
Nejde mi o reinrodukci, ale doplnění, resp. výměnu. Deku starého nevrlého medvěda nechat pracháčovi a poplatek by šel ve prospěch výzkumu medvědů. Do jeho volného teritoria vypustit kontejnerová medvíďata. Spoléhat se na samoregulaci je sice in, ale jde to řešit "se ztrátami" i ku prospěchu medvědí populace, i lidské. Když to porovnám s úhyny na komunikacích, je to banalita. Desítky medvědů pod auty a vlaky ochranáři nekomentují, ale chraň bůh, když je to cílená regulace.
Martin Myslín reaguje 22.8.2012 13:14
To by nebylo špatné, abych pravdu řekl tak jsem kdysi uvažoval podobným směrem, ale dnes již nejsem fanda reintrodukcí. Naše ochrana přírody si nemůže takovou válku s myslivostí dovolit. Je nutné chránit rysa a další šelmy tam kde jsou a pomoci jim migrovat přirozeně, ale nedovedu si představit dnes někomu do revíru vypustit uměle rysa. V ČR by mohl žít na spoustě míst kde ještě chybí (celé pohraniční hory, Vysočina, Železné hory, Brdy apod.), ale byla by to taková mela, že je politicky lepší chránit a počkat až se rozšíří sám. U vlků je to podobné, tam ještě čekám brzkou návštěvu severu čech z německé Lužice a taková reintrodukce medvěda např. na Šumavu by byla naprostá politická sebevražda, ten sice vadí myslivcům nejméně, ale našlo by se určitě dost buřičů veřejnosti a novináři by měli o čem psát a co přehánět - bohužel. U medvěda je obecně nutné zamezit mu možnost přiživovat se na odpadcích a jedince s takovým chováním nekompromisně lovit - zbytek nechat na pokoji, on nejlepším udržovačem populace medvěda je medvěd sám. Pokud máme oblast kde mohou být, slabší kusy budou vytlačováni na okraj areálu, tam je nutné mít migrační koridory (v tom vidím prostor pro spolupráci s myslivostí) fakticy zelené mosty umožňující migraci a zbytek co uhne ze směru lovit. U všech šelem je tak zbytečné řešit počty (o ty se postarají samy), ale řešit oblasti kde je chceme mít a kde nikoliv a tomu přizpůsobit lov.
karel zvářal reaguje 22.8.2012 11:30
Ten náš rys se vrací určitě, jinak bych slyšel krkání a možná našel stopy lišky, a to je také fakticky v "panenské" populaci. Odebrat znamená pro mě raději odchytit a vypustit v méně problémové oblasti. Jsem rád, že se shodnem, že se vrací ke kořisti, alespoň naprostá většina jedinců. Co mi ale začíná vadit, je krotkost tatranských medvědů, tam se čeká asi na průšvih. Populaci medvědů v těsném kontaktu s lidskou civilizací vidím nerad a mám na to svůj názor, podobný jako u rysa. Jenže u nás ochrana funguje tak, že koukají a "monitorují". Jsem pro aktivní přístup (transfer) v těchto problémových záležitostech, i např. kvůli osvěžení krve.
Martin Myslín reaguje 22.8.2012 10:14
To byste musel "odebrat" každého rysa, který navštíví "panenskou" populaci kořisti, která na něj není zvyklá a leze mu tak až do tlamy. V případě normálních podmínek, např. Beskyd kde se rys vyskytuje prakticky nepřetržitě, by toto Vaše rozhodnutí znamenalo likvidaci kvalitního kusu v rámci rysí populace tj. z mysliveckého hlediska "chovu" zvěře krok na druhou stranu. Pokud beru v potaz kvality jednotlivých zvířat tak musím připustit občasnou existenci vyjímečného kusu, který dokáže ulovit a nepotřebuje se vracet (což bude naprostá výjímka, ale od Kunce vím, že se může objevit). Takové zvíře vlastně posouvá evoluci vlastního druhu a odstraňovat jej z populace je zbytečný zásah - pokud vím tak v Beskydech bylo zdokumentováno vracení rysa ke kořisti až do úplného obrání kostí což je normální stav. Zvěř je tu na přítomnost šelem zvyklá a když by se objevil frajer pro kterého je jednoduší lovit než se vracet není důvod ho za schopnost likvidovat (Vím, že takové zvíře kdysi Kunc posílal v rámci reintrodukce do Švýcarska). Mimo trvalý výskyt je takové chování pravděpodobně častější a to z důvodu snížené schopnosti kořisti čelit predaci - z vlastní zkušenosti vím jak se měnilo množství sežraného masa u vydry dle délky jejího výskytu v revíru a navyklosti ryb na její přítomnost. Dalším faktorem je, že rys sežere málo z hlediska své velikosti a pokud kořist následně někdo odstraní, musí lovit znovu ať chce nebo nechce.
karel zvářal reaguje 18.8.2012 12:52
Ještě dovětek k tomu plýtvavému loveckému chování, tj. "lov pro zábavu". Pokud by to byl trvalý znak, tj. ulovení kořisti s minimální spotřebou zvěřiny, byl bych pro odebrání takového jedince z populace. Pokládal bych to za patologickou (nepredátorskou) úchylku. Pro panelákového ochranáře asi nepřijatelné, jako nekonformní ochranář se na věc dívám pragmaticky.
karel zvářal reaguje 18.8.2012 07:51
Zajímavé téma, myslím si, že rys se ke kořisti vrací. Vzít z každého kusu ani ne na jedno nasycení, tak špatný hospodář určitě není. Když má mláďata, která se učí lovit, v tu dobu je to něco jiného a k takových věcem zřejmě dochází- co jsem slyšel(četl) - až tři stržené kusy u krmelce. Ale na druhou stranu jsem viděl dokument, kde matka dovedla koťata k zahrabanému kusu a evidentně z něho nežrali poprvé, odhaduji podle zbytků tak potřetí. V Africe lví smečka obere zebru za noc, jednotlivec by se vracel, ale většinou se postarají hyeny, supi. Levhart vytahuje na strom a obírá celé. Gepard se musí rychle nažrat, protože často to ani nestihne- šakal, hyeny, supi. U něho kořist a vracení jsou neladící slova... Ten náš rys by s takovou si kořist brzy vyhubil, protož ročně by musel ulovit 200-300 kusů, čemuž zkrátka nevěřím. V zimě při hlubokém sněhu je lov pro něho namáhavý, zvěřina se nekazí, není důvod, aby se nevracel. Horší je to v létě, kdy kus brzo napadnou mouchy. To z kořisti asi vícekrát než dvakrát, možná třikrát, nevezme...nevím, nechci si hrát na odborníka, rysa na provázku (s GPS) nemám. Ale při porovnání množství stop na jeho území loni a letos tam k viditelným změnám nedošlo. Že by lovil někde úplně jinde?
vaclav janda reaguje 18.8.2012 03:08
Dravcum bylo dano do vinku se nejak zivit,coz delaji.Ale lide jim meni zivotni podminky(nejen jim)Nemeli by jsme prisuzovat zveri lidske vlastnost,zabijeni pro radost,nenavist atd.Lide si ceni v prirode jen to,co jim nese uzitek.Kdyz ne dnes nebo zitra,tedy aspon v budoucnu(JJ).Ps.To bude zase "facek".Preji vse NEJ kazdemu.
Mgr. Ondřej Bělka reaguje 18.8.2012 00:51
Koukám diskuze pokračuje. :) Jinak jsem to tady psal a je to snad celkem známá věc-a sice.. zvířata jako třeba kočkovité šelmy se učí lovit a zdokonalovat loveckou techniku v podstatě po celý svůj život. Co je pro nás a zvláště pro určitou část myslivecké veřejnosti plýtvání "zvěřinou" je z pohledu té které šelmy vlastně "škola lovu" ve které se špatný prospěch trestá paběrkováním nebo smrti hladem. A jak už psal Martin v této souvislosti, jsou jedinci s trvale "špatným prospěchem" kteří těžko uloví něco jiného než hlodavce a když se zadaří tak žerou drobnou. Početní mnohde nepřiměřené stavy spárkaté zvěře jsou pochopitelně podanou rukou k tomuto prospěchovému zdokonalování. "Příroda je zkrátka logická".
tomas baca reaguje 17.8.2012 22:29
pane zvářal těch 50% je hloupost od kamarádu vím že tato šelma loví i jen tak pro radost a ke kořisti se většinou nevrací jako to dělá vlk či medvěd , kamarád stopoval rysa od strženého kusu srnčího kde rys pojedl tak na řízek pro dospělýho chlapa po třista metrech našel druhý stržený kus u kterého chyběl také jen kus zvěřiny , u rysa a kočky jde jen o vybití lovecké a chut zabíjet .
Lubomír Černý reaguje 17.8.2012 11:18
Můj příspěvek.
karel zvářal reaguje 15.8.2012 18:49
Je třeba si uvědomit, že 15 kg srnec představuje hmotnostně (objemově) 500 myší velikosti myšice. Počítal jsem za hlodavce i veverku, hryzce, potkana, tj. i větší. On z toho srnce vezme ca 50%, zbytek dojede liška, kuna, kerkavci...Myš spolkne celou. Takže na ca 50 srnců ulovených za rok připadají tisíce hlodavců. Asi před deseti lety šel dokument o vlkovi na severu Kanady. Ten rok nepřitáhl karibů, přesto vlci měli vlčata (tuším jen 2), ale i tak byla pro vědce záhada, čím je krmí. Chodili zdánlivě poprázdnu (tj. z mordy nic neviselo), přesto vlčata prosperovala. Nakonec zjistili, že byl dobrý rok na lumíka, takže táta vydavoval desítky těchto plodných hlodavců.
Martin Myslín reaguje 15.8.2012 12:16
Rys sice hlodavce loví, ale stále je nutno brát na zřetel, že je to sice nejmenší velká šelma v ČR, ale stále šelma velká. Literatura uvádí denní konzumaci 1,5 - 4kg masa, najednou obvykle nesežere více než dvě kila a tam kde je na něj zvěř zvyklá se proto ke kořisti vrací. Každopádně přepočteno na hlodavce by to bylo velké kusové množství. Rys je sice loví, ale procentuelní zastoupení jsem četl cca 20% v závislosti na ročním období a do toho jsou započteni i nehlodavci tj. zající. Primární potravu tvoří srnec, na druhém místě jelen a až daleko zatím se objevuje zbytek. Jeden rys uloví za rok cca 60 ks srnčí zvěře, samozřejmě pokud je lovecky zdatný (paběrkující nemahla existují rovněž) a zvěř mu neleze přímo do tlamy. Odpověď na otázku pana Vilšera by mne rovněž zajímala - divoká prasata rys narozdíl od vlka loví jen příležitostně a uvádí se 6% kořisti, zjištěna selata a minimálně i lončáci. Zajímavější by byl asi sika, o dospělém jelenu si rys může nechat zdát, ale sikáč je přeci jen úměrnější porce. Krom jmenovaného se rys dokáže zaměřit na mufloní zvěř, a od myslivců jsem slyšel ,že ta se na něj velmi špatně adaptuje.
karel zvářal reaguje 13.8.2012 18:01
Chtěl jsem napsat 20, říkám si, co se stane... a just! Jistě, když jeden den 10, tak druhý 30. Ale aspoň vidíte, jak ten pojem škodlivosti je relativní a kolik šelmy zachrání sazenic před ohlodáním a stromků před okusem. Každá mince má dvě strany, je třeba se na to dívat s rozvahou.
Josef Kouba reaguje 13.8.2012 17:45
Nedomnívám se, že deset myší postačí 20-25 kg rysovi. Jednou jsem otevřel 10 kg jezevce, měl jich v sobě 15...
karel zvářal reaguje 13.8.2012 17:43
Pane Kouba, to máte pravdu. Politika státu (resp. ochrany přírody) je v tomto směru naprosto tristní a tragická. Mělo by se to kaž