Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Psík, Pole po kukuřici je poorané a oseté řepkou na zelené hnojení. Louky jsou zmulčované, takže zvěř nemá důvod vytahovat ven z lesa. Rozhodl jsem se trochu pocukrovat kukuřici pár ochozů, abych zjistil, kudy zvěř vytahuje. Teď když padá listí, jsou ochozy zapadané a nejsou vidět žádné stopy, ale když je tam kukuřice, tak zvěř listí rozhrabe. A tak jsem při obeznávání zjistil, že jeden ochoz je pořádně rozhrabán. Tak jsem opět pocukroval, ale další den jsem se na toto místo nedostal. Třetí den jsem opět kukuřici nenašel, a navíc místo bylo poryté od černé. Srdíčko mi poskočilo radosti, konečně jsem narazil na černou. Následovalo opět lehké „ pocukrování“. No a včera ráno jsem vyrazil ještě za tmy v 5.00 hod. Šoulal jsem k ochozu pod farskou cestou. Bylo ticho jako v hrobě jen ještě trochu mrholilo. Zůstal jsem stát asi 30 m od „pocukrovaného“ ochozu. Stál jsem nad cestou opřen o smrk, z kterého pravidelně kapalo po týdenním deštivém počasí. To mě však nemohlo odradit. Po hodině přešlapování jsem uslyšel šustění listí pod cestou, kde byla nasypaná kukuřice. Oči si mohu vykoukat, ale černou nevidím. Nechci se moc hýbat, abych si zvěř nezradil, a tak trpělivě čekám, svoji 6,5x57 připravenou k lovu. Chvíli bylo úplné ticho, ale najednou opět šustění a na cestu vyskakuji dva psíci, a začali se honit. Bylo tak rychle, že než jsem dal zbraň do ramene, byli opět pod cestou a hráli si. No to je jiná situace. Psíci byli zaujatí hrou, takže jsem mohl postoupit asi 5m k dalšímu stromu, ale šlápl jsem na větev a zradil si je. Dali se na ústup, ale udělali chybu, protože se rozhodli přetáhnout přes cestu. Prvního jsem nestihl, ale druhý už neměl šanci. Rychle jsem předsadil, „hodil“ kříž na hlavu a mačkám spoušť. Jako na naháňce. Psík po zásahu dělá přemet a zůstává v ohni. Mazal rychle, protože zásah byl přímo na komoru. První však na nic nečekal a zmizel v buření nad cestou. Když jsem stál se smeknutým kloboukem nad uloveným psíkem a vzdával hold ulovené zvěři, uviděl jsem na dolní mezi nad potokem 3 lončáky. Bylo to však hodně daleko, asi 200 m. Takže černou jsem viděl, ale tak jak to bývá, stálo štěstí na jejich straně. Nevadí, taková krásná je přece myslivost. Není všem dnům konec. A nakonec mi patroni dopřáli lov škodné, takže se vracím domů obohacen o lovecký zážitek, o který se mohu podělit s přáteli. Myslivosti zdar.