Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Včera se mi podařilo protrhnout loveckou smůlu a ulovil toto odrostlé sele (kňourka) vážící necelých 40 kg. Večer jsem vyrazil okolo 18:30 h zasednout na posed u cyklostezky. Je umístěn nad borovou houštinkou v porostu červených dubů a modřínů. Pod houštinou protéká potok z Velinského rybníka...a právě oupadem okolo potoka s porosty lužního charakeru mají divočáci své spády...Po zasednutí mi společnost u posedu dělali honcující se zajíci.V 19.15 se mi zdálo, že slyším lámání a pohyb zvěře z pravé strany v porostech důbů...po chvíli je však ticho, je jasno, měsíc září a ke mně doléhají pouze zvuky vlaků přijíždějících do Borohrádku. Změna nastává před 20h, kdy je slyšet lámání tentokrát zleva od Velin, už jdou...říkám si...prasata chodí okolo potoka, selata se perou, lovecká horečka stoupá...jen aby mi neutekli dřív než nějaké řádně obeznám (jako v pátek) přemýšlím zase potichu. Ale prasata bohužel po chvíli pomalu odchází nahoru do svahu a dále ode mne. Škoda. Ale ještě než mne zalila vlna zklamání, slyším hlasité zalomení z pravé strany a pak už zvuky jak když jede parní vlak...to již druhá tlupa přichází zprava a řádí v dubovém listí za účelem nálezu žaludů. Blíží se...co teď, pokud půjdou stále rovně, dojdou až na můj šoulák k posedu a pak kdo ví, odfouknutí a konec nadějí ? Otáčím se i s kulovnicí a čekám. Prasata se blíží, vesele pochrochrávají...už je občas i zahlédnu jak se proplétají mezi stromy...Ale bohové lovu jsou nakloněni a prasata asi 15m od posedu zatáčí vpravo do houštiny a houštinou ke krmelišti. Chvilku zastaví, jistí, bachyně bere vítr a pak už začíná velký shon a boj o žlutá zrna kukuřice. Dvě velké bachyně jasně určují pravidla a selata tak opakovaně s kviknutím odráží. Celkem je zde asi 12-15 prasat. Opět jako v pátek čekám na vhodný okamžik, abych vybral sele, bylo pěkně bokem na myslivecku ránu a hlavně, aby za ním nestálo prase další. Dlouho se nedaří, ale najednou stojí tři stejně velká selata u pravého pařezu, za nimi nikdo a to krajní se vytáčí...rovnám červený bod za plec a pohladím spoušť, oslňuje mne záblesk a rána hučí lesem...úprk zvěře...a ticho. Pobalím věci a volám kamarádovi, že jsem střílel. Ten přijíždí a společně jdeme k úlovku, sele zůstalo v ohni. Předání úlomku, gratulace a přátelská pomoc...velmi vítaná. Doma proběhlo ještě zapití slivovicí a poděkování patronům k ulovení pro mě čtyřicátého divočáka.