Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Píše se 11.2.2013 a já se znovu připravuji na lov lišek. Venku je mínus 5 stupňů,bezvětří a tedy výborné počasí k lovu těchto šelem. Krátce po páté hodině vyjíždím směr revír. Třiceti kilometrová cesta,mi trvá zhruba půl hodiny a tak po půl šesté dojíždím do revíru,kde se jdu následně ještě před lovem,projít se svými čtyřnohými kamarády. Při procházce potkávám kamaráda,kterému revír patří a který je zrovna na cestě s krmením. Nasedáme tedy do auta a jedeme spolu zakrmit. Krmíme výlisky z jablek,které srnčí zvěř dobře bere a nemá z nich zažívací problémy. Kamarádovi sděluji,kam si půjdu dnes sednout sednout a zaároveň se ho ptám,jestli jde dnes také na čekanou. Odpovídá mi že né,že divočáci zrovna v revíru nejsou a že kvůli těm "smraďochům" (myšleny lišky) nebude venku mrznout. Je asi půl sedmé a já zasedám na jedno z mých oblíbených míst. Psíky jsem nechal pro jistotu v autě. Sedím hned za vesnicí a tak po chvilce čekání,mi po cestě krajem lesa prochází manželský pár,který je zrovna na večerní procházce. Netrvá však dlouho a na kraji lesa vidím kontůru zvěře. Nevím přesně jestli se jedna o lišku,nebo snad zajíce,ale zvěř mi zatahuje do lesa. V tom slyším někde v dáli funění a očima vidím na kraji lesa, větší tmavý flek. Beru dalekohled a zjišťuji o co se jedná. Je to pěkně vyžraný domácí mazlíček,který pomalu neumí ani chodit a jeho majitelka si to pomalu šlape za ním. V duch běduji. "Pěkně to dnes začíná" a odkládám dalekohled. Asi po čtvrt hodině,když je "prasátko" pěkně vyvenčené,se vše kolem mne uklidňuje a z lesa vidím vyběhnout dva kusy. V hlavě mi bleskla myšlenka. "Dvě lišky". Použiji tedy dalekohled k přesnému určení a k mému údivu,jsou to dva zajíčci. Netrvá dlouho a je tu i třetí. Ušáci začínají hrabat ve vysokém sněhu,aby se dostali k nějaké te zelené pochutině. S radostí je dále pozoruji. Asi po patnácti minutách,mi opět mizí v lese. Zvedám proto opět dalekohled k očím a "sjíždím" kraj lesa,ze kterého vytahují i lišky. Nic se neděje. Vychutnávám si tak zvuky pomalu usínající vesnice a následného ticha. Je za deset minut osm a ejhle! Tentokrát vidím dlouhý stín na kraji lesa. Nepotřebuji proto ani zvedat dalekohled,protože s jistotou vím,že se jedná o kmotru. Zvedám proto k rameni svou zbraň a lišku pozoruji již přes puškohled. Kmotra se pomalu vydává od lesa na volnou plochu a skoro mým směrem. Jako při každém lovu,tak i teď musím v rychlosti vyhodnotit,jak se bude asi liška chovat. Své "hudební instrumenty" nechávám tedy v klidu. Liška pomalu,ale jistě "čaruje" po mé pravé straně,což mne nutí, k dosažení dobrého zamíření,se také pootočit.Když už je asi tak 40 metrů odemne,potřebuji si ji zastavit a z mých úst vychází jemné "mucnutí". Ano,je to přesně tak jak to potřebuji. Liška zastavuje,okamžitě zvedá hlavu,slecha do "špičky" a kouká do směru odkud vyšel zvuk. V tom momentě se ozývá rána a úder malé kuličky,do liščího těla. Bílá náprsenka pěkně kontrastovala s červeným křížkem. Po zásahu se nevládné tělo,zabořilo do vysokého sněhu. S radostí mi hlavou blýskne "15". Přebíjím zbraň a znovu a znovu si vychutnávám nádherné ticho a radost z úlovku. Nestačím ani výdýchat a z lesa rychlým tempem vybíhá kus. Až to ve mne hrklo! Naštěstí je to zajíc. Probíhá kolem ležícího těla,kdy se na chvíli zastaví a prozíravě kontroluje oč se jedná. Za chvíli mizí z mého obzoru. Další kmotra však na sebe nenechala dlouho čekat. Je 20,15 hod. a na cestě krajem lesa opět vidím lišku. Z jejího chování nejsem přesvědčen,že by chtěla jít ke mně. Vytahuji z kapsy jistou věcičku,kterou chci vyzkoušet v praxi,jako vábničku. Ano funguje! Liška okamžitě zareagovala na zvuk a nyní již míří ke mně. Opakovaným zavábením ji ujištuji že jde správným směrem. Je už poměrně blízko,ale stále v pohybu. Červený křížek již "pluje" s ní. Čekám že se zastaví a jsem rozhodnut střílet brokem. Lišku mám již na patnáct metrů pod posedem,ukazováček vyvyjí pomalu tlak na spoušť. Co však čert nechtěl,liška mne musela zpatřit,protože okamžitě odskakuje a rychlým během se vrací k lesu. Celou dobu s ní ještě táhnu,ale už vím že nebudu střílet. Nemám to zapotřebí. Říkám si "nebude dnes,bude zítra" a za každou cenu nemusím střílet. Kmotřička mi mizí v lese. Zajišťuji tedy zbraň a odmačkávám natažený napínáček. Následuje další mrazivé čekání. Neuběhla ani půl hodina a směrem od poslední chalupy,vychází další šelma. Opět zkouším mou novou vábničku. Je super !!! Okamžitá reakce nenechala na sebe čekat a liška jde jako "na provázku" ve směru klamavých zvuků. Červený křížek opět sleduje svůj cíl. Nyní mi liška přechází před posedem a jde mi na levou stranu. Jsem rozhodnut střílet a tisknu zadní spoušť. Jde mi nějak ztuha a nevychází rána! Mé myšlenky letí raketovou rychlostí. "Ty hlavo dubová,vždyť sis zapoměl při vycvaknutí napínáčku odjistit" Palec mi sjíždí na boční pojistku,která lehce cvakne. V tom liška zastaví a já už nemám na co čekat. Shluk broků prořezává bílou pokrývku a zároveň mi dopřává mou 16 lišku v tomto roce. Radost je veliká. Po ulovení druhé kmotry,ještě hodinu sedím,přemýšlím,pozoruji a zároveň informuji manželku pře skype o mém úlovku. Odpověď nenechala na sebe dlouho čekat s přáním "lovu zdar" a s dovědkem "ty nejsi normální". Na kostele odbíjí 21 hodinu a já pomalu uvažuji o ukončení dnešního lovu. Zkouším tedy ještě párkrát "zavřeštět",ale nic se již neděje. Lezu tedy pomalu dolů,jdu si pro svůj úlovek,který si musím zvěčnit několika snímky. Kontroluji také pohlaví šelem. Má 15 liška je nádherně čisťoučká fena a 16,otrhaný a na hlavě těžce zraněný lišák,pes. Tak to byl další z nádherných lovů,které prožívám s predátorem jménem "liška". Lovu zdar!