Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Vidlák, Kamarád potřeboval na rodinnou oslavu zvěřinu. Nebyl jsem sám, koho požádal o pomoc při ulovení srnce. O tomto „ pantátovi“ jsem věděl od jara, měl vytlučeno již od půlky dubna. Po 16 květnu, jako by se do země propadl, nebo měl nastudovaný kalendář. Jeho stávaniště bylo u rákosiny, odkud vytahoval přes pole s triticale na louku s jetelem. Několikrát jsem, táto místa navštívil, avšak bez kladného výsledku. Už jsem začal přemýšlet o tom, že se z nějakého důvodu posunul někam jinam. Všiml jsem si, že díky deštivému počasí je sůl ve slanisku rozpuštěna, a tak jsem se rozhodl přinést do slaniska kousek kamenné soli. Bylo to odpoledne, a když jsem šel krajem pole s triticale, obeznal jsem čerstvé hrabánkování. Proto jsem při přecházení z pole na louku zůstal stát na kraji louky a dalekohledem obeznával celou louku. A vyplatilo se. Na druhé straně louky u keře hlohu, se pastvil můj vidlák. Teprve začíná přebarvovat. Odhaduji věk na 5 let. Měl jsem dobrý vítr, a srnce jsem si nezradil. Bylo rozhodnuto, večer zamířím opět na toto místo. Bylo teplo a tak jsem předpokládal, že srnec vytáhne z krytu rákosiny kolem 20,00 hod. Přesto jsem se vydal to těchto míst dříve. V 19,30 hod. jsem již byl na vytypovaném místě, odkud byl nejlepší přehled. V klidu jsem si prohlédl celý prostor, všude klid, nikde ani „chlup“. Najednou mne uprostřed louky zaujalo něco, spíš pohyb. Uprostřed louky stojí kus srnčího, avšak je otočen směrem ode mne a má skloněnou hlavu. Podle postavy to je srnec. Konečně zvedá hlavu. Je to můj vidlák. Je to však kolem 150 m ode mne. Času mám dost, vítr mám taky dobrý, takže není kam spěchat. Srnec chvílí stál se zvednutou hlavou a jistil. Následně udělal několik kroků a zalehl. Takže karty jsou rozdány, já jsem na místě a srnec někde v louce kolem 150 m přede mnou. Protože jsem měl dobrý vítr, rozhodl jsem se našoulat blíže k místu, kde srnec zalehl. Pěkně pomalu, krok za krokem jsem šoulal blíže k srncovi. Jak to tak bývá, začíná čas ubíhat hodně rychle. Rozhodl jsem se zůstat stát mezi mladými javory, které mne budou trochu krýt, a o jeden se opřu při míření. Chvíli stojím a přemýšlím, zda se neposunout ještě trochu blíže. Ale vše je jinak, rozhoduje to srnec. Najednou se postavil a chvíli jistí, ale když nezjistil žádný nebezpečný stav, začal se pastvit. To je moje chvíle svoji 6,5x57 mám připravenou k lovu. Opírám se o mladý javor, beru si srnce do kříže a jen čekám, až se vytočí pěkně bokem na správnou mysliveckou ránu. Po chvilce čekání stojí srnec pěkně bokem. Ustaluji kříž na komoru, lehký nádech a mačkám spoušť. Srnec po zásahu značí komorovou ránu, prudce se vzpíná na zadních, dělá několik kroků a padá. I když jsem přesvědčen, že srnec je uloven a zhasl, tak chvílí čekám. Nástřel je jasný srnec stál u trsu vysoké trávy. Tady nalézám velký stříkanec barvy, a srnec leží 3 m od nástřelu již zhaslý. Přistupuji k ulovenému srnci a vzdávám hold, jak velí tradice. Odhad věku dle chrupu je 5-6 let. Srnec po vyvržení vážil 14 kg. Děkuji patronům za projevenou přízeň při lovu. Lovu zdar.