Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Včera odpoledne jsem si vyšel jen s Harym do honitby. V rámci výcviku, jsem chtěl procvičovat odložení bez vizuálního kontaktu a výstřel. Je to disciplína u zkoušek, a pes má zůstat v klidu odložen, a vyčkat příchodu vůdce. Proto chodím s brokovnici. Hary si revíroval, jak se patří na honiče, občas se vrátil, aby si mně zkontroloval. Postupovali jsme z farské cesty svážnici na modřínovou cestu, kde mám vytypované místo pro nácvik této disciplíny, kdy mohu odejít a z nadhledu mohu sledovat Haryho, aniž by věděl, kde jsem. Procházeli jsme kolem paseky zarostlé bukovým zmlazením, když Hary s vysokým nosem vzal vítr, a zmizel v tomto zmlazení. Po chvíli začal hlásit. Nejednou asi 50 m přede mnou na svážnici stojí černý rytíř, byl to sekáč. Ale Hary hlásil na něco jiného. To se jen zkušený sekáč, snažil vypařit z lokality. Já měl na rameni brokovnici a 2 mm broky, takže jsem se ani nepokoušel střílet. Sekáč, když zjistil, že Hary hlásí dál, se otočil a vrátil zpět do zmlazení. Paseka má asi 2 ha, takže je poměrně velká. Já slyšel Haryho jak se vzdaluje, dle zabarvení hlasu jsem typoval na vysokou. Dle zkušebního řádu, se má honič vrátit do 20 minut od posledního hlášení, což Harymu nedělá problém, a podobné situace už máme nacvičené. Proto jsem si v klidu sedl na pařízek s tím, že počkám na návrat Haryho. Po malé chvíli jsem periferně vlevo od sebe vycítil pohyb. Od modřínové cesty směrem ke mně si vykračoval psík. Vítr jsem měl dobrý a psík o mě vůbec nevěděl. Letos mají psíci nějakou „dobrou sezonu“. Mám jich ulovených již 16 kusů, ale většinou na loukách a okrajích lesa, ale to hlavně kulovnici. Bez rány ho však nepustím. Zbraň jsem si opřel o smrk vedle a je i nabitá. Takže jen opatrně beru zbraň do ruky, s tím že si nechám psíka přijít co nejblíž na jistou ránu. Šel však stále hlavou ke mně, a já tyto rány nemám rád. V tom pod svážnici něco zalámalo, psík se zastavil a vytočil se bokem ke mně. Tak lehce hladím spoušť a lesem se nese ozvěna výstřelu. Psík po zásahu padá a silně odkazuje, vzápětí zhasíná. Jak si to vše ještě jednou promítám v paměti, slyším další zalámání pod svážnici, a vzápětí se ze zmlazení vynořuje Hary. Hary se vrátil za 12 minut od posledního hlášení, a já v této krátké době stihl ulovit škodnou č. 17 v této sezoně. Přistupujeme oba k ulovené škodné, smekl jsem a vzdal hold, jak velí tradice. Také dokumentární foto. Výcvik dál úspěšně pokračoval, včetně plánovaného odložení a klidu po výstřelu. Lovu zdar – škodné zmar.