Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Po ulovení slabého lončáka jsem ještě nechtěl jít spát, a tak se jel podívat do míst, kam mě stále posílal můj otec. Zaparkoval jsem auto a s dalekohledem se jdu podívat za kopeček, zdali soukromá pole drobných zemědělců nepřerývají prasata. Na prvním poli vidím jen dva kusy srnčího. Kouknu se na louku a vidím, jak na ní přichází vetší rudl divočáků. Na poli vedle louky je zasetý ječmen a divočáci jako rojnice vyrývají jednotlivé zrna v řádkách. Jdu potichu zpět pro kulovnici a pro klacek. Po chvíli jsem zpátky a vymýšlím, jak se k prasatům dostat. Půjdu proti větru krytý sloupem el. vedení. Pomalými kroky po rozměklém poli mířím k rudlu. U sloupu zastavím a sleduji prasata. Od sebe asi na 70 metrů mám 4 větší prasata se selátky. Na louce vidím asi 7 menších prasat. Zřejmě lončáci. Celý rudl míří na ostro proti mě. Zůstanu stát a připravím si kulovnici. Prozatím si vybírám jednoho z lončáků a sleduji chování bachyní, které odbíjejí kňourky. Dvě krajní prasata jsou menší a drží se stranou od rudlu. Jedno z nich se pokusím ulovit. Čas se vleče a divočáci se pomalými kroky blíží ke mně. Počkám až mi prase popojde na louky a budu střílet. Diana plní mé přání a prase udělá pár kroků na zelenou louku. To mám již namířeno a čekám až se zastaví. Jakmile se zastaví a začne přerývat vlhkou trávu namířím na divočáka a pohladím spoušť. Po chvíli stěnou lesa třeskne rána. Opět slyším úhoz kule, ale také bolestné zanaříkání. Rychle přebíjím, ale prase se najednou zvedá a míří za rudlem. To není dobré, napadá mě trnová rána. Druhou ránu nestíhám, a tak sleduji v dalekohledu, zdali divočák "nespadne". Po 80 metrech vidím, jak zpomaluje a těžkými kroky padá na pole. Tak to je dobré. Vidím jak odkazuje. Nezbývá nežli počkat. Prozatím jdu pro úlomky. Asi za 15 minut se blížím k divočákovi a zajímá mě, kam jsem umístil ránu. Kulovnici jsme včera s kolegou s našeho MS nastřelili, a tak bude chyba v rukách. Po příchodu k praseti vidím, že rána šla za plece a přes měkotu ven. Tato reakce se mi u podobné rány už stala. Divočák naříká, odbíhá a do 100 metrů zhasne. Mé druhé noční prase je lončák opět kňourek 35 kg. Po předání poct zvěři a vyvrhnutí táhnu divočáka k autu. Cestou vidím jak je pole zdevastované od černé. Jsem rád že se mi zde povedlo prase ulovit. Kdo zná noční lovy na měsíčku, bez baterek a podobných novodobých doplňků, tak ví jaký je to lovecký zážitek šoulat za divočáky. Po chvíli mám oba divočáky u sebe, následuje fotodokumentace a pozdní návrat domů, kde čekalo ještě dost práce s ošetření zvěřiny. Lovu zdar!