Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Lončák Při navážení krmení jsem zjistil, že kolem srnčího krmelečku je silně poryto od černé. Protože byla obnova, jsem při prohlížení stop, zjistil, že jeden kus, musí mít problém se zadním pravým během, protože ho táhl hodně do široka a ve sněhu byla i rýha a špatný došlap, takže se otiskovala „bříška“ spárku a paspárky. Šel jsem po stopě asi 50 m. Vypadalo to na zhojené poranění, jako by nešlo ohýbat běh v koleně. Podle stop to byla skupina 3 až 4 lončáku. Tak jsem se rozhodl tomuto místu věnovat více pozornosti. Dvě pěkná odpoledne jsem tady pozoroval srnčí soustředěné kolem krmelečku. Je tady kolem 30 cm sněhu, a srnčí zatím seno moc nebere, ale jádro v korýtku začalo ubývat. Je to dobré, protože jsem začal do jádra přidávat přípravek Turmix M-G, tak jsem zvědavý jak se to projeví na kondici srnčí zvěře v nové sezoně. Je tady soustředěno kolem 11 kusů srnčího. Jeden starší srnec 6 až 7 let už má nasazeno, výška paroží skoro po výšku slech, další 2 kolem 4 let, dvě srny se srnčaty, jedna se dvěma, jedna s jedním srnčetem. Ostatní jsou mladé srny. Druhý den mi tu protáhla také tlupa vysoké, ale jen holá. Jako by měla kalendář a věděla, že nastal konec lovu jelení zvěře, pěkně v klidu a pohodě směřovala dolů na louky. Po oba dny jsem viděl stopy po černé, především porytou louku a hlavně rytí v „olšině“ která roste na bažině. Samozřejmě jsem se černé nedočkal. Jeden den jsem vynechal, a včera jsem v 15.00 hod. vyrazil na známe místo. Je jasno mrzne je -8, takže jsem se dobře oblékl abych vydržel trochu déle. Auto nechávám asi 500 m od místa, a šoulám velmi pomalu podél jedné meze. Mám zde již vytypované místo, velkou hromadu kamení, která tvoří vyvýšené místo. Uprostřed stojí dvě jeřabiny, u kterých zůstávám stát. Jsem asi 150 m od srnčího krmelečku, a protože mám dobrý vítr srnčí jsem si nezradil. Po malé chvílí registruji u srnčího krmelečku “poplach“, srnčí odbíhá nejprve směrem od lesa, aby posléze asi 30 m ode mne do lesa zatáhlo. Jsem v klidu, to bude opět vysoká, vždyť ještě nejsou ani 4 hodiny odpoledne. Ale né, je to černá a vytahuje kolem srnčího krmelečku. Obchází jej a hledá místo, kudy by se dostala k jádru, ale to se ji nepovede, oplůtek ji to nedovolí. Vidím dva lončáky jak několikrát obchází krmeleček, a když se k jádru nedostali tak vytahují na louku a směřuji k podmáčené olšině, která je ode mne asi 70 m vzdálená. Oba lončáci však vypadají zdravě, asi jiná skupinka, říkám si. Ale najednou se u krmelečku objevují další dva kusy. Jeden evidentně napadá na pravý zadní běh, a pomalu postupuji za prvníma dvěma k olšině. Jak to však někdy bývá, ten můj šel tak, že byl stále částečně krytý tím druhým. Já jsem stále připraven a pomalu táhnu zbraní se zvěři, jen dostat šanci na dobrou mysliveckou ránu. A konečně, když procházeli kolem šípkového keře tak mnou vytypovaný lončák se zastavil a začal buchtovat. Zůstal tak zcela nekrytý ,ale stál tak trochu ze šikma. Lepší už to asi nebude pokládám kříž na komoru a mačkám spoušť. Lončák prudce vyráží směrem k olšině, ale po pár skocích zůstává stát, trochu se zakýval a padá. Automaticky mám přebito a pozoruji, jak lončák odkazuje, připraven na dostřelnou ránu. Nakonec nebyla potřebná. Po chvíli přistupuji k lončákovi, cestou odlamují poslední žír pro zvěř a pro sebe úlomek k vzdání pocty ulovené zvěři jak velí tradice. Lončák měl zcela neohebné koleno na zadním pravém běhu bez zjevného poranění. Vstřel na pravé straně komory za pleci, výstřel na levé straně na hrudi. Lovil jsem 6,5x57, střelivo SB Nostler Partition. Potom už jen rutiní provedení vývrhu, upevnit tahací popruh a hurá k nejbližší možné cestě kam jde dojet autem. I když jsem lovil ještě za světla domů jsem dorazil už za tmy. Tady provádí Kamča dokumentační foto i s Gastonem. Děkuji patronům za projevenou přízeň. Lovu zdar.