Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Po minulém úspěchu přemýšlím, kde zkusit opět štěstí. Sice jsem tam nechal lišáka, ale když se mi ztratil z dohledu tak cca 10 minut na to padla u sousedů rána. A jistě měl někdo jistější ruce než já. Kolega obeznal lišku v mnou přiděleném úseku, a tak se rozhoduji to prověřit. V pondělí to nevychází (děti), v úterý se to taky nějak škobrtne a tak zbývá středa. To se mi sice nechtělo, neboť hlásili odpoledne déšť ale v poledne to vypadá, jak kdyby se nad hlavami roztrhla peřina. Mnu si ruce a chválím dne před večerem. Po 15 hodině mi mizí úsměv z tváře neboť mrakoznalcům předpověď vychází... No co už, půjdu. Po 17 hodině vysedám z auta a cestou ke kazatelně nacházím čerstvé liščí stopy, mířící již do rozlehlých lánů polí. Sníh prozrazuje její spád a mi je hned jasné, proč jsem jí nezahlédl, když jsem se tu do poslední chvíle snažil odlovit nějaký kus srnčí holé. Zrzka mazaná využívala každé terénní nerovnosti, aby v uctivé vzdálenosti unikla pozornosti z obou posedů, které se tam nachází. A tak usedám na bližší kazatelnu a s občasným fouknutím do FoxHeadky čekám co, co se bude dít. Neděje se nic, a tak to ve 22 hodin za stálého klepání kapek do střechy balím. V neděli jsem rozhodnut vyrazit brzy ráno opět na kazatelnu. Je na pěkném a klidném místě. CCa 100m od ní se svažuje okolní pole do dolíku a v něm ústící meliorace vytváří potůček. Na jedné straně je pás mysliveckého políčka, na druhé travina dokola osazená keři a ovocňany-ideální místo pro drobnou, ale i dravou. Jedinou nevýhodou v polích jsou chybějící větrolamy, a tak zde stále fučí. A většinou vždy směrem od kazatelny na onen krásný remíz. Né jinak tomu bylo i dnes ráno a navíc byl vítr tak protivný, že jsem se zadním okénkem zavřel i pravé, což mě trošku štvalo... Tak po cca půlhodince sezení vytáhnu FoxHeadku a ze zbylých 2 otevřených oken posílám po větru známé hau hau hau. Nedlouho na to se u remízu objeví stín, který se pomalu a opatrně vydává mým směrem. Když mi dalekohled vykreslí trojúhelníkové slecha, zastavuji i tlukot srdce aby mě neprozradil. Liška jdoucí proti větru pomalu a jistě zkracuje naší vzdálenost a já se snažím potichu, bez žádného vrznutí natáhnout do kouta pro flintu. Lauf z okna, rozsvítit křížek a pomalu natáhnout bicí ústrojí. To na konci trošku lupne, možná že kvůli tomu liška zastavila a jistí ale to už ji vidím přes krásně čisté sklo, kde uprostřed jemný červený křížek drží na její lopatce. Odpálení je dílem okamžiku a liška předpisově ulehá do zbytku sněhu. Teda takhle rychlou reakci jsem nečekal, hold štěstíčko. A tak děkuji patronům za náklonost a provolávám Lovu Zdar