Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Tak jsem byl rozhodnutý, když mi letos Diana nadělila tolik přízně a ty tři zrzky minulý týden byli takovou hezkou tečkou za touto povedenou zimou, že už na ně letos nepůjdu. To co však nakonec změnilo můj názor, nebyla jen nová vábnička ale také to, že na další lov lišek si budu muset zase tři čtvrtě roku počkat a tak jsem naposledy využil posledního sněhu a šel zkontrolovat zbylou liščí populaci. V pátek jsem tedy vyrazil na velké pole za vlakovým překladištěm, kde jsem letos zatím neseděl. Po příjezdu však zjišťuji, že je beze sněhu a tak pokračuji dále k Zádolkám. Nakonec se jako jedno z mála bílých ukazuje můj oblíbený Čuhelův kout, první vetší pole pod rozsáhlým komplexem lesa. Je to velmi zajímavé místo, takový přirozený liščí magnet, které se na první pohled od ostatních polí ničím neliší, ale jelikož je mé dosavadní skóre odsud více dvacet lišek, něco na něm bude. Vzhledem k větru zasedám na oblíbený posed na bříze. K posedu jdu kus od okraje pro případnou návštěvu ze zad. Zasedám po šesté a v sedm opravdu zaslechnu za zády rychlé stakato kroků. Odjišťuji a natáčím se vpravo, odkud po chvíli vyráží dvacet metrů od posedu do pole menší liška. Táhnu s ní, sykám, ale liška nezpomaluje, dokud nenarazí na mé stopy. Tam bez zastavení výskokem otáčí a maže zpět do krytu. Po celou dobu jí vedu v kříži, ale jsem rozhodnutý nestřílet, dokud je v pohybu a tak se nakonec rozcházíme stejně rychle, jak jsme se potkali. Netrvá ani čtvrt hodiny a na druhém konci od silnice se objevuje druhá kmotra. Je o poznání větší a po zmrzlých zbytcích sněhu se pohybuje velmi rychle doprostřed pole. Už mám v puse vřeštidlo a seřizuji puškohled, když se po silnici pomalu blíží auto, zpomaluje a zabočuje na pole. Při nasvícení vidím, jak liška rychle obrací a mizí v protilehlé houštině. Tereňák vjíždí na pole a po chvíli zastavuje před keři a vystupuje z něho kolega v zeleném. Svítím na něj, abych upozornil na svou polohu a příchozí SMS mě sděluje, že jde sedět do protilehlé stěny. Nakonec to kvituji, a balím s tím, že na zítřek už něco vymyslím. Sobota je jako obvykle o pravidelném doplnění krmelců. Než však u chaty naplním pytel ovsa, odvážím do keřů k cestě malý přenosný posídek a k údivu mého psa v dosahu lehce trousím jeho večerní příděl granulí. Někdy jsem fakt rád, že psi nemluví. Večer k poli přijíždím už před šestou. Beru si ne sebe zelené lístečky a zasedám v metru a půl nad zemí na posed do keře. Měsíc svítí jako včera naplno a už po hodině se vlivem prudkého ochlazení začíná po poli převalovat mlha. Jsem natočen k posedu na bříze, ve směru první včerejší liščí návštěvy. Míjí však stanovená včerejší doba, osmá i devátá, ale všude je klid. Chystám se pomalu k odchodu, neboť jsem to dnes pojal jako rychlovku bez sedacího vaku. Představa, že dnes jsem na sněhu asi opravdu naposledy, mě nakonec ještě chvíli udržuje na místě. A vyplácí se, neboť po půl hodině se po pravé straně ve sto metrech objevuje podlouhlý stín, který rychle přesazuje celé pole, zatím co já se marně snažím odmlžit puškohled. Stoupající mlžný opar udělal bohužel své a liška mezi tím mizí v protilehlé stěně. Konečně vylovuji mikrovlákno společně s novou vábničkou Dan Thompson PC 5. Hned jak se v puškohledu rozsvítí, nese se polem vřískot mladého zajíce, tišší ale o to úzkostlivější. Beru dalekohled, neboť nevím, jak daleko do lesa zašla a kde se znovu objeví. Nakonec po předlouhých pěti minutách vytahuje ze stěny lesa přímo proti posedu a po umrzlém sněhu se kvapem blíží. Mám v puse stále onu vábničku a tak na šedesáti metrech naposled lehce fouknu. Zvuk je bez krytí hlasitý a liška prudce zastavuje naostro. Ustaluji červený bod uprostřed bílé hrudi a překvapuje mě dnešní hlasitost Remingtonu, proříznuvší noční mlžný opar. Liška leží v ohni bez dalšího odkazování a mně se pomalu roztřese obraz v reakci na bušící srdce. Tak Diano velké díky za tento poslední bonus letošní sezóny, i když mě hodně mrzí, že jsi mi radši nedopřála tu prašivku, která mi unikla přede dvěma týdny. Zároveň upřímné Lovu zdar všem, kterým se do konce února podaří ještě nějaká zastihnout.