Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

V pátek večer jsem hodně zvažoval, jestli si mám jít sednout nebo ne. V pět hodin mi volal kamarád, jestli si nepojedu večer v devět zahrát hokej do Vyškova a já souhlasil. Tím pádem jsem měl jasno, dnes hokej a ráno pojedu lovit s tím,že od tama pojedu rovnou za dědou na firmu,kde vyrábí stavební řezivo. Z hokeje jsem přijel v jedenáct dost utahaný, ale budík jsem si přece jen nastavil na půl čtvrtou. Když zvoní budík, hodně váhám, zda jet,ale při pohledu z okna na měsíc už sahám po oblečení a vyrážím. Ve čtyři jsem v revíru a oblížím,kde je nějaký pohyb. Nikde nic, a tak pomalu kráčím směrem ke kazatelně. V pět se začíná rozednívat a já dalekohledem kontroluji okolí. Kromě jednoho zajíce a štěbetání ptáků nic nevidím a neslyším. V duchu si říkám,že když už ty prasátka nejsou poblíž a ani na hromadě to nevypadalo,že by se tam v noci ukázaly, alespoň liška by se mohla ukázat. Za deset půl šesté vidím na horizontu srnce,který neustále jistí. Z ničeho nic začíná štěkat a utíkat směrem ke mně. Vůbec nevím, co se děje, ale hned mám jasno, asi padesát metrů za srncem běží liška. Okamžitě sahám po flintě a když stojí asi dvacet mětrů ode mě,ránem se nese broková rána. Liška dvakrát prudce odkázala a zůstala v ohni. Po čtvrt hodince přistupuji k lišce, smakám klobouk a znovu si v hlavě přemítám lov. Poté následuje foto a telefonát našemu hospodáři. Děkuji sv.Hubertovi a Dianě, že mi byli při tomto lovu nakloněni.