Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

31.7.2012 ráno jsem se vydal na čekanou. Ačkoliv nerad časně vstávám, upřednostňuji ranní sezení. Není nad probouzející se den. Atmosféru podbarvuje zpěv probouzejících se ptáků. A je na vše dobře vidět a dost času na případný dosled. Na posed jsem usedl v půl páté. Byla ještě tma, ale už se začínalo šeřit. Posed stojí opřený o borovici na kraji les, před ním je rozlehlá louka na protější straně ohraničená starou nepoužívanou a zarostlou polní cestou. Louku majitel seče, takže je přehledná. Les za posedem se prudce svažuje do údolí potoka. Před dvěma dny jsem tady střelil mladého lišáka, tak jsem si říkal, že by zde mohlo být ještě jedno lišče. Začal jsem vábit na zaječí vřeštidlo jako před 2-ma dny. Ale stále nic, lišky asi ohluchly. Po čtvrthodině vytáhla z lesa srna se srnčetem před posed a začaly se pastvit. Další společnost mi dělali ještě 2 zajíci. Asi po 20. minutách zase zatáhly do lesa. V dálce byly ještě 2 kusy srnčího, ale už také zmizely v lese. Pročesávám dalekohledem stále celou louku, ale nikde nic, natoš liška. Po minulé zkušenosti s liškou, kdy se najednou objevila pod posedem a já ji zradil odjištěním pojistky (ale dohonil jsem ji), mám kulovnici v ruce připravenou k okamžité střelbě. Vidím, že začíná na obzoru vycházet slunce a brzy mi bude svítit do očí. Tak si říkám, že asi v 6 hodin slezu, budu chvíli šoulat a pojedu domů. Už nevím proč jsem si vzal kulovnici 308Win a ne jako minule 222Rem. Snad proto, že za cestou bylo čerstvé strniště řepky, nevím, ale udělal jsem dobře, protože v 5,45 hod. k svému údivu vidím, jak jde lehkým klusem od cesty přes louku k lesu divočák. Na puškohledu mám nastaveno nejmenší zvětšení, takže ho tam mám hned. Ještě se rozhlížím jestli to není vodící bachyně. Není. Vedu ho v kříži, stačím si upravit na variablu větší zvětšení a čekám jestli se zastaví. 20m před lesem se skutečně zastavuje. Lovecká horečka kulminuje, ale ustavuji kříž na komoře, už na nic nečekám a mačkám spoušť. Divočák prudce zahnul doleva a tryskem v oblouku běží 50m kolem posedu a mizí v lese. Přebít jsem stačil, ale díky většímu zvětšení na puškohledu jsem ho tam nestiíhl dostat. Zásahem jsem si ale jistý. Slyším chvilku lámání v lese jak letí z kopce houštím. A potom ticho. To může znamenat 2 věci. Buď tam někde leží, nebo se dostal na volný prostor a běží dál. Přemýšlým co dál. Samotnému se mi do lesa moc nechce. Rozhodl jsem se, že zavolám tak jako minulý rok svému kamarádovi Vláďovi. Říká, že ráno nemůže spát. Tak mu v 6 hod. volám. Říká, že hned přijede. Já zatím slézám z posedu a snažím se najít nástřel, ale moc se mi nadaří. Ale uvědomil jsem si, že je rosa, tak hledám stopní dráhy v rose. Na jedné z nich konečně nalézám kapky barvy. Jde až na okraj lesa kde divočák zmizel. Tady je barvy nejvíc. Místo označím a jde Vláďovi naproti. Právě přijel. Diskutujeme o tom co budeme dělat jestli běžel divočák dál volným terénem. Hodil by se pes. Tak se rozhoduji, že stejně jako minulý rok dojedu pro svou fenu anglického setra, která sice nemá lesní zkoušky, ale barvu dělá dobře. Po příjezdu nasazuji Šeri na barvu a ta mne neomylně a rozvážně vede po stopě ve svažitém lese. A už ho vidím. Leží asi 40m od okraje lesa u paty stromu. Už ho vidí i Šeri a hlásí. Hezky ji vychválím. Divočák je zhaslý. Zásah byl na komoru tam kam jsem mířil. Měl průsřel plic. Kulka ho prostřelila. Je to bachyňka. Teď teprve nastává práce. Musíme ji vytáhnout do kopce zarostlým lesem až na louku. Začíná velmi teplý den a my propotili košile. Na louce jsme vzdali této rytířské zvěři poctu a začala červená práce. Lovu zdar. Děkuji kamarádovi Vláďovi a své věrné a šikovné Šeri za nepostradatelnou pomoc. Vzdálenost 80m, ráže 308Win, střela SB HPBT 10,9g.