Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Ranní sele, V pátek mne vyhnal vítr s deštěm z lesa. V sobotu to bylo ještě horší, takže když loví vítr, myslivec zůstane raději v teple u rodinného krbu. V neděli ještě stále lovil vítr, ale v pondělí nad ránem se vítr zklidnil na únosnou mez, a jen tak trochu mrholilo. To mne nemohlo však odradit. Vyrazil jsem na „Mlýnky“ k farské cestě, kudy zvěř přetahuje od polí. V 5.00 hod. jsem se již šoulal po farské cestě a obeznával louky směrem k vesnici. Mám tento prostor rád, protože díky osvětlení z vesnice je na loukách již dobrá „ obeznatelnost „ i za šera. Tentokrát jsem však nešel ke staré olši, ale popošel jsem si blíže u luk pod silný javor, na kterém dříve býval žebřík. Kolem 5.15 mi prošla tlupa vysoké, s dle postavy mladým nadějným oboustranně korunovým jelenem – desaterákem. Potom jak když utne, dlouho nic. Bylo krátce po 6,00 hod., když jsem obeznal na spodní mezi pohyb. Byla to liška, nevadí, byl jsem rozhodnut, že bez rány ji nepustím. Liška se pohybovala kolem dolní meze, cca 150 m, chtěl jsem si ji nechat přijít blíž. Najednou znejistěla a sledovala prostor v mezi pod sebou. Najednou oháňka nahoru a rychle pryč. Z meze se vyvalila tlupa černé, bachyně se čtyřmi selaty, a zamířila si to přes louku, ale středem k lesu. Rychle jsem se vrátil na farskou a „spěchal“ zpět do míst, kde jsem předpokládal, že tlupa bude přetahovat přes farskou cestu. Ono se řekne rychle, ale jde se opatrně, aby si myslivec zvěř nezradil. Konečně jsem v zatáčce odkud je vidět na obě strany. Dobře jsem udělal, protože černá si to zkrátila, takže musela přetáhnout přes moji čerstvou stopu. Bachyně se na hraně cesty zastavila a jistila, selata byla pod cestou. Protože jsou již odrostlá, tak trochu neposlušná, tak aniž by čekala na pokyn bachyně, se vyvalila na cestu. To už jsem si hledal jedno v puškohledu a ustaloval kříž na komoru. Jsou to někdy jen okamžiky a jde to hodně rychle. Bachyně chrochtla a vracela se pod cestu. Jen díky připravenosti jsem nemusel na nic čekat, a když se sele, které jsem měl v kříži vytočilo pěkně bokem, tak hladím spoušť své 6,5x57. Sele značí komorovou ránu, ale mizí mi pod mezi. Dole na louce vidím odbíhat bachyni se třemi selaty, takže jsem klidný, jedno zůstalo pod cestou v lískách. Na nástřelu vidím jasný stříkanec barvy, a sele nacházím asi 3 m od nástřelu v maliní již zhaslé. Smekám a vzdávám hold, jak velí tradice. Následně sele vytahují na louku, obracím na pravý bok a dělám foto na památku. Sele po vyvržení vážilo 25 kg. Děkuji patronům za projevenou přízeň při lovu. Lovu zdar.