Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Začnu tím ,že bych Vám všem chtěl popřát krásné a klidné Vánoční Svátky a do Nového roku mnoho štěstí a zdraví! Vkládám foto mého letošního jelena. Je to zároveň můj nejsilnější. Bylo 22. září a i přes to, že říje měla vrcholit to bylo takové tišší a pomalejší. Trávil jsem jelenní říjí jak již několik let za sebou v kráse Doupovských hor. Doprovod mi dělal jako už léta můj kamarád Petr. Manželka si ze mě už leta dělá srandu ,že lov na Doupově už není o běhání ve stráních za jelenama, ale že tam ve skutečnosti jezdím abychom mohly drbat a probírat co vše se odehrálo za těch několik měsíců co jsme se neviděli. Prostě někdy člověk potká druhého s kterým si padne a dobře si rozumí a tak tyto podzimní lovecké výpravy jsou pro mě skutečníý balzám na duši s tím, že si pokecáme ,ale zároveň i krásně zalovíme. Tak abych se zas vrátil snad k tomu osudového dnu... To ráno 22. září Petr vybral jednu kazatelnu, která měla výhled na otevřeníý plac před námi který se postupně měnil v polo-zarostlý svah směrem nahoru, který končil po 300m rovinkou tak 10m širokou a 50m dlouho rovinkou na hřebenu a za tím stromy za kterými prosvítala obloha. V pravo velmi hustý porost, který se táhnul stejně a na levo šípky, hlohy s hustém podrostu ale né až tak prudký směrem nahoru. Bylya ještě tma ,když jsme usedali a troubili nám třei jeleni. Dva nalevo a jeden vpravo. Při prvním světle jsme rozeznali dva kusy sicí na otevřeném place. Jak světlo přibývalo tak se nejprve objevil první jelen sika a to špičák. Po chvilce i druhý jelen sika a tentokrát slabý šesterák tak tříletý. Bylo lehce po sedmé hodině ranní když konečně se na scéně objevil evropák. Pomalinku popocházel po otevřeném place a jemně potruboval. Byl to mladý ctyřletý jelínek a bylo vidět ,že oznamuje ,že je také tady ale přeci jen o přílišnou pozornost od hlavních jelenů nestojí... je tak aby se neřeklo ale zároveň aby nebyl hned vyprovozen. V tom ale zprava z toho hustého porostu v nižším bodě vybíhá jelen a jde rovnou k tomu mladíkovi. Mladík na nic nečeká a rychle ustupuje. Jakmile ale tento druhý jelen se objevil mimo porost ,tak Petr okamžitě vzal dalekohled a já rychle kulovnici a oba jsme ho přes optiku rychle četli. I tento jelen je ale mladý. Maximálně 6 let a přitom má nasazeného slušného 12teráka. Brzy zase i tento jelen zatahuje do prava do míst, kde pořád s hlubokým hlasem troubí jelen. Koukám do kopce a skrze stromy prosvítá obloha, která se mění do červena. Červánky dokreslují atmosféru a najednou přes vrchol směrem k nám se přehoupne laň a směruje si to přímo k nám. Za ní se najednou objeví jelen a dolu do otevřeného prostoru. Opět Petr bere dalekohled a já čtu přes puškohled. Lan se zastaví cca 150m od nás a jelen se pořád motá kolem ní. Je vidět že laň má tendence zatáhnout doprava do hustého porostu ale to tento 6-7 letý jelen nehodlá dopustit. Pozorujeme je oba dobrých 10 minut. V tom se podívám nahoru a z červánek se stala naprosto rudá obloha ,která pomalu zakrývá celý nebe kam vidíme z okna kazatelny. Takovou tu rudou oblohu jsem viděl naposledy ve skalistých horách v Kanadě. Úžasný pohled. Až mám z toho pohedu husinu jak poslouchám stále troubení z pravé strany. Otáčím se na Petra a on praví „obloha zrudla do tmavě rudého odstínu, jako by to bylo znamení že poteče barva“ praví a v vtom rudém světle se úplně oklepu husinou. Mráz mi proběhne po zádech a v tom vidím jak se naše laň otáčí a utíká směrem nahoru. Jelen který se kolem ní motal ,ale zůstává stát a kouká doprava ,kde ještě před chvilkou troubil záhadný jelen ,ale teď poprvé za celé ráno je ticho. Jelen na otevřeném place se z ničeho nic otáčí a nejistým během se klidí pryč na levou stranu do úkrytu stromů a keřů jak mile se nový jelen objeví. Tento nový jelen vybíhá tak na 100m od nás dole vpravo a zastavuje se ,kde ještě před chvilkou stála laň. Já ho ihned čtu přes puškohled a kamarád přes dalekohled. Je vidět že jelen je to o třídu větší a i starší než ten s kterým jsme se do teď kochali. Hřívu a prověšený krk jasně vidím v puškohledu a podvědomě dávám palec na nabíjecí mechanizmus u kulovnice. Jelen se vydává směrem nahoru zřejmě za laní a jde cikcak vpravo a chvílema vlevo. „postava, hříva, krk“ říkám Petrovi tiše a po chvilce ,která se mi zdála jako věčnost slyším od Petra jasný souhlas „ten je starší, až se budeš cítit tak můžeš“ V půlce jeho větě mám již nataženo a hlídám si jelena optice. Jelen ale pořád jde směrem od nás nahoru. Směruje směrem k levé straně na vrchol a úplně až nahoře se stáčí doprava a to je moje chvilka. Usazuji kříž a hladím spoušť. Jakoby magickou chvíli a atmosféru rozráží ostrý výstřel. Jelen se láme a začíná odkazovat. Během chvilky mám přebito a už zase mířím. Jelen stále odkazuje a tak ho hlídám. „Jestli se postaví tak znovu střílej“ mi radí Petr. Jelen vždy chvíli leží klidně a pak zase začne zvedat hlavu ,ale postavit se mu zatím nedaří. Znovu a znovu ale se tento klid a pak snaha se postavit se opakuji... to už ale nervově nezvládám a zadržuji dech. Kříž se ustaluje na části tělu, který vidím a mačkán znovu spoušť. Druhá rána zajištuje klid a celém širokém okolí je naprosté ticho. Teď přichází pořádná třesavka. Tuším, že jelen již zhasl a tak se najednou začínám klepat tak jako po každém uloveném kusu. A to ať je to medailový jelen a nebo letošní lišče. Petr se směje a říká mi že tohle ho nikdy nepřestane fascinovat, jak vždy po lovu dokážu rozkmitat celou kazatelnu. Čekáme dalších 15 minut než vyrážíme do kopce směrem k našemu jelenovi. Pomalu ale jistě vstoupáme terénem výš a najednou jsme u něj. Přicházíme blíž a žasneme nad délkou a hlavně hmotou paroží. Petr mi přeje lovu zdar a probíhají veškeré pocty. Věrný čtyřnohý kamarád Gero pocuchává jelena a máme všichni radost. Jak jsme ale jelena začali více prohlížet tak se nám začalo zdát, že má moc vysoké pučnice a koukli jsme na obrus předního chrupu. Vystřelená rána se ale už zpět nevezme ,ať si to člověk přeji či ne. Jelen se odvezl na správu a my tam jeli hned za ním. Tam se mu zatroubilo a v nádherném stylu se vše odehrálo. I my ale dostali co pro to. Emoce se po nějaké době uklidnily a všechno zase dobré. Jak se později totiž ukázalo tak jelen má pouze 8-9 let. Po bitvě je každý generál a my se v danou chvílí rozhodovali dle nejlepšího svědomí a vědomí. I mistr tesař se ale někdy utkne a zde jsme se přepočítali. Jelen byl na správě předběžně obodován na 203 bodů a uvidíme kolik bude konečný výsledek na výstavě. Dlouho jsem váhal se `pochlubit` tímto úlovkem díky věku, ale tento nevšední zážitek byl velmi silný a i pres jeho nízký věk si na lov mého nejsilnějšího jelena budu na do smrti v dobrém vzpomínat. Lovu a Lesu Zdar!