Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Tradice bude zachována – srnčí narozeninový gulášek bude. V pátek jsem obdržel povolenku k lovu v honitbě LČR. V neděli jsem se rozhodl zkusit štěstí na Javorovém vrchu. Vyrazil jsem dřív, abych případně mohl i fotografovat. Dole ve vsi bylo skoro bezvětří, ale nahoře na „Javoráku“ foukalo dost. Tak jsem si sedl na kazatelnu pod vrcholem, která je postavená vedle polomové paseky. Kolem 18.00 hod. jsem zaregistroval u protější smrkové mlaziny povykující sojky přelétávat ze stromu na strom. Za chvíli se v těchto místech objevil kus srnčího. Obeznávám ho – je to slabý srnec-paličkáč. Podařilo se mi udělat několik fotografii, než jsem se rozhodl pro jeho ulovení. První myšlenka byla, že lovit nebudu, a počkám, až vytluče, ale když jsem si blíže obeznal jeho postavu-hodně slabý kus, rozhodl jsem se lovit. Takže srnec na gulášek pro kamaráda bude. Srnec byl však stále v pohybu, občas se mi ztratil za pařezy po vývratech nebo ve výmolech, nebo stál za smrčkem apod. Stále to nebylo na jistou ránu, a také tak abych nepoškodil moc zvěřinu. Jak jsem tak čekal na super pozici, srnec se mi ztratil. Prostě si zalehl za jedním vývratem. Trvalo mu to asi 20 minut. Mezi tím jsem sám se sebou polemizoval, že když byl tam nebo tam, že jsem mohl střílet, a kdo ví, zda dostanu ještě příležitost apod. Však to mnozí znáte. Výhoda byla v tom, že jsem nechtěl lovit za každou cenu, nic mne netlačilo. Asi za 20 minut jsem zaregistroval pohyb srnce v místech, kde jsem ho ztratil. Je to dobré, ale pro jistou ještě kontroluji, zda je to opravdu on. A Hubert s Dianou jako by chtěli ocenit moji trpělivost, jsou mi naklonění. Srnec vytahuje na vyvýšeninu vedle pařezu, kontroluje si prostor pod sebou, ale to nejdůležitější, stojí ukázkově bokem. Lepší pozici bych si nemohl ani přát, zbraň 6.5x57 mám již dlouho připravenou, tak jen odjišťují a natahuji napínáček. Slabý nádech, ustálení kříže a lehké pohlazení spouště. Nad Videlským sedlem se nese ozvěna výstřelu. Srnec značí komorovou ránu, skáče z vyvýšeniny dolů a ztrácí se mi za dalším vývratem. Sledují prostor, ale nikde žádný pohyb. Tak si balím fotoaparát, a po chvíli se vydávám na nástřel. Na staré suché trávě vidím jasně svítící barvu, a za vývratem leží již zhaslý srnec. Jako vždy smekám a vzdávám hold, jak velí tradice. Srnec zhasl u mladého buku, a tak jako poslední hryz i úlomek odlamují jeho větve. Srnec po vyvržení vážil 8 kg. Volám kamarádovi, že mám pro něho uloveného srnce, takže narozeninový srnčí gulášek bude. Děkuji patronům za projevenou přízeň. Lovu zdar.