Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Píše se 23.2.2011 a já, se po probuzení budíkem a následně i mými psy,opět vydávám na lov lišek. Po ranním osvěžení obličeje studenou vodou,jsem celkem „fit“ a můžem se dát na cestu. Psíci naskakují do svého boxu,startuji auto a vyrážíme na svou pravidelnou třicetikilometrovou tůru do revíru. Po pár ujetých kilometrech,kontroluji na teploměru venkovní teplotu. Dnes je opravdu mrazivo,když teploměr ukazuje mínus 17 náct stupňů. Moc tedy nespěchám,protože vím,že každá prosezená minuta v této mínusové teplotě,je mi někdy „drahá“. Do revíru dorážím něco před šestou hodinou. Dnes jsem si vybral opět „mou“ dolinu. Psíky nechávám ještě ve vyhřátém autě a sám se vydávám směrem k sedačce. Díky svítícímu měsíčku,je docela dobrá viditelnost a tak po cestě kontroluji stopy. Dolina je zase „pročarovaná“ liščíma stopama. Usedám a čekám. Tentokrát nepotřebuji zvedat dalekohled k očím,protože při světle, které mi poskytuje polovička svítícího měsíce a sněhobílá pokrývka,mám celou dolinu i tak pod kontrolou. Občas si jen ze zvědavosti, přeměřím svým dálkoměrem,vzdálenosti k určitým cílům. Dlouho se nic neděje a tak si vychutnávám, ranní promrzlé ticho. Nyní je krátce před sedmou hodinou a já v dálce,na druhé straně doliny, zahlédl pohyb. Rychle zvedám dalekohled,ale zvěř mi zmizela za terenní vlnou. Hlavou mi prolítla myšlenka „zajíc nebo liška“. Chvíli vyčkávám,jestli se mi zvěř někde neobjeví. Nikde nic. Uchopuji tedy do ruky, svou již ke střelbě připravenou zbraň,polykám sliny a do úst vkládám „myškovačku“. Jemným nádechem prochází přes vábničku vzduch,který vydává napodobeninu hlasu myši. Stále nikde nic. Opakuji vábení. Až nyní! Na horizontu terenní vlny,spatřuji malý tmavý bod. Je mi hned jasné,že se tedy jedná asi o lišku,která zareagovala na hlas své údajné kořisti. Po dalším krátkém „písknutí“, se mi tmavý bod začíná přehupovat přes horizont a zároveň se zvětšovat. Už ji poznávám ! Je to kmotra a má ten správný směr ! Pomalu nadzvedávám zbraň,pravé líco přikládám na pažbu a již hledám svůj cíl puškohledem. Liška jde ke mě, přímo „na ostro“. Chvíli vyčkávám,kmotra zastavuje a jistí mým směrem. Červený kříž už kontrastuje s bílou naprsenkou a já odmačkávám spoušť. Přichází „tlesknutí“ hornetu a kmotra klesla k zemi. Stále ji pozoruji. Ještě naposledy nadzvedává hlavu a zůstává v „ohni“. Přebíjím zbraň a sedím dále. Čas plyne poměrně rychle a já pomalu ani nevnímám mráz,který mne obklopuje. Není ani půl osmé a v dálce zahlížím prvního „psíčkaře“,který jde mým směrem se svým čtyřnohým přítelem. Trochu naštvaný, se rozhoduji ukončit ranní lov. Pomalu kráčím ke svému úlovku,chvíli nad ním postávám a pořizuji snímek. Také mne zajímá pohlaví šelmy a tak ji otáčím a zjišťuji, že se jedná opět o „psa“. Jsem tak trochu udiven,protože z mých letošních úlovků, toto samčí pohlaví o velký počet, převládá nad samičím. Zdůvodňuji si to však tím,že stále probíhá kaňkování,kdy psi hledají své „nevěsty“ a tím pádem, jsou i více v pohybu a aktivní. Nyní již svou kořist vyvěšuji na sedačce a jdu do auta pro své psíky. Po návratu již s mými pomocníky,pořizuji snímek v nádechu „loveckého zátiší“. Bordíky nechávám chvíli vyběhat a svými myšlenkami se vracím, k tomuto dalšímu úspěšnému lovu. Jelikož lišky lovím zásadně jen v zimních měsících,tak má tato liška v lovecké „zimní“sezóně 2010-2011,číslo 21 a tedy je to mé „únorové očko“. Lovu zdar!