Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Dnes jsem se urval z učení a vypravil se na srnce. Sedím nějakou tu chvíli a ono stále pusto. O půl deváté už koukám na hodinky, jaktože pořád nic. Pak si ale všímám jedné evidentně nervózní srny, kterak z kraje řepky jistí na louku a ne a ne vytáhnout. Po pěti minutách s bekáním odskakuje do hlubin řepkové džungle. Divné. Za chvíli si všímám jiné srny - už na louce. Holka na rozsypání, břicho jako meloun, ale místo pastvy bez hnutí jistí přes hřbet k řepce. Divné a divnoucnější. Prohlížím kraj řepky, ale srnca nevidno. Nikde nic. Dalekohledem znova a znova projíždím mezičku a na několikátý pokus rozeznávám ve vysoké trávě špičky slechů. Okamžitě upravuju trojnožku, zapírám kulobrok, přitahuju 12x a čekám. Jednak je to přes 100 metrů a druhak bych vážně nerad střelil kvůli nějakým unáhleným domněnkám srnče. Mířím dlouhé minuty a nakonec v tom mám jasno. Liška. Na pár chvil se ztrácí v mezi, ale pak zastavuje na plácku s nízkou travou. To už třeskne rána a liška je pryč. Za pár sekund vidím zmítající se oháňku a lišku pomalu se sunoucí loukou. Během pár sekund ji dobíhám a dostřeluju brokem. Poctivý lišák, vstřel pravá plec, výstřel zadní komora. Dost se divím, že s takovou ranou nezůstal jako doposud všechny předchozí v ohni! Opravdu napínavý lov. S úlomkem za kloboukem a s krásným zážitkem se vracím do stohů učebnic. Lovu zdar! Ps.: V době focení už se drahně stmívalo, takže kvalita odpovídá podmínkám...