ZMRZLINA ŠTARNOV  |   NAFTA ŠTARNOV  |   VEJCE ŠTARNOV  |   MAKRELA ŠTARNOV  |   MYSLIVOST a LOVECTVÍ
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář E-shop Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Nejsilnější trofeje roku
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2012
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2013
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2014
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2015
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2016
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2017
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2018
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ 2019
Jelen lesní
bodová hodnota: 200 CIC
váha: 180 kg
věk: 10 let
jelen
jelen
vloženo: 21.1.2019 05:27
autor: mirojevo

Daněk evropský
bodová hodnota: 163 CIC
věk: 7 let
Ríje 2018
Ríje 2018
vloženo: 23.1.2019 19:36
autor: Jan Faul

Prase divoké
bodová hodnota: 113 CIC
Lovu zdar
Lovu zdar
vloženo: 14.2.2019 09:47
autor: Michal / admin /

Muflon
bodová hodnota: 248 CIC
váha: 41 kg
věk: 7 let
Beran 7 let,  248,5 CIC
Beran 7 let, 248,5 CIC
vloženo: 15.1.2019 17:56
autor: Jan Pavlík

Nejlepší naháňky roku
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2015
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2016
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2017
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2018
NEJLEPŠÍ NAHÁŇKY 2019
Lovu zdar
Lovu zdar
počet kusů: 36
vloženo: 10.2.2019 19:48
autor: Michal / admin /

Dnešní obeznaná
Dnešní obeznaná
počet kusů: 11
vloženo: 5.1.2019 18:20
autor: Michal / admin /

Statistika
  • 176414 fotek (23 dnes)
  • 6568 videí (1 dnes)
  • 327 odkazů (0 dnes)
  • 3939 inzerátů (5 dnes)
  • 320 diskuzí (1 dnes)
  • 561353 komentářů fotek (27 dnes)
  • 12377 komentářů videí (0 dnes)
  • 2479576 hlasování fotek (174 dnes)
  • 51154 hlasování videí (0 dnes)
  • 31850 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 30 online

Připomínky a názory
Diskuze

Lov dravců

Jiří Horník ml. vložil 14.2.2013 18:49
Myslím že stavy nějakých dravců žijících na území ČR je neúnosné a že by se s tím něco mělo dělat. viz taková Káně Lesní je dnes velice častý dravec který je přemnožený a ochránci se ohánějí tím že by se tento druh mohl vyhubit je blbost protože se tomu tak nestalo za dob komunismu kdy se za ulovení jednoho tohoto dravce platilo! Jeho stavy byly na úrovni na které mají být a ne takto přemnoženi. Mnoho lidí tvrdí že káně zajíčka nebo bažantíka nechytí ale není tomu tak je schopno vybrat celé vrhy zajíců a všechny kuřata. Nebo jestřáb že prý neuloví koroptev. Nesebere jen jednu ale v průběhu dní vybere celé hejinko! Motáci,Káně,Jestřábi.Krahulíci jsou přemnoženi a nesmějí se lovit ale proč? Pak myslivci vystřílejí všechny lišky v revíru a pořád drobnou nemají protože tam mají dravce! Měli by se zavést alespoň výjimky na lov těchto dravců protože jejich stavy v normě nejsou. Jaký je na to váš názor?
Chcete reagovat na toto téma? Zaregistrujte a přihlaste se.
Josef Voborník reaguje 7.7.2014 22:11
Když už se znovu otevřelo toto vlákno, dovolím si přidat malo zkušenost s krahujci z kladrubské bažantnice. Na rozdíl od často opakovaných pohádek o jeho škodlivosti jsem se přesvědčil, že krahujec, který se soustavně zdržuje a loví v blízkosti voliér s bažanty, zde působí vyloženě pozitivně. Redukuje totiž počty drobných zrnožravců, zejména se jedná o vrabce, strnady a zvonky, kteří se zde celoročně přiživují a mají až neskutečně velký vliv na spotřebu krmiva, ať již pšenice nebo drahých granulí. Nic proti "ptáčkům zpěváčkům" - ale i o nich platí, že když je něčeho moc, je toho příliš. Navíc jsou drobní pěvci v prostoru bažantích voliér významnými šiřiteli syngamózy. A co se týče lovu bažantích kuřat krahujcem, já jsem se s tím osobně nikdy nesetkal. Tím samozřejmě nechci říci, že k tomu nedochází, ale spíš výjimečně a v době, když jsou kuřátka ještě malá. Proto jsme v Kladrubech krahujce nikdy nelovili, i když to zákon dovoloval.
JaraK reaguje 7.7.2014 19:34
Vy jste vystříleli všechny lišky v revíru? Hmmmmmm to gratuluju! Pár takových sem v hospodě už taky slyšel, zatím co jejich kolegové je ve stejné honitbě lovili dál...
Josef Voborník reaguje 10.5.2013 11:42
K tématu "lov dravců" - které druhy, jak a proč, jsem se dost rozepsal v Lovu na výrovce, takže se nebudu opakovat. Ale k sokolnictví. Paní Jeziková, na setkání s Ivanem a jeho rachitickým Šahinem v Opočně v r.1967 nikdy nezapomenu, byl to zážitek na celý život ! Poprvé /a zatím naposled/ jsem byl svědkem lovu koroptví z krouživého čekání ! A jak jste správně napsala, dřív sokolníci používali dravce z přírody, kteří se do ní nakonec zpravidla po zbloudění vrátili - a pro sokolnický lov je vůbec ideální takový dravec, který byl odchován doma, pak zbloudil, po nějakém čase byl znovu odchycen a vrátil se do sokolníkových rukou - jenže i tenkrát bylo takových dravců jako šafránu a dnes je to zcela vyloučeno. Pseudoochranáři se snaží i ze sokolníků dělat nepřátele dravců, místo tradičních jestřábů se stále více používá káně Harrisovo z umělých odchovů - a z hlediska tradice je to škoda. Naši sokolníci mohou jen tiše závidět svým kolegům z USA, kteří - samozřejmě po složení přísných zkoušek - si mohou pro sokolnické účely v přírodě odchytit, vycvičit a sokolnicky využívat jakéhokoli dravce, s výjimkou heraldického ptáka USA - orla bělohlavého. Jen jsou povinni, pokud s ním z jakéhokoli důvodu lovit či létat nechtějí či nemohou, ho zpět do přírody vrátit.
Jezikova Anna reaguje 6.3.2013 22:19
K obdivu dravcov sa pripájam. Vážne.
Jezikova Anna reaguje 3.3.2013 03:05
Aspoň nejaké uznanie pán Schindler, od Vás je to pokrok. Ste sokoliar?
Jezikova Anna reaguje 1.3.2013 22:41
Pán Vilšer môj výraz "nevyzvedajte sa" patril pánovi Schindlerovi, ktorému odporúčam prečítať si Vaše zrozumiteľné vysvetlenie, zapamätať si ho a ďalej sa nevyzvedať, teda nevypytovať sa.
Jezikova Anna reaguje 1.3.2013 22:33
Šľachta sa má. Ale tataráček opatrne, nie na noc, potom sú u niekoho ťažké sny. U mňa ale nie, pretože ja som jemná, krehká, útla a skromná kvetinka s dobrým spánkom bez snov. Dobrú chuť a dobrú noc pane.
Jezikova Anna reaguje 1.3.2013 11:30
11:29 podpisujem
patrol reaguje 1.3.2013 08:51
Pani Jeziková rozmyslete si co píšete, napřed se se mnou hádáte jak se nechají krásně cvičit chycení krahujci do koše, že jste měla celkem krahujce 2 a ani jeden Vám neuhynul a najednou píšete....Takisto nechápem, prečo moje krahulce získané v tej dobe jednoduchým odberom mláďat z hniezda v prírode v štádiu vývoja odporúčanom Ivanom, sa dali chovať a ovládať bez väčších problémov......takže osobně nemáte zkušenost z výcvikem chyceného krahujce a hádáte se o nesmyslech. Dravec nemá vztah k sokolníkovi stejně jako pes ???? Tak to jste se asi moc dravcům nevěnovala, nebo jste jim nedala to co sokolník může dravcům dát. je pravdou, že nevyjdřuje náklonost takovím způsobem jako pes a neposlouchá na povel jako pes, ale z vlastní zkušenosti tvrdím, že vztah sokolník/dravec je v mnohých případech silnější než člověk/pes. Prosím neberte to jako urážku, ale zkuste hodit za hlavu 20 století a bez bázně vstupte do století 21. a nelžete sama sobě.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 22:06
Pán Dvořák, po prečítaní Vásho príspevku o 21:07 konštatujem, že s prevažnou väčšinou Vašich argumentov súhlasím.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 21:56
Pán Vrbický, Váš príspevok nie je urážlivý. Ja nemám skúsenosti sokoliarov 21 storočia. Mám poznatky z 20 storočia a boli to poznatky nepodložené žiadnymi vedeckými poznatkami z chovu, biológie a etológie dravcov. Neviem kde vzal náš nestor sokoliarstva Ivan svoje znalosti a schopnosti, ale on ich mal a ochotne sa o ne podelil s každým, kto mal záujem. Nerozumiem celkom dobre Vašej poznámke o krovákoch a civilizovaných ľuďoch. Ja mám názor, že medzi dravcom v prírode a dravcom sokoliarsky vedeným rozdiel je, ale nie až taký priepastný. Sokoliarsky dravec, ktorý uletí a nepodarí sa ho chytiť, alebo vyslúžilý dravec viď kirgizských lovcov orlami, ktorí ich po určitej dobe vypustia, sa ihneď dokáže adaptovať. Samozrejme predpokladám čistokrvné dravce získané v prirodzenom prostredí, nie však rôzne krížence dnes bežne využívané v sokoliarstve, z umelého odchovu, ktoré už môžu mať prirodzené pudy čiastočne potlačené. Takisto nechápem, prečo moje krahulce získané v tej dobe jednoduchým odberom mláďat z hniezda v prírode v štádiu vývoja odporúčanom Ivanom, sa dali chovať a ovládať bez väčších problémov. Spomínam si a oprašujem poznatok, že Ivan pri jastraboch uprednostňoval samčekov, pretože samice dokázali byť niekedy protivné.
Patrik Dvořák reaguje 28.2.2013 21:07
Dědo tak to zařid jinak a je to,jen ať každej ví jak to je, no a co se týká laické veřejnosti, dost pochybuji o tom, že většina pozná káni od poštolky, tudíž by do toho assi mluvit neměli. No a co napsal Patrol(jsme se snažily prosadit částečnou redukci dravců v oblastech, kde dělají problémy, tak to nikdo nepovolí. Nechtěly jsme samozřejmě likvidaci fizickým usmrcováním, nebo jakoukoli likvidaci, ale pouze odchyt škodících jedinců např v blízkosti zájmovích chovů, nebo v okolí bažantnic. Bohužel tzv. ochranáři jsou všemocní)Nevím Patrole, aspoň nějaká snaha,ale osobně si myslím, že před dravci máme chránit koroptve skřivany prostě divokou populaci a ne rojlerové bažanty, to je nesmysl, tam jde jen o komerci, všici co kecají , že vypouštějí bažanty tak je pouštejí jen na odstřel a ne aby se podpořila divoká populace.Chránit se musí vše čeho je málo a ne toho čeho je dost. No a už vidím jak odchytáváte třeba motáky. Ne tady prostě má fungovat to, že jsem myslivec jsem v revíru kde je koroptev a okres by měl povolit odstřel a hotovo, káně ,jestřáb, moták,výr v nějakou dobu a sojka,vrana,straka, krkavec celoročně.Co se týká dravců at je třeba komise , která posoudí oprávnění k lovu, jelikož dnešní jakoby myslivci tzv rychlokvašky nepoznají káni odvlaštovky, to je jenom udělt papíry a na prasata.Na revír nechat jedno hnízdo kání a motáka ostatní pryč.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 20:30
Alebo pomaly píšem alebo rýchlo odhlasuje . 20:26
René Vrbický reaguje 28.2.2013 20:10
Pane Schindlere a ostatní, kteří sdílejí Váš názor, výborná práce. Paní Jeziková, neberte to jako urážku, ale oprašte si znalosti o sokolnictví. Máme 21. století a celkem věrohodné výzkumy, jak v oblastech chovu, biologie i etologie dravců. Ještě k Ivanovi Marošimu - je stále sokolník. Ke srovnávání dravců sokolnicky vedených a dravců žijících ve volné přírodě, bych se raději nevyjadřoval. Je to něco obdobného jako srovnávat křováky s civilizovaným člověkem. A pane Horníku, Vám přeji, ať Vás při studiu lesařiny dostane do rukou pořádný biolog a studium Vám trochu zpříjemní. Vaše názory jsou opravdu na úrovni.
patrol reaguje 28.2.2013 19:14
paní Jeziková, budete se divit, ale Ivana jsem opravdu znal, jezdil k nám každoročně na setkání do Opočna, Máte pravdu, loví a létá krahujec i v zimě, ale aby lovil to co chceme lovit neloví v přírodě a tudíž je lovecká kodice trošku nižší než ta přírodní. A panu Dvořákovi se omlouvat nemusim, konstatoval jsem jenom to, že když on chce trestat za chyby jiných někoho jiného, tak nevím, proč bych já netrestal za chybu někoho jiného jeho...dle jeho názoru se trestat musí i za vinu jiných nepotrestatelných i ten nevinný.A asi nechápete to, že to bylo myšleno z nadsázkou, což ostatní pochopily.A jaksi jdete jinou cestou připomínek, než jde má předešlá reakce na Vaše nesmysly.Hold lidé jsou takoví, že když nemají pravdu, tak kolem sebe kopou.
patrol reaguje 28.2.2013 19:12
paní Jeziková, budete se divit, ale Ivana jsem opravdu znal, jezdil k nám každoročně na setkání do Opočna, Máte pravdu, loví a létá krahujec i v zimě, ale aby lovil to co chceme lovit neloví v přírodě a tudíž je lovecká kodice trošku nižší než ta přírodní. A panu Dvořákovi se omlouvat nemusim, konstatoval jsem jenom to, že když on chce trestat za chyby jiných někoho jiného, tak nevím, proč bych já netrestal za chybu někoho jiného jeho...dle jeho názoru se trestat musí i za vinu jiných nepotrestatelných i ten nevinný.A asi nechápete to, že to bylo myšleno z nadsázkou, což ostatní pochopily.A jaksi jdete jinou cestou připomínek, než jde má předešlá reakce na Vaše nesmysly.Hold lidé jsou takoví, že když nemají pravdu, tak kolem sebe kopou.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 19:09
Ešte jedna rada patrol - začni na sebe pracovať, pretože zvieratá nemôže a nesmie úspešne cvičiť zúrivý človek. To chce klid!
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 18:58
Aby sa nezabudlo, už si sa ospravedlnil pánovi Dvořákovi? Pripomeniem ti aj za čo - mal si nápad ho obesiť.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 18:52
Patrol vidno že máš patent na rozum. Z dvoch dávno cvičených krahulcov mi neuhynul ani jeden. A v zime sme im svetre neobliekali. V prírode krahulec v zime nelieta a neloví? A nehladuje? Hovorí ti niečo meno Ivan Maroši? Bol to sokolník, absolvent lesníckej školy a môj spolužiak, s ktorým sme sa nejaký čas sokoliarstvu venovali. Dobre si pamätám jeho sokola s ktorým vyhral súťaž v rakúskom Marcheggu a následne bol pozvaný na anglický kráľovský dvor vychovať tam nových sokoliarov. V našom krúžku sokoliarov sa dravce chytené do košov bežne cvičili. Bol to výcvik odlišný od výcviku vybratých mladých z hniezd. Je síce pravda, že už dlhé roky sa tomuto koníčku nevenujem a ani sa nepovažujem za neomylného a vševedúceho odborníka ako si istotne ty, ale medzi tými pár sokolníkmi, čo poznám, nebol ani jeden taký grobian ako ty patrol. Ozaj a koľko krahulcov si mal ty? A ver tomu odchyt dravcov do košov sa vráti.
patrol reaguje 28.2.2013 17:26
Pro paní ANNU JEZIKOVU....plácáte akorát nesmysly a vůbec nemáte ponětí o tom co a jak je pro sokolnictví vhodné....kolik jste vycvičila krahujců, jestřábů, nebo sokolů ?????? Krahujec patří opravdu k velice náchylným druhům, prakticky se s nim nedá létat v zimě, dáte mu trošku míň nažrat a ráno je ex. Chytání do košů ??????? Jste asi spadla z višně....to se u nás neprovozuje a za účelem sokolnictví v novodobém sokolnictví nikdy nedělalo, krahujec chycenej do koše je za účelem sokolnictví nepoužitelnej, je to takovej rapl, že než vycvičíte chycenýho starýho krahujce, tak exne budto on, nebo sokolník na infarkt, chycenej jestřáb se sice cvičí líp, ale v sokolnictví je nevhodnbej, protože na 99% nedonutíte starýho jestřába s přírody k lovu zajíců, které sokolníci z jestřábem loví. A s tou dostupností jste taktéž vedle, Každopádně se dravci v současnosti získávají pouze z umělích chovů a cena jestřába, nebo krahujce je vyšší než cena sokola, takže pro sokolníka je z hlediska ceny dostupnější sokol.Nepoučujte laskavě svejma nesmyslama, když o dostupnosti dravců a jak tak čtu víceméně o dravcích nic nevíte. A ještě dovětek pro ostatní asi spousta z vás víte, že jsem sokolník a každý sokolník patří samozřejmě k zastáncům ochrany dravců, avšak nejsme takoví, že je potřeba chránit za každou cenu a víme, že stavy některých dravců jsou opravdu v některých lokalitách vysoké, avšak ani přes to, že jsme se snažily prosadit částečnou redukci dravců v oblastech, kde dělají problémy, tak to nikdo nepovolí. Nechtěly jsme samozřejmě likvidaci fizickým usmrcováním, nebo jakoukoli likvidaci, ale pouze odchyt škodících jedinců např v blízkosti zájmovích chovů, nebo v okolí bažantnic. Bohužel tzv. ochranáři jsou všemocní
Děda z lesa reaguje 28.2.2013 16:58
P.Dvořák - Chápu a pochopitelně rozumím, ale příspěvky v podobném stylu se žádné změny nedocílí.
Patrik Dvořák reaguje 28.2.2013 15:09
Dědo, přece naopak je potřeba o tom mluvit víc a nahlas, není vůbec normální co se venku ted děje, jenže to mají řešit ti povolaní. Já tady jasně říkám, co je fakt a nikdo s tím nic nedělá. E.P podemno píše pravdu, nikdy by se to stejně nedalo vystřílet a taky to nikdo nechce, to ani náhodou.Jen je potřeba si uvědomit fakt, že prostě je drtivá většina revírů, kde není drobná a tam by se tomu nikdo nevěnoval, ani kdyby byl odlov kání třeba povolen a proč taky ??? No,ale tam kde se věnujete drobné, jelikož to je naše povinnost se o tu zvěř starat, taktam má být zákon pružnější, to se snad shodnem??? No a tam, kde je koroptev a káně, tam si musíme vybrat mi myslivci co chceme, to nikdo za nás rozhodnout nemůže , prostě nemůžeme hájit oboje, to je snad jasný i laikovi, nebo se pletu??? No a pokud to snd není jasný někomu tady , tak není co k tomu říct.
Děda z lesa reaguje 28.2.2013 14:38
P.Dvořák - tiše žasnu. Nikdo Vám nebere názory na chov drobné a její ochranu, ale podobná prezentace na veřejném webu, který navštěvují tisíce lidí (a nejen myslivců) je přinejmenším nevhodná. Celkem zbytečně nahráváte oponentům.
Ellhenický Petr reaguje 28.2.2013 14:37
Vše má být v nějaké rovnováze, ale většinou je vidět více dravců než bažantů a koroptví.Jak se píše níže, i u nás na PT dělají z dravců největší škody motáci. Proto bych uvítal u některých dravců a krkavců dobu lovu jako u zvěře. Nevěřím tomu, že by se vystříleli.
Patrik Dvořák reaguje 28.2.2013 14:17
Patrole, nevím jak se jmenuješ a klidně mi tykej. To jak jsem to napsal, bylo myšleno tak, že jediná věc jak můžem pomoci drobné je tlumení,,škodné" pro tvou informovanost, škodná je to co je přemnožený a sežere vejce, kuře , prostě mládě. Pokud máš poslední zbytky koroptví v revíru a tři prdele kání, co asi budeš chránit ty???? Ještě řekni , že káni!!! Pokud chodíš venku , tak snad vidíš čeho jsou schopní motáci, tady nejde o to že jsou, klidně ať jsou ,ale nemůžeš mít v revíru permanentně třicet dravců nad polama. Prostě u nás se zemědělcama nehneš, pokud nevyjde jaro přírustek není a jediná cesta jak pomáhat drobný je lov škodný a její rozumné řikrmování a samozřejmě roumný odlov.Víš kdyby byla škodná jen liška bylo by to super,ale ty musíš vzít potaz vše co ohrožuje snůšky, mladou zvěř i tu dospělou, pokud se k lišce přidá , vše co je přemnožený + zemědělci a jejich stroje a jedy+silnice atd. moc šancí ta drobná nemá. Když ti řeknu, že v r2003 jsme lovili 180 ks drobný a v r. 2007 760ks , co mi na to povíš, no to jsem zvědavej.Lovu zdar veškerý škodný zmar.
Jezikova Anna reaguje 28.2.2013 09:52
Pán Schindler, pri výcviku dravcov nie je hlavným kritériom lovecké využitie. S dravcami sa loví snáď pár dní v roku. A začínajúci sokolníci s radosťou cvičia aj káňata, u ktorých je lovecké využitie nulové. Podľa mojich vlastných praktických skúseností krahulec nie je chúlostivý o nič viac ako iné dravce. Jeho dostupnosť posudzujem tak, že odchytom do koša je tento dravček získaný teoreticky zadarmo a hlavne nie je usmrtený. Získať na sokoliarke účely sokola je určite sen každého sokoliara. Pre mnohých aj snom ostane, pretože si ho jednoducho nemôžu dovoliť kúpiť. Radšej teda volia jastraba alebo krahulca. Pane mojim cieľom nie je presvedčiť Vás, ani dosiahnuť nejakú zhodu názorov. To by už potom nebola zaujímavá diskusia, keby sme všetci mali jednotný uniformný názor. Práve pri takomto podrobnejšom rozoberaní témy a oponovaní si, môžeme dospieť k zaujímavým poznatkom.
Josef Kouba reaguje 27.2.2013 22:22
S puštíkem bělavým (sova dlhochvostá) jsem se nejednou setkal v Nízkých Tatrách...
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 21:58
Pán Schindler. Nepoznám dobre túto sovu ale na webe je uvedené toto : Puštík bělavý Strix uralensis Typické vlastnosti: Zřetelně větší a většinou světleji zbarvený než puštík obecný, s dlouhým ocasem; oči působí jako velmi malé. Popis: D55-62 cm, RK 115-130 cm; v letu jsou patrné podélné skvrny na spodní straně křídel a „jestřábí“ skvrny na spodní části těla. Rozšíření: Hnízdí převážně ve Švédsku, Finsku a Rusku; vzácný je ve východní a jihovýchodní Evropě, ale vyhnízdil už také v Bavorském lese v jižním Rakousku; žije ve světlých jehličnatých lesích na okrajích močálů a otevřených míst, v horách jihovýchodní Evropy také v bukových lesích; leden-prosinec. Výskyt v ČR: Zatoulává se; možnost hnízdění není vyloučena. Způsob života: Živí se hlavně malými hlodavci, které loví na otevřených místech. Na severu Evropy si zakládá hnízda především na zlomených kmenech stromů, často ale také v hnízdních budkách. Jinde, zvláště ve střední Evropě, si často přivlastňuje hnízdo dravců. Tady však již bohužel vymizel, hlavně vlivem devastace životního prostředí, ale pravděpodobně také vlivem měnícího se podnebí. V Bavorském lese ale v posledních 20 letech opět zahnízdil. Roku 1989 sem také byla vysazena mláďata puštíka bělavého, která byla odchována v zajetí. Zde také pro něho vyvěšují speciální budky. Vaša snaha presvedčiť ma o relatívnej neškodnosti krahulca pre drobnú zver je zbytočná. Ja to viem. Iba ste nepochopil, že krahulec a jastrab sú dva najdostupnejšie a veľmi vhodné dravce pre sokolnícke účely a že ja takto smerujem spôsob regulácie vplyvu dravcov - odchytom, dočasným využitím v skupinách nadšencov lovu dravcami a spätnom návrate do prírody. Ešte sa vrátim ku krahulcovi. Je to dravý vták,ktorý v prírode loví takmer výlučne zo zálohy - striehne ukrytý a čaká. Tam mladým bažantíkom nepomôže žiadny inštinkt, krahulec po lokalizovaní koristi zaútočí neomylne, presne a takmer vždy účinne. Inak Vám dávam do pozornosti môj príspevok dnes o 9:38 kde jastraba a krahulca ako problémové neoznačujem. A problémové okrem bažantníc ani nie sú, snáď iba pre chovateľov holubov a domácej hydiny.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 16:02
Pán Zvářal, my túto sovu považujeme za vzácny druh,ktorý k nám bohvie odkiaľ priletel. Preto tá otázka pôvodu.
karel zvářal reaguje 27.2.2013 16:01
Pane Houserek, on ty zajíce vybil především sám sobě. Má je v potravě, ale loví jedince do 2 kg. Starší ho dovede odrazit. To bude možná i práce orla skalního, který se ze Slovenska pozvolna šíří. Orly chránit každopádně, je jich u nás na jedné, možná na dvou rukách spočítáte. Včera jsem procházel honitbu, kde mají JKS zajíce 60 ks, ale podle mě jich bude o 20-30 více. Víte, kde byli zalezlí? Nejvíc ve smrkové tyčovině podél potoka nebo pod převilými větvemi u kraje polí. Kolem oranice, kukuřičné strniska a řepka. Ale oni 2x týdně dávají seno, je to tam jak na safari. No a to toho porostu za nimi orel ani výr nemůže, leda srstnatá...
karel zvářal reaguje 27.2.2013 15:49
No, víte, já tuhle hru na původní-nepůvodní moc neumím. Jsem založením ochranář, ale chráním i myslivost. Uralka žije i v Chorvatsku, hojná je na vých. Slovensku, na středním již méně. V Beskydech je 15-20 párů, puštíka obecného je minimálně řádově více, přičemž uralka ho jako konkurenta loví. Máme ověřitelné poznatky 200, možná 300 let zpátky. Ona díky své agresivitě u hnízda (brání zejména před kunou) doplatila vyhubením na Šumavě, kde se repatriace podařila, stejně jako v Bavorském lese. Sovy jsou navýsost myšilovní ptáci, v době latence nehnízdí, při gradaci mají i 7-8 mláďat. Uralku zase sejme výr, takže je to takový uzavřený kruh. To jsou silně teritoriální druhy, které v desítkách na poli posedávat neuvidíte, kromě kalousů ušatých a pustovek, ale to jsou zase hrabošáři.
Tomáš Houserek reaguje 27.2.2013 15:48
Denní dravci jsou přemnoženi,to je neobhajitelný fakt,ale třeba u nás je největší problém výr. Vybil nám skoro všechnu zaječí zvěř.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 15:38
Pán Zvářal, trocha mimo tému. V Beskydoch už dlhšiu dobu pozorujeme výskyt sovy dlhochvostej(Strix uralensis) Ak sa nemýlim, ste ornitológ so špecializáciou sovy. Zaujímajú ma Vaše poznatky a názor, pretože táto sova určite medzi pôvodné druhy v Beskydoch nepatrí.
karel zvářal reaguje 27.2.2013 13:41
Krkavec by měl být ve stejném lovném režimu, jako šedivka nebo straka. Navíc šedivka má dostatek přirozených predátorů (jestřáb, výr), straka ještě víc, zdolá ji i krahujčí samice. Krákavec jako jediný nemá přirozeného predátora. Ze skaláka (orla) si dělá doslova vrtuli (a ještě se drze přiživuje na jeho kořisti) a výrovi se díky silnému klovci pravděpodobně dokáže ubránit. Jinak výr má v potravě spoustu dravců a sov, je to taková ekologická policie. Zabývám se dlouhodobě puštíkem, ten má v potravě hodně sojek (proto tak zlostně dorážejí) a také krahujce, zjištěno zatím 13 ex. (na ca 200 budek). Takže ta rovnováha v přírodě je, i když pamatuji časy, kdy díky výrovce jsem nezahlédl káni, šedivku, ba ani poštolku. Ale drobné se nešlo dopočítat, mraky vrabců, strnadů aj. Dravci mohou mít lokálně velký dopad na stavy kořisti (káně na koroptve), ale to je zlomeček vedle devastačních "schopností" člověka (zemědělství, doprava), nebo tolik diskutované černé, příp. lišek a kun.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 13:21
Pán Vajsar, Patrol má pravdu, krkavce nikdo nevysádzal. Oni sa rozmnožili prirodzene, vďaka dlhodobej ochrane a do neúnosných počtov. Patrol, pánovi Vajsarovi si sa omluvil, ale zabudol si sa omluviť pánovi Dvořákovi.
patrol reaguje 27.2.2013 11:25
Omlouvám se za chybu ve jméně pane Vajsar
patrol reaguje 27.2.2013 11:25
pane Vajsnar, vyvedu Vás z omylu, krkavce u nás nikdo nevysazoval, je to druh, který u nás stále žil a nikdy nebyl vyhuben, jen nebyl v takových počtech jako je teď...dělají opravdu problémy
Jiří Vajsar reaguje 27.2.2013 11:04
Tady probíhá polemika o dravcích,ale ochranáři vysadili krkavce,kteří se namnožili/v honitbě jich máme okolo 300 ks/,ti škodí víc než dravci.
patrol reaguje 27.2.2013 11:00
No pane Dvořák, to jste teda napsal skvěle, nemůžeme hnout ze zemědělcema a počasím, tak to musí odnést někdo jinej, v tomhle případě škodná a dle tématu asi dravci. Já mám taky nápad...za amnestii nemůžeme pověsit Klause, tak bych pověsil vás.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 10:41
Pán Schindler. Niekoľko rokov bol môj koníček aj sokolníctvo a celkovo dravce majú môj obdiv. Spoľahlivo ich rozoznať mi nerobí problém a káňata majú jeden výrazný rozlišovací znak. Na väčšiu vzdialenosť ich rozlišovať netreba voľným okom,ale ďalekohľadom. Krahujec konkrétne vyspelá samica bez väčších problémov nám (sokolníkom) lovila dospelé bažanty. Nepochybujte, že aj pomerne útly samček dokáže uloviť bažantie kurčatá. Ak ste si všimol, jestřába ani krahujce neoznačujem za problémové, pretože nikdy neboli nejak zvlášť premnožené a určite nie sú ani teraz. Spomínam ich len pre úplnosť, pretože sú veľmi vhodné na sokoliarstvo. A viete čo robia sokoliari nakoniec s dravcami? Ak neviete, tak ich vypustia naspäť do prírody a vypusteným dravcom nerobí adaptácia na voľnosť absolútne žiadne problémy. Pán Schindler, ďakujem Vám za slušný prístup k veci. Takto má prebiehať diskusia.
Jezikova Anna reaguje 27.2.2013 09:38
Problematiku škody dravcami rozhodne netreba zveličovať, ale nemožno ju paušálne ani podceniť. Túto tému však možno zúžiť na malú skupinu dravcov. Pre možnú zameniteľnosť budem uvádzať české názvy. Z diskusie treba bez rozmýšľania vylúčiť skupinu orlov, sokoly, luňákov, prípadne vzácne zaletených druhov napríklad supy. O love týchto nemožno ani uvažovať. Zostáva prakticky jestřáb, krahujec, káně lesní a káně rousná. Tu je možné uvažovať o ich love alebo odchyte na účely sokolníctva v bažantniciach v revíroch s intenzívnym chovom dronej zveri, o love káně rousné v zime a podobne. Za najproblémovejšiu je označovaná skupina motáci. Pri serióznom posúdení by sa však aj tu určite našlo riešenie, myslím tým regulačný lov. Pre úplnosť je potrebné spomenúť aj skupinu sovy, ktoré nie sú zaradené medz dravce, ale dravé sú. Tie boli bez výnimky chránené vždy, potrebné je však zobrať do úvahy značne rozmnoženého výra a sledovať jeho predačný vplyv. Jeho potravu možno pomerne spoľahlivo identifikovať z vývržkov. Keďže výr bola sova vždy najvzácnejšia nedovolím si uvažovať o jeho love. Dravec nie je ani krkavec avšak u tohoto škodcu je najvyšší čas pristúpiť k regulácii jeho počtu. Najväčší problém vidím tak ako mnohí iní v skutočnosti, že prevažná väčšina poľovníkov nedokáže dravce identifikovať a postrieľali by možno aj poštolky. Toto je vážny dôvod nepovoliť lov dravcov. Pre prípad, že by sa výnimočne pristúpilo k regulačnému lovu, musel by byť tento limitovaný nielen počtom povolených jedincov, ale prísnym obmedzením počtu strelcov, kde by lovec vopred musel spoľahlivo preukázať svoje znalosti. Snáď by v tomto prípade bolo možné uvažovať aj o polatkovom love s podmienkou, že zisk by sa použil výlučne na zveľadenie revírov.
Patrik Dvořák reaguje 27.2.2013 08:23
Zdravím,kdyby vše bylo jak má být , tak by vůbec nevadilo , že je někde trochu víc kání a motáků. Jenže ono je to tak, že na těch pláních se počítá každej zajíček a jestli tam deně prolétává pořád dokola deset až dvacet motáků a kání, zajíc nemá šanci, jsně že tito dravci, loví především myši,ale jakmile najdou zajíčja či hnízdo koroptve či kuřata je vymalováno. Pokud nemůžete hejbnout se zemědělci, s počasím, tak Vám zbývá jen regulace ,,škodné" Je úplně jasný, že dravci jsou jen součástí toho co likviduje poslední zbytky drobné, alei tak by se nic nemělo přemnožit a mělo by se se vším myslivecky hospodařit.
Jiří Wenzl reaguje 27.2.2013 00:44
Pane Kulichu - těch 60 motáků na 100 ha poli Vám věřím pouze v případě, že se jednalo o strnisko po sklizni vojtěšky, a těmi motáky myslíte kulaté balíky omotané motouzem. Mít 60 bažantích hnízd na 100 hektarech je nesplnitelným snem polního myslivce.
Michal Kulich reaguje 26.2.2013 23:18
Se všemi názory souhlasím, pane Zumr, viděl jste někdy co dokáže 60 motáků na 100 ha poli? Jak vyžduchne slepici z hnízda a naháže do sebe jedno vajíčko za druhým až není celé hnízdo prázdné? Já ano. Když mě vyletěl moták od nohou a upustil malého zajíčka s proseknutýma plícema. Na JM se během jara a léta nastěhuje tolik motáků, že milovníci dravců nestačí fotit a myslivci jen skřípou zuby. Tam, kde byli ještě do nedávna dobré stavy drobné, tak je pomalu ale jistě kosí černá, lišky, kočky, straky, sojky, a kdo viděl v akci motáka, tak ví o čem mluvím.
Martin Matustik reaguje 26.2.2013 23:08
je jasne že dravci nejsou jedinym činitelem ktery ovlivnuje stavy drobne zvěře (myslim si že dost vyrazně)ale je jeden z mala ktery by se dal ovlivnit na rozdil od mechanizace chemizace a dopravni sytuace
Leon Zumr reaguje 26.2.2013 22:42
jak může někdo tvrdit že za úbytek drobné můžou údajně přemnožení dravci
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 20:03
Zdravím Vás páni. Problematiku dravcov v revíroch SR aj ČR celkom dobre poznám. Veľa cestujem a mám dosť známych medzi poľovníkmi. Takmer všetci majú dravých vtákov plné zuby. Stavy káně (Buteo buteo) nikdy nerieši snehová pokrývka. Oni neuhynú ale odletia južnejšie, učia o tom vo všetkých kurzoch a na školách K nám priletia káně rousné - Buteo lagopus + severské populácie Buteo buteo a tie vedia ako na drobnú zver. Pravda je len to, že je málo poľovníkov čo ich rozoznajú. S ústupom zimy sa vrátia na sever, drobnú zver dobre preriedia ale sú chránené. Téma dravce, je podobná ako téma veľké šelmy a aj tu je načase prijať rozumný kompromis. Nikto asi nespochybňuje, že dravé vtáky netreba vyhubiť. Ale v odôvodnených prípadoch treba pristúpiť k regulovaniu ich stavov. Opodstatnená je pritom iba pripomienka, že každý poľovník musí všetky dravce spoľahlivo rozoznať ale nie je to tak. Mnoho poľovníkov dravce nerozozná. Prečo asi?
Skrofa reaguje 26.2.2013 19:37
Už to tu padlo, když nemá drobná zvěř vhodné životní podmínky, nemá se kam schovat před dravci, nemá kde zahnízdit, nemá vhodnou skladbu potravy, atd... bude těch posledních pár kusů drobné na daném území živořit tak dlouho, až je nějaký ten dravec, šelma či řezačka nakonec uloví. Vliv predace v takto narušeném prostředí je samozřejmě horší, než ve zdravé krajině, kde má zvěř lepší podmínky a vyšší rozmnožovací schopnost, ale řešením není vybít dravce. To je, jako byste problém s děravým chladičem řešili doléváním vody. Také mě zarazilo zařazení krahujce mezi přemnožené. Teď v zimě ho sice občas u krmítka vídám (což je pochopitelné), ale neřekl bych, že je přemnožený. Což je asi také důvod, proč nám ochranáři nechtějí dát možnost dravce regulovat, protože i mě je jasné, po čem všem by někteří byli schopni vystřelit. Také by mě zajímalo, jestli bychom se k černé zvěři chovali jako ke "škodné", pokud by se s ní nedalo hospodařit. Pane Horníku, z Vaší otázky je mi jasné, co chcete slyšet, takže počítám s tím, že můj názor nepřijmete, ale na druhou stranu nechápu, proč se na to vůbec ptáte, když máte předem jasno.
Michal Baručák reaguje 26.2.2013 19:09
Také souhlasím s panem Balcárkem,Bínem i panem Patrolem,zemědělci na to mají asi největší vliv,ale i kdyby ti dravci tak škodili,tak Ti ochranáři řeknou ať jim dáš prokazatelné důkázy a řeknou Ti,kdeje ten stav přemnožení,jaký to je počet třeba na 100 ha,podle čeho to odůvodníš?
Jiří Lengyel,starší reaguje 26.2.2013 18:24
Jiříku,máš s těmi dravci starosti,uč se převším ať se na tu Lesárnu dostaneš.....
patrol reaguje 26.2.2013 17:49
Naprosto souhlasím s panem Balcárkem a Bímem pernatí dravci mají v dnešní době minimální podíl na škodách na zvěři a jsou až na posledním místě, největší podíl mají jezedáci se strojema a jedama, poté prasata, dále auta (v roce 2011 prokazatelně usmrceno vozidly 74000 zvěře bažantí a 57.000 zajíců) a až na úplném konci jsou pernatí dravci, daleko je převyšuje liška, jezevec, kuna, toulávej pes a kočka. A zákaz celoplošného odstřelu dravců byl udělán hlavně proto, že většina myslivců nepozná dravce když sedí 2 metry od něj, natož když letí 50 metrů daleko a docházelo k zástřelům ohrožených druhů a bohužel i k zástřelům úmyslným
Josef Bím reaguje 26.2.2013 17:26
Souhlasím s panem Balcárkem. A co třeba černá, v tomto ohledu také může mít negativní vliv na populaci drobné zvěře. Jinak počet dravců je odvislý od množství kořisti a dynamicky se vyvíjí a jak víme, tak drobná zvěř většinou netvoří hlavní složku potravy našich dravců.
Jiří Balcárek reaguje 26.2.2013 16:50
No, nevím. Stavy káně nejlépe reguluje sněhová pokrývka. Současné stavy jsou mnohem nižší, než tomu bylo před cca 3-5 lety. Prvotní příčinou nedostatku drobné zvěře je zemědělsky znetvořená krajina. Na lánech 500ha a více těžko můžete myslivecky hospodařit, když tam není ani větev.
Rostislav Kejdana reaguje 26.2.2013 16:49
co krkavec? podle mne větší zlo než všichni dravci dohromady alespoň u nás. nezastávám extrémistické postupy na vystřílení dravců. každý tvor má své místo v přírodě a každý extrém je špatně.
Jezikova Anna reaguje 26.2.2013 16:37
Áno máte úplnú pravdu.