
Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie

Zlatý srnec z Maďarska
vloženo: 26.6.2025 08:02
autor: NH
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17351)
- úlovky (svět) (2254)
- trofeje (4706)
- historie (3859)
- zvěř v přírodě (43651) (5 dnes)
- zvěř v zajetí (3715)
- příroda (39791)
- lovecké výstavy (1568)
- lovecký pes (13571)
- zbraně (2612)
- lidé (4680)
- fotopast (16003) (1 dnes)
- myslivecké umění (4877)
- myslivecký interiér (463)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7144)
- ptactvo v přírodě (20685) (4 dnes)
- hmyz v přírodě (7238) (3 dnes)
- obojživelníci a plazi (1363)
- květiny a houby (15707)
- myslivecké stavby (3950)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24638)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)

Silvestrovský vysoce zlatý muflon
vloženo: 31.12.2015 17:27
autor:
úlovky (svět)

**
vloženo: 21.1.2015 12:07
autor: Svatoslav Ščudla
trofeje

životní srnec
vloženo: 22.5.2017 19:26
autor: Zuzana wimmerova
zvěř v přírodě

studí to !
vloženo: 26.1.2013 17:02
autor: Vít Hlavica
zbraně

Luxus!
vloženo: 20.2.2012 16:53
autor: Michal Jaroš
fotopast

...
vloženo: 12.5.2017 19:46
autor: Miroslav Svoboda
myslivecké umění

darček pre kamoša..
vloženo: 3.2.2016 16:29
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
« novější foto | starší foto » |
Je normální kácet zdravé stromy?

Komentáře:
6.12.2012 20:30 vložil František Havran
Jistě se shodnem na tom, že dřeviny pionýrské (topol, bříza, vrba atd) budou na prosýchání větví (potažmo odumření stromu) náchylnější a nastane mnohem dříve. Je to jejich životní strategie - obsadit rychle ve velkém množství plochu x na úkor věku. Jasan nám prosychá taky, čím dál víc, za to ale nemůže ani tak ten strom samotný, spíše jak houba Chalara fraxinea. Ale k prosychání dochází u každého stromu s přibývajícím věkem. Jak bylo řečeno - čert ví, jak byly staré a v jakém byly zdravotním stavu... Ale s výsadbou mladých nekvalitních stromků - promiňtě, ale to je blbost toho co výsadbu převzal, že takový odrostek si nechá zasadit. Vždy je třeba si takovou věc pohlídat. Cesta tam trvá pár minut, a vidíte, co se tam sadí..... A ještě k té ekonomice - investicí se u odrostku (vzrostlého stromu) lípy (14/16) pohybuje cca 2 000. Pokud má město vlastní pracovníky, tak náklady opravdu velmi vysoké nejsou, protože zasazení stojí "pár korun". Je tam sice ještě náklad na rizikové kácení - ale ten jednou bude muset tak i tak přijít... Naproti tomu jeden odborný ořez a zajištění jednoho stromu, stojí desítky tisíc. Zkuste si uvědomit, že bohužel ne každé město má rozpočet jako Praha, aby se zde sekala tráva za 60 000 000 ročně... Sečteno a podtrženo jak jsem psal - za mě -souhlasím, že pokud byly stromy opravdu zdravé, stačilo by je ořezat a mohly tam ještě chvilku růst. Ale pokud zdravé nebyly - plně chápu, že nikdo nechce nést odpovědnost za možné způsobené zdravotní a materiální škody a jednal bych úplně stejně...
Jistě se shodnem na tom, že dřeviny pionýrské (topol, bříza, vrba atd) budou na prosýchání větví (potažmo odumření stromu) náchylnější a nastane mnohem dříve. Je to jejich životní strategie - obsadit rychle ve velkém množství plochu x na úkor věku. Jasan nám prosychá taky, čím dál víc, za to ale nemůže ani tak ten strom samotný, spíše jak houba Chalara fraxinea. Ale k prosychání dochází u každého stromu s přibývajícím věkem. Jak bylo řečeno - čert ví, jak byly staré a v jakém byly zdravotním stavu... Ale s výsadbou mladých nekvalitních stromků - promiňtě, ale to je blbost toho co výsadbu převzal, že takový odrostek si nechá zasadit. Vždy je třeba si takovou věc pohlídat. Cesta tam trvá pár minut, a vidíte, co se tam sadí..... A ještě k té ekonomice - investicí se u odrostku (vzrostlého stromu) lípy (14/16) pohybuje cca 2 000. Pokud má město vlastní pracovníky, tak náklady opravdu velmi vysoké nejsou, protože zasazení stojí "pár korun". Je tam sice ještě náklad na rizikové kácení - ale ten jednou bude muset tak i tak přijít... Naproti tomu jeden odborný ořez a zajištění jednoho stromu, stojí desítky tisíc. Zkuste si uvědomit, že bohužel ne každé město má rozpočet jako Praha, aby se zde sekala tráva za 60 000 000 ročně... Sečteno a podtrženo jak jsem psal - za mě -souhlasím, že pokud byly stromy opravdu zdravé, stačilo by je ořezat a mohly tam ještě chvilku růst. Ale pokud zdravé nebyly - plně chápu, že nikdo nechce nést odpovědnost za možné způsobené zdravotní a materiální škody a jednal bych úplně stejně...
6.12.2012 15:43 vložil David Reif
Ne všechny památné jsou v takovém stavu - většinou ty lepší jsou na dvorcích, před domy a mimo cestu, chodníky, kde se nic nekope, nestaví atd - to je ale jedno, není to předmětem debaty. Máte pravdu pánové oba a veškeré naše polemiky se odvíjejí od zdravotního stavu předmětných dřevin, který nemůžeme podle fotografiií podrobně posoudit. Vyházím z toho, co uvedl do názvu vkladatel. Já bych ji před barákem chtěl a ještě si připlatím za ošetření. Kdybych si měl připouštět taková rizika, tak nevylezu z baráku a natož za volant. Ty výsadby co se teď provádí nemají šanci nikdy dorůst takových rozměrů a velikosti - to co je občas v balech u větších sazenic je příšerné. Viděl jsem i výsadby (konkrétně v PV) které se vyvracely a musely po 10 letech vykácet - vychýlení kmenů z důvodu malých balů, nekvalitní realizace výsadby, poškození paty kmínků křovinořezem. Zůstane pro nás otázkou, zda se jednalo o živořící stromy. Při kvalitním ořezu může "zdravý" strom (relativní pojem, neboť žádný není úplně zdravý) žít i několik destíek let. Pokud by jste provedl u těchto dřevin řez "na hlavu" tak by to bylo s určitostí kvalifikováno jako poškození dřeviny. Raději bych volil stabilizační řez a obvodovou redukci koruny.
Ne všechny památné jsou v takovém stavu - většinou ty lepší jsou na dvorcích, před domy a mimo cestu, chodníky, kde se nic nekope, nestaví atd - to je ale jedno, není to předmětem debaty. Máte pravdu pánové oba a veškeré naše polemiky se odvíjejí od zdravotního stavu předmětných dřevin, který nemůžeme podle fotografiií podrobně posoudit. Vyházím z toho, co uvedl do názvu vkladatel. Já bych ji před barákem chtěl a ještě si připlatím za ošetření. Kdybych si měl připouštět taková rizika, tak nevylezu z baráku a natož za volant. Ty výsadby co se teď provádí nemají šanci nikdy dorůst takových rozměrů a velikosti - to co je občas v balech u větších sazenic je příšerné. Viděl jsem i výsadby (konkrétně v PV) které se vyvracely a musely po 10 letech vykácet - vychýlení kmenů z důvodu malých balů, nekvalitní realizace výsadby, poškození paty kmínků křovinořezem. Zůstane pro nás otázkou, zda se jednalo o živořící stromy. Při kvalitním ořezu může "zdravý" strom (relativní pojem, neboť žádný není úplně zdravý) žít i několik destíek let. Pokud by jste provedl u těchto dřevin řez "na hlavu" tak by to bylo s určitostí kvalifikováno jako poškození dřeviny. Raději bych volil stabilizační řez a obvodovou redukci koruny.
6.12.2012 14:46 vložil Mil.Šimek
Ono chce vždy zodpovědně a citlivě zvážit, kdy má strom ještě smysl v lokalitě udržovat (ošetřovat) anebo pokácet a vysadit nový, tedy spíše několik nových. Padání listí není skutečně závažný dovod k povolení pokácení. Stáří stromu není také rozhodující. Podstatný je celkový stav a provozní bezpečnost stromu, kdy se musí zvážit, zda-li nelze zajistit třeba odborným řezem. A v totmo případě hlavně né řezem na hlavu. Řez na hlavu se má provádět již od mládí a hlavně pravidelně. U takto vzrostlých stromů by se jednalo o poškození, za které by měla být uložena pokuta. Na asanaci řezných ran je více názorů, ale v odborných kruzích spíše převládá názor ničím nezatírat, protože to může potlačit přirozenou hojivou schopnost dřevin. Mezi dřeviny náchylné k prosychání se spíše řadí břízy, vrby, jasany nebo topoly, ale lípy?! Za výsadbu se všechno schovat nedá, protože náklady na zajištění nového kvalitního stromu jsou velmi vysoké a navíc nikdy nemáte jistotu jestli z něj jednou vyroste krásný a hodnotný strom. Toť můj názor.
Ono chce vždy zodpovědně a citlivě zvážit, kdy má strom ještě smysl v lokalitě udržovat (ošetřovat) anebo pokácet a vysadit nový, tedy spíše několik nových. Padání listí není skutečně závažný dovod k povolení pokácení. Stáří stromu není také rozhodující. Podstatný je celkový stav a provozní bezpečnost stromu, kdy se musí zvážit, zda-li nelze zajistit třeba odborným řezem. A v totmo případě hlavně né řezem na hlavu. Řez na hlavu se má provádět již od mládí a hlavně pravidelně. U takto vzrostlých stromů by se jednalo o poškození, za které by měla být uložena pokuta. Na asanaci řezných ran je více názorů, ale v odborných kruzích spíše převládá názor ničím nezatírat, protože to může potlačit přirozenou hojivou schopnost dřevin. Mezi dřeviny náchylné k prosychání se spíše řadí břízy, vrby, jasany nebo topoly, ale lípy?! Za výsadbu se všechno schovat nedá, protože náklady na zajištění nového kvalitního stromu jsou velmi vysoké a navíc nikdy nemáte jistotu jestli z něj jednou vyroste krásný a hodnotný strom. Toť můj názor.
6.12.2012 13:48 vložil František Havran
Ještě jedna drobnost- Soudě dle vašeho vyjadřování máte asi vzdělání v daném (příbuzném) oboru lesnictví, krajinářství. Jistě víte, kolik stojí takový odborný řez jednoho stromu v městské zástavbě. Udržovat při životě živořící strom v takovéto zástavbě je nejen bezpečnostní, ale i finanční sebevražda... Pokud strom opravdu nebyl v dobrém zdravotním stavu, je jednoznačně lepším řešením ho pokácet a na jeho místo vysadit strom nový (odrostek ve výšce 6 metrů třeba). Pořád Vás to vyjde několikanásobně levněji a máte klid v duši a nemusíte se strachovat, že spadne na zaparkované auto, nebo nedejbože opravdu na někoho... Pokud byl úplně zdravý (o čemž silně pochybuji) pak s Vámi souhlasím, že by ji stačilo možná seřezat na "hlavu". Ona by tam mohla ještě pár let růst.
Ještě jedna drobnost- Soudě dle vašeho vyjadřování máte asi vzdělání v daném (příbuzném) oboru lesnictví, krajinářství. Jistě víte, kolik stojí takový odborný řez jednoho stromu v městské zástavbě. Udržovat při životě živořící strom v takovéto zástavbě je nejen bezpečnostní, ale i finanční sebevražda... Pokud strom opravdu nebyl v dobrém zdravotním stavu, je jednoznačně lepším řešením ho pokácet a na jeho místo vysadit strom nový (odrostek ve výšce 6 metrů třeba). Pořád Vás to vyjde několikanásobně levněji a máte klid v duši a nemusíte se strachovat, že spadne na zaparkované auto, nebo nedejbože opravdu na někoho... Pokud byl úplně zdravý (o čemž silně pochybuji) pak s Vámi souhlasím, že by ji stačilo možná seřezat na "hlavu". Ona by tam mohla ještě pár let růst.
6.12.2012 13:39 vložil František Havran
Davide, jen si uvědomte, jak ty památné staré lípy vypadají. Svázané řetězy a vazáky, "zaplátované" díry plechem a lepenkou po vylomení kosterních větví (někdy zhovadilosti typu - díra po vylomené větvi se zabetonuje) apod. Taky si musíte uvědomit, že něco jiného vydrží lípa, která má 120 let a je uvnitř porostu, 120 let, která je v městské zástavbě a 120 let stará lípa, která je někde na louce, mezi poli, stranou od antropogenních vlivů - to jsou ty naše "památné stromy". Ty dlouhovéké a památné - to jsou stromy, do kterých se v jednom kuse neřeže. Vylomí se větev - tak ochranáři burcují, ať se poranění asanuje a potom je zase 50 let klid. Staré suché větve se tam nechávají, nikdo to "neřeší"... S každým zásahem (a je úplně jedno jak je odborný) se do stromu otvírá brána pro infekci (plísně, houby). Zatření Sanatexem, Pelakolem, Latexem a podobnými přípravky toto riziko snižuje, ale v žádném případě nezastavuje. Městské lípy, které jsou ořezávány v pravidelném intervalu 5 - 10 let určitě ve vyšším věku zdravé nebudou. Už jenom proto, že v dřívější době se vůbec takovéto asanace poranění neprováděly. Lípa je měkké dřevo bez vyššího množství uložených tříslovin, terpenů a podobných látek, proto je méně odolné než třeba dub .. Mimochodem - já kdybych u takového stromu bydlel, tak na pravděpodobnost zvysoka a zdaleka se*u. Riziko tam je a jeden pán, na kterého spadla krátká větev je na vozíku. Nepotřebuji mít na vozíku nebo pod zemí nikoho blízkého. Průšvih, který by pak z toho město mělo (ne město, ale byl by to "někdo" - správce zeleně, městský hajný) - nikdo normální si to na triko nevezme...
Davide, jen si uvědomte, jak ty památné staré lípy vypadají. Svázané řetězy a vazáky, "zaplátované" díry plechem a lepenkou po vylomení kosterních větví (někdy zhovadilosti typu - díra po vylomené větvi se zabetonuje) apod. Taky si musíte uvědomit, že něco jiného vydrží lípa, která má 120 let a je uvnitř porostu, 120 let, která je v městské zástavbě a 120 let stará lípa, která je někde na louce, mezi poli, stranou od antropogenních vlivů - to jsou ty naše "památné stromy". Ty dlouhovéké a památné - to jsou stromy, do kterých se v jednom kuse neřeže. Vylomí se větev - tak ochranáři burcují, ať se poranění asanuje a potom je zase 50 let klid. Staré suché větve se tam nechávají, nikdo to "neřeší"... S každým zásahem (a je úplně jedno jak je odborný) se do stromu otvírá brána pro infekci (plísně, houby). Zatření Sanatexem, Pelakolem, Latexem a podobnými přípravky toto riziko snižuje, ale v žádném případě nezastavuje. Městské lípy, které jsou ořezávány v pravidelném intervalu 5 - 10 let určitě ve vyšším věku zdravé nebudou. Už jenom proto, že v dřívější době se vůbec takovéto asanace poranění neprováděly. Lípa je měkké dřevo bez vyššího množství uložených tříslovin, terpenů a podobných látek, proto je méně odolné než třeba dub .. Mimochodem - já kdybych u takového stromu bydlel, tak na pravděpodobnost zvysoka a zdaleka se*u. Riziko tam je a jeden pán, na kterého spadla krátká větev je na vozíku. Nepotřebuji mít na vozíku nebo pod zemí nikoho blízkého. Průšvih, který by pak z toho město mělo (ne město, ale byl by to "někdo" - správce zeleně, městský hajný) - nikdo normální si to na triko nevezme...
6.12.2012 08:53 vložil David Reif
I přesto, že neznám podrobnosti např. o zdravotním stavu předmětných dřevin, tak lze podle vašich fotek říci, že i přes velké množství technologických chyb při ošetření prováděném v minulosti, nebylo bezpodmíněčně nutné dřeviny kácet. Povolení ke kácení dřevin je nutné vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny. Nízký fyziologický věk? - proč tedy lípy tvoří většinu památných stromů v ČR a jsou velmi často v dobrém zdravotním stavu i ve věku 400 - 500 let? Pár suchých větví nebo hniloby, které nenarušují stabilitu nostných prvků nejsou důvodem k pokácení jinak zdravých a prosperujících dřevin. Pokud se bojíte padajících větví, tak raděj nechodtě do lesa, tam padají i stromy. Pravděpodobnost, že padající větev někoho těžce nebo smrtelně zraní je menší (po odborně provedeném zdravotním řezu ještě menší), než když Vás při chůzi po okraji silnice, přecházení na přechodě nebo jízdě autem srazí auto. Je bohužel normální, ale není správné, že se starý a přitom zdravý strom pokácí.
I přesto, že neznám podrobnosti např. o zdravotním stavu předmětných dřevin, tak lze podle vašich fotek říci, že i přes velké množství technologických chyb při ošetření prováděném v minulosti, nebylo bezpodmíněčně nutné dřeviny kácet. Povolení ke kácení dřevin je nutné vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny. Nízký fyziologický věk? - proč tedy lípy tvoří většinu památných stromů v ČR a jsou velmi často v dobrém zdravotním stavu i ve věku 400 - 500 let? Pár suchých větví nebo hniloby, které nenarušují stabilitu nostných prvků nejsou důvodem k pokácení jinak zdravých a prosperujících dřevin. Pokud se bojíte padajících větví, tak raděj nechodtě do lesa, tam padají i stromy. Pravděpodobnost, že padající větev někoho těžce nebo smrtelně zraní je menší (po odborně provedeném zdravotním řezu ještě menší), než když Vás při chůzi po okraji silnice, přecházení na přechodě nebo jízdě autem srazí auto. Je bohužel normální, ale není správné, že se starý a přitom zdravý strom pokácí.
5.12.2012 20:39 vložil Pavel Kessler
Předem bych chtěl upozornit, že tenhle strom a další tři byly skáceny celé. Je pravda, že už něco pamatují, ale hlavní důvod byl ten, že už si obyvatelé bydlící v blízkosti stromů několik let stěžují na neustálé padání listí na jejich pozemky. Jelikož bydlím v těsné blízkosti těchto stromů, tak vím o čem mluvím.
Předem bych chtěl upozornit, že tenhle strom a další tři byly skáceny celé. Je pravda, že už něco pamatují, ale hlavní důvod byl ten, že už si obyvatelé bydlící v blízkosti stromů několik let stěžují na neustálé padání listí na jejich pozemky. Jelikož bydlím v těsné blízkosti těchto stromů, tak vím o čem mluvím.
5.12.2012 20:25 vložil František Havran
Pavle, pokud se nepletu, jedná se o lípu, že ? Lípa je jedna z dřevin, která se vyznačuje nízkým fyziologickým věkem = věkem, kdy jednotlivé větve začínají odumírat. Strom rostl v obydlené oblasti. Nevím, zda byl proveden "zmlazovací řez", aby se odstranily staré větve, nebo jestli byl pokácený celý. My lesníci a arboristi máme tzv "Presslerův vrták" kterým se dá zjistit, kolik má strom let, ale také jestli je shnilý. Město nese velkou zodpovědnost, protože mít ve vlastnictví strom, ve kterém se rozvíjí hniloba, popřípadě který má suché větve je velice nebezpečné. Představte si Pavle, že z toho stromu spadne na vaši manželku, nebo na vaše děti větev. Takové úrazy jsou těžké, až smrtelné. Nikdo z města nechce nést takové riziko a proto je opravdu lepší pokácet starý strom a vysadit nový...Varianta B - někdy si lidé stěžují, že strom je příliš velký a velká koruna stíní a mají v domě tmu... Možností je několik. Ano je normální a správné, že se starý strom pokací a předejde se tak možnému tragickému neštěstí. Snad jsem to objasnil aspoň trošku, proč....
Pavle, pokud se nepletu, jedná se o lípu, že ? Lípa je jedna z dřevin, která se vyznačuje nízkým fyziologickým věkem = věkem, kdy jednotlivé větve začínají odumírat. Strom rostl v obydlené oblasti. Nevím, zda byl proveden "zmlazovací řez", aby se odstranily staré větve, nebo jestli byl pokácený celý. My lesníci a arboristi máme tzv "Presslerův vrták" kterým se dá zjistit, kolik má strom let, ale také jestli je shnilý. Město nese velkou zodpovědnost, protože mít ve vlastnictví strom, ve kterém se rozvíjí hniloba, popřípadě který má suché větve je velice nebezpečné. Představte si Pavle, že z toho stromu spadne na vaši manželku, nebo na vaše děti větev. Takové úrazy jsou těžké, až smrtelné. Nikdo z města nechce nést takové riziko a proto je opravdu lepší pokácet starý strom a vysadit nový...Varianta B - někdy si lidé stěžují, že strom je příliš velký a velká koruna stíní a mají v domě tmu... Možností je několik. Ano je normální a správné, že se starý strom pokací a předejde se tak možnému tragickému neštěstí. Snad jsem to objasnil aspoň trošku, proč....
5.12.2012 15:46 vložil Roman Erban
spíš se někdo bojí o barák,na fotce je vidět že strom už něco pamatuje
spíš se někdo bojí o barák,na fotce je vidět že strom už něco pamatuje
5.12.2012 13:58 vložil Václav Kašák
Vy jste ochranář???
Vy jste ochranář???
4.12.2012 21:57 vložil Miroslav Novak
Bezpečnost.
Bezpečnost.
4.12.2012 21:44 vložil bohuslav šeda
No normálního v tomto státu už toho moc není ale někdy strom potřebuje prořezat.
No normálního v tomto státu už toho moc není ale někdy strom potřebuje prořezat.
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.