Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Nikdy neodmítnu možnost lovu divočáka, a tak jsme ve středu ve třech vyrazili opět ke kamarádům, kteří kromě černé zvěře mají i sníh. Chvilku před osmou hodinou usedám na kazatelnu, protože po minulých zkušenostech tuším, že prasátka by mohla přijít opět brzy. Jenže – všude je klid, ticho jako v kostele a „ani chlup“. Blíží se půl desátá a já začínám propadat skepsi – kdepak, dneska prasátka nepřijdou.. Kdyby se ukázaly aspoň ty ovce (mám na mysli samozřejmě muflony :-) abych měla na co koukat.. Jen to domyslím, zdá se mi, že se v kraji lesa něco pohnulo! Zvedám dalekohled a už je vidím – bachyně se selaty, pěkně seřazení do vláčku, přecházejí přes cestu. Čekám, že znovu projdou lesem a objeví se někde přede mnou. Za minutu nebo dvě skutečně zahlédnu dva černé stíny – jenže to nejsou divočáci, ale muflonky! Slyším lámání, občasné zafunění nebo zakvičení, ale prasata se ne a ne ukázat. No co je? Kde jste? Pak mi to dojde! Přímo před sebou mám totiž odchytové zařízení a protože je třeba chytit nějakou holou mufloní zvěř, je v něm nakrmeno – a právě tam mi divočáci „nalezli“! Každou chvíli se některé sele objeví zpátky na cestě, jenže na spolehlivou ránu je to daleko a oni se nikam jinam nechystají, vždy jen rychle přeběhnou do lesa a zase se za okamžik spořádaně vrátí do „odchyťáku“. Jen bachyně mi uprostřed cesty pózuje delší dobu, a tak si na ni občas zamířím, abych "nevyšla ze cviku" :-) Minuty ubíhají a pak z lesa konečně vytáhnou čtyři kusy na volný prostor. Na případný lov je vzdálenost i viditelnost naprosto v pořádku, jenže jsou to lončáci a na ty už v tuto roční dobu střílet nebudu. Za nějakou dobu parta zavelí k ústupu a vzápětí se ze stínu vynoří dinosaurus :-) Ne, je to samozřejmě taky divočák, ale něco tak obrovského jsem v životě neviděla. Kňour s velkým K se mi prochází sotva 60 metrů před kazatelnou. „Tebe bych si střelila, kdybych mohla, ale co pak s tebou? Ani by ses´ nevešel do auta“ směju se v duchu a nepřestávám kontrolovat dění kolem. Selata přicházejí a odcházejí, dovnitř a ven, z lesa a do lesa a mě už to přestává bavit. „To nemá cenu, nehraju!“ Odkládám kulovnici, naleju si teplý čaj a zapálím cigaretu. Ono to nějak dopadne :-) Blíží se jedenáctá hodina, zdá se mi, že divočáci postupně odcházejí, když v tom se zleva přihrne černá koule, která se vzápětí rozpadne na pět selat. „Moje!“ zaraduju se a už držím jedno z nich v kříži. Chvíli ještě čekám, až pár kroků popojde, abych si byla jednak jistá, že stojí opravdu naširoko a hlavou doprava, druhak že stojí osamoceně a žádný sourozenec se neschovává za ním a konečně aby za sebou nemělo odchytové zařízení, ve kterém nejspíš ještě nějací divočáci zůstali. Pak už lesem zaduní výstřel a můj první letošní úlovek se láme v ohni.. Lovu zdar! Sele – bachyňka, ulovená 5.2.2014 ve 22:50 hodin Vzdálenost cca 80m, hmotnost ( po vyvržení a zkrácení běhů) 31,7 kg Kulovnice ZKK 601 v ráži 308 Win, střelivo Brenneke TUG - zatím s ním mám jen ty nejlepší zkušenosti