Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Sele Sobotu jsem věnoval doplnění jádra v srnčích krmelcích, rozvěsil jsem také další letninu. Přičemž jsem si také všiml, že kolem krmelečku na Skalkách je čerstvě ryto od černé zvěře. Černá se v těchto místech ráda pohybuje, protože necelý kilometr odtud je několika hektarový porost mladého lesa. Sama houština co by si zvěř přála více. Obešel jsem si okraj lesa a obeznal místa, kde černá vytahuje ven z lesa. Jako výhoda bylo to , že kolem lesa je ještě pruh neroztátého sněhu, na kterém bude černá dobře vidět. Vytypoval jsem si dva ochozy proti kazatelně, kde jsem rozházel rozlámané klasy kukuřice, abych zvěř trochu zdržel na pásu sněhu asi 15 m širokém. V 17.00 hod. jsem již usedal v kazatelně. V 17.30 hod. vytahuje na louku před kazatelnou 5 kusů vysoké. 2 laně s kolouchy a jeden špičák sice lovný, ale bohužel teď už né. Samozřejmě objevili rozlámané klasy kukuřice a tak si vylepšili jídelníček. Až na kazatelnu bylo slyšet jak jim chutná. Po chvílí však skupina prudce odskočila asi 20 m a začala jistit směrem do lesa. Za chvílí již také slyším silné odfouknutí z kraje lesa, ale nic nevidím. Za malou chvíli z lesa vytáhl samotný kus – kňour a zamířil si to mírným poklusem k opodál stojící skupině jelení zvěře. Aniž by se zastavil přeběhl asi 30 m od kazatelny a jelení zvěře jako by si ani nevšímal. Vodící laň chvílí jistila směrem kam odběhl kňour, ale za chvílí se celá skupina začala pastvit v klidu. Jelení zvěř se pastvila, ale za chvíli si postupně jeden kus za druhým zalehli asi 50 m od kazatelny. Všude byl klid, a tak mi také na chvíli spadla víčka. Když najednou slyším , že vysoká vstává. Okamžitě bystřím také své smysly, ale nic neslyším, jen vidím vysokou odcházet. Najednou mám pocit, že na sněhu je nějaký tmavý bod, který se však nehýbe. Obeznávám tento bod , a je to jasné přede mnou stojí další kus černé. Nehybe se a jistí a jistí, dle velikosti odhaduji, že je to bachyně. Zda se, že je to věčnost, než bachyně udělala asi dva kroky dopředu. V tom okamžiku se za ní objevují další kusy celkem 4 selata. Naštěstí pro mne objevili také nalámané kukuřičné klasy. Rychle měním dalekohled za zbraň, automaticky natahuji napínáček a hledám na sněhu selata. Stála však hlavami k sobě a tak jsem musel chvíli počkat na dobrou mysliveckou ránu. Však oni dlouho v klidu nevydrží, a přesně tak najednou slyším kviknutí a selata odskakuji od sebe. S jedním pomalu táhnu, a když se m i vytočilo pěkně bokem, pokládám kříž na komoru a mačkám spoušť. Chvíli nic nevidím, na sněhu žádný tmavý flek jen z kraje lesa slyším chrochtat bachyni – svolávajíc selata k sobě. Za malou chvílí již není slyšet ani bachyně, a tak slézám z kazatelny a jdu na nástřel, jisty si zásahem. Tady na sněhu jasně vidím stříkanec barvy. Posvítil jsem si baterkou a na kraji lesa vidím zhaslé sele, od nástřelu asi 5 m. Vzdávám hold ulovené zvěři a sele fotím tak jak zhaslo. Při vývrhu zjišťuji, že sele má rozstřelené srdce. V našem regionu se neprovádí žádná plošná antiparazitální léčba. Sele po vyvržení vážilo 28 kg. Zbraň 6,5x57. Děkuji patronům za projevenou přízeň. Lovu zdar.