Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Minulý měsíc jsem s jednou přestávkou promarodil. Dokonce tak, že 8 dní v nemocnici. Zatím to stále ještě není zdaleka ono, ale dnešní večer na sněhu a s měsícem vykukujícím mezi mraky, mne vytáhnul silou, které se nedalo odolat. Před sedmou beru batoh s posedovým vakem, kulobrok a přidávají se Idar s Larou. Jsou jak u vytržení, že se konečně jde do lesa. Popojíždím na kopec za vesnicí a s údery zvonu na kapličce docházím pod žebřík u kazatelny. Rovnám si na zádech batoh, beru do náruče dva jezevčíky a s hrůzou zjišťuji, že moje kondice je tak akorát na hraně, abych to všechno vynesl nahoru. Zjištění k nezaplacení. Nahoře se balíme všichni 3 do posedového vaku a já obeznávám okolí. Je nádherně. Měsíc honí stíny mraků po polích a loukách. Vidět je až moc. Zajíce vidím pouhým okem na více než 50 m, srnčí na 100. Dalekohledem počítám zajíce na protějším poli, z lesa pod kazatelnou vychází kus srnčího, ale na naší, ještě hodně čerstvé stopě, se otáčí a vrací se zpět do krytu. Pozoruji lovícího puštíka a užívám si pohody. V půl deváté pozoruji v cca 300m jak se od stěny lesa odděluje známý podlouhlý stín. Tak kam si to namíříš? Zpočátku to vypadá, že po pastvině k vesnici mimo dostřel. Pro jistotu beru kulobrok a pokládám ho opatrně do okénka. Jsem ale po tom měsíci nějaký neohrabaný a dělám hluk, že by to zradilo i slona. Ne tak lišáka. Ten mezitím zkracuje vzdálenost, ale najednou se mi ztrácí v místě, kde je mokřina a zůstala tam vyšší tráva a ostřice. Už si začínám zoufat, že jsem ho přece jen zradil, když mi ho ukazují dva kusy srnčího, které prudce odskakují a jistí do jednoho místa. Lišák je přikrčený a chystá asi úklady něčemu k večeři, když ho nachází kulička z mého kulobroku. Po ráně vyráží k lesu a tedy ke kazatelně, na které sedím. Vedu ho v puškohledu a už už se chystám střílet brokovou ránu, když se láme a zhasíná. Dávám mu v klidu čtvrt hodinku, balím, snáším vše dolů a jdeme k úlovku. Nechápu, jak mohou ty dvě ohřívadla z posedového vaku vědět, kterým směrem jsem střílel, ale ač nemohou mít vítr, jdou skoro přesně ke zhaslému lišákovi. Postojím nad úlovkem, děkuji patronům za projevenou přízeň, fotím a vyrážíme domů. Po tom měsíci to byl úžasný zážitek a děkuji za něj. Lovu Zdar!