Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Minulý pátek jsem byl večer na čekané ve stejných místech, jako se mi již letos podařilo ulovit sele. Večer to byl hezký, ale vítr mi nepřál a foukal přesně směrem, kterým jsem nepotřeboval. Během tohoto večera jsem viděl jen několik kusů srnčí zvěře a to bylo vše. Co bylo ovšem povzbuzující, tak v řepce, která se nachází u kazatelny jsem zřetelně slyšel černou zvěř, ale jak jsem již psal vítr mi nepřál a černá tudíž kryt řepky neopustila. Plný večerních zážitků jsem kolem půlnoci ulehal do postele s přesvědčením, že to ráno půjdu ještě zkusit, že vítr bude třeba příznivější. Budík nastavuji na půl čtvrté ráno a pokouším se usnout, ale nějak se mi to nadaří a stále se budím a kontroluji čas. Ve tři ráno jsem to již nevydržel, vstal jsem a vypravil se do honitby. K mému překvapení bylo jasné ráno, bez jediného mráčku a ještě k tomu svítila skoro polovina měsíce, takže bylo krásně vidět. Až jsem skoro litoval, že jsem nevyrazil ještě dřív a v tuto dobu jsem mohl již sedět na posedu. Když jsem dorazil na posed, tak jsem si urovnal a připravil všechny věci potřebné k případnému lovu a začal jsem si vychutnávat probouzející se krajinu. Vítr mi tentokrát přál a foukal úplně obráceně, než předešlý večer. Asi kolem 04.10 h mě upoutalo šustění vzrostlé řepky, které bylo čím dál tím intenzivnější. Říkám si, že je to dobré, že černá v noci z řepky neodešla. Asi po deseti minutách vidím, jak ve vzdálenosti cca 80 metrů od posedu vytáhli do vzrostlého obilí čtyři kusy černé zvěře. Po důkladném obeznání se jednalo o čtyři lončáky. Vybírám z této skupiny nejslabší kus a měním dalakohled za kulovnici. Rozsvítím červený bod a zamířím. Ještě musím počkat, až se vybraný kus dostane do takového postavení, aby se jednalo o ideální ránu na široko a abych svoji ranou neohrozil zbylé kusy. Toto trvalo cca 1-2 minuty, ale mě to připadalo, jako věčnost. Konečně vybraný kus stojí dle mým představ a já ustaluji záměrný bod na jeho komoře a pomalu mačkám spoušť. Ránem se nese můj výstřel a já vydím, jak všechny čtyři kusy vyrazili k mému překvapení né zpět do řepky, ale vydali se přez obilí směrem do další řepky. Rychle přebíjím a v hlavě mi letí myšlenky o minutém kusu. Než jsem přebil a znova našel vybraný kus v optice, tak již vidím, jak zpomaluje a vytáčí se od ostatních utíkajících divočáků a cca po 40 metrech od nástřelu padá. V tu chvíly mě polilo neskutečné horko z právě prožitého lovu, ale přez to ještě cca 2 minuty kontroluji místo v optice. Poté si zapaluji cigaretu a znova si přehrávám právě prožité chvíle. Cca po 15 minutách lezu z posedu dolů a jdu ke svému úlovku. Když již chodím cca 10 minut ve vzrostlém obilí a ulovený kus, či barvu ne a ne najít, začínají me přepadat myšlenky, že se mi to snad vše zdálo. Pak si ale říkám, že jsem zřetelně viděl, jak kus upadl a proto jdu znova k posedu, abych si ujistil směr střelby. Poté se znova vydávám teď již správným směrem a cca 130 metrů od posedu nalézám již zhaslého divočáka. Jedná se o lončáka-bychyňka, váha po vyvržení 46 kg. Stříleno kulovnicí Brno 98, ráže 308 win, střelivo SaB 11,7g SP. Zásah na vyšší komoru, cca 40 metrů od nástřelu. Tímto děkuji patronům myslivosti za další lovecký zážitek.