Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Každý, kdo hospodaří v polní honitbě, mi dá jistě za pravdu, že lov zde může být velmi obtížný a mnohdy takřka nemožný. Zvěř se zdržuje v porostu řepky nebo kukuřice, odkud vytahuje do lánů obilí, ze kterého jí „kouká“ tak sotva hlava. Jedinou šancí na úspěšný lov je tak trpělivé čekaní v místech, kde je „příznivější“ terén, příp. období, kdy do polí vjedou sklízecí stroje.. Na jeden z oblíbených posídků vyrážím v pondělí brzy ráno, ještě skoro za tmy. Podél celého lesa je úzký pruh louky, za ní pak vlevo lán řepky, vpravo kukuřice. Předchozí den zde začalo sečení řepky, které však zhruba v polovině ukončila bouřka. Nedělám si iluze, že se potkám s černou zvěří, mám zkušenost, že v době, kdy je řepka zralá a tedy suchá, prasata v ní už nejsou, dávají přednost méně hlučnému porostu kukuřice. Byla jsem spíš zvědavá, zda neuvidím nějaké „nové“ srnčí, zejména samozřejmě srnce :-) Čas ubíhá a všude je klid, nikde „ani chlup“. Už začínám uvažovat, že čekanou ukončím a pomalu se lesem vrátím k autu, když si všimnu tmavší skvrny na řepkovém strništi. Liška! Jenže je příliš daleko, navíc usečené stonky řepky ji bezpečně kryjí, takže i kdyby byla blíž, střelba by byla poměrně riskantní a pravděpodobnost chybení či postřelení velká. Na to, že už je prakticky denní světlo, liška vůbec nespěchá a pomalým klusem míří ke kukuřici. Když sundám dalekohled z očí, všimnu si dalšího tmavého bodu, který tam ještě před chvílí nebyl – druhá liška! První se zastaví a čeká na ni, mám tak možnost si je za pár vteřin prohlédnout společně a potvrdit si domněnku, že jde o „rodinný pár“, ta druhá je vlastně druhý, je to lišák. Za chvíli mi zmizí v kraji kukuřice a já se znovu chystám k odchodu. Naposledy prohlédnu prostor před sebou a mou pozornost upoutá cosi hnědorezavého za „špičkou“ kukuřice – lišče! Zkouší chytit nějakou myšku, vyskočí zpoza kukuřice na volný prostor strniště, to už mám kulovnici v rameni a lišče v kříži puškohledu. Jenže stojí téměř naostro zezadu a i když je to – dle názoru mnohých kolegů – „jen liška“, takovou „sprostou“ ránu nehodlám dát, a tak čekám, až se lišče natočí znovu na široko. Jenže dalším skokem mi zmizí znovu za kukuřicí :-) Zajišťuji zbraň, vracím ji do posedu a zprava něco zašustí.. Pomalu otočím hlavu a nevěřím svým očím – v trávě jsou dvě liščata! A teď k nim přibíhá to třetí! Tak znovu zbraň do „okna“, odjistit, zamířit…a liščata se rozbíhají do lesa :-) Tak a je zase po lovu.. Nebo není? Jedno z liščat se ještě vrací, stojí na velkém kameni v kraji lesa a jistí. Třetí – a poslední – nabídnutou šanci už nepromarním, lišče po ráně zaroluje do louky a já rychle přebíjím, co kdyby náhodou.. Jenže z lánu se za chvíli ozve volání lišky a než se vzpamatuju, jedno z liščat přecválá louku a zmizí v bezpečí „kukuřičného lesa“. Sotva za minutu si stejného bobříka odvahy splní i druhé lišče. Mám tedy sice jen jedno, ale jsem spokojená, protože větší hodnotu má pro mne vždy lovecký zážitek a ten byl jedinečný.. Lovu zdar! Lišče – pes (5 kg) uloveno v pondělí 5.8.2013 v 5:20 hodin na vzdálenost 50m Kulovnice ZKK 601 v ráži 308Win, střelivo Brenneke TUG 11,7g