Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Skončila brigáda v lese, kde jsme stavěli oplocenku a já vyrazil, tak jako celý týden na jediné pole co nám zůstalo. Jinak jsou všude místo obhospodařovaných polí pastviny a louky. Tady je tento rok jetelina, na kterou vychází srnčí i od sousedů z pastvin na kterých teď vládnou krávy. Celý týden, co jsem tu obeznal dva paličkáře jsem se snažil některého z nich ulovit. Bohužel lovecké štěstíčko nestálo při mně, ale naopak srnečci mi přišli mazaní jak lišky. Každý den jsem je viděl, ale buď stáli proti halám družstva, nebo krásně na horizontu kam nejde střílet. Snažil jsem si je nadejít, ale terénní zlomy anebo vítr moje šance ukončil Dnešní podvečer jsem začal šoulat okolo meze, která rozděluje jetelinu Po sto metrech se zvedá kus srnčího v jetelině. Dalekohled k očím, je to srna… střídám foťák. Po několika snímcích chci pokračovat dál. Podívám se na poslední fotku a nestačím se divit – třetí paličkář. V dalekohledu to nešlo poznat, až foťák ho zradil a ukázal. Srneček jakoby to začal tušit a posunoval se jen po horizontu na který se nedá střílet. Moje snaha mu nadejít skončila, tak jako celý týden u dalších dvou srnců neúspěchem. Zalehl v poli a do tmy se už nezvedl. Přesunul jsem se do jiné části honitby , kde by se mohli objevit divočáci. Za celou noc ani chlup. Po sedmi hodinách čekané se jako duch na louce objevuje srna a s ní dva caparti. Nádherná podívaná s probouzejícím se dnem. Po deseti minutách odchází zpátky do lesa a louka je znovu prázdná. V šest hodin se rozhodnu podívat se na jetelinu. Po čtvrt hodince chůze stojím na kopci naproti a prohlížím protější pole. Jsou tam vidět dva kusy srnčího, ale na tu dálku těžko poznat. Srna nebo paličkáři ? Rozhodu se jít a po další čtvrt hodině stojím na mezi nad srnčím. Dalekohled k očím a obeznávám mladého vidláka a s ním paličkář, který mě celý týden nedal spát. Foťák střídá dalekohled a já v klidu fotím, protože za sebou mají opět budovy družstva. V tom cítím studený vánek za krkem a po chvíli už oba srnci jistí směrem ke mně. Vidlákovi se přestávám líbit a pomalu začne scházet k vesnici až zmizí za terénní vlnou. ON stojí a jistí ke mně a střídavě se otáčí do míst kam zašel vidlák. Po chvíli se rozhoduje jít na opačnou stranu od vidláka a já potřebuji asi třicet metrů, aby se dostal do míst mimo budovy kde se dá bezpečně lovit. Náhle zrychlí a mizí za další vlnou. Dnes to už nechci vzdát…. Co dál ? Do jeteliny vybíhá remízek asi osmdesát metrů dlouhý a do deseti metrů široký. Rozhoduji dostat se k němu a pokusit se srnce našoulat z pravé strany. Dostávám se k němu a pomalu postupuji k jeho konci , pod kterým by mohl být ON. Jsem na konci, sednu a vidím, že tam srnec je, ale jistí ke mně. Sedím, ani se nehnu a po pěti minutách srneček pokračuje dál a mizí za křovím. Posunuji se pod remízek a už se zase navzájem pozorujeme. Já na zemi a pomalu posunuji kulovnici ke kolenům. Sedím a záměrný kříž se posunuje po předním běhu nahoru a v tom srnec znovu odskakuje. Jeho zvědavost opět vítězí a deset metrů od remízku se zastavuje. Naposledy ve svém krátkém životě jistí…Sobotním ránem se nese ozvěna výstřelu a srneček po vysokém značení vyráží na poslední pouť. Jeho cesta po deseti metrech končí a on se loučí s místy kde vyrůstal. Poděkováním přírodě za to, že mi umožnila lov, poděkováním Hubertovi a Dianě kteří dnes stáli při mně a posledními poctami ulovené zvěři dnešní ráno končí….Lovu Zdar !! Na jetelině při odjezdu stál další srneček – ve fotkách zvěře kapitální III , tak návštěva pole bude pokračovat. Váha necelých osm kilo, nepřebarvený, nevytlučený. Winchester Vulcan .30-06 Spr, SB SPCE 11,7 gr, 90 m