Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Psíci, Včera odpoledne mi telefonoval traktorista, že za Jánským vrchem začal sekat „triticale“ na siláž, a přes rotačky mu asi prošla nějaká selata. Jedná se o velký traktor, který má jak čelní, tak i po obou stranách rotačky, takže záběr asi 11 m. Tak jsem tam jel. Na místě jsme zjistili, že to nejsou selata, ale protože jsem našel zbytky asi dvou hlav, tak to byli dva psíci. No ale traktorista mi tvrdil, že před ním odbíhali také nějaká „prasata“, směrem k Jánskému vrchu. Dle něho pět nebo šest kusů. Tak jsem se rozhodl, že si večer sednu na kraj Janského vrchu na žebřík, a zkusím štěstí. O půl osmé jsem již seděl, s tím, že si obeznám i nějaké srnce, a když patroni dopřeji tak i lončáka. Blížila se 21.00 hod., když asi 100 m ode mne z lesa vytahuje první psík, a hned za ním druhý o poznání menší. Štěstí jim moc nepřálo, protože si to zamířili přímo k mému žebříku. Chvíli se zabavili za šípkovým keřem, tak že se mi ztratili z dohledu. Nechtěl jsem lovit škodnou, čekal jsem černou, a tak jsem byl duchu rád, že se mi ztratili. Ale patroni myslivosti rozhodli, jinač. Oba psíci se objevili opět asi 40 m ode mne. Tak aspoň jednoho ulovíš, říkám si pro sebe. Dal jsem do ramene 8,57, natáhl napínáček a počkal, až byl ten větší vytočený pěkně bokem. Lehce hladím spoušť. Rána byla jistá, psík po zásahu udělal přemet a zůstává v ohni. Druhý popoběhl po ráně asi 20 m do posekaného pole a zůstal za jedním vysokým pokosem. Rychle jsem přebil a čekal. Když to nevydržel a popošel, aby se podíval, cože tam dělá jeho kolega, tak jsem si ním potáhl, a když jsem viděl celou komoru, tak mačkám podruhé. Druhý psík zůstává také v ohni. Však ona kule SB 12,7 g se střižnou hranou dělá dobrou práci. No a je vymalováno, prasátka určitě po těch dvou ranách vytáhnou někde jinde. No nevadí, přijdou jindy. V této sezoně jsou to psíci 22 a 23 ks. A sezona ještě nekončí. V letošním roce se jim nějak moc dařilo, mají nějaký moc plodný rok. Toto jsou oba psi. Bez rány jsem však škodnou nemohl pustit. Takže ještě trochu “make-upu,“ smrkovou větvičku přes oba vstřely, vzdávám hold, jak velí tradice a dokumentační foto, a odebírám s k domovu. Lovu zdar, škodné zmar.