Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Třetí věkovka
vloženo: 29.5.2026 07:16
autor: Josef Kouba
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17530) (1 dnes)
- úlovky (svět) (2339)
- trofeje (4708)
- historie (3866)
- zvěř v přírodě (43752) (1 dnes)
- zvěř v zajetí (3730)
- příroda (40392)
- lovecké výstavy (1575)
- lovecký pes (13620)
- zbraně (2660)
- lidé (4701)
- fotopast (16344)
- myslivecké umění (4926)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7263)
- ptactvo v přírodě (21292) (5 dnes)
- hmyz v přírodě (7901)
- obojživelníci a plazi (1371)
- květiny a houby (15875) (3 dnes)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24887)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Kanček.
vloženo: 12.6.2012 18:17
autor: Pavel Orovčík
úlovky (svět)
raritka
vloženo: 17.2.2012 07:00
autor: Svatoslav Ščudla
trofeje
Kamarádův srnec
vloženo: 9.7.2019 06:18
autor: Josef Vršan
zvěř v přírodě
Je trochu vidět
vloženo: 14.1.2020 09:02
autor: Děda z lesa
zbraně
Pažby na kulovnice CZ (řezby,šelak)
vloženo: 18.1.2018 10:25
autor: jirka krbeček
fotopast
hlad,je hlad !
vloženo: 26.12.2019 11:29
autor: pali1
myslivecké umění
najnovšia práca
vloženo: 16.1.2016 18:04
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Sýkora koňadra - samice
Parus major, slovensky sýkorka veľká, je malý druh pěvce z čeledi sýkorovitých. Je největším a nejrozšířenějším evropským druhem sýkor.Sýkora koňadra je nejběžnější a největší sýkora, je velká asi jako vrabec domácí. Dorůstá délky 13,5–15 cm a váží 14–23 g. Hlavu má leskle černou, jen tváře a příuší jsou bílé. Černá barva pokračuje na náprsenku a zužuje se do černého pruhu, který se táhne přes břicho (u samice je pruh tenčí, často na břiše přerušený, kdežto u samce tvoří uprostřed břicha černou skvrnu). Hřbet je mechově zelený, křídla modrošedá s výraznou bílou křídelní páskou, spodina sírově žlutá a ocas modrošedý s bílými stranami; černý pruh na břiše bývá jen naznačen. Zobák je silný, kuželovitý a hnědošedý, nohy šedé a duhovka hnědá. Mladí ptáci jsou vybarveni matněji, mají žlutavé skvrny na tvářích bez úplného spodního černého okraje.
V ČR hnízdí početně na celém území, ale se stoupající nadmořskou výškou se početnost snižuje. Převážně stálý a přelétavý druh na většině svého území, zčásti tažný ve střední, severní a východní Evropě. Dříve byla považována za typicky stálého ptáka, ale díky kroužkování bylo zjištěno, že někteří naši ptáci, zejména mladí, přezimují u Jadranu a v teplém jižním podhůří Alp v Itálii a Francii. V ČR přezimují někteří ptáci z Polska, Běloruska a z podhůří Uralu.
Hnízdí jednotlivě, teritoriálně a monogamně. Páry se vytvářejí většinou nově po rozpadu zimních hejn. Velikost teritoria je variabilní a v závislosti na prostředí se pohybuje mezi 0,4–3,0 ha.
Přirozeně hnízdí v dutinách stromů, ovšem je velmi přizpůsobivá, a tak běžně obsazuje hnízdní budky a hnízdí i na řadě jiných míst (v hromadách dříví, kovových trubkách, dutinách zdí, starých hnízdech strak a veverek, poštovních schránkách, v zemních děrách). Budka pro koňadru by měla být vysoká 25 cm s průměrem dna 12 × 14 cm a kulatým vletovým otvorem v průměru 32 mm, případně svisle oválným v průměru 32 × 35 mm.
Hnízdo staví samotná samice z mechu prokládaného trávou, kořínky a lišejníky, hlubokou hnízdní jamku navíc vystýlá rostlinným chmýřím, srstí a někdy peřím. Stavba trvá obvykle 2–6 dnů, ale při prvním hnízdění může trvat mnohem déle (až 20 dnů). Běžně hnízdí dvakrát ročně od dubna do července. Velikost snůšky závisí zejména na množství potravy, dále na době hnízdění, stáří samice a dalších faktorech. Snůška čítá obvykle 8–12 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec o rozměrech 17,6 × 13,4 mm a průměrné hmotnosti 1,6 g. Snášena jsou denně, někdy také dvě vejce za den, tři za dva dny nebo naopak s jednodenní pauzou. Délka sezení je 12–17 dnů; sedí pouze samice, zatímco samec krmí. Mláďata se líhnou během jednoho až tří dnů, jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 17–23 dnech. Při prvním hnízdění jsou krmena dalších 6–8 dnů, při druhém hnízdění dvakrát déle. Mladí ptáci setrvávají s rodiči přes zimu. Pohlavně dospívají ve druhém kalendářním roce života.
Složení potravy sýkory koňadry je sezónně proměnlivé. Na jaře a v létě v něm převažuje živočišná složka, kterou tvoří hlavně hmyz v různých vývojových stadiích, zejména motýli (až 62,2 %), brouci (až 64,9 %), blanokřídlí (až 45,7 %), stejnokřídlí (až 53,1 %) a dvoukřídlí (až 36,1 %), ale i pavouci (až 33,3 %). Na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena; v předjaří mohou být v potravě zastoupena až 70 %, přičemž jde nejčastěji o semena slunečnice, buku a ořešáku. Může také oštipovat dužnaté plody dřevin, pupeny a listy, pít nektar a požírat drobné plže, které vyhledává kvůli obsahu vápníku v ulitách. Mláďata jsou krmena převážně housenkami motýlů (i přes 90 %) a jiným hmyzem - např. pavoukovci.
Dospělí ptáci krmí mláďata průměrně 380× denně, čímž úspěšně regulují výskyt případných hmyzích škůdců. Podle studie zveřejněné v roce 2007 pomohly v Nizozemsku sýkory hnízdící v jabloňových sadech ke snížení počtu housenek o celých 50 %. Potravu sbírá hlavně na větvích stromů a keřů, ale i na zemi. V zimním měsících je nejčastějším hostem u krmítek. Potřebuje-li potravu vyklovat, dokáže si skořápku atd. držet na podložce oběma nohama.
Vzhledem k velkému úbytku hmyzu z důvodu globálního oteplování a nesprávné seči mnohých zahrádkářů, kteří preferují anglický trávník, přikrmuji zpěvné ptactvo slunečnicí i v jarních měsících - v době hnízdění a výchovy mláďat.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 24.6.2026 10:58
zobrazeno: 59x
hodnocení: 0 hlasů
vloženo: 24.6.2026 10:58
zobrazeno: 59x
hodnocení: 0 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.