17 let s Vámi

Špaček obecný - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Vyhledávání

Přihlášení

Nejlepší fotografie

Třetí věkovka
vloženo: 29.5.2026 07:16
autor: Josef Kouba

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026

Fotografie

Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Kňour - vydařené šoulání
vloženo: 17.1.2018 16:00
autor: Radek

úlovky (svět)

Bezoar Ibex - turecký démon
vloženo: 6.3.2016 08:07
autor: Radek

trofeje

Kmotřičky ...+1
vloženo: 23.2.2012 21:53
autor: Vít Hlavica

zvěř v přírodě

siesta
vloženo: 30.4.2012 06:28
autor: Vít Hlavica

zbraně

Nové zapažbení lankasterového trojáku,detail napasování,moje práce.
vloženo: 8.7.2020 18:36
autor: Stanislav Satoria

fotopast

...
vloženo: 13.2.2015 10:38
autor: Miroslav Svoboda

myslivecké umění

III.
vloženo: 10.12.2019 17:03
autor: Jindřiška Padalíková

Statistika

243725 fotek (6 dnes)
8557 videí (0 dnes)
333 odkazů (0 dnes)
9800 inzerátů (2 dnes)
281 diskuzí (0 dnes)
761038 komentářů fotek (6 dnes)
12962 komentářů videí (0 dnes)
3363267 hlasování fotek (23 dnes)
57305 hlasování videí (0 dnes)
39919 registrovaných uživatelů
0 dnes nových, 8 online

Připomínky a názory

Více informací

Fotografie

« novější foto

starší foto »

Špaček obecný

Sturnus vulgaris je známý druh pěvce z čeledi špačkovitých (Sturnidae).

O něco menší než kos. Dorůstá délky 19–22 cm, v rozpětí křídel měří 37–42 cm a váží 60–90 g. Ve svatebním šatě je černý s kovově zeleným, fialovým až purpurovým leskem, v prostém šatě má peří hustě bíle tečkované s bělavým zbarvením na bradě. Špaček má dlouhý a štíhlý zobák v létě zbarvený do žluta a v zimě je tmavý, nohy jsou hnědorůžové. Létá přímo a rychle, v letu má typickou siluetu se špičatými křídly a krátkým ocasem.

Od kosa se liší také postavou a pohyby. Má krátký ocas a rychlou chůzi, při níž pohybuje hlavou (kos nechodí, poskakuje).

Obě pohlaví jsou podobná, samec se v létě liší neskvrnitou hrudí a modrošedým kořenem spodní čelisti zobáku (u samice žlutý). Mladý pták je celý šedohnědý se světlejším hrdlem. Opeření podobné dospělému získává koncem července až září, zůstává mu však hnědé peří na hlavě, takže se snadno pozná.

Hnízdí ve světlých listnatých lesích nebo skupinách listnatých stromů v blízkosti otevřených ploch (louky, pastviny), také v parcích a zahradách, a to i uprostřed velkých měst. Po vyhnízdění se vyskytuje v sadech, na polích a vinicích a hromadně nocuje v rákosinách.

Ptáci hnízdící v ČR jsou převážně tažní se zimovišti v jižní Evropě a severní Africe. Přílet ze zimovišť probíhá během února a března, odlet od září a během října. Každoročně jsou řídce hlášena pozorováni i během zimy. Hnízdí jednou až dvakrát ročně. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou užívá budky a s postupující synantropizací stále častěji i dutiny na budovách. Mláďata opouštějící hnízdo se postupně houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu.

Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz, nejčastěji brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli, rostlinnou dužnaté plody (třešně, bez černý, vinná réva, olivy). Dále požírá i bezobratlé, vegetační části rostlin a semena. Mláďata krmí hlavně plži a larvami hmyzu. Potravu hledá na stromech, keřích i na zemi.
Ve střední Evropě hnízdí zpravidla jednou, někdy i dvakrát do roka od dubna do června. Snůška čítá 4–6 (2–9) slabě lesklých, jednobarevně světle modrých vajec o rozměrech 29,4 × 21,1 mm. Samička snáší vejce denně. V některých oblastech se běžně vyskytuje vnitrodruhový hnízdní parazitismus, přičemž bylo zjištěno, že samice dokáže do určité míry parazitické vejce rozpoznat a vyhodit je z hnízda. Inkubace začíná od snesení posledního vejce a trvá 12–13 dnů; na vejcích sedí oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve stáří 16–24 dnů. Po vyhnízdění se sdružují do hejn, která hromadně nocují v rákosinách a korunách stromů. Na největších nocovištích lze přitom pravidelně pozorovat až statisíce ptáků. Pohlavní dospělosti dosahují koncem prvního roku života.

V živočišné potravě špačka obecného převládají „škodlivé“ druhy bezobratlých nad „užitečnými“. Na druhou stranu však může místy působit značné škody poškozováním a požíráním dužnatých plodů užitkových rostlin. V ČR se tak děje především na jihomoravských vinicích nacházejících se v těsné blízkosti rákosin, které špačci využívají jako nocoviště. Plašení a odstřel má pouze lokální a časově omezený účinek, jediným účinným způsobem ochrany jsou mechanické zábrany (zasíťování vinic).

vložil: Milena Honzírková
vloženo: 29.6.2026 07:27
zobrazeno: 279x
hodnocení: 2 hlasů

Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.

Informace o provozovateli | Obchodní podmínky

webdesign 123 DESIGN