17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

sobotní norování
sobotní norování
vloženo: 22.1.2017 17:49
autor: Václav Šantora

úlovky (svět)

neptun
neptun
vloženo: 17.2.2012 09:41
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Můj životní srnec
Můj životní srnec
vloženo: 15.5.2012 21:53
autor: Antonín Trubačík

zvěř v přírodě

Říje
Říje
vloženo: 2.10.2019 09:22
autor: Děda z lesa

zbraně

Rytina schránky CZ 557,moje práce.
Rytina schránky CZ 557,moje práce.
vloženo: 14.4.2020 20:21
autor: Stanislav Satoria

fotopast

Lovec a kořist
Lovec a kořist
vloženo: 5.6.2015 15:41
autor: Jindřich Ruml

myslivecké umění

*
*
vloženo: 21.2.2016 11:07
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 242031 fotek (14 dnes)
  • 8437 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9701 inzerátů (4 dnes)
  • 282 diskuzí (0 dnes)
  • 759023 komentářů fotek (17 dnes)
  • 12993 komentářů videí (2 dnes)
  • 3358941 hlasování fotek (39 dnes)
  • 57252 hlasování videí (0 dnes)
  • 39565 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 15 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Za pět minut dvanáct

Vyrazili jsme do honitby v početném obsazení našeho vozu, bylo sice už poměrně dlouho, ale riskli jsme to. S sebou v kufru auta jsme vezli mého psa alpského brakýře Agara, ten zvyklí jezdit a trávit čas v autě ani neprotestoval. Cestou jsme se domluvili, kdo si kam půjde sednout, a jakou máme představu o lovu. Josefa jsme vysadili na novém ještě nezajetém žebříku u jediného pole široko daleko, v letošním roce na něm byla zaseta pšenice, která právě dozrávala. Já s manželkou Janou jsme vyrazili na druhou stranu honitby s tím, že se nám třeba poštěstí a uvidíme nějaké muflony nebo vysokou. Cestou ke kazatelně jsme sice zvedli pár kusů srnčího, ale jinak nic. Už se šeřilo, když jsme lezli na žebřík, ale mně se zdálo, že černá naproti už vytahuje a je slyšet občasné kviknutí selete. Černou bylo slyšet celou noc, ale bohužel se nám nepoštěstilo a žádnou jsme neviděli. Asi po půl dvanácté jsme se rozhodli, že slezeme a vyrazíme k autu. Zhruba v půli trasy jsme pod cestou zaslechli prasata, bylo to velice blízko a zřetelně. Pár kroky jsem se dostal k okraji cesty, odkud jsem prohlížel dalekohledem louku pod cestou. Další kviknutí následovalo. Černá byla v mokřině pod keři, kam se nešlo nepozorovaně přiblížit. Vzdali jsme to s tím, že půjdeme k autu, když v tom se ozval výstřel. Vyšlo to z míst, co seděl Pepa. Dali jsme mu čas na cigaretu a pak zavolali, jestli lovil on nebo to klame a šlo to od sousedů. V telefonu se ozvalo „Jo, jo je to dobrý, vemte psa a přijeďte.“ Došli jsme k autu, ve kterém nás už pes radostně vítal. Popojeli jsme k místu, kde nás už Pepa očekával u nástřelu v louce. Prasata přišla přes železniční trať, loukou tak na šedesát metrů od něho na levou ruku. Měla to být bachyně s menšími selaty. V prostředku louky se na okamžik zastavili, což Pepovi umožnilo dobře zamířit a vystřelit. Po ráně se jedno sele oddělilo a přeběhlo mu pod sedačkou na pravou stranu, kde snad zůstalo v zarostlém pásu podél potoka asi do padesáti metrů. Vyndal jsem psa z kufru auta a odložil ho, což dělám u každého dosledu. Mezitím jsem si připravil barvářský obojek a šňůru. Po nasazení psovi už nebylo co dodávat. Nástřel byl perfektně označený a směr jsme také věděli. Agar neváhal, rychle si ověřil nástřel a vydal se popsaným směrem, asi po třiceti metrech si kolečkem správnost stopy ověřil. Znovu zalehl do řemene a pokračoval ve stopě. Minuli jsme sedačku a tady už šel s vysokým nosem. Prasátko bylo blízko. Pomalu vsunul hlavu do vysokého porostu trávy a bodláčí podél potoka. Sele leželo asi dva metry od kraje. Malinko jsme nechali Agara, aby si ho potahal a zase si oživil ten vítězný pocit. Mezitím jsem ze sousední vrby utrhl úlomek, který jsem podle všech myslivecký tradic a s přáním „Lovu zdar“ předal úspěšnému lovci. Sele bylo střeleno na měkko, takže proto ještě ten kousek popoběhlo. Na takovéto stopě černé zvěře se vždy vůdce psa ujistí, jak mu jeho svěřenec pracuje, jak drží stopu, chová se u zvěře, atd. K tomu se patří i poděkovat lovci, který bezpečně označí nástřel, a zbytečně neztěžuje psovi práci procházením porostů a křižováním pobarvené stopy, apod.
vložil: David Rek
vloženo: 16.8.2012 09:56
zobrazeno: 1370x
hodnocení: 6 hlasů



Komentáře:

17.8.2012 14:08 vložil David Rek
Lovu dík za nás za oba! Dneska si už lov bez psa nedokážu představit.
17.8.2012 13:48 vložil Miroslav Franěk
LOVCI I VŮDCI PSA LOVU ZDAR!
17.8.2012 07:01 vložil Josef Vršan
Lovci i vůdci psa Lovu zdar.
16.8.2012 12:05 vložil Milan Jirmann
Lovci lovu zdar. Šikovný pejsek. LOVU ZDAR!!!
16.8.2012 10:30 vložil Aleš Procházka
1* Dobrý příběh s dobrým psem a dobrým koncem....

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.