17 let s Vámi

Drsnokřídlec březový - píďalkovití - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Vyhledávání

Přihlášení

Nejlepší fotografie

Fotografie

Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Říje 2017
vloženo: 13.2.2018 13:28
autor: Petr Selinger

úlovky (svět)

PL 2015
vloženo: 13.2.2016 07:12
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

jeleň
vloženo: 3.10.2014 15:31
autor: Roman Dudek

zvěř v přírodě

Sele
vloženo: 13.4.2016 07:57
autor: Děda z lesa

zbraně

Zásobník na zápalky
vloženo: 19.10.2020 18:56
autor: Jiří Netík

fotopast

Fešák
vloženo: 1.2.2014 19:25
autor: Kateřina Kolářová

myslivecké umění

Můj první pokus v osmi letech
vloženo: 15.1.2017 18:11
autor: Matyáš Langmajer

Statistika

242020 fotek (3 dnes)
8437 videí (0 dnes)
333 odkazů (0 dnes)
9698 inzerátů (0 dnes)
282 diskuzí (0 dnes)
759010 komentářů fotek (4 dnes)
12991 komentářů videí (0 dnes)
3358908 hlasování fotek (6 dnes)
57252 hlasování videí (0 dnes)
39564 registrovaných uživatelů
0 dnes nových, 4 online

Připomínky a názory

Více informací

Fotografie

« novější foto

starší foto »

Drsnokřídlec březový - píďalkovití

Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.
Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.

vložil: Milena Honzírková
vloženo: 5.10.2025 07:37
zobrazeno: 3079x
hodnocení: 3 hlasů

Komentáře:

7.10.2025 20:52 vložil Lubomír Černý
Zajímavé,musíte mít o hmyzu obrovský přehled.Obdivuhodné.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.

Informace o provozovateli | Obchodní podmínky

webdesign 123 DESIGN