16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

"Pohádková "říje 2013 SK I.
"Pohádková "říje 2013 SK I.
vloženo: 26.10.2013 12:19
autor: Milan Opava

úlovky (svět)

raritka
raritka
vloženo: 17.2.2012 07:00
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Nezapomenutelné ráno
Nezapomenutelné ráno
vloženo: 24.7.2020 20:46
autor: Frantisek Jenik

zvěř v přírodě

Sbohem Moravo
Sbohem Moravo
vloženo: 27.4.2016 23:22
autor: Jiří Netík

zbraně

Brno Super
Brno Super
vloženo: 27.2.2012 21:59
autor: Trlifaj Vladimír

fotopast


''Modelka'' :)
vloženo: 14.9.2012 20:45
autor: Petr Hudeček

myslivecké umění

Dočkáš se!
Dočkáš se!
vloženo: 7.3.2012 11:11
autor: Carpin
Statistika
  • 241937 fotek (4 dnes)
  • 8415 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9667 inzerátů (6 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 759231 komentářů fotek (1 dnes)
  • 12986 komentářů videí (0 dnes)
  • 3359463 hlasování fotek (42 dnes)
  • 57245 hlasování videí (0 dnes)
  • 39498 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 16 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

lišky od hřbitova

Lišky od hřbitova.
A zase na potřetí a de fakto za barákem. Jde totiž o příměstskou lokalitu v opačné části honitby než jsem zatím lovil. Pod svícnem bývá největší tma a nebýt sněhové kalamity která utla mé pravidelné výjezdy do vzdálených liščích částí honitby, ani bych o nich nevěděl. Začalo to minulou středu, kdy jsem pouze došel k zahrádkám nad nedalekým hřbitovem. Zasedl jsem v bílém s trojnožkou u plotu jedné z nich, s výhledem na louku v údolí pod sebou a asi sto metrů vzdálený smrkový remíz. Dobrý vítr a krytá záda, po půl hodině tedy zkouším vřeštidlo. Další hodinu však klid a tak pomalu přemýšlím o odchodu a sumíruji další případná místa dosažitelná pěšky, když se jako blesk za smrčiny vyřítí liška, na poli dělá kolečko a mizí zpět v krytu. Marně dumám co ji zradilo, přesto odklápím krytky a připravuji napínáček. Trvá to necelou minutu, když se pod smrky znovu vynořuje a doslova letí po horizontu těsně následovaná druhou kmotrou. Stoupám si abych alespoň viděl kam tak spěchají, ale mizí za vrcholem pole. Dělám tedy i s trojnožkou pár kroků, abych viděl stráň ke hřbitovu, když spatřím hlavu lišky mířící ke mě. Pouštím dalekohled a pokládám kulovnici do vidličky. Liška prudce zaráží, než se s ní však stačím srovnat, rozhoduje se že bílá trčící kupa u plotu je nejvýš podezřelá a pádí zpět do remízu. Vedu ji sice v puškohledu, ale ránu v běhu nechci riskovat. Balím tedy věci a s brbláním pomalu postupuji zpět ke hřbitovu. Na konci plotu ještě naposled kontroluji louku pod sebou a k mému úžasu tam sedí liška a doluje myš. Opírám se tedy o kůlek a na sto metrů ji posazuji kříž na plece. Bohužel je pod ní krom hřbitova též obydlená část města a tak ji bez rány pomalu sleduji, jak zatahuje do smrkové stěny nad cestou. Oklepávám sníh a s těžkou hlavou mířím domů. Ve čtvrtek už je sjízdno, máme však přípravu mysliveckého plesu a ke hřbitovu tedy přijíždím poměrně pozdě. Sedám si tentokrát v tmavém pod smrky hned nad cestou. Smrčina je však „upadlá“ pod loukou a tak mám dost zkrácený výhled. Liška se skutečně po hodině vyhupuje na horizontu, ale všimnu si ji až na padesáti metrech, jak rychle kluše ke krytu. Táhnu s ní a myškuji, ona mne však bez zastavení míjí a mizí ve stěně. Naštěstí si mě s dobrým větrem vůbec nevšimla, ale krom dvou ušáků se ten večer již nic neobjevuje. V neděli tedy měním taktiku, ale ne místo. Přivážím si sem dopoledne malý skládací posídek a louku před smrky lehce cukruji granulkami. Zasedám brzo za dost hustého mokrého sněžení. Po hodině ze zahrádek přihopká kuna a luxuje na louce granule. Je dost velká, rozhodně větší než svrbění mého pravého ukazováku a tak ji pouštím s jistotou očekávaného přívalu lišek. Čemu však při lovu lišek říkat „tutovka“ marně přemítám téměř do půlnoci. Pondělí, mění se počasí (jak jinak) a po krátké a husté chumelenici se vybírá a prudce ochlazuje. Pomalu stoupám od hřbitova po cestě hustě překřížené několika liščími stopami. Co se to tu zas děje, proč alespoň jednou nedodrží stanovený harmonogram? Marně přemýšlím, když s hlasitým křupání stoupám k posedu. Ostrý měsíc za zády sice zhoršuje viditelnost na jiskřícím sněhu, zato dobře stínem pohlcuje nohy posedu a na nich nohy mé, trčící ze stěny. Po čtvrt hodině zpozoruji pohyb pod smrky vlevo. Na sedmdesáti metrech pomalu vychází na louku liška. Naštěstí má pohyblivější strana a tak když zastaví na osvětlené ploše s hlavou stále natočenou ke mě, ustaluji bod na plecích a na nic nečekám. Mrazivý vzduch a stěna smrků zesilují a prodlužují třesknutí 222.remingtonu tak, že po dlouhé době po výstřelu mrknu a na chvíli ztratím přehled. Liška však předpisově „daunuje“ a bez jakéhokoliv odkazování zůstává ležet na místě. Přebíjím a schovávám prázdnou patronu a pomalu, dnes jaksi zpožděně mi začíná tlouct divoce srdce. Píšu ženě SMS že se podařilo, ale že to není ta pravá a tak se ještě zdržím. Pobaví mě její odpověď, že ránu slyšeli, ale že už s dětmi leží tak ať se trochu ztiším. Po dvaceti minutách se objevuje první zajda a probíhá kousek od ležící lišky. Druhý se pak vyřítí z opačné strany a kolem plotu peláší na zařazený nejvyšší stupeň. Zpozorním, vítr ode mne ani od lišky nemají. Zvětšuji přiblížení optiky a po chvíli vidím ve dvě stě metrech na louce klusající další lišku. Tak přeci, ty budeš ta pravá. Problémem je, že liška má dost naspěch a míří přímo k té ležící. Ve zvětšeném puškohledu na bílé ploše ztrácím přehled, jak je od ní daleko. V okamžiku kdy přibrzdí a zvedne hlavu, trochu zbrkle odmačkávám spoušť právě v okamžiku, kdy se dá prudce do pohybu. Liška se přikrčí a dlouhými skoky mizí pod smrky. Tak tohle si za klobouk určitě nedám, říkám si když slézám a pomalu postupuji po čerstvých stopách houštinou. Žádná barva a dole už čáruje po korytě potoku. Cestou zpět nacházím také mostek pod cestou, odkud má vyjito ta první. Při návratu na louku beru úlomky a konečně přicházím k mladé ale notně vykrmené lišce. Koukám na měsíc, přemýšlím co vše dnešku předcházelo a o co to mohlo být lepší a i přes to děkuji Dianě její přízeň. Lovu zdar.
vložil: Petr Hruška
vloženo: 15.1.2019 10:34
zobrazeno: 6841x
hodnocení: 24 hlasů



Komentáře:

22.1.2019 12:40 vložil Jiří.Vrba
Lovu Zdar
16.1.2019 17:53 vložil Jan Horáček
Lovu zdar. Čtivě napsáno - jako vždy od Petra. Mohu potvrdit, že za humny se lišky objevují dosti často. Já to většinou pokouším nad ránem.
16.1.2019 07:49 vložil Kamil Plíšek
Petře "Lovu zdar!"
16.1.2019 06:13 vložil Josef Vršan
Lovu zdar
15.1.2019 22:29 vložil František Mlčoch
Výborně, Lovu Zdar Petře!!!
15.1.2019 20:36 vložil Blanka Klatovská
Lovu zdar.
15.1.2019 17:31 vložil Jindřiška Padalíková
Lovu zdar! Dobře se příběh čte.
15.1.2019 12:54 vložil karel zvářal
Ej, ta kuna měla být součástí zátiší, podívej, jak to pěkně ladí na spodnějším fotu!-) Poněkud hitchcokovský název, ale důležité je, že kulatá lištička zakulatila letošní bilanci, takže velké Lovu zdar!
15.1.2019 11:32 vložil Jiří Šikl
Lovu Zdar

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.