16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Můj životní jelen
Můj životní jelen
vloženo: 25.12.2013 07:22
autor: Jiří Kopp

úlovky (svět)

Ještě Kanada
Ještě Kanada
vloženo: 18.5.2014 08:38
autor: Děda z lesa

trofeje

Kamarádův srnec
Kamarádův srnec
vloženo: 6.7.2017 20:35
autor: Blanka Klatovská

zvěř v přírodě

Černá zvěř
Černá zvěř
vloženo: 24.1.2018 06:28
autor: Josef Vršan

zbraně

Sestřičky
Sestřičky
vloženo: 6.10.2013 15:58
autor: Jan Frank

fotopast

Žeby rys ?
Žeby rys ?
vloženo: 7.2.2013 06:24
autor: mirojevo

myslivecké umění

Svědí, svědí, to to svědí, aneb jaro je tu.
Svědí, svědí, to to svědí, aneb jaro je tu.
vloženo: 25.4.2019 11:52
autor: Petr Hruška
Statistika
  • 241523 fotek (14 dnes)
  • 8396 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9664 inzerátů (4 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 758773 komentářů fotek (20 dnes)
  • 12984 komentářů videí (0 dnes)
  • 3357567 hlasování fotek (42 dnes)
  • 57206 hlasování videí (0 dnes)
  • 39407 registrovaných uživatelů
    5 dnes nových, 19 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Úplňkový

Je to tak trochu zavádějící název, když se včera večer marně pokouším v té husté chumelenici odhadnout, kde přesně jsem před barákem zaparkoval a kterou že z těch bílých koulí mám ometat. Ale zkušenosti a něco tam uvnitř mi dnes velí nasedat a určitě zkusit štěstí u polí. Je to sice hustý, mokrý, lepivý, ale lišky na toto dobře slyší a rádi, jakoby schovány, cestují po otevřených plochách a hlavně při tom moc nezvedají hlavy. Jediný problém dnes vidím vydržet na otevřeném posídku, který mám vymyšlený. A to ani nemluvím o obtížích v této slotě, s udržením průhlednosti optiky. Možná že už jsem starej a taky dost línej, přemítám, když automaticky mířím krajním biopásem Čuheláku pod střechu jediné místní kazatelny. Po cestě narážím na úplně čerstvé stopní dráhy minimálně dvou lišek a tak skřípu zuby "Proč se kruci jednou nevypravíš včas?". O půl sedmé tedy dopínám vak, který i pod střechou začíná rychle z návětrné strany bělat. Viditelnost je ale i přes husté sněžení výborná. Jen okolní stěny lesa jsou světlé a jakoby v mlze. Z kochání mě po deseti minutách vytrhuje tmavý stín náhle se vynořící z keřů po pravé straně. Není to ani šedesát metrů a tak musím notně krotit pohyby. Než tak vyjede hlaveň z kazatelny, liška se stihne na krtičinci vyždímat a přesně se sklopením pojistky zmizí zpět pod keři. No nic, vítr dobrý, zrazená není, staženými rty myškuji. Ten padající sníh ale pohlcuje veškerý zvuk a tak jen v uších slyším zvyšující se tlukot srdce, přesná scéna z „Gravitace“. Vydržím tak deset minut, když se zrzka vynoří znovu, ale ve dvě stě metrech a na opačné straně. Musela obejít kazatelnu zezadu Střelnicí, zřejmě i zkontrolovala kopeček s norami a teď trochu nerozhodně postává na mých příchozích stopách. Nový sníh však asi už trochu stačil srazit pach, a tak nakonec nerušeně pokračuje napříč polem do protější stěny. Po cestě oračkou zkouší párkrát hrabat zapadlé myší díry a popožene v muldě se krčícího zajíce. Určitě lidskou přítomnost tuší a jakýkoli zvuk z vábničky by jen zbytečně upřesnil mou polohu a tak se pouze kochám. Sníh houstne a žádné skolení se dnes nikde neozývá. V osm hodin se před zadní stěnou lesa objevuje další liška. Je o dost menší, ale zřejmě i o to hladovější. Prohledává oračku křížem krážem a pomalu se blíží. Asi v devadesáti metrech zaráží naširoko a upřeně pozoruje projíždějící náklaďák. Dost času na ustálení tečky na plecích. Je to fakt malý cíl, tak ještě zvětšuji Steinera na šestnáctkový doraz a ostřím paralaxu. Remington je v tom dnešním tichu překvapivě hlučný, ale nepřekvapivě účinný. Liška padá do oračky a než zhasne, přetáčí oháňku před tělo. Přebíjím a chvíli ještě jistím nehybnou siluetu, než mi usazující se sníh na skle objektivu začne obraz mlžit. Jsem přesvědčený, že jde o lišku, a tak vydržím sedět až do půl desátý, ale už bezvýsledně. Vysvětlení se pak nabízí, když za sněhu zvedám mladého lišáka, tak o třetinu menšího než byl ten úterní. Odnáším ho k dosahu nejbližších smrkových úlomků a tam mu vzdávám poslední poctu. Zároveň děkuji nahoru Dianě, že to se mnou ještě nevzdala a rovnou si u ni již rezervuji zítřek. Tak Lovu zdar.
vložil: Petr Hruška
vloženo: 29.1.2021 11:35
zobrazeno: 5507x
hodnocení: 22 hlasů



Komentáře:

2.2.2021 09:51 vložil Petr Hruška
Lovu zdar a děkuji všem za přání. Kamile ani náhodou, adrenalinem je pro mne samotný lov, to psaní spíše utrpením.
1.2.2021 11:47 vložil Jiří Šikl
Lovu zdar
30.1.2021 21:07 vložil Radek Dlouhý
Lovu Zdar!
30.1.2021 14:04 vložil Milan Jirmann
LOVU ZDAR!!!
30.1.2021 11:28 vložil Jaroslav Stodola
Lovu zdar!
30.1.2021 00:16 vložil Václav Bujáček
Lovu zdar.
29.1.2021 22:29 vložil Luboš Makrlík
Petře, Lovu zdar. Opět krásný, čtivý příběh.
29.1.2021 21:48 vložil Jan Horáček
Dobré počtení. Lovu zdar.
29.1.2021 20:50 vložil Jaroslav Tatalák
Že by nový Tomeček? Lovu zdar a dík za pěkný příběh!
29.1.2021 17:46 vložil Drahoš Hikl
Lovu zdar!Dík za hezké čtení.
29.1.2021 13:09 vložil Lubomír Černý
Lovu zdar.
29.1.2021 13:01 vložil Jindřiška Padalíková
Lovu zdar!
29.1.2021 12:48 vložil Jiří Cikryt
Lovu Zdar!
29.1.2021 12:20 vložil Pavel Charvát
Lovu zdar.
29.1.2021 12:18 vložil Jiří Netík
Lovu zdar!
29.1.2021 11:47 vložil Kamil Plíšek
Rýsuje se materiál na další knihu o Hruškách a liškách :-) Petře "Lovu zdar!" a opět se těším na další příběh 1***

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.