17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

květen 2014
květen 2014
vloženo: 3.6.2014 18:19
autor: Holický Jan

úlovky (svět)

Kamčatka 2018
Kamčatka 2018
vloženo: 13.11.2018 20:53
autor: Jiří Ondrejkovič

trofeje

Můj životní srnec
Můj životní srnec
vloženo: 15.5.2012 21:53
autor: Antonín Trubačík

zvěř v přírodě

...
...
vloženo: 11.9.2012 13:43
autor: Marek Drha

zbraně

R 8
R 8
vloženo: 3.5.2018 12:40
autor: Ondřej Trlifaj

fotopast

Náš král
Náš král
vloženo: 16.3.2018 19:58
autor: Petr Hruška

myslivecké umění

Portrét
Portrét
vloženo: 7.4.2012 09:29
autor: Mgr. Ondřej Bělka
Statistika
  • 243349 fotek (7 dnes)
  • 8485 videí (2 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9719 inzerátů (4 dnes)
  • 286 diskuzí (0 dnes)
  • 760752 komentářů fotek (21 dnes)
  • 12993 komentářů videí (0 dnes)
  • 3369123 hlasování fotek (67 dnes)
  • 57312 hlasování videí (1 dnes)
  • 39737 registrovaných uživatelů
    3 dnes nových, 14 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Martináč habrový

Saturnia pavonia - dříve nazývaný také martináček habrový či paví oko habrové je noční motýl, nejrozšířenější zástupce čeledi martináčovitých. Housenky jsou po vylíhnutí černé, ale po každém svlékání se podíl černé barvy snižuje a základní barvou se postupně stává zelená. V posledním instaru mohou mít housenky ještě na jednotlivých článcích příčné černé pásky, ale mohou být i celé zelené. Jako u dalších druhů martináčů, také housenky martináče habrového mají na těle výrazné bradavky (v tomto případě oranžové) s krátkými, tuhými štětinami. Délka dorostlé housenky se pohybuje mezi 5 a 8 cm. Housenky se po vylíhnutí nejprve zdržují společně v "hnízdech", později se oddělují a žijí samostatně. Jsou silně polyfágní – mohou se vyvíjet jak ve stromovém patře, tak v podrostu. Živnými stromy mohou být trnky, duby, vrby, topoly či břízy, ale také řešetlák počistivý. V podrostu je lze najít na maliníku, ostružiníku, borůvce, kontryhelu a dokonce i na vřesu, pokud na lokalitě roste. Housenky se vyskytují od května do srpna, přičemž samčí housenky dokončují vývoj dříve než housenky samičí. Kuklí se v rostlinném podrostu, přičemž kukla je chráněna pevným kokonem, který si housenka před kuklením upřede. Motýli se z kukel líhnou až na jaře, někdy i po víceletém přezimování.
V průběhu roku tvoří jednu generaci. Motýli létají od dubna do počátku června a vyskytují se na teplých, slunných stanovištích, například na borůvčím porostlých stráních řídkých borů. Samci létají už během odpoledne, kdy prudkým, rychlým letem pátrají po samicích. Ty přes den odpočívají v podrostu a aktivují až večer a v noci. Po oplodnění kladou vajíčka ve větších skupinách na tenké větvičky vhodných rostlin.
Stejně jako další martináčovití, ani tento druh nemá vyvinuté funkční ústní ústrojí, dospělci tedy nepřijímají potravu.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 27.11.2025 09:24
zobrazeno: 1941x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.