Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Třetí věkovka
vloženo: 29.5.2026 07:16
autor: Josef Kouba
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17531)
- úlovky (svět) (2339)
- trofeje (4709)
- historie (3868)
- zvěř v přírodě (43762)
- zvěř v zajetí (3730)
- příroda (40394)
- lovecké výstavy (1575)
- lovecký pes (13620)
- zbraně (2660)
- lidé (4701)
- fotopast (16351)
- myslivecké umění (4928)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7263)
- ptactvo v přírodě (21316)
- hmyz v přírodě (7907)
- obojživelníci a plazi (1371)
- květiny a houby (15877)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24888)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
když se daří, tak se daří
vloženo: 17.1.2014 01:13
autor: Zdeněk Urban
úlovky (svět)
Sibírsky los - Rusko
vloženo: 14.2.2017 14:36
autor: mirojevo
trofeje
Úhyn při souboji
vloženo: 25.1.2020 09:35
autor: Děda z lesa
zvěř v přírodě
Sele
vloženo: 13.4.2016 07:57
autor: Děda z lesa
zbraně
"Pažba pro Barona von Grünbach"
vloženo: 5.1.2018 08:04
autor: jirka krbeček
fotopast
Rys
vloženo: 6.2.2012 07:57
autor: Vladimír Zach
myslivecké umění
*
vloženo: 15.7.2016 20:17
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Sýkora modřinka
Parus caeruleusMenší než sýkora koňadra, s malou kulatou hlavou vmáčklou mezi ramena (působí dojmem, jako by neměla krk). Nejvýraznějšími znaky, kterými se liší od všech ostatních středoevropských druhů sýkor, je modrá barva na vršku hlavy a černý proužek přes oko. Hlava je jinak bílá, hřbet a kostřec olivově zelený a křídla modrá s úzkou bílou páskou. Spodina je žlutá s úzkým šedočerným středovým pruhem, ocas modrý bez bílého zbarvení. Nohy jsou tmavě modrošedé, oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, samice však bývá o něco matnější. Mladý pták má matnou čepičku a žluté tváře. Je velmi aktivní, na stromech se pohybuje kodrcavými poskoky podobně jako šoupálkovití. Při hledání potravy často visí hlavou dolů. Létá pomalu a vlnkovitě.
V ČR hnízdí dosti početně na celém území, nejpočetněji v nižších polohách do 800 m n. m. S vyšší nadmořskou výškou ubývá, ale ojediněle hnízdí i značně vysoko (v Krušných horách v 1200 m n. m., v Krkonoších v 1160 m n. m.).
Ptáci hnízdící v ČR jsou částečně tažní. Migrace na delší vzdálenosti jsou přitom téměř výlučně výsadou mladých ptáků, kteří byli již zaznamenáni i několik stovek kilometrů od rodiště (nejvzdálenější nález pochází z jižní Francie). Dospělí ptáci se naopak po celý rok zpravidla zdržují ve svých teritoriích nebo v jejich okolí.
Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Většinou je monogamní, ale běžně se objevuje i simultánní polygynie (1 samec hnízdí s 2–3 samicemi). Hnízdo je typicky v dutinách stromů nebo hnízdních budkách, méně často v hromadách dřeva, ve škvírách ve zdech, v pařezech, ve starých hnízdech jiných ptáků či veverek apod. Hnízdní budka by měla být vysoká 25 cm s rozměrem dna 12×13 cm a kulatým vletovým otvorem s průměrem 27–28 mm, aby ji nevypudily silnější sýkory koňadry. Stavebním materiálem je mech a tráva, kotlinka je vystlána srstí, žíněmi a peřím. Hnízdo staví pouze samice po dobu 4–12 dnů, občas s přinášením materiálu pomáhá i samec. Hnízdí 1–2× ročně od dubna do července, přičemž za zničenou snůškou následuje náhradní hnízdění. Kompletní snůška je v porovnání s mnoha jinými pěvci poměrně početná a většinou obsahuje 9–13 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec o rozměrech 15,5 × 11,9 mm. Snášena jsou denně, někdy i ve vícedenních intervalech. Samice na vejcích sedí sama 12–14 dnů a samec ji během tohoto období přináší potravu. Pokud je její hnízdo ohrožováno, naježí chocholku na hlavě, začne vydávat syčivé zvuky a do predátora klovat. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve stáří 15–23 dnů. S rodiči setrvávají i přes zimu a poprvé hnízdí ve druhém kalendářním roce života.
Sýkora modřinka patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů a vyhledává různá semena. V zimním období si na krmítku potravu ráda zpestří burskými oříšky, slunečnicí nebo živočišným tukem. Dospělí ptáci se živí převážně motýly, stejnokřídlými, dvoukřídlými, blanokřídlými a brouky, pravidelně požírají také pavouky. V potravě mláďat výrazně převažují housenky a dospělci motýlů a méně jsou zastoupeni pavouci. Potravu sbírá hlavně za aktivního pohybu na stromech a keřích, méně při zemi a v zimě ve smíšených hejnech často na krmítkách. Při získávání potravy je velmi vynalézavá a adaptabilní, což dokazuje i skutečnost, že se v Anglii naučila rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod nimi.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 27.6.2026 10:57
zobrazeno: 298x
hodnocení: 3 hlasů
vloženo: 27.6.2026 10:57
zobrazeno: 298x
hodnocení: 3 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.