16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Jelen rarita
Jelen rarita
vloženo: 16.1.2012 14:15
autor: Bronislav Máčalík

úlovky (svět)

Kamčatka 2016
Kamčatka 2016
vloženo: 3.6.2016 10:14
autor: Aleš Náhlý

trofeje

Srnec
Srnec
vloženo: 2.9.2015 06:28
autor: Josef Vršan

zvěř v přírodě

Už by měl shodit
Už by měl shodit
vloženo: 11.3.2015 07:42
autor: Děda z lesa

zbraně

Nové zapažbení lankasterového trojáku,detail napasování, moje práce.
Nové zapažbení lankasterového trojáku,detail napasování, moje práce.
vloženo: 8.7.2020 18:39
autor: Stanislav Satoria

fotopast

...
...
vloženo: 6.5.2018 07:41
autor: Jaroslav Richter

myslivecké umění

Jeleň
Jeleň
vloženo: 13.2.2019 16:28
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 240547 fotek (8 dnes)
  • 8326 videí (1 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9608 inzerátů (11 dnes)
  • 285 diskuzí (0 dnes)
  • 758062 komentářů fotek (23 dnes)
  • 12997 komentářů videí (0 dnes)
  • 3352836 hlasování fotek (107 dnes)
  • 57126 hlasování videí (1 dnes)
  • 39111 registrovaných uživatelů
    3 dnes nových, 7 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Provokovat se nemá...


Tak jsem se opět přinutil k časnému rannímu vstávání a s předtuchou pěkného rána jsem po čtvrté hodině ranní kontroloval stav počasí. Venku se rozednívalo, po úplňkový měsíc zářil na čisté obloze, ideální stav. Rychle na sebe naházet věci, posbírat výbavu a psa a rychle do revíru. Zajíždím do svého úseku a vozidlo nechávám na parkovišti u rybníčku. Po vystoupení z vozidla mně zaujme scenerie zapadajícího měsíce a tak se pokouším udělat nějakou fotku a pes si mezi tím provádí svou potřebu, aby nemusel s sebou nosit zbytečnou zátěž. Pojednou mně upoutá pohyb u potoka a již je vidím, dvě daněly mi procházejí přes cestu do přilehlých křovin. Nemají nijak naspěch, ale ještě je na focení málo světla, takže si je prohlížím obzorkou, než se mi ztratí z dohledu. Poté se vydávám na svůj ustálený šoulací okruh. V lese je klid, jen od vsi se začíná ozývat ranní kokrhání kohoutu. Procházím lesní cestou ve svahu nad potokem,která jej v oblouku protíná, takže se dostávám do svahu protilehlého kopce k místům, kdy má své ochozy vysoká a černá. Po několika minutách sledování okolí se vydávám zpět na svůj okruh. Docházím k místu, kde pod cestou je v údolí neobydlená samota se zahradou a na proti-svahu nad ní vidím srnce. Je to mladý šesteráček, kterého tam vídávám pravidelně, ale je nějaký nesvůj a sleduje vedlejší houští. Přemítám, co by tam mohlo být- vysoká-černá, když tu z houští vytahuje daňčí. Srnec mu uhýbá z cesty s to již vidím, že to jsou opět dvě daněly, které mi již jednou zkřížily cestu. Protahuji zanedbaným sadem a pomalu přechází do lesa. Pokračuji dále a v oblouku cesty usedám na posezení, které tam zbudovala obec. To mi již došlo, že je 17.8. a je možno daňčí lovit.. Vzhledem k tomu, že oba kusy byly poměrně slabé, čekám zda mi nedojdou na dostřel. Sleduji více pravou stranu a proti svah, protože levou stranu mám po větru a tak nepředpokládám, že by mi tam něco přišlo. Asi po dvaceti minutách, když je klid se rozhoduji pokračovat v šoulání. Když se pak šplhám do prudkého stoupání svážnice a zastavuji, protože chci vydechnout uvidím na vysokém lese srnce, který je necelých padesát metrů ode mně a upřeně něco pozoruje před sebou.Vytáhnu foťák, udělám si dva snímky a pak pohlížím obzorkou prostor, kde se dívá srnec . Po chvíli již vidím jen daňčí hřbet, který se mi ztrácí v prohlubni. Pokračuji pomalu v šoulání a po sto metrech již opět vidím "dnešní staré známé". Pomalu přistupuji k nejbližšímu stromů a pokynem odkládám psa. Mám je asi na šedesát metru v podrostu vysokého lesa a tak je opětovně obeznávám a rozhoduji se pro lov zřetelně slabšího kusu. Čekám, až se dostane na světlinku, kterou již první kus prošel. Vedu si jej v kříži a když zastavuje padá rána. Po zásahu se jen zvrátil zpět a zůstává na místě v ohni. Druhý kus odskakuje směrem ke mně a zůstává stát. Pozoruje střelený kus, který se nehýbá a tak mám dostatek času na přebití a zvažuji - lovit i druhý kus. Nějak se mi dere na mysl, že jsem nešel do revíru s úmyslem lovit, a že jeden pěkně ulovený kus je dostačující a tak ani nezvedám pušku a jen v klidu čekám, až kus odejde. Po jeho odběhnutí pak k nejbližšímu stromu pro větvičky. Vzdáni pocty, poslední hryz a pak telefon pro pomoc. Měl jsem štěstí, mladší kolega byl doma a tak vyjíždí. Já jsem připnul plombu a dal se do vývrhu. Po rozříznutí břišní stěny se mi nějak samovolně vypadlo něco, co nebyly střeva, nevěřil jsem vlastním očím a tak jsem to ohmatal s nadějí, že to není to co si myslím, - žel bylo. Z krásného rána zůstal pochmurný den, velice trpce mi znělo v uších kolegovo " Lovu zdar "
vložil: Ron Gordon
vloženo: 18.8.2019 00:25
zobrazeno: 5503x
hodnocení: 14 hlasů



Komentáře:

18.8.2019 18:08 vložil Drahoš Hikl
Lovu zdar.
18.8.2019 11:06 vložil Jiří Netík
Lovu zdar! Nemusí Vás to trápit, dobře jste udělal pro chov.
18.8.2019 10:29 vložil Děda z lesa
Lovu zdar !
18.8.2019 08:45 vložil Václav Bujáček
Lovu zdar.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.