17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Daněk z Boleradic
Daněk z Boleradic
vloženo: 29.10.2018 21:46
autor: Bronislav Malinka

úlovky (svět)

lov v PL
lov v PL
vloženo: 17.6.2014 13:16
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

PÉŤŮV RARIŤÁK.
PÉŤŮV RARIŤÁK.
vloženo: 2.10.2015 04:11
autor: Jaroslav Vlosovský

zvěř v přírodě

Kňour
Kňour
vloženo: 12.1.2016 09:00
autor: Děda z lesa

zbraně

Lovecký tesák s damaškovou čepelí
Lovecký tesák s damaškovou čepelí
vloženo: 13.2.2016 11:34
autor: Karel Obrtál

fotopast

čuník
čuník
vloženo: 8.6.2013 08:13
autor: micinka

myslivecké umění

Svědí, svědí, to to svědí, aneb jaro je tu.
Svědí, svědí, to to svědí, aneb jaro je tu.
vloženo: 25.4.2019 11:52
autor: Petr Hruška
Statistika
  • 242957 fotek (16 dnes)
  • 8465 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9738 inzerátů (9 dnes)
  • 288 diskuzí (0 dnes)
  • 760274 komentářů fotek (20 dnes)
  • 12991 komentářů videí (0 dnes)
  • 3366251 hlasování fotek (128 dnes)
  • 57294 hlasování videí (0 dnes)
  • 39689 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 32 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Mšice rybízová

Cryptomyzus ribis - slovensky voška ríbezľová.

Kromě mšice rybízové napadá rybíz také mšice lociková a mšice Aphis schneideri. Tyto druhy napadají všechny tři barevné varianty rybízu, ale každý druh mšice má svou oblíbenou barvu rybízu. Příležitostně lze na rybízu nalézt i mšici angreštovou.
Dva základní příznaky napadení rybízu mšicemi jsou změna barvy a deformace listů. Napadení poznáte hned zjara: listy jsou zkrabatělé, puchýřovité a lepkavé od medovice. Puchýře vznikají na listech právě v důsledku sání mšic. U červeného rybízu jsou puchýře červené, u bílého a černého rybízu žlutozelené. Pod puchýři se koncem jara a začátkem léta objevují bledě žluté mšice.
Čím mšice na rybízu škodí?
Kolonie mšic na jaře blokují růst listových výhonků a způsobují kadeřavění listů, listy mohou usychat.
Listy na koncích výhonků jsou nakrabatěné, vznikají tzv. listová hnízda, která přitahují mravence vyhledávající medovici.
Medovice podporuje vznik černé plísně na výhoncích i plodech. Listy a plody rybízu při masivním napadení mšicí rychle černají a plody jsou nepoživatelné.
Rybízový keř napadený mšicemi je oslabený a náchylný k dalším onemocněním.
Rozmnožování je silná stránka mšic. Aby zajistily přežití druhu při velkém množství predátorů, množí se mšice závratným tempem. V optimálních podmínkách a bez predátorů, parazitů nebo nemocí může jediná mšice za jednu sezónu vyprodukovat miliardy dalších mšic. Vypadá to příliš? Za týden dá jedna samička život 10 až 90 potomkům, a takto vytvoří až 20 generací mšic za rok. Všechny nové mšice se samozřejmě dále množí. Samci mšic mají křídla, samičky jsou nejčastěji v bezkřídlé formě.
V polovině léta se vyvíjejí okřídlené samičky mšic, které se stěhují na další rybízové keře nebo na mezihostitelské rostliny. V případě mšice rybízové jde o hluchavkovitý čistec, v případě mšice locikové je to plevel mléč. Mšice se na rybíz vracejí na podzim, kdy kladou přezimující vajíčka.
Mšice má řadu přirozených nepřátel, jako jsou slunéčka, škvoři, pestřenky, zlatoočky aj. Mšicemi se neživí jen dospělci, ale také jejich nymfy. Kolonie mšic se ale mohou bleskově zvětšit, a predátoři reagují se zpožděním.
Pokud je vaší prioritou neublížit včelám, sáhněte po dražším postřiku Neudosan. Unikátní je v tom, že obsahuje přírodní účinné látky zcela netoxické pro včely.
Domácí postřiky na mšici rybízovou:
Zastánci domácí přípravy postřiku ochraňují rybíz před mšicemi svépomocí. Mezi nejpoužívanější domácí postřiky na přírodní bázi patří: postřik z kopřiv, postřik z česneku, postřik z rajčatových listů, postřik z tabáku, postřik z octa, postřik z mýdla.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 6.2.2026 18:12
zobrazeno: 813x
hodnocení: 1 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.