17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Srnčí starý pán
Srnčí starý pán
vloženo: 23.7.2016 00:10
autor: Jakub Grundman

úlovky (svět)

Magadan 2012
Magadan 2012
vloženo: 16.1.2013 17:58
autor: Sláva Dolníček

trofeje

Životní srnec...
Životní srnec...
vloženo: 19.9.2016 11:23
autor: Jaroslav Davídek

zvěř v přírodě

...pozor !
...pozor !
vloženo: 4.6.2013 17:23
autor: Vít Hlavica

zbraně

PÁR MÝCH NOŽŮ DĚLANÝCH NA ZAKÁZKU.
PÁR MÝCH NOŽŮ DĚLANÝCH NA ZAKÁZKU.
vloženo: 9.1.2014 14:07
autor: Jaroslav Vlosovský

fotopast

rys
rys
vloženo: 8.11.2016 18:15
autor: Radek Kordač

myslivecké umění

.F.
.F.
vloženo: 21.1.2013 17:19
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 243182 fotek (10 dnes)
  • 8515 videí (1 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9778 inzerátů (3 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 760414 komentářů fotek (21 dnes)
  • 12956 komentářů videí (0 dnes)
  • 3360055 hlasování fotek (41 dnes)
  • 57269 hlasování videí (0 dnes)
  • 39853 registrovaných uživatelů
    3 dnes nových, 10 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Labuť velká - pár

Cygnus olor
Jeden z největších létajících ptáků, dlouhý asi 150 cm o rozpětí kolem 240 cm a hmotnosti až 13 kg. Od ostatních labutí ji poznáme podle černého hrbolu na kořeni zobáku, který je u samce vyvinut mnohem více než u samice. Vlastní zobák je oranžově červený s černým předním okrajem. Za letu vyluzují labutí křídla daleko slyšitelné rytmické svištění.

Labuť velká musela být kdysi v bažinaté a na vody bohaté střední Evropě všudypřítomná. Protože však byla lovci a sběrači vajec vyhubena, byla snad člověkem zatlačena a přežila asi jen v neschůdných močálech severovýchodní Evropy. V posledních staletích člověk opět vysazoval labutě do parkových rybníků, ty zde zdivočely a dnes jsou zase ozdobou našich rybníků a jezer. Labutě hnízdí na stojatých vodách a pomalých tocích s bohatou nabídkou potravy, vodního rostlinstva i krmení předkládaného lidmi. Jsou to původně tažní ptáci, schopní v zimě táhnout do vzdálenosti přes 1000 km, v mírných polohách Evropy mohou přezimovat. Labutě velké zůstávají v zimě často na ledu prostých úsecích řek či jezer ve velkoměstech, kde se vždy najdou lidé, kteří je nakrmí.

Labutě žijí v monogamii. Jejich tok se každoročně odbývá v zimních měsících. Pak plavou oba partneři těsné vedle sebe a ve stejném taktu bez hlesu pohybují krky a otáčejí stejně hlavu, klaní se a namáčejí zobáky do vody, často přes krk druhého partnera. Výzvou k páření je, když samice natáhne krk rovně nad hladinou, samec vystoupí na její hřbet. Během páření vydává samička hlasité skřípavé zvuky. Poté zase plavou oba ladně vedle sebe s prohnutými krky a svěšenými zobáky.

Párek labutí je věrný svému hnízdišti. Labuťák odhání zhruba od času jarního tání ze svého revíru ostatní labutě. Nejmírnějším způsobem vyhrožování je mávání křídly, silnější vyhrožující labuťák plave s krkem daleko dozadu položeným trhavě a hlučně na protivníka. Nakonec se rivalové popadají za krky a pokoušejí se za tlukotu křídel druhého odstrčit nebo zatlačit pod vodu. Přitom lítá spousta peří a může dojít i k vážným zraněním.

Velké hnízdo z proutí a rákosu staví na okrajích jezer, rybníků a na březích tekoucích vod. Samice do něj klade obvykle na přelomu března a dubna 5 až 7 zelenavých vajec o velikosti 112 × 75 mm. Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba 35–38 dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče 4 až 9 měsíců.
Mláďata mají šedé prachové opeření, Teprve během příštího pelichání zbělají a současně pohlavně dospívají.

Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 19.5.2026 06:05
zobrazeno: 714x
hodnocení: 2 hlasů



Komentáře:

19.5.2026 12:15 vložil marie stanikova
pěkně napsané

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.