Za pět minut dvanáct - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Zlatý srnec z Maďarska
vloženo: 26.6.2025 08:02
autor: NH

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025

• úlovky (ČR, SR) (17351)
• úlovky (svět) (2254)
• trofeje (4706)
• historie (3859)
• zvěř v přírodě (43655) (2 dnes)
• zvěř v zajetí (3715)
• příroda (39792)
• lovecké výstavy (1568)
• lovecký pes (13571)
• zbraně (2612)
• lidé (4680)
• fotopast (16003)
• myslivecké umění (4877)
• myslivecký interiér (463)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7144)
• ptactvo v přírodě (20686) (1 dnes)
• hmyz v přírodě (7238)
• obojživelníci a plazi (1363)
• květiny a houby (15707)
• myslivecké stavby (3950)
• sokolnictví (511)
• ostatní (24638)

úlovky (ČR, SR)

životný kanec
vloženo: 6.11.2013 13:45
autor: michal porubsky

úlovky (svět)

Lovu zdar
vloženo: 7.6.2018 12:43
autor: Michal / admin /

trofeje

ÚLOVKY SEZONY 2017
vloženo: 15.1.2018 11:19
autor: Petr Waclawek

zvěř v přírodě

...
vloženo: 9.10.2012 08:32
autor: Marek Drha

zbraně

Prinzezna
vloženo: 28.2.2016 10:33
autor: Daniel Donaťák

fotopast

a je to tu !
vloženo: 23.9.2016 13:15
autor: pali1

myslivecké umění

Kočí Jan Uher *1912
vloženo: 29.1.2020 18:22
autor: Jiří Netík

• 240343 fotek (3 dnes)
• 8315 videí (0 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9575 inzerátů (0 dnes)
• 284 diskuzí (0 dnes)
• 757739 komentářů fotek (1 dnes)
• 12996 komentářů videí (0 dnes)
• 3351503 hlasování fotek (9 dnes)
• 57105 hlasování videí (0 dnes)
• 39069 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 4 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Za pět minut dvanáct

Vyrazili jsme do honitby v početném obsazení našeho vozu, bylo sice už poměrně dlouho, ale riskli jsme to. S sebou v kufru auta jsme vezli mého psa alpského brakýře Agara, ten zvyklí jezdit a trávit čas v autě ani neprotestoval. Cestou jsme se domluvili, kdo si kam půjde sednout, a jakou máme představu o lovu. Josefa jsme vysadili na novém ještě nezajetém žebříku u jediného pole široko daleko, v letošním roce na něm byla zaseta pšenice, která právě dozrávala. Já s manželkou Janou jsme vyrazili na druhou stranu honitby s tím, že se nám třeba poštěstí a uvidíme nějaké muflony nebo vysokou. Cestou ke kazatelně jsme sice zvedli pár kusů srnčího, ale jinak nic. Už se šeřilo, když jsme lezli na žebřík, ale mně se zdálo, že černá naproti už vytahuje a je slyšet občasné kviknutí selete. Černou bylo slyšet celou noc, ale bohužel se nám nepoštěstilo a žádnou jsme neviděli. Asi po půl dvanácté jsme se rozhodli, že slezeme a vyrazíme k autu. Zhruba v půli trasy jsme pod cestou zaslechli prasata, bylo to velice blízko a zřetelně. Pár kroky jsem se dostal k okraji cesty, odkud jsem prohlížel dalekohledem louku pod cestou. Další kviknutí následovalo. Černá byla v mokřině pod keři, kam se nešlo nepozorovaně přiblížit. Vzdali jsme to s tím, že půjdeme k autu, když v tom se ozval výstřel. Vyšlo to z míst, co seděl Pepa. Dali jsme mu čas na cigaretu a pak zavolali, jestli lovil on nebo to klame a šlo to od sousedů. V telefonu se ozvalo „Jo, jo je to dobrý, vemte psa a přijeďte.“ Došli jsme k autu, ve kterém nás už pes radostně vítal. Popojeli jsme k místu, kde nás už Pepa očekával u nástřelu v louce. Prasata přišla přes železniční trať, loukou tak na šedesát metrů od něho na levou ruku. Měla to být bachyně s menšími selaty. V prostředku louky se na okamžik zastavili, což Pepovi umožnilo dobře zamířit a vystřelit. Po ráně se jedno sele oddělilo a přeběhlo mu pod sedačkou na pravou stranu, kde snad zůstalo v zarostlém pásu podél potoka asi do padesáti metrů. Vyndal jsem psa z kufru auta a odložil ho, což dělám u každého dosledu. Mezitím jsem si připravil barvářský obojek a šňůru. Po nasazení psovi už nebylo co dodávat. Nástřel byl perfektně označený a směr jsme také věděli. Agar neváhal, rychle si ověřil nástřel a vydal se popsaným směrem, asi po třiceti metrech si kolečkem správnost stopy ověřil. Znovu zalehl do řemene a pokračoval ve stopě. Minuli jsme sedačku a tady už šel s vysokým nosem. Prasátko bylo blízko. Pomalu vsunul hlavu do vysokého porostu trávy a bodláčí podél potoka. Sele leželo asi dva metry od kraje. Malinko jsme nechali Agara, aby si ho potahal a zase si oživil ten vítězný pocit. Mezitím jsem ze sousední vrby utrhl úlomek, který jsem podle všech myslivecký tradic a s přáním „Lovu zdar“ předal úspěšnému lovci. Sele bylo střeleno na měkko, takže proto ještě ten kousek popoběhlo. Na takovéto stopě černé zvěře se vždy vůdce psa ujistí, jak mu jeho svěřenec pracuje, jak drží stopu, chová se u zvěře, atd. K tomu se patří i poděkovat lovci, který bezpečně označí nástřel, a zbytečně neztěžuje psovi práci procházením porostů a křižováním pobarvené stopy, apod.


Komentáře:


Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.