Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie

Životní
vloženo: 9.11.2025 10:27
autor: Josef Kouba
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17422) (3 dnes)
- úlovky (svět) (2319)
- trofeje (4706)
- historie (3861)
- zvěř v přírodě (43845) (2 dnes)
- zvěř v zajetí (3702)
- příroda (40033) (2 dnes)
- lovecké výstavy (1564)
- lovecký pes (13568)
- zbraně (2621)
- lidé (4689)
- fotopast (16121) (1 dnes)
- myslivecké umění (4885)
- myslivecký interiér (463)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7157)
- ptactvo v přírodě (20763)
- hmyz v přírodě (7478) (3 dnes)
- obojživelníci a plazi (1361)
- květiny a houby (15772) (2 dnes)
- myslivecké stavby (3950) (2 dnes)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24702) (3 dnes)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)

letošní
vloženo: 26.8.2014 17:05
autor: myslivec
úlovky (svět)

Antilopa
vloženo: 20.4.2020 20:20
autor: Zdenek Mares
trofeje

Další moje práce....
vloženo: 15.2.2013 15:46
autor: Terka Apeltová
zvěř v přírodě

Blízká setkání 3
vloženo: 24.3.2019 16:48
autor: Pavel Komárek
zbraně

Nové zapažbení lankasterové jednušky Nowotný,moje práce.
vloženo: 27.9.2019 20:25
autor: Stanislav Satoria
fotopast

...
vloženo: 24.5.2020 14:54
autor: Miroslav Svoboda
myslivecké umění

Můj první pokus v osmi letech
vloženo: 15.1.2017 18:11
autor: Matyáš Langmajer
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Přirozené zmlazení dubu letního (2012)

Komentáře:
24.5.2018 00:16 vložil Jiří Wenzl
Já jsem hromadné zmlazení dubu letního zažil pouze jedenkrát - a to, když se po semenném roce 1976 v únoru 1977 vylély kalné vody Moravy ve Strážnickém Pomoraví a na Podluží. Jsem rád, že jsem ještě stihl zažít tento lužní fenomén než byly oba jihomoravské "veletoky" spoutány hrázemi.
Já jsem hromadné zmlazení dubu letního zažil pouze jedenkrát - a to, když se po semenném roce 1976 v únoru 1977 vylély kalné vody Moravy ve Strážnickém Pomoraví a na Podluží. Jsem rád, že jsem ještě stihl zažít tento lužní fenomén než byly oba jihomoravské "veletoky" spoutány hrázemi.
23.5.2018 20:43 vložil Jiří Netík
Jirko, tohle je mimo oboru a na frekventovaném místě, tak žaludy nesebrala zvěř. V minulosti se rozhazoval žalud z loděk do vody, zdravý klesl ke dnu a sediment ho přikryl. Červivý plaval a tak ho voda odnesla.Byl jsem vyslán do chorvatska kvůli prirozené obnově dubu. Tam po opadu žaludu ještě rozhodí 6 q žaludu na ha. Stačí přikrýt opadaným listím.
Jirko, tohle je mimo oboru a na frekventovaném místě, tak žaludy nesebrala zvěř. V minulosti se rozhazoval žalud z loděk do vody, zdravý klesl ke dnu a sediment ho přikryl. Červivý plaval a tak ho voda odnesla.Byl jsem vyslán do chorvatska kvůli prirozené obnově dubu. Tam po opadu žaludu ještě rozhodí 6 q žaludu na ha. Stačí přikrýt opadaným listím.
23.5.2018 12:44 vložil Jiří Wenzl
Dnes velmi zajímavý lužní fenomén - po regulaci řek a vyloučení záplav je zpravidla nutné obnovovat hlavní dřevinu tvrdého luhu uměle. Asi před dvaceti let mi tvrdonický polesný v.v. pan Káčerek, pamětník přirozených záplav na Podluží, vysvětloval, že duby se v luhu zmlazovaly v semenných letech (zhruba čtyřletý cyklus) jedině tehdy, když jarní povodeň (z tání sněhu) nánosem kalů zadusila buřeň a překryla hrabanku jílovitou vrsvtou. Jedině tehdy byly žaludy schopny úspěšně vyklíčit. Jinak přirozenému klíčení žaludů napomáhají pouze divoká prasata buchtováním či sojky jejich "sázením" pod hrabanku. Uměle lze přirozené obnově dubu napomoci mechanizovaným zraňovačem půdy (tzv. finské brány TTS) - zpravidla taženým LKT.
Dnes velmi zajímavý lužní fenomén - po regulaci řek a vyloučení záplav je zpravidla nutné obnovovat hlavní dřevinu tvrdého luhu uměle. Asi před dvaceti let mi tvrdonický polesný v.v. pan Káčerek, pamětník přirozených záplav na Podluží, vysvětloval, že duby se v luhu zmlazovaly v semenných letech (zhruba čtyřletý cyklus) jedině tehdy, když jarní povodeň (z tání sněhu) nánosem kalů zadusila buřeň a překryla hrabanku jílovitou vrsvtou. Jedině tehdy byly žaludy schopny úspěšně vyklíčit. Jinak přirozenému klíčení žaludů napomáhají pouze divoká prasata buchtováním či sojky jejich "sázením" pod hrabanku. Uměle lze přirozené obnově dubu napomoci mechanizovaným zraňovačem půdy (tzv. finské brány TTS) - zpravidla taženým LKT.
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.










