17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Jelení říje Slovensko 2019 - Štiavnické vrchy
Jelení říje Slovensko 2019 - Štiavnické vrchy
vloženo: 23.9.2019 23:17
autor: Bronislav Malinka

úlovky (svět)

 už je v Alpách zase klid
už je v Alpách zase klid
vloženo: 18.9.2020 09:04
autor: Antonin Mikulec

trofeje

srnec a srna
srnec a srna
vloženo: 2.1.2014 14:08
autor: Roman Dudek

zvěř v přírodě

Sbohem Moravo
Sbohem Moravo
vloženo: 27.4.2016 23:22
autor: Jiří Netík

zbraně

Zásobník na zápalky
Zásobník na zápalky
vloženo: 19.10.2020 18:56
autor: Jiří Netík

fotopast

...
...
vloženo: 30.5.2014 13:12
autor: Bohumil Koláček

myslivecké umění

*
*
vloženo: 15.7.2016 20:17
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 242051 fotek (8 dnes)
  • 8437 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9701 inzerátů (1 dnes)
  • 282 diskuzí (0 dnes)
  • 759065 komentářů fotek (14 dnes)
  • 12994 komentářů videí (0 dnes)
  • 3359075 hlasování fotek (28 dnes)
  • 57254 hlasování videí (0 dnes)
  • 39573 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 13 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Drsnokřídlec březový - píďalkovití

Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.
Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 5.10.2025 07:37
zobrazeno: 3102x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

7.10.2025 20:52 vložil Lubomír Černý
Zajímavé,musíte mít o hmyzu obrovský přehled.Obdivuhodné.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.