17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Lov karpatského jelena
Lov karpatského jelena
vloženo: 27.9.2016 16:02
autor: mirojevo

úlovky (svět)

Lovu zdar
Lovu zdar
vloženo: 7.6.2018 12:43
autor: Michal / admin /

trofeje

uloveno NP Šumava, honitba Kašperskohorské městské lesy
uloveno NP Šumava, honitba Kašperskohorské městské lesy
vloženo: 18.9.2012 10:42
autor: Ondřej Koubek

zvěř v přírodě

Černá zvěř
Černá zvěř
vloženo: 24.1.2018 06:28
autor: Josef Vršan

zbraně

Belgičanka s vyhazováky
Belgičanka s vyhazováky
vloženo: 10.7.2017 21:30
autor: Jiří Netík

fotopast

ako by ich jedná mater mala...
ako by ich jedná mater mala...
vloženo: 4.5.2020 14:42
autor: pali1

myslivecké umění

***
***
vloženo: 16.8.2015 15:03
autor: Jiří Lengyel,starší
Statistika
  • 242752 fotek (13 dnes)
  • 8461 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9729 inzerátů (0 dnes)
  • 288 diskuzí (1 dnes)
  • 759998 komentářů fotek (22 dnes)
  • 13001 komentářů videí (0 dnes)
  • 3364617 hlasování fotek (115 dnes)
  • 57308 hlasování videí (0 dnes)
  • 39667 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 12 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Pátá ukázka z připravované knížky- Telefonát s liškou


Moje začátky v myslivosti byly skromné. Tak už to bývá, když máte jedno malé dítě a druhé je na cestě. Vždyť i adeptský kurs mi hradili rodiče. Ruský dalekohled s nepříliš vhodným zvětšením pro myslivost 12x40 jsem měl od svých dvanácti let. Lovecká puška byla starší než já a koupil mi ji můj táta. Díky kvalitní oceli, ze které je vyrobena, vím, že mě přežije. Její pažbu prodloužil mistr Popelka a puška stále trefuje. Co mi nejvíce chybělo, bylo kvalitní teplé oblečení na zimní čekanou na lišky a kuny. První roky jsem chodil ve vojenských vatovaných kalhotách a kabátě stejného vzoru, který tehdy používala armáda jedné z okolních zemí. Na nohou zánovní dřevorubecké boty s ocelovou špičkou, která mi na pocitu tepla opravdu nepřidala.
Tu zimu bylo sněhu jako kdysi. Ke starému nízkému posedu za střelnicí jsem prošlapával závěje dobrých třiceti centimetrů kyprého prašanu. Větve stromů v okolí praskaly silným mrazem a sníh jen jiskřil. Seděl jsem na posedu s tichou nadějí na ulovení lišky více než tři hodiny. Mimo několika zajíců a srnčího, které táhlo ke krmelci, jsem neviděl nic. Po lišce nebylo ani památky. Ztuhlý mrazem jsem opatrně lezl dolů z posedu. Spěchal jsem ve sněhu vyšlapaným chodníčkem, co nejdál. Mám totiž zásadu, že ani malou potřebu nevykonávám poblíž posedu. Za střelnicí u plotu smetiště jsem si pracně rozepínal vatované kalhoty a další vrstvy oblečení pod nimi. Konečně jsem se mohl v klidu vyčůrat. Hlavou se mi tehdy mihla myšlenka, že jsem za celou čekanou neslyšel lišku ani jednou zaskolit. Bylo to podivné, protože to bylo v čase kaňkování, jak my myslivci říkáme době liščích námluv. V ten okamžik jihovýchodní vítr přinesl hlas liščího volání. Poslouchám, zda slyším dobře. Vau, Vau, nese se mrazivou nocí. Vypadá to, že liška čáruje směrem z lesa přes pole směrem k posedu, ze kterého jsem před malou chvilkou slezl. Sakra práce! Honem si zpátky oblékám několik vrstev oblečení, zapínáním kalhot se nezdržuji, vždyť je drží řemen. S loveckým batohem na zádech a puškou v ruce běžím zpátky přes střeliště staré střelnice. Na kraji pole si dovolím rychlý pohled do dalekohledu. Lišku nevidím, ale směrem ke mně běží dva zajíci. Snad stihnu doběhnout k posedu, snad se liška nestočí jiným směrem. Konečně sedím. Mrazivý, ledový vzduch mě pálí v plicích a dráždí ke kašlání. Jen to ne! Po mé levici je kraj terénní vlny. Zvěř instinktivně používá jeho nejnižší místa jako svůj kryt. Přestože ten večer nesvítí měsíc, vidím na tmavém sněhu rychle se blížící dlouhý stín. Liška! Tak přece.
Zakládám pažbu do ramene. Pojistka přidržená dvěma prsty tentokrát neluskne. Ještě deset metrů, pět, dva metry a zásah broky bude jistý. V ten okamžik se čas jako by zpomalil. Tmavou a tichou nocí se ozval zvuk, který jsem vůbec nečekal. Týdli, týdli, týýý…Liška se zarazila a stojí. V optice se mi zdá, že má udivený výraz. Týdli, týdli, týýý. Puk, obraz lišky v optice zmizel, prostě praskla stejně jako mýdlová bublina.
Rozčilený na nejvyšší možnou míru rozepínám kabát a lovím svůj první mobilní telefon. Je to motorola amio velikosti čtvrtky cihly s malou anténkou. Nešlo u něho vypnout zvonění a nahradit ho vibracemi. Zvuk zeslabený na nejnižší úroveň trhá noční ticho na kusy. Stalo se něco doma? Je dcerka v pořádku? Myšlenky víří hlavou. Na zeleně zbarveném displeji vidím jméno kamaráda - Roman, Přemyslovice. Přijímám hovor a říkám: „Ty pitomče jeden, já tady víc jak tři hodinu mrznu na posedu, abych ulovil lišku. Už téměř mačkám spoušť a ty si málem v noci vzpomeneš a voláš. Co chceš?“ V telefonu je ticho, do kterého vzápětí zazní dvojitá salva smíchu Romana a jeho manželky. „Vole, liška je fuč, naštval jsi mě, týden mě vůbec nevolej!“ Típnu smíchem znějící mobil. Fujtajksl, ten mi teda dal. Opatrně lezu dolů a jdu k řetízku liščích stop. Končí náhle asi 35 metrů od posedu. Ta liška snad tehdy uletěla.
vložil: František Mlčoch
vloženo: 8.4.2023 00:27
zobrazeno: 2507x
hodnocení: 13 hlasů



Komentáře:

8.4.2023 16:14 vložil Vlasta Szo"keová
Františku, opět pěkné počteníčko,jsi dobrej !

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.