17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Říje 2016
Říje 2016
vloženo: 31.10.2016 18:00
autor: Kamil Kolb

úlovky (svět)

Srnec
Srnec
vloženo: 25.5.2012 06:18
autor: Josef Vršan

trofeje

Srnec 22.5.2012
Srnec 22.5.2012
vloženo: 23.5.2012 20:49
autor: Petr Sobek

zvěř v přírodě

Selátko
Selátko
vloženo: 3.5.2016 08:54
autor: Děda z lesa

zbraně

Také historie
Také historie
vloženo: 14.2.2017 13:47
autor: Václav Myslivec

fotopast

brum,brum...1
brum,brum...1
vloženo: 8.4.2020 13:47
autor: pali1

myslivecké umění

vlk
vlk
vloženo: 27.2.2018 18:54
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 242226 fotek (4 dnes)
  • 8443 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9698 inzerátů (0 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 759249 komentářů fotek (7 dnes)
  • 12996 komentářů videí (0 dnes)
  • 3360209 hlasování fotek (7 dnes)
  • 57271 hlasování videí (0 dnes)
  • 39605 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 3 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Drsnokřídlec březový - píďalkovití

Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.
Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 5.10.2025 07:37
zobrazeno: 3211x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

7.10.2025 20:52 vložil Lubomír Černý
Zajímavé,musíte mít o hmyzu obrovský přehled.Obdivuhodné.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.