Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Třetí věkovka
vloženo: 29.5.2026 07:16
autor: Josef Kouba
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17522)
- úlovky (svět) (2339)
- trofeje (4708)
- historie (3866)
- zvěř v přírodě (43731) (2 dnes)
- zvěř v zajetí (3730)
- příroda (40384) (1 dnes)
- lovecké výstavy (1575)
- lovecký pes (13620)
- zbraně (2660)
- lidé (4701)
- fotopast (16335)
- myslivecké umění (4926)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7261)
- ptactvo v přírodě (21258) (2 dnes)
- hmyz v přírodě (7900) (1 dnes)
- obojživelníci a plazi (1371)
- květiny a houby (15868)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24884)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Letošní Rarita detail
vloženo: 28.6.2019 23:09
autor: Martin Kopic
úlovky (svět)
Lovu zdar
vloženo: 2.2.2018 15:51
autor: Michal / admin /
trofeje
Stříbrný
vloženo: 11.2.2019 17:22
autor: Jeroným Levák
zvěř v přírodě
líška a bažant
vloženo: 26.3.2017 22:06
autor: Rastislav Rejko
zbraně
K jubileu
vloženo: 10.4.2014 22:35
autor: Karel Obrtál
fotopast
Na újedi 1
vloženo: 26.10.2017 19:09
autor: Jiří Netík
myslivecké umění
Vladimír Lepš II.
vloženo: 9.12.2020 22:04
autor: Jiří Netík
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Puštík obecný
Strix aluco - Strix aluco) je druh sovy z čeledi puštíkovitých, široce rozšířený v lesnaté krajině severní Afriky, Evropy a Asie východně po západní Sibiř. Jde o kompaktní, středně velkou sovu bez „oušek“, jejíž zbarvení se pohybuje na široké škále od rezavohnědé po šedavohnědou, s tmavým skvrněním a čárkováním po celém těle.Puštík obecný je aktivní v noci, kdy loví typicky hlodavce, další malé savce a ptáky. Lokálně platí rovněž za významného predátora menších druhů sov, přičemž se sám může stát kořistí výra velkého či jestřába lesního. Jde o stálý a přísně teritoriální druh udržující trvalé páry, které svůj okrsek hájí celý rok a často v takřka stejných hranicích po celý život. Hnízdo umísťuje obvykle do dutiny stromu, kam klade 3–5 bílých vajec. Na péči o mláďata se podílejí oba rodiče, přičemž v případě potenciálního ohrožení potomstva jsou schopni na predátora i aktivně zaútočit.
Na většině areálu jde o jednu z nejběžnějších sov, která je díky svému výskytu v blízkosti lidských obydlí a pronikavému nočnímu houkání, docela dobře známou. V minulosti se však sovy u řady národů příliš dobré pověsti netěšily a kvůli svému nočnímu způsobu života a záhadně znějícímu volání byly spojovány s čarodějnictvím, neštěstím či dokonce smrtí. Dnes je puštík obecný naopak na řadě míst podporován ochranou starých doupných stromů, sloužících jako vyhledávaná místa k hnízdění, spolu s vyvěšováním vhodných ptačích budek.
Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí 425–490 g, samice mezi 475–630 g.
Pelichání mláďat (částečné) i dospělých ptáků (úplné) probíhá v červnu až říjnu.
Opeření je zbarveno značně variabilně, ale vesměs nenápadně na škále od rezavohnědé po šedavohnědou, se skvrněním a jemným tmavým čárkováním a vlnkováním po celém těle. Na hlavě je typický závoj zvýrazněný bílým „nadobočím“ v přední části temene, které puštíkovi propůjčuje jakoby „laskavý“ výraz. Pera lopatek jsou lemována bílými skvrnami připomínajícími kšandy; naopak na vnitřních ručních letkách výrazná bílá skvrna chybí. Ocas je krátký, jemně a nevýrazně proužkovaný, zobák žlutavě hnědý nebo nazelenalý, u kořene rohově šedý, nohy a prsty bíle opeřené s tmavohnědými skvrnkami a šedočernými drápy, duhovka černá. Obě pohlaví se zbarvením neliší. Mláďata v prvém prachovém šatu jsou bílá s okrovým nádechem a ve druhém s tmavošedým příčným skvrněním.
Mláďata v době vylíhnutí váží pouhých 28 g a prvních 10–15 dní jsou intenzivně zahřívána samicí, která je také krmí naporcovanou potravou zajišťovanou samcem[11] a požírá jejich trus a vývržky. Oči se jim plně otevírají zhruba po 12 dnech a od 4. týdne již přinášenou kořist požírají sama bez asistence samice. Od 21. až 25. dne věku začínají trávit čím dál více času u vletového otvoru do dutiny a o 3–4 dny později hnízdo opouští, přičemž několik dalších dnů ještě tráví v jeho blízkosti. Mladí ptáci jsou v době opouštění hnízda ještě nevzletní a proto často nejprve přistávají na zemi, odkud se snaží vyšplhat do keřů a dostat se do vyšších pater stromů, kde budou více v bezpečí (mladé puštíky nalezené v této fázi na zemi nebo ve vegetaci nízko nad ní proto není většinou potřeba zachraňovat, jelikož nejde o opuštěné ptáky vypadlé z hnízda). Vzletnosti dosahují po 32–37 dnech, tedy přibližně týden po opuštění hnízda, a ve stáří 2–3 měsíců jsou rodiči z domovského okrsku vyhnáni.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 30.5.2026 19:42
zobrazeno: 423x
hodnocení: 2 hlasů
vloženo: 30.5.2026 19:42
zobrazeno: 423x
hodnocení: 2 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.