17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Můj JELEN ze Slovenska
Můj JELEN ze Slovenska
vloženo: 18.11.2015 13:23
autor: Michal Klouda

úlovky (svět)

Jelen Polsko
Jelen Polsko
vloženo: 16.2.2012 20:01
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Kamarádův srnec
Kamarádův srnec
vloženo: 6.7.2017 20:35
autor: Blanka Klatovská

zvěř v přírodě

Bachyně
Bachyně
vloženo: 26.4.2016 19:18
autor: Martin Žatka

zbraně

Přestavba jednušky ZBK 110
Přestavba jednušky ZBK 110
vloženo: 15.3.2012 13:27
autor: Ondřej Trlifaj

fotopast

trocha adrenalinu
trocha adrenalinu
vloženo: 13.3.2014 16:33
autor: Jaroslav Válek

myslivecké umění

Můj první pokus v osmi letech
Můj první pokus v osmi letech
vloženo: 15.1.2017 18:11
autor: Matyáš Langmajer
Statistika
  • 243003 fotek (3 dnes)
  • 8466 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9753 inzerátů (0 dnes)
  • 288 diskuzí (0 dnes)
  • 760317 komentářů fotek (2 dnes)
  • 12992 komentářů videí (0 dnes)
  • 3366543 hlasování fotek (7 dnes)
  • 57299 hlasování videí (0 dnes)
  • 39693 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 1 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Mšice rybízová

Cryptomyzus ribis - slovensky voška ríbezľová.

Kromě mšice rybízové napadá rybíz také mšice lociková a mšice Aphis schneideri. Tyto druhy napadají všechny tři barevné varianty rybízu, ale každý druh mšice má svou oblíbenou barvu rybízu. Příležitostně lze na rybízu nalézt i mšici angreštovou.
Dva základní příznaky napadení rybízu mšicemi jsou změna barvy a deformace listů. Napadení poznáte hned zjara: listy jsou zkrabatělé, puchýřovité a lepkavé od medovice. Puchýře vznikají na listech právě v důsledku sání mšic. U červeného rybízu jsou puchýře červené, u bílého a černého rybízu žlutozelené. Pod puchýři se koncem jara a začátkem léta objevují bledě žluté mšice.
Čím mšice na rybízu škodí?
Kolonie mšic na jaře blokují růst listových výhonků a způsobují kadeřavění listů, listy mohou usychat.
Listy na koncích výhonků jsou nakrabatěné, vznikají tzv. listová hnízda, která přitahují mravence vyhledávající medovici.
Medovice podporuje vznik černé plísně na výhoncích i plodech. Listy a plody rybízu při masivním napadení mšicí rychle černají a plody jsou nepoživatelné.
Rybízový keř napadený mšicemi je oslabený a náchylný k dalším onemocněním.
Rozmnožování je silná stránka mšic. Aby zajistily přežití druhu při velkém množství predátorů, množí se mšice závratným tempem. V optimálních podmínkách a bez predátorů, parazitů nebo nemocí může jediná mšice za jednu sezónu vyprodukovat miliardy dalších mšic. Vypadá to příliš? Za týden dá jedna samička život 10 až 90 potomkům, a takto vytvoří až 20 generací mšic za rok. Všechny nové mšice se samozřejmě dále množí. Samci mšic mají křídla, samičky jsou nejčastěji v bezkřídlé formě.
V polovině léta se vyvíjejí okřídlené samičky mšic, které se stěhují na další rybízové keře nebo na mezihostitelské rostliny. V případě mšice rybízové jde o hluchavkovitý čistec, v případě mšice locikové je to plevel mléč. Mšice se na rybíz vracejí na podzim, kdy kladou přezimující vajíčka.
Mšice má řadu přirozených nepřátel, jako jsou slunéčka, škvoři, pestřenky, zlatoočky aj. Mšicemi se neživí jen dospělci, ale také jejich nymfy. Kolonie mšic se ale mohou bleskově zvětšit, a predátoři reagují se zpožděním.
Pokud je vaší prioritou neublížit včelám, sáhněte po dražším postřiku Neudosan. Unikátní je v tom, že obsahuje přírodní účinné látky zcela netoxické pro včely.
Domácí postřiky na mšici rybízovou:
Zastánci domácí přípravy postřiku ochraňují rybíz před mšicemi svépomocí. Mezi nejpoužívanější domácí postřiky na přírodní bázi patří: postřik z kopřiv, postřik z česneku, postřik z rajčatových listů, postřik z tabáku, postřik z octa, postřik z mýdla.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 6.2.2026 18:12
zobrazeno: 862x
hodnocení: 1 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.