Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Třetí věkovka
vloženo: 29.5.2026 07:16
autor: Josef Kouba
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17521)
- úlovky (svět) (2339)
- trofeje (4708)
- historie (3866)
- zvěř v přírodě (43729) (1 dnes)
- zvěř v zajetí (3730) (3 dnes)
- příroda (40383)
- lovecké výstavy (1575)
- lovecký pes (13620)
- zbraně (2660)
- lidé (4701)
- fotopast (16335) (3 dnes)
- myslivecké umění (4926)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7261)
- ptactvo v přírodě (21256) (2 dnes)
- hmyz v přírodě (7899) (1 dnes)
- obojživelníci a plazi (1371)
- květiny a houby (15868) (2 dnes)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24884) (7 dnes)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Tlumení škodné
vloženo: 29.2.2020 16:14
autor: Martin Hanáček
úlovky (svět)
lov v PL
vloženo: 19.10.2014 17:12
autor: Svatoslav Ščudla
trofeje
Exkurze Maďarsko 2007
vloženo: 17.2.2020 09:01
autor: Děda z lesa
zvěř v přírodě
...
vloženo: 8.1.2013 08:29
autor: Marek Drha
zbraně
Vzpomínka na dědu
vloženo: 8.1.2012 13:44
autor: Ivo Kolář
fotopast
...
vloženo: 7.5.2016 16:47
autor: František Popílek
myslivecké umění
Lipinky-10/95
vloženo: 23.1.2014 17:13
autor: Jiří Lengyel,starší
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Sokol stěhovavý
Falco peregrinus je celosvětově rozšířený sokolovitý (Falconiformní) pták. Samice je výrazně větší než samec a může dosahovat až velikosti havrana (Corvus corax). Má dlouhá špičatá křídla a krátký ocas, který se ke konci zužuje. Na zbarvení je nejnápadnější charakteristický tmavý „vous“ na bílé tváři. Jeho kořistí jsou převážně ptáci do velikosti kachny. Druh má množství popsaných poddruhů, ale ne všechny jsou uznávány. Různé prameny uvádějí 15–17, někdy dokonce i 19 poddruhů. S maximální rychlostí při střemhlavém letu až 375 km/h představuje sokol stěhovavý zřejmě nejrychlejšího živočicha v současné přírodě.V současné době je jeho rozšíření menší, protože na mnoha místech, převážně v rozvinutých industrializovaných oblastech, sokol vyhynul. Zásadní podíl na úbytku sokola stěhovavého mělo používání pesticidů, které se přes potravní řetězec dostávaly do těla dravců. Většina těchto přípravků (např. DDT) je dnes zakázána a do některých oblastí, kde vyhynul, se sokol pomalu vrací.
Před rokem 1950 byla populace sokolů v tehdejším Československu poměrně silná. Jeho rozšíření bylo limitováno pouze výskytem vhodných hnízdišť. K prudkému úbytku došlo kvůli zmíněnému nadměrnému používání pesticidů a v 70. letech 20. století nebylo při ornitologickém mapování zaznamenáno žádné hnízdění. Stav přetrvával do 80. let, kdy se začaly objevovat pokusy o zahnízdění. V letech 2001–2003 byl počet hnízdících sokolů v ČR odhadnut na 20–25 párů (v ČR druh kriticky ohrožený). V mnoha případech jde o jedince pocházející z Německa či Rakouska. V současné době je na území ČR kolem 70 hnízdících párů. Hnízda jsou chráněna, např. kvůli zahnízdění sokola na jeskyni Jáchymka v Moravském krasu v roce 2024 ochranáři změnili turistickou trasu a majitel pozemku musel upravit plán činností.
Rozpětí křídel sokola stěhovavého je 74–120 cm, délka těla 35–58 cm. Průměrná délka samce je okolo 43 cm, samice pak měří průměrně 47 cm.
Zbarvení sokolů je velmi variabilní. Čím severnější populace, tím je celkové zbarvení světlejší, naopak v tropech může zbarvení hlavy a zad být až černé. Následující popis tedy platí hlavně pro poddruh sokol stěhovavý eurosibiřský (F. p. peregrinus), který se vyskytuje v České republice. Dospělý pták má tmavě šedý až šedočerný hřbet a bílou spodinu s kapkovitými skvrnami na hrdle přecházejícími v příčné vlnky na břiše. Samice může mít spodinu těla nahnědlou.
Zrak sokolů je považován za vynikající. Jejich oči jsou relativně velké (především u samců), vidí binokulárně a dokáží zaměřit tři pohybující se objekty zároveň. Sokoli vidí letící ptáky na podstatně delší vzdálenost než lidé, a to i když člověk použije dalekohled s mnohonásobným zvětšením.
Loví téměř výhradně ptáky za letu. Styl lovu není příliš vhodný pro pozemní kořist, proto se k lovu drobných savců uchyluje výjimečně a ptáky na zemi se pokouší donutit vzlétnout. Vrhá se z velké výšky na kořist pod sebou a útočí na ni pařáty. V horizontálním letu dosahuje rychlosti asi 105 až 110 km/h, při střemhlavém útoku s přitaženými křídly přes 300 km/h, přičemž to může být až okolo 375 km/h. Náraz v této rychlosti by byl nebezpečný i pro něj, a proto se snaží trefit spíš křídlo než přímo tělo kořisti. Ze stejného důvodu nemůže zaútočit na hejno, a proto se některé druhy drobných ptáků na obranu před sokolem shlukují do hejna. Kořist většinou po útoku klesne k zemi, kde ji sokol usmrtí klovnutím, pokud pád přežila.
Nejčastější kořistí bývají holubi, hrdličky, špačci, různé druhy drozdů, koroptve, různé druhy kachen, racci i drobnější ptáci, jako jsou rorýsi, vlaštovky či pěnkavy. Troufne si i na havrany, vrány a dravé ptáky, například na poštolky, krahujce, káňata či motáky. Ze savců jsou častou kořistí netopýři, králíci, sysli a veverky.
V přírodě hnízdí převážně na skalních stěnách. Pokud nemá k dispozici skály, zahnízdí i ve starém hnízdě jiného druhu. Sám hnízdo nestaví, ani neupravuje, na skále mnohdy hnízdí přímo na holém podkladu. Byla zaznamenána i hnízda na zemi. Oblíbil si lidské stavby a často hnízdí ve zříceninách hradů nebo na různých věžích. Přesto na rozdíl od poštolky nehnízdí příliš často ve velkých městech. Na hnízdo se pravidelně vrací nebo hnízdí aspoň poblíž původního hnízda.
Před hnízděním předvádí akrobatické zásnubní lety.
Ve střední Evropě snáší samice nejčastěji na konci března či začátku dubna 3–4 vejce. Sedí na nich cca 29–30 dní, samec ji občas střídá. Samice si buď potravu sama uloví, když ji samec vystřídá v sezení, nebo jí samec nosí kořist na hnízdo. Po vylíhnutí se o mláďata na hnízdě stará asi 14 dní jen samice a samec přináší kořist, poté se v péči střídají. Mláďata opouštějí hnízdo po 35–42 dnech, ale rodiče je nadále krmí ještě aspoň dva měsíce. Sokoli pohlavně dospívají ve dvou až třech letech.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 16.6.2026 13:56
zobrazeno: 58x
hodnocení: 1 hlasů
vloženo: 16.6.2026 13:56
zobrazeno: 58x
hodnocení: 1 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.