17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Životní srnec
Životní srnec
vloženo: 12.8.2015 08:34
autor:

úlovky (svět)

Estonsko
Estonsko
vloženo: 1.11.2017 07:32
autor: Václav Hlaváček

trofeje

Rarita
Rarita
vloženo: 13.9.2016 15:14
autor: Martin Kronus

zvěř v přírodě

Drbání je nutnost
Drbání je nutnost
vloženo: 2.2.2020 09:34
autor: Děda z lesa

zbraně

Sesřičky naposledy
Sesřičky naposledy
vloženo: 6.10.2013 16:00
autor: Jan Frank

fotopast

Jelen
Jelen
vloženo: 25.10.2020 05:50
autor: Josef Vršan

myslivecké umění

v tráve...
v tráve...
vloženo: 1.7.2016 13:10
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 243725 fotek (6 dnes)
  • 8557 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9800 inzerátů (2 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 761038 komentářů fotek (6 dnes)
  • 12962 komentářů videí (0 dnes)
  • 3363264 hlasování fotek (20 dnes)
  • 57305 hlasování videí (0 dnes)
  • 39919 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 12 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Špaček obecný

Sturnus vulgaris je známý druh pěvce z čeledi špačkovitých (Sturnidae).

O něco menší než kos. Dorůstá délky 19–22 cm, v rozpětí křídel měří 37–42 cm a váží 60–90 g. Ve svatebním šatě je černý s kovově zeleným, fialovým až purpurovým leskem, v prostém šatě má peří hustě bíle tečkované s bělavým zbarvením na bradě. Špaček má dlouhý a štíhlý zobák v létě zbarvený do žluta a v zimě je tmavý, nohy jsou hnědorůžové. Létá přímo a rychle, v letu má typickou siluetu se špičatými křídly a krátkým ocasem.

Od kosa se liší také postavou a pohyby. Má krátký ocas a rychlou chůzi, při níž pohybuje hlavou (kos nechodí, poskakuje).

Obě pohlaví jsou podobná, samec se v létě liší neskvrnitou hrudí a modrošedým kořenem spodní čelisti zobáku (u samice žlutý). Mladý pták je celý šedohnědý se světlejším hrdlem. Opeření podobné dospělému získává koncem července až září, zůstává mu však hnědé peří na hlavě, takže se snadno pozná.

Hnízdí ve světlých listnatých lesích nebo skupinách listnatých stromů v blízkosti otevřených ploch (louky, pastviny), také v parcích a zahradách, a to i uprostřed velkých měst. Po vyhnízdění se vyskytuje v sadech, na polích a vinicích a hromadně nocuje v rákosinách.

Ptáci hnízdící v ČR jsou převážně tažní se zimovišti v jižní Evropě a severní Africe. Přílet ze zimovišť probíhá během února a března, odlet od září a během října. Každoročně jsou řídce hlášena pozorováni i během zimy. Hnízdí jednou až dvakrát ročně. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou užívá budky a s postupující synantropizací stále častěji i dutiny na budovách. Mláďata opouštějící hnízdo se postupně houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu.

Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz, nejčastěji brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli, rostlinnou dužnaté plody (třešně, bez černý, vinná réva, olivy). Dále požírá i bezobratlé, vegetační části rostlin a semena. Mláďata krmí hlavně plži a larvami hmyzu. Potravu hledá na stromech, keřích i na zemi.
Ve střední Evropě hnízdí zpravidla jednou, někdy i dvakrát do roka od dubna do června. Snůška čítá 4–6 (2–9) slabě lesklých, jednobarevně světle modrých vajec o rozměrech 29,4 × 21,1 mm. Samička snáší vejce denně. V některých oblastech se běžně vyskytuje vnitrodruhový hnízdní parazitismus, přičemž bylo zjištěno, že samice dokáže do určité míry parazitické vejce rozpoznat a vyhodit je z hnízda. Inkubace začíná od snesení posledního vejce a trvá 12–13 dnů; na vejcích sedí oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve stáří 16–24 dnů. Po vyhnízdění se sdružují do hejn, která hromadně nocují v rákosinách a korunách stromů. Na největších nocovištích lze přitom pravidelně pozorovat až statisíce ptáků. Pohlavní dospělosti dosahují koncem prvního roku života.

V živočišné potravě špačka obecného převládají „škodlivé“ druhy bezobratlých nad „užitečnými“. Na druhou stranu však může místy působit značné škody poškozováním a požíráním dužnatých plodů užitkových rostlin. V ČR se tak děje především na jihomoravských vinicích nacházejících se v těsné blízkosti rákosin, které špačci využívají jako nocoviště. Plašení a odstřel má pouze lokální a časově omezený účinek, jediným účinným způsobem ochrany jsou mechanické zábrany (zasíťování vinic).
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 29.6.2026 07:27
zobrazeno: 202x
hodnocení: 2 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.