Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Další stařík
vloženo: 2.7.2026 22:44
autor: Milan Dejda
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17538) (1 dnes)
- úlovky (svět) (2339)
- trofeje (4714)
- historie (3869)
- zvěř v přírodě (43778) (3 dnes)
- zvěř v zajetí (3730)
- příroda (40398)
- lovecké výstavy (1574)
- lovecký pes (13622)
- zbraně (2660)
- lidé (4702)
- fotopast (16369)
- myslivecké umění (4931)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7269)
- ptactvo v přírodě (21359) (2 dnes)
- hmyz v přírodě (7924)
- obojživelníci a plazi (1373)
- květiny a houby (15896)
- myslivecké stavby (3950)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24898)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Srnčí starý pán
vloženo: 23.7.2016 00:10
autor: Jakub Grundman
úlovky (svět)
Antilopa
vloženo: 20.4.2020 20:20
autor: Zdenek Mares
trofeje
Zlatá rarita
vloženo: 10.8.2018 09:27
autor: Antonín Pospíchal
zvěř v přírodě
Zatoulané
vloženo: 2.11.2017 09:01
autor: Děda z lesa
zbraně
Zásobník na zápalky
vloženo: 19.10.2020 18:56
autor: Jiří Netík
fotopast
Liška.
vloženo: 17.1.2018 14:19
autor: Bohumír Petříček
myslivecké umění
Lipinky-10/95
vloženo: 23.1.2014 17:13
autor: Jiří Lengyel,starší
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Kavka obecná
Corvus monedulaKavka obecná patří do řádu pěvců, čeledi krkavcovití.
Kavka obecná je velice společenský pták, který někdy nepohrdne ani společností člověka. V minulosti lidé na vesnicích rádi vybírali kavčí hnízda a odnášeli si kavky domů, kde si z nich dělali své domácí mazlíčky.
Kavka obecná bývá častokrát zaměňována laiky za „vránu“, a to díky dočerna zbarvenému peří. Kavka obecná je však tmavošedý pták, který má typický šedavý týl, bílé oči a krátký masivní zobák. Kavku obecnou poznáte také podle jejího charakteristického pohybu na zemi. Chodí rychle a vzpřímeně, je velice hbitá a mrštná. V letu lze kavku rozeznat od vrány například podle rychlejších a hlubších úderů křídly, kterými je právě charakteristická vrána obecná. Kavka obecná taktéž obvykle létá v hustších hejnech, než létají vrány.
Kavky se od sebe liší také podle lokálního výskytu. Kavky, které hnízdí v SV Evropě, mají jinak barevně tónované peří na krku než kavky vyskytující se na našem území, krky kavek ze SV Evropy jsou světlejší po stranách. Z těchto zesvětlení po stranách se v zimních měsících stává až světlá skvrna. Kavky J a Z Evropy jsou naopak od kavek žijících u nás výrazně tmavší. U kavky není pohlavní dimorfizmus. Samice se svým vzhledem i velikostí podobá samci.
Potravu si kavky vždy zajišťují v celých hejnech a nezřídka také v doprovodu havranů. Sdružují se ke krmení častokrát za soumraku na okrajích lesů popřípadě v parcích. Kavka obecná je všežravec. Tráví většinu dne sbíráním potravy výhradně ze země. Přibližně tři čtvrtiny z celkového objemu potravy kavek obecných během roku tvoří hmyz a jiné drobní živočichové – převážně to jsou slimáci, hlemýždi, pavouci anebo třeba žížaly. Jsou zaznamenány případy, kdy kavky napadají mláďata drobnějších ptáků, nebo dokonce vypíjejí vejce jiných druhů v hnízdech. Další čtvrtina potravy kavek je původu rostlinného – převážně se jedná o obilí, brambory, ovoce, třešně a různé bobule. Mláďata krmí převážně hmyzem.
Kavka je hlasitý a často vokálně vzájemně interagující pták s poměrně širokým repertoárem. Nejčastěji se ozývá trhaným „kja“, v sériích opakovaným energetickým „kjak!“ či poněkud drsnějším „tsčré“. Intenzita volání se liší dle nálady a příležitosti, a například ptáci v páru běžně mezi sebou tiše štěbetají a broukají. Varování tvoří drsné táhlé „čeíír“. Na hřadovištích v hejnech je možné zaslechnout také zvláštní rámusivý chichotavý hlas.
Hnízdo, které spolu s jeho nejbližším okolí oba partneři energeticky hájí před dalšími kavkami,[12] se nachází v dutinách stromů (přírodních i vyhloubených datlem černým), štěrbinách a děrách skal či hlinitých břehů nebo v budovách na půdách, ve větracích otvorech, komínech apod. Někdy využívá i opuštěná hnízda havrana polního či vran a přijímá vhodné budky. V urbánním prostředí podle všeho dává přednost budovám před přirozenými stromovými dutinami, kterých je v přirozeném prostředí nedostatek.
Pohlavní dospělost nastává ve druhém roce života, ale ke tvorbě párů dochází již v průběhu prvního roku života. Hnízdění probíhá monogamně s vysokou mírou věrnosti jednomu hnízdišti. Během námluv se samec snaží na samici zapůsobit „pyšnou“ chůzí se vztyčenou hlavou a nataženým krkem. Je-li samice zaujata, před samcem se přikrčí a začne třást křídly a ocasem. Páry tvořené nedospělými ptáky často nejsou trvalé, ale u dospělých ptáků je rozpad páru za jiných okolností, než představuje úhyn jednoho z partnerů, nepravděpodobný a jednou uzavřený svazek obvykle přetrvá po celý život. Pokud k takovému úhynu jednoho z ptáků dojde, reakce přeživšího partnera se liší v závislosti na pohlaví. Uhyne-li v páru samice, samec se snaží udržet stávající hnízdiště, což se mu často vzhledem ke konkurenci dalších kavek nepodaří. Takto osamělí samci s vlastním hnízdištěm se však pro jiné nespárované samice zdají být vysoce atraktivní. Nastane-li v rámci páru úhyn na straně samce, samice místo hnízdění opouští a začíná se ucházet o přízeň jiných (dosud nespárovaných) samců s vlastním hnízdištěm.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 19.7.2026 17:14
zobrazeno: 105x
hodnocení: 2 hlasů
vloženo: 19.7.2026 17:14
zobrazeno: 105x
hodnocení: 2 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.