17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

kamarádův beran
kamarádův beran
vloženo: 5.4.2013 12:48
autor: Jaromír Skoda

úlovky (svět)

Můj první kamzík
Můj první kamzík
vloženo: 11.10.2013 23:35
autor: Daniel Donaťák

trofeje

Jelen ze včerejších úlovků
Jelen ze včerejších úlovků
vloženo: 3.11.2015 08:24
autor: Děda z lesa

zvěř v přírodě

Ze říje
Ze říje
vloženo: 8.9.2014 21:46
autor: Svatopluk Šedivý

zbraně

V dílně...
V dílně...
vloženo: 20.1.2016 08:25
autor: jirka krbeček

fotopast

něco staršího
něco staršího
vloženo: 13.8.2014 11:27
autor: Martin Gebrt

myslivecké umění

krasavci
krasavci
vloženo: 8.1.2016 13:31
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 243641 fotek (4 dnes)
  • 8551 videí (1 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9798 inzerátů (1 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 760974 komentářů fotek (3 dnes)
  • 12962 komentářů videí (0 dnes)
  • 3362808 hlasování fotek (12 dnes)
  • 57302 hlasování videí (0 dnes)
  • 39912 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 10 online

Připomínky a názory
Fotografie
 starší foto »

Drozd zpěvný

Turdus philomelos je středně velký druh zpěvného ptáka z čeledi drozdovitých.
Létá rychle, trochu trhavě.
Ptáci hnízdící v ČR jsou tažní. Jarní přílet připadá na konec února a na březen, odlet na konec srpna až začátek října.

Je o něco menší než kos černý, s kratším ocasem. Z vrchu je hnědý, spodinu má žlutavě bílou nebo bílou, na bocích a hrudi často teple okrovou, s hustými černými podélnými skvrnami tvaru obrácených srdíček. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Při vábení se ozývá svižným „srrrrr“, při vzletu pronikavým „trrr trrr“. Zpěv je krátký, ale hlasitý, flétnovitý, mírně melodický; foneticky jej lze zařadit mezi zpěv drozda zpěvného (T. philomelos) a kosa černého (T. merula).

Zaměněn může být zejména s drozdem brávníkem (T. viscivorus), který se liší hlavně následujícími znaky: větší velikostí, protáhlejším tvarem s delším ocasem, bílými spodními křídelními krovkami a špičkami vnějších ocasních per a letem v dlouhých vlnovkách. Sedícího ptáka lze odlišit také díky světlejším hnědošedým stranám hlavy a krku, často větším černým skvrnám po stranách hrudi, kulatějším černým skvrnám na hrudi a břichu a šedšímu peří v křídlech se světlejšími lemy.

Vábí nenápadným, ostrým „cit“. Zpěv je hlasitý, tvořený flétnovými a vrzavými tóny a hvizdy, typický periodickým opakováním (2–4×) jednotlivých, znatelně oddělených motivů.

V ČR hnízdí běžně na celém území od nížin až nad horní hranici lesa; nejvýše byl zaznamenán v Jeseníkách v 1 350 m n. m. v Krkonoších a na Šumavě v 1 300 m n. m. Početnost se v posledních desetiletích jeví jako stabilní.

Hnízdí v lesích všech typů, hlavně na jejich okrajích, v porostech kolem vodotečí, remízkách a polních lesících. V průběhu 20. století se, podobně jako u kosa černého, část populace přesunula z lesního prostředí do lidských sídlišť. Dnes tak běžně hnízdí také v parcích, zahradách a na hřbitovech.

Samci revíry obsazují hned po návratu ze zimovišť a označují je hlasitým zpěvem. Během toku poletují okolo samic a předvádějí před nimi zvláštní postoj s načepýřeným peřím. Hnízdí běžně 2× - 3× ročně od března do července. Při zničení snůšek následuje náhradní hnízdění. Hnízdí na stromech a keřích. V Česku bývá umístěno nejčastěji na smrku a bezu ve výšce 1–3 m. Brzy na jaře se většina hnízd nachází z důvodu lepšího krytí na jehličnatých stromech, po olistění listnatých stromů a keřů přibývá i hnízd umístěných na nich. Stavebním materiálem je tráva, větvičky, listí a mech, vnitřek je vymazán směsí hlíny, dřevního trouchu a slin a je tak nezaměnitelný s jinými druhy rodu Turdus. Hnízdo staví pouze samice po dobu 4–6 dnů a bývá obvykle použito jen pro 1 hnízdění.

Snůška obsahuje 4–5 (3–6) modrých nebo modrozelených, 27,2 × 20,5 mm velkých vajec s tmavými tečkami. Snášení probíhá denně, sezení začíná od snesení předposledního či posledního vejce. Inkubuje samotná samice po dobu 10–16 dnů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Hnízdo opouštějí ve stáří 13–15 dnů a další 1–2 týdny jsou krmena mimo něj. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém kalendářním roce života. Mortalita v prvním roce je 58,3 %, průměrná délka života 1,4 roku. Nejstarší pták se dožil 17 let a 5 měsíců.

Živí se převážně žížalami, měkkýši a hmyzem. Z měkkýšů převažují plovatky, okružáci, plzáci, slimáci a hlemýždi. Na konci léta a na podzim vyhledává také nejrůznější bobule a semena - často meruzalky, jahodníku, brusnice, jeřábu, bezu, střemchy aj. Mláďata jsou zpočátku krmena hlavně žížalami, později měkkýši, larvami a housenkami motýlů. Ulit plžů se zbavuje otloukáním o kámen, na místě jeho výskytu tak lze většinou nalézt tzv. šnečí kovadliny, tj. kameny se zbytky šnečích ulit. Potravu sbírá především na zemi, plody ozobává i na stromech a keřích.

Drozd zpěvný na fotografii mi zazpíval maďarsky - je z jeskynních lázní Tapolca. Fotografie českého drozda zpěvného se nezdařila - byl příliš vysoko.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 23.6.2026 04:53
zobrazeno: 61x
hodnocení: 0 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.