16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Lov karpatského jelena
Lov karpatského jelena
vloženo: 27.9.2016 16:02
autor: mirojevo

úlovky (svět)

Lov rysa v Lotyšsku
Lov rysa v Lotyšsku
vloženo: 24.1.2019 17:37
autor: Martin Saifrt

trofeje

Srnec
Srnec
vloženo: 22.10.2020 14:33
autor: Frantisek Jenik

zvěř v přírodě

siesta
siesta
vloženo: 30.4.2012 06:28
autor: Vít Hlavica

zbraně

Stephen Grants Patent ,2
Stephen Grants Patent ,2
vloženo: 9.5.2013 21:29
autor: František Mlčoch

fotopast

Nahoře je to nejlepší.
Nahoře je to nejlepší.
vloženo: 7.3.2012 04:48
autor: Josef Vršan

myslivecké umění

Jestřáb na sametu
Jestřáb na sametu
vloženo: 16.2.2017 14:42
autor: Jiří Netík
Statistika
  • 241336 fotek (3 dnes)
  • 8387 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9649 inzerátů (0 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 758585 komentářů fotek (2 dnes)
  • 12982 komentářů videí (0 dnes)
  • 3356532 hlasování fotek (0 dnes)
  • 57190 hlasování videí (0 dnes)
  • 39354 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 1 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Drsnokřídlec březový - píďalkovití

Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.
Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 5.10.2025 07:37
zobrazeno: 2483x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

7.10.2025 20:52 vložil Lubomír Černý
Zajímavé,musíte mít o hmyzu obrovský přehled.Obdivuhodné.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.