17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Miláček
Miláček
vloženo: 13.9.2015 13:04
autor: Václav Hlaváček

úlovky (svět)

Srnec
Srnec
vloženo: 25.5.2012 06:18
autor: Josef Vršan

trofeje

Srnec
Srnec
vloženo: 13.9.2019 11:35
autor: David Zimek

zvěř v přírodě

...
...
vloženo: 11.9.2012 13:43
autor: Marek Drha

zbraně

Nůž
Nůž
vloženo: 26.1.2013 12:11
autor: Karel Obrtál

fotopast

duo
duo
vloženo: 18.3.2015 20:27
autor: Karel Strych

myslivecké umění

malba na bříze
malba na bříze
vloženo: 4.1.2018 12:22
autor: Michaela Píchová
Statistika
  • 243027 fotek (5 dnes)
  • 8507 videí (1 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9775 inzerátů (12 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 760192 komentářů fotek (28 dnes)
  • 12952 komentářů videí (0 dnes)
  • 3359072 hlasování fotek (90 dnes)
  • 57263 hlasování videí (0 dnes)
  • 39825 registrovaných uživatelů
    5 dnes nových, 8 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Drozd kvíčala

Turdus pilaris je středně velký zpěvný pták z čeledi drozdovití. Jako méně správný a zastaralý byl používán též název kvíčala obecná. Je to společenský pták žijící v početných hejnech. Při tazích se sdružuje do ohromných, několikasetčlenných skupin, často ve společnosti drozda cvrčaly (T. iliacus).
Drozd kvíčala je pěvec velký asi jako kos černý, se štíhlým tělem, poměrně dlouhým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Dospělý pták má černý ocas, hnědá křídla, boky a hrdlo s černými šípovitými skvrnami, bílé břicho, šedý zátylek a hlavu s bílým pruhem nad okem. Zobák je žlutý, končetiny hnědožluté. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Ve střední Evropě se jedná mezi drozdy o naprosto nezaměnitelný druh.
Drozd kvíčala je převážně tažný druh, na zimu migruje do jižní a západní Evropy, Malé Asie a do Indie. V Evropě žije v současné době zhruba 28–48 000 000 jedinců.
Většinou hnízdí v koloniích čítajících maximálně padesát párů. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky po 5–6 nažloutlých vejcích o velikosti 29 × 21 mm. První snůšku klade během dubna, druhou na přelomu května a června.
V rozsoše větví listnatých stromů si staví ve výšce od 4 do 7 m od země hnízdo z větviček a travin vystlané částmi rostlin. Na vejcích sedí po dobu 12–14 dní pouze samice. Samec se zapojuje až do výchovy mláďat, která opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech života, ale ještě několik dnů poté jsou dokrmována.
Přes léto vyhledává především drobný hmyz a žížaly. V zimě, kdy je o tuto potravu nouze, se živí bobulemi. Při objevení možného zdroje potravy v zimě (spadaná jablka, bobule ptačího zobu aj.) je kvíčala poměrně agresivní vůči ptákům své velikosti, tzn. jiné drozdy a kosy nepouští ke krmení a naopak je pronásleduje a zahání.
Kvíčaly se (podle kuchařky vydané v Praze roku 1904) dříve pekly a sloužily jako pokrm (kvíčaly à la polonaise, kvíčaly nadívané pečené, kvíčaly s lanýži apod.)[kuchařka M. D. Rettigové (1912) uvádí pečené kvíčaly s kompotem a salátem
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 4.5.2026 09:47
zobrazeno: 1848x
hodnocení: 5 hlasů



Komentáře:

5.5.2026 04:49 vložil Jaroslav Vlosovský
1***

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.