16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Můj první
Můj první
vloženo: 19.11.2016 10:11
autor: Daniel Donaťák

úlovky (svět)

Rumunsko dnes
Rumunsko dnes
vloženo: 12.12.2017 14:51
autor: NH

trofeje

Kuba a Kubula
Kuba a Kubula
vloženo: 18.6.2019 06:57
autor: Petr Hruška

zvěř v přírodě

Že by chrutí ?
Že by chrutí ?
vloženo: 6.2.2015 08:50
autor: Děda z lesa

zbraně

Část mé sbírky
Část mé sbírky
vloženo: 12.7.2014 15:54
autor: Karel Obrtál

fotopast

...
...
vloženo: 26.8.2012 13:04
autor: Josef Cimerman

myslivecké umění

Rys..
Rys..
vloženo: 5.3.2013 18:58
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 241670 fotek (10 dnes)
  • 8405 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9657 inzerátů (4 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 758963 komentářů fotek (14 dnes)
  • 12986 komentářů videí (0 dnes)
  • 3358349 hlasování fotek (27 dnes)
  • 57225 hlasování videí (1 dnes)
  • 39434 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 18 online

Připomínky a názory
Fotografie
 starší foto »

Martináč habrový

Saturnia pavonia - dříve nazývaný také martináček habrový či paví oko habrové je noční motýl, nejrozšířenější zástupce čeledi martináčovitých. Housenky jsou po vylíhnutí černé, ale po každém svlékání se podíl černé barvy snižuje a základní barvou se postupně stává zelená. V posledním instaru mohou mít housenky ještě na jednotlivých článcích příčné černé pásky, ale mohou být i celé zelené. Jako u dalších druhů martináčů, také housenky martináče habrového mají na těle výrazné bradavky (v tomto případě oranžové) s krátkými, tuhými štětinami. Délka dorostlé housenky se pohybuje mezi 5 a 8 cm. Housenky se po vylíhnutí nejprve zdržují společně v "hnízdech", později se oddělují a žijí samostatně. Jsou silně polyfágní – mohou se vyvíjet jak ve stromovém patře, tak v podrostu. Živnými stromy mohou být trnky, duby, vrby, topoly či břízy, ale také řešetlák počistivý. V podrostu je lze najít na maliníku, ostružiníku, borůvce, kontryhelu a dokonce i na vřesu, pokud na lokalitě roste. Housenky se vyskytují od května do srpna, přičemž samčí housenky dokončují vývoj dříve než housenky samičí. Kuklí se v rostlinném podrostu, přičemž kukla je chráněna pevným kokonem, který si housenka před kuklením upřede. Motýli se z kukel líhnou až na jaře, někdy i po víceletém přezimování.
V průběhu roku tvoří jednu generaci. Motýli létají od dubna do počátku června a vyskytují se na teplých, slunných stanovištích, například na borůvčím porostlých stráních řídkých borů. Samci létají už během odpoledne, kdy prudkým, rychlým letem pátrají po samicích. Ty přes den odpočívají v podrostu a aktivují až večer a v noci. Po oplodnění kladou vajíčka ve větších skupinách na tenké větvičky vhodných rostlin.
Stejně jako další martináčovití, ani tento druh nemá vyvinuté funkční ústní ústrojí, dospělci tedy nepřijímají potravu.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 27.11.2025 09:24
zobrazeno: 41x
hodnocení: 0 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.