17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Můj  první Srnec
Můj první Srnec
vloženo: 18.7.2018 00:39
autor: Oldřich Eidelpes

úlovky (svět)

Dnes ráno " LOVU ZDAR "
Dnes ráno " LOVU ZDAR "
vloženo: 24.4.2019 10:42
autor: Michal / admin /

trofeje

kamzík
kamzík
vloženo: 13.1.2014 17:12
autor: Roman Dudek

zvěř v přírodě

Při lovu
Při lovu
vloženo: 5.3.2017 16:50
autor: Václav Vašíček

zbraně

Nůž vyrobený tátovi k narozeninám
Nůž vyrobený tátovi k narozeninám
vloženo: 22.7.2015 15:57
autor: Milan Stýblo

fotopast

vlk na uhynutom jelnovi
vlk na uhynutom jelnovi
vloženo: 8.3.2013 14:33
autor: Lukáš Rusko

myslivecké umění

***
***
vloženo: 16.8.2015 15:03
autor: Jiří Lengyel,starší
Statistika
  • 243274 fotek (1 dnes)
  • 8481 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9718 inzerátů (1 dnes)
  • 286 diskuzí (0 dnes)
  • 760627 komentářů fotek (1 dnes)
  • 12993 komentářů videí (0 dnes)
  • 3368626 hlasování fotek (4 dnes)
  • 57310 hlasování videí (0 dnes)
  • 39731 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 15 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Drsnokřídlec březový - píďalkovití

Biston betularia - housenky pro zmatení predátorů jsou podobné větvičkám stromů, na kterých žijí, a to buď v hnědé či zelené variantě, což je chrání před zpozorováním predátory (ptáky). Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu. Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.
Potrava: hHousenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel. Motýl není nijak nápadný, ale pro milovníky motýlů se stal ikonou. Z bělavého motýla se totiž stal černý. Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlece byli snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 5.10.2025 07:37
zobrazeno: 3614x
hodnocení: 3 hlasů



Komentáře:

7.10.2025 20:52 vložil Lubomír Černý
Zajímavé,musíte mít o hmyzu obrovský přehled.Obdivuhodné.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.