Kyjatka růžová - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

ve fotkáchve videíchv inzerci

E-mail:
Heslo:
nová registrace | zapomenuté heslo

Lov leva v Afrike 2026
vloženo: 2.5.2026 04:23
autor: mirojevo

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026

• úlovky (ČR, SR) (17507)
• úlovky (svět) (2336)
• trofeje (4707)
• historie (3864)
• zvěř v přírodě (43620)
• zvěř v zajetí (3708)
• příroda (40338)
• lovecké výstavy (1568)
• lovecký pes (13613)
• zbraně (2659)
• lidé (4699)
• fotopast (16268)
• myslivecké umění (4921)
• myslivecký interiér (467)
• shozy (jelení, srnčí atd.) (7254)
• ptactvo v přírodě (21154)
• hmyz v přírodě (7880)
• obojživelníci a plazi (1364)
• květiny a houby (15831)
• myslivecké stavby (3951)
• sokolnictví (511)
• ostatní (24852)

úlovky (ČR, SR)

Mámy zlatý srnec
vloženo: 26.5.2015 09:14
autor: Ondřej Bakule

úlovky (svět)

neptun
vloženo: 17.2.2012 09:41
autor: Svatoslav Ščudla

trofeje

Trofej jelena
vloženo: 1.4.2016 11:56
autor: Radek

zvěř v přírodě

Dva kusy na jedno zmáčknurí
vloženo: 8.1.2015 08:57
autor: Děda z lesa

zbraně

Nůž - damašek a paroh
vloženo: 3.8.2016 12:49
autor: Karel Obrtál

fotopast

rys
vloženo: 6.2.2019 15:51
autor: Lubomír Černý

myslivecké umění

diviak
vloženo: 21.3.2018 21:04
autor: Marek Horňák

• 243072 fotek (0 dnes)
• 8510 videí (0 dnes)
• 333 odkazů (0 dnes)
• 9787 inzerátů (0 dnes)
• 281 diskuzí (0 dnes)
• 760225 komentářů fotek (0 dnes)
• 12956 komentářů videí (0 dnes)
• 3359324 hlasování fotek (0 dnes)
• 57267 hlasování videí (0 dnes)
• 39836 registrovaných uživatelů
  0 dnes nových, 1 online

Více informací

« novější foto

starší foto »

Kyjatka růžová

Macrosiphum rosae je druh mšice z čeledi mšicovití (Aphididae). Tento drobný savý hmyz se živí mízou růží a dalších rostlin. Je celosvětově rozšířená a způsobuje škody na okrasných rostlinách, především na růžích.
Kyjatky sají především na vrcholových partiích výhonů, zejména květních stopkách a poupatech. Často se vyskytují v takovém množství, že pokrývají v souvislé vrstvě jak květní stopky, tak i samotná poupata. Sání zpomaluje růst nových výhonů, při silném napadení mohou výhony i uvadat. Na poupatech se napadení projevuje zpomalením jejich vývoje a při silném poškození zůstávají poupata drobná a někdy ani nerozkvétají. Pokud poupata poškozená sáním rozkvetou, mohou být květy deformované a s nepěknými skvrnami. Dlouhodobé a opakované sání na růžích výrazně snižuje nejen celkový počet květů, ale i jejich kvalitu. Ke škodám způsobenými sáním je nutné též přidat znehodnocení rostlin hojně vylučovanou medovicí, což jsou sladké lepivé výkaly mšic, které ulpívají na různých částech rostlin. Cukry obsažené v medovici jsou často využívány saprofytickými houbami, které následně tmavými sazovitými povlaky porůstají části rostlin kontaminované medovicí. Důsledkem jsou nepravidelné, nevzhledně vypadající černé skvrny nápadné zejména na listech. Na lepivých výkalech často zůstávají přichyceny i staré, světle zbarvené svlečky (exuvie) kyjatek po předcházejících svlékáních během jejich růstu. Mšice jsou na rostlinách často vyhledávány mravenci, kteří též mohou komplikovat pěstitelům manipulaci s rostlinami nepříjemným kousáním.
Přirození nepřátelé:
Koncem jara a v průběhu léta lze na napadených růžích pozorovat někdy až výrazný úbytek mšic. Obvykle je to důsledek regulačního působení různých predátorů a parazitoidů na jejich populaci. V koloniích mšic se pravidelně vyskytují larvy a dospělci slunéček, larvy afidofágních pestřenek a především tzv. mumifikované mšice napadené mšicomary, kteří parazitují v těle mšic a způsobují jejich uhynutí. Mumifikované mšice se snadno poznají podle nafouklých a většinou světle zbarvených tělíček. Vzhledem k určitému zpoždění v nástupu regulačního účinku přirozených nepřátel na četnost kyjatek na růžích je nutné, aby pěstitelé sami aktivně zahájili ochranu napadených keřů.


Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.