Srnec od kamaráda - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

6.6.2011 11:11 vložil Jakub Rybár
Pavle, dobrý srnce, Lovu zdar!

5.6.2011 14:13 vložil Pavel Beran
Jěště mě překvapila jdena věc - účinek střely. Bylo to poprvé s 8ičkou na spárkatou na takovou dálku a kdyby ta kule při výstřelu nechytla okraj lopatky, tak jsem snad nevyřezal ani deko zvěřiny. Když jsou ty kusy blíž tak obzvlášť u vysoké mi dělá podlitiny. Toto byla nádherná opravdu "vystřihnutá" dirka s lehounkou podlitinkou o průměru cca 5 cm a výstřel byl o trochu větší, ale žádná podlitina, jen potrhaná a jakoby "rozčesaná" svalovina bez jakékoliv podlitiny. Prostě - když se daří, tak se daří :-)

5.6.2011 14:05 vložil Pavel Beran
Lovu Dík, jen kdyby člověk nebyl závislý ne těch autech :-( to se to špatně zapíjí.

5.6.2011 11:17 vložil Dušan Miškovič
Já si říkal že je mi ten klobouk nějak povědomej:-)Lovu Zdar Pavle.

5.6.2011 11:05 vložil Martin Vojtěch
Lovu zdar!

5.6.2011 08:25 vložil Erika Doležalová
Lovu zdar, pěkný příběh a dobrý srnec.

5.6.2011 08:13 vložil jiří janek
Barvitý příběh ,krásné a vkusné foto,dobrý srnec ,upřimné lovu zdar.

5.6.2011 06:39 vložil Slavomír Šigut
Lovu zdar!Dobrý lov,dobrá rána,dobrý srnec,co více dodat.Jo, a ještě ho je třeba dobře zapít:-)!

5.6.2011 05:51 vložil Roman Trojka
Lovu zdar! Na takového srnce se hodí vypít nějaká ta štamprlička:-)))

5.6.2011 00:53 vložil Pavel Beran
jojo, text se cestou vytratil :-)

5.6.2011 00:52 vložil Pavel Beran
Ne všichni jsou členové takových společností, kde si každoročně mohou sami ulovit jednoho i více srnců, či pozvat kamaráda na lov. I mé mateřské sdružení patří k těm, kde člen dostává povolenku jednou za 2-3 roky na jednoho srnce určité VT. Přestože srnčí zvěř není mou prioritou, pokaždé si přiděleného srnce vychodím a ulovím. Letos se mi poprvé stalo, že mne pozval spokojený majitel jednoho z mých štěňat na srnce, jako poděkování za kamaráda, kterého si ode mne odvezl. Pozvání jsem tedy rád pozval a těšil se na setkání se štěnětem i novým kamarádem. Po několikáté ranní vycházce se nám dnes ráno konečně poštěstilo. Kamarád měl vyhlídnuté 2 zajímavé srnce, protože ví, že když lovím, tak nejraději dlouze vychozené rarity. Stejně jako při předchozích lovech, jsem seděli každý sám, ale v podstatě na dostřel. Dnes mne ve třičtvrtě na čtyři usadil na posed v březovém remízku, před kterým byl posečený střed louky a z obou stran byla ještě vysoká tráva a za ní les. Za neustálého, asi 30 m vzdáleného, skřehotu chřástala jsem pozoroval ročka se špičkami tak do 3/4 slech. Měl jsem zákaz takové srnce lovit, protože mi byl určen jiný, lepší :-). Okolo páté hodiny, kdy už mi kvůli chřástalovi málem praskla hlava se ve vysoké trávě sousední pastviny zvedl ve vzdálenosti cca 150 m kus srnčí. Beru dalekohled a za trsem srhy říznačky je vidět hřbet a zdá se parůžek průběrného šesteráka. Chvilku si jej prohlížím a pak pozoruji dál okolní pastvinu, zdali se neobjeví některý z "mých " srnců. Srnec prochází různě vysokými ostrůvky trávy a já pořád ještě nevím, co přesně mu letos narostlo mezi slechy. Začínám se mu věnovat trochu více, protože se mi v jednu chvíli zdálo, že má jednu lodyhu atypicky postavenou. A opravdu - levá lodyha je slabší a zvláštně postavená. Po chvíli srnec ukazuje i svou šedivou masku a je rozhodnuto. Beru svou oblíbenou "osmičku" a hledám již srnce v Meoptě. Tak jako dlouhou dobu před tím, je srnec už zase zpátky ve vysoké trávě a vidím pouze chvílemi jeho hřbet či jistící větrník. Srnec jistí čím dál více a začíná se pomalu přesunovat k lesu. Jako na trní čekám na vhodný okamžik. Vyhledávám si v srncově trase "průsek", ale on, jakoby to věděl, jde stále z jednoho trsu trávy do druhého. Lesní porost se neúprosně blíží a já se musím rozhodnout zda lovit či ne. Nakonec srnec před lesem zastavuje na okraji řidčího trsu a to se mu stává osudným. Vlašimská kulička o hmotnosti 12,7 g se střižnou hranou vystřelená z brněnské kulovnice B98 8x57 JS neomyslně prochází trsem trávy a po cca 160 m nachází svůj cíl za lopatkou srnce. Vidím jak jej doslova a do písmene otáčí ve vzduchu a srnec padá na levý bok. Místo jeho poslední pastvy se ještě několik málo vteřin vlní a já, před očima s obrazem předchozích vteřin, očekávám kamarádův příchod a zvědavě odcházíme zjistit, co vlastně má tento srnec za trofej. Kamarád je překvapen, co jsem vlastně ulovil, protože to není ani jeden z jeho vytipovaných srnců. Následuje vložení posledního hryzu, předání úlomku a radostné zkoumání trofeje. Chtěl bych touto cestou Pepíkovi ještě jednou poděkovat za ta krásná rána. Vložené fotky jsou doma ze zahrádky, protože nenosíme s sebou foťáky a takováto trofej si zaslouží víc než 5 Mpx foťák v telefonu :-)