17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Ako Rudko na 70-tku Veľkého Jeleňa ulovil.
Ako Rudko na 70-tku Veľkého Jeleňa ulovil.
vloženo: 26.9.2013 09:50
autor: Milan Michalovič

úlovky (svět)

Karpatské jelene z maďarsko-ukrajinskej hranice
Karpatské jelene z maďarsko-ukrajinskej hranice
vloženo: 18.9.2015 07:34
autor: NH

trofeje

Srnec 22.5.2012
Srnec 22.5.2012
vloženo: 23.5.2012 20:49
autor: Petr Sobek

zvěř v přírodě

Zatoulané
Zatoulané
vloženo: 2.11.2017 09:01
autor: Děda z lesa

zbraně

Kdo ho chce?
Kdo ho chce?
vloženo: 24.10.2015 22:52
autor: Karel Obrtál

fotopast

srneček
srneček
vloženo: 8.6.2013 08:15
autor: micinka

myslivecké umění

**
**
vloženo: 2.7.2016 09:18
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 244318 fotek (4 dnes)
  • 8603 videí (0 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 9882 inzerátů (6 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 761561 komentářů fotek (8 dnes)
  • 12954 komentářů videí (1 dnes)
  • 3366101 hlasování fotek (28 dnes)
  • 57235 hlasování videí (4 dnes)
  • 40089 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 15 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Hájenka na hrúdě.....

...stála na Slovensku v meandru řeky Moravy. Táta pana Uhra(druhý zprava)vzal čagan (hůl) a v nejužší části meandru udělal rýhu. Voda už si našla cestu a hájenka se ocitla na
Moravě. Pan Jaromir Uher starší (*1927) vždycky říká:"Můj děda čaganem změnil tok řeky Moravy."
vložil: Jiří Netík
vloženo: 9.3.2017 22:26
zobrazeno: 2819x
hodnocení: 24 hlasů



Komentáře:

12.3.2017 16:21 vložil Jiří Wenzl
Pro Miloše Matrase: Alois Mikula ve své knize "Za zvěří rovin a hor" (1970) na str. 189 a 190 píše toto - cituji výňatky: Tito Slováci obývali starou rybářskou chýši, postavenou na písečné výspě, vytvořené v pradávných dobách náplavami řeky Moravy. Chata stála na levém břehu Moravy, tedy na slovenské straně, a rod Uhrů měl v tétooblasti řeky právo rybolovu. Za kterési povodně si však dravé moravní vody našly nové řečiště, a tím se rybářská chýše ocitlanapravém, tedy moravském břehu řeky... rybářská chýše stojící dříve uprostřed pastvin, byla od oné povodně pojednou obklopena cizími lesy. Stala se i s pozemky, kterék ní patřily, enklávou obklíčenou velkostatkářským majetkem, jemuž byl tento ostrůvek trnem v oku. Správce lesa chtěl rodinu Uhrů donutit, aby svou chýši opustila ...ale rod Uhrů byl neústupný a bránil se,jak mohl...velkostatek se nakonec smířil s novou situací a přijal tvrdohlavé Slováky za lesní zaměstnance.
12.3.2017 13:20 vložil miloš matras
Jak jsem četl popisku u fotografie, hned se mi vybavila kniha od Aloise Mikuli i jeho vzpomínka na tento rod a to jsem tuto knihu četl možná před 40 lety ( za to několikrát po sobě), budu jí muset najít a znovu přečíst.
10.3.2017 21:43 vložil Antonín Polách
Z kterého roku to je nevíte?
10.3.2017 20:59 vložil Jiří Lengyel,starší
Krásné vzpomínky-1***
10.3.2017 13:01 vložil Jindřiška Padalíková
Jirka N. - to víš, že poznala. Často si u nás na hájence vařil po ránu česnečku (po flámu). Nosil nám vzorky klobásů a salámů, později přiznal, že byly z ondater. Byl opravdu lesní perlou, ráda na něj vzpomínám. Jeho žena pěkně zpívala, pracovala v lese.
10.3.2017 00:57 vložil Jiří Wenzl
Příběh rodiny Uhrů znám z knih Aloise Mikuly, fascinuje mne svou romantikou... Jejich rod zapustil kořeny na břehu regulací nezkrocené řeky Moravy v dobách, kdy lužní lesy pod Hodonínem byly divočinou, za kterou se jinak muselo putovat vysoko do hor. V Uhrách (na Slovensku) stála jejich chýše na břehu řeky obklopena polnostmi, tam se živili rybařením, když se po jedné z mnoha povodní ocitli v lužním lese na Moravě, nejprve je knížecí lesníci chtěli vypudit jako vetřelce, a když se nedali, tak je přijali mezi sebe. Měl jsem tu čest při komáří kalamitě v srpnu 1985 potkat kterého si z potomků tohoto úctyhodného rodu u jejich rodové "chýše" - tehdy již jen chaty, a s úžasem sledovat, jak při sběru jablek pan Uher ignoruje ataky komárů. Považoval jsem to za jasný důkaz adaptace rodu na místní poměry.
9.3.2017 23:28 vložil Jiří Netík
Inko , poznala jsi Tondu Perlu?
9.3.2017 22:41 vložil Jindřiška Padalíková
Paní Uhrová pekla na vánoce tenké oplatky(měla na ně formu) a nosila nám je na hájenku, jedli jsme je s medem, patřily ke štědrovečerní večeři. Hajní nosili na klobouku při komáří kalamitě síťky.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.