Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie

Starý pán z „Vršaků"
vloženo: 15.8.2026 10:36
autor: Drahoslav Staněk
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17551) (1 dnes)
- úlovky (svět) (2372)
- trofeje (4715)
- historie (3868)
- zvěř v přírodě (43853)
- zvěř v zajetí (3730)
- příroda (40411)
- lovecké výstavy (1574)
- lovecký pes (13633)
- zbraně (2660)
- lidé (4702)
- fotopast (16409) (3 dnes)
- myslivecké umění (4935)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7271)
- ptactvo v přírodě (21378) (1 dnes)
- hmyz v přírodě (7935)
- obojživelníci a plazi (1374)
- květiny a houby (15906)
- myslivecké stavby (3952)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24915)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)

Srnčí starý pán
vloženo: 23.7.2016 00:10
autor: Jakub Grundman
úlovky (svět)

Dnes ráno " LOVU ZDAR "
vloženo: 26.4.2019 06:11
autor: Michal / admin /
trofeje

Srnec
vloženo: 13.9.2019 11:35
autor: David Zimek
zvěř v přírodě

***
vloženo: 14.2.2017 03:57
autor: Jaroslav Vlosovský
zbraně

Kdo ho chce?
vloženo: 24.10.2015 22:52
autor: Karel Obrtál
fotopast

Jelen
vloženo: 25.10.2020 05:50
autor: Josef Vršan
myslivecké umění

Muflón
vloženo: 8.2.2019 17:38
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| starší foto » |
V pavoučí síti
váha: 14 kgvěk: 6 let
Příběh tohoto srnce se začal psát už v polovině března tohoto roku. Šlo přitom o zcela náhodné setkání při venčení psa v místech, kam zavítám tak jednou, max. dvakrát za rok. Nechodím sem hlavně proto, že se zde nedaleko vleku míjí hned několik velmi frekventovaných cyklotras.
Toho dne po dešti však cesty zely prázdnotou, a tak když Cid sám od sebe zahnul nad Příložské stráně, následoval jsem ho. No a to, že jsme se nakonec zasekli nad konkrétní oplocenkou, způsobil zde vyrostlý nový posed. Svítivý, hliníkový s lakovanými prkýnky, natočený přímo do oplocenky. Pořizuji fotky. Tohle mi totiž na chlapy ze spolku vůbec nepasuje. Pes na napnutém řemenu má však jiné zájmy a upřeně hypnotizuje zarostlý roh oplocenky. Samozřejmě jsem bez dalekohledu. Otáčím tedy do těch míst čočku mobilu. Po přiblížení displeje vidím v trávě šedou hlavu srnce na silném krku. Paroží ještě v lýčí, vysoko nad slecha. „Cvak a mám tě!“ Jen pro případ, že bychom se letos už neviděli. Existence „nemysliveckého“ posedu je nakonec na schůzi zdárně vysvětlena. Existenci srnce, i když to místo navštívím už jen sporadicky, mi připomíná jen ta fotka v mobilu. S nástupem lovu pouštím srnce i místo z hlavy a věnuji se dostupnějším a hlavně bezpečnějším loveckým příležitostem.
Jaro přešlo v léto a jednu srpnovou neděli na konci mé „srnčí“ dovolené se přistihnu, jak znovu v telefonu studuji srnčí identikit a navečer se už vydávám po stopách tajemného špičáka. Ze shora ze strání by lov kvůli bezpečnosti a přítomnosti cyklistů nebyl vůbec možný, volím tedy spodní cestu, pod Přílohami. Jde o asi kilometr pohodového šoulání rovinatou lesní pěšinou, oddělující vysoký les od prudkých zarostlých strání. Cestou míjím několik starších pasek s oplocenými kulturami. Některé oplocenky jsou přimáčknuté k sobě, mezi jinými jsou naopak dlouhé pásy již vzrostlých houštin. Ty jsou tvořené smrky, modříny, buky a jedlemi a samozřejmě všudypřítomnými břízkami. Ostatně, jako celá Jelenice.
Nic konkrétního si od téhle dnešní vycházky neslibuji, protože letošní srnce už mám více méně splněné. Je však ještě všude kolem cítit ruch probíhající srnčí říje, bohužel zde také doprovázený neustále cvrčícími přehazovačkami.
Hned v první oplocence zvedám velkou srnu. Ta se pokouší na pár místech napnout plot, pak ale raději zalehá do smrčků a nechá se přejít. Utvrzuje mě, že dál to bude chtít našlapovat opatrněji a také v tom, co u nás pozoruji již delší dobu. Srnčí zvěř si opravdu navykla, i za cenu nějakého toho úrazu při zdolávání pletiv, ukrývat se před lidmi uvnitř oplocených ploch. O to víc stoupla má zvědavost, jestli uprostřed říje totéž dodržuje i mnou hledaný adept.
Zbytek cesty už míjím bez zvěře, jen s pár kolaři v zádech. Nutno podotknout, že v tu neděli bylo vedro až k zalknutí. Dokonce ani kloši po lese nezlobili. Pomalu konečně dojdu, až k dvoj pasece pod posedem. Tady už se pohybuji opravdu jen krok-sun-krok, když na spodku větší z pasek zahlédnu ve vysoké trávě pohyb. Ostřící kolečko dalekohledu mezi světlými stvoly trav pomalu zhmotní vysoké, hladké špice. Tedy, nejsou to holé špice. Při pootočení srnčí hlavy zahlédnu i nepatrné zadní výsady, ale tvarem je to určitě on. Musím se usmát. Během šesti měsíců urazil 70 metrů, než jsme na sebe znovu kápli.
Zároveň s tím mi vytanul zážitek, který se odehrál jen kousek odsud, ale před téměř 35 lety. Měl jsem tehdy čerstvě po lesnické škole, zbroják ještě s mokrým razítkem a v Jičíně svého nejlepšího kamaráda. No a právě v Přílohách obeznaného parádního rariťáka. Dlouho jsme tenkrát s Milošem ladili termín příjezdu, neb jsem ho upozorňoval na srncovu opatrnost a zdejší velmi těžké lovecké podmínky. Přijel tehdy v pátek navečer a hned jsme vyrazili do lesa. Opatrně došouláme pod první paseku, v jejíž dolní části stála malá, téměř už rozpadlá oplocenka. Po chvíli pátrání uprostřed ní v trávě, objevujeme pokroucené paroží našeho srnce. “No to si snad děláš p…l,” vylítlo ze mě hned, jak jsem ho uviděl. Milošův úsměv při pohledu na moje pokrčená ramena a rozpačitý výraz jsme po úspěšném lovu u nalitých kalíšků rozebírali ještě dlouho do noci. Vím, že si mě pak dlouho potom dobíral otázkou: “Jak dlouho jsi ho tam měl prosím tě uvázaného?”
Než se myšlenkami ocitnu zpět, srnec se posunul za keře maliníku a ztrácím ho z dohledu. Pomalu se tedy přesouvám za další kmen pro lepší výhled, když v půli stráně zmerčím srnu. Její drobné tělo je vyšponované s hlavou otočenou ke mně. Rychle se přimáčknu za kmen a shodím z ramene flintu, to už se však dává na ústup. Nebéká, její pohyb však nastartuje srnce. Oba kusy zabíhají do smrčiny a začíná urputná honička. Srnčí pískání se nese nejdřív radostně, pak už vystrašeně až nuceně a je následované funěním a nárazy do plotu. Zběsilá honička pod krytem větví začíná nanovo a pletivo se tentokrát otřásá na druhé straně. Otevřenou plochou se mihnou třikrát, ale na mé hlasité “hej!” vůbec nereagují. Až do tmy pak jen naslouchám tvarování zdejšího pletiva v prudké stráni. Ten večer taky padne definitivní rozhodnutí, že takhle tedy ne. Tohle musím utnout!
V pondělí vyrážím už o půl hodiny dřív. Stejnou cestou, jen v ještě větším dusnu než včera. U druhé paseky leží bez hnutí kousek od cesty čiplena. Že není zhaslá, zjistím až těsně u ní, kdy se pomalu zvedne, ale nechává mě bez hnutí přejít “Ona snad spí uprostřed říje?” V pasece pod posedem je dnes klid. Až těsně před setměním se uskuteční obvyklá kolečkovaná, zakončená opět zprohýbáním drátů. “Jestli si holka brzo nevzpomene, kde nechal tesař díru, tak ji ten násilník zláme vaz.”
Úterý pokračuje ve stejném duchu. Za ještě větší horůčavy mi o půl deváté zvedne tep srnče, které se vztyčí v pasece přede mnou. Rozhlíží se do všech stran, než si dovolí potichu písknout. Okamžitě na to vlevo pod smrky lupne a objevuje se jeho matka. Pomalu a velmi opatrně za stálého otáčení dochází až k němu a začne ho lízákem čistit. Celou scénu po předchozích zkušenostech pozoruji přes puškohled. Náhle se ve stráni nad nimi rozevřou smrčky a jako blesk z čistého nebe s rámusem vyletí velké červené tělo. Srnec nabere přikrčené srnče a odhodí ho obloukem do malin. Srna na nic nečeká a prudce vyráží do houští. Srnec se oklepe a okamžitě vyráží za ní. Vše je tak rychlé, že se nezmůžu vůbec na nic. Následnou honičkou vás už nebudu zdržovat. Měla stejný průběh i zvukovou kulisu, jako posledně. Fakt si začínám myslet, že tenhle starý pardál to odkoukal od pavouků a stejně jako oni čeká, až se něco lapí do jeho oplocených sítí, aby to řádně vysál. Jestli jsem měl kdy romantickou představu o srnčí lásce, tak tohle #Me Too mě z ní definitivně vyléčilo.
“Středa, zastřelit tohohle “hajzlíka” je třeba.” Hlásím doma, když už čtvrtý večer po sobě nakládám myslivecké věci do auta. “Jednou se Diana smiluje a on splete,” říkám si po cestě na místo. Dnes se taky konečně dostavila vytoužená změna počasí. Ochladilo se a dokonce je pod mrakem. Po kilometru šoulavé chůze, si nepozorován opět stoupám k patě smrku. Začíná tu už být vyhrabaný dolík, zbavený jehličí, klacků i suchých šišek. Než sejmu z ramene kulovnici ve stráni praskne větev. “Jo, už jde!” Po chvíli napětí vyběhne zpod mladého boučku na ochoz srna. To že má hlavu otočenou dozadu, čtu už přes puškohled. Srna udělá dva kroky vpřed a já posouvám kříž pod buk. Periferně postřehnu, že jak se přikrčí ve stejném okamžiku, kdy se boučí nadzvedne. Starý pán dnes nikam nespěchá a pomalu stínuje dočasnou partnerku. Jde trochu zešikma, ale další krok a jeho siluetu by zakryl kmen stromu přede mnou.
Krátké syknutí ho zastaví a donutí odlepit větrník od země. Náraz Saka do lopatky, srnec vyhodí zadní běhy do vzduchu a v předklonu vypálí vpřed. Zvuky utichají hned pod prvním smrčkem. Kam se vypařila srna jsem vůbec nepostřehl. Rozklepu se pod návalem adrenalinu a štěstí. Srnce posléze nacházím asi deset metrů od nástřelu, zapíchlého pod smrčkem. Třetí věková téměř bez předních řezáků. Na zadním běhu má pod patním kloubem bouli a celý větrník znatelně vyhnutý do boku. Nevím, jestli jsou to všechno následky života uvnitř drátěných oplocenek, nebo zvolená pavoučí taktika námluv. Vyklubaly se z toho však nakonec čtyři krásné čekané. Obeznaný a přelstěný starý průběrný srnec, střelený o říji v lese a ze země, víc jsem si snad ani nemohl přát.
Děkuji tímto všem mysliveckým patronům za přízeň a Lovu zdar.

vložil: Petr Hruška
vloženo: 16.8.2026 08:52
zobrazeno: 257x
hodnocení: 3 hlasů
vloženo: 16.8.2026 08:52
zobrazeno: 257x
hodnocení: 3 hlasů
Komentáře:
16.8.2026 11:48 vložil Drahoslav Staněk
Lovu zdar!????
Lovu zdar!????
16.8.2026 11:43 vložil Ladislav Janota
Lovu zdar!
Lovu zdar!
16.8.2026 10:52 vložil Pavel Charvát
Lovu zdar.
Lovu zdar.
16.8.2026 10:06 vložil Zbyněk Oliva
Lovu zdar! Pěkný příběh 1***
Lovu zdar! Pěkný příběh 1***
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.








