16 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Letošní...
Letošní...
vloženo: 29.10.2020 17:43
autor: JCH

úlovky (svět)

Magadan 2012
Magadan 2012
vloženo: 16.1.2013 17:58
autor: Sláva Dolníček

trofeje

Kamarádův srnec
Kamarádův srnec
vloženo: 6.7.2017 20:35
autor: Blanka Klatovská

zvěř v přírodě

Ze říje
Ze říje
vloženo: 8.9.2014 21:46
autor: Svatopluk Šedivý

zbraně

Moje zbraně
Moje zbraně
vloženo: 17.3.2017 06:43
autor: stalmi

fotopast

...
...
vloženo: 10.9.2013 19:16
autor: Josef Cimerman

myslivecké umění

"Tužkofixoakrylová" malba na papíře
"Tužkofixoakrylová" malba na papíře
vloženo: 4.10.2012 22:15
autor: Ivo Ondráček
Statistika
  • 240536 fotek (9 dnes)
  • 8325 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9606 inzerátů (6 dnes)
  • 285 diskuzí (0 dnes)
  • 758027 komentářů fotek (5 dnes)
  • 12997 komentářů videí (0 dnes)
  • 3352724 hlasování fotek (44 dnes)
  • 57124 hlasování videí (0 dnes)
  • 39105 registrovaných uživatelů
    2 dnes nových, 8 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Lončák 40 kg

váha: 40 kg

Už celý od 12.11. loňského roku jsem o černou zvěř ani pohledem nezavadil. Čekaných, které byly jen posezením v nočním tichu a možností k přemýšlení nad různými věcmi bylo nespočet - samozřejmě díky za ně. Ačkoliv některé takové večery jsem si později vyčítal. Mohl jsem být doma a udělat spoustu práce. Což by vám s jistotou potvrdila i má manželka. Zoufalost z bezvýznamných čekaných rostla. U kazatelny, na kterou chodím nejčastěji je vnadiště na můj vkus až moc blízko. Začal jsem proto sypat kukuřici a jablka na jiné místo, které je asi o dvace kroků dál. Stojí tam několik bříz a bezinek, mezi které je z kazatelny po menším proříznutí pár větví dobře vidět a nabízejí zvěři alespoň pocit bezpečí a trochu krytu. Je tam také asi pět bříz stojících v kruhu asi metr v průměru. Nasypal jsem i tam. Asi tři dny se nic nedělo a potom sláva , mezi břízami jsem kukuřici přikryl drny a ty byly rozházené a kukuřice všechna pryč. Chodí ! V pondělí odpoledne jsem dosypal a ten večer asi v půl sedmé zasedl. Kolem půl desáté najednou slyším mlaskání. Ani nevím, kde se tam to prase objevilo a odkud přišlo. Jaké zklamání, že stálo zrovna mezi těmi pěti břízami a ven nevylezlo. Dobrých patnáct minut si pochutnávalo na kukuřici a pak rychle zmizelo. K výstřelu nebyla příležitost. " To byl ale blbej nápad, nasypat to mezi ty stromy " říkal jsem si. Ten večer už nic nepřišlo. V úterý jsem to šel tedy zkusit znovu a tak nějak jsem s sebou zapomněl vzít kyblík kukuřice. Ten večer byl úplně tichý, že bys slyšel i vlas dopadnou a nic se neukázalo. Přišla středa a já znovu kolem půl sedmé usedám na onu kazatelnu. Jemný vítr vane směrem ke mě a jsou asi dva stupně pod nulou. Místo kam jsem sypal kukuřici zeje prázdnotou, aby taky ne " ta moje hlava dubová " vyčítám si. Sedím asi deset minut a nejednou slyším prasknout větev a rychlé kroky po zmrzlé půdě. Dalekohled jasně ukzuje na lončáka, který se jen rychle mihl kolem prázdného vnadiště a mizí vlevo v rákosí. " Tak a je to,zjistil že tady nic není a jde jinam." Sedím a čekám, jestli se aspoň liška neukáže. A po chvilce mi skutečně svitla naděje. Slyším skolit lišku odhadem 300 metrů odemne a stále se přibližuje. Po chvilce napjatého čekání jsem zaslech jen nepatrné zašustění traviny před sebou. Je 19:45 a já beru opatrně do ruky kulovnici a chystám se lišku najít přes puškohled. Ale co to ?! Na vnadišti mezi stromy stojí onen lončák. Přišel zleva jako duch a stál za první břízou napůl krytý a kontroloval, jestli tam přeci jen náhodou nějaké to zrnko kukuřice nezbylo. Nezbylo. Udělal asi čtyři kroky a zastavil.To už ho ale hladím křížem puškohledu za lopatkou, odjišťuji, vydechuji a mačkám spoušť. V ten moment zazněl výstřel mé kulovnice CZ557 ráže 7x64 a lončák zmizel z nástřelu. Povinná pauza,říká se, že na vykouření jedné cigarety - já nekuřák tu dobu přemýšlím, jak dlouho to asi tak může trvat - ,potom balím věci a jdu zkontrolovat situaci. Na nástřelu trochu světlé plicní barvy a dál pobarvená dráha , kudy odcházel. Do toho rákosí a bezinek se mi za ním moc nechtělo, ale co na plat. Napsal jsem aspoň manželce a zavolal kamarádovi, aby věděli kde jsem a vyrazil. A nemusel jsem chodit daleko , zhasl asi dvacet metrů od nástřelu. Smekám klobouk, dávám poslední hryz a znovu prožívám onen šťastný a zároveň smutný pocit. Vždyť to mojí rukou vyhasl život a mým srdcem se opět prohání smíšené pocity. Ošetření zvěřiny a pak cesta k autu a domů. V tu chvíli už šťastný z úlovku, na který jsem tak dlouho čekal a kterému jsem tolik věnoval. Foceno hned po dosledování. Bohužel mi vybitá baterie nedovolila použít blesk a později už mi nedovolila vůbec nic, takže mám jen tuto fotografii . Děkuji Dianě a provolávám Lovu Zdar !
vložil: David Sedláček
vloženo: 30.1.2019 13:07
zobrazeno: 4195x
hodnocení: 21 hlasů



Komentáře:

2.2.2019 20:46 vložil Jan Horáček
Dobré!!! Lovu zdar.
2.2.2019 19:17 vložil Jan Bachratý
Lovu Zdar,pěkně napsáno.
30.1.2019 18:50 vložil František Mlčoch
Lovu Zdar! A o tom je lov. Je to čekání, naděje, víra....
30.1.2019 17:52 vložil Jindřiška Padalíková
Lovu zdar! Příběh se dobře čte.
30.1.2019 16:59 vložil Václav Bujáček
Lovu zdar.
30.1.2019 16:58 vložil Josef Seďa
Lovu zdar!
30.1.2019 16:16 vložil Drahoš Hikl
Lovu zdar!Dík příběh.
30.1.2019 14:08 vložil Kamil Plíšek
"Lovu zdar!" a díky za příběh!
30.1.2019 13:20 vložil David Sedláček
Omlouvám se za chyby. Uloven 23.1.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.