Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Lov leva v Afrike 2026
vloženo: 2.5.2026 04:23
autor: mirojevo
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17507)
- úlovky (svět) (2336)
- trofeje (4707)
- historie (3864)
- zvěř v přírodě (43617) (1 dnes)
- zvěř v zajetí (3708)
- příroda (40333) (3 dnes)
- lovecké výstavy (1568)
- lovecký pes (13613)
- zbraně (2659)
- lidé (4699)
- fotopast (16268) (1 dnes)
- myslivecké umění (4921)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7254) (3 dnes)
- ptactvo v přírodě (21149) (6 dnes)
- hmyz v přírodě (7876) (1 dnes)
- obojživelníci a plazi (1364)
- květiny a houby (15830)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24851)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Jelení říje 2019 Kremnické vrchy Slovensko
vloženo: 1.10.2019 20:31
autor: Bronislav Malinka
úlovky (svět)
Lovu zdar
vloženo: 2.2.2018 15:51
autor: Michal / admin /
trofeje
Trofej jelena z úlovků
vloženo: 24.11.2016 13:52
autor: Ondřej Tomek
zvěř v přírodě
Blízká setkání 3
vloženo: 24.3.2019 16:48
autor: Pavel Komárek
zbraně
PÁR MÝCH NOŽŮ...
vloženo: 13.11.2017 05:42
autor: Jaroslav Vlosovský
fotopast
*
vloženo: 31.5.2018 13:42
autor: Rostislav Jurdič
myslivecké umění
JELEŇ
vloženo: 29.2.2012 16:43
autor: Marek Horňák
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Havran polní
Corvus frugilegus je středně velký pták z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Patří tedy do řádu pěvců. V ČR pravidelně hnízdí, protahuje či zimuje. Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech. Na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i desetitisíce ptáků.Popis
Délka těla: 45–47 cm, hmotnost: 200–625 g, rozpětí křídel: 81–94 cm.
Je velký přibližně jako vrána, tělo má porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech. Nápadné jsou také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, kuželovitý a špičatý, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen mají dospělí ptáci od druhého roku života světlý a neopeřený (lysý), čímž je lze odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Křídla má ve srovnání s vránou delší a zasahují až na konec ocasu. Samec se od samice neliší. Mladí ptáci mají zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.
Létá rychle a obratně, ke krouživému plachtění využívá termických proudů. Let je lehký; často je užíváno plachtění.
Hnízdí především v nížinách a pahorkatinách (do 800 m n. m.), zejména podél větších vodních toků. Vyhledává otevřené zemědělsky obhospodařované krajiny s lesíky či skupinami stromů. Hnízdí jednou ročně, v koloniích. V březnu staří havrani tokají před samičkami, s nimiž po léta žijí; klaní se a vydávají milostné zvuky. Mladí ptáci spolu nekrvavě zápasí. Při stavbě hnízda z větví ulamují ptáci větve ze stromů nebo je kradou z nestřežených hnízd sousedů. Hnízdo, které stavějí v korunách slabých nebo nedostupných stromů, je dosti velké a „neupravené“; zpravidla jich bývá v korunách listnáčů více pohromadě. Během dubna až května do něj samička klade 2–6 světle hnědých 39,1 × 27,9 mm velkých vajec s tmavými skvrnami. Inkubační doba je 17–20 dnů; na vejcích sedí pouze samice, samec opatřuje samici potravu. Samice havranů sedí od prvního vejce, takže vylíhlá mláďata jsou různě stará. Samec krmí samičku i mláďata z volete. Později obstarávají potravu oba rodiče. Při hnízdění nocují havrani v blízkosti svých hnízd, která hlídají před predátory. Mláďata jsou opeřena po 32–33 dnech a pohlavně dospívají kolem prvního roku života.
Havran je typickým všežravcem. Potravu hledá při chůzi na zemi, požírá žížaly, dospělý hmyz i larvy, plže, drobné obratlovce, semena, bobule, ovoce, příp. odpadky. V zimě hledá potravu i na skládkách a ve městech. Složení potravního spektra je ovlivněno lokalitou výskytu a ročním obdobím; poměr živočišné a rostlinné potravy je 1 : 2. Při hledání potravy se vyhýbá vysokému porostu, který nemůže přehlédnout, hustému křoví a souvislému lesu.[18][20][21] Několikrát byl již zaznamenán u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše.
Je převážně tažný, přičemž v zimě se obvykle stěhuje na kratší vzdálenosti. V Česku se vyskytuje po celý rok, místy v hojném počtu. Nejpočetněji je na českém území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Nejvzdálenější zaznamenané místo havrana kroužkovaného v Česku leží v Rusku, téměř u hranic Kazachstánu (3238 km, 1977).
Během 20. století prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,[15] které v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 13.5.2026 14:07
zobrazeno: 185x
hodnocení: 1 hlasů
vloženo: 13.5.2026 14:07
zobrazeno: 185x
hodnocení: 1 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.