17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Zřejmě nejširší muflon na světě
Zřejmě nejširší muflon na světě
vloženo: 19.3.2015 11:25
autor: chasse

úlovky (svět)

Sibírsky los - Rusko
Sibírsky los - Rusko
vloženo: 14.2.2017 14:36
autor: mirojevo

trofeje

Detail včerejšího  srnce.
Detail včerejšího srnce.
vloženo: 30.5.2016 00:27
autor: Milan Ječný

zvěř v přírodě

Na naháňce,netrefil...
Na naháňce,netrefil...
vloženo: 31.1.2013 12:39
autor: Pavel Morávek

zbraně

Trochu jiný tesák
Trochu jiný tesák
vloženo: 28.10.2019 21:35
autor: Karel Obrtál

fotopast

Na újedi 3
Na újedi 3
vloženo: 26.10.2017 19:13
autor: Jiří Netík

myslivecké umění

v tráve...
v tráve...
vloženo: 1.7.2016 13:10
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 243022 fotek (0 dnes)
  • 8506 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9768 inzerátů (0 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 760164 komentářů fotek (0 dnes)
  • 12952 komentářů videí (0 dnes)
  • 3358982 hlasování fotek (0 dnes)
  • 57263 hlasování videí (0 dnes)
  • 39820 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 4 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Hájenka na hrúdě.....

...stála na Slovensku v meandru řeky Moravy. Táta pana Uhra(druhý zprava)vzal čagan (hůl) a v nejužší části meandru udělal rýhu. Voda už si našla cestu a hájenka se ocitla na
Moravě. Pan Jaromir Uher starší (*1927) vždycky říká:"Můj děda čaganem změnil tok řeky Moravy."
vložil: Jiří Netík
vloženo: 9.3.2017 22:26
zobrazeno: 2483x
hodnocení: 24 hlasů



Komentáře:

12.3.2017 16:21 vložil Jiří Wenzl
Pro Miloše Matrase: Alois Mikula ve své knize "Za zvěří rovin a hor" (1970) na str. 189 a 190 píše toto - cituji výňatky: Tito Slováci obývali starou rybářskou chýši, postavenou na písečné výspě, vytvořené v pradávných dobách náplavami řeky Moravy. Chata stála na levém břehu Moravy, tedy na slovenské straně, a rod Uhrů měl v tétooblasti řeky právo rybolovu. Za kterési povodně si však dravé moravní vody našly nové řečiště, a tím se rybářská chýše ocitlanapravém, tedy moravském břehu řeky... rybářská chýše stojící dříve uprostřed pastvin, byla od oné povodně pojednou obklopena cizími lesy. Stala se i s pozemky, kterék ní patřily, enklávou obklíčenou velkostatkářským majetkem, jemuž byl tento ostrůvek trnem v oku. Správce lesa chtěl rodinu Uhrů donutit, aby svou chýši opustila ...ale rod Uhrů byl neústupný a bránil se,jak mohl...velkostatek se nakonec smířil s novou situací a přijal tvrdohlavé Slováky za lesní zaměstnance.
12.3.2017 13:20 vložil miloš matras
Jak jsem četl popisku u fotografie, hned se mi vybavila kniha od Aloise Mikuli i jeho vzpomínka na tento rod a to jsem tuto knihu četl možná před 40 lety ( za to několikrát po sobě), budu jí muset najít a znovu přečíst.
10.3.2017 21:43 vložil Antonín Polách
Z kterého roku to je nevíte?
10.3.2017 20:59 vložil Jiří Lengyel,starší
Krásné vzpomínky-1***
10.3.2017 13:01 vložil Jindřiška Padalíková
Jirka N. - to víš, že poznala. Často si u nás na hájence vařil po ránu česnečku (po flámu). Nosil nám vzorky klobásů a salámů, později přiznal, že byly z ondater. Byl opravdu lesní perlou, ráda na něj vzpomínám. Jeho žena pěkně zpívala, pracovala v lese.
10.3.2017 00:57 vložil Jiří Wenzl
Příběh rodiny Uhrů znám z knih Aloise Mikuly, fascinuje mne svou romantikou... Jejich rod zapustil kořeny na břehu regulací nezkrocené řeky Moravy v dobách, kdy lužní lesy pod Hodonínem byly divočinou, za kterou se jinak muselo putovat vysoko do hor. V Uhrách (na Slovensku) stála jejich chýše na břehu řeky obklopena polnostmi, tam se živili rybařením, když se po jedné z mnoha povodní ocitli v lužním lese na Moravě, nejprve je knížecí lesníci chtěli vypudit jako vetřelce, a když se nedali, tak je přijali mezi sebe. Měl jsem tu čest při komáří kalamitě v srpnu 1985 potkat kterého si z potomků tohoto úctyhodného rodu u jejich rodové "chýše" - tehdy již jen chaty, a s úžasem sledovat, jak při sběru jablek pan Uher ignoruje ataky komárů. Považoval jsem to za jasný důkaz adaptace rodu na místní poměry.
9.3.2017 23:28 vložil Jiří Netík
Inko , poznala jsi Tondu Perlu?
9.3.2017 22:41 vložil Jindřiška Padalíková
Paní Uhrová pekla na vánoce tenké oplatky(měla na ně formu) a nosila nám je na hájenku, jedli jsme je s medem, patřily ke štědrovečerní večeři. Hajní nosili na klobouku při komáří kalamitě síťky.

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.