Vyhledávání
Přihlášení
Nejlepší fotografie
Lov leva v Afrike 2026
vloženo: 2.5.2026 04:23
autor: mirojevo
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026
Fotografie
- úlovky (ČR, SR) (17514)
- úlovky (svět) (2336)
- trofeje (4707)
- historie (3866)
- zvěř v přírodě (43638) (3 dnes)
- zvěř v zajetí (3708)
- příroda (40355) (1 dnes)
- lovecké výstavy (1568)
- lovecký pes (13613)
- zbraně (2659)
- lidé (4699)
- fotopast (16288)
- myslivecké umění (4922)
- myslivecký interiér (467)
- shozy (jelení, srnčí atd.) (7256)
- ptactvo v přírodě (21191) (3 dnes)
- hmyz v přírodě (7884)
- obojživelníci a plazi (1365)
- květiny a houby (15837)
- myslivecké stavby (3951)
- sokolnictví (511)
- ostatní (24859) (2 dnes)
Fotografie desetiletí
úlovky (ČR, SR)
Jelení říje Slovensko 2019 - Štiavnické vrchy
vloženo: 23.9.2019 23:20
autor: Bronislav Malinka
úlovky (svět)
lov v PL
vloženo: 17.6.2014 13:16
autor: Svatoslav Ščudla
trofeje
rarita 2012
vloženo: 20.3.2013 21:47
autor: Trlifaj Vladimír
zvěř v přírodě
***
vloženo: 14.2.2017 03:57
autor: Jaroslav Vlosovský
zbraně
R 8
vloženo: 3.5.2018 12:40
autor: Ondřej Trlifaj
fotopast
jelínek
vloženo: 21.6.2019 16:05
autor: Michal Vokurka
myslivecké umění
Igor Pičulin - Slovinský malíř III.
vloženo: 23.7.2020 21:20
autor: Jiří Netík
Statistika
Připomínky a názory
Fotografie
| « novější foto | starší foto » |
Lyska černá
Fulica atra, Linnaeus, 1758 středně velký pták žijící v blízkosti stojatých vod - např. rybníků.Lyska tedy obývá rozmanité vodní plochy, dává však přednost vodám mělkým. Hnízdí především na rybnících, převážně v rákosinách, ale i na volné hladině, kde jí pro postavení hnízda stačí jen malá opěra, třeba kůl zaražený do dna. Hnízdo je plovoucí, ale bývá přichyceno k nějaké podložce. Někdy sahá hlouběji pod hladinu, bylo naměřeno až 60 cm. Je postaveno z rákosových listů a všelijakých větví, obvykle k němu vede od hladiny jakýsi můstek pro pěší. Jen zcela výjimečně bylo hnízdo nalezeno i na souši. Lysky hnízdí od dubna do července, v první částí dubna však zřídkakdy. Mláďata mají černé prachové peří a na čele a nad očima mají červenou kůži, vypadají jako malí čertíci. Po naklování vajec se líhnou do 24 hodin. Na hnízdě zůstávají 3 až 4 dny, potom následují rodiče. V případě nebezpečí jsou však schopná opustit hnízdo ještě neoschlá. Na noc se však mláďata vracejí na hnízdo až do doby vzletnosti. Vejce jsou našedlá a kropenatá. Bývá jich ponejvíce mezi pěti až devíti kusy. Někdy hnízdí lysky až třikrát ročně. Bývá však velký počet náhradních hnízd, protože ztráty na hnízdech jsou velké, udává se až 56 %. Protože hnízda jsou jen málo krytá, jsou také ztráty způsobené škodnou velké. Mohou však být i jiné příčiny zničení hnízda. Například bylo pozorováno, že hnízdo lysky bylo následně zastavěno hnízdem labutě nebo racka.
Vůbec jsem nevěděla, že lysky černé patří mezi lovné zvěře. Lyska patřila mezi lovnou zvěř a ročně se ulovilo na 18 tisíc kusů těchto ptáků (odb. lit. z r. 1980). Lov byl prý snadnější než lov kachen, protože lysky po vyplašení neodtáhnou, tak jako kachny, ale poletují dál nad rybníkem. Lov však vyžadoval použití loděk, nejlépe motorových, jimiž bylo nutné lysky přimět k vzlétnutí. Říká se, že zvěřina lysek je výborná, ovšem je třeba před její úpravou stáhnout kůži a odstranit veškerý tuk, jinak je pro nepříjemný zápach a pachuť nepoživatelná. Na výřadech dosahovaly lysky černé váhy kolem 50–80 dkg, výjimečně přes 1 kg.
V minulosti bylo na našem rybníce na Českolipsku mnoho párů, tipuji tak deset. Často přivedly na svět i několik mladých. Od r. 2012, kdy jsem pořídila první foto, jich rapidně ubylo. Možná to bylo také tím, že byl zřízen lyžařský vodní vlek, podél břehu začali jezdit lyžaři na vodních lžích i za člunem. Možná také k úbytku přispělo hejno racků a labutě. V roce 2025 zde bylo jen několik málo jedinců lysek černých. V říjnu 2025 byl chovný rybník vypuštěn a majitel - Povodí Ohře, začal se s revitalizací výpustě a vyztužením břehů rybníka kamením. Zatravněné břehy byly přínosem pro opylovače, rostl zde krvavec toten, na kterém je životně závislý chráněný modrásek bahenní. Oprava má být dokončena v r. 2027.
Dne 1. 4. 2025 začala platit novela vyhlášky Ministerstva zemědělství, která přinesla plošný zákaz lovu pro celosvětově ohroženého poláka velkého, poláka chocholačku a také lysku černou. V Evropě těchto opeřenců dlouhodobě ubývá, ukončení lovu je proto podle ornitologů zásadním krokem k jejich ochraně. Na přípravě novely se podílela právě Česká společnost ornitologická (ČSO), která v roce 2023 vyhlásila ptákem roku právě poláka velkého. Upozornila tím na paradox, že v Česku bylo možné legálně lovit celosvětově ohrožený druh. Lov poláků velkých, poláků chocholaček a lysek černých je v Česku od dubna 2025 minulostí. „Novela upravuje vyhlášku č. 245/2002 Sb. o době lovu jednotlivých druhů zvěře. Kromě změn týkajících se lovu lišek či spárkaté zvěře přinesla i pozitivní změny pro ohrožené druhy vodních ptáků. Polák velký, polák chocholačka a lyska černá jsou nyní celoročně hájeni. Až doposud tomu tak však nebylo,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Lyska i oba druhy poláků totiž dodnes figurují seznamu ptačích druhů, na které se nevztahuje obecná ochrana a zákaz lovu. „Najdeme je rovněž ve výčtu lovné zvěře podle Zákona o myslivosti. Původní vyhláška stanovovala dobu lovu od začátku září do konce listopadu. Novela dobu lovu nijak nestanovuje, a tudíž je jejich lov celoročně zakázán,“ doplňuje Vermouzek. Polák velký patří mezi celosvětově ohrožené druhy. Za posledních 30 let přišla Evropa až o polovinu těchto opeřenců. Příčinou je podle odborníků především intenzivní rybníkářství. „V roce 2015 byl proto zařazen na seznam celosvětově ohrožených druhů. Tento trend se bohužel nevyhnul ani našemu území – jen od konce minulého století zmizela z Česka třetina hnízdní populace poláků velkých. Přesto trvalo dlouhých deset let, než se jeho lov podařilo zakázat, a to především kvůli liknavému přístupu ze stran myslivců i ministerstev,“ upozorňuje Vermouzek. O prosazení zákazu lovu lysky černé a obou druhů poláků se ČSO zasazovala dlouhodobě „Dodávali jsme Ministerstvu životního prostředí odborné podklady a připomínkovali návrh vyhlášky. Věřím, že k prosazení zákazu lovu přispěla i kampaň Pták roku, kterým jsme pro rok 2023 zvolili právě poláka velkého, přičemž ukončení jeho lovu bylo jedním z dílčích cílů kampaně,“ sděluje Vermouzek. „V roce 2023 navíc vstoupilo v platnost i nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmějí k lovu používat olověné broky. Ukončení lovu je tak dalším významným vítězstvím pro vodní ptáky,“ uzavírá ředitel.
https://www.nase-voda.cz/lov-polaku-velkych-polaku-chocholacek-a-lysek-cernych-je-minulosti/
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 23.5.2026 14:17
zobrazeno: 32x
hodnocení: 0 hlasů
vloženo: 23.5.2026 14:17
zobrazeno: 32x
hodnocení: 0 hlasů
Komentáře:
K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.