17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Zlatý daněk
Zlatý daněk
vloženo: 10.10.2013 09:17
autor: Roman Semerád

úlovky (svět)

Lovíme v Madarsku
Lovíme v Madarsku
vloženo: 20.6.2020 20:42
autor: Július Zsigarcsik

trofeje

kamzík
kamzík
vloženo: 13.1.2014 17:12
autor: Roman Dudek

zvěř v přírodě

***
***
vloženo: 4.1.2018 16:29
autor: Daniela Badayová

zbraně

Nové zapažbení kulobroku Merkel, moje práce.
Nové zapažbení kulobroku Merkel, moje práce.
vloženo: 28.10.2019 19:25
autor: Stanislav Satoria

fotopast

...
...
vloženo: 26.8.2012 13:04
autor: Josef Cimerman

myslivecké umění

.S.
.S.
vloženo: 24.1.2013 18:02
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 244243 fotek (7 dnes)
  • 8593 videí (2 dnes)
  • 332 odkazů (0 dnes)
  • 9878 inzerátů (0 dnes)
  • 284 diskuzí (0 dnes)
  • 761507 komentářů fotek (8 dnes)
  • 12952 komentářů videí (0 dnes)
  • 3365694 hlasování fotek (9 dnes)
  • 57219 hlasování videí (0 dnes)
  • 40053 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 9 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Špaček obecný

Sturnus vulgaris je známý druh pěvce z čeledi špačkovitých (Sturnidae).

O něco menší než kos. Dorůstá délky 19–22 cm, v rozpětí křídel měří 37–42 cm a váží 60–90 g. Ve svatebním šatě je černý s kovově zeleným, fialovým až purpurovým leskem, v prostém šatě má peří hustě bíle tečkované s bělavým zbarvením na bradě. Špaček má dlouhý a štíhlý zobák v létě zbarvený do žluta a v zimě je tmavý, nohy jsou hnědorůžové. Létá přímo a rychle, v letu má typickou siluetu se špičatými křídly a krátkým ocasem.

Od kosa se liší také postavou a pohyby. Má krátký ocas a rychlou chůzi, při níž pohybuje hlavou (kos nechodí, poskakuje).

Obě pohlaví jsou podobná, samec se v létě liší neskvrnitou hrudí a modrošedým kořenem spodní čelisti zobáku (u samice žlutý). Mladý pták je celý šedohnědý se světlejším hrdlem. Opeření podobné dospělému získává koncem července až září, zůstává mu však hnědé peří na hlavě, takže se snadno pozná.

Hnízdí ve světlých listnatých lesích nebo skupinách listnatých stromů v blízkosti otevřených ploch (louky, pastviny), také v parcích a zahradách, a to i uprostřed velkých měst. Po vyhnízdění se vyskytuje v sadech, na polích a vinicích a hromadně nocuje v rákosinách.

Ptáci hnízdící v ČR jsou převážně tažní se zimovišti v jižní Evropě a severní Africe. Přílet ze zimovišť probíhá během února a března, odlet od září a během října. Každoročně jsou řídce hlášena pozorováni i během zimy. Hnízdí jednou až dvakrát ročně. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou užívá budky a s postupující synantropizací stále častěji i dutiny na budovách. Mláďata opouštějící hnízdo se postupně houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu.

Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz, nejčastěji brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli, rostlinnou dužnaté plody (třešně, bez černý, vinná réva, olivy). Dále požírá i bezobratlé, vegetační části rostlin a semena. Mláďata krmí hlavně plži a larvami hmyzu. Potravu hledá na stromech, keřích i na zemi.
Ve střední Evropě hnízdí zpravidla jednou, někdy i dvakrát do roka od dubna do června. Snůška čítá 4–6 (2–9) slabě lesklých, jednobarevně světle modrých vajec o rozměrech 29,4 × 21,1 mm. Samička snáší vejce denně. V některých oblastech se běžně vyskytuje vnitrodruhový hnízdní parazitismus, přičemž bylo zjištěno, že samice dokáže do určité míry parazitické vejce rozpoznat a vyhodit je z hnízda. Inkubace začíná od snesení posledního vejce a trvá 12–13 dnů; na vejcích sedí oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve stáří 16–24 dnů. Po vyhnízdění se sdružují do hejn, která hromadně nocují v rákosinách a korunách stromů. Na největších nocovištích lze přitom pravidelně pozorovat až statisíce ptáků. Pohlavní dospělosti dosahují koncem prvního roku života.

V živočišné potravě špačka obecného převládají „škodlivé“ druhy bezobratlých nad „užitečnými“. Na druhou stranu však může místy působit značné škody poškozováním a požíráním dužnatých plodů užitkových rostlin. V ČR se tak děje především na jihomoravských vinicích nacházejících se v těsné blízkosti rákosin, které špačci využívají jako nocoviště. Plašení a odstřel má pouze lokální a časově omezený účinek, jediným účinným způsobem ochrany jsou mechanické zábrany (zasíťování vinic).
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 29.6.2026 07:27
zobrazeno: 2165x
hodnocení: 4 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.