17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

1.
1.
vloženo: 2.4.2018 09:45
autor: Milan Severa

úlovky (svět)

Prvý medveď sezóny
Prvý medveď sezóny
vloženo: 17.9.2018 06:58
autor: mirojevo

trofeje

Pán daněk II.
Pán daněk II.
vloženo: 4.10.2019 22:08
autor: Jiří Netík

zvěř v přírodě

Už by měl shodit
Už by měl shodit
vloženo: 11.3.2015 07:42
autor: Děda z lesa

zbraně

Kdo ho chce?
Kdo ho chce?
vloženo: 24.10.2015 22:52
autor: Karel Obrtál

fotopast

Kdo z koho?
Kdo z koho?
vloženo: 30.10.2020 20:35
autor: Jan Mikula

myslivecké umění

Muflón
Muflón
vloženo: 8.2.2019 17:38
autor: Marek Horňák
Statistika
  • 242407 fotek (17 dnes)
  • 8453 videí (1 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9716 inzerátů (3 dnes)
  • 285 diskuzí (0 dnes)
  • 759542 komentářů fotek (39 dnes)
  • 12998 komentářů videí (0 dnes)
  • 3361672 hlasování fotek (145 dnes)
  • 57289 hlasování videí (0 dnes)
  • 39635 registrovaných uživatelů
    1 dnes nových, 14 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Kdo pozdě chodí ....

Včera se konala naše pravidelná měsíční myslivecká sešlost a jelikož to mám na mysliveckou chatu poměrně daleko, rozhodl jsem se přibalit do auta remingtona a sedací pytel. Schůze se však protáhla, navíc jsem ještě odvážel kamaráda a tak oproti původnímu plánu zasednout na pole kde jsem měl z minulého lovu obeznánu brzo chodící lišku, jsem náhodně zvolil jinou část revíru. Táhla mě tam tak trochu povinnost, neboť jde o komoru zaječí zvěře a letos jsem se zde zrzkám zatím nevěnoval. S ohledem na své koleno jsem zvolil nedaleký posed na bříze, která zakončuje stromořadí na vodotečí, vybíhající do pole. Jde o dno údolí tvořeného pastvinou, loukou a polem, s velmi dobrým přehledem. Kvituji že křupavou cestu mi postupně umetají čtyři zajíci a na protějším poli pak zvedám tlupu srnčího, která svoje vyrušení nezapomíná patřičně okomentovat. Je -6 a tak i když jsem v sedacím vaku, zkouším po necelé hodině čekání urychlit vřeštidlem. Rozlehlým údolím se zvuk krásně nese do všech stran. 360° rozhled je sice fajn, ale ne když se ho snažíte mít pod střeleckou kontrolou a tak stahuji puškohled na nejmenší zvětšení a natáčím se na svoji neoblíbenou pravou stranu, odkud očekávám zástupy přicházející krytem po vodoteči. Další půl hodinu je však klid, jen všichni čtyři ušáci postupně kontrolují prostor před posedem a na poli za zády se znovu objevuje srnčí. Náhle mě však upoutá rychlý a pravidelně střídavý zvuk. Otáčím hlavu a rychle se blížící lišku na ostro zpozoruji až když se přikrčuje a podlézá ohradník pastviny. Za ním udělá dlouhé tři skoky, zvedne oháňku a zkamení s pohledem na posed. Jsem si moc dobře vědom otevřeného horizontu za mnou a tak přikrčení k puškohledu provádím co nejopatrněji ale zároveň vím, že mi běží poslední sekundy. Lišku už mám v puškohledu a sjíždím křížem na hruď, když její trpělivost vezme za své a prudce vyráží do krytu. Stačím s ní táhnout ale nezastavuje a korunu tomu nasazuji výkřikem „hej“. Liška není divočák a tak samozřejmě reaguje jen přeřazením vyšší rychlosti a poslední co v puškohledu registruji je zamávání oháňky mizející v trnkách. Chvíli sedím jak opařený, než přejdu do, pro tyto situace obvyklého tichého a nepublikovatelného titulování nejdříve lišky a pak už spravedlivě sebe. Sedím ještě čtvrt hodiny ale rozmrzelost neustupuje a tak nasazuji řemen na flintu a pomalu začínám rozepínat pytel. S drkotáním zubů beru dalekohled a před odchodem naposledy počítám zajíce, kterým se chci v duchu za dnešek omlouvit. Rozklepaný obraz však prudce zastavuji na podlouhlé siluetě vysunující se z trnek nad pastvinou. Znovu zapínám pytel, beru do pusy myškovačku a zvětšuji puškohled. Liška se však po chvíli předpisově stáčí dolů a kopíruje ohradník. Na osmdesáti metrech ji tichým pisknutím zastavuji a třesknutí 222.remingtonu přerušuje noční ticho a sráží lišku do sněhu. Mám velkou radost a adrenalin mi už teď rozdrkotá zuby nahlas. Rychle tedy balím věci a po chvíli už smekám beranici nad těžším, kratším a také patřičně voňavým, podle opotřebovaných zubů však hodně starým lišákem. Překvapuje mne to, protože po celou dobu co jsem ho vedl v puškohledu minimálně dvakráte značkoval „přičupnutím“ a ne zvednutím běhu. Budu se opakovat, ale pro mne tyto zimní lovy nic nepřekoná. Pokud to tedy máte podobně, přeji Lovu zdar do nadcházející zimní sezóny a ať je vám Diana patřičně nakloněna.
vložil: Petr Hruška
vloženo: 14.12.2018 09:09
zobrazeno: 6428x
hodnocení: 30 hlasů



Komentáře:

18.12.2018 09:08 vložil Petr Hruška
Díky všem za přání a Lovu zdar i vám.
17.12.2018 19:44 vložil ladislavkohousek
Lovu zdar.
17.12.2018 07:26 vložil Kamil Plíšek
Petře "Lovu zdar!" a díky za příběh 1***
15.12.2018 12:37 vložil František Mlčoch
Upřímné Lovu Zdar Petře! Máš pravdu zimní lovy, navíc predátorů nic nepřekoná!
15.12.2018 06:16 vložil Josef Vršan
Lovu zdar
14.12.2018 20:53 vložil marie stanikova
..pěkně napsané
14.12.2018 18:16 vložil Drahoš Hikl
Lovu zdar!Paráda.
14.12.2018 16:20 vložil Jindřiška Padalíková
Lovu zdar!
14.12.2018 12:14 vložil Roman Matouš
Lovu Zdar Petře ať se daří nadále.
14.12.2018 11:52 vložil Václav Bujáček
Lovu zdar.
14.12.2018 10:19 vložil bohuslav šeda
Lovu...
14.12.2018 10:04 vložil Zdeněk Šváb
Opět za 1***!!! Lovu zdar. Má 222 je také nachystaná, jen ten sníh není....
14.12.2018 09:14 vložil Josef Panic
Lovu zdar!

Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.