17 let s Vámi

Strnad obecný - Fotografie - Myslivost, lovectví, myslivecká videa, lovecká videa, myslivecké fotky, lovecké fotky

Vyhledávání

Přihlášení

Nejlepší fotografie

Třetí věkovka
vloženo: 29.5.2026 07:16
autor: Josef Kouba

NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2012
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2013
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2014
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2015
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2016
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2017
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2018
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2019
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2020
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2021
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2022
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2023
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2024
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2025
NEJLEPŠÍ FOTOGRAFIE 2026

Fotografie

Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Jelen 2013
vloženo: 7.4.2016 07:31
autor: Michal / admin /

úlovky (svět)

Magadan 2012
vloženo: 16.1.2013 17:58
autor: Sláva Dolníček

trofeje

Letošní srnec
vloženo: 14.5.2020 16:58
autor: František Šmída

zvěř v přírodě

Krovinorez
vloženo: 6.5.2017 10:45
autor: Rastislav Rejko

zbraně

Milenky mého mysliveckého dědu a přítele v jednom...
vloženo: 3.4.2013 21:26
autor: František Mlčoch

fotopast

Modelka :)
vloženo: 9.2.2014 10:59
autor: Vojtěch Bednařík

myslivecké umění

Jeleň
vloženo: 13.2.2019 16:28
autor: Marek Horňák

Statistika

243637 fotek (8 dnes)
8550 videí (0 dnes)
333 odkazů (0 dnes)
9798 inzerátů (2 dnes)
281 diskuzí (0 dnes)
760967 komentářů fotek (13 dnes)
12962 komentářů videí (0 dnes)
3362776 hlasování fotek (53 dnes)
57302 hlasování videí (0 dnes)
39911 registrovaných uživatelů
1 dnes nových, 11 online

Připomínky a názory

Více informací

Fotografie

« novější foto

starší foto »

Strnad obecný

Emberiza citrinella je malý druh pěvce z čeledi strnadovitých.

Strnad obecný je velký asi jako vrabec, ale působí štíhlejším dojmem; má dlouhý ocas (delší než vrabec) a poměrně malý kuželovitý zobák s typickým zalomením čelistí.

Hřbet a pláštík jsou olivově hnědé, výrazně černě čárkované, kostřec rudohnědý. Na ocase jsou za letu dobře patrné bílé lemy vnějších per. Samec má v létě sytě žlutou hlavu a spodinu těla, na hrudi olivově zelené a červenohnědé zbarvení, na bocích červenohnědé čárkování. Samice je zbarvena méně výrazně: šedozeleně, s čárkovaným temenem a šedozeleným zbarvením po stranách hlavy (bez žluté). Má také světleji žlutou spodinu s šedočerným čárkováním na hrudi a bocích. Charakteristickým znakem v každém šatu je červenohnědý kostřec a bílá vnější pera jinak tmavého delšího ocasu. Mladý pták se podobá samici.

Ostražitý, ale ne vysloveně plachý. Rychlý obratný vlnovitý let působí trhaně.

Strnad obecný zpívá z vyvýšeného místa; zpěv tvoří zvučné jednoduché „cicicicicici-cií“, vábení „sit“ nebo „sit-sit“ („cik“, „cik-cik“). Ozývá se již od února. Kromě zpěvu se strnadi obecní často ozývají typickými hlasy znějícími jako „cik“, „cr“, „cirrp“ nebo „cí“. Žadonění větších mláďat na hnízdě je na bližší vzdálenost poměrně dobře slyšet a zní jako opakované „ci“
Ač každý samec opakuje tu samou písničku, je písnička všechno jen ne stejná – v různých koutech ČR, ba i planety, se trochu liší. Podobně jako lidé si strnadi (i některé další druhy pěvců) vytvářejí nářečí (dialekt). Samci strnada obecného z jedné dialektové oblasti sdílejí kombinaci závěrečných dvou až tří slabik svého zpěvu.

Typická strofa zpěvu se skládá ze dvou částí – počáteční a závěrečné fráze. Zatímco začátek je vrozený a obsahuje několik shodných opakujících se slabik, odlišnou závěrečnou část se mladí samci učí od jiných strnadů v prvním roce života. Tak vznikají strnadí nářečí vyznačující se stoupavou nebo klesavou melodií na konci strofy. Každý samec ovládá 1–4 různé typy počáteční fráze, které během zpěvu po určité době střídá. Díky jedinečné kombinaci různých typů počáteční fráze se strnadi navzájem poznají podle hlasu. Samice se při výběru samečka řídí závěrečnou částí zpěvu a dává přednost samci s místním dialektem.

Současně platí, že lokálně se na několika málo kilometrech čtverečních mohou setkávat i tři různá nářečí. Z hlediska zmapování strnadích dialektů se může ČR pyšnit nejlepším pokrytím.

Vyhledává zemědělskou krajinu, křovinaté plochy, okraje lesů, lesnaté pastviny, paseky a mýtiny, vřesoviště a pobřežní louky. Obývá polootevřené a otevřené biotopy.

Při zpěvu posedává na vyvýšených místech – v korunách stromů, na stožárech, plotech – která vyhledává také jako pozorovatelnu; při odpočinku se raději skrývá v olistěné koruně stromu nebo v houští. Často se zdržuje na zemi, kde se pohybuje drobnými skoky; při rozčilení nebo před odletem často pocukává ocasem. Stejně jako ostatní druhy strnadů se koupe v prachu (popelí se; popelení zbavuje peří nečistot, parazitů a přebytečné mastnoty podobně jako koupel ve vodě).

Hnízdí v rozmezí od dubna do srpna 2× až 3× ročně. Hnízdo – dobře skryté na zemi nebo těsně nad zemí – staví pouze samice. Je postaveno ze suchých trav, stonků, slámy, listů, kořínků, mechu a vystláno jemnou trávou, osinami, chlupy nebo žíněmi. Úplná snůška čítá 3–5 (2–6) variabilně zbarvených, výrazně černě či fialovohnědě čárkovaných nebo skvrnitých vajec o rozměrech 21,1 × 16,2 mm. Délka sezení je 12–14 dnů. Sedí většinou samotná samice, výjimečně i samec. Mláďata krmí oba rodiče a v případě druhé snůšky po dobu 1–2 týdnů také mláďata z prvního hnízdění. Mladí opouštějí hnízdo ve věku 11–13 dnů; 8–14 dnů poté jsou již samostatní. Pohlavně dospívají ve stáří jednoho roku. Ztráty při hnízdění jsou značné. Příčinou ztrát jsou predátoři (např. krkavcovití), lidé i povětrnostní vlivy. Ve volné přírodě se dožívá průměrně dvou až tří let; nejvyšší doložený věk v přírodě je více než 13 let.

vložil: Milena Honzírková
vloženo: 22.6.2026 11:55
zobrazeno: 38x
hodnocení: 0 hlasů

Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.

Informace o provozovateli | Obchodní podmínky

webdesign 123 DESIGN