17 let s Vámi
Diskuze Nástěnka Články Fotky Videa Odkazy Kalendář Myslivecký obchůdek Inzerce
Vyhledávání


Přihlášení
Nejlepší fotografie
Fotografie
Fotografie desetiletí

úlovky (ČR, SR)

Podhorský král. č. 2   17.10.2019
Podhorský král. č. 2 17.10.2019
vloženo: 21.10.2020 07:47
autor: Ivo Lajčok

úlovky (svět)

Buvol kaferský-splněný africký sen
Buvol kaferský-splněný africký sen
vloženo: 4.1.2012 19:06
autor: Josef Langmajer

trofeje

srnec a srna
srnec a srna
vloženo: 2.1.2014 14:08
autor: Roman Dudek

zvěř v přírodě

Čerstvě vytlučeno
Čerstvě vytlučeno
vloženo: 10.9.2019 08:59
autor: Děda z lesa

zbraně

Nové zapažbení kulobroku Merkel, moje práce.
Nové zapažbení kulobroku Merkel, moje práce.
vloženo: 28.10.2019 19:25
autor: Stanislav Satoria

fotopast

...
...
vloženo: 13.2.2015 10:38
autor: Miroslav Svoboda

myslivecké umění

sv.Hubert
sv.Hubert
vloženo: 23.4.2020 13:24
autor: Carpin
Statistika
  • 243734 fotek (4 dnes)
  • 8558 videí (0 dnes)
  • 333 odkazů (0 dnes)
  • 9806 inzerátů (0 dnes)
  • 281 diskuzí (0 dnes)
  • 761045 komentářů fotek (0 dnes)
  • 12962 komentářů videí (0 dnes)
  • 3363331 hlasování fotek (1 dnes)
  • 57306 hlasování videí (0 dnes)
  • 39923 registrovaných uživatelů
    0 dnes nových, 8 online

Připomínky a názory
Fotografie
« novější fotostarší foto »

Vlaštovka obecná

Hirundo rustica je nejrozšířenějším druhem vlaštovky. Hnízdí v severní Africe, Evropě, Asii a Severní Americe, na zimu většinově táhne do subsaharské Afriky, jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Jedná se o nápadného ptáka velikosti vrabce. Pro vlaštovku obecnou je typický dlouhý, hluboce vykrojený tmavý ocas opatřený řadou bílých skvrn. Svrchní strana těla je modročerná a spodina bílá až béžovobílá s tmavým pruhem na hrudi a sytě červeným čelem a hrdlem. Létá rychle a obratně většinou nízko nad zemí či vodní hladinou, a v letu téměř výhradně chytá také potravu, kterou tvoří dvoukřídlí, brouci a další hmyz. Hnízdí v jednotlivých párech nebo koloniích, přičemž staví typické otevřené hnízdo z hliněných hrudek v budovách, průjezdech či pod mosty. Snůška čítá 4–5 bílých, tmavě skvrnitých vajec.
Slované, Germáni a řada dalších kultur vnímali vlaštovku po celá staletí i díky jejímu zvyku lovit obtížný hmyz vlídně a její přílet na hnízdiště spojovali s příchodem jara. Lidé z těchto kultur tolerovali a podporovali také její hnízdění ve vlastních staveních, k němuž docházelo prokazatelně již ve starověku. Preferovanými místy k hnízdění jsou pro vlaštovky tradičně chlévy, kravíny, vepříny a další místa s chovy hospodářských zvířat, v jejichž blízkosti vždy nacházely dostatek potravy. Právě úbytek takových chovů spolu s dalšími doprovodnými efekty intenzifikace zemědělství bývá označován za hlavní zdroj poklesu četnosti tohoto ptáka, k němuž v části areálu dochází už od druhé poloviny 20. století. Areál rozšíření a globální populace druhu jsou nicméně natolik rozsáhlé, že je vlaštovka obecná Mezinárodním svazem ochrany přírody považována za málo dotčený druh.
Vlaštovka obecná hnízdí na většině území Česka, a to zejména v nižších polohách, ale zdokumentováno je i hnízdění na Luční boudě v Krkonoších v 1400 m n. m. Přílet do Česka probíhá hlavně od konce března do poloviny dubna a trvá až do května (střední datum příletu na jižní Moravě bylo 15. dubna a na Břeclavsku 6. dubna), odlet následuje během září a října po tradičním houfování a nocování nehnízdících samců a vyhnízdivších ptáků v litorální vegetaci (často společně s břehulemi říčními). Většina v Česku hnízdících ptáků zimuje na základě dat z kroužkování již v oblastech savan a tropických lesů kolem rovníku.
Pohlavní dospělost u vlaštovky obecné nastává ve 2. kalendářním roce života, ale část samců prvně hnízdí až v roce následujícím. Hnízdění probíhá v jednotlivých párech nebo v koloniích, které mohou být ve vhodném prostředí typu budov s chovy hospodářských zvířat i relativně početné (obvykle však na jednom místě hnízdí dohromady spíše jednotky až nižší desítky párů).
Samci přilétají na hnízdiště průměrně s týdenním předstihem a vybírají místo k hnízdění, jehož nejbližší okolí o rozloze cca 4–25 m² aktivně brání. Určité rozestupy proto bývají i mezi jednotlivými hnízdy, čímž se vlaštovka obecná liší od jiných typicky koloniálně hnízdících druhů vlaštovek lepících svá hnízda nezřídka přímo na sebe (v Dánsku představovala vzdálenost mezi jednotlivými hnízdy v průměru 4 m a v Itálii 5 m).
Námluvy začínají hned po příletu samic a jsou tvořeny intenzivním zpěvem a honičkami obou partnerů, přičemž studie potvrzují, že samci s delšími ocasními pery jsou pro samice jako partneři atraktivnější. Samice při posuzování atraktivity samce hodnotí vedle již zmíněné délky ocasních per také jeho zpěvní dovednosti nebo včasnost příletu na hnízdiště. Vytvořené páry se často udržují po celou sezónu nebo i několik let po sobě, běžně však dochází k případům mimopárové paternity. Samci proto samice v období fertilní periody intenzivně střeží a pokusy o mimopárové kopulace mohou vedle odrážení cizích samců mařit také falešným poplašným voláním evokujícím přítomnost predátora.

Snůška čítá 4–5 (2–6) čistě bílých, tmavohnědě, červenohnědě až černohnědě skvrnitých vajec o průměrných rozměrech 19 × 14 mm a hmotnosti 2 g. Vejce jsou kladena ve 24–48 hodinových intervalech. na kterých sedí samotná samice 15–16 dní, zatímco samec obvykle nocuje poblíž hnízda. Mláďata se líhnou během 24 hodin a jsou krmena oběma rodiči. První 3 dny jsou intenzivně zahřívána, po 4–6 dnech začínají vidět a ve stáří 21–22 dní opouštějí hnízdo. Dalších zhruba 5 dní jsou krmena rodiči mimo hnízdo, ale do hnízda se nezřídka vracejí nocovat ještě dlouho poté. Mladí ptáci z první snůšky často zůstávají poblíž hnízda ještě v době, kdy samice klade druhou snůšku, a někdy dokonce nocují společně se samicí na hnízdě, ve kterém se už nacházejí nedávno nakladená vejce. Část samců však mladé ptáky v době začátku kladení druhé snůšky odhání pryč, a mladé vlaštovky se pak mohou potulovat různě daleko od rodného místa, než se začnou houfovat společně s dospělými ptáky a odletí do teplých krajin.

Foto: Vlaštovka na fotografii je z blízkého hnízda v průchodu na zámku Častolovice, odkud je také paroží z r. 1895. Omlouvám se za nekvalitní foto - je z r. 2012.
vložil: Milena Honzírková
vloženo: 1.7.2026 08:04
zobrazeno: 85x
hodnocení: 0 hlasů



Komentáře:

K této fotce zatím nebyl přidán komentář
Chcete-li hlasovat nebo napsat komentář k této fotce, musíte být přihlášeni.